Rýma u slepic

Já jsem dostala kapky do vody od vet, užívání asi 5 dní, měly to i staré slepice a tím pádem šly 14 dní vajíčka do popelnice. Moc to nepomohlo, frkaly ještě asi 14 dní, ještě dneska po měsíci, to už jsou staré v polévce, sem tam nějaká frkne. Čekám tak za 14 dní od mladých první snášku, tak nevím jestli je taky ještě 1x nepřeléčit.

Skuste cesnak do vody, ale kupila som bronchsan je to pre holuby ale ked to mozu holuby mozu aj sliepky. A este som im dovala do vody sirup zo smrekovych vyhonkov. Neviem co pomohlo ale uz su vsetky ok. Trvalo to asi mesiac. Vsetky lieky totiz mali napisane, ze sa po nich nesmu konzumocat vajcia.

Bohužel, ale nejedná se ani tak o rýmu, jako o bronchitidu a v tomto období se přidává mykoplazmoza a syngamoza.Onemocnění celkem běžné v chovech, ale velice závažné protože úmrtnost může být od 50% do 100%, starší-dospělé slepice se stávají chronickými aniž by to někdy chovatel zpozoroval, ony totiž jen těžce dýchají, ale nefrkají a kolikrát nemají ani jiné příznaky typické pro onemocnění.Nepodceňuji všechny přírodní produkty, skutečně záleží na tom v jaké kondici také slepičky jsou.Ony i některé přírodní léčiva tzv.provoní vajíčka i samotné maso, to, že je to netoxické je v pořádku, ale co pak když se onemocnění vrátí cca za 3měsíce a stane se tzv.chronickým?

S rýmou a frkáním omladiny mám zkušenosti takové:
Dal jsem vzorky a i živé jedince do laborky, zaplatil jsem majlant za kultivaci a výsledek byl, že patogenů je víc mezi nimiž figurovalo zejména Avibacterium avium (už jenom z názvu je patrné že je všudypřítomné a přenáší to kdejaký vrabec či vrána (Aves latinsky = česky ptáci). A vymýtit to ze zamořených chovů je prakticky nemožné. Takže mě nezbylo než řadu postižených prostě už v začátku utratit, usmrkané hlavy pak naházet do ohně. Pro zvláště vzácné jedince volím mírnější postup a sice léčbu ovšem potíž je u nás v Čr v tom, že jakmile je nějaký medikament účinný, přestanou ho vyrábět. A další problém českých takychovatelů je, že vlivem nesprávného používání vznikne rezistence. Když k tomu připočítáme, že rýmu způsobuje celý soubor patogenů, nelze se ani divit, že to nezabírá. Používal jsem Pulmotil, drahý dost ale účinný, ovšem vzápětí ho přestali pro drůbež vyrábět. Doxigal, Enrogal, Tylosan, Tylovet, Tylan, to vše už dávno neúčinkuje.

Dobrý den,
funkční přípravek je LINCO-SPECTIN 100. Z důvodu ceny spíše pro vzácnější jedince.
Zdraví Míla tragopan.

mysak napsal(a):
S rýmou a frkáním omladiny mám zkušenosti takové:
Dal jsem vzorky a i živé jedince do laborky, zaplatil jsem majlant za kultivaci a výsledek byl, že patogenů je víc mezi nimiž figurovalo zejména Avibacterium avium (už jenom z názvu je patrné že je všudypřítomné a přenáší to kdejaký vrabec či vrána (Aves latinsky = česky ptáci). A vymýtit to ze zamořených chovů je prakticky nemožné. Takže mě nezbylo než řadu postižených prostě už v začátku utratit, usmrkané hlavy pak naházet do ohně. Pro zvláště vzácné jedince volím mírnější postup a sice léčbu ovšem potíž je u nás v Čr v tom, že jakmile je nějaký medikament účinný, přestanou ho vyrábět. A další problém českých takychovatelů je, že vlivem nesprávného používání vznikne rezistence. Když k tomu připočítáme, že rýmu způsobuje celý soubor patogenů, nelze se ani divit, že to nezabírá. Používal jsem Pulmotil, drahý dost ale účinný, ovšem vzápětí ho přestali pro drůbež vyrábět. Doxigal, Enrogal, Tylosan, Tylovet, Tylan, to vše už dávno neúčinkuje.

