První fumigace 22

diskutovať o účinnosti Gabonu nemá zmysel keď nevieme či nemáte včelstvá v oblasti, kde klieštik je už na Tau-fluvalinatum rezistentný...
ak áno , potom vaše skúsenosti majú logiku...

ťažko sa mi však berie na vedomie konštatovanie, že "čím neskôr dám Gabon, tým menej klieštika vo včelách bude" iba ak by včely s klieštikom do použitia Varidolu uhynuli alebo odleteli...

klieštika treba začať likvidovať podľa môjho názoru okamžite po poslednom medobraní aby včely ktoré majú ísť do zimy, majú byť dlhoveké neboli v larvárnom štádiu obťažované klieštikom...

ale každý je svojho šťastia tvorcom...čo sa včelárom osvedčí u ich včiel to robia...

ináč moje skúsenosti z minulosti sú také, že v jednom úli 4-5 klieštikov a vedľa 200...
silná nevyrojené rodina, ktorá veľa plodovala, nerojila sa, alebo je v polystyrénovom úli (to neviem prečo ale je to fakt )

Super!!! Díky za názor, shodou náhod jsem dneska psal v mailu to samé kolegovi TomR, že jestli nejsou "naši" brouci na G rezistentní. Je paráda, že každý na jiném konci světa (obrazně myšleno) uvažujeme podobně. Ale je tu háček, spíš hák. Jak to, že při první léčbě od loňského 11 měsíce je spad do 50 brouků. U mě a u Tomáš R úplně shodně. Třetí kolega je letos ze hry, měl pohanku a přede dvěma týdny někde taky 5 a víc rámků plodu a tak se u nich ve vsi neléčí a čeká se na bezplodost. Tolik plodu nikdo normální nevyřeže.

Myšlenka že čím později G tím méně VD je logická. Nepředpokládá se, že G zničí VD úplně, takový lék není. A jestli tedy nějací přežijí G od 1.8. do 31.8. tak se můžou do 10.10. namnožit víc, než když je tam G o měsíc později. Nebo někde dělám v té úvaze chybu?

Tady se vracím ke své letité (asi 3-4 roky) domněce (nepotvrzené), že se nám něak v Blaníku (ne úl, ale systém) daří, že jsou VD méně životaschopní, skoro neplodní, chcete-li.

Ak sa držíme návodu výrobcu Gabonu...
"4. INDIKACE
Varroáza včel. Ošetření včelstev napadených nebo podezřelých z napadení ektoparazitickým roztočem Varroa destructor, a to i v době, kdy je ve včelstvu plod. Použití je zaměřeno zejména na ochranu plodu, zakládajícího generace zimujících včel v podletí.".
Má zmysel dávať Gabon práve v 8.mesiaci...

Už som to písal, najviac škodlivé sú klieštiky napadajúce larvy zimných včiel...

Varidolom likvidujeme už len klieštiky, ktoré nechceme aby prezimovali, a blízko tomu je aj dávanie Gabonu v 9 mesiaci...
Ale držím palce v experimentovaní , ak človek pri včelách neskúša nič sa nedozvie...

Díky, konečně jsem pochopil co píšete a ihned mě napadá možné vysvětlení. Pokud by mohlo být pravdivé, vysvětlovalo by to všechno.

Pokud je pravda co píšete, a nejspíš je, tak vzniká záhada. Jak to, že ač nijak neléčíme - nesnižujeme počty kleštíků hned v konci léta, když se zakládá zimní generace včel, jak je tedy možné, že se nám zimní generace včel zdárně vyvine? A hned otázka - vypadá jako návodná, ale je neodbytná: Jak to, že se nám vyvine zimní generace včel ve správné kondici i přesto, že neléčíme?

A ještě návodněji: Proč ti, co kyselinují hned v půlce července mají úhyny a spady VD ve stovkách a tisících? Není to náhodou tak, že si kyselináři zničí zdárný vývoj zimní generace včel tou kyselinou víc než by to udělali brouci?

Dám se rád poučit, přiznal jsem se, že mě léčení neskutečně otravue a že se ho snažím nedělat nejraději vůbec a když už musím, tak nejméně jak jen to jde.

Takže, na co to vlastně hynou včelstva? Na CCD a to způsobují viry. Ty se nevylíhli z ničeho nic až s VD, že ne. Ty viry tu musí být stejně dlouho jako včely. Tvrdí se (tedy co jsem já o varroáze pobral), že VD má v nákaze CCD (a dalších virozách) jen tu "funkci", že oslabí včely vyžráním tělíska a tím oslabením včel otevře možnost aby se imunita včel neubránila virům.

Pak nemůže hloubavějšího člověka nenapadnout, že co když kyseliny a přiotrávení včel dlouhodobým odparem toho svinstva neudělá virům stejnou službu, že kyseliny oslabí imunitu a tak viry = CCD a další ani nepotřebují kleštíka včelího. Vysvětlil jsem jinde na IF, že zatímco syntetických jedů používáme tisíciny gramů tak u kyselin to jsou desetiny kilogramů a tudíž SE MI ZDÁ, že teoreticky šetrnější chemikálie (také syntetické a hlavně v neskutečných koncentracích jaké příroda nezná) tím katastrofálně obrovským možstvím poškozují včely víc, než samotný kleštík včelí.

Opět se skromně ptám, zda dělám v této logické úvaze nějakou faktickou chybu a nebo se jen rouhám bohu alternativců Kyseliňákovi šetrnému a nahrávám tím v rámci dezinformací satanovi Tvrdochemiku nepřijatelnému?

Úvaha je to zajímavá a zatím nevím, zda to někdo seriózně zkoumal. Jenže mě se také líhne krásná zimní generace, pravda nepoužívám nikdy KM, jen thymol a KŠ pokap v zimě. U některých včelnic 1 ošetření vynechávám. Proč ne KM? Jednou jsem zkusil aplikovat a přičichl sem, málem mě to sundalo, tak jsem si řekl, že do včel to nikdy nedám. Naopak thymol mi v podstatě jen voní.

nerád by som diskutoval o KM, kedže ju nik s nás troch nepoužíva...
viem že ju používa pán Klíma a otvorene hovorí, že je to dryák...teda zlikviduje choré včely, časť plodu , mladušiek či dokonca matku...
ale
to závisí od skúseností toho kto KM aplikuje a ako ju dáva... v každom prípade hoci je to organická kyselina a "prírodná " v koncentráciách ako sa používa je nielen vo vzťahu ku klieštikovi ale aj ku včelám veľmi nebezpečná....

no úvahy o tom že včely hynú hlavne pre aplikáciu KM ale môžu byť scestné...

a vírusy
... vo včelách vždy žili, včely sú na ne "pripravené", majú pri alimentárnom vniknutí cez pažerák k tomu usporiadané prostredie , ktoré dokázalo úspešne vírusy likvidovať...
ale
ak klieštik nahryzne tukové teliesko larvy či včely a práve taký klieštik je nositeľom vírusov nebezpečných pre včely (nie každý klieštik je nositeľom vírusov) vtedy sa vírusy dostanú priamo do včely a obídu "strážcov", ktorí mali v žalúdku včely s nimi bojovať...

no a neliečené zimné včely
...do zimy ide cca 10-15 000 včiel, ak nie je klieštikmi včelstvo premorené, tak je logické že výpadok pár stovák včiel ktorým klieštik zabránil aby sa vyvinuli v plnohodnotné zimné včely nemôže ohroziť včelstvo v takej miere aby nemohlo ísť do zimy...

Dobrý večer.
Naše ZO nám ještě nebyla schopná rozdat Varidol na Fumigaci čili dle mého názoru diletantsví první kategorie!! Chtěl bych se zeptat, jestli nebude vadit když budu fumigovat možná koncem 10 měsíce. Podmínky za jakých se provádí fumigace mám nastudováno, jen mě zajímá jestli náhodou mé oddělky pořízené tohoto roku nečeká kolaps na VD. Přeji hezký večer.

