Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
18.12.2016 13:38
pavel.69

XXX.XXX.214.190

Zdravím všechny příznivce.
Na jaře bychom rádi začali chovat slepice. Chtěl bych udělat na míru kurník z OSB, s izolací a palubky zvenku. Všechny spáry uvnitř utěsnit silikonem nebo jiným tmelem kvůli čmelíkům. Plánujeme 5 slepic a rozměr kurníku cca s130 x d150 x v100.
Četl jsem řadu informací o ventilaci kurníku, jako nejlepší vždy doporučovali na odvod komín začínající cca 40cm nad podlahou a díry v komíně navíc pod stropem (na zimu uzavřeno), i když to možná bylo pro veliké kurníky, nevím. Navíc někam otvory pro přívod vzduchu. Viděl jsem tu ale příspěvek, kdy měl autor problémy i s komínovým větráním. Můžete prosím někdo poradit:
1. Je komínové větrání to pravé i pro takový minikurníček?
2. Pokud ano, poradí někdo prosím potřebné rozměry?
3. Jak velké a kam otvory pro přívod vzduchu?

Děluji moc
Pavel.

18.12.2016 18:40
pavel.69

XXX.XXX.214.190

Začátek: Děkuji moc, ale odkaz youtube je na otevřenou králikárnu, nejde o omyl? Je tam něco k ventilaci co jsem přehlédl?
A druhý odkaz na líhně vypadal nadějně, ale odkazují se tam na obrázky a ty se mi nezobrazují...

Každopádně děluji za ochotu a čas :).

18.12.2016 19:39
ladd

XXX.XXX.117.22

...odvod komín začínající cca 40cm nad podlahou a díry v komíně navíc pod stropem (na zimu uzavřeno),...
Nerozumím tomu na "zimu uzavřeno". To jako v zimě větrat nebudete, nebo budou zakryty jen některé otvory? Udělal bych to takto:
Základ je velké okno, ideálně směrem k jihu, klidně zabírající plochu 2/3 plochy delší stěny. Od jara do podzimu otevřené, otvor zakryt pletivem. Na zimu pak otevřete na škvírku nebo budete větrat tím komínem. Důležité je, aby měly dostatek světla a nedržela se tam vlhkost. Zima až tak nevadí.
Ještě. Kurník udělejte na nožkách (třeba sežeňte starý stůl), pod kurníkem bude suché místo, kam se mohou ukrýt před deštěm, může tan být popeliště, krmení, mohou tam trávit čas když nasněží, aby nemusely být jenom v kurníku. Nebo udělejte, z téhož důvodu, střechu s dostatečným přesahem.

18.12.2016 20:07
pavel.69

XXX.XXX.214.190

Ladd: děkuji. Na zimu psali právě odvod ovzduchu jen spodkem komína.

Okno jsem plánoval cca 40% té stěny, ale může být tedy klidně více - tam jsem se řídil doporučením cca 1/5 plochy. Je pravda že z té vlhkosti mám asi největší strach a řeším ventilaci tady na fóru.

Kurník plánuji udělat na nožkách 50cm.

Komínek z trubky průměr 5cm stačí? A je potřeba i nějaký přívod vzduchu odjinud?

Děkuju hodně moc.