Našla jsem v info kolem ptačí rými ještě přípravek-na vet.předpis TIAMUTIN, ale budu to konzultovat až zítra s veterinářkou.Dočetla jsem se rovněž o tom co píšete, bohužel navíc se v této době přidávají různé formy mykoz a ty jsou těžce léčitelné.Já sice "vzácnosti" nemám-mám velké orlovky a velké faverolky, ale jsem také rozladěná, protože tyto nákazy si chovatel lehce dotáhne z výstav a různých trhů.Bohužel není to jen problém u nás, ale v celé Evropě.Co se týká některých léků, tak to chovatelé i nakupují v zahraničí, ale musí být rp alespoň v němčině, do Francie ale francouzky.Zítra večer sem dám info o výše uvedeném léčivu.

.kolie napsal(a):
Našla jsem v info kolem ptačí rými ještě přípravek-na vet.předpis TIAMUTIN, ale budu to konzultovat až zítra s veterinářkou.Dočetla jsem se rovněž o tom co píšete, bohužel navíc se v této době přidávají různé formy mykoz a ty jsou těžce léčitelné.Já sice "vzácnosti" nemám-mám velké orlovky a velké faverolky, ale jsem také rozladěná, protože tyto nákazy si chovatel lehce dotáhne z výstav a různých trhů.Bohužel není to jen problém u nás, ale v celé Evropě.Co se týká některých léků, tak to chovatelé i nakupují v zahraničí, ale musí být rp alespoň v němčině, do Francie ale francouzky.Zítra večer sem dám info o výše uvedeném léčivu.

Ano, je to tak, jdete na velkou výstavu do Německa a frká to tam napříč klecemi, kam se podíváte...

ps: orlovky i faverolky jsou vzácnosti ;-).

mysak napsal(a):
Ano, je to tak, jdete na velkou výstavu do Německa a frká to tam napříč klecemi, kam se podíváte...

ps: orlovky i faverolky jsou vzácnosti ;-).

Nejsou, jen jsou pořádně "dokopané" od šlechtitelů a hlavně se staly komerční záležitostí.Tak nějak před nějakým rokem dopadly kačenky indických běžců a rovněž hedvábničky-ale ty jsou díky obětavým chovatelům zase na dobré úrovni a hlavně jsou chovány velké vousaté a zdrobnělé.Já už slepičky po výstavách nevozím, mám je jen pro svoji radost.Snad se ještě vrátím k hedvábničkám, ty jsem měla jako kvočny a zcela to stačilo.J.M.

.kolie napsal(a):
Našla jsem v info kolem ptačí rými ještě přípravek-na vet.předpis TIAMUTIN, ale budu to konzultovat až zítra s veterinářkou.Dočetla jsem se rovněž o tom co píšete, bohužel navíc se v této době přidávají různé formy mykoz a ty jsou těžce léčitelné.Já sice "vzácnosti" nemám-mám velké orlovky a velké faverolky, ale jsem také rozladěná, protože tyto nákazy si chovatel lehce dotáhne z výstav a různých trhů.Bohužel není to jen problém u nás, ale v celé Evropě.Co se týká některých léků, tak to chovatelé i nakupují v zahraničí, ale musí být rp alespoň v němčině, do Francie ale francouzky.Zítra večer sem dám info o výše uvedeném léčivu.

