XXX.XXX.139.253
V Dymáku 9/22 má pan Goro stejnojmenný článek. Velmi zajímavý a díky za něj. Jen se dopouští několika nepřesností a mám za to, že je nutné uvést věci na pravou míru. Dymák o další meje články zájem neprojevil a tak se vyjádřím tady. Kdo Dymák nemá a neodebírá, dělá velkou chybu, je to skutečně mnohem lepší časopis než jiné, mě známé odborné včelařské časopisy.
Téma je košatější než by se na první pohled mohlo zdát a byla by zde možnost rozvést jej hodně široce. Já si povšimnu jen několika věcí.
Tak především, autor ignoruje základní pravdu, že není med jako med. Vůbec nezohledňuje med medovicový, který se neskládá z pouhých dvou monosacharidů, vzniklých roštěpením disacharidu sacharozy na dva monosacharidy ve stejném poměru k sobě a sice glukozu a fruktozu. Je to celkem složité, ale pro praxi postačí vědět, že když je v medu víc G než F, pak tím rychleji krystalizuje a naopak, KVĚTOVÉ medy, které krystalizují později, mají vyšší obsah fruktozy nad glukozou. Ano, u květových medů to je tak jednoduché. Rafinovaný cukr řepný je 100% sacharoza.
Trávením těchto dvou monosacharidů vzniká nejmenší možné množství výkalů a proto je krmení rafinovaným cukrem bezpečné, protože nehrozí přeplnění výkalových vaků ani v případě, že by se včely nemohly proletět a "vyprášit" třeba i 4 měsíce.
Jiné je to ale s medy, kdy výchozí surovinou nebyla sacharoza, která tvoří nektar drtivé většiny rostlin. Jde vzácně o některé medy květové, ale jde tu o VŠECHNY medy medovicové. Na těch, na rozdíl od kategorického tvrzení kolegy Gora, vč nepřezimují zdárně, naopak, zimování na těchto medech velmi často končí úhynem včelstva. Se vším, co tomu předchází = přeplnění výkalových vaků - pokálení uvnitř úlu a z toho vyplývajících dalších nezvratných důsledků. To proto, že medovicové medy jsou složeny z mnoha velmi složitých cukrů a ty při trávení včelou zanechávají mnoho nestravitelných látek a tudíž výkalů. Tyto výkaly přeplní výkalové vaky včel.
Ale i tady je to složitější. Cukry z medovice podporují více Nosemu apis. V důsledku propuknutí této nákazy včely hůře tráví a tím se do výkalů dostávají nestrávené cukry a o to rychleji se přeplní výkalové vaky. Včely to "nevydrží" a vykálí se uvnitř úlu. Jenže jejich výkaly jsou sladké a tak je lačně konzumnují dosud zdravé včely. Tím vznikne tak silné napadení včelstva, doslova řetězová reakce, že vč skolabuje a uhyne.
Velmi jsem to zjednodušil, pro rámec tohoto článku by to mělo stačit. Navíc nemoci včel mě zrovna neuchvacují a tedy nezajímají a moc se jimi nezabývám.
Takže, kolega Goro měl správně napsat, že zimovat na medu se dá velmi úspěšně a dokonce je to pro včelstvo mnohem lepší, ovšem pouze pokud se jedná o některé medy květové! Protože ale běžný včelař není jasnovidec ani neumí laboratorní rozbor, pak je pro něj 100% jistota, že jeho včelstvo vyzimuje dobře, pouze na cukru! A to i za tu cenu, že je vč ochuzeno o probiotika a jiné prospěšné látky, které med obsahuje a cukerný enzymatický invert je postrádá.
Ihned by se hloubavější zeptal, jak to tedy dělaly včely dřív, když nebyl člověk s cukrem?
Tady je to složitější a ne každému se bude líbit informace, která následuje.
To, co nazýváme my lesem, ve skutečnosti s lesem má společného pramálo. My tak říkáme, už několik set let, monokulturním plantážím na výrobu dřevní hmoty. V normálním lese se nemohlo stát, aby někdy byly desítky či stovky a tisíce ha jen smrku, borovice či jedle a modřínu. Smrk ztepilý (a jiný u nás původní není) by přirozeně žil až nad 1.100 mnm. To, že ho lidi pěstují níž je nenormální, chyba a právě ta možnost končí, je nutné se smířit s tím, že smrrk tu prostě růst nebude.
