Včelařská encyklopedie 1956

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
30.9.2022 01:10
tom.50

XXX.XXX.139.253

Vážení kolegové, případně kolegyně, prosím o pozornost v nálsedující věci.

Dnes večer jsem pročetl (tedy zatím neprostudoval) malou část textu této prastaré práce a doporučuji všem stranu asi 75 - 83, dál jsem se zatím nedostal.

Nevím, kde čerpá pan Goro, ale zdá se, že se v této publikaci tvrdí to, co mám já z části zafixováno z mládí a z větší části pramení z mojí intuice, praxe a zkušeností a schopnosti vidět věci v širších souvislostech (nevím jak jsem k té vlastnosti přišel) než je u většiny ostatních běžné.

Z dosud přečteného se zdá, že mám pravdu já (jistě, informace jsou získané vědci před rokem 1956) spíš, než pan Goro v tom, že vlhkost v úle není konstantní a že jí včely neupravují sveřepě na stálou hodnotu, ale naopak, jak jsem prezentoval svoje nevědecké dohady, intuici a pozorování (bez měření, spíš jde o jakýsi profesionální odhad //to je běžný terminus technikus//) se spíš zdá, že vlhkost v úle značně kolísá. Opakuji, neprostudoval jsem text důkladně, zatím se však zdá, že přes vědu uváděnou Gorem je skutečnost zcela jiná.

Polopatě řečeno, zdá se, že to v tomto případě nebyli soudruzi v USA, kdo udělal chybu když uvedli výsledky svých pokusů takové, že vlhkost v úle kolísá a je tudíž možné aby v úlech bylo prostředí pro vznik plodných roztočů, ale i pro vznik roztočů téměř neplodných. Pro mě je to neklamným signálem, že se nemýlím a že jsem na správné stopě. A také, že má smysl bádat a hlavně zkoušet dál (protože absentuje seriozní výzkum, pokud vím, absentuje jakýkoli výzkum v této sféře) a také to v neposlední řadě znamená, jak už logika věci napovídá, že konstrukce úlu, umístění česna a hlavně jeho velikost musí mít vliv na vlhkostní a jiné poměry uvnitř úlu. Vše se navíc bude měnit a tudíž v průběhu roku v závislosti na vnějších podnebních, vlhkostních podmínkách a tudíž bude mít konstrukce úlu, ale hlavně česno zásadní vliv. Zdá se, že tedy mám pravdu já, že je to včelař kdo může rozhodnout o tom, zda jeho včley budou decimované VD a nebo jim vytvoří takové podmínky, aby s ním mohly úspěšně soupeřit samy. Opakuji, mám za to, že je nesprávné hledat odolnost včely medonosné k VD v genetice, ale spíš se zdá, že to bude možné podnítit u jakékoli genetiky včely medonosné pouze úlem a ošetřováním při dodržení nemnoha základních zásad, které bude možné udělat u každého úlu, hned a zadarmo.

Jenže co s Vojtovoým pokusem? Zatím jsem dospěl k názoru, že Vojta nevěděl co hledá a tak to nenašel. Nicméně je to jediné, co v moderní době víme (vím já) a je nutné se pokoušet pochopit co to Vojta vlastně změřil = zjistil.

V této fázi prosím pana Gora, pokud má na Vojtu stále kontakt, aby mu vzkázal, že prosím, jestli by Vojta nepřišel sem a nezúčastnil se zdejší debaty.

30.9.2022 08:42
jiří j

XXX.XXX.168.113

Pane Tom, než začnete dělat nějaké závěry, doporučuji zhlédnout na youtube Včelařství Bielesz a dát nějaké vyjádření, děkuji.

30.9.2022 12:44
tom.50

XXX.XXX.139.253

Děkuju za odkaz, názor jsem vám zaslala jako SZ protože jste tu (jak se domnívám) nový a ostatní už moje názory znají.

Nicméně je to pro mě velmi zajímavé hned z několika důvodů. Nějak rozumně se vyjádřit budu moci až poté, co zhlédnu o tomto včelařství vše dostupné a to mi potrvá, přece jen je ještě venku nějaká práce, patrně dost dlouhou dobu.

Možná by bylo super kdybyste byl tak laskav a sděli dvě věci. Proč nemá stěny u VN a jak myslí "včelařit bez chemie". Jestli tím nemyslí náhodou používat místo zlé chemie něžně laskavě kyseliny.

11.10.2022 20:13
tom.50

XXX.XXX.139.253

Hlásí to chybu, že nelze poskytnout zabezpečené připojení.