Jakmile se v drobnochovech drůbeže začne prosazovat farmaceutický průmysl a ne přírodní výběr s dobrým ustájením a výběhem, je to cesta mířící do problémů, které již mnoho let prožívají holubáři...Ve velkochovech drůbeže to prostě bez veteriny nejde, neboť zde drůbež nežije přirozeně. Takže zdravotní potíže v drobnochovech řeší, z dlouhodobé perspektivy, pouze a jen tvrdá zdravotní selekce. Každá "záchranaů jedinců, se obrátí proti chovateli.

Zdravím. ano, cokoliv nepřirozeného a chemického se jednou vymstí a zachráněný vyléčený jedinec bude s největší pravděpodobností plodit potomstvo se slabou imunitou, a jste v začarovaném kruhu.jednou to bude infekční rýma, potom pseudomor nebo něco jiného, a pak se bez léků již neobejdete.nejlepší lékař je sluníčko a kudla.prostě zádné sr-ní, s mladou paní.dnes je moderní používat plastové napáječky, lepší jsou kovové, a vůbec nejlepší jsou měděné.veškeré kovy svou reakcí s vodou brání množení mikroorganismů.také lze tyto kovy nahradit jejich solemi jako je modrá skalice nebo zelená, ta je vhodná právě na rýmu.pozor, toto není chemie, jsou to přirozené prvky.

2mazutak napsal(a):
Zdravím. ano, cokoliv nepřirozeného a chemického se jednou vymstí a zachráněný vyléčený jedinec bude s největší pravděpodobností plodit potomstvo se slabou imunitou, a jste v začarovaném kruhu.jednou to bude infekční rýma, potom pseudomor nebo něco jiného, a pak se bez léků již neobejdete.nejlepší lékař je sluníčko a kudla.prostě zádné sr-ní, s mladou paní.dnes je moderní používat plastové napáječky, lepší jsou kovové, a vůbec nejlepší jsou měděné.veškeré kovy svou reakcí s vodou brání množení mikroorganismů.také lze tyto kovy nahradit jejich solemi jako je modrá skalice nebo zelená, ta je vhodná právě na rýmu.pozor, toto není chemie, jsou to přirozené prvky.

Dávám Vám za pravdu, je to začarovaný kruh.Nejsem vyložený zastánce různých léčiv.Ono to je i ze strany chovatele také psychická záležitost když vidíte, že do 3měsíců stáří kuřata vesele běhají a najednou je něco špatně a už je tady otázka proč? co je příčinou? atd.V mém chovu každoročně touto dobou trápí syngamoza, což je dosti specifická nákaza.Mám kuřata i slepičky na velkém travnatém porostu a i to dnes přináší problém-nic chemicky neošetřujeme, jen pravidelně sekáme trávu protože jí nespasou, ale tím že nepoužíváme chemii a neděláme postřiky na keře a stromy máme dost žížal a mravenců a to je ten problém.Dokonce i sluníčka jsou již přenašeči.Za dlouhá léta chovu slepiček jsem takové problémy neměla, přináší to i zhoršené život.prostředí, zvířata ztrácejí imunitu a ani dostatek vitamínů a kvalitního výběhu jim nepomáhá k vrozené imunitě.A, to by jsme mohli dál a dál probírat.
To, víte, že nejsem zastáncem přílišné chemie protože na tom vlastně vegetují firmy, doktoří, přepravci atd.J.M.