Martin pokoj... ja budem dymiť tiež až v poslednej dekáde 10-teho mesiaca ...a robím to tak každý rok... keby si teraz dymil, musel by si predtým ísť do kontroly plodu...časť včiel má ešte stále plod a je prakticky isté...že bude aj ďalšie dymenie... a obzvlášť odložence/oddelky majú teraz určite plod...

tvoje obavy o oddelky však chápem ak by ten varidol mal byť prvé ošetrenie...ak si doteraz nič s klieštikom nerobil tak to problém môže byť...

ináč treba prvý boj s klieštikom zvádzať koncom 7. mesiaca a v 8.! varidol v 10.tom mesiaci je nie pomoc včelám ale "dočistenie" , aby klieštik vo včelstve nezimoval a nemal na jar "silnú štertovaciu pozíciu"...

V neděli bylo teplo, tak jsem udělal prohlídku. Plod už nebyl ani u oddělků a smetenců. Jsem 425 mnm. S fumigací váhám kvůli teplému počasí a letové aktivitě. Chtěl bych vyzkoušet i pokap KŠ, tak asi dvoje včely nechám bez fumigace.

Michal fumiguje sa večer a to už budú určite všetky včely v úli...
Ak nemáš už plod netreba čakať a fumiguj...
Daj vedieť potom či bol rozdiel voči včelám kde si nefungoval ale použil KŠ

Nechtěl jsem aby ještě někam létaly na návštěvu. Tento víkend to ale udělám. Mimochodem proč se pokap doporučuje dělat až kolem slunovratu? Stačí počkat až budou v chomáči?

Přesně jak říká pan Goro a já doplním, že právě čím tepleji tím účinnější fumigace je. To proto, že se údajně při 9, já mám vykoušeno že už při 10-11 vč semkne do chumáče, kam věda tvrdí, že vypařený Amitraz neproniká v dostatečné míře a nebo vůbec. Proto jsem tu psal, že jsem měl při 14+ a bezletu velmi rozvolněné včely a tudíž mám za to, že byla tím pádem fumigace účinnější než jiné roky při pouhých 12, při chladnějším počasí fumigaci nedělám. Ano, před večerem kdy už skončí let a je teplo jako jsem to chytil letos je to super.

A Micha-lŠ - mohlo by se vám taky stát, že už pěkný teplý den nebude.


Vrtá mi hlavou jedna Gorova informace (vůbec jsem to nevěděl a nechápal to tak) z poslední doby. Že Fumigace už jen dočišťuje roztoče, co přežili letní léčení. Asi tomu úplně nerozumím, ale mám na paměti vyjádření jednoho pána tady na IF, že kdyby nedal do půli 7 měsíce KŠ, neměl by v 8 měsíci už co léčit. Pak je otázka jak to, že z našich včel v Blaníkách padají jednotky VD v půlce 10 měsíce, tedy o 3 měsíce později, než co začne s léčbou (syntetickou kyselinou ve vražedné koncentraci) většina včelařů a to i u těch vč, kde byla fumigace 17.10. první léčbou proti VD v daném roce?

Vyplývat z toho může několik věcí. Genetika ve smyslu, že ať já sáhnu na jekékoli včely, vždy se samy ozdraví protože jsem génius. Sice nevím jak tu genialitu dělám, ale musí to tak být! A jsem v tom lepší než jeden komik co tvrdí, že má varroaodolné včely jen u něj na zahradě, ale jak je někdo odveze z té zahrady pryč, třeba jen za plot, je po varroaodolnosti. Kdo nevěří ať tam běží a jestli neumřeli, odolávají varroáze dodnes.

Přesto že pohádky miluju a říše pohádek je úchvatně překrásná, předchozí možnost je nesmysl a geniálí genetik Lysenkovského typu rozhodně nejsem. Já ne!

Co zbývá dál?

Bude to úl a metodika, fungující komukoli kdekoli v nadmořské výšce 360-500 mnm.

Co já v té metodice považuju za stěžejní? Chov trubců nejpozději od začátku 6 měsíce, lépe od poloviny 5 měsíce POUZE pod VN v TL. Asi úplně všichni VD vylíhnutí v mých úlech jsou vylíhnutí na trubcích a ať si věda (Goro) říká co chce, nejspíš nepřelézají na včely, dlí pořád na hostitelích, na kterých se vylíhli = trubcích a když pak vč trubce vyžene, vyžene je i s roztoči. Jinak si neumím vysvětlit tu záhadu, že každý, kdo to do posledního detailu udělá jako já, má včelstva téměř bez roztočů i v říjnu bez jakékoli léčby. Pro rýpaly a nevěřící zdůrazňuji, že to NETVRDÍM, že se to POUZE DOMNÍVÁM, protože Dol klávesnicí pana Titěry neprojevil zájem a tudíž nikdo mojí domněnku vědecky neověřil. Jediné co víme je, že to funguje každému, kdo do metody nevkládá žádné svoje úpravy a udělá vše přesně do posledního detailu jako my. Tedy tři včelaři s cca 100 vč na celkem 5 stan. Čtvrtý od Zlína se odmlčel a rok od něj nemám žádné zprávy.

Pro úplnost a taky abych nebudil zdání samozvaného Podblanického génia, vysvětlím, jak jsem k té metodě přišel.

Inspirovali mě asi tvůrci Optimalu Ptáček, Čermák a další. Oni nechávali ve vysokém podmetu stavět divokou trubčinu a soustředili tam chov trubců z celého úlu. Ovšem ne s cílem jako já = dostat trubčinu mimo dělničinu a tedy úplně naopak než tvrdí blud s názvem LBV. Prostě tvůrci divokých podmetů tím nic nesledovali a neuměli vypozorovat ten efekt. Jen prostě nedali rošt proti stavbě a nechávali vysoký podet "zaneřádit". V té době se tvrdilo (mejnstrým), že nejúčinnější boj s VD je pravidelné vyřezávání asi 3/4 zavíčkované trubčiny a tento "nešvar" = divoký chov trubců bez ožnosti likvidovat VD v zavíčkované trubčině šel přímo proti tomu. Tak jsem to odsuzoval a zavrhnul. Tehdy jsem ještě tak zvané vědě věřil každou, i úplně zjevnou pitomost.

Protože je pro mě jakákoli divočina v úle nepřijatelná a už vůbec bez rámků a tedy nerozěrné dílo - žiju v civilizaci a v priimitivizmu na úrovni starověku se nezhlížím, proto jsem zavedl TL se SR, kde si včely staví co chtějí = 99% trubčinu pokud je tam 5 rámků 39x15 pro trubčinu. Z počátku jsem dával 6, ale je to zbytečné, včely neposavily nic na tom nadbytečné rámku.

Přispěvateli BG se olouvám, ale prostě já, kor v 21 století, nestrpím nerozběrnou divočinu v úle. Tvůrci "divokých" podmetů cudně mlčeli o pracném dolování staré divočiny z vysokých podmetů v zimě, když byla dna včelstvům odebrána a velmi sporadicky některý vyznavač ve Včelařství té doby přiznal, že to dolování divočiny je velká vada na kráse. Třeba by bylo nutné mít pro cca 50-60 vč stejný počet náhradních den. To já tedy nikdy neměl, proboha proč, když stačí mít tu divočinu v rozběrném díle ve standardním nízkém ástavku? I když si vše vyrábím sám, i tak je dno pro mě určitá suma práce a taky nutnost to někde skladovat. Rozhodně tedy nezačnu dělat pracné a neekonomické nesmysly.

Dál je to už vše známé a nebo pro neznalé (kdo je tu krátce) snadno dohledatelné tady na IFauně. Případně se každý může zeptat pokud něčemu, co říkám, nerozumí.

Pane Tom, Vy jste opravdu přesvědčen o vynášení kleštíka trubci, myslíte, že příroda je tak blbá, aby toto dopustila, jako se včela snaží o co největší zesílení včelstva, aby přežila, tak kleštík si počká a nechá se trubci vynosit, nebo aby přežil se bude samička co nejdříve snažit dostat do příhodné buňky aby své plémě namnožila co nejvíce a nejspíše jí bude jedno zda trubčí či dělničí, když vezmu v úvahu, že v srpnu jsou většinou včelstva bez trubců a kleštík stále množstvím narůstá.
Jste schopen napsat v jednom článku, že Vás nezajímá jaký máte po fumigaci spad, aby jste v jiném věděl o jednotkách spadu, je docela možné, že máte včely, které si s kleštíkem umí poradit, bohužel bez síta ve dně se to nejspíš nedovíte, to se musí kontrolovat častěji, než při sběru měli.
K trubcům - ještě před 10 dny mi z jednoho úlu létali na zálety a teď nevím, zda sebou brali kleštíka, ale na druhou stranu jsem tento rok nezaznamenal spad a já to mohu tvrdit, protože mám síta ve dnu a chodím se dívat ( min. jednou za 10 dní )

Michal-Š napsal(a):
Nechtěl jsem aby ještě někam létaly na návštěvu. Tento víkend to ale udělám. Mimochodem proč se pokap doporučuje dělat až kolem slunovratu? Stačí počkat až budou v chomáči?

