XXX.XXX.139.253
romaning našel nějaké americké včelařské forum. Kromě jiného tam někdo dával nějakou (asi tu citovanou) studii o vlhkosti. Já většině pojmů nerozumím a čeklal jsem, až mi je romaning vysvětlí. Jeho souhlas že smím tuhle část SZ zveřejnit mám a tak to dávám tak, jak to dal on mě.
Aby se všem chtělo tak dlouhý článek číst je v podstatě o tom, že při vyšší vlhkosti je malé % roztočů schopných produkovat potomstvo -
skopíroval jsem tento úryvek:
že ve třech testovacích sériích s celkem 127 plodovými buňkami chovanými na 79– 85% RH v průměru, pouze 2% roztočů produkovalo potomstvo, zatímco s celkovým počtem 174 plodových buněk udržovaných v průměru na 59–68% RH, 53% roztočů produkovalo potomstvo.
studie s částí dopisu je kurzívou
ve studii se operuje s vlhkostí 4,3 Kpa:
reprodukce Varroa je inhibována při absolutním tlaku vodní páry 4,3 kPa nebo více.
přepočet na relativní vlhkost v závislosti na teplotě, která už je představitelná
33°C 84%
35°C 76%
37°C 70%
Jeden přispěvatel udělal pár výcuců:
„V mírném podnebí jsou teploty hnízda obvykle výrazně vyšší než okolní teplota. Vzhledem k výše uvedené analýze a pozorování lze považovat vnější prostředí za hlavního přispěvatele energie k vysychání a je spíše pravděpodobné, že bude potenciální ztrátou. Tento scénář tvoří těžiště této analýzy.“
"Tepelná účinnost vysoušení nektaru závisí na soustředěné vodivosti hnízda, průměrném teplotním rozdílu mezi vnitřkem a vnějškem hnízda a rychlosti odpařování vody..."
„Požadavek na udržení zvýšených teplot, a tedy snížené relativní vlhkosti tam, kde dochází k vysychání, ukazuje celoroční výhodu pro hnízda s nízkou tepelnou vodivostí. To by přimělo včely vyhledávat taková hnízda, tj. dutiny stromů spíše než zemní štěrbiny, s nižšími hodnotami tepelné vodivosti (silné dřevěné stěny, spodní vchody) a tam, kde je to možné, upravovat hnízda, aby se hodnota vodivosti dále snížila, např. , uzavírání děr propolisem.“
„Jak je popsáno výše, vlhkost vzduchu v okolí hnízda stoupne na přibližně 90 % relativní vlhkosti [v sestavách s nízkou vodivostí] . Regulace na nižší vlhkost pak lze dosáhnout cirkulací vzduchu do částí hnízda, kde jsou stěny chladnější. V tomto případě je latentní teplo uvolněné kondenzací obsaženo v hnízdě. Čistá energie potřebná pouze k ohřátí vzduchu z požadované relativní vlhkosti a rosného bodu zpět na 34 °C, což je méně než latentní teplo uvolněné kondenzací. Vysoká MCR [poměr hmotnosti kolonie k tepelné vodivosti soustředěného prostoru] ohrazení tím, že sníží spotřebu energie na regulaci vlhkosti a umožní další mechanismy regulace vlhkosti, může odhalit více chování včel při regulaci vlhkosti.“
Kraus a Velthuis (1997), zkoumající příčiny úspěchu rozmnožování nižší varroa (V. destructor) v tropech (de Jong et al. 1984), popsali, že ve třech testovacích sériích s celkem 127 plodovými buňkami chovanými na 79– 85% RH v průměru, pouze 2% roztočů produkovalo potomstvo, zatímco s celkovým počtem 174 plodových buněk udržovaných v průměru na 59–68% RH, 53% roztočů produkovalo potomstvo. To prokázalo, že vysoká vlhkost hnízda vede k velmi špatnému úspěchu rozmnožování varroa. Naproti tomu se ukázalo, že vyšší vlhkost zlepšuje přežití u Apis mellifera carnica a A. mellifera jemenitica (Hossam 2012) a zlepšuje životaschopnost vajíček (Doull 1976). Bylo prokázáno, že je pouze vedlejším faktorem onemocnění křídového plodu (Ascophaera apis) s řádově menším účinkem než snížená teplota (Flores 2011),
Jeho zhrnutí
Vysoce tepelně odolné sestavy jsou čistým přínosem pro včelstva v mírném podnebí, protože minimalizují ztráty kůže a umožňují udržení vyšších teplot během procesu vysoušení nektaru a tím zlepšují včelí med. efektivnost výroby.