Kdo si vybaví verše České státní hymny dojde mu, kde pouze ještě před 170 lety šuměly bory. Ani ty tu nemají co dělat. Čistě jedlové lesy nebyly nijak běžné a modřín je zde nepůvodní. U jehličnanů se vždy v přirozeném lese jednalo o pouze vtroušené jedince - více méně solitéry v převládajícím listnatém zápoji. Proto docházelo zcela vzácně k tomu, že by vč nanosilo med jen z medovice jehličnanů, vždy byla naředěná většinou medů květových. Nejhorší z medovicových medů je melecitoza (cement) a ta je v medovici listnáčů vzácná.
Tudíž jako masové zdroje medovice pro včely připadaly v úvahu jen kleny do výšky asi 600 mnm, pak buky a všicni víme, že na těchto dřevinách se medovice vyskytuje jednou za x let, zdaleka ne tak často jako na jehličnanech. V letech, kdy se masově vyskytla medovice na listnáčích a současně přišla tuhá a dlouhá zima bez možnosti vyprášení divoce žijících včel, nastalo masové hynutí. To mohlo být taky 90 a víc % divoce žijících vč. A vše začalo vlastně odznova. Příroda má, na rozdíl od nás, čas. Rok, deset let i století, pro přírodu nic neznamená a je jí to úplně šumák! Z hlediska přírody není nic ani tisíc let, ona má skutečně "nekonečně" času.
Doklud byla "arabská sůl" strašně drahá, neměl včelař brtník či klátař šanci něco změnit. Pak přišel cukr a konečně mohl začít racionální chov včel jak ho známe dnes.
Takže včely na medu přežijí velmi dobře, tedy pokud je to med květový a pokud je to med, který nevytvoří hrubé krystaly. I s těmi si včely, sice obtížně, ale asi poradí. Ovšem na medovici včely většinou nepřežijí.
Toto měl pan kolega Goro uvést ve svém článku a tak jeho článek v Dymáku je pravda jen zpola! On se tam hodně odvolává na začátečníky a já mám za to, že zečátečníci by měli dostat informaci celou. Možná že to je zajímavé a nové i pro mnohé pokročilé.
XXX.XXX.4.65
Včely v prírody vždy zimovali na mede...
Postupne si med do zásob ukladali "nad hlavu" do hornej časti plástov a dolu plásty pristavovali aby mala matka kde klást vajíčka a včely chovať plod...
Včely si teda zaplnili zásobné plásty letným kvetovým medom a prípadný medovicový už mohli uložiť len okolo miesta kde sa liahol posledný plod (v dolných častiach plástov)...medovicový med nerobí problém včelám po konzumácii, ak sa môžu priletieť a vykaliť, čo včely v 10-11 mesiaci môžu...
Tak včely skonzumovali prvý med okolo chumáča ( ani medovica nie je každý rok) a postupne sa posúvali v zime cez BEZPROBLÉMOVÉ ZÁSOBY...
Totiž tým včelám nik nezobral jarné či letné medy a nemuseli zimovať na medovici...
V spomínanom článku je napísané aj to že zimovanie na mede nie je jednoduché a musia si naň zvyknúť "domáce včely", ale HLAVNE SA TOMUSÍ NAUČIŤ VČELÁR...
Musí rešpektovať to ako včely fungovali a fungujú....
(Treba rešpektovať "mednú komoru", druhy medov ako píše Tom a pod.)
XXX.XXX.139.250
Včely v prírody vždy zimovali na mede...
Tak u této věty navážu na svá tvrzení.
Včelaři, a i takový praktik jakým nesporně autor té věty je, se dopouštějí (to se nedomnívám ale tvrdím) zásadní chyby. Hned vysvětlím.
Přírodě, té údajné milující matce, je úplně jedno, když nechá některého tvora úplně a nebo na celá desetiletí, staletí i tisíciletí úplně vymřít. Ona má, na rozdíl od nás, nekonečně dost času.
A tak ano, včely vždy zimovaly na medu. Když to byl med špatný - medovice nebo dokonce melecitoza, prostě včely nechala ta milující matka vyhynout na velkém území, klidně tak velkém, jako je Česká kotlina, celé Slovensko, půl nebo celé Německo a podobně. A mohlo trvat stovky let než se postupně, po pár km ročně, na odvčelená území včela vrátila. Samosebou se včelou vyhynula celá rostlinná společenství, celé ekosystémy byly narušeny a změněny. Ke změnám nemohlo nedojít ani u živočichů, některé druhy, vázané na některá rostlinná společenství, vyhynuly též. A tak dále, toto by mělo být jasné každému kdo dokončil základní školu.