Michal keď si už odhodlaný polievať svoje včely v úli roztokom kyseliny, tak nešpekuluj a nepolievaj ich predčasne....
minimálne dva faktory sú známe pre to dodržať e "pokap" okolo slnovratu...
...ak by si ich polieval skôr, obyčajne sú síce v chumáči ale po kyseline sa rozrušia, mnohé odletia ale mimo chumáč uhynú...
...pri mraze včely síce naštveš tiež ale chumáč je tak zomknutý že ho včely neopustia a teda neuhynú....
a
tá KŠ v zime skracuje včelám život, tak čím neskôr ich poleješ tým dlhšie budú žiť...

jiří j

Po dlouhé době super příspěvek a nahrávka na pokračování diskuze.
tak já to celé opět zopakuju speciálně pro vás, neboť opakování je matka oudrosti.
Asi není v silách člověka, co musí chodit do práce, přečíst vše co tu roky píšu. Jinak byste totiž věděl že:

DOMNÍVÁM SE a dojem hraničí s jistotou, že včely v noci neuklízejí a mravenci už zmizeli někdy v červnu. Proto když po fumigaci brzy ráno prohlédnu podložky, nepotřebuu sejta, která jinak včely decimují mnoha způsoby.

Ano, roky jsem namátkově skouknul sem tam některou podložku, vloni prvně jsem to udělal systematicky, včas a u všech po fumigaci bezprostředně. Výsledek musí být správný, leda že by v noci včely uklízely.

Je nezbytné, abyste si o VD něco nastudoval. Připomenu fakta.

Je to mutant původního druhu Varroa Jacobsoni Oudemans a ten žije na včele východní. Plod této včely trvá 29 dní, naší včely 21 dní, trubce však 24 dní. Včela východní chová plod v nižší teplotě než včela medonosná.

Co z toho vyplývá? VŠECHNO!!!!!

Jestli si může samička VD vybrat, vybere si nejchladnější zónu úlu a to je "podmet" neboli u Blaníku TL. Podmínkou je, že nesmí být nikde v úle další česno = očko. Pak relativně studený vduch vchází nejprve do TL, tam je pak chladněji než výš v úle. To je první "finta".

Pokud si může samička VD vybrat, chce vždy delší vývoj a to má jen trubec nejblíž nárokům původního roztoče VJO. Takže. Když zařídíme, že nikde jinde v úle než v chladnějším spodku úlu není žádný trubčí plod, pak nejspíš 100% VD se vyvíjí na trubcích. Jejich tělísko je dostečně vydatné a tudíž nemají potřebu přesedat na včely.

Totiž!

A tady si opět doplťe vědomosti (Bože ta věta zní b.bě, ale snad mě pochopíte a nenafouknete se). Správně říkáte, že zájmem VD je šířit se do největšího možného okolí. To jde pomocí včely obtížněji než s trubci. Ti totiž (někteří a neví se proč jen někteří), odlétají na velmi velké vzdálenosti a už se "domů" nevracejí. Třeba po 5 i více km najdou nějaké vč, pokud jsou říjní se ubytují jako v motelu, dostanou najíst a jsou vyčištěni (jako člověk sprchu a jídlo). Ráno letí dál a zase mnoho km, za týden jsou schopni urazit desítky KM. To samička VD "ví" a tedy nemá zájem přelézat na včelu, která se otrocky vrací domů a nenajvýš zabloudí do sousedního úlu. Proto se drtivá většina VD drží na trubcích, na kterých se vylíhli a když se na jedné larvě vylíhlo víc VD, snaží se logicky nalézt na trubce, kteří jim zajistí lepší šíření na větší vzdálenosti. Logické, nebo ne?

Předešlé jsou moje dedukce a teorie, nic netvrdím, jen se donívám když mejnstrým nezkoumá co by měl a kšeftuje s léky a tudíž nepotřebue aby brouci nebyli, ale naopak, jeho zájmem jsou co nepromořenější včelstva všech včelařů!!!!! Aby pak mohli do skonání věků bohatnout kšeftováním s léky. To je ten příklad s hostinským, který taky nepošle ožraly na protialkoholku, páč by přišel o živobytí. Nevěřil bych, že toto budu muset někomu vysvětlovat.

V téhle realitě žijeme a je na nás zkoumat a zkoušet sami a DOMNÍVAT se, když něco začne fungovat, JAK TO ASI funguje.


Už se to tu rozebíralo, Goro tvrdil, že věda tvrdí jak VD radostně přeskakují ze včely na trubce, mezi trubci i mezi včelami a já si jen troufám nevěřit vědcostutům, kteří byli přistiženi při lži tolikrát (třeba globální oteplování), že u mě věda ztratila kredit i v tom, cy by náhodou tvrdila pravdivě. Prostituti totiž dělají jen to, co si kdo zaplatí bez ohledu na to, že všichni můžou vidět, že se věci dějí jinak. Potom je to opět na nás, nikdo jiný to za nás neudělá.

Použuju vaši citaci abych to dal polpatě ano?

Vy jste opravdu přesvědčen o vynášení vynášení (odborná terminologie tento pojem nezná) ve smyslu, jako že ho vynesou trubci? Ale to já netvrdím, trubci jsou VYHNÁNI včelami i s VD a to VD nemůžou vědět, že budou trubci vyhnaní včelami, myslíte, že příroda je tak blbá ano, je úplně tupá a bezohledná, aby toto dopustila, jako se včela snaží o co největší zesílení včelstva, aby přežila, tak kleštík si počká a nechá se trubci vynosit, nebo aby přežil se bude samička co nejdříve snažit dostat do příhodné buňky aby své plémě namnožila co nejvíce a nejspíše jí bude jedno zda trubčí či dělničí

no a tady jste na omylu, i když na první pohled logickém. Pokud nemá kleštík optimálí (nejlepší možné) podmínky pro svůj vývoj, část z vylíhlých VD je neplodných, asexuálních, prostě se dál neumí množit. Ale neříkám, že všichni, tvrdím, že větší % než u VD, kteří se vyvíjeli v podmínkách dobrých. Jak je to s teplotou a délkou vývoje VD jsem vysvětlil výš. A tak váš předpoklad, že samička VD naleze na včely, je nesprávný, ona se na včelím plodu bude snažit množit (i když ví, že většina jejího potomstva bude vadná ve smyslu neplodná) až když nenajde v úle podmínky pro zdárný vývoj svého potomstva s předpokladem k větší životaschopnosti, tak holt použije ke svému množení nevhodný - dělničí plod.

Pouhé domněnky? Ano, zajisté. Ale někdo platí nesmysly jako Coloss asi proto, že potřebuje aby se nezjistilo jak to funguje doopravdy a mě se, asi jen náhodou (ve skutečnosti tak přeskromný nejsem), podařilo přijít na to, jak to to jde udělat abychjuh neměl ve vč skoro žádné VD a hlavně, aby ti, co tam jsou, nepůsobili ŽÁDNÉ škody.

Kdybyste totiž četl pozorně vše co píšu, věděl byste, že mojí ambicí rozhodně není nemít ve vč kleštíky žádné, ale mít jich tam jen tolik, aby s nimi mohla vč trvale zdárně žít, prosperovata a dávat užitek. Dával jsem příklad s hlídací schopnotí i zablešeného vlčáka. Až když by měl blech tak moc, že ho to oslabí, pak hlídat přestane. Ale pár blech ho neporazí. Mě o nic víc nejde. Vám by to nestačilo? Co myslíte?

Tome, příští rok rád vyzkouším Vaši metodiku řekněme na 10 včelstvech a pak sem dám výsledky. Pouze obměním 1 ošetření varidolem za 1 ošetření KŠ pokapem v zimě. Poctivě porovnám výsledky (stav včelstev) s jinými mnou používanými metodikami ošetřování. Alespoň uvidíme jaké budou výsledky ve velmi teplé oblasti s nadmořskou výškou 160 m.

