Volpus

XXX.XXX.42.199
Medaka japonská dle anglické wiki zvládá teploty až 3°C. V Japonsku je tradičně chována v kádích které v zimě mnohdy promrzají nejen ze shora, ale i z boků a ode dna, medaky úspěšně přezimují i ve velmi zamrzlých kádích. V přírodě přezimují klesnutím ke dnu a zpomalením životních funkcí v mělkých přechodně zamrzajících tocích a tůních.
Několik chovatelů v Německu úspěšně chová medaky ve venkovních rybníčcích a medaky prosperují a velmi se množí. Kdyby se podařilo sehnat velké množství zdatných jedinců (několik stovek, nejlépe i několik ryb z divokých populací) bylo by možné pokusit se vyšlechtit linii vhodnou do našich jezírek. Bylo by to zajímavé zpestření.
Vhodné by nebyly jen různé zdegenerované okrasné přešlechtěné formy jako dharma, různé patvary páteře, hlavy, s vypouklýma očima, přírodní výběr ale před těmito paskvily chrání. https://www.medakanoouchi.com/howto/overwintering.html.en
Volpus

XXX.XXX.42.199
V Německu úspěšně v jezírkách přezimuje a množí se divoká forma "Aichi Ken". Dokumentace chovů je prezentována zejména na německých diskuzních fórech.
Volpus

XXX.XXX.37.57
Volně z časopisu medakainsideinternational, autorem je článku je pan Axel Eywill:
" Aichi Ken je pravděpodobně o jeden z nejstarších kmenů, pokud jde o Oryzias latipes v Německu. V roce 2015 jsem dostal potomky této místní varianty Oryzias latipes od své kamarádky Charly Rossmann. V té době medaky chovala ve svém zahradním jezírku více než 10 let. A tato populace u ní žije ještě dnes (2020). Jelikož také žije v mírné oblasti Německa, pokud jde o zimy (metropolitní oblast Porýní-Neckar), chová je po celá léta úspěšně venku. Pozdější pokusy chovat tato zvířata v domácím akváriu byly někdy problematické.
...
Zkoušel jsem to (v akváriu) také, ale vyskytly se ztráty a náchylnost k nemocem. Mám podezření, že to souvisí se skutečností, že určité procesy jezírka v akváriu prostě nemůžete rybám navyklým na venkovní prostředí nabídnout. Například přirozené výkyvy teplot atd. Proto je od roku 2015 nechávám celoročně venku. Je zajímavé, že populace se každý rok vyvíjí jinak. Každý rok se ujme jiný počet potomstva, takže každá nová venkovní sezóna je vzrušující. Protože byli původně chováni v zahradním jezírku, kde žili pouze z živého jídla, nebyli zvyklí na suché nebo mražené krmení... Postupně jsem je zvykl na granulované jídlo, ale dodnes mám dojem, že na rozdíl od šlechtěných forem váhají s přijetím.
...
U divokých i kultivovaných odrůd je důležité dávat pozor na hodnotu pH vody. Hodnoty pH pod 6,0 jsou kritické a mohou způsobit zvýšenou náchylnost ryb k chorobám. Potřeba je dávat pozor na dlouhodobé kyselé deště.
...
Divoké formy nejsou jen obyčejné "šedé myši"! Zejména v období rozmnožování vykazují zejména muži barevné rysy, které při pohledu z boku připomínají duhové barvy, to v jezírku při pohledu shora samozřejmě není vidět. Ale i zde existují rozdíly mezi izolovanými populacemi japonských rýžových ryb. O divokých formách bude později samostatný článek. "
Volpus

XXX.XXX.37.57
Autor dále píše například o medakách Oryzias sakaizumii, ke kterým se dostal díky svému příteli z Japonska. Ryby v domácích podmínkách přezimovaly se ztrátami, naopak při pokusném venkovním zimování ztráty nebyly a ryby se dokonce podařilo dále množit a to za přítomnosti rodičů v nádrži.
Medaka japonská zlatá, v jezírku jich několik plave, ale nemyslím si že mi tam přečkají zimu, jsou tam společně s raky, krevetkami, halančíkovci a kardinálkami čínskými.
medaky japonské se v jezírku pěkně namnožili, mladých odhaduji na dvě stovky v různých velikostech, kadinálky se začali rovněž třít. dnes jsem byl velmi překvapen, v loni touto dobou jsem pustil do 90cm hlubokého jezírka posledního samce a velmi starou samici aphanius mento ELBISTAN, dnes samec spatřen, zdravý, krásný a plný barev, samice nenalezena, zřejmě uhynula vzhledem k jejímu věku a tím spojené horší kondici, letošní zima byla poměrně krutá, dlouhodobě se teplota pohybovala mezi 12 a 19 stupni pod nulou, nečekal jsem že by halančíkovec v tak mělkém jezírku přežil a ještě byl v tak vynikající formě, to svědčí o značné odolnosti tohoto druhu.
Joso