.kolie napsal(a):
Dávám Vám za pravdu, je to začarovaný kruh.Nejsem vyložený zastánce různých léčiv.Ono to je i ze strany chovatele také psychická záležitost když vidíte, že do 3měsíců stáří kuřata vesele běhají a najednou je něco špatně a už je tady otázka proč? co je příčinou? atd.V mém chovu každoročně touto dobou trápí syngamoza, což je dosti specifická nákaza.Mám kuřata i slepičky na velkém travnatém porostu a i to dnes přináší problém-nic chemicky neošetřujeme, jen pravidelně sekáme trávu protože jí nespasou, ale tím že nepoužíváme chemii a neděláme postřiky na keře a stromy máme dost žížal a mravenců a to je ten problém.Dokonce i sluníčka jsou již přenašeči.Za dlouhá léta chovu slepiček jsem takové problémy neměla, přináší to i zhoršené život.prostředí, zvířata ztrácejí imunitu a ani dostatek vitamínů a kvalitního výběhu jim nepomáhá k vrozené imunitě.A, to by jsme mohli dál a dál probírat.
To, víte, že nejsem zastáncem přílišné chemie protože na tom vlastně vegetují firmy, doktoří, přepravci atd.J.M.

Zdravím.proto mám drůbež na omezeném holém, dokonce tři výběhy mám dlážděné starými cihlami, takže nemohou sezobnout žádný nakažený hmyz, a proto také nemůže být zamořený výběh a nemohou proto nic nakaženého sezobat.pastvu řeším uvázáním třeba pampelišky nebo kostivalu a nebo i vodní rostliny z potoka měkkým drátem ve výběhu.bílkoviny živočišného původu řeším zabitým a uvařeným holubem z vlastního chovu, vždy se nějaký k chovu nevhodný najde, zbyde z něj jen kostra.prostě výběh slouží jen k vůli sluníčku a čerstvému vzduchu.máte pravdu v tom, že neomezený výběh dnes představuje větší zdravotní riziko, než jak to praktikuji já.a v neposlední řadě na neomezeném výběhu číhají predátoři.

2mazutak napsal(a):
Zdravím.proto mám drůbež na omezeném holém, dokonce tři výběhy mám dlážděné starými cihlami, takže nemohou sezobnout žádný nakažený hmyz, a proto také nemůže být zamořený výběh a nemohou proto nic nakaženého sezobat.pastvu řeším uvázáním třeba pampelišky nebo kostivalu a nebo i vodní rostliny z potoka měkkým drátem ve výběhu.bílkoviny živočišného původu řeším zabitým a uvařeným holubem z vlastního chovu, vždy se nějaký k chovu nevhodný najde, zbyde z něj jen kostra.prostě výběh slouží jen k vůli sluníčku a čerstvému vzduchu.máte pravdu v tom, že neomezený výběh dnes představuje větší zdravotní riziko, než jak to praktikuji já.a v neposlední řadě na neomezeném výběhu číhají predátoři.

Zdravím, dostala jsem se k přečtení až nyní-ano-ano mnoho toho skýtá jak se říká pro a prti.Pravdou je, že tím, že mám zahradu v zástavbě a vlastně jsem obklopena několika sousedy a jejich zahradami-kde jsou psi, tak se nevyskytují žádní predátoři a ani potkani-to si sice "fandím", ale i tak na noc pouštím psa do výběhu. Co se týká těch různých dýchacích problémů včetně rými-prosím Vás jak by se měla používat modrá nebo zelená skalice, jak výše píšete?Zatím problémy nejsou, ale "čert" nikdy nespí! Díky moc.J.M.