Super, díky, o nic víc mi nejde. Ano, vyzkoušejte to všichni abychom věděli zda to funguje vždycky a všude. Děkuju.

O Pokapu KŠ nevím nic. Ale sublimace je stokrát horší než KŠ, strašné, už to svým včelám nikdy neudělám. Nevěřím, že vše u laníku spočívá ve "tvrdé" chemii a tak naopak uvítáme (plurál proto, že doufám, že to zajímá víc lidí) jiné ošetření proti VD.

Ale napadá mě Medar.

Je třeba to už od předjara dělat systémem Blaník. Pokud nemáte KK (to jste vy s tím "medníkem včel"?), určitě najdete N rámky s nějakými zásobami, dejte je do TL spolu s trubčáky (jeden doprostřed je třeba aby byl hotová trubčina, ostatní SR). A jestli smím poprosit, zkuste to u české délky rámku, ale současně i u Langa. Pokud nemáte vysoké SJ Lang, dejte jako plodiště dva 159 na sobě a celý rok to netrhejte a pracujte s tím jako s celými vysokými rámky. Asi by stačilo Jumbo s vědomím, že je to malé - je to o 1 dm2 menší (tedy úplně stejné) jako Blaník 39x30x11 a sice ten má 129 a Jumbo 128. Aby se nakonec neukázalo, že je 28,5 ještě lepší než 30 a kdyby nějaký Slovák totéž udělal s jejich Béčkem, byla by to bomba!!!!

Irokez vás prosím abyste tu podrobně, ne tak hyperstručně jak to umíte jen vy, od jara popisoval u Optimalu v režimu Blaník, tedy kombinace VN + NN v popsaných funkcích. U vás si nepamatuju výšku nad mořem a co se tam pěstuje.

Kdyby se zapojil i Goro, byla by to bomba!

Tome, nějak nerozumím větě "kombinace VN +NN v popsaných funkcích". VN má funkci plodiště, NN funkci polštáře či medníku. Tuším, že chcete psát o metodice Blaník. Jinak 170 m.n m., kukuřičná oblast s lužním lesem.
A všiml jsem si správně, že začínáte věřit na rezistenci roztočů? To by byl posun a zasloužil bych si od vás omluvu, protože za zmínku o rezistenci roztočů v mých úlech jste se mě vysmál. Několikrát.

No tak to zkusíme pane Tom
Včely v noci neuklízejí, já říkám, že uklízejí a doložím to, když chci vědět jak jsou na tom včely s kleštíkem či viry dávám na savou podložku asi 30 až 40 g KM, do podmetu někdy začátek června, večer a protože už jsem starý děděk, který vstává na pokyn sluníčka a protože už nemá zas tak co na práci, tak po 4 hodině už vidím pokud je nějaký spad, spíš včely jak kleštík, toho je v tuto dobu nepatrně. Před česnem mám podložku, aby nedošlo k mýlce, takže moje zkušenost je - uklízej
Mravenci v červnu, asi ty lesní, včera jsem prohlížel podložky, ty malí zrzavý tam ještě jsou i když si myslím, že než kleštík je zajímá co spadne včelám od krmení.
Trubčina dole, no je to asi jejich přirozenost, podle p. Nymsy, který postavil boudu, aby viděl jaká je jejich přirozenost, tak v prvém roce stavěly dělničinu a ve druhém na všechny plásty přistavěly dospodu trubčinu, jak to pokračovalo se už nezmínil. Já mám rámky poměrně vysoké a tu trubčinu staví také dole, ale podmínka to není, postaví to i vedle plodu a mám horní a i spodní česno ale zda mají dole nejchladněji, ale když jsem používal ještě Varidol a dával jak to dělají na Slovensku nad loučky, tak proti všem pravidlům kouř šel dolů, chumáč si to vlastně nasál, místo igelitu používám sklo v dřevěném rámku, mohu se kochat ( konec listopadu )
Zapoměl jste jak je to s kleštíkem v srpnu, když už trubci nejsou, zatím co jsem viděl videa, tak ty malý potvory sedí na včelách, na trubcích spíš vyjímka, možná to jen blbě ukazují, ale také je možné že trubci jim nevoní, já jsi myslím že větší problém jsou viry, ať už jim říkají jak chtějí s kleštíkem si včely časem poradí, někde už to umí, Primorka, Africká, kterou jsi v Argentině nemohou vynachválit, vše se posouvá jen my nebudem.

irokez

To je patrně nedorozumění, vůbec si nejsem vědom nějaké polemiky o rezistenci natož posměchu. Na druhou stranu, umíte tak vy.írat, že jsem možná něco přehlédl a taky jsem vás dlouho ignoroval.

Docela bych stál o to, abyste mi stručně připomněl, kde jsem nevěřil v rezistenci VD? Nebo vy nemyslíte obecnou rezistenci, ale rezisenci u vašich vč? Pokud ano, i tu jste si nejspíš na nejméně 90% způsobil sám.


Funkce, tedy správná funkce Dadantsystému typu Blaník není tak jednoduchá, jak jste to napsal. Vysvětlil jsem (nedávno) rozdíl mezi POL a TL. Pokud budete podstavený NN používat jako POL a nikoli jako TL, nic se nedozvíme a nebude vám to fungovat proti VD. Mnohokrát jsem tvrdil, že to musí každý dělat přesně do posledního detailu jak říkám a nebo že to fungovat nebude, protože nemůže.

V této souvislosti vám dám vtip:

Pepíček přinese na vysvědčení kouli z dějepisu. Otec se vzteká a nadává Pepíkovi, že by ještě pochopil matematiku, chemii a tak podobně, ale dějepis, kde se už všechno stalo a stačí se jen naučit datumy?

Pepa se brání, že pan učitel není spravedlivý, že skoro všechno věděl přesně. Učitel chtěl vědět pět vecí a on čtyři zodpověděl správně a tak je pětka neadekvátní. Otec uznal, že na tom něco je, ale protože svého synka znal, raději vyšetřoval jak to bylo.

No, otázka zněla: 1 - kdy, 2 - se, 3 - narodil, 4 - Karel, 5 - čtvrtý no a já jsem odpověděl:

1- Karel, 2-čtvrtý, 3-se, 4-narodil no a jen těch 20% jsem nevěděl

Takže když k tomu přistupujete tak, že se nenamáháte pochopit rozdíl mezi POL a TL, pak snad asi ani nic nezkoušejte, protože vaše poznatky by nebyly relevantní.

Jako bych celý dlouhý elaborát vůbec nenapsal a nebo jste se v tom ztratil a neuměl to pochopit. Dovolím si položit celkem intimní otázku - kolik je vám irokez let? Pokud méně než 40-45 pak je to jasné, viz audio s neurologem MUDr Janem Stránským z nedávné doby.

Ale pokud uznáte svoje pochybení (lajdácký přístup) opět vám to vysvětlím, co vy na to?

Základ:

Úl MUSÍ mít vpředu a vzadu, nesí mít u SS česno uprostřed, u TS je to absolutní prazáklad i když by nešlo o systém Blaník, česno MUSÍ být vlevo z pozice za úlem

V předjaří se MUSÍ zužovat blinovou přepážkou, tzv "komorování"

Nikdy se nesmí přidat víc než jen jedna vysoká M a vždy POUZE za poslední plodový dělničí plást

Jediné česno = žádná očka nikdy v roce

Žádné síto ve dně a podmet 18-20 mm, ne větší, ne menší

Od 15.5. žádná možnost trubčiny ve VN

V TL musí být uprostřed jeden hotový trubčí plást + další 4 SR prostřídané s dělničími plásty a TL se musí dát vč když ovládlo celý VN, raději ne dříve, URČITĚ NE POZDĚJI

Nesmí se použít mřížka

V medníku NIKDY NESMÍ BÝT MOŽNOST STAVBY DIVOČINY - postavily by trubčinu, tu by matka došla zaklást a celý efekt je pryč, navíc by pak zakladla v medníku i dělničinu!