XXX.XXX.12.4
Škoda že jsou u nás nesehnatelné, zvláště divoká forma. V přírodě medaka v důsledku zástavby a mechanizace vymírá a stává se i zde stále vzácnější. Čekal bych, že lidé budou mít tendenci tento druh podpořit chovem v zajetí, ale bohužel tomu tak není.
Joso
napsal(a):
Škoda že jsou u nás nesehnatelné, zvláště divoká forma. V přírodě medaka v důsledku zástavby a mechanizace vymírá a stává se i zde stále vzácnější. Čekal bych, že lidé budou mít tendenci tento druh podpořit chovem v zajetí, ale bohužel tomu tak není.
medaka oryzias letipes, je u nás sehnatelná ryba respektive v barvě stříbrné a zlaté je vcelku běžná a levná, v přírodní barvě se shání hůře - je komerčně nezajímavá tak se nabízí málo, osobně mám v jezírku v současné době na 500 možná i více zlatých medak, množí se velmi ochotně, až plevelně řekl bych, a to je v jezírku spousty různých predátorů, které jich značnou část pochytají, množí se tam samovolně, letos je nechám v jezírku i přes zimu, kde jsem do této doby držel celoročně tynichthys albonubes a aphanius mento elbistan.
Zlatá forma oryzias latipes v jezírku, hrst růžkatce jsem dal do nově založeného jezírka a potěr plave už i tam, zřejmě byl značný počet jiker na rostlině.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.183
Tady mají podobný téma o těchto druzích, i o letnění v jezírku. https://www.akva.sk/akvarijne-ryby.html
namátkou jsem síťkou zalovil do růžkatce a pod lekníny a na několik zátahů jsem vytáhnul 36ks aphanius mento v různé velikosti, zdá se že v jezírku, je tento druh značně produktivní oproti akvarijnímu chovu, medaka pod lekníny téměř žádná, v sítce jich bylo pouze 6, za to těsně pod hladinou v horké vodě se jich prohání opravdu mnoho od několika milimetrových až po dospělce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Luboš Jedlinský
napsal(a):
namátkou jsem síťkou zalovil do růžkatce a pod lekníny a na několik zátahů jsem vytáhnul 36ks aphanius mento v různé velikosti, zdá se že v jezírku, je tento druh značně produktivní oproti akvarijnímu chovu, medaka pod lekníny téměř žádná, v sítce jich bylo pouze 6, za to těsně pod hladinou v horké vodě se jich prohání opravdu mnoho od několika milimetrových až po dospělce.
Mě to nepřekvapuje - výkyvy teplot, přirozené sluneční světlo, živé krmení, to vše jsou pozitivní stimulanty rozmnožování
Do nového jezírka byli vypuštěny zlatá forma oryzias latipes, aphanius mento ELBISTAN, tanichthys albonubes, neocaridina denticulata Wild
Teplota v jezírku měřeno 6.září ráno, všechny druhy rybek v ranních hodinách vykazují sníženou aktivitu, jakmile na hladinu zasvítí sluníčko a trošku ji ohřeje, ryby jsou aktivní a chytají vodní hmyz. Osazenstvo oryzias latipes, tanichthys albonubes, gambusia affinis, aphanius mento, macropodus ocellatus.
24.10.2021 jezírko pokryl kříst ledu, 3cm pod hladinou naměřen -1stupeň celsia, přibližne 80cm po hladinou spatřeny kardinálky čínské, medaky japonské zlaté, danio pruhované, v řasách asi 20cm pod hladinou naloveny gambusia affinis, samice aphanius mento a asi 1,5cm velký potěr aphanius mento, rájovce čínské jsem neviděl, jejich tmavá barva splývá se dnem a je těžké je zahlédnout.
na jezírku se v tuto dobu objevuje čím dál častěji led, v hlubší vodě jsem pozoroval malá hejna zlatých oryzias latipes, ty vzhledem ke své zlaté barvě pěkně svítí, bylo jich celkem asi 30. když led roztál udělal jsem opatrně síťkou na dafnie průzkum osádky, vylovil jsem několik krevetek neocaridina denticulata wild, samozřejmě obstojné množství kardinálek tanicthys albonubes, které v jezírku žijí již nekolik let, několik samců a jednu pěknou velkou samici gambusia affinis, 3ks rájovce macropodus ocellatus, pár jedinců halančíkovců aphanius mento elbistan a to i 1,5cm velký potěr také to není jejich první zima v jezírku, v síti uvízla krevetka macrobrachium dayanum, nejvíce mě potěšil nález gambusií, jsou to jedinci, které se mi nepovedlo odchytit, to že zvládají zatím tyto teploty přisuzuju tomu, že mnoho let a tím i generací je zimuji ve vodě teplé okolo 10 stupňů. množství okružáků a larvy čolků, zřejmě čolků velkých a horských, který se do jezírka dostali přirozenou cestou.
hamal

