Dobrý den, už delší dobu se rozhoduji, jestli si pořídím nějakého společníka.
Vše co by zvíře potřebovalo by dostalo, do tří hodin bývám ve škole, takže bych Vás poprosila, kdyby sem každý kdo chová nějakého osmáka, potkana, činčilu nebo cokoli jiného napsal klady a zápory jeho mazlíka. Hlodavec by měl klec odpovídající jeho rozměrům, odpoledne možnost proběhnutí po pokoji. Občasné podrbání a pochování by mu nemělo vadit. Nějakou literaturu jsem už nastudovala, ale nechci nic uspěchat, proto se ptám ještě vás.
Děkuji všem co se ozvou, rýpalové nechť se zdrží hlasování.
Nanny

XXX.XXX.199.180
No a jaké zvíře by se nejvíc líbilo tobě? To je přece nejdůležitější. Jinak podotýkám, že kromě křečka jsou téměř všichni hlodavci chovaní doma společenští, takže jedno, pro co se rozhodneš, ale měla by to být minimálně dvě morčata, dva potkani, dva pískomilové, dva osmáci atd., samozřejmě vždy stejného pohlaví. Jinak hlodavců jsem chovala a chovám spoustu, a žádné výhody a nevýhody u nich nevidím, jsou to prostě zvířata a mají různé potřeby, takže bych se opravdu řídila tím, co se ti líbí, a potom se ptát už na konkrétní druh.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Shagyas
napsal(a):
Dobrý den, už delší dobu se rozhoduji, jestli si pořídím nějakého společníka.
Vše co by zvíře potřebovalo by dostalo, do tří hodin bývám ve škole, takže bych Vás poprosila, kdyby sem každý kdo chová nějakého osmáka, potkana, činčilu nebo cokoli jiného napsal klady a zápory jeho mazlíka. Hlodavec by měl klec odpovídající jeho rozměrům, odpoledne možnost proběhnutí po pokoji. Občasné podrbání a pochování by mu nemělo vadit. Nějakou literaturu jsem už nastudovala, ale nechci nic uspěchat, proto se ptám ještě vás.
Děkuji všem co se ozvou, rýpalové nechť se zdrží hlasování.
Myslím si, že z hlodavců je jediný mazlík v pravém slova smyslu potkan. to je jediné zvíře, které bude za to pohlazení opravdu rádo.
všechno ostatní podrbání či pochování v lepším případě přetrpí.
Potkánek

XXX.XXX.149.3
Ale minimálně dva stejného pohlaví...samotnému by bylo smutno.
potkan
napsal(a):
Já kdybych si měla vybrat tak je to jednoznačně potkánek. Když bude od chvatele tak se dožije i docela vysokého věku
Co, je vysoký věk? Tři roky... To je sice na potkana krásné, ale přiznejme si to - potkani se v průměru těch tří většinou ani nedožijí.
Jestli zadavatelka chce něco, co žije déle, nemá smysl jí tu radit potkany.
Jsou to zvířata úžasná, ale pokud se nechcete smiřovat s jejich brzkým odchodem, hodně bych si to rozmyslela.
Měla jsem křečky, křečíky, myši, osmáky, pískomily, morče a skončila jsem u potkanů. Křeček je takový samotář, myši byly spíš na koukání, stejně jako křečíci, ale už je to déle, co jsem je chovala. Morče, no, takový malý, upískaný, průtokový ohřívač. Pískomila jsme měli kousavého, ale to asi také záleží kus od kusu. Osmáci byli fajn, moc na mazlení nejsou, ale drbání měli rádi. Osobně asi nejvíc doporučuji potkany. Samozřejmě mají své klady i zápory. Relativně nízký věk,2-2,5-3 roky. Samičky často ve starším věku trpí na nádory, v tomhle ohledu jsou asi lepší samci, kteří jsou i mazlivější. Doma mám tedy samice, jsou akčnější a zvídavější a tolik mi nevadí ten jejich odér, samci mi smrdí víc.
Pokud se pro potkany rozhodnete, určitě vybírejte jen oficiální chovatelskou stanici, je jich docela dost. A kdyby se nenašla žádná v okolí vašeho bydliště, dá se domluvit i převoz.