V prvním přidaném medníku MUSÍ být uprostřed 6 N mezistěn a u krajů po dvou panenských souších, přesně takto a bez výjimky! a to i když je souší dostatek

Každý další medník je dobré opět uprostřed vystrojit M jako u prvního, může jich ale být i méně a nebo jen panenské souše, lepší je ale několk M doprostřed

Každý medník MUSÍ přijít pod všechny medníky, které a VN už jsou

Vytáčet se MUSÍ hned jak je zavíčkováno asi z 90 a více %, nesmí se vytáčet až na konci jen jednou

VN MUSÍ mít nejméně 125 dm2, optimum by bylo 150-155

Pokud úl nemá VN s objemem 125 dm2, i v něm to jde, ale o trochu pracněji s horším výsledkem (výnos ku práci)

Nesmí se nikdy použít žádná kyselna, pokud v zimě pokap, určitě ne kyselina v létě a podletí ani na podim, pokapu KŠ se raději vyhnout - nic o ní nevím

V květnu je dobré udělat u 100% vč (pokud se zdárně rozvinula) oddělek


Snad jsem na nic nezapomněl, pokud tomu nerozumíte, vy nebo někdo jiný, ptejte se konkrétně co vám je nejasné.

Jiří j

Vzdávám to, vy jste nic nepochopil, pokračujte v tom, co děláte a netrapte se novotami. Třeba "rámky poměrně vysoké", víte, takhle to prostě nefunguje. Pokud nebudete mít dělničí plod na rámcích vysokých, nejméně 28 cm a ne vyšších než cca 32,5 a nebudete používat NN vysoký max 17, lépe však 15 nebo 14, pak to taky nebude (nemůže) fungovat. (od letoška mám navíc ještě NN 11 a nic lepšího jsem zatím neměl)

Já se nebavím o uklízení v červnu (a ani tehdy v noci neuklízejí, mravenci by asi mohli), ale bavím se o tom když vyhodnocuju podložky v říjnu a to jste měl z kontextu pochopit. Nestalo se, ne mojí vinou.

No ano, trubčinu postaví nejen u plodu, ale i v medníku, to je právě to umění přimět je aby chovaly truubce ne kde si postaví trubčinu, ALE POUZE TAM, KDE JIM TO DOVOLÍ VČELAŘ!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Protože jak budou chovat rubce jinde než pod vysokýi rámky, celý efekt saoozdravení je zničený.

A tak dále...

Zdá se, že to bude těžší, než jsem se bláhově domníval.

Tome, TL od POL nedokážu rozlišit pohledem ani jinak . Když do POL dáván trubčí a stavební rámky, je to ještě POL nebo už je to TL? Několikrát jsem tady psal, že mám originál Optimal, takže už jenom kvůli výšce podmetu a česnu otevřeném v sezoně na celou šířku dna nebudou moje data relevantní. Možná by se měl vámi uváděný Stránský zabývat i lidmi nad 50, protože ačkoliv mě označujete za vysírače co píše pouze krátké štěky, nepamatujete si ani z těch pár vět to, že mám originál Optimal a v sezoně česno otevřené na celou šířku dna? Z toho už je pro včelaře vašeho formátu přece jednoduché odvodit, že nemůžu do detailů, na které kladete důraz, splňovat podmínky vaší metodiky. Možnou omluvou by pro vás mohlo být, že zde na IF i na VF jste mi několikrát napsal, že mé příspěvky nečtete. Já se vám na oplátku přiznám, že vaše příspěvky, stejně jako ostatní, čtu vždy od začátku až do konce, ale vaše jsou dlouhé, často se opakující a v jednom příspěvku dokážete navštívit několik témat, několik tak odlišných oborů lidské činnosti a přitom jsou stále vysoce odborné, že jsou pro mě jako pro člověka, který čte především klasickou literaturu od Řecka po autory jako je William Shakespeare a okrajově se zabývám historii moravských nářečí, prakticky nečitelné.
S rezistecí roztoče na složku Gabonu si nelamte hlavu, ona stejně není důležitá, spíše vlastně neexistuje, a i když ji má někdo potvrzenou u "svých" roztočů laboratorně, tak opravdu neexistuje.
Ještě poznámku. Celou základní školu jsem dostával spousty poznámek, rozumějte písemných výtek učitelů, že místo poslouchání výkladu si čtu pod lavicí knihy zapůjčené v městské knihovně, a čtu do současnosti, na tedy celý svůj život od doby, co jsem se naučil z písmenek skládat věty.
Dofám, že jste to dočetl až sem a neurazilo vás to, nebylo to tak myšleno. Klidně se dál ptejte, rád vám vše vysvětlím, pokud budu otázce a danému oboru rozumět. Jinak vám samozřejmě nebudu schopen odpovědět, to snad chápete.
Jsem mlád 51 let.

Opět vám nerozumím úplně.

Ne, nepamatuju si každého do detailu, tedy jaké úly má a kde včelaří, u vás si pamatuju Optimal, ale ztrácím se v tom, jestli v jeho základní verzi jako NN a nebo jestli k němu máte i VN 42x27,5x11. Nejspíš ano, protože jste někde psal, že děláte vše jako já. Taky mi vypadlo zda máte i jiné úly.

Nechápu jak to, že nechápete rozdíl POL a TL. Včera nebo předevčírem vysvětluju, že jsem sice zkratku POL zavedl já, ale protože je funkce POL jiná než TL, rozhodl jsem se, právě kvůli rozlišení, pro svůj dřívější název, který ale znamená totéž - oba tlumí nárazy snůšky a teploty přicházejícícho vzduchu. Protože ale Sedláček nepřišel na důvod a tudíž ani funkci chovu trubců v "podmetu", nedává do svého POL žádné SR, kde by jeho vč stavěla trubčinu a tedy chovala trubce. Protože nemůže nemít trubčinu (ale u optimalizovaného plodiště třeba nemá, byl jsem líný studovat a pochopit o co jde když jsem zjistil, že je to určeno k vyždímání ÚPLNĚ všeho medu od včelstva), pak má asi trubčinu v "hnízdě" a tí si doslova pěstuje brouky jako v chovné farmě na množení VD. OP je především asi o převěšování plodu a protože to je metoda prastará z počátku 50 let 20 stol a patrně ještě starší a tehdy se včelaři převěšovači snažili úplně eliminovat trubčinu, protože trubci byli darmožráči, co nepracují, tak je možné, že Sedláček taky trubce netrpí. Do koncepce raubsystému ždímajícího od vč všechen med by takové uvažování zapadalo. To je mi tak cizí a zkoušení a vylepšování mojí provozní metody mě zaměstnává dostatečně a tak nejsem ochotný snažit se chápat OP, které má základní filozofii oopačnou než si á myslím, že je správně.

Česno mám i já široké přes celý úl, ale pouzev letní sezoně, na zimu ho zužuju k jedné popsané straně. Důvod té strany jsem tu též vysvětlil - při pozorném sledování chování včel když je vč za zenitem, například v 7 měsíci, je zřetelně vidět, kterou stranu česna 90% včel samo preferuje. Sice tu kolega Goro tvrdí, že je zmenšování česna na zimu pošetilost, já to tak dělám asi proto, že mě to tak naučili předkové a taky pod dojmem bláznovství očček jako enoménu, který vtlouká roky do hlav včelařů, že důvodem je hlavně DOSTATEK vduchu. Protože očka nepoužívám a v malém česně je skutečně ve snůšce velká tlačenice, zvětšuju na léto časno přes celý úl. V září tu o velikosti česna běžela diskuze, asi jsem jí založil dokonce já nebo Tomáš R, kde připouštím, že je moje letní česno 73 cm2 zbytečně veliké a dokonce uvádím velikost česna u jednoho svého atypu, kde větší (podle mě dostatečné) česno nešlo udělat a pozastavuju se nad faktem, že v úlu yl výnos stejný jako u česen 73 cm2 i když česno atypu (dvě česna vedle sebe) činí v součtu jen polovic domnívaného optima.

K vaší sečělosti a oblibě určité literatury snad jen, že já se snažím celoživotně být sečtělý v odbornosti včelařiny a sanžím se sem oblibu nějaké literatury, nesouvisející se včelařinou, netahat a dod dneška jste to nedělal ani vy a nikdo jiný, jen jste se mínil pro lepší pochopení. Taky jsem tu jasně vysvětlil čtení pro zábavu a potěšení a studium a jaký je v tom rozdíl. Ti, kdo odb. lit. čtou jako román pak nechápou spoustu věcí, často naprosto zásadních.