XXX.XXX.13.40
Všechny tři druhy by mohly být vhodné https://www.facebook.com/roberto.pellegrini.549/videos/1921283714678116
Larvy čolků, zřejmě čolků velkých a horských, který se do jezírka dostali přirozenou cestou.
To je paráda ,tyto druhy pomalu ale jistě vymírají a ještě salamandři kuňky a rosničky, kdysi za mých mladých let jich bylo velké množství ,ale posledních pár let jsem je už neviděl. Odbočím od tématu ,ale už více jak 35 let jsem u nás v Karviné neviděl ani Chocholouše. Ubývají i vrabci.
hamal

XXX.XXX.13.40
Život mizí z krajiny, monotónní hektolitry chemikálií prolévané lány bez remízů a nerušených lemů a úbytek drobných farem. Tam kde zůstaly drobné rodinné farmy zachovány je dnes oáza pestrého života. Snad se to bude zlepšovat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Horák lutino
napsal(a):
Larvy čolků, zřejmě čolků velkých a horských, který se do jezírka dostali přirozenou cestou.
To je paráda ,tyto druhy pomalu ale jistě vymírají a ještě salamandři kuňky a rosničky, kdysi za mých mladých let jich bylo velké množství ,ale posledních pár let jsem je už neviděl. Odbočím od tématu ,ale už více jak 35 let jsem u nás v Karviné neviděl ani Chocholouše. Ubývají i vrabci.
Přesně tak, chocholouše v Karviné jsem viděla naposled jako dítě školou povinné. Což je těch +- 35 let.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Horák lutino
napsal(a):
Možná se známe.
Možná, chodila jsem na ZŠ Cihelní a pak na gympl. Vysoká už byla v Brně.
0

XXX.XXX.213.155
Luboši, co slávičky m., udržely se ti ?
0

XXX.XXX.213.155
To je škoda. Poslední zbylé na kameni, jsem ve čtvrtek z venku, kde byly pod ledem v mělké vodě, přenesl do nezamrzlé skleníkové nádrže. Teplota vody tam dnes byla +3°C a zimují tam medaky, plus na zkoušku i plže Taia naticoides. Potomstvo se mi odchovat nepodařilo, protože jsem nádrže s jejich pobytem v době možného vývoje larev odvodnil , kvůli likvidaci škůdců.
Též mám zatím stále v karanténě bahenky živorodé.
Když začínalo mrznout, tak jsem z bazénku vylovil i zapomenutou mladou Jordanella floridae, která do prosince vydržela v ledové vodě a neuhynula, ani po přenesení do domu . Doma v zimovišti dnes jordanely měly teplotu vody +9°C.; a to od maličkých, až po tření schopné ryby.
Aphanius sirhani jsou choulostivější, společně s medakami to ve velmi studené vodě nedávaly a musím je přechovávat v rybárně s teplotou nad +10°C.
Místo, odkud jsem tehdy ty mlže slávky vylovil, je v současnosti uzavřené se zákazem vstupu, takže pro nový sběr nedostupné.
To neznamená, že by se nedaly v budoucnu opětně získat.
Přidám foto plžů bahenek.
0