Zvýšená teplota, nižší vodivost střechy/stěny a odpovídající zlepšená rychlost zpracování nektaru umožňují zvýšenou relativní vlhkost v dutině – což může zlepšit životaschopnost plodu a snížit reprodukci varroa.
Pro mě z toho plyne, že větrači - očkaři - sejtaři si vyrábějí roztoče, protože ze svých přesušených úlů si udělali unkubátory na podporu vysoké plodnosti roztočů a mě stačilo netýrat včely průvanem, tím mají v úlech asi vyšší vlhkost a proto mám já včelstva skro bez roztočů a ti roztoči, kteří v mých včelstvech jsou, jsou asi impotenti.
Ale jasně, že jedna studie a hodně prastará nic nedokazuje. Jen mě to utvrdilo v doměnce, že uvažuju správněji než ti, co myslí, že můžou včely týrat jak chtějí a čekají na genetickou varroaodolnost a nemusí pro odolonost svých včel nic sami udělat.
XXX.XXX.17.179
Chtělo by to dát do plodiště vlhkostní čidlo a získat nějaká data. Jak víte bez měření, že máte v úle vyšší vlhkost? Zatím je to jen odhad a je potřeba ho podpořit přesným změřením skutečných hodnot.
Vlhkost v zimě bych vůbec neřešil. Zajímá nás teplé období roku (jaro, léto), ve kterém dochází k explozi populace roztoče. V tomto období je zpravidla venkovní vlhkost nižší než v zimě a na podzim. Jak zajistit v teplém období zvýšenou vnitřní vlhkost? Napadají mě tři věci. Malé česno - minimalizovat výměnu vodních par s okolím, parotěsná konstrukce + stačí nechat včely propolisovat, propolis omezuje prostup vodních par, dále pro zvýšení vlhkosti mokrý hadr nebo houba na dno - imitace zpráchnivělého a vodou nacucaného dřeva v dolní části stromové dutiny...
XXX.XXX.179.2
Dobré poledne.
Nerozumím téhle pasáži:
Jeho zhrnutí
Vysoce tepelně odolné sestavy jsou čistým přínosem pro včelstva v mírném podnebí, protože minimalizují ztráty kůže a umožňují udržení vyšších teplot během procesu vysoušení nektaru a tím zlepšují včelí med. efektivnost výroby.
Zvýšená teplota, nižší vodivost střechy/stěny a odpovídající zlepšená rychlost zpracování nektaru umožňují zvýšenou relativní vlhkost v dutině – což může zlepšit životaschopnost plodu a snížit reprodukci varroa.
Vysoce tepelně odolné sestavy jsou silně izolované úly?
Zvýšená teplota, nižší vodivost střechy? Čili silně zaizolovaný dekl střechy?
Krekařík
XXX.XXX.139.253
Medar
Ano, souhlas, až na to přesné měření. To já nechám odborníkům, co za to jsou honorovaní.
Ani nic mokrého do úlu dávat nehodlám, podle mě stačí zmenšit česno, nijak jim nikde nevětrat, dát úl celodenně do stínu a nechat to na ně. Já to tak dělám, akorát jsem nechával v létě česno 72cm2 a už tak při mojí metodě k žádné explozi roztočů nedochází viz moje nepatrné léčení za rok.
Podívejte se na to z opačné strany. Pokud kdokoli v jakémkoli úle (samosebou ne zadovák s danou výškou rámků v medníku a ani o ležanu není řeč) to udělá jako já, ani on nebude mít žádnou explozi roztočů (když si včely nepřiotráví kyselinou a nesníží jim tak celkovou imunitu). Prostě funguje to a já se už soustředím pouze na to, JAK to funguje a ve skutečnosti je to jen nějaké hobby, zábava, bádat JAK ASI něco funguje. Rozhodně na tom nehodlám vydělat, to bych ani nemukal a nikam nic nepsal, co myslíte?
Já jsem spíš pro to, co v jiném vlákně píše o krávách BG. Vraťme včelu do přírody tak, jako on krávu na louku. On ale nebude dělat z naší země step jako po poslední době ledové, ale prostě dá krávu na nějakou pastvinu a okolo ní civilizovaná pole, silnice, města, zbytky lesů. Právě tak my včelu nevrátíme do klátů a brtí do Boubína na nerozběrné dílo, ale zkoušejme dát jí co nejvíc přirody každý na svém stanovišti, jaké máme k dispozici, ale pořád v civilizovaném úle.