Takže ano, naši předkové zimovali vč v klátech a košnicích na medu a med se bral až na jaře, až co zbylo po vyzimování, když už si vč mohlo nanosit novou potravu (když dožilo jara). Mimochodem tím byla zlikvidována i polovina plodu, který tam nemohl nebýt. To bylo velké ozdraverní vč se všemi pozitivnímu důsledky, jaké dnes nemáme a mnozí to vůbec nechápou! A taky se vč podporovala v každoročním a dokonce několikerém vyrojení.
Když se zimovalo na medu, taky nikdo nechtěl aby vč přinesla o 20,30,50 ale někteří chtějí i 70 a víc kilo medu ročně navíc než kolik sama včesltva spotřebují!!!!!!
Tvrdím, že toho se dosáhnout zimováním a JAKÉMKOLI medu nedá! A nebo ne vždy (co když by se vč nemohla od zač 11 měsíce do konce 3 proletět?) Ale na cukru stoprocentního vyzimování dosáhnout lze vždy bez nejmenších potíží!
Seriozní vyjádření pane Goro mělo být toto co píšu já. Jste to vy, kdo se ustavičně odvolává na vědu a já jen tvrdím, že vše je nutné vidět a chápat v souvislostech i když mnohým by se víc líbil jednoduchý svět bez nuancí a zádrhelů. Kdo chce toto od včel, měl zvážit zda raděi nedělat něco na kopírovacím revolverovém soustruhu. Pak bude kus jako kus, každý rok stejně ať venku padají třeba trakaře. Ovšem jednoduchá tvrzení u včel neplatí nikdy.
A jen tak mimochodem, stejné výrobky budou padat i ze soustruhu jen tehdy, když se bude používat přesně definovaný materiál (u včel cukr) a ne že se bude někdo snažit obrábět dokonalým soustruherm kdejaký kus rezatého šrotu, pokaždé jiný, podle toho, co kde zrovna najde (med).
Pane Goro olouvám se, ale vaše podmiňování (že se včely v 11 ěsíci vždy proletí - a co když ne?) nejen, že je nevědecké, ale ani v praxi to tak nefunguje. To je pořád dokola. Jednou jsem tu tvrdil, že nezničit vosk při vyváření je na 100% jisté jen v povrchové měkké vodě. A ned se našlo několik XXů co tvrdili, že vyvářejí ve vodě ze studně a u nich dobrý a tudíž jsem já b.b a melu nesmysly.
Takže
cukr = stoprocentní vyzimování bez problémů, med může být problém a častěji než milo úhyn. Je na každém co zvolí raději. Tedy když odmyslím, že i po zdražení cukru na 35 Kč se dá med prodat pořád nejméně 4x výhodněji, pořád je zimování na medu risk!
Uživatel s deaktivovaným účtem
Dobrý je číst pořádně a když něco nepochopím, zeptám se. Dovolím si použít citací, pro nechápavé ještě jednou,
"Včely si teda zaplnili zásobné plásty letným kvetovým medom a prípadný medovicový už mohli uložiť len okolo miesta kde sa liahol posledný plod (v dolných častiach plástov)...medovicový med nerobí problém včelám po konzumácii, ak sa môžu priletieť a vykaliť, čo včely v 10-11 mesiaci môžu...
Tak včely skonzumovali prvý med okolo chumáča ( ani medovica nie je každý rok) a postupne sa posúvali v zime cez BEZPROBLÉMOVÉ ZÁSOBY...
Totiž tým včelám nik nezobral jarné či letné medy a nemuseli zimovať na medovici"
Tolik k zimování na medu v době, kdy do toho včelám nezasahoval chytrolin v kukle a nebo ještě nebyl cukr.
XXX.XXX.139.250
Kdo nepochopil jste vy BG. Já to přešel lakonicky tím, že Goro podmiňuje a ta podmínka (pak to uvádím na vosku a vodě) je přesně v této jeho pasáži:
-medovicový med nerobí problém včelám po konzumácii, ak sa môžu priletieť a vykaliť -
a já jen podotýkám, že co když se proletět nebudou moci!
