Dobrý den, mám doma 6 krocanů kteří mají problém s játrama, jeden přestal žrat a jen dřepěl v rohu a tak jsem ho zabil než aby zdechl, díval jsem se co mu bylo a játra měl uplně flekaté. Poraďte od čeho nebo čím je to způsobeno protože další krocan začíná dělat to samé, takže by byla škoda kdyby začali hynout všichni mají asi 10kg čistí. Dá se proti tomu nějak bránit? Děkuji...Tonda.
Matsik
XXX.XXX.23.22
To bude černohlavost. Léčit má cenu jen u chovných kusů pokud to máte na maso tak bych je zlikvidovala.
Uživatel s deaktivovaným účtem
TondaP
napsal(a):
Dobrý den, mám doma 6 krocanů kteří mají problém s játrama, jeden přestal žrat a jen dřepěl v rohu a tak jsem ho zabil než aby zdechl, díval jsem se co mu bylo a játra měl uplně flekaté. Poraďte od čeho nebo čím je to způsobeno protože další krocan začíná dělat to samé, takže by byla škoda kdyby začali hynout všichni mají asi 10kg čistí. Dá se proti tomu nějak bránit? Děkuji...Tonda.
Histomoniáza, neboli černohlavost.
Změny na játrech jsou patognomické, nic jiného takhle nevypadá.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Co s tím je výrazně těžší otázka na odpověď.
To, co už blbě čumí, nemá moc šancí, stačí se podívat na ty játra a přemýšlet, jestli se s tím dá dál žít a navíc mít nějaké hmotnostní přírůstky.
Histomonády likviduje jen málo léků, mezi nimi metronidazol, ornidazol, tinidazol, dimetridazol. Akorát všechny jsou pro použití pro potravinová zvířata zakázaná... jako pro svojí potřebu těm krůtám můžete nasypat leccos, mentronidazol je v entizolu, ale pak je fakt nikomu neprodávejte a nevydávejte to za domácí maso. Důvodem zákazu je jistý problém s tím, že nejde stanovit, za jak dlouhou dobu po použití léčiv je maso takového zvířete bez reziduí. A ty látky jsou jaksi mutagenní a karcinogenní.
Prvoci ve vnějším prostředí rychle hynou, ale mají takové spojenectví s roupem, v jehož vajíčkách přežijí pak skoro všechno a ta vajíčka mohou být schovaná v dešťovce. Takže základem prevence je mít odčervenou drůbež a nejlépe mít mladé krůty někde, kde nemůžou potkat mezihostitele, teda tu dešťovku. A určitě chovat odděleně od slepic a mimo místa, kde měly slepice někdy výběh, protože u kura se histomonády vyskytují bez příznaků nemoci, takže slepice prostě kontaminují prostředí pro krůty.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Co s tím je výrazně těžší otázka na odpověď.
To, co už blbě čumí, nemá moc šancí, stačí se podívat na ty játra a přemýšlet, jestli se s tím dá dál žít a navíc mít nějaké hmotnostní přírůstky.
Histomonády likviduje jen málo léků, mezi nimi metronidazol, ornidazol, tinidazol, dimetridazol. Akorát všechny jsou pro použití pro potravinová zvířata zakázaná... jako pro svojí potřebu těm krůtám můžete nasypat leccos, mentronidazol je v entizolu, ale pak je fakt nikomu neprodávejte a nevydávejte to za domácí maso. Důvodem zákazu je jistý problém s tím, že nejde stanovit, za jak dlouhou dobu po použití léčiv je maso takového zvířete bez reziduí. A ty látky jsou jaksi mutagenní a karcinogenní.
Prvoci ve vnějším prostředí rychle hynou, ale mají takové spojenectví s roupem, v jehož vajíčkách přežijí pak skoro všechno a ta vajíčka mohou být schovaná v dešťovce. Takže základem prevence je mít odčervenou drůbež a nejlépe mít mladé krůty někde, kde nemůžou potkat mezihostitele, teda tu dešťovku. A určitě chovat odděleně od slepic a mimo místa, kde měly slepice někdy výběh, protože u kura se histomonády vyskytují bez příznaků nemoci, takže slepice prostě kontaminují prostředí pro krůty.
Děkuji za rady. Výběh s krocanama mám hned vedle slepic. Vodu dostávají normálně z vodovodu. Léčit je asi nebudu takže až některý zase začne sedět tak ho normálně zařežu..