Pan Goro mě přivedl na zajímavou myšlenku. Nejsem sám kdo skoro neléčí a nemá úhyny. Jen to lidi nezveřejňují a placené (grantované) výzkumy se liberálně nechtějí nikoho dotknout a tak asi záměrně Collos (nebo jak se to píše) nesleduje typ úlu kde je nejvíc úhynů v % z celkového počtu. A tak je to jen hloupé vyhazování peněz (dojení dotačních struků) a autoři si hlídají aby to nikdy nevyzkoumali (příčinu úhynů) a měli co nejdéle peníze na sbírání dat, která ale nikdo nikdy nijak nevyhodnocuje a nezařizuje se podle nich a ani nic nenavrhuje. Protože co kdyby se ukázalo, že nejvíc úhynů je na 24 a pak na NN systémech a nejméně v Dadantsystémech? Jak by mohli ti, co roky tvrdí, jak nesmí být v úle dvě výšky rámků, najednou připustit, že v Dadantsystému to jde nějak samočinně a nebo prostě jen líp? Vítaným bonusel by pak byla skutečnost, že v každém Dadantsystému je asi o třetinu až o dvě třetiny méně práce (Ing. Fr. Kamler, Včelařství). Ale holt se dvěma výškami rámku v jednom úle. Pro auto taky musíme mít dvě sady gum, představte si, že by někteří radši nejezdili půl roku jen aby měli všechny gumy stejné. Já mám dokonce u auta na hnané nápravě terénní vzorek (3x dražší gumy) a na zadní silniční. No a nebo nesmím do lesa, jak prosté!
Mnohým vadí, že se otírám o liberalizmus. No ano, prorostl jako rakovina i do včelařiny a zjevně se každý vyhýbá jasně sdělit, co je nejlepší, co dobré a co rozhodně špatné. Ne, podle liberálů je vše dobré, když to tak někdo chce a je to jeho názor, na který má PRÁVO a tak se nesmí o něčem říct, že je to lepší a jiné že stojí za en ono. Protože pak by se muselo připustit, že mnozí měli špatný názor, ale individuální názor je právo a je nadřazený logice. Tak jo, jak kdo chce, už mě to unavuje. Ale kdo odhodí hloupé klapky Víry (ideologie), o nic jiného nejde a zkusí myslet bez emocí, vyjde mu jako základ Dadantsystém a pak, až se přesvědčí, že to funguje, může dál rozvíjet a vylepšovat mojí myšlenku.
Bez čidel a přesných měření, protože příroda si všechno stejně nakonc udělá po svém podle stovek a tisíců proměnných v každém roce a to prostě do materiálního světa tabuklek, grafů, norem a šablon nikdy nezapadne. Nakonec vidíte kam včelařina dospěla s grafy a tabulkami a přitom řešení je na dosah. Ale to je potřeba se zbavit ideologie.
XXX.XXX.17.179
Bez ověření měřením jde jen o názor, domněnku a ta nemá velkou hodnotu. Říká se tomu experiment. Vy se jen domníváte, že máte v úlech zvýšenou vlhkost, bez důkazu... to není kritika, ale konstatování. Téma je zajímavé a zasloužilo by si ověření.
Každý má právo na názor, jakkoliv z mého pohledu mylný. Stejně tak má každý právo s jakýmkoliv názorem nesouhlasit. Kritizovat je snadné, ale přijmout kritiku nesnadné. To platí myslím obecně, člověk podléhá sugesci vlastního "já".
Mám mnoho různých druhů úlů, materiálů a úlových systémů. Včelařím stejně úspěšně ve všech, ale vše také záleží nejvíce na stanovišti. Na velmi dobrých stanovištích se rozdíly mezi úlovými systémy smazávají. Na horších stanovištích je to jinak, ale zase proč včelařit na špatném stanovišti? Jediným důvodem může být kvalitní druhový med, pak je ale vhodnější využít kočování.