18.12.2016 20:20
asitakhle

XXX.XXX.35.40

Stačí jen hledat třeba tohle:
Ventilační zařízení je nedílnou součástí kurníku, stejně tak jako okno. Existuje několik větracích systémů (stropní, komínové nebo jejich kombinace). Větrací systém by měl být samostatnou částí v kurníku. Slouží převážně v zimním období, kdy se nevětrá okny. Nejvhodnějším řešením i pro takto malé chovy je komínové větrání. Jedná se o šachtu, která začíná 40 cm od podlahy a vyúsťuje 50 cm nad střechou. Má dva otvory. Jeden je přímo u podlahy a druhý u stropu. Slouží k odvádění vodních par a „vydýchaného“ vzduchu z kurníku. Při silných mrazech se vzduch odvádí pouze otvorem u podlahy. Správný systém má ještě přívodní větrací otvor, který přivádí zvenčí čerstvý vzduch odspodu a vniká do kurníku u stropu, aby se mírně ohřál. Plášť obou šachet by měl být také izolovaný. Přívodní a odvodní otvory se opatří nejlépe regulovatelným uzávěrem (šoupátkem). Platí zásada, že velikost odvodního otvoru je dvojnásobná než velikost přívodního. Pro kurník s 20 ks postačí průměr šachty 10 cm. Účinnost větrání můžeme zvýšit kanálovým ventilátorem, který se dá sehnat i s nízkým příkonem (30W) a s pomocí časového spínače nastavit jeho spouštění. Dobrému mikroklimatu nepřispívá chybně doporučovaná hluboká podestýlka, která je příčinou uvolňování značného množství čpavku i vlhkosti, které v drobném chovu v zimním období nelze odvětrat. Může být také příčinou vzniku střevních potíží s jejich následným přetrváváním. Vhodnější je dokonale izolovaná podlaha s nízkou vrstvou podestýlky, kterou měníme týdně nebo maximálně po dvou týdnech. Okna svojí velikostí tvoří 1/5 až 1/8 z podlahové plochy kurníku. Rovněž pro tepelnou izolaci se dělají zdvojená nebo alespoň dvojitě zasklená s 3 cm mezerou. Využít se mohou i novější materiály, které jsou méně tepelně vodivé (polykarbonátové desky). Výhodná je konstrukce oken, kdy horní díl (1/3) je sklopný dovnitř. Celé okno by mělo být vyjímatelné pro letní období. Staví se 40 cm od podlahy, aby světlo pronikalo na celou plochu podlahy. Okna bývají poměrně vysoká (120 cm) vzhledem k pracovní výšce kurníku, která se pohybuje mezi 180 – 200 cm. Pro zajištění dostatečné délky světelného dne v zimním období je třeba kurník vybavit elektrickým osvětlením. Dostatečné osvětlení zajistí 3 – 4 W/m2. Vyšší intenzita světla je nežádoucí, vede k větší agresivitě slepic. Délka světelného dne stačí 14 hodin. Příliš dlouhý den má podobné následky jako vysoká intenzita světla.



Uspořádání vnitřního zařízení kurníku předurčuje využití prostoru. Stěny kurníku se snažíme upravit tak, aby byly hladké a splňovaly požadavky na zoohygienu. Nedílnou součástí kurníku jsou hřady s trusným stolem, snášková hnízda, krmítka, napáječka a popeliště. Všechno zařízení stavíme na nožkách, aby prostor podlahy zůstal volný pro pohyb slepic. Trusník bývá ve výšce 70 – 90 cm od podlahy. Volnou plochu pod trusným stolem lze alternativně využít při oddělení chovného kmene (1,5 -6) na období sběru násadových vajec. Nad trusníkem ve výšce zhruba 30 cm jsou hřady. Účelné je pod hřady instalovat pletivo a znepřístupnit tak prostor s trusem slepicím. Hřady stavíme 30 cm od stěny a 40 cm mezi sebou. Jsou to tyče o profilu 3/5 – 5/6 cm se seříznutými horními hranami. Hřady je lepší stavět s výškovým rozdílem mezi první a posledním hřadem 10 – 15 cm. Předejdeme tím obsazováním prvních hřadových tyčí. Zadní hřady zůstávají volné, zejména pokud jich je více za sebou. Pro správné hřadování na hřadech je důležité, aby hřady tvořily nejvyšší místo v kurníku, Jinak dochází k návyku hřadovat na jiných zařízeních kurníku a znečisťování tohoto zařízení trusem. To platí zejména o snáškových hnízdech. Snášková hnízda v podmínkách drobných chovů stavíme individuální a to buď kontrolní nebo otevřená. Kontrolní hnízda se vyrábí hlubší (40 cm) a otevřená 35 cm. Šířka hnízda je 30 cm a výška 35 cm. U zdrobnělých vlašek volíme rozměry o 5 cm menší. Pokud provádíme individuální kontrolu snášky, počítáme jedno hnízdo na dvě slepice. Pokud se kontrola neprovádí, postačí hnízdo pro 3 - 4 slepice. Všeobecně se uvádí více slepic na jedno hnízdo, ale vlaška je velmi vybíravá netrpělivá a při malém počtu hnízd dochází častěji k zanášení vajec. Hnízda stavíme ve skupinách, čím se ušetří materiál na jejich stavbu. Nejvhodnější je stavět ve dvou řadách a 40 cm nad podlahou. V době zařazení mladých kuřic do hejna dospělých slepic je dobré pro úspěšnější návyk na hnízda, umístit spodní řadu hnízd přímo na podlahu. Horní část se opatří zešikmenou stříškou, aby se zabránilo jejich znečištění trusem. Tento prostor se může využít k uložení vajec během dne a pro umístění evidence o kontrole snášky. Před jednotlivými řadami (15 - 20 cm) jsou náskokové tyče, podobné hřadům. Výbornou pomůckou je zešikmené dno hnízda nebo dvojité dno, které zabraňuje znečištění, ohřívání vajec dalšími slepicemi nebo jejich požírání. K přístupu do hnízd lze využít i plochu nad prodlouženou zešikmenou podlahou hnízda. Hnízda nestavíme přímo proti oknům, aby v nich bylo přítmí a slepice měly při snášení potřebný klid. Přední otvor zmenšíme prkénky nebo v horní polovině zavěsíme látku.

