Málo známá plemena koček

Na obrázku jsou kočky, které tak běžně nevidíte ani na výstavách. Dvě mají zajímavě utvářené ušní boltce, jedna nemá srst. Ta se sklopenými boltci dopředu se jmenuje skotská klapouchá (Scottish fold). Takovéto kočky vznikly záměrným výběrem spontánní genové mutace ve Skotsku. Náhodně se tato mutace může vyskytnout kdekoliv a u kterýchkoliv plemen, ovšem jen ve Skotsku byl dlouhodobým chovatelským záměrem tento stav upevněn. Problém je v tom, že tato mutace nese sebou často i změny v utváření kostry neslučitelné se životem. Proto byly k chovu používány pro křížení domácí kočky i britské a americké krátkosrsté kočky. Nyní se ve vrhu koťat vyskytují nejen jedinci se sklopenýma ušima, ale i se vzpřímenýma. K dalšímu chovu se používají obě varianty, ovšem nesmí se spolu kombinovat rodičovský pár, kde oba mají sklopené uši. V tom případě se rodí neživotná koťata nebo se vůbec nenarodí. Někteří ochránci chtějí proto zakázat chov tohoto plemene. Rozumný a cílevědomý chovatel se jistě vyvaruje odchovu geneticky vadných potomků a bylo by škoda, aby tyto pěkné a zajímavé kočky zmizely ze světa.

Hlava skotské klapouché kočky je kulatá s pevnou bradou, na čenichu jsou výrazné polštářky s vousy. Oči mají milý sladký výraz. Uši jsou postavené dopředu a sklopené dolů. Postava kočky je středně velká, spíše zaoblená.Ocas je harmonický k tělu a musí být volně pohyblivý do všech stran. Srst je krátká nebo středně dlouhá, jemná, hustá, plyšová. Kočky se chovají prakticky ve všech barvách. Mají velmi milou a přítulnou povahu, rády se mazlí a jsou to příjemní plyšoví medvídci. Pokud je toto plemeno chováno se znalostí věci a s rozumem, nemají tato zvířata větší zdravotní problémy než kočky jiných plemen.

Další kočkou se zajímavýma ušima je americká se zakroucenými boltci ( American curl).Toto velice atraktivní plemeno vzniklo v Jižní Kalifornii cíleným chovem vlastně nedávno, chov se datuje od roku 1983. Jsou to kočky velmi vyvážené stavby těla, spíše štíhlé než masivní, čilé a aktivní s jemnou, vyrovnanou povahou. Hlava je klínovitá, přiměřeně delší než širší s okrouhlým čenichem.Uši jsou stočené minimálně v úhlu 90 stupňů dozadu. U báze ucha je pevná tuhá chrupavka do 1/3 výšky ušního boltce. Ucho je na široké bázi, otevřené, stočené zpět v měkkém zaúhlení, zřetelném zepředu i zezadu. Některé kočky nemají boltec takto ideálně otočený, ale méně nebo více. Zvířata s nadměrně stočeným boltcem se nepoužívají k chovu, vždy se kombinují rodiče s dokonalým tvarem ucha a s méně zakrouceným. Pokud se použijí rodiče s nadměrně zatočeným boltcem, jejich potomci mají uši zcela otevřené dozadu a chrupavka boltce bývá zcela tuhá až ke špičce ucha. Sice to není patologické, kočce to nepřináší nepříjemnosti, ale z našeho lidského hlediska to není pěkné a neodpovídá to chovatelskému záměru.

Oko má tvar vlašského ořechu, horní část je oválná a spodní zakulacená, je jasné, zářivé a třpytivé, může být jakékoliv barvy včetně modré. Postava je středně velká s úměrnou délkou končetin, tlapky jsou zaoblené. Ocas je flexibilní, široký u kořene, středně dlouhý a vybíhající do špičky. Kočky jsou uznávané ve všech barevných varietách, jsou buď dlouhosrsté nebo krátkosrsté. V obou případech mají jen minimální podsadu, srst má jemnou a hedvábnou strukturu a je hladce položená.V žádném případě není srst kadeřavá, jak by se mohlo zdát z někde uváděného názvu americká kadeřavá (anglický výraz curl znamená nejen kadeř, ale také zkroucení).

Bezsrstá kočka je Donský sfinx. První kočka tohoto vzhledu byla nalezena v roce 1987 v Rostově na Donu. Předpokládá se, že se jedná o spontánní genetickou mutaci, není vyloučeno, že následkem havárie v Černobylu.Tato spíše robustní středně velká kočka má silnou kostru, je velmi aktivní, inteligentní a elegantní. Bezsrstá kůže je jemná a velmi teplá. Hlava je klínovitého tvaru s výraznými lícními kostmi, má ploché čelo s četnými vertikálními kožními vráskami mezi ušima. Kočka většinou má hmatové vousy, bývají kudrnaté, ale mohou i chybět. Zajímavé jsou velké zuby, horní špičáky přesahují horní rty a jsou viditelné. Uši jsou velké, vysoce posazené na hlavě a lehce skloněné kupředu. Oči mandlového tvaru, všech barev. Tlapky jsou oválné, pánevní končetiny trošku delší než hrudní. Ocas je dlouhý a přímý.

Kůže kočky je elastická ,” přebývající” kůže na hlavě, krku, mezi končetinami a na břiše je složena do vrásek. Na čenichu, uších, končetinách a na koncové třetině ocasu je krátká kudrnatá, spíše drsná srst. V zimě bývá celé tělo pokryto velmi krátkou jemnou srstí. Mladá zvířata do dvou let stáří mívají na těle zbytky takovéto srsti celý rok. Srst může mít jakoukoliv barvu, kůže bývá jednobarevná, spíše šedavá, ale i se světlými, růžovými skvrnami.Koťata se často rodí se zkadeřenou rexovitou srstí prakticky po celém těle, oči otevírají již první až třetí den po narození.

Toto plemeno koček dosud není ustálené, proto není ještě uznané.V Rusku a na Ukrajině se snaží chovatelé donského sfinxe vyšlechtit. Zřejmě jsou potomci dokonalých jedinců málo životní nebo nesou i jiné vady( chovatelé to nepřiznávají), proto jsou do chovu používány ke křížení evropské krátkosrsté kočky nebo sibiřské kočky. Přikřižování siamských a ruských modrých koček přinášelo příliš jemnou postavu a proto od něho bylo upuštěno. Donský sfinx je ve světě prakticky neznámý, je to kočka zcela odlišná od uznávaného plemene sfinx. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že jsou to kočky velmi zajímavého vzhledu, nazvala jsem si je “kočky v holínkách”, jsou velmi přátelské, milé, čilé a hravé. Nestkala jsem se s žádnou, která by projevovala sebemenší náznak agresivity, i když zkoumání všech tělesných proporcí a záhybů nemuselo být kočce příjemné. Snad se časem dočkáme většího počtu standardních jedinců a tím bude na světě nové plemeno opravdu zajímavých extravagantních koček .