Protože Řeháčkovo čudo ED má česno (to zimně zmenšené) uprostřed a protože tento blud bohužel od dob Adamitů - Budečákařů pořád jako velmi zhoubné umístění česna přežívá, proto jsem psal o zásadní podmínce (v celém letním období jen pomyslné) o česně u strany. To je totiž důležitější než se asi zdá a tak jste to vůbec nepochopil. Plodiště MUSÍ mít nějaký předek a logicky i zadek a taky střed. A tohle je nezbytně nutné respektovat a dodržovat i v té části roku, kdy je česno přes celou šíři - pořád se usí včealřit jako by bylo čsno u edné strany. Stačí to pochopit a pak souvislosti naskakují samy. To není vynález můj ale O. Brennera - asi ne jeho, ale u něj jsem na to narazil jako u prvního autora. On jasně říká neměnnou pravdu, že ve vč se od česna odvíjí úplně všechno, všechny životní projevy včelstva a proto je umístění česna snad nejdůležitější zásada. Mrzuté je, jak málo lidí čte ve smyslu STUDUJE prazákladní odbornou literaturu.

Goro opovržlivě o ostaních "zužovačích česna na zimu" píše jak jsme hloupí (asi to sděluje jinými slovy) a jak pošetilé to je a možná a to umí někde vyhrabat nějakého Haragsima nebo cizáckou studii. Ale vůbec se nezmiňuje o rabovkách a já jí třeba v životě u svých vč nezažil. Nanejvýš se mi to stalo u oddělku, či slabého smetence vytvořeného pro vzácnou matku dodanou v srpnu. Smetenec jsem sice zachránil, ale v zimě stejně měnily matku - nebo uhynula a zjara tam byla panuška, která se nemohla v imě oplodnit. Tudíž už jen to, že se daly rabovat, jasně sděluje, že tam bylo něco špatně už v té matce. Takže, třeba je dle vědců zbytečné česno mimo sezonu zmenšovat a je lepší nechávat jej úplně otevřené, ale já si to nemyslím, odporuje to potřebě tepla, tepla a zase tepla, jak ve své nejznámnější knize ustavičně opakuje Brenner.

Jinde píšu o spoustě drobných stresů, které když se sečtopu, můžou mít za následek úhyn a tvrdím, že nerespektování potřeby tepla (třeba kvůli průvanu z oček) je jedním z hlavních stresorů. A Goro může klidně vědecky dokladovat, co ještě není průvan a co je (to je úplně do nebe volající - nechal jsem bez komentu) a tudíž že očka jsou parádní vynález. Já vím své, vč mi nehynou. Jemu taky ne... Moje vč se skoro obejdou bez léčby VD a tudíž je můj postup nejspíš správný i když některé stresy jsou možná jen mojí domněnkou a nebo se chyba soudruhů s očky teprve projevovat začne. Ony úhyny na CCD se taky neznaly a najednou jsou běžné.

Pokud je uživatel mých textů neschopný stejého záběru a ve čteném se zrrácí, nejspíš není moje chyba, jak se domívám. Snažím se uvádět všechny souvislosti jaké mě napadnou a to dělá v době idiocie, kde vše je zúženo na ano - ne nebo jedničku a nulu některým holt potíže a za to já asi taky nemůžu.

Při psaní odpovědi pro vás mě napadlo jak to asi s vaší schopností orientace v mých textech je. Vy to vlastně sám říkáte, ale pro pochopení musím opět zešíř.

Jako dítě jsem se podivoval jak to, že někteří lidé nečtou knihy a nic, nanajevýš sportovní rubriku v novinách. Otec mi vysvětlil, že mít požitek z četby může mít jen ten, kdo má fantazii a obrazotvorost a obě vlastnosti musí být od dětství podporovány, nejlépe vzory z rodiny. Ale někde to prostě není i kdyby bylo vzorů spousta. Tihle lidé nic nečtou, protože si pod čteným neumí nic představovat. Sice umí číst, rozumí jednotlivým slovům, ale uniká im duch i smysl sdělovaného.

Podle mě je čtení takové litareatury, jakou máte rád vy, právě tolik poutavé, že je v ní prostor pro fantazii a na úplně přesném znění nezáleží, viz například různé překlady. Nanejvýš u některého překladatele cítíme jen, že to není ono a u jiného jsme nadšení a přitom sdělují přesně totéž, jen každý v jemných i někdy hrubých nuancích jinak. Prvně jsem na to narazil v dětství u Londoova románu Bílý den, ve slovenštině Elam ohivák a slovenský překlad byl dokonalý a číst to byl požitek, českou verzí jse se nedokáal prokousat. Snad si ty názvy po více než 50 letech nepletu, pokud ano, omluva.

Ovšem úplně jiné je to s literaturou odbornou. Tam není prostor pro fantazii, musí se proto pozue studovat, i několikeré čtení bez odbíhání k jiným autorům, ověřování, porovnávání s názory jiných atd. se nelze nic naučit a nebo jen povrchně bez hloubky. To, že já hned uvádím souvislosti šetřím čas čtenáři a nejspíš je to chyba, pak není nucen, když chce něco vědět, snažit se sám. Zde bych hledal vysvětlení že ač sice čtete vše co píšu, stejně to nechápete a ne bo ne zcela a něco vám i přes poctivé čtení unká. Ale to nebude moje chyba, co myslíte?

Jo a něco a sebe prásknu. Shakespeare mi nejen, že neříká nic, je to pro mě nečitelné kvůli veršům a ty se právě asi "normálním" lidem líbí, mě strašně překážejí a já se nedokážu přemluvit vydržet u čehokoli veršovaného a dokážou mi zkazit i úchvatný příběh. U Evžena Oněgina jsem se neostal přes první stránku a velkého Wiliama jsem se ani nesnažil začít číst a z divadla ych kvůli veršům zbaběle prchnul, strašně mě ruší že se pak zrácím v ději.

Možná měly být váš a můj příspěvek v SZ, ostatní snad prominou. Většina mých sdělení je ale odborných.

Tome přiznám se,asi budu méně chápající, ale na druhou stranu nejste na tom líp řekl bych někdy i hůř.
Úly, už jsem to sem dával, pro Vás ještě jednou, samovýroba zateplených úlů na rozměry čtvercového Langa tedy vnitřní rozměr 465x465 mm, výška rámků - 4 úly 420 mm, 6 úlů 480 mm, 3 úly 560 mm a jeden, který byl před 4 roky zkušební 680 mm, zasíťované dno česno horní + dolní 150x50 mm, spodní je otevřeno na včelí mezeru, umístění při čelním pohledu v pravo. Medník, nástavky 146 mm s vystavěnými mezistěnami.
Jen pro připomenutí- rojový rok co je to za hloupost, to se jako včely z celé republiky domluví na rojení, není to spíš blbost včelaře, který nedokáže pochopit co včela potřebuje a ona se jde proletět jen tak z plezíru. Dám Vám také radu, aby se nerojila či méně stačí úly natřít bílou barvou a ne jak je tady zvykem tam plácat zelenou modrou červenou a dát to na sluníčko, aby létaly od čtyř do desíti večer, hooodně medu a následky.
Nepochopil,proč by jsem mel napodobovat Váš systém , já mám kleštíka vyřešeného, víc mne zajímá nosem + viry. A co se Vašeho Blaníku týče, pro mne nic moc, jednak ve světě se přechází na jedno plodiště a sám musíte vidět, pokud jste přes svoji samolibost toho schopen, že 30 je málo, proč dvá nástavky, když stačí jeden a je to bez dřiny. Už to rojení 20 % ukazuje, že je tam něco špatně, ale co mohu chtít od včelaře, který se od dětství pohybuje okolo včel a neví, že včely v noci pracují a tudíž i čistí a umí to nejen v červnu, ale i červenci, srpnu září a když je dobrá teplota i v tom říjnu, taková poučka Myslet znamená hov.. vědět, a aby jste mohl vědět, stačí vylézt z pelechu dřív jak v devět. Pokud tedy prodáváte včely z Vašeho vyjádření to nejlepší, to je docela divné, že se Vám rojí, zkuste projít novější autory, před 100lety to bylo fakt jinak, anebo něco zanedbáváte. Doporučím stránky p. Sedláčka, na webu měl desatero, které když dodržíte, včely se nerojí.
Také Vás odkáži na stránky p. Jiřího Vítámvás a je docela možné, že trošku pochopíte kyseliny, je to u nás včelař, který se tím zabývá snad 12 let a něco o tom skutečně ví.
Taková blbá otázka, máte doma zrcadlo a jak často k němu chodíte, blbost co

On nic netvrdí, ale DOMNÍVÁ SE asi, že včely mají v deset večerku a nástup na šichtu si odpískaji ráno po rozednění, protože nemají čelovky tak v noci nevidí a ve dne jenom u česna....a jenom ignorant, blbec a liberál, což jedno jest se může domnívat jinak.