18.12.2016 20:33
pavel.69

XXX.XXX.214.190

Asitakhle: děkuji.

Odpovědi na mé otázky tedy jsou:
1. Ano
2. Pro 5ks drůbeže bude stačit průměr 5cm.
3. Přívod vzduchu venkem vespod, dovnitř vrchem - takže asi nějaký husí krk v plášti. Počet tak, ať je celkový průřez cca polovina průřezu komína.

18.12.2016 21:13
pavel.69

XXX.XXX.214.190

Pe3k: děkuji moc.

30.8.2017 15:37
javorka

XXX.XXX.98.207

Asitakhle napsal:
"Nejvhodnějším řešením i pro takto malé chovy je komínové větrání. Jedná se o šachtu, která začíná 40 cm od podlahy a vyúsťuje 50 cm nad střechou. Má dva otvory. Jeden je přímo u podlahy a druhý u stropu."
Nerozumím jedné věci. Pokud komín začíná "40 cm od podlahy", jak může mít otvor "přímo u podlahy"?
Jaké je tedy vlastně správné umístění tohoto spodního otvoru - má být přímo u podlahy kurníku nebo o 40 cm výše?
Za odpověď děkuji.

30.8.2017 17:06
bodlinka

XXX.XXX.27.102

javorka napsal(a):
Asitakhle napsal:
"Nejvhodnějším řešením i pro takto malé chovy je komínové větrání. Jedná se o šachtu, která začíná 40 cm od podlahy a vyúsťuje 50 cm nad střechou. Má dva otvory. Jeden je přímo u podlahy a druhý u stropu."
Nerozumím jedné věci. Pokud komín začíná "40 cm od podlahy", jak může mít otvor "přímo u podlahy"?
Jaké je tedy vlastně správné umístění tohoto spodního otvoru - má být přímo u podlahy kurníku nebo o 40 cm výše?
Za odpověď děkuji.

No, když ho dáte rovnou k podlaze, tak už vám nezbývá žádná rezerva na podestýlku...

Bebak

30.8.2017 18:43
Bebak

XXX.XXX.232.130

javorka napsal(a):
Asitakhle napsal:
"Nejvhodnějším řešením i pro takto malé chovy je komínové větrání. Jedná se o šachtu, která začíná 40 cm od podlahy a vyúsťuje 50 cm nad střechou. Má dva otvory. Jeden je přímo u podlahy a druhý u stropu."
Nerozumím jedné věci. Pokud komín začíná "40 cm od podlahy", jak může mít otvor "přímo u podlahy"?
Jaké je tedy vlastně správné umístění tohoto spodního otvoru - má být přímo u podlahy kurníku nebo o 40 cm výše?
Za odpověď děkuji.

No, pokud komín začíná 40 cm od podlahy, tak je jasné, že "přímo" u podlahy bude otvor zespodu komínu tedy 40 cm od podlahy a to v provedení šoupěte nebo dvířek na pant, aby byla možná regulace.

30.8.2017 19:33
2mazutak

XXX.XXX.3.12

Zdravím já jsem větrání řešil otvorem v podlaze a u stropu novodurovou trubku s kolenem, vyústění až ven nad střechu kurníka, opatřenou stříškou kvůli deštové vodě a pletivem kvůli vniknutí predátora.vše je také postaveno na 30 cm vysokých pilířích, takže pod celou stavbu může kočka, i pes, vejdu se tam i já.

30.8.2017 19:46
javorka

XXX.XXX.98.207

Děkuji.

samurraj

12.11.2019 21:07
samurraj

XXX.XXX.108.32

Jakýkoliv dřevěný kurník stojí za prd. Taky jsem vyrobil kurník z OSB desek, všechny spáry utěsnil a stejně se mi tam namnožili čmelíci, které jsem prostě nedostal pryč žádným prostředkem a ni způsobem. Zkoušel jsem všechno, postřiky, sodu s křemelinou, popel, vápno, savo, propanbutan...nic. Ty svině vždycky někam zalezli. Dřevo má bohužel tu špatnou vlastnost, že po čase stárne a jakoby se štěpí, tvoří se mikro dírky, které jsou čím dál tím větší. Takže na jaře kurník kompletně spálím a z gruntu udělám celozděný.

