Hroznýš duhový - Epicrates cenchria maurus

CITES - 2 (není však nutná registrace, výjimka ze zákona)

Je to druhý nejčastěji množící se hroznýš po Hroznýši královském (Boa constrictor). Dosahuje velikosti okolo 1,5m, jsou známí však i jedinci přesahující délky 2m. Samice bývají většinou delší a mohutnější.

Druh Epicrates cenchria je v 10 poddruzích rozšířen na obrovském území střední a Jižní Ameriky od Kostariky po severovýchodní Argentinu. Nejsevernější poddruh je E. c. maurus, rozšířený na ostrovech Trinidad, Tobago a Margarita a na území Kostariky, severní Kolumbie a severní Venezuely.

Podle názvu a to nejen v našem českém, ale co vím i v anglickém a polském jazyce, by se mohlo soudit, že jde o živočicha velice pestrého, jehož zbarvení se pohybuje v širokém spektru barev. Opak je však pravdou, v dospělosti a zvlášť u poddruhu E. c. maurus jde o hnědého hada s mírnou kresbou na zádech. Ale abych od jeho chovu neodradil potencionální chovatele, mláďata asi tak do 1 roku patří vůbec mezi nejkrásnější hady, (u poddruhu E. c. cenchria to platí po celý život - s jinými poddruhy nemám zkušenosti), jasná a velmi zřetelná kresba, kterou tvoří oválné světlé, tmavě lemované skvrny umocňované zvláště v noci a po svleku lomem a interferencí kůže, dává za pravdu jejich názvu.

Jde ve většině případů o velmi nenáročné a mírné hady s noční aktivitou, kteří nepohrdnou žádnou potravou přiměřené velikosti (i mrtvou) od myší, křečků a křečíků, jednodenních kuřat, až po malá morčata.

Jsou to pozemní hadi schopní obratného šplhání, proto jim zřizujeme středně velká terária o min. rozměrech pro dospělého jedince 50 x 40 x 40cm s úkryty z kůry a možností šplhání po hrubších větvích. Miska na vodu by měla být tak veliká, aby had se v ní mohl stočit a ponořit (zvlášť vyhledávaná při napadení roztoči nebo před svlekem). Vhodné je dvakrát týdně rosit. Teplota by se měla pohybovat od 25-30oC, lokálně pod žárovkou nebo na topném kameni i 37oC přes den a 20oC v noci.

Jak již jsem se v prvním odstavci zmínil, jde o snadno množitelný poddruh, jehož rozmnožení při dodržení základních podmínek chovu podobně jako u Užovky červené - Elaphe guttata není překvapením ani u začátečníka. Dospívají ve věku 3-4 let (podle literatury), znám však případ úspěšného páření a následného rozmnožení páru ve stáří 1,5 roku, ovšem mláďata byla pouze tři plus jedno neoplozené vajíčko. Páření probíhá od září do listopadu, někdy však až do poloviny března. Asi tak za 4-6 měsíců v závislosti na teplotě od úspěšného páření rodí samice 8-35 mláďat, většinou však jen 10-15 ks. Po prvním svleku, výjimečně až na ty nejmenší a nejslabší ,přijímají myší holata samostatně.

10 poddruhů druhu Epicrates cenchria:

E. c. alverezi, E. c. assisi, E. c. barbouri, E. c. cenchria, E. c. crassus, E. c. gaigei, E. c. hygrophilus, E. c. maurus, E. c. polylepis, E. c. xerophilus,