XXX.XXX.213.155
Pro porovnání vložím i foto vodních šneků druhu Taia naticoides.
Moje odchovy, dokáží obstát i ve velmi studené vodě pod + 4°C, jen nemám ověřeno, zda ten pobyt vydrží po celé zimní období a teprve letos činím pokus se 6 kusy, jinak je zimuji v rybárně.
0

XXX.XXX.213.155
Luboši, tím sekáním ledu rušíš ryby ze zimního klidu a za tuhých mrazů to, ani nebude vhodné dělat, plus zbytečně v tuto dobu krmit . Nanejvýš přidávám nalovenou živou buchanku a přítomny jsou chované perloočky.
Pro izolaci je možnost udělat odběrem vody vrstevnatý ledový příkrov, podobně, jako na potoku s postupným poklesem vodní hladiny, kdy mezi vrstvami ledu jsou vzdušné prostory.
Foto: moje jezírka. V tom kotli zimuji lekníny, stulíky a žabníčky.
RadimVacek

XXX.XXX.8.49
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tady mají podobný téma o těchto druzích, i o letnění v jezírku. https://www.akva.sk/akvarijne-ryby.html
Některé druhy se při letnění v jezírku snadno množí při tom v akváriu by to bylo obtížné.
Stačilo málo: aby se robotická ryba jednou zavrtěla v nádrži. Přemožené živorodky, které do té doby plundrovaly celý rybník, okamžitě zjihly. Napodobenina jejich přirozeného nepřítele je totiž vyděsila. Invazivní rybky se kvůli němu stáhly do ústraní.
„Vymysleli jsme nový způsob, jak ochránit vodní toky před invazivními druhy. Jejich populace nám mohou pomoci regulovat roboti. Tedy napodobeniny živočichů, kteří vypadají a plavou úplně stejně jako přirození nepřátelé těchto invazivních druhů,“ uvádí Maurizio Porfiri z New York University.
Gambusia holbrooki neboli živorodka. Foto: etrusko25 / Wikimedia Commons / CC BY-SA 2.0
Ukázala to studie, do které se tento vědec nedávno pustil spolu se svým týmem. Do prostředí ovládaného agresivními živorodkami nasadil robotickou rybu, která se podobá okounkovi pstruhovému. Tedy predátorovi, který živorodky běžně pojídá. „Tento robot měl nejenom stejný tvar a barvu jako okoun, ale věrně napodoboval i jeho pohyby a způsob plavání,“ vysvětluje Maurizio Porfiri.
Panika v akváriu
Po čase vědci akvárium zkontrolovali a nad výsledkem doslova užasli. „Stres z přirozeného nepřítele byl pro živorodky tak silný, že se jejich reprodukční schopnost snížila během sedmi týdnů na polovinu. Klesla také jejich hmotnost,“ popisuje Maurizio Porfiri. Rybám se zkrátka ve vodní nádrži hůř dařilo.
V nádržích, kam vědci robotickou rybu nevypustili, přitom zůstalo všechno při starém – živorodky se vesele množily a dál terorizovaly ostatní obyvatele. Nic se nezměnilo ani na jejich váze. „To znamená, že přítomnost robotického predátora skutečně může ovlivnit chování, zdraví a rozmnožování invazivního druhu,“ shrnuje Maurizio Porfiri. Výsledky svého bádání vědci publikovali tento týden v odborném magazínu Cell.
Doporučujeme: České řeky křižují ryby závislé na pervitinu. Některým z nich kvůli tomu hrozí vyhynutí
Gambusie komáří neboli živorodka je drobná sladkovodní rybka, která původně žila jen v některých řekách Spojených států a Mexika. Během minulého století se ale rozšířila po celém světě. Mohou za to lidé, kteří ji začali vysazovat všude, kde chtěli zmírnit výskyt nepříjemných komárů. Živorodky jsou totiž extrémně žravé a jejich oblíbeným chodem jsou právě komáří larvy.
Jenomže jak se ukázalo, gambusie nikdy nezůstanou jenom u těchto škůdců. Pokud je nikdo nezastaví, rychle vyhladí celé populace jiných sladkovodních ryb. Jejich vliv na původní faunu byl všude tak drastický, že Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN) vyhlásila živorodku za jednu ze 100 nejškodlivějších invazivních nepůvodních druhů na světě. Snahy omezit její řádění navíc většinou totálně ztroskotaly. Anebo ještě hůř: přinesly zkázu nejenom živorodkám, ale i oslabeným populacím původních druhů.
Studie australských a amerických vědců je proto průlomová. „Ukazuje, že lze vyvinout i takové způsoby regulace, které potlačí rozpínavost invazivního druhu, ale současně neublíží druhům původním,“ shrnuje hlavní autor Giovanni Polverino z University of Western Australia a dodává: „Naším cílem samozřejmě není vypustit stovky tisíc těchto robotů do volné přírody a předstírat, že je problém vyřešený. Je to ale jeden ze způsobů, který můžeme použít, když všechno ostatní selhalo.“
Zdroje: vědecký magazín Cell, Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN). Zajímavý
odborný článek z netu.
RadimVacek