13.11.2019 09:05
alest250

XXX.XXX.32.210

samurraj napsal(a):
Jakýkoliv dřevěný kurník stojí za prd. Taky jsem vyrobil kurník z OSB desek, všechny spáry utěsnil a stejně se mi tam namnožili čmelíci, které jsem prostě nedostal pryč žádným prostředkem a ni způsobem. Zkoušel jsem všechno, postřiky, sodu s křemelinou, popel, vápno, savo, propanbutan...nic. Ty svině vždycky někam zalezli. Dřevo má bohužel tu špatnou vlastnost, že po čase stárne a jakoby se štěpí, tvoří se mikro dírky, které jsou čím dál tím větší. Takže na jaře kurník kompletně spálím a z gruntu udělám celozděný.

Jsem jiného názoru. Dřevo, OSB, je vhodný stavební materiál i na domy, dřevostavby se dnes dělají hlavně z toho, tak proč ne kurník?
Je to pouze otázka vhodné povrchové úpravy. OSB můžete natřít prakticky vším a veškeré spáry, skuliny, utěsnit nátěrem. Můžete to dokonce omítnout, vybílit vápnem, nalepit na to lino. dlažbu apod.
Na jedné straně uvádíte, že jste měl všechny spáry utěsněné, ale vzápětí píšete o tom, že se Vám OSB štepí a praská. To ukazuje na žádnou nebo špatně provedenou povrchovou úpravu - ochranu desek (dřeva), před vlhkostí.
To stejné budete mít u zděného kurníku, pokud cihly nevyspárujete, neomítnete apod.

13.11.2019 09:14
jo012810

XXX.XXX.101.35

alest250 napsal(a):
Jsem jiného názoru. Dřevo, OSB, je vhodný stavební materiál i na domy, dřevostavby se dnes dělají hlavně z toho, tak proč ne kurník?
Je to pouze otázka vhodné povrchové úpravy. OSB můžete natřít prakticky vším a veškeré spáry, skuliny, utěsnit nátěrem. Můžete to dokonce omítnout, vybílit vápnem, nalepit na to lino. dlažbu apod.
Na jedné straně uvádíte, že jste měl všechny spáry utěsněné, ale vzápětí píšete o tom, že se Vám OSB štepí a praská. To ukazuje na žádnou nebo špatně provedenou povrchovou úpravu - ochranu desek (dřeva), před vlhkostí.
To stejné budete mít u zděného kurníku, pokud cihly nevyspárujete, neomítnete apod.

Ano, dnes k nám došla móda dřevostaveb a to v zásadě dvou provedení, uzavřená "termoska" a nebo prodyšný plášť. Jde o poměrně nové technologie, kdy klasická stavba z keramického materiálu je úplně někde jinde, co se týká užitných vlastností. Stejně tak zděný kurním z keramického materiálu je pro drůbež to nejluxsušnější. V létě se nepřehřívá a v zimně v něm zmrzne voda až po dlouhotrvajících mrazech. Dobré odvětrání je nutné u obou konstrukcí a to otvor u podlahy a nad střechu pro přívod vzduchu a odvětrání vlhkosti. Záleží na tom, jaké kdo má možnosti finanční a jak je zručný....

13.11.2019 09:40
honzapm

XXX.XXX.182.25

Mám pouze 30 let praktických zkušeností s chovem drůbeže,
takže se ani náhodou nemohu rovnat místním odborníkům,
ale přece jen si dovoluji tvrdit, že i nenahozené cihly
(s vápenným nástřikem/nátěrem), jsou triliardakrát lepší,
než cokoliv "dřevěného".

13.11.2019 12:11
alest250

XXX.XXX.32.210

honzapm napsal(a):
Mám pouze 30 let praktických zkušeností s chovem drůbeže,
takže se ani náhodou nemohu rovnat místním odborníkům,
ale přece jen si dovoluji tvrdit, že i nenahozené cihly
(s vápenným nástřikem/nátěrem), jsou triliardakrát lepší,
než cokoliv "dřevěného".

V čem je tedy ten mocný rozdíl, jestli je pod vápenným nátěrem/nástřikem je cihla x dřevo? Nevím, nechám se poučit...
To už se dostáváme do debaty, jestli je lepší, obecně pro stavbu, dřevo nebo cihla. Ten zděný se poněkud hůře přenáší i likviduje. Zase je prakticky bezúdržbový...