Tiamutin – účinné řešení mykoplazmózy v chovech drůbeže



Tiamutin – účinné řešení mykoplazmózy v chovech drůbeže

Mykoplazmové infekce jsou celosvětově rozšířené, vyskytují se u volně žijících i domestikovaných ptáků (intenzivní formy chovu drůbeže). Mykoplazmata představují přechodnou skupinu organismů mezi viry a pravými bakteriemi, které trvale postrádají buněčnou stěnu. Ve vnějším prostředí přežívají krátce a běžně používané dezinfekční prostředky je inaktivují.
Mykoplazmózy drůbeže představují komplex onemocnění dýchacího a pohybového aparátu vyvolávaného Mycoplasma spp. Z patogenních mykoplazmat jsou pro drůbež nejdůležitější 3 druhy, vyvolávající 3 samostatná onemocnění:
M. gallisepticum – chronická respirační nemoc, příp. u krůt infekční sinusitida;
M. synoviae – infekční synovitida;
M. meleagridis – zánět vzdušných vaků krůt.
Nemoc se šíří horizontálně – přímým kontaktem s infikovanými jedinci (vstupní branou při horizontální infekci je respirační trakt) nebo s kontaminovaným prostředím (krmivo, voda) a velký význam má také přenos vertikální (ze slepice přes vejce na kuře). Mykoplazmata se v hostiteli šíří hematogenní cestou, dlouhodobě perzistují v trávicím traktu a na serózách. Jsou schopna kolonizovat reprodukční trakt obou pohlaví drůbeže, a navodit tak poruchy plodnosti. Pyramidální struktura chovu drůbeže tedy umožňuje rozšíření z chovů rozmnožovacích do chovů produkčních. Klíčovou otázkou se tak stává prevence přenosu z nosnice na kuře.
Vznik a průběh onemocnění je ovlivňován věkem a konstitucí drůbeže, množstvím a virulencí původce a především predispozičními faktory (koncentrace drůbeže v halách, vakcinace, transport, dietetické závady, stres atd.). Mykoplazmóza často komplikuje jiná respirační onemocnění. Postinfekční imunita není velká.
Infekce mykoplazmaty představují v chovech drůbeže jednu z nejčastějších příčin ztráty užitkovosti. Hlavní ekonomické ztráty při klinickém onemocnění jsou: snížená produkce vajec (o 10 – 20 %), snížená líhnivost (o 5 – 10 %), mortalita kuřat (5 – 10 %), snížené přírůstky (o 10 – 20 %), snížená konverze živin (o 10 – 20 %). Chronicky nemocné nosnice bez klinických příznaků vykazují sníženou produkci vajec o 5,3 % a počátek snášky může být posunut až o 2 týdny.
Všechny tyto skutečnosti nastolují potřebu kvalitního řešení mykoplazmových infekcí v chovech drůbeže. Bylo testováno mnoho různých antibiotik jak přímou aplikací drůbeži, tak injekcí do vajec nebo ponořením vajec do atb roztoku. Vznikly problémy s rezistencí a metody byly mnohdy neúčinné.
Tiamutin vykazuje celou řadu jedinečných vlastností, které mohou vyřešit mnoho problémů. Tiamutin je antibiotikum z řady pleuromutilinů, není příbuzný s jinými skupinami antibiotik, jako jsou např. tetracykliny, a ani vůči nim neexistuje křížová rezistence. Rovněž není uplatňován v humánní medicíně, takže není nutná obava z křížové rezistence s humánními antibiotiky.
Tiamutin zůstává neúčinnějším antibiotikem proti M. gallisepticum se 100 % citlivostí. Vývoj rezistence vůči němu je velmi pomalý, protože Tiamutin vyžaduje vícestupňovou mutaci. Potvrdil se 3 – 5krát pomalejší vývoj rezistence u Tiamutinu než u ostatních antimikrobiálních přípravků.
Tiamutin je organismem velmi dobře absorbován, a to více než z 90 %. Vrcholu hladiny v krevním séru dosahuje již za 2 hodiny po aplikaci. Je dobře distribuován tkáněmi, primárně se metabolizuje v játrech a je vylučován částečně játry a částečně ledvinami. Jeho velkou předností je schopnost kumulovat se v plicní tkáni, kde mykoplazmata přežívají. Zde byl zjištěn až 40násobek oproti hladinám v krvi.
Dále je prokázáno, že je-li Tiamutin aplikován ve vyšších dávkách, je schopen penetrovat na dobu 9 dnů do vajec nosnic, a to již na úrovni MIC pro většinu kmenů M. gallisepticum. Tento poznatek je velmi důležitý především pro vyřešení vertikálního přenosu mykoplazmóz v rozmnožovacích chovech.
Tiamutin tedy chrání nejen ptáky, ale také vejce!