11.10.2022 20:44
Včelargoro

XXX.XXX.4.65

https://www.ajetaci.cz/volny_veci_ke_stazeni/V%C4%8Dela%C5%99sk%C3%A1%20encyklopedie%201956.pdf

neviem mne to stiahlo asi závisí od prehliadača alebo antivírového programu...

som sa dočítal napr.:

"S uteplováním mají mnozí včelaři smutné zkušenosti, protože nevědí o příčinách nezdaru. Je-li včelstvo při jarním plodování uteplené
a má-li nedostatečně velké česno, má v úle vlhko, plesnivé plásty a
velkou spotřebu
. Včelstvo musí mít totiž při plodování stálou teplotu
35 °C, což je podmíněno větším trávením, při němž se vyvíjí více par,
než včelstvo potřebuje. Správně velkým a chráněným česnem se při dostatečně isolovaném a hermeticky uzavřeném úlu (aby nevznikal
průvan) vyměňuje vzduch i nadbytečné páry vzájemným prolínáním.
Teplý vzduch může převzít více páry než chladný. Nadbytečná pára
se pak sráží na nejchladnějším místě úlu, t. j. v tomto případě v česně,
u lomeného česna na posuvné regulační desce, která je polepena ke
zvýšení rosného bodu alfolií. Zde pak voda nemůže vadit. Je-li česno
malé, musí včely zvyšovat větrání a to znamená další spotřebu a
vlhko v úle. Jen správná velikost česna umožní větrání.
Velikost si
musí včelař zvolit podle uteplení úlu.
"

11.10.2022 21:05
tom.50

XXX.XXX.139.253

Nerozumím tomu, přijde mi to jako z jedné české lidové písně: "nebude-li pršet, nezmoknem".

Já se jen snažím opustit vědecké škatulky a prostě to zkusit jinak. Jak? No to já přece nevím.

Protože s vědou to nikam nepokračuje, nevyvíjí se, vědě je vše jasné a basta!

Konkrétně vy připomínáte Jindu, Dvorského a další. Ti taky asi moc vědě nevěřili a zkusili to dělat jinak. Ale konkrétně Jindru bych já asi za etalon nedával.
A Dvorský je ten, co má 100% varoaodolné včely, ale jen na jeho zahradě a jak se převezou jinam, sim sala bim, už varoaodolné nejsou? Je to on?
Co mi to jen připomíná? Že by Andersenovu pohádku o císaři a nových šatech?

No vidíte, to já tvrdím, že kdo to udělá jako já, bude to fungovat vždycky, všude, v každém úle a kdekoliv a ne jen na mojí zahradě. Protože to není v genech včely, ale ve vnějších příčinách

11.10.2022 21:51
Včelargoro

XXX.XXX.4.65

v encyklopedii som sa dočítal aj toto:
"Podle Steidleho vydechne 15 000 včel 52,5 g kysličníku uhličitého,
t. j. 26,2 1 (1 1 C0 2 váží při 0 °C a 760 mm tlaku 1,971 g, t. j. asi
2 g). Stejný počet včel vydechne v zimě při spotřebě 20 g medu
v sušině 29,3 g, což se okrouhle rovná 15 litrům. Jestliže tedy vezmeme průměrný obsah kysličníku uhličitého ve vzduchu úlu v zimě za
1 %, pak by se v zimě vyměnilo 1500 1 vzduchu denně
a v létě u včelstva se 75 000 včel 13100 1, ve skutečnosti ještě výše, poněvadž, jak
to ostatně z nálezu Steidleho vyplývá, vydechne 10 000 včel v létě při
teplotě 35 °C za 24 hodiny .85 1 kysličníku uhličitého, tedy 75 000 včel
635,5 1 C02 , t. j. při obsahu 1 % C0 2 ve vzduchu úlu se vymění
63 500 litrů vzduchu. Je-li tedy zimní obsah plodiska 16 1, pak se
v něm vzduch vymění stokrát, je-li letní obsah plodiska a medníku
dohromady 50 1, resultuje číslo 131krát větší.
"

11.10.2022 22:16
tom.50

XXX.XXX.139.253

Nevím o tom nic, nezdá se mi to být možné. Všichni víme, že v konci léta, když začíná rabovka, zužujeme česno oddělku taky na jednu včelu, kdy to není ani 1 cm2, bude to spíš polovina nebo dokonce čtvrtina cm2. Je zvláštní, že se včely neudusí a že se tak malým otvorem prodere tolik kubíků vzduchu oběma směry současně.

12.10.2022 19:37
Včelargoro

XXX.XXX.4.65

rabovka vzniká len ak včely nemajú včas dosť zásob...
nikdy za tie roky čo včelárim som nezužoval otvor česna len na zimu ho prekryjem mriežkou...
...celý rok (!) je otvor česna vždy 37x 2 teda 75cm2...
nezužujem ani pri kŕmení.. rabovky nie sú ...

(samozrejme odložence majú ako česno otvorené len očko... ale to od založenia odloženca/oddelku teda ostane aj pri zakrmovaní )

Přidejte reakci

Přidat smajlík