Ačkoliv výsledné vnitřní klima a podmínky budou u obou materiálů, při správně provedené stavbě, prakticky stejné, každý materiál bude mít vždy své zastánce i odpůrce...
Zpět k otázce větrání.
Včera večer jsem doprovázel (kontroloval a kochal se) našich 15 zmoklých slípek do kurníku, který je vyzdzděný ve starém, chlévě z r. 1900. Bez větrání, by bylo za chvíli v kurníku tak vlhko a nedýchatelno, že bych tam dloho nevydržel.
Ať už se rozhodneme malý kurník, pro 5 slepic, zdít nebo šroubovat, u obou bude péče o slepice stejná. A hlavně, u obou bude nutné stejným způsobem větrat...
A to poměrně hodně větrat. Pak mi vrtá hlavou, proč takový prostor zateplovat?

13.11.2019 19:37
jo012810

XXX.XXX.101.35

V čem je tedy ten mocný rozdíl, jestli je pod vápenným nátěrem/nástřikem je cihla x dřevo? Nevím, nechám se poučit... Velmi zásadní. Keramický materiál jednak dokáže pohlcovat a opět uvolňovat vlhkost a dokáže akumulovat tepelnou energii a tím vytvářet menší tepelné skoky. U dřevostaveb, myslím tím u RD jsou kvalitní izolace, ale neakumulují teplo, stejně tak je to s vlhkostí. U starých dřevěnic, z trámů to fungovalo obdobně, jako u keramiky. Spáry nemusí být (v kurníku) jak u keramiky, tak i u dřevostavby. Možná by se našly ještě jiné, méně podstatné rozdíly.

13.11.2019 20:30
alest250

XXX.XXX.32.210

jo012810: jo tyto rozdíly mi jsou vcelku jasné. Otázka je, jestli to je výhoda či nevýhoda, s ohledem na nevytápěný kurník, či jakýkoliv prostor...
V létě, když se kurník ve vedrech nahřál, tak v něm v večer měly slepice otevřené zobáčky, roztažená křídla, ačkoliv venku bylo rel. fajn. To samé v baráku z cihel nebo v panelovém bytě se nedá spát.
Teď se rychle ochladilo, v kurníku je oproti venku, velmi příjemně, slepice se rychleji ohřejí a osuší...
Jenže nebude trvat dlouho, brzy se situace otočí. Kurník se vychladí, venku bude tepleji, přitom deštivo a slepice se na noc vrátí do studeného kurníku...
Akumulace vlhkosti, jistě dobrá věc, ale nikoliv do studené zdi. Rychle se tam vytvoří plísně...
To pak ten kurník musí být poměrně velký, aby to nějak možná fungovalo.. No doma na chodbě nám to nefunguje, nezateplená zeď a mizerně vytápěná... Na chalupě jakbysmet, všude plísně..stoletý dům...
A jsme zpět u větrání.
Hodně větrat, rovná se zima i uvnitř větraného prostoru, bez ohledu na materiál.
Akumulaci tepla doma, kdy po vypnutí topení nechci, aby mi ihned klesla teplota, to jako výhodu chápu. V kurníku, kde netopim, mi to jasné není.

14.11.2019 08:29
jo012810

XXX.XXX.101.35

Jak psal Honzamp a k tomu se připojuji, jde o několik desetiletí zkušeností....Ale každý má právo jít svoji cestou a zvolit podle sebe a zkoušet. Větrání a to nejen u zvířat, je velmi důležité. Plíseň na zdech není o materiálu, ale o rosném bodu atd...

14.11.2019 08:55
alest250

XXX.XXX.19.2

No a proto se ptám, čeká nás stěhování slepic a další kurník určitě nebude možné udělat zděný,tak zjišťuji možná rizika, která s tím souvisí... Zděný se osvědčil zkušeným víc, a já s tím souhlasím, jen nevíme vlastně proč...

14.11.2019 09:51
horal

XXX.XXX.13.30

Ono záleží i na tom jaké má kdo podmínky. S hozapm se jen těžko může někdo srovnávat, u něj jsou slepičky opravdu komtesy a žijí si jak na zámku a také se o ně tak pečuje. Tak trochu mu to závidím (v dobrém), protože já mám pronajatou zahradu kde mohu mít pouze dřevěné stavby bez základu. Není tam elektřina, ale aspoň tam mám vodu, která zamrzne jenom při vyšších mrazech. Kurníky mám postavené tak, aby byly větratelné, ale zateplené přesto snáška přes zimu poklesne téměř na nulu a v teplých měsících ať dělám co dělám, čmelíků se nezbavím. Takže i tehdy není snáška nic extra. Každopádně zděná stáj je to nejideálnější ubytování pro slepičky, ale to jen má málokdo. Pokud bude kurník postavený ze sedmiček příčkovek, tak to už je teda lepší to prkno. O tom to je, záleží na možnostech a to ne jenom prostorových, ale i časových a finančních.

Přidejte reakci

Přidat smajlík