Firma NOVARTIS vyvinula celou řadu kompletních medikačních programů pro jednotlivé druhy a kategorie drůbeže. Ty jsou s úspěchem uplatňovány v mnoha chovech, především však v chovech pod dohledem MVDr. Staňka, kde je striktně dodržována medikace a značné zlepšení se projevilo jíž po prvním podání Tiamutinu. Výsledky podávání Tiamutinu v jednotlivých chovech budou zpracovány a uveřejněny v některém z příštích čísel.
 Preventivní aplikace Tiamutinu ve výkrmu brojlerů
Program A – porážka ve 35. – 40. dnech: Medikace pitné vody v koncentraci 0,0125%, tj.0,278 g Tiamutinu 45% v prvních 3 dnech života a dále pak 24. den v koncentraci 0,02%, tj.0,444 g/l.
Program B – porážka ve 42. – 49. dnu: Medikace pitné vody 0,278 g Tiamutinu 45% v prvních 3 dnech života, dále pak v 21. a 35. dnu v koncentraci 0,02%, tj.0,444 g/l.
 Preventivní aplikace Tiamutinu v rozmnožovacím chovu
Medikace pitné vody 0,278 g Tiamutinu 45% po tři dny v 1. týdnu života, pak ve 28.,56.,84. a 112. a 113. dnu. Pokračujeme pulzním dávkováním 0,278 g Tiamutinu 45%/1 l vody vždy tři dny v měsíci.
Tyto preventivní programy mají smysl, medikujeme-li od prvního dne stáří a zvířata jsou prostá mykoplazmózy.
 Léčebně preventivní program
Je využíván v největší míře. Základem toho programu je pulzní dávkování vždy tři dny v měsíci, denní dávka podaného Tiamutinu je závislá na situaci zjištěné v chovu. Při léčbě je nutné sledovat zdravotní stav jedinců během medikace i po ní a dále je nutné sledovat základní ukazatele užitkovosti (denní úhyn, přírůstky, spotřeba vody a krmiva, snáška, oplozenost vajec, celkový zdravotní stav) a podle zjištěných údajů a výsledků laboratorních testů volit další vhodnou medikaci.
Dávkování: Léčebná denní dávka je 0,555 g Tiamutinu 45%/1 l spotřebované vody, tj. koncentrace 0,025%, po dobu 3 – 5 dnů. Preventivní denní dávka je 0,278 g/1 l spotřebované vody, tj. koncentrace 0,0125%.
V průběhu medikace je možné dávky vhodně kombinovat dle situace v chovu.
Medikace: Léčebný pulz – 3 – 5 dnů podáváme denní dávku 0,555 g /l. Léčebně preventivní pulz – podáváme 2 dny 0,555 g/l a 1 den 0,278 g/l. Preventivně léčebný pulz – podáváme 1 den 0,555 g/l a 2 dny 0,278 g/l. Preventivní pulz – podáváme 3 dny 0,278 g/l.
Pro volbu vhodné medikace je dobré ověřit si situaci laboratorním vyšetřením na mykoplazmózu. Denně je nutno připravovat čerstvý roztok Tiamutinu 45%. Ideálně by měla být medikovaná voda spotřebována do 6 hodin po jejím podání, po spotřebování medikované vody podáváme čerstvou pitnou vodu! Velkou pozornost je třeba věnovat přípravě roztoku Tiamutinu. Špatnou přípravou roztoku lze totiž znehodnotit celkový výsledek medikace. Proto doporučujeme dodržovat tento postup:
1. Do nádoby se nasype potřebné množství Tiamutinu 45%.
2. Přidají se přibližně 2 litry pitné vody (teplota asi 20 °C).
3. Míchá se až do úplného rozpuštění, tj. asi 5 minut.
4. Připravený roztok se nalije do požadovaného množství vody a důkladně promíchá.
Jen při dodržení tohoto postupu lze zaručit dobrou účinnost medikace a zároveň nedochází k technologickým problémům při podávání Tiamutinu – ucpávání medikátoru. Přípravek je zvířaty velmi dobře snášen, ani pětinásobek doporučené dávky nepůsobí toxicky!
Výsledky medikací Tiamutinem jednoznačně prokazují vysokou aktivitu tohoto přípravku při zdolávání mykopalzmóz u drůbeže. Studie v terénních podmínkách prokázaly, že při uplatnění po dobu 6 měsíců snáškového období dochází u chronicky infikovaného chovu nosnic ke zvýšení o 20,5 kuřete na zastavenou nosnici než u nemedikovaných nosnic, o 15,5 kuřete na zastavenou nosnici než u vakcinovaných nosnic, a to za náklady 0,75 g Tiamutinu aktivní složky na zastavenou nosnici, tj. cena zhruba 1 kuřete.
Při uplatnění po celé snáškové období lze uvažovat s dalším následujícím přínosem: o 26 kuřat více na zastavenou nosnici více než u nemedikovaných, o 17 kuřat na zastavenou nosnici více než u vakcinovaných nosnic, a to za náklady 1,25 g Tiamutinu aktivní složky na zastavenou nosnici, tj. cena zhruba 1,5 – 2 kuřat.
Bylo prokázáno, že Tiamutin je kompatibilní s celou řadou moderních antikokcidik a vakcín proti kokcidióze.
Není však kompatibilní s kokcidiostatiky salinomycin, monensin a narasin, je tedy nutné používat jiná antikokcidika!

