Uživatel s deaktivovaným účtem

to jako vážně?morčat mám asi 40 a o schopnosti toho zvířete vykonávat povely vážně pochybuji.
Kdysi jsme měli morče, které zbožňovalo pomeranč - ale to byla skutečně závislost. Bydlelo v pokoji a když se v kuchyni začal loupat pomeranč, jakmile první molekula vůně dorazila do pokoje (a to v podstatě hned), začalo tak vřískat, že to slyšeli i sousedi.
Tohle morče by za pomeranč přeskákalo Velkou pardubickou, ale jak naučit obyčejné morče, abyza Vámi chodilo, netuším. Když nesu našim krmení a zavolám na ně, samozřejmě se přibatolí a nadšeně k tomu kecají, ale venku by se na mne s přehledem vybodli.
Morče je na takové věci, aby chápalo smysl povelu, přece jenom dost hloupé. Něco jiného je, když ho táhne chuť k jídlu (té má naopak průměrné morče víc než inteligence :D) a on utíká, případně překonává překážky jen a pouze s tím, že si jde pro to jídlo...
Smysl toho, co po něm chcete a že dělá něco správně, ale nebude schopné úplně pobrat.
Druhá věc je ta, že morčata jsou plachá stvoření. Jsou kořist, tím pádem neustále ve střehu. Poněvadž jim příroda do hlavy moc nenadělila a nemohou tedy přemýšlet tak, že by si řekla - aha, ona je s námi venku, s tou se nám nic nestane - mají v sobě zakódováno, být ve střehu a utíkat se schovat, pokud nabudou dojmu, že jim hrozí nebezpečí. Případně ztuhnout na místě, třeba budou neviditelná :D (i proto hromada morčat drží jak zkamenělina, když je majitel čapne z vrchu. Není to ochočenost, ale právě naopak)
Pro morče jste převážně krmič, u kterého seznalo, že mu nic neprovede a není tedy třeba se k němu bát přijít. Ke mně je nenaučíte, ale za pořádnou hlávkou salátu pravděpodobně přijdou. Jděte na ně po jejich - přes jídlo. Jinak to asi nepůjde.
Malý tip pro vás - pokud vás malá zvířata nepřejdou ani v budoucnu a budete chtít nějaká pro každou špatnost a i podstatně chytřejší, pořiďte si radši potkany. Co je jim ubráno na délce života, mají navíc v hlavě a stojí to za to asi víc než pískající koule. (To není nic proti vám, taky jsem kdysi bývala morčatář...)
Atheira
napsal(a):
Morče je na takové věci, aby chápalo smysl povelu, přece jenom dost hloupé. Něco jiného je, když ho táhne chuť k jídlu (té má naopak průměrné morče víc než inteligence :D) a on utíká, případně překonává překážky jen a pouze s tím, že si jde pro to jídlo...
Smysl toho, co po něm chcete a že dělá něco správně, ale nebude schopné úplně pobrat.
Druhá věc je ta, že morčata jsou plachá stvoření. Jsou kořist, tím pádem neustále ve střehu. Poněvadž jim příroda do hlavy moc nenadělila a nemohou tedy přemýšlet tak, že by si řekla - aha, ona je s námi venku, s tou se nám nic nestane - mají v sobě zakódováno, být ve střehu a utíkat se schovat, pokud nabudou dojmu, že jim hrozí nebezpečí. Případně ztuhnout na místě, třeba budou neviditelná :D (i proto hromada morčat drží jak zkamenělina, když je majitel čapne z vrchu. Není to ochočenost, ale právě naopak)
Pro morče jste převážně krmič, u kterého seznalo, že mu nic neprovede a není tedy třeba se k němu bát přijít. Ke mně je nenaučíte, ale za pořádnou hlávkou salátu pravděpodobně přijdou. Jděte na ně po jejich - přes jídlo. Jinak to asi nepůjde.
Malý tip pro vás - pokud vás malá zvířata nepřejdou ani v budoucnu a budete chtít nějaká pro každou špatnost a i podstatně chytřejší, pořiďte si radši potkany. Co je jim ubráno na délce života, mají navíc v hlavě a stojí to za to asi víc než pískající koule. (To není nic proti vám, taky jsem kdysi bývala morčatář...)
Díky
Měla jsem kdysi morče, a tomu jsem nemusela nic říkat, prostě za mnou běhalo jako pejsek. I venku, mohla jsem jí pustit, nehnula se ode mě, nebo si stoupla na zadní, opřela se o nohu a chtěla chovat. Jenže-měla jsem jí od malička, neustále jsem jí tahala, chovala, česala, spala se mnou v posteli, slyšela na jméno a přiběhla, i když jsem neměla žádné žrádlo. Jedla jsem jogurt, jednu lžičku já, jednu Ťapka. Ovocné jogurty přímo milovala. Psala jsem úkoly, Ťapku na stole. Prostě pořád v kontaktu, a pak je možné takhle morčátko naučit. Teď jich mám asi 30, bydlí trvale ve venkovní voliéře, a nějaké chytit a pochovat dá velkou honičku.