XXX.XXX.36.169
U nás je to jiný případ, v tropech a subtropech je obava oprávněná, u nás kde jsou přírodní vodní těla zplundrovaná a předělaná na komerční rybníky, rybáři do vod každoročně lejou desítky nepůvodních druhů ryb, řeky jsou přehrazené přehradami a biodiverzita dávno zabitá by nějaká živorodka akorát prospěla a přispěla k biodiverzitě. To by ale musela snášet naše zimy což stejně jako většina akvarijních ryb nesnáší. Jediná pohroma a hrůza co u nás akvaristé způsobili a za desítky let napáchali za škodu je koljuška tříostná.
RadimVacek

XXX.XXX.36.169
A jen tak bokem; V Evropě před nástupem ledovce v době ledové rostly tisovce, rododendrony, metasekvoje, jinany a flóra byla mnohonásobně bohatší a pestrá. V Americe i Asii byla tato pestrost zachována, protože před postupujícím ledovcem mohly tyto druhy "utíkat" na jih, nic jim nestálo v cestě a pak po ústupu ledovce zpět na sever. V Evropě byly tyto druhy zablokované Alpami a Karpaty a ledovec je dostihl a došlo k vyhynutí, po ústupu se neměl kdo vrátit. A tak je naše flóra ochuzená a myslím, že i fauna.
Věřte mi, ono by se to časem ustálilo, přišla by nějaká nemoc, nové příležitosti by využil a přizpůsobil se nějaký predátor a přemnoženou rybku by příroda udržela na uzdě a možná by ona sama zaujala nějakou prospěšnou niku. Historicky se do ustálených ekosystémů dostávaly cizí nepůvodní druhy běžně a příroda si s tím poradí, krásný příklad jsou třeba Darwinovy pěnkavy, ne pevnině tak cizí druh po počátečních výkyvech zaujme místo jiného dávno vyhynulého druhu a časem se promění a rozdělí v druhy jiné, některá větev přežije, jiná ne.
Mluvíme ale o rybách. Která drobná akvarijní ryba by měla šanci se uchytit v NAŠICH řekách rybníkách? Všude jsou vysazení okouni, štiky candáti, američtí pstruzi a další. I kdyby gambusie nebo jiná podobná nějakýmu frantovi přece jen utekla a zimu přežila, nemá šanci se udržet v našich podmínkách a i kdyby, tak leda v nějaké zapomenuté díře.
RadimVacek