Dadant je skvělý systém, ale nízké nástavky mají mnoho výhod, které lze využít. Mám oba v řádech vyšších desítek. Pokud by to bylo tak fatální, jak naznačujete, jistě bych něco vypozoroval. Není tomu tak. Pokud je někdo nemehlo, tak mu nepomůže ani pozlacená kytara. A kdo umí, zahraje i na plechovku od piva. Ve včelaření je to obdobné! Jak trefně píšete, není vše jen o suché exaktní vědě, ale i o praxi, jakémsi šestém smyslu. A ten buď máte, nebo ne. Je v tom skoro až magie.
Pokud Vám něco funguje, nevylučuje to možnost, že někomu dalšímu bude fungovat něco úplně jiného. Stejně tak receptů na skvělé jídlo může být nekonečně mnoho. Zbytek je o životní moudrosti, reflexi vlastního jáství.
XXX.XXX.139.253
Ten palec je ode mě.
A vítejte tu mezi námi.
Ano, zkoumat by měli ti, co jsou vystudovaní a za výzkum placení. Ti to nedělají a když - Collos, dělají nesmysly.
Konkrétně jmenovaná akce je jako kdyby někdo hodnotil, jak krásně chodí chlapi do fabriky, ale co tam dělají, zda kvalitně a jakými stroji, to se nezkoumá. Češi takovému počínání říkávali: "jak u xx na dvorečku".
XXX.XXX.139.253
krekařík
napsal(a):
Dobré poledne.
Nerozumím téhle pasáži:
Jeho zhrnutí
Vysoce tepelně odolné sestavy jsou čistým přínosem pro včelstva v mírném podnebí, protože minimalizují ztráty kůže a umožňují udržení vyšších teplot během procesu vysoušení nektaru a tím zlepšují včelí med. efektivnost výroby.
Zvýšená teplota, nižší vodivost střechy/stěny a odpovídající zlepšená rychlost zpracování nektaru umožňují zvýšenou relativní vlhkost v dutině – což může zlepšit životaschopnost plodu a snížit reprodukci varroa.
Vysoce tepelně odolné sestavy jsou silně izolované úly?
Zvýšená teplota, nižší vodivost střechy? Čili silně zaizolovaný dekl střechy?
Krekařík
Jistěže je to naprosto nesrozumitelné, proto jsem čekal na romaning jestli mi to vysvětlí. Psal, že použil strojový překlad a proto je to asi nesrozumitelné.
Pro mě je v tom protichůdné tvrzení a tedy tomu také nerozumím.
XXX.XXX.153.212
Pro zvýšení vlhkosti je uvedeno:
Udržujte vchody co nejmenší, aniž byste vytvářeli velké dopravní zácpy, abyste minimalizovali pronikání horkého a studeného počasí a optimalizovali teploty a vlhkost v hnízdě. Včelám to také usnadní obranu kolonie před útočníky, lupiči
Postavte úly ze dřeva co nejtlustšího, abyste zvýšili izolační faktor a lépe kopírovali přírodní podmínky
Počítejte s přestávkami počasí: proudění vzduchu a stín nad střechami úlu v létě a větrolamy v zimě
Minimalizujte frekvenci, délku a hloubku kontrol a kontrolujte pouze tehdy, když to opravdu potřebujete.
K hodnotám uvedených ve studii
To, že VD se při vysoké vlhkosti špatně množí, je zřejmě dokázáno. Je to ona "magická" hodnota 4,3 kPa.
Představit si vlhkost v jednotkách pro tlak dost nejde. Je to závislé na aktuální teplotě (vztah teplota a vlkost)
Proto jsem dal přepočet jaká vlhkost odpovídá tomuto tlaku par při teplotách, které se vyskytují v úle.
33°C 84%
35°C 76%
37°C 70%
Při těchto kombinacích (minimálních) nastane ona požadovaná vlkost pro VD nevhodná.
Jsou to ale dost vysoké hodnoty
Ale na foru k tomu píší, že včely preferují vlhkosti kolem 3kPa - stačí jim to pro plodování
Krekařík:
Ano, vysoce tepelně odolné sestavy jsou izolované úly. Autor (Derek Mitchell) počítá s 50 mm PIR deskami (cca 1,5x lepší tep. vlastnosti než XPS)
Strop by měl být více zaizolovaný než stěny (důvod popsán níže). Toto popisuje i jiný autor, který je alespoň praktik oproti tomu prvnímu. (jak jsem zjistil dodatečně z příspěvku na foru).
Dále popis kondenzační kolonie (úlu) podle Billa Hesbacha. Omlouvám se, je to dost dlouhé, ale nedokázal jse toho moc odmazat.
Kondenzační kolonie má dvě základní vlastnosti.