Samozřejmě potkany, ať už samce, nebo samice, chovat minimálně 2, osobně si myslím, že ideální minimální počet jsou 3. Miminka můžete mít i z různých chovatelských stanic a podobného věku, tam seznamování cizích zvířat není problém.
Katinec
napsal(a):
Měla jsem křečky, křečíky, myši, osmáky, pískomily, morče a skončila jsem u potkanů. Křeček je takový samotář, myši byly spíš na koukání, stejně jako křečíci, ale už je to déle, co jsem je chovala. Morče, no, takový malý, upískaný, průtokový ohřívač. Pískomila jsme měli kousavého, ale to asi také záleží kus od kusu. Osmáci byli fajn, moc na mazlení nejsou, ale drbání měli rádi. Osobně asi nejvíc doporučuji potkany. Samozřejmě mají své klady i zápory. Relativně nízký věk,2-2,5-3 roky. Samičky často ve starším věku trpí na nádory, v tomhle ohledu jsou asi lepší samci, kteří jsou i mazlivější. Doma mám tedy samice, jsou akčnější a zvídavější a tolik mi nevadí ten jejich odér, samci mi smrdí víc.
Pokud se pro potkany rozhodnete, určitě vybírejte jen oficiální chovatelskou stanici, je jich docela dost. A kdyby se nenašla žádná v okolí vašeho bydliště, dá se domluvit i převoz.
Samozřejmě potkany, ať už samce, nebo samice, chovat minimálně 2, osobně si myslím, že ideální minimální počet jsou 3. Miminka můžete mít i z různých chovatelských stanic a podobného věku, tam seznamování cizích zvířat není problém.
I morčata umí být opravdu fajn. Jen nemůže být jedno. Sice jsou hloupější než potkani, ale skupinka morčecích holek je i jen na koukání báječná. Jejich fungování v rodině/skupince je zajímavé a když se jim dopřeje vše, co potřebují, ne, že se prskne jedno morče do osmdesátky klece, jsou to skvělí parťáci, kteří ale, když na ně zrovna není čas, po vás neteskní.
Na pouštění jsou podle mého i lepší, než potkani, protože většinou nemají potřebu jít po nábytku, kabelech a tak dál.
Atheira
napsal(a):
I morčata umí být opravdu fajn. Jen nemůže být jedno. Sice jsou hloupější než potkani, ale skupinka morčecích holek je i jen na koukání báječná. Jejich fungování v rodině/skupince je zajímavé a když se jim dopřeje vše, co potřebují, ne, že se prskne jedno morče do osmdesátky klece, jsou to skvělí parťáci, kteří ale, když na ně zrovna není čas, po vás neteskní.
Na pouštění jsou podle mého i lepší, než potkani, protože většinou nemají potřebu jít po nábytku, kabelech a tak dál.
Já proti mořským prasátkům nic nemám, jen to holt není má srdcovka jako potkani, kteří už jsou u nás doma, s menši přestávkou na osmáky,22 let. Jen ty skynní plešouny tedy nemusím, ale plešky se mi nelibí ani u potkanů.
Katinec
napsal(a):
A tedy stoprocentně souhlasím s tím, že morčíci, oproti potkanům, jsou podstatně méně destruktivní. Možná bych si dovolila tvrdit že vůbec. Potkani jsou v tomhle děsné mrchy.
Já byla na morčata zatížená dříve, pak je vystřídali potkani, nicméně po tom, co mi odešel ten nejdokonalejší, nejúžasnější, zkrátka Pan potkan, první (všichni známe, že ano), jsem hodně uvažovala o tom, jestli mi to za to stojí, vychovat si malé úžasňáky, co pomalu salta metají jen pro vaše oči a jen se spolu sžijete natolik, že jsou to už spíš malí psi než krysáci, je jejich život prakticky na konci a můžete začít odznova... Chvíli jsem si říkala, že asi ano, jenže pak jsem o tom zase začala hodně pochybovat.
