Jack Russell teriér

S nácvikem na čistotnost začínejte hned, jak si štěňátko přivezete domů. Čím dříve, tím lépe pro vás. Malé štěňátko většinu dne prospí, ale hned po probuzení hledá místečko, kde by udělalo loužičku. Většinou běhá dokola, a tak velice snadno poznáte, kdy je čas ho vzít ven se vyvenčit. Ráno hned po probuzení nehledejte hřeben a kartáček na zuby, ale vezměte pejska a šup s ním ven.

Rozhodně nedoporučuji nechat štěně čůrat, kdekoliv se mu zachce, nebo na staré hadry a noviny jen z toho důvodu, že je ještě malé, a pak se to naučí. Štěně si to zapamatuje a pro vás bude odnaučení nadlidský úkol.

Dnes existují takzvané plenky pro štěňata. Je to docela dobrá věc, ale záleží na vás! Myslím si, že když musíte odejít na delší dobu, a víte, že pejsek to prostě nevydrží, pak bych mu plenku dala. Ať se vyčůrá raději na plenku, kterou potom vyhodím, než na koberec či dřevěnou podlahu, tam se moč vsákne a ani důkladným čištěním vše nepustí. My už ten zápach třeba necítíme, ale štěně ano a láká ho to tam znova a znova čůrat. Jednou za čas plenka tedy určitě neuškodí, ale venčení venku ho to nenaučí.

Je dobré během noci, i když se vám mnohdy nechce, vzít alespoň jednou štěňátko ven, aby se vyvenčilo. Při každém venčení štěně dostatečně pochvalte buď pamlskem, nebo slůvkem hodný. Když bude štěně starší, vydrží delší dobu bez venčení a nebude to už tak náročné. I když nehody se občas stanou, jak u malých dětí, tak i u štěňátek. S malými štěňátky, která ještě nemají hotovou vakcinaci, nechoďte na místa, kam chodí mnoho lidí venčit své psy. Na takových místech hrozí nebezpečí, že by se vaše štěňátko mohlo nakazit a onemocnět.

Dorozumívání
Pejskové to v našem světě nemají vůbec jednoduché, neumí totiž mluvit. Jejich dorozumívání nespočívá ve slovech jako řeč nás lidí. Psi se mezi sebou dorozumívají více způsoby. A to pomocí zvuku, pachu, zraku a hmatu. Přičemž nejdůležitější je pach a zvuk. U lidí je nejdůležitějším smyslovým vjemem zrak, ten ale u psů nehraje žádnou velkou roli.

Někdo by řekl, že pes mluví pouze za pomoci štěkání, vytí, kňučení a podobně. Není tomu tak. Pes má mnoho vyjadřovacích způsobů, jak už pro dorozumívání psa s člověkem, tak pro dorozumívání v kontaktu s druhým psem nebo jiným zvířetem. Abychom psovi rozuměli, nestačí jen poslouchat zvuky, které vydává, musíme hlavně pozorovat jeho pohyby a grimasy, které dělá.

Pachové značky
Jistě jste si všimli, že když na procházce v parku potkáte známou osobu se psem, začnou se ti dva očichávat v okolí konečníku. Nebo váš maličký pejsek mnohem většímu psovi očichává přirození. A víte proč? Z těchto dvou míst pes získává pomocí velmi dobře vyvinutého čichu pro něj potřebné a důležité informace jako stáří psa, jeho postavení v rodině (hierarchii), zdravotní problémy a podobně.

Takovéto informace psi získávají i z počůraných patníků, rohů domů, stromů a z mnoha dalších dobře dostupných míst. Tyto značky umísťují většinou psi-samci, aby na sebe upozornili jiné psy. Pes, který takovouto značku očichá, umístí na to samé místo i tu svoji. Značkují i feny v době před háráním a v průběhu hárání. To proto, aby přilákaly potencionální nápadníky.