První je spousta izolace z velmi silného dřeva jako u stromové dutiny nebo ve formě vyrobeného pouzdra, které pokrývá všechny vnější povrchy běžné bedny.
Druhou vlastností je umožnit včelám řídit ventilaci ve všech ročních obdobích a za všech okolností: to znamená, že žádný zásah včelaře kromě poskytnutí vhodně velkého vchodu, který se blíží těm, které se nacházejí v přirozené kolonii stromů.
Vnitřní prostor úlu je kombinací mikroklimat, které se vyskytují sezónně v souladu s biologickým cyklem kolonie. Například během odchovu mláďat víme, že ohřívací včely ohřívají plodiště. Potrava nasycená vlhkostí zvyšuje vlhkost buňky a včelí kojičky zakrývající buňky fungují jako přikrývka držící pod kontrolou proces odpařování buňky.Tento proces má dva příznivé důsledky; za prvé, kritická úroveň vlhkosti umožňuje vývoj plodu, aniž by vyschla, a za druhé, vysoká vlhkost v buňkách může pomoci zabránit reprodukci varroa.
Výsledkem je, že reprodukce varroa může získat nezamýšlenou podporu.
Když se vzduch ohřívá, jeho hustota klesá, je lehčí a je schopen unést více vodní páry. V oblasti chovu, kde je vzduch neustále ohříván, tento vzduch stoupá do zrajícího nektaru, kde může nabírat a odvádět přebytečnou vodní páru.
V kondenzačním včelstvu mohou včely vyvážit zdroje páry, což umožňuje, aby med snadno ztuhnul na méně než 20% obsahu vody a často i mnohem nižší.
Výměna tepla v zimní kolonii.
V zimě se horký vzduch stoupající ze shluku setkává s horním povrchem dutiny stromu nebo krabice a šíří se podél horního povrchu. Pokud je horní povrch nad teplotou rosného bodu, vlhký vzduch pokračuje ven směrem k bočním stěnám, dokud nenarazí na chladnější povrch. Kondenzace začíná buď na vnějším okraji horního povrchu, nebo dále na vnějším plástu nebo povrchu stěny úlu. Tato přirozená konvekční smyčka umožňuje, aby se kondenzační kapky tvořily
mimo shluk. Když se tvoří kapky, uvolňuje se latentní teplo, takže v zimě konvekční smyčka kondenzační kolonie poskytuje určitý stupeň přirozeného využití tepla.
Jak již bylo řečeno, v zimě je zvykem přidat ventilaci, aby se odvětrala vlhkost a věci zůstaly suché. Je to pochopitelná reakce, protože včelaři zaznamenali důsledek dopadu horkého vlhkého vzduchu na studený vnitřní kryt, což způsobilo, že kondenzát padal zpět na včely. Víme, že studený, vlhký shluk téměř okamžitě odumírá a že studený, suchý shluk může žít déle. Proto je praxe přidané horní ventilace v zimě udržuje v suchu. Důsledkem však je, že přirozená
konvektivní smyčka je narušena a související energetické ztráty kolonii stresují.
Teplo v létě
Další charakteristikou dobře izolované kondenzační kolonie je schopnost regulovat vnitřní teploty i v parných letních dnech. K bradám dochází, když kolonie dosáhne kritické vnitřní teploty blížící
se hypertermii. Včely se pak pohybují ven, zatímco větrající včely se zapojují do chlazení odpařováním.
Brady jsou jedním z těch chování, na které včelaři reagují přidáním větší ventilace, a to se zdá být dostatečně logické. Ale větší ventilace pravděpodobně situaci zhorší, protože působí proti snaze včel o chlazení odpařováním zavedením horkého, vlhkého proudu vzduchu. Nadměrná vousatost je důsledkem chovu včel v tenkostěnném neizolovaném boxu, který je vystavuje extrémním podmínkám prostředí, kterým se lze vyhnout v dobře izolovaných kondenzačních včelstvech.
Izolace v létě pomáhá udržet teplo mimo kolonii, stejně jako může pomoci udržet teplo v zimě.
na foru beesource.com se k tomuto tématu vyskytují zajímavé myšlenky.
např.
I silný strom nemusí poskytovat příliš velkou tepelnou izolaci. Ve dřevě je obsaženo mnoho vody, která ještě k tomu proudí (míza). Mokré dřevo zas tak dobrý izolant není. Naopak, proudící míza může teplo odvádět.