Ing. Petra Valentová
Novartis s.r.o.
Sector Animal health
Tel.: 602 163 388.

.kolie napsal(a):
Zdravím, dostala jsem se k přečtení až nyní-ano-ano mnoho toho skýtá jak se říká pro a prti.Pravdou je, že tím, že mám zahradu v zástavbě a vlastně jsem obklopena několika sousedy a jejich zahradami-kde jsou psi, tak se nevyskytují žádní predátoři a ani potkani-to si sice "fandím", ale i tak na noc pouštím psa do výběhu. Co se týká těch různých dýchacích problémů včetně rými-prosím Vás jak by se měla používat modrá nebo zelená skalice, jak výše píšete?Zatím problémy nejsou, ale "čert" nikdy nespí! Díky moc.J.M.

Té modré stačí špetka co naberete třemi prsty, ta je jedovatější.té zelené zhruba půlku odměrky na sunar.oboje na5 litrovou napáječku.pokud neseženete tu zelenou, stačí i voda z rezavého sudu.rez je vlastně oxid železa, a tuto vodu můžete podávat stále.nejvíce mikroorganismů je v měkké alkalické vodě, kde se i dodře množí.ve vodě tvrdé a kyselé reakce se množí minimálně, nebo vůbec, dále se nemnoží ve vodě obsahující třísloviny a taniny, např.výluh z dubové kůry, je dobrá i kůra vrbová pro obsah kyseliny salicylové, což je vlastně acylpyrin.na tyto látky nemůže vzniknout rezistence jako třeba na antibiotika.i listí z ořešáku je možné použít, je dobré i na střevní parazity, nepřemnoží se, a s tím co zbyde si už organismus poradí sám.a ještě nejlépe je tyto věci střídat.

čapice napsal(a):
Já jsem dostala kapky do vody od vet, užívání asi 5 dní, měly to i staré slepice a tím pádem šly 14 dní vajíčka do popelnice. Moc to nepomohlo, frkaly ještě asi 14 dní, ještě dneska po měsíci, to už jsou staré v polévce, sem tam nějaká frkne. Čekám tak za 14 dní od mladých první snášku, tak nevím jestli je taky ještě 1x nepřeléčit.