Tome, vaše teorie, že když dáte matku do pozdního smetence a tento úl je pak rabován, je chyba pouze v matce, je myslím mylná. A asi nikdy nepochopíte, že i skladník ve šroubárně si může přečíst Vergilia v originále.

Jak myslíte.

Nepamatuju si každého.

Vyšší rámek než 30 je špatně a dostatečně jsem to tu vysvětlil, většina těch, které znám, od toho utíkají.

Velké plodiště, ALE NE NESMYSLNĚ VELKÉ A UŽ VŮBEC VYŠŠÍ NEŽ MAX 300-325 je přesně to, co tu roky tvrdím, ale lidi to zaboha nechtějí chápat. Naštěstí jen někteří.

Opakuju pro pomaleji chápavé. Plodiště musí mít 150-160 dm2, ne však víc!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Proto Řeháček VN 152 dm2 a cenu 13 rámků vysokých 30 a dlouhých 39 a ztrátu čtvercovosti. Sedláček aby udržel čtverec při české délce rámku 39, tak šel nad "magických", celým světem uznávaých 30 cm na 34,7 aby měl VN velký jen149 dm2. Obojí se ukazuje jako stále malé, lepší je při max výšce 30 cm 155 a spíš 160 dm2, NE VŠAK VÍC a to česká délka rámku prostě neumožní.
Avšak dokonale to dává oriinál Dadant-Blatt 43,5x30x12 = 157 dm2. Proto je ve většině světa rozšířený a ne tedy Lang jak jeho zarytí adoranti tvrdí.

Před započetím kritiky mojí snahy pomoci včelařům jste si měl najít co píšu o návrhu mého úlu s názvem Hybrid. Vše je tam popsáno, vysvětleno, vyargumentováno a NIKDO to nijak nerozporoval.

Plodiště mám složené ze dvou nástavků ne, že bych chtěl (stačilo by si načíst jak zavrhuju právě z toho důvodu NN systém) prostě proto, že Adamec vymyslel míru dlouhou 39 cm a vyšší než 30 prostě nesmí bý. Protože Lang výšku 30 nezná, dalo by se asi akceptovat 32,5. Jenže při jeho pouze 10 rámcích to má pořád jen 145 dm2 (a je to vyšší než 30) a to nic neřeší, je to pořád málo. Atyp na víc než 10 rámků u Langa je stejná stupidita jako Řeháčkových 13 rámků délky 39 a to jen proto, aby se dostal na 152 dm2 ve VN. Doslova začarovaný kruh. A vy o tom zjevně nemáte ani tušení a mě kritizujete? Sebevědomí vám tedy rozhodně nechybí.

Jednou mi tu nějaký myslitel napsal, že moc řeším centimetry a nějakých 10 nebo 50 dm2 prý nemůže hrát roli a já z toho jen dělám vědu, asi abych byl zajmavej. Mám za to, že jste to byl vy. Pokud si skutečně myslíte co onen myslitel, nebo jste to dokonce vy sám, pak se my dva fakt nemáme o čem bavit. Už vůbec ne tónem jaký jste zvolil.

Kdybyste se, než mě začnete kritizovat, obtěžoval nastudováním mých příspěvků tady na IF, věděl byste, že úly nesmí být nikdy na slunci, ale ani ve včelíně či pod střechou na vybetonované nebo vydlážděné ploše. Úly musí stát přímo na holé říkáme "rostlé" zemi na podstavcích asi 30-40 cm nad zemí. Ne tedy přímo na zemi ako to má Jindra a dno už vůbec nesmí být ze železa jako je má on.

Kyseliny mám jednou pro vždy vyřešené, víc včelám ubližují než pomáhají.

Pročetl jsem stohy odb. literatury a jakživ jsem nenanarazil na nikoho, kdo by tvrdil, že včely v noci vynášejí z úlu cokoli a že s tím potmě odletují. Protože ani na letáku ani přímo pod česnem nic ráno není, a ránem myslím za rozbřesku.(do toho, kdy já vstávám vám je asi víte co, viďte)
Mrtvolky by možná mohly posbírat myši a rejsci, ale měl a kleštíky těžko a mravenci U MĚ zmizeli někdy v červnu.

Rojení je dáno, (nevím zda s vámi vůbec ztrácet čas) počasím v průběhu 3-4 týdnů před rojením a tudíž ví každý začátečník, že některé roky jsou "rojové" a jiné nejsou. Žasnu co z vás padá. Jen komunisti chtěli poroučet větru dešti a ani jim se to nedařilo. Vám se to daří jak vás čtu, to je obdivuhodné, gratluju.

Asi jste toho moc nečetl když můžete mít tak vysoká plodiště a nechápete, že existuje určitá mez, kdy to pak už nefunguje. Vše jsem tu podrobně vysvětlil. Já takové nesmysly nikdy ani nezkoušel, je řada věcí, které nemusím sám udělat abych věděl na základě odborného vzdělání, že patří do nesmyslů, které nevedou k ničemu použitelnému.
Vyzkoušel jse Sedláčkovu "pětatřicítku" a rychle jsme toho vycouval a docela jsme se vnitřně styděl, že jse takovou hloupost vůbec zaváděl, když asi 50 let vím, že to je cesta do pekla a nefunguje to. Tedy nefunguje ke zdárnéu výsledku včelaře v podobě max medu : minimu práce.

Sedláčka hledat nebudu, jeho exhibicionimus spočívající v nahém včelaření je pro mě tak odpudivý, že se přes to jen stěží dostávám (videa) a stran literatury jsem minimálně na stejné úrovni jako on, ale úplně jinak, dalo by se říci přímo opačně. S velkou spoustou jeho postupů a praktik nesouhlasím a tvrdím, že jsou pro včely zhoubné. Ne, od Sedláčka se já nemám co naučit. Ani od žádného kyselináře, mnohokrát jsem vysvětlil, že kyseliny jsou jen moderní náboženství bez racionálního opodstatnění.

Nikdo tady, ani jinde na internetu ve veřejné diskuzi co já vím tak uceleně metodiku nepodal jako já včetně úlu. Nikde netvrdím, že se v něčem nemůžu mýlit, nejsem Bůh. Vše ihnhed podkládám argumenty, které málokdo umí zpochybnit, vy se o to ani nesnažíte, jen se vám nelíbí, že jsem se toho naučil a pochopil víc než vy i přes váš "dědkovský" věk jak jste nedávno sdělil. Vždy říkám: Kdo chceš ber, kdo nechceš nech být, ale neohrnuj ry.ák dokud nenabídneš aspoň to, co já.

Navíc vaše věta, že někdo nechápe, co včela potřebuje je podle mě taky zcestná. Pro mě je primárum to, co potřebuje včelař, páč rozumný včelař nechová včely pro to, co ony potřebují, ale pro svůj užiteka jen kvůli užitku jim zajišťuje optimální podmínky.

Vše souvisí se světonázorem a já rozhodně sluníčkový romantik nejsem ani omylem!

Mám za to, že jsem všechna témata s vámi právě vyčerpal.

Nejen témata, ale patrně už na IF všechny přispívající...

Skutečně, mistrovské. Udělujeme řád zlaté včeličky a platinové klávesnice. Snad má Tom smysl pro humor :)

medar - Snad má Tom smysl pro humor :)

nie nemá ...

Dobrý den.
Dnes jsem se byl podívat k úlům, z jednoho slabšího oddělku létaly včely nosily oranžový a žlutý pyl a z druhého rádoby silnějšího nevyletěla ani jedna včela. Myslíte, že to je normální? Oba dva úly jsou na jednom podstavci cca 40 cm od sebe stejně osluněné atd. Nahlédl jsem pod víko a včely tam jsou .