Nechtěl jsem psát dlouze, jak vás čtu tak jsem měl. Myslel bych si, že zrovna vám by se tohle vysvětlovat nemuselo.
Goro totiž používá naprosto nesprávný postulát a to, že medovice je tak málo (když je, připouští, že někdy není), že jí včely uloží po vyběhlém plodu a pak jí stihnou spotřebovat ještě než přijde zima. Asi neviděl co umí melecitóza tady u nás (a mám za to, že všude ve střední Evropě). Polopatě pane kolego! Já začal používat KK primárně jen proto, že pozdní medovice bylo tolik, taky 15 i víc kilo, že nebylo do jakých rámků nakrmit bezpečným cukrem. Proto je KK dokonalou pojistkou když by přišla melecitoza = cement. A zda přijde nevím, nemám křišťálkouli a stejně neumím čarovat a tak bych z ní, zda bude medovice, stejně nevyčetl.
Protože to nebylo ádrem sdělení, tohle konstatování jsem vynechal a taky nemám nejenší zájem Gora ponížit, posmívat se mu, zlehčovat jeho upřímou snahu pomoci ostatním tím, co zná a co za dlouhou praxi nashromáždil. Vážím si jeho příspěvků i když s nimi často nesouhlasím a vážím si i příspěvků vašich, když píšete rozumně a opustil jste konfrontační tón - i vy máte hodně co lidem sdělit. (i když se to mě ne vždycky líbilo)
Na medovicové pohromy (melecitozu) mám vysvětlení. Mnohokrát jsem ho tu uvedl, ale lidi mají tak vymyté mozky, že mu nevěří a nikdo to nikdy, nijak nekomentoval, nepřijal.
Zopakuju to:
V lese, jaký tady byl v době po poslední době ledové, přes přelom v podobně nového letopočtu, přes stěhování národů, Ciryla a Metoděje, Přemyslovce a Kostnickým grilem nejchytřejšího Čecha své doby až do nástupu Marie Terezie, nemá nynější zalesnění střední Evropy nic společného. Zatíco tu přirozeně rostly javořiny do výšky cca 500 mnm, ty střídaly bučiny až do výšky asi 1.000 mnm a teprve pak začínalo pásmo jehličnanů, jmenovitě smrku ztepilého a jiný tu přirozeně nikdy nerostl. Modřín tu nerostl, jedle sporadicky, spíš soliterně. Ještě v době vzniku státní hymy by si mohl každý vzpomenout, kde že v Tylově době (jen) rostly bory, přesněji - kde nebo "po čem" šuměly.
V roce 1783, přesně 8 června, na Islandu vybuchla sopka jménem Laki a ta způsobila ochlazení celé severní euoroasijské sféry o několik stupňů (a nyní není žádné globální oteplování, ale návrat přírody před 8. červen 1783 a Laki a ano, lidem se předestírá jediná velká hyperlež, protože v boji s klimatem jde o něco jiného než o ohrožení planety!)
V důsledku ochlazení Evropy o několik stupňů najednou mohl žít smrk níž než v horách a tak byl snesen i do nížin (aby se zrušil dosavadní monolopl na stavební dříví, který měl vlastník Šumavy a nenažraně předražoval nenahraditelné smrkové dříví).
Byly založeny plantáže monokultur na výrobu dřevní hmoty a my těmto plantážím říkáme z nedostatku lepšího pojmosloví lesy. Se skutečnými lesy, jaké by tu byly přirozeně, to ale nemá NIC SPOLEČNÉHO.
A proč ten obsáhlý úvod? No proto, že je nutné, když už se odvoláváme na miliony let trvající přežívání "přírodní" včely, že ona nemohla nikdy najít mnoho kilo medovice a zimovat na ní, když na většině území nikde nebylo pohromadě víc jak několik jehličnanů a medovice z listnáčů nebývá tak zhoubná a vůbec není často. A když se stalo, že medovicový rok přišel, pak včely na ohromných rozlohách vyhynuly a trvalo dlouhá údobí než se ase rozšířily. Nedávno tu píšu jak má macecha příroda nekonečně času a my jsme jí u zádele a klidně nás vymění za mloky.
Čapek se v hrobě neobrací, ale drží za hlavu!