Chci se zeptat jak to u Vás dopadlo. Novější příspěvek na rýmu jsem nenašla.Moje slepičky stáří 18 měs.jsou čiperné, zobou, hrabou v podestýlce, ale už víc jak měsíc frkají, nesnášejí a kohout přestal kokrhat. Po přeléčení něčím do vody na 8 dní od vet frkají míň není to už každých 5 vteřin, kohout začal kokrhat, teď po 14 dnech mi vet radí už nepřeléčovat ale sekerka. Nemůžu se odhodlat, podařilo se Vám vylečit? Mám 1,5 Česká zlatá kropenka odchované z kuřátek. Vedle mám Australky a pořád je pozoruju jestli se nenakazily.

Kutilka napsal(a):
Chci se zeptat jak to u Vás dopadlo. Novější příspěvek na rýmu jsem nenašla.Moje slepičky stáří 18 měs.jsou čiperné, zobou, hrabou v podestýlce, ale už víc jak měsíc frkají, nesnášejí a kohout přestal kokrhat. Po přeléčení něčím do vody na 8 dní od vet frkají míň není to už každých 5 vteřin, kohout začal kokrhat, teď po 14 dnech mi vet radí už nepřeléčovat ale sekerka. Nemůžu se odhodlat, podařilo se Vám vylečit? Mám 1,5 Česká zlatá kropenka odchované z kuřátek. Vedle mám Australky a pořád je pozoruju jestli se nenakazily.

Bohužel tyhle nemoci dělají trvalé nosičství.

veterinár vám radí dobře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Bohužel tyhle nemoci dělají trvalé nosičství.

veterinár vám radí dobře.

Tak to musím poslechnout, s trvalým nosičstvím se nedá bojovat, děkuji Vám za reakci

Přikoupil jsem 10 hybridek a přitáhl si rýmu u slepic.Mají to již 2 kusy frkají a 1 ks výtok ze zobáku.
Jak to rychle a účinně léčit ?Myslím tím léky, jdu k vetovi se psem očkovat ,abych věděl co dát napsat .
Děkuji za pomoc

Sekerou.

Doxygal nebo Enrogal.

honzapm napsal(a):
Doxygal nebo Enrogal.

enrogal prosím ne, je to antibiotikum s indikačním omezením, na které velice rychle vzniká rezistence. tohle antibiotikum by mělo být vždycky obklíčeno kultivací původce.

a dotaz zněl, jak to léčit rychle a účinně a to antibiotika nejsou

Zatím super zabírá Tiamutin

Dobry večer kde sa da ten Tiamutin zohnat ? Dakujem

tronic111 napsal(a):
Dobry večer kde sa da ten Tiamutin zohnat ? Dakujem

U veterináře.

Jelikož se s tímto problémem boxuju už 2 roky,nezbývá než potvrdit radu paní veterinářky.Nakonec Vás to stejně dožene k sekyrce.Kurník vyčistit,vydensifikovat a pořídit nové slepice.Nejlépe si dát nějakou pauzu v tomto kurníku nebo jiný kurník.
V drubežárnách se rýma neléčí,likviduje se celý chov.F.D.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U veterináře.

A ochranná doba na konzum vajec?

ančovička1 napsal(a):
A ochranná doba na konzum vajec?

By měla být v příbalovém letáku.

Dynamit napsal(a):
Jelikož se s tímto problémem boxuju už 2 roky,nezbývá než potvrdit radu paní veterinářky.Nakonec Vás to stejně dožene k sekyrce.Kurník vyčistit,vydensifikovat a pořídit nové slepice.Nejlépe si dát nějakou pauzu v tomto kurníku nebo jiný kurník.
V drubežárnách se rýma neléčí,likviduje se celý chov.F.D.

Nejspíš dojdete po vlastních pokusech k tomuto závěru, že nejlepším lékem je sekerka, celková dezinfekce a to i výběhu a začít znovu, jak je v citaci...