Krekařík, jeden den nic neznamená, pokud nebudou vyletávat, buďte za ně rád, nejspíš už jsou bez plodu, když už je rozebíráte, je dobré se podívat, zda je to pravda a važte si jich, když dlouho neplodují, je to zábrana proti kleštíkovi.

Jiří:
…ve světě se přechází na jedno plodiště…

Narážím na videa “single brood chamber”, kde popisují plodište v jednom VN Langstroth 1/1 s mřížkou. Je to, Jiří, ono?

Michal.Š Michale já jsem citoval p. Sedláčka, mluvil o Francii a myslím i Itálie, ale mluvil o výšce asi 360 mm, ale jistý jsi nejsem, podle mne výška Langu 1/1 nic neřeší, musí tam být ta mřížka a ta docela zabraňuje jít včelám nahoru do medníku, já zvolil 420, aby byla rezerva a po konci dubna už do nich nechodím, pak tam ta mřížka je zbytečná, ale to tady dostatečně popsal Tom50 v tom má naprostou pravdu, chce to nízké medníky, nezakladené a ten med je skutečně jinde, zkoušel jsem před tím Langa o výšce 146 mm, čtvercového, tak jsem spojil 3 nástavky, ale mám takový jeden i 10 rámkový. Velké plodiště se nechá zmenšit kdykoli, obráceně je to horší u dřevěných mám česno dole, jinak horní, ale vše tu už bylo, žádná novinka to není - výhoda nerojí se.

Včelargoro: …tá KŠ v zime skracuje včelám život, tak čím neskôr ich poleješ tým dlhšie budú žiť...
Jano, pokud bys měl ještě chuť, mohl bys prosím napsat něco o výše uvedené citaci.
Díky

Medzi hlavné riziká aplikácie kyseliny šťaveľovej patrí skutočnosť, že Kyselina šťaveľová nepôsobí na roztoče pod viečkami a navyše poškodzuje plod. (Hatjina a Haristos, 2005). Preto sa neustále spomína odporúčanie vykonávať v bezplodom období ...čím neskôr ich poleješ tým sa minimalizuje riziko že vo včelách je plod a KŠ bude mať vysokú účinnosť a plod nepoškodí.....pri zimnom slnovrate je to proste vhodnejšie...

ale teba skôr asi zaujíma to skrátenie života včiel...

V príbalovom letáku Oxuvare je uvedená nasledovná informácia spojená s popisom rizík použitia kyseliny šťaveľovej:

Následkom ošetrenia po kvapkách môže na jar dôjsť k miernemu oslabeniu včelstva. Aplikácia po kvapkách alebo v spreji môže zvýšiť úmrtnosť včiel.

....teda KŠ aplikovaná neskôr neskráti život žiadnym včelám v čase kým nebola aplikovaná...
ak po jej aplikácii je včelstvo oslabené je lepšie ked je oslabené čo najneskor aby do jari vydržalo...

Šetrnosť KŠ ku včelám:

1. Sublimácia
2. Dlhodobé nosiče
3. Pokap

Jo, psal jsem o zkrácení života včel po použití KŠ.

Používám pokap 7 let. Vždy v období mezi 1.- 10. prosincem. Za tu dobu jsem si nevšiml žádného významného rozdílu v síle přezimovaných včelstev mezi včelstvy ošetřenými pokapem KŠ a včelstvy neošetřenými pokapem. Možná velmi mírně zvýšená mortalita matek, řekněme 1 - 2 %. Mám za to, že u dělnic to bude podobné, tedy na hraně pozorovatelnosti.

Dlouho se tvrdilo, že pokap poškozuje vnitřní ústrojí včel, ale já nikdy neviděl včelu tento roztok sosákem nasát. Domnívám se, že takto aplikovaná KŠ působí kontaktně, včely se o sebe navzájem otírají a brzy jej roznesou všude.

Vyzkoušel jsem i sublimaci a vůbec se mi nelíbí. Považuji tento způsob aplikace za vysoce rizikový pro zdraví včelaře.

Citace:
Možná velmi mírně zvýšená mortalita matek, řekněme 1 - 2 %. Mám za to, že u dělnic to bude podobné, tedy na hraně pozorovatelnosti

Tohle je důvod, proč KŠ nepoužívám. U užitkových včelstev je to asi jedno. U chovných matek je to velké riziko, kdy je tak možné šmahem zrušit léta práce vlivem včelaře ..

Pánové, v podmetu objevuji u několika úlů zbytky včel, křidýlka, nožičky a hlavičky, podle těch hlaviček 3 až 5 za týden, viděl jsem to i u Sedláčka na videu, on to hodil na rejska, ale děje se tak i v létě, na toho rejska by jsem to neviděl, kanibalismus, nebo nějaká potvora, nevím máte někdo podobnou zkušenost. Je to bez tělíček, jen ty hlavičky, díky.
Jinak Tom50 už řádí na foru a jak je jeho zvykem, nekompromisně

Dobré poledne.
Včera jsem provedl první fumigaci dvou oddělků. Dnes ráno kontrola spadu cca po 80 kusů na každém z nich viz foto. Markantní rozdíly mezi silnějším oddělkem a slabším jsem nepozoroval. Zdá se mi to vcelku hodně a teď co včíl?
S pozdravem.
Krekařík

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

80 ks to zas není tak moc, po první fumigaci padají stovky, , ale pokud chcete nějakou kloudnou radu, musíte dát údaje čím jste léčil, kdy, prostě podrobně, jinak pokud chcete malé spady musíte léčit už v červenci, jak se rozeběhnou, už se to dává špatně dolů, začít po krmení už je někdy pozdě, trubci to určitě nevynesou.
Teď už počkejte a další fumigaci až na rozhraní listopadu a prosince, to už kladou jen nějak nemocná včelstva, ale pokud se do nich podíváte a budou bez plodu tak můžete dříve

...v zime rejsek ale hruď z mŕtvoliek berú na podzim aj osy pre svoje larvy...

Problém je v tom, že to objevím , když rejsek už běhá venku a vosy ještě nejsou, mám letáky široké 12 až 15 cm , když vosa přistane, hned odlétá, včel je tam hodně, přes ně nejde, je to pro mne záhada, je to celoroční problém, je to pár včel,ale proč?

Dobrý večer.
Měl jsem tam Gabony do 31.7. Pak až první fumigace. Možná, že jich bylo i sto špatně se to počítá. Někteří dokonce ještě lezli po podložce.

ak už nemáš zaviečkovaný plod v oddelkoch nie je to nič tragické..
... uvidíš keď v druhej polovici 11. mesiaca zadymíš druhýkrat..už by malo padať len symbolicky...

Já jsem gabon nikdy nepoužil, ale dává se snad na měsíc, vy jste měl zakrmeno na konci června, nebo jste napsal místo 8 - 7, ale pořád je to jedno, ten spad není zas tak moc, jen se zeptám, máte pevné dno nebo se sítem, podle mne je jediná výhoda pevného jen jeho láce, pokud chcete kontrolovat a předcházet tak síto i přirozený spad dá výpověď a ohledně gabonu jsou už místa, kde moc neléčí, asi by stálo za to ještě je rozebrat, zda mají plod, pokud tam mají jen kolečko zavíčkovaného, vyříznout, pokud jste fumigoval bez plodu, tak na konci měsíce jen kontrolní fumigace, spad by měl být nejvýš v jednotkách.

Oddělky jsem kupoval takovým netradičním stylem. Člověku od kterého jsem to bral jsem dovezl úly v každém bylo po 6 rámků s mezistěnami plus přepažky. Měsíc nebo jak dluho to bylo u něho já si pak pro ně jenom přijel, dal jsem je na stojany na své stanoviště. Uvnitř každého z oddělků už byly po 3 Gabony po poradě na IF jsem dva vyndal a nechal v každém nástavku po jednom. 31.7. jsem je po měsíci odstranil a nic jsem nemonitoroval, jelikož jsem o tom ještě prd věděl. Podněcovat jsem přestal cca v polovině 9 měsíce.

Jasný léjsek

Co znamená slovo léjsek?

překlep" rejsek"