Ale pět ke včelám. Nechtěl jsem to takhle natvrdo sdělit, ale tohle je nutné mít stále na paměti a měl jste to mít na paměti i vy se svou sveřepou doktrinou nechat včely stavět co kde chtějí. Jestli chcete zpátky do jeskyně nebo na strom vy, váš boj. Tvrdím ale, že drtivá většina nás ostatních do PRIMITIVNÍHO pravěku nechce!
Na druhou stranu, je dobře, že někdo zkouší to co vy a je dobře, že někdo zkouší kyseliny. To proto, že když skončí civilizace do té míry, že nebude jak vyrobit mezistěny, budou vaše kušenosti víc než cenné a zrovna tak když by selhala "tvrdá" chemie. Ale já stále tvrdím, že toto by měly vyzkoumávat instituce k výzkumu určené a zřízené a ne aby byly nuceny přežívat díky kšeftování s loéčivy na parazita, proti kterému by měli vykoumávat ochranu. Pak musí sledovat, v zájmu vlastního přežití jiné zájmy, než obecně dobré (hospodský, co nutně potřebuje ožraly a tak neprokáže VĚDECKY, že se bez kořalky dá žít) a v tom tu právě žijem.
Tento celý článek jsem chtěl vůbec nenapsat a doual jsem, že hloubavějším to dojde samo. Kor když jsem to tu už opakovaně napsal a některým (smidla) s tím už lezu na nervy.
Proto tvrdím, že ustavičné poukazování na "divoké" včely je nebetyčná kra.ina!
Zrovna tak se odvolávat na les, když je tu jen jediný malinký Boubíneček a i ten je v horách! Z hodně zalesněné krajiny, kde pouze ve srážkových stínech (třeba za Krušnými horami) byly přirozeně lesostepi, tak my jsme udělali z naší krajiny něco s převažující stepí - pole. Ale v žádné stepi by nerostla na stovkách hektarů jediná rostlina, že ne. Taky ve stepi by nikdo nedělal orbu, nestříkal herbi a jiné cidy a tak dále. Takže tady žádnou přírodu (naštěstí) nevidím a je na nás jak v této změněné krajině udržet včely a zajisti pro zbytek lidí včelí produkty.
Vše co dělám a píšu je motivovíno právě sděleným názorem, všechny romantické nesmysly nechám rozmazleným pubertálním slečnám a původně chlapečkům co nevědí jaké mají pohlaví. "slečnám", které ale dnes mají rozum čtrnáctiletých i když jim je nad 30 a dokonce se "probojují" na post předsedkyně sněmovny. Pořád to ale nic nemění na tom, že mnozí z těch, co nám vládnou, mají rozum ako jsme museli mít my ještě před dospělostí bez ohledu na to, kolik jim je let podle rodného listu.
Tohle by si měl hlavně uvědomit ten pán, jak tvrdí, že jeho třicítka je líhní brouka. Vše ukazuje a to, že jedině když se všechen trubčí plod srazí pod plod dělničí, tak potom vč nemají významný a už vůbec ohrožující počet VD. Proto volná stavba jde proti tomu a tudíž je pro mě nepřijatelná a nejen že je to návrat k primitivizmu. To taky.
XXX.XXX.4.65
O. Haragsim - Medovice a včely/ - za hlavných producentov melecitózovej medovice môžeme považovať vošky - medovnicu srienistú, medovnicu veľkú, medovnicu čiernoškvrnnú, medovnicu smrekovcovú, medovnicu syrovú a zdobnatku sypkovú medovku sypovú, zdobenku sypku a zdobnatku lipnú....
Ako uvádza Haragsim, bolo preukázané, že nie samotný strom je zodpovedný za vznik tohto trojcukru, ale enzymatické pochody v tráviacom ústrojenstve vošiek (česky mšic). Takto môže melecitóza vznikať aj u iných stromov ako červený smrek v závislosti od druhu producenta, vošiek. Haragsim tiež uvádza aj možnosť vzniku melicitózy za určitých podmienok, v nektárových medoch ako sú ďatelinový (česky jetel) alebo z hluchavky....
ak sú včely v jeseň/podzim/ včas nakŕmené či je melicitózy veľa alebo málo už majú miesto len v mieste kde sa liahne posledný plod, proste zásoby sú uložené, zaviečkované... a melicitózy uložia málo, tak málo že ju skonzumujú ...
u nás včely lietajú nielen v 10-11. mesiaci ale často majú výlety aj v 12-tom mesiaci, hlavne v prvej dekáde...