Hrabání po kálení má také svůj důvod. Psi venku většinou kálí na stejná místa a potom dlouze hrabou. Tím také umísťují svoji značku a do trávy se ještě dostává pot z polštářků na tlapkách.

Je až neuvěřitelné, co všechno se pes dozví z moči, výkalů a potu jiného psa, kterého vlastně ani neviděl.

Řeč těla
Pes nejvíce viditelně jako dorozumívající prostředek používá řeč těla. Jde o gesta, postoje a hlavně vyjádření pocitů psa v dané situaci, v daném okamžiku, s určitou věcí, člověkem a zvířetem. Popsat, co všechno znamenají pohyby neboli řeč těla psa, by vydalo na ještě jednu knížku.

Zkusím popsat jen těch pár nejvíce viditelných.

• Vracíte se domů a pes vás nadšeně vítá, vyskakuje do výšky a snaží se dotknout vaší tváře. Předci psů, tedy vlci, odcházeli lovit potravu pro svá mláďata. Ulovenou kořist roztrhali na kusy a s uschovanou potravou v žaludku se vraceli zpět k mláďatům. Ta matku vítala a olizovala jí koutky tlamy. Matka pak před mláďata vyvrhla potravu ze žaludku. A tak jako dříve vlčata viděla v matce toho úžasného tvora, který jim dá jídlo, bezpečí a vše potřebné, tak nyní, i když mají psi většinou všechno potřebné k životu, vidí pes toho úžasného tvora ve vás. A tímto gestem se vám to snaží říct!

• Byli jste v blízkosti jiného psa. Váš pes vás teď horlivě očichává? Snaží se nasáknout veškeré informace, které na vás cizí pes zanechal. A proč vám teď čenichá u rozkroku? Pes již má veškeré informace a chce nasát už jenom váš pach.

• Pejsek se převalí na záda a ukazuje druhému psovi břicho. Proč? Tím dává pejsek najevo svoji podřízenost. Většinou je to pejsek s nejnižším postavením v hierarchii. Ukazuje místo, kde je velmi zranitelný. V takovéto situaci většinou druhý pes nezaútočí! Je přesvědčen o své nadřazenosti.

Energetická úroveň – sport
Jack Russell teriér je podle plemenného standardu popisovaný jako pracovitý, aktivní, hbitý, odvážný a velmi přátelský pes se všestranným temperamentem a ojedinělou osobností. Každé plemeno má své standardy a rozdíl nebo odlišení od standardu znamená vyřazení. Jde o vady typu psa nervózního, zbabělého nebo příliš agresivního. To není skutečný Jack Russell teriér! Ti budí dojem nebojácnosti a drzosti.

Jak už jste se dočetli, Jack Russell teriér je pracovní pes vyšlechtěný na lov lišek a jezevců. Tyto instinkty se u Jack Russell teriérů velmi často projevují. Pokud se tedy rozhodujete do vaší domácnosti přivést zrovna toto plemeno, položte si otázku, zda máte dostatek času na vybití energie Jack Russell teriéra a dostatečně velké prostory. Nevybitý Jack může být pro vás, váš dům a zahradu, sousedy, kočky a jiná zvířata postrachem. Ať už kvůli okousávání nábytku, vyhrabávání děr na zahradě či útěkům a návratům s kořistí.

Jak a čím vašeho Jack Russell teriéra zabavit?
Toto plemeno je vhodné pro celou řadu psích sportů. Od agility (ty jsou popsány v jiné kapitole) po flyball, běh, aportování a další.

Aportování
Aportování je velmi zábavné a pro psa snadno naučitelné. Když vidíte vašeho psa nést nějaký předmět v tlamě (hračku, kostičku …), sedněte si na bobek nebo si klekněte a volejte aport tak dlouho, dokud k vám nepřiběhne. Pomáhá, když klepete třeba nehty o podlahu, tento zvuk štěňata láká. Poté mu předmět (aport) vezměte a druhou rukou mu podejte pamlsek, tak jako byste s ním měnili. Aport mu zase hoďte a opakujte celý postup. Aportování můžete cvičit jak na souši, tak ve vodě. S aportováním do vody ale začínejte na břehu a házejte aport pouze do malé hloubky.