Dutiny stromů jsou silně zapropolisovány, ale nástavky tolik ne. Proč ne, když chtějí mít včely vyšší vlhkost a ta jim odchází přes stěny nástavků. Názor: propolis funguje proti nadměrnému vypařování vody z mokrého dřeva do hnízda.
XXX.XXX.139.253
Konečně. Děkuju a děkuju velmi.
Konečně chápu jak se děje to, co běžně dělám na základě empirie, logiky, zkušeností a vědomostí. Postupně.
V první části se říká, v překladu do srozumitelštiny:
Úly silně izolované RADĚJI ve stínu, tím odpadá nutnost silné izolace. Já k tomu dodávám, TVRDÍM, že lepší než střecha je terén - styk se zemí na běžném podstavci cca 30-40 cm nad zemí.
Nelezte do včel moc často! Dále radí Američané.
Právě jednotky kPa a ty hodnoty %- teplot a stupňů neříkají nic mě a vsadím se, že nikomu!
Uvedené hodnoty není k čemu vztáhnout a tak nemůžou vysvětlilt vůbec nic. V SZ se vám to snažím vysvětlit několikrát. A věta, že to jsou hodnoty vysoké není srozumitelná když není uvedeno, jaké hodnoty jsou běžné.
Na foru, (asi tom americkém) píší, že včelám stačí malá vlhkost. Tomu já rozumím tak, že včely by raději vlhkost vyšší, ale když jí nemají k dispozici, dokáží chovat plod i v hodnotách menších i když možná "vědí", že je to pro ně smrtonosné roztočem VD. Ale protože včelař jim neumožní podmínky správné, v rámci zachování rodu holt chovají plod na spodní hranici optima i s "vědomím", že se jim tam namnoží parazit. ASI - moje logická doměnka.
Následuje velikost česna a o tom tu právě v jiném vlákně beží debata, ale asi nikoho moc nezajímá, když většina komunity mlčí. Přesněji, te toak moc proti mejnstrýmu, že lidi radši strčí hlavu do písku. Ale připomínám, že problém se nevyřeší tím, že se o něm nebude nebo nesmí mluvit!
Následuje celkem přesný popis jak proudí vzduch v úle, slovo kolonie není pro české prostředí vhodné, je zavádějící a doufám, že je to jen strojní otrocký překlad z amerického originálu. Kolonie ve strojních překladech z američtiny přece znamená včelstvo.
Dále autor vysvětluje stupiditu nadměrného, troufám si tvrtdit že vražedného větrání úlu v zimě. Snad, když to tvrdí už i soudruzi v USA, že mi snad už někdo uvěří když to samé tvrdím já dávno. Stačí to udělat jak říkám a zmizí problém.
Za velmi velké povšimnutí stojí, co není polopaticky řečeno a tak to řeknu já. Když se něco odpařuje, váže to v sobě velké množství tepla. Když to kondenzuje, přesně stejné teplo se uvolní. Kdo nadměrně větrá zimní chumáč, ten má dost peněz na cukr. To byl vtip, tak snadné to není. Peníze vem čert, dnes je cukr nesmyslně levný. Jde o to, že když včely musí vyrobit teplo, které by mohly získat prostě tím, že jim uvnitř úlu kondenzuje pára na vodu, musí o to víc spotřebovat zimních zásob. Řekli jsme si, že peníze vem čert. Ale včely se víc opotřebí A HLAVNĚ se jim víc naplní výkalové vaky! Se všemi důsledky, které i když se viditelně neprojeví, neznamená, že k nim nedošlo. A tím důsledkem je těžce podceněný stres, o kterém já píšu dávno. Jeden z mnoha stresů, co působí včelám včelaři v dobré víře, že jim pomáhají.
Z americké studia a fora vyplývá, co já roky dělám, že málo větrat = žádné sítě ve dnech a žádná očka. Úly pod stromy a ne ve včelíně ani přístřešku, kryt stromů - úřírodní baldachýn je fakt něco jiného než střecha!
Omezit počet zásahů na minumum = žádná rotace nástavků, žádné převěšování plodu a jiné kejkle a to jde jen při Dadantsystému. Holt dva druhy rámků v jednom úle.
Zdá se, že Američané taky přišli (někteří) na to samé, co já. S úplně jinou včelou, v úplně jiných podmínkách. Některé věci prostě platí obecně, jiné ne a umění spočívá v tom, umět to rozlišit.