Navíc jsem si konečně splnila životní sen, do cesty mi vstoupilo štěně a já teď už nechávám dožít posledního potkyše a další neplánuju. Ne v nejbližší době. Jednak je ten poslední pěkný morous a po feně vyjíždí (ten druhý, co odešel před ním, byl v tomhle parádní a byli spolu schopni fungovat normálně), tak ani tolik toho pouštění volně není možné. Protože fenka vyrostla, jednou by po ní ňafnul, ona by ňafla po něm a byla by konečná.
S potkany je to o tom, že v poměrně krátkém časovém úseku pořád točíte nové a nové potkany a není to prostě pro každého.
Morčata jsou méně destruktivní proto, že jsou celkem blbá... To je celý kouzlo. Čím chytřejší zvíře je, tím větší je to mrcha, která má potřebu zkoumat, k čemu všechny ty divný věcičky jsou.
Přesto je chov morčecí skupiny úžasná věc a já na ta svá strašně ráda vzpomínám. Jen je škoda, že se nutnost parťáka vlastního druhu nedostala do povědomí lidí tolik, jako je tomu třeba u potkanů. Bylo by míň smutných morčisek.
Jedno morče lehko člověka odradí, je to jenom chlupatá pecka, která sedí, žere, kadí na hromadu a válí se v tom a do toho ještě bez ustání řve. Ale jakmile má někdo možnost mít doma třeba pět bláznivých morčecích holek v adekvátních podmínkách, ve kterých budou šťastné, je to úžasná zkušenost a na dlouhodobého koníčka má ten člověk určitě zaděláno. U kluků je to složitější, tam se spolehlivě kamarádí jen dva s větším věkovým rozdílem, k dospělému, co už prošel pubertou, jedině ostavené miminko.
Dobrý den, osmák degu je velice inteligentní, fikaný, zvědavý, plachý, roztomilý, křehký, hiperaktivní, hlučný...
A vyžaduje si svou pozornost, potřebuje se proběhnout ale musí se na něj dohlížet jelikož se snažý vlízt do menších
skupin.Miluje jídlo Samičky bývají klidnější.Byla by kvůli hiperaktivitě vhodná větší klec z velkým množstvým prolézaček.klec by se měla čistit 3x týdně a 1x měsíčně savem.
Když se jim ovšem něco nelíbí hlásit piskají
Pozor na ocásek.
Myššš

XXX.XXX.11.210
Atheira: Nesouhlasím, že morče je hloupé, a proto je nedestruktivní. Je hlavně nedestruktivní díky tomu, že neumí šplhat a nevyskočí moc vysoko. Jinak taky zkoumá a ohlodává co nemá (nábytek, koberec), nicméně dá se velice rychle naučit, že může hlodat jen do svých boudiček. Tupé zvíře by nikdy nepobralo rozdíl mezi domečkem a skříní, však dřevo jako dřevo.
Mám morčata naučená, že zvoní na zvoneček, když mají hlad. Mlátí s tím jak zběsilí, dokud nedostanou, co chtějí. V případě, že to zrovna dostat nemůžou, zvoneček putuje vzhůru na nedosžitelné místo a močouni ví, že nic lepšího teď zrovna nebude.
Krom posledního polodivokého morčáka původem z venkovního chovu, který připutoval jako dospělý, jsem každé naučila na "do domečku", že nastoupí na ruku. Alfa samec mi i sám od sebe stoupá na zadní a ukazuje čumáčkem, když chce vrátit do klece. I ten polodivoký se to určitě jednou naučí, nebo si vymyslí nějaký svůj signál. Některá morčata zase tahala za triko, když chtěla odnést do klece, jiná začala určitým způsobem pískat.
Morče chápe smrt jakožto konečnou, nezvratnou záležitost (hledá jen žijící kamarády. Ty, které vidělo mrtvé a pak zmizeli, vůbec nehledá).
Pamatuje si víc než rok trauma z odsvrabovací injekce na veterině.
Ačkoli jsem měla několik temperamentních jedinců, kteří měli tendence kousat při stříhání drápků, nikdy ani náznakem neměli snahu kousat při ošetřování abscesu, i když to muselo být mnohem víc nepříjemné, ale dokázali pochopit, že se jim snažím pomoct.
Takže žádné hloupé zvíře. Jako tupci můžou působit právě ti osamocení jedináčci, kteří jsou pasivní zřejmě kvůli depresi.