Včelařsky významné rostliny

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
6.10.2022 21:42
Tomáš R

XXX.XXX.46.90

Dobrý den, rád bych se zeptal zkušenějších, jak je na tom Rdesno-Opletka čínská coby medonosná rostlina ? Dnes jsem se všiml při cestě do Prahy, že porůstá podle dálnice D1 na Chodově betonovou zeď v délce několika set metrů a kvete právě teď, tudíž poměrně dlouho do podzimu a je deklarována jako absolutně nenáročná, s mnohametrovými ročními přírůstky ..

KoukoI

7.10.2022 15:11
KoukoI

XXX.XXX.3.6

Lepší je podle mě Sida oboupohlavná, protože nebude tak invazivní. V Německu a Polsku se využívá jako medonosná plodina a pícnina. Obrázky a info od slepic:

"Pro včelaře nabízí letní a podzimní zdroj nektaru. S výnosem medu až 120 kg na hektar je rostlina skutečnou včelí pastvou.

Sida má složení srovnatelné s vojtěškou, díky čemuž se jedná o vysoce kvalitní pícninu s až 30 % bílkovin.
Jako rychle obnovitelná surovina má Sida vlastnosti srovnatelné s borovicovým dřevem a je využívána jako rychle obnovitelný a zvláště vysoce výtěžný zdroj energie."

KoukoI

7.10.2022 15:28
KoukoI

XXX.XXX.3.6

celé je to teda takhle
"Tato rostlina příbuzná ibišku pochází ze Severní Ameriky a lze ji využít mnoha způsoby: jako pícnina, nektarová rostlina, léčivka, přadna, půdoochranná rostlina, energetická rostlina a pro rekultivaci půdy....

Je to vytrvalá, rozložitá, keřovitá rostlina, která mívá od druhého či třetího roku osm až dvanáct dřevnatých stonků vysokých 2,5 až 3,5 m. Drobné, stopkaté květy vyrůstají v počtu 11 až 15 ve skupinkách po 5 až 10 na ose latnatého květenství, která roste z úžlabí horních listů. V každém květu se tvoří 9 semen v tobolkách....

Již v prvním roce po vysetí tvoří v podzemí silně rozvětvený kořenový systém až do hloubky tří metrů. Z toho vyplývá dobrá vhodnost pro lehké půdy a také velká regenerační síla při dlouhodobém nedostatku vody v růstové fázi. Je to velmi dlouhověká trvalka a může se dožívat až 30 let."

KoukoI

7.10.2022 15:44
KoukoI

XXX.XXX.3.6

Touhle dobou mohutně kvetou i topinambury. Ušlechtilé to do zámrazu nestihnou, kvete jen odrůda "Zlata" nebo ty divoké z okolí dálnic.

9.10.2022 19:31
Včelargoro

XXX.XXX.4.65

Tomáš neviem ale všetky krídlatky sú považovanè za invazivne, neviem či je aj ČR v zozname ale aj keď včely na nej šalejú, ja by som si ju na včelnicu nedával...

10.10.2022 17:08
Tomáš R

XXX.XXX.44.53

Ale já nepíšu o křídlatce, ale o Rdesnu. Opletka čínská oficiální název, mohutná, popínavá rostlina,tu na seznam invazivních rostlin ještě nezařadili....Normálně se prodává v zahradnictví

10.10.2022 18:32
tom.50

XXX.XXX.139.253

Goro se v tomto případě nejspíš nemýlí, až se vědci dohodnou bude to jasnější. Spíš jde o to, zda na to jdou včely a mám za to, že to je oč tu běží.

citace z Wikipedie:


Taxonomie
Vymezení rodu Fallopia je v literatuře dosud silně neustálené a má za sebou pohnutou historii. V některých starších zdrojích jsou opletky zařazeny do široce pojatého rodu Polygonum (např.[6]), v některých novějších jsou naopak do rodu Fallopia zahrnuty i křídlatky ([5]). Tyto změny taxonomie se odrážejí i v českých názvech, lze se setkat s názvy rdesno Aubertovo, křídlatka čínská a podobně.

10.10.2022 19:39
Včelargoro

XXX.XXX.4.65

Tomáš škoda že si nedal fotografiu...
keď opletka nie je invázna v pohode ju pestuj pre včely...
Krídlatku včely milujú, zrejme budú aj opletku...

keď sú z jedného rodu...

"Od popsání rodu křídlatka došlo více než desetkrát ke změnám v jeho taxonomické zařazení. Jedna z posledních verzí v roce 1991 zrušila rod křídlatka (Reynoutria) a vřadila ho do rodu opletka (Fallopia), další verze ITIS z roku 2009 dokonce zrušila rody křídlatka i opletka a začlenila je oba do rodu truskavec (Polygonum). Je pouze otázkou času, kdy se nové vědecké pojmenování projeví i v Česku"

Uživatel s deaktivovaným účtem

28.3.2023 12:32
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vyplatí se udělat pás z kvetoucí luční směsi (např. https://plantanaturalis.com/rubrika/kvetnate-louky/zahradni-louky/), nebo je to zbytečné kupovat a postačí běžné druhy + nějaké keře atd.?