Dymák č.3/22,
....a prípadnú neskorú melicitózu vítam, pretože na ďalší rok sú včelstvá silnejšie, vitálnejšie a idú rýchlejšie do jarného rozvoja... (T. Krška)
XXX.XXX.139.250
Ano, ta citace je správně, trvám a tom. Melecitozu uloží vč vždy do KK, ta přijde v půlce 9 měsíce pod VN a včely jí asi celou zimu (vážně nevím kdy a je mi to jedno) přenášejí nahoru, míchají s cukernými zásobami a tím samy sebe neskutečřně podněcují.
Kdo KK nedává, tomu to nacpou pod věnce nakrmených zásob a zimují na tom. Co na tom pane kolego nechápete? Mimochodem taky proto krmili předkové na zimu až od začátku září, aby měli jistotu, že vč budou "sedět" na cukru.
Pokud přijde melecitozní snůška, obyčejně je to po nakrmení, včely nanosí med pod věnce krmení - směs cukerného invertu + letního květovového medu, často až ke spodním loučkám a tudíž mají na několik měsíců k dispozici pouze tento cementový med a na něm nepřežijí. Takže k sitiuaci, kterou vy tvrdíte, může dojít jen velmi výjimečně, spíš nikdy a tak vaše teorie je hloupost, která v praxi nenastane. Snažíte se mi posívat, jen oplácím. A vytrhování vět z kontextu je známka argumentační nouze.
Adamité (80% českých včelařů) pak u nás dělají takové kra.iny, že rámky máčejí v neckách ve vodě několik dní, pak to vytočí a vozí vylít na pole nebo do hnoje. Obyčejně se to na jedno vyluhování ven nedostane.
No a citace mojí věty také říká odvěkou pravdu, že med dělá včely a teprve včely můžou dělat med.
Na vašem místě bych neignoroval můj předešlý obsáhlý text, vy se ho jen snažíte rychle překrýt aby nebyly vidět nesmysly, které tvrdíte a rychleji se na to zapomnělo.
Jako jste přehléd pojem "cement" a to je med s takovým množstvím melecitozy, že na něm vč nepřežije. Vzácné případy možnosti nepatrného % melecitozy v jiných medech, než je "jehličnatá" medovice, jsem nemizňoval jako naprosto marginální a v praxi bez laboratorního rozboru běžným včelařem nepostřehnutelné a život včel nijak neohrožující.
Zkuste to bez podpásovek, co vy na to?
XXX.XXX.4.65
k tomu že na našom území v minulosti nebola medovica lebo neboli smreky...
Ako uvádza Haragsim, bolo preukázané, že nie samotný strom je zodpovedný za vznik tohto trojcukru, ale enzymatické pochody v tráviacom ústrojenstve vošiek (česky mšic). Takto môže melecitóza vznikať aj u iných stromov ako červený smrek v závislosti od druhu producenta, vošiek. Haragsim tiež uvádza aj možnosť vzniku melicitózy za určitých podmienok, v nektárových medoch ako sú ďatelinový (česky jetel) alebo z hluchavky....
ospravedlňujem sa za tú citáciu, už som to sľúbil že to nebudem robiť ...
XXX.XXX.139.250
Pořád se snažíte odvést "řeč" od merita věci. Proč se neptám.
Přestaňte se ohánět vědci, jste praktik, nebo ne? Umíte vyvrátit co říkám?
XXX.XXX.4.65
Založenie tohto vlákna som pochopil ako úprimnú snahu, vytknúť mi nedostatok, ktorý mal článok o zimovaní včiel na mede, teda fakt, že som včelárov neupozornil na riziká, ktoré včelám hrozí a ak by zimovali na mede ktorý by bol medovicový s vysokým obsahom melicitózy...
Výtka je oprávnená a do Dymáka napíšem článok o rizikách pri melicitóze, resp. o nutnosti zásahov včelára do včelstvá ak včelám nemá pri zimovaní medovicový med s prípadnou melicitózou zabrániť úspešne prezimovať....
Kedže sa diskusia sa už dostala cez zmenu pohlaví k nutnosti rámikov 30 a bezklieštkovosti pri trúdej stavbe pod plodiskom, nemienim diskutovať ďalej o tom čo sa opakovane diskutuje vo všetkých ostatných témach.
