Vyvolání předčasné snášky směsí pro nosnice - mýtus?

Děkuji Vám za odpověď. Tak už je mi jasné, kde se to vzalo.
Dokážu si představit, že když má drůbežárna 100.000 slepic, že udělá vše možné, aby produkovali vejce L namísto M.

V domácím drobném chovu, kor s velkým zeleným vyběhem, pak žádaná zásadní chyba není, když dám mladým kuřicím krmivo pro nosnice, maximálně do nich cpu zbytečně víc vápníku a barvivo.
Naopak když mi zbyde krmivo pro kuřice, tak ho můžu dát i nosnicím a maximálně riskuji tenkou skořápku, pokud nedoplňuji vápník jinak (skořápky, grit).

Ono tie krmivá, čo bežne dostanete kúpiť, majú parametre aké majú... Určené pre drobnochov. Tu Vám dám obsah bielkovín, ktoré miešam ja kuriatkam až nosniciam, je to horná hranica referenčného rozmedzia, keďže behajú po záhrade a zobnú aj niečo iné. Zdroj: dekalb-poultry.com
K1 20.5% 0-4
K2 19% 5-10
KZK 16% 11-16
Predznášková zmes: 16.8% 17-20 (resp. do znesenia 1.vajca)
N1 18.7% do 30.týždňa
N2 17.9% od 30.týždňa

KZK sa od N1 líši obsahom vápnika, ktoré mladky ešte nepotrebujú, spôsoboval by nechutenstvo. Od 17.týždňa sa hybridkám dáva predznášková zmes, kde je polovičný vápnik oproti N1, aby sa vytvorili zásoby vápnika v kostiach. Zároveň KZK nezriedka obsahuje napríklad pšeničné otruby, ovos... Zvýšený obsah vlákniny spôsobí napučanie obsahu žalúdka, čo spôsobí rozšírenie žalúdka, prípravu do znášky. Predstavte si mladku, ktorá žerie 70gr/deň a po znesení vajca 120gr/den. Skuste skoro zdvojnásobiť príjem krmiva zo dňa na deň. N1 už je práve nízkovlákninová, aby prijali zmesi čo najviac. Vtedy najlepšie nekŕmiť nič iné, keď chcete veľké vajcia. Takže tými údajmi na "hobby zmesiach" sa veľmi nezaoberajte, realita pre veľkochovy je ako píšem vyššie, rozdiely sú veľké. Predznáškovú zmes asi bežne nekúpite, neviem, nekupujem, môžete zmiešať KZK a N1 pol na pol, aby bol polovičný vápnik a mierne vyšší obsah bielkovín.

laying hen pekné počty, pre drobnochov je to ale nepoužiteľné. Ak mám bežne dostupné krmivá a miešam zmes, tak použijem jednoduché váhové alebo objemové miery (liter, kýbel, kilo, lyžica, hrnček) Neverím že sa niekto mimo teba zaoberá percentami. Však to počítaš ako pre pacienta na JISKE. Neber to prosím ako útok na teba, ale ako realitu.
To keby si dal zloženie zmesky z bežných surovín v nejakých normálnych objemových - váhových jednotkách, to by bolo iné, takto je to o ničom.
Už vidím ančovičku 1 (dala si mu palec) ako stojí s mikrováhou v sklade obilia a počíta %
Však skús dať "hrníčkový recept" ako zo starej kucharskej knihy a vynechaj pri tom exotické koreniny (extrudované soje, modre z neba,...)
To by bolo niečo iné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
laying hen pekné počty, pre drobnochov je to ale nepoužiteľné. Ak mám bežne dostupné krmivá a miešam zmes, tak použijem jednoduché váhové alebo objemové miery (liter, kýbel, kilo, lyžica, hrnček) Neverím že sa niekto mimo teba zaoberá percentami. Však to počítaš ako pre pacienta na JISKE. Neber to prosím ako útok na teba, ale ako realitu.
To keby si dal zloženie zmesky z bežných surovín v nejakých normálnych objemových - váhových jednotkách, to by bolo iné, takto je to o ničom.
Už vidím ančovičku 1 (dala si mu palec) ako stojí s mikrováhou v sklade obilia a počíta %
Však skús dať "hrníčkový recept" ako zo starej kucharskej knihy a vynechaj pri tom exotické koreniny (extrudované soje, modre z neba,...)
To by bolo niečo iné.

1.No predstav si, že ja blázon robím ručne asi 25ton krmiva... Teraz chováme 400 brojlerov a navyše 4 tony... Bez miešačky (musím už kúpiť, zvažujem miešaren KZ). Presne na gram merané...
2.problém je, čo učia deti v ZŠ, chápanie písaného textu... Zadávateľ sa pýtal, v čom je rozdiel medzi zmeskami pre nosnice a mladkami, tak som mu to detailne napísal. Napísal som mu, prečo nezistil rozdiel v bežných hobby zmesiach. Nepísal som nič o tom, že to tak má robiť niekto, kto nechce... Ale dá sa to...
Pre lajdákov a lenivších sú tu hotové kŕmne zmesi, sice vačšinou slabej kvality, ale lepšie, ako nejaké hrnčeky...
Moja "chyba" je, že som dosť veľký pedant, čo samozrejme niekomu môže liezť na nervy...

Rozsah objemové hmotnosti:
pšenice: 61,5 kg/hl až 88,0 kg/hl
ječmen: 45,0 kg/hl až 82,0 kg/hl
žito: 58,5 kg/hl až 85,0 kg/hl
oves: 35,5 kg/hl až 66,0 kg/hl
Hrach: 65-85kg/hl

Ak rozumiete, prečo hrnčeky nemám rád...

Ako to robím teda ja, tiež by ma to otravovalo