XXX.XXX.36.169
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Tady mají podobný téma o těchto druzích, i o letnění v jezírku. https://www.akva.sk/akvarijne-ryby.html
My se bavíme o letnění akvarijních ryb v zahradních jezírkách, většinou kilometry vzdálených od nejbližší vodní plochy. Jedná se ve většině případů o tropické druhy, které umírají při poklesu teploty k 10°C a těch pár výjimek které zvládnou teploty nižší a s péčí vydrží zimu, to jsou zpravidla ryby které jsou ve své domovině ohrožené vyhynutím - vypouštění dravých ryb rybáři, likvidací a přetváření mokřadů v rybníky, stavba přehrad.
Ve své domovině jsou tyto drobné ryby vázané na specifické biotopy se specifickými podmínkami umožňující přežití zimy a snížený nápor predátorů, splňující specifické parametry vody, s dostatkem potravy proto se v drtivé většině vyskytují jen na malém území, jinde v TĚCHTO zeměpisných šířkách prostě nepřežijí. Naopak v subtropech a tropech v rozsáhlých zatím nedotčených a vzájemně propojených mokřadech by škodit mohly, protože tyto v zimě nepromrznou na dno a nejsou zde predátoři, tedy ideální podmínky které u nás nenajdeme.
Proto co se týče ryb, buďme realisté a zaměřme se spíše na škody které dělají rybáři, výstavba, chemikálie, ne nějaké živořící akvarijní rybičky v zahradním jezírku.
určitě bych těch pár druhů exotických ryb nebral jako hrozbu pro naši faunu, ty 4 druhy ryb, které chovám v jezírku celoročně přežívají za kontrolovaných podmínek, s příchodem různých typů počasí a teplot, přichází i reakce z mé strany aby jejich udržení bylo co nejstabilnější, nefunguje to tak že je z jara vypustím do jezírka, 10 let si jich nevšimnu a budu mít radost že tam plave tisíce ryb, tak to opravdu nefunguje a to beru v potaz že v jezírku je minimum predátorů, největší predátor jsou larvy vážek, kterých je v jezírku opravdu masové množství a troufnu si říci, že velkou část zejména potěru sežerou, dalším predátorem jsou ryby samy, kdy se jeví jako největší predátor ostatních překvapivě nikoli gambusie ale aphanius mento, jakmile se začnou množit, v jezírku jich přibývá ubývá potěru oryzias latipes, kterých bylo do té doby hojné množství a zůstávají tam jen odrostlejší jedinci. v přírodě je nástrah daleko více, více dravců, více překážek v ekosystému, i kdyby některý z těchto 4 druhů do přírody uniknul nevěřím že by vytvořil stálou populaci, která bude dlouhodobě fungovat a ohrozí tak původní druhy, pokud by to bylo tak snadné u těchto běžných a nebo dříve běžnějších druhů, které se chovají dlouhou dobu, by již invaze v přírodě započala
RadimVacek

XXX.XXX.36.169
Chováte exotické ptactvo, nedej bože ve venkovní voliéře? Vysvětlete mi PROČ to děláte? Stačí spadená větev, ve vichřici letící plech nebo kočka která strhne pletivo a ptáci jsou mrknutím oka venku. Taková maličkost u okrasných ryb v jezírku nestačí, opravdu netuším co by se muselo stát, aby se živá dostala do vody mimo jezírko.
Jaká je pravděpodobnost že uletí papoušek z voliéry a jak pravděpodobné je, že okrasná rybka uteče ze zahradního jezírka do nejbližšího rybníku nebo řeky? Akorát nám spamujete vlákno kopírováním nepřiměřeně dlouhého článku,
RadimVacek

XXX.XXX.36.169
...jinak nic ve zlém:) jen tady mi to přijde zbytečné. Rozhodně do tohoto vlákna patří upozornění pro zodpovědné a ohleduplné chování, jako u všeho a se vším.
Jaká je pravděpodobnost že uletí papoušek z voliéry a jak pravděpodobné je, že okrasná rybka uteče ze zahradního jezírka do nejbližšího rybníku nebo řeky? Akorát nám spamujete vlákno kopírováním nepřiměřeně dlouhého článku,
Omlouvám se, toto jsem neměl v úmyslu ,jen mi ten článek přišel zajímavý k Vaší diskusi.
RadimVacek