XXX.XXX.168.113
Šel jsem do zimy s 18 včelstvy, které jsem měl třetím rokem, zakrmeno každé kolem 25 kg cukru. Začátkem září přišla melicitoza, trvalo to 10 dní, přinesly 15 až 20 kg i když jsem sháněl informace, nedověděl nic. Zakrmeno v medníku bylo dostatečně, ponechal v každém úle tři rámky s melicitozou s tím, že do zimy půjdou s cukrem.
Dopadlo to tak, že tu melicitozu promíchaly s cukrem, ale to jsem zjistil až z jara.
Nebudu to protahovat, z těch 18 zůstalo 7, zbytek padl na nosemu, potvrzeno Dolem. bylo zajímavé, že 1 včelstvo bylo naprosto čisté, sedělo doma, na jaře v plné síle. 3 včelstva se rozeběhly v květnu a zbytek v červnu.
Takže vymření včelstev pomalu v celé Evropě sakra přehnané, nehledě k tomu, včely vzdálené 2 km tyto problémy neměly. Nějak se zapomíná, že včela nic jiného neznala, než med takže její odolnost byla někde jinde, byla to o dost menší včela, nejspíše tolik neprojedla a žila ve stromech, které neobejmuli tři chlapi a stěny neměly tlouštku 2 cm, takže poměrně zateplené a zase menší spotřeba. Konec konců, je tady dost včelařů, kde je dostatečná snůška a medují na medu ví Bůh proč, včely nejenže přežívají ale jsou na tom lépe než s cukrem a to jsem ještě zapoměl, na tom medě mají nižší spotřebu. Takže scénáře o vymírání ............
XXX.XXX.139.245
Hledání záhad kde žádné nejsou.
Ne každé vč sbírá medovici.
Ne každé včelstvo je stejě odolné k čemukoli, stejně tak k medovici. Obyčejně to ale nikdo neumí vědět předem.
Zateplenost a síla stěny nehrají žádnou významnou roli asi tak, jako kdyby měl barák dva metry tlusté zdi z polystyrenu a současně otevřené dveře.
Nějak se zapomíná, že tak zvaná matka příroda klidně nechala vyhynout na celá desetiletí, století i tisíciletí včely na ohromných územích, někdy i velikosti Evropy, aby se tato území v průběhu třeba stovek let zase pomalinku zavčelovala. To je pořád dokola, srovávat domestikovanou včelu s tou divokou je neodborné.
Neuvádíte úl, jak vysoké které rámky a jaké medníky atd. Z vašich informací se nedá poznat nic jiného, než že vám padlo 11 z 18 vč a zbylá byla v mizerné kondici.
Informace Dolu, že příčinou byla nosema, je úplně zavádějící a patrně vám to tedy nepadlo na melecitozní medovici, ale na nosemu. A nebo vědci odvedli špatnou práci a důsledek označili za příčinu. Čeho by to byl opět důkaz?
O lepším zimování na medu nic nevím, vím jistě jen to, že zatímco na cukru je zimování bezpečné vždy, na medu to může být problém. A protože to předem nikdo neví, je lepší nepokoušet "osud" a neblbnout a v sedišti med neponechávat. Třeba i právě kvůli tomu musím zvolit takový úl, aby, i kdyby pohroma pozdní melecitozy přišla jen jednou za 10 let, šlo udělat opatření.
Jestli jsem tu napsal, že melecitoza je pro mě vítaným požehnáním a Goro to rýpavě vypíchne, jak jinak než vytržené z kontextu (zjevný úmysl ublížit, pošklebit se), tak to uvedu jak to je.
Med a to i medovicový, je bezpečný VŽDY jen pokud je v zimě dole pod sedištěm zimního hroznu a vč není "odsouzeno" zimovat jen a něm, ale MŮŽE si ho zespoda přenášet vždy když se v zimě oteplí a když samo chce a e že musí. Rýpal to měl okopírovat takto celé.
Prostě zimovat na medu a nebo ho nechat nad VN je vždy riziko pokud není na vysokých rámcích dost cukerých zásob. Chtělo by se mi říct: "Udělej si to jak chceš!"
Uživatel s deaktivovaným účtem
Tak přemýšlím, že nemůže být nikdo takový idiot, to musíte dělat schválně a dobře se bavit tím jak se všichni kole vytáčí... Pokud to tak není, v tomhle věku už nebude ostuda hupnout si pro nějaký prášky. Tak ten váš život bude s tak nesnesitelným okolím mnohem snazší. Musí být přece hrozny žití mít kolem sebe jenom samy blbce.