30.3.2023 18:20
jiří j

XXX.XXX.168.113

Tak asi záleží jaký jsi zahradník, velikost pozemku a přprava půdy na setí. Já jsem kopyto, zkusil jsem kytky pro včely, dají tam nejvíce svazenky, která to udusí, mně se to tak stalo, narostla svazenka, sléz maurský a nějaká chrpa, zbytek asi 20 druhů nebyl. Dnes to dělám tak, že jsi udělám odkopek a když je dobré místo rozšíří se to samo, pro mne je výborný brutnák, sám se namnoží, dlouho kvete a včely milují.
Ohledně rdesna, kdysi jsem to koupil, invazní je to docela dost, horší je že včelu na tom nevidím, spíš mouchu. Křídlatku tady pěstuje soused tak 30 x 5 m, jsou roky, kdy to včelama hučí, ale loni tak aby se neřeklo, téměř nic a nebylo to poprvé.

Moric

1.4.2023 18:35
Moric

XXX.XXX.233.26

A víte co udělá kvetoucí klokočí (klokoč speřený) To je rachot, když rozkvete. Navíc je to mimořádně krásný keř. Vřele doporučuji !!!!!!

1.4.2023 20:33
jiří j

XXX.XXX.168.113

Moric, než se nechám nachytat, jak to roste rychle, kdy začne kvést a když už jsem tak zvedavej, jak dlouho to kvete. Jinak pro mne novinka, ani knížka Včelařské dřeviny to tam nemají, díky

2.4.2023 20:06
Včelargoro

XXX.XXX.88.2

jirko kvitne v kvetnu a vtedy kvitne všetko... zbytočné sadiť...

2.4.2023 21:51
jiří j

XXX.XXX.168.113

Jo Goro díky, sice prodejci uvádějí přelom květen - červen, ale není nad osobní zkušenost a ještě ušetřím a květu bych se asi nedožil

3.4.2023 18:25
Tomáš R

XXX.XXX.33.96

Máte někdo zkušenost s medovicí na vrbách ?

4.4.2023 08:52
Včelargoro

XXX.XXX.88.2

Na vrbách žije přes 120 druhů mšic z 29 rodů, sají na listech, letorostech, větvích nebo kořenech. Podrobnější popis způsob života je však popsán jen u několika druhů, např. u mšice vrbové (Aphis farinosa) a mšice bršlicové (Cavariella aegopodii). U dalších druhů mšic jsou většinou tyto informace neúplné nebo zcela chybí.

Mezi takové druhy patří také medovnice vrbová (Tuberolachnus salignus), která se v roce 2014 vyskytovala ve velkém počtu na plantáži rychlerostoucí vrby Salix viminalis v extravilánu města Opavy. Plantáž byla založena v roce 2012. Řízky byly vysázeny brzy zjara a účelem pěstování měla být produkce energetické dřevní štěpky. Informace o výskytu medovnice vrbové jsou známé z Velké Británie a Kanady z roku 2001. Na území Polska se objevuje tento druh od roku 2006.

Životní cyklus medovnice

Bezkřídlé živorodé samičky medovnice vrbové jsou poměrně velké mšice (4,5–5 mm) hruškovitého těla, které pokrývají černé tečky a šedá vlákna. Na zadečku jsou krátké výrůstky, tzv. sifunkuly ve tvaru širšího komolého kužele. Mezi sifunkuly se nachází smolně černý výrůstek (není u larev). Jsou velmi pohyblivé. Na kůře vytváří různě velké kolonie, na listech kolonie netvoří. Kolonie produkují velké množství medovice, která je sbírána mravenci nebo jiným hmyzem, který láká tento sladký lepkavý sekret.*

Ccupity

4.4.2023 08:58
Ccupity

XXX.XXX.23.112

Jinak klokoč kvete skutečně úžasně, ale sázet ho je zbytečné, jsou rychleji rostoucí a stejně výnosné druhy. Klokoč je stínomilný, ne moc rychle rostoucí keř.

Nicméně kdo ho má v podrostu lesa za barákem má velké štěstí.

Pol-line

24.4.2023 15:16
Pol-line

XXX.XXX.17.114

Čechřice vonná je prý oblíbená a dává dobrý med.

Moric

26.4.2023 16:32
Moric

XXX.XXX.233.26

Klokoč nám u včelína kvete počátkem června a vyplňuje dobu čekání na lípu. Prostě jiné podmínky pro pěstování, a růst. Klokoč je prostě takový. V Brně botan,zahradě mi tvrdili, že v mých podmínkách neporoste. Ale roste jak bláznivý, už jsme jej nejméně třikrát seřízli až k zemi a jede si vesele dál. Takže nikomu jej nevnucuji a je pravdou, že je výběr medonosných stromů a keřů převeliký. Mám na zahradě už čtyřicetiletý kaštanovník setý (jedlý kaštan), jerlín, českou olivu (hlošinu úzkolistou) a dosud nekvetoucí tulipánovník (vypěstovaný ze spadlých semen stromu v zoo Lešná). Tak se snažíme těm našim holkám krátit cestu ke sběru dobrot.

Přidejte reakci

Přidat smajlík