Schovávaná
Vezměte pejskovu nejoblíbenější hračku nebo míček a před ním ji schovejte na dobře viditelném místě (mezi polštáře). Jakmile ji pes najde, pochvalte ho a dejte mu pamlsek. Míček pak schovejte třeba pod polštář tak, aby nebyl vidět. Pejskovi stále zvyšujte obtížnost hledání. Na zahradě můžete hračky zahrabávat třeba do písku, aby nebyly vidět. Při schovávání opakujte slovo „hledej“, a po nalezení psa odměňte pamlskem.

Míček s otvory
Jack Russell teriér je pes plný energie, a tak když se vám zrovna nechce nebo jste unaveni, je tu pár pomůcek, jak pejska zabavit. Míček s otvory na pamlsky zabaví vašeho psa na delší dobu. Pejsek se honí za míčkem nebo převaluje kostku s otvory, ze kterých postupně vypadávají pamlsky, jako by byl odměňován. Dnes je na trhu několik druhů hraček tohoto typu o různých velikostech a tvarech.

Novinkou jsou gumové hračky, ke kterým se kupuje sprej s příchutěmi. Tento sprej dáváte buď dovnitř hračky, nebo do mezer a různých prohlubní na hračce. Pes si hraje a je také odměňován. Sprej má různé příchutě, od šunkové příchutě až po játrovou příchuť. Koupit se dají v každé specializované prodejně pro psy.

Plavání
Plavání je jednou z nejoblíbenějších aktivit Jack Russell teriérů, kteří jsou velmi otužilí a déšť je od hry rozhodně neodradí. Plavání v rybníku nebo jiných vodních nádržích po boku svého majitele Jack Russell teriér jistě velmi rád ocení. Než psa pustíte do vody, zkontrolujte, zda na něj nečíhá ve vodě nějaké nebezpečí. Po vykoupání, obzvláště pak v chladných měsících, psa vysušte ručníkem a nenechávejte ho doschnout v průvanu.

Flyball
Je kolektivní psí sport pro čtyři psovody a jejich čtyři psy. Úkolem psa je překonat čtyři skokové překážky a přinést míčky z mechanického zařízení nazývaného flyballový box přes překážky zpět do cíle. Psi vybíhají na dráhu samostatně, tak jako ve štafetovém běhu. Výška překážek se uzpůsobí podle nejmenšího startujícího psa, a to od 17,5 cm do 35 cm. Šířka překážek je do 61 cm a překonání je povinné i v tom případě, že by ji pes závodící předtím povalil. Překážky jsou vyrobené z pevného plastu nebo voděvzdorné překližky. Tento psí sport je velmi oblíbený jak u psovodů, tak jejich čtyřnohých mazlíčků. Pro Jack Russell teriéra je tento sport dobrý na vybití nadbytečné energie či jen pro zábavu a radost.

Dogfrisbee
V dogfrisbee se soutěží v několika disciplínách. Nejoblíbenější a nejatraktivnější je freestyle, kde tým (psovod a pes) předvádí nejrůznější triky a akrobatické prvky. Pes se odráží od těla svého psovoda, přeskakuje ho a chytá talíř. Při této soutěži je kladen velký důraz na bezpečnost. Rozhodčí mají tedy právo psa a psovoda diskvalifikovat, pokud se jim zdají dané triky a dopady pro psa nějak nebezpečné. Dalšími disciplínami jsou distance a přesnost. Zde se soutěží buď v co nejdelším hodu talířem, nebo v co nejpřesnějším hození na daný cíl a samozřejmě chycení talíře psem.

Dogfrisbee můžete cvičit se psem i doma na zahradě nebo na procházce. Talíře se dají koupit v každém obchodě pro psy, ať už měkké gumové, plastové či hadrové.

(Z knihy Jack Russell teriér, kterou vydalo nakladatelství Robimaus.)