Agama kočinčinská

Tyto agamy v mnohém velice podobné, ať už vzhledem, tak způsobem života baziliškům (což je mimochodem velice zajímavé vzhledem k naprostému druhovému odlišení a naprosto odlišnému areálu výskytu), obývají téměř vždy povodí řek. Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z osmi druhů vodních agam, je voda opravdu k jejich životu naprosto nezbytná.

Agama kočinčinská je mohutný ještěr celkové délky až 80 cm, délky těla až 25 cm a hmotností dosahující 30 až 50 dkg.

Barva těla je tmavě zelená, ocas černě pruhovaný a břicho světle zelené až nažloutlé. Má velice dlouhé prsty a hřeben za hlavou, který se s přibývajícím věkem protahuje až ke kořeni ocasu. Samci se od samic liší větším hřebenem a zvětšenými štítky na spodní straně stehen.

Jsou to denní zvířata, zdržující se povětšinou ve větvích stromů, kde žijí ve skupinách v dokonalé hierarchii, kde vše řídí a vše rozhoduje vůdčí samec.

Vzhledem ke svým rozměrům a ke skutečnosti, že nejvhodnější chovná skupina je 1 samec a 2-3 samice, jsou minimální rozměry terária 1x1x1,5 m (dxšxv). Podle mých zkušeností se i v trochu menším teráriu dá chovat pár "Fysignátů" i ve společnosti Leguána zeleného přiměřené velikosti. Nezbytností je pouze spleť větví po celém prostoru. Na zem zvířata slézají pouze příležitostně při koupání, proto musí být v ubikaci velká nádrž na vodu. I přes tuto nádrž je velice vhodné a potřebné časté rosení už kvůli zvýšení vlhkosti. Živé rostliny nejsou velmi vhodné vzhledem k váze zvířat a dlouhým špičatým drápům. Velice důležité jsou 2 až 3 silné žárovky, protože agamy se rády sluní a ohřívají. Teplotu udržujeme na 25-30 st. C, v noci postačí teplota pokojová, cca 20 st. C. A že není vůbec jednoduché takto velké terárium vyhřát na dostačující teplotu, to si každý domyslí.

Potrava agam se skládá z různých druhů hmyzu, malých myší (holátek) a ryb. Já osobně krmím přes léto kobylkami a sarančaty, v zimě cvrčky a červy Zophobas morio. Sarančata jedí se zjevným odporem a nechutí. Moučné červy jsem po předchozích nezdarech v chovu bazilišků zcela vyloučil. Velice důležitou sloužkou potravy jsou vápník a minerály. Osobně 1x týdně nasypu agamám do tlamky 2 lžičky drcených skořápek míchaných s minerály. Veškeré jídlo obaluji v Roboranu. V literatuře se uvádí, že agamy žerou též různé listy, mrkev a jinou býložravou potravu, ale toho jsem si nikdy nevšiml. Jak jsem ale již napsal, chovám je společně s leguánem zeleným, tak je možné, že si občas zeleného "zobnou".

Rozmnožování agam stále není časté, i když se to i u nás pár chovatelům podařilo. Rozmnožování se děje při teplotách cca 29-30 st. C. Inkubační doba je 70-80 dní. Vajec bývá mezi 20-30 kusy. Mladí Fyzignátci bývají dlouzí kolem 12 cm. Mají kulatou hlavičku s velkýma očima, jsou světlejší než jejich rodiče a na první pohled jsou velice sympatičtí i největším odpůrcům teraristiky.

Ještě ale musím napsat o jedné neřesti těchto agam a tou je občasné skákání do skel terárií. Jsou období, kdy dospělý jedinec dokáže skákat i pár hodin stále dokola. Za následek má potom otlučený "čumák", který se celkem dobře hojí namazaný Framykoinem. Potom nezbývá, než sklo překrýt nějakou tkaninou nebo přemýšlet o větším teráriu. I přes tuto nectnost si tato krásná zvířata zaslouží náš obdiv a lze si jen přát, aby se jejich chov rozšířil do více domácností našich chovatelů.