XXX.XXX.9.174
No dobře, nějaká robotická ryba v přírodě mi jde proti srsti, ale jestli vyřeší problém s Gambusií.
Gambusie je problém, byla hromadně vypouštěna po tisících do teplých mokřadů proti komárům, nakonec se ukázalo (co se dalo předpokládat), že může eliminovat nejen komáry, ale i jiné vzácnější druhy.
Udivuje mě, že si ji do Austrálie dobrovolně a nákladně zavedli, ale strach z komárů je asi silnější než varovné hlasy ochranářů o tom, že by to asi mohl být i problém pro místní zranitelnou faunu.
U nás, i kdyby byl podobný program na introdukci, Gambusie by se neuchytila, a přece jen pokud ano, tak v nějaké specifické nádrži bez predátorů a s velmi příhodným mikroklimatem, velkoplošně u nás nemá podobná ryba žádnou šanci.
například v Turecku velmi ohrožuje populaci halančíkovců rodu aphanius, je tam dominantním druhem, její žravost a jistá agresivita vůči menším rybám jí staví na první místo a vytlačuje zmíněné halančíky. v mém případě je to opačně, v zahradním jezírku není hlavní predátor, při zařazení gambusia affinis do společného jezírka, jsem se obával, že se bude chovat podle předpokladů dominantně, nicméně ač se jedná v případu této živorodky pouze o letnění, v jezírku se množí, ale jakmile se dají do tření halančíci a. mento, potěr gambusií ustupuje a potěr halančíků narůstá, děje se tomu přesně opačně, něž se tak děje v přírodních biotopech, jaká souhra okolností k tomu napomáhá nevím, prozatím jsem na to nepřišel.
aphanius mento na fotografii konkrétně z lokality Elbistan, je mojí oblíbenou "jezírkovou" rybou, je značně odolný a za určitých podmínek je možný celoroční chov v jezírku, naopak, studené zimování mu velmi prospívá, bez něho je z dlouhodobého hlediska špatně udržitelný.
Několik dní zpátky jsem měřil teplotu vody v hloubce cca 150cm, venkovní teplota -13 stupňů, síla ledu 4,5cm, teplota vody v hloubce 1,5m +4 stupně, až přijde slibované teplejší počasí a led povolí, udělám podvodní kamerou průzkum korýšů a ryb. Osádka neocaridina denticulata Wild, macropodus ocellatus, tanichthys albonubes, aphanius mento elbistan, oryzias latipes.
0

XXX.XXX.213.155
U mých medak, bylo +3°C. Vydržely i +2°C.
Foto medak pod ledem, též je tam teploměr zamrznutý v ledu -
0
napsal(a):
U mých medak, bylo +3°C. Vydržely i +2°C.
Foto medak pod ledem, též je tam teploměr zamrznutý v ledu -
máš tam pěkný hejno medak, mám objednanou kameru pod vodu tak se těším až budu moci, z jara a průběhu léta udělat nějaké záběry. ve 180cm by mohla být teplota okolo +4,5 stupňů, nemám na jezírku tak čirý led jako ty, je k němu přimrznutý sníh tak je teď nemůžu sledovat. jakou hloubku jezírka máš?
0

XXX.XXX.213.155
Hloubka, kde zimuji ty medaky, je zhruba 30 cm. Je jich tam, nějaká ta " stovečka "
0

XXX.XXX.213.155
Ano, to je ve skleníku, kde to v předchozích zimách, až ke dnu nezamrzlo. Venku mám jezírka hlubší.
Nejmenší potěr má na zimování bez krmení nedostatečné tělesné rezervy, tak jsem ho vzal k odchovu přes zimu do rybárny, kde může snáze přežít.
0
na aquabid.com se nabízejí jikry přírodní formy oryzias latipes a u ryb je asi 6 barevných forem v nabídce i forma označeno jako zelená, která je přírodní velmi podobná, jestli nejde přímo o přírodní, kupovat ryby je nesmysl, ale z jara by bylo reálné zakoupit jikry a nechat si je zaslat. mimo jiné jsem dnes byl krmit v jezírku a k hladině si pro mražený cyklop připlaval i mladý samec aphanius mento ELBISTAN, při bližším prozkoumání byl zdravý bez potrhaných nebo poničených ploutví, tak že je vše v pořádku, hustě od rána sněží ale jsou 2°C nad nulou tak že teplota více než příznivá, otvor na hladině je tedy nezamrzlý už po několik dní.
dnes jsem zahlédl hejno zlatých medak japonských, na rybách je znát dlouhodobější relativně teplé počasí, jsou podstatně čilejší než na začátku ledna. hbitě si připlavali pro živé patentky, které jsem hodil otvorem v ledu. pokud bude i únor takto příznivý, nejhorší období bude pryč a dny budou pomalu příznivější.
Na konec února poměrně vysoké teploty rozpustili led a o pár stupňů ohřáli vodu u hladiny, rybky se vydávají slunit, včera jsem zahlédl 1 Rájovce macropodus ocellatus, několik kardinálek tanichthys albonubes a obstojně velké hejno medak oryzias latipes hold. Vypadá to že pro letošek je zima pryč a i když mrznout jistě ještě bude, teploty nepůjdou k drastickým mrazivým hodnotám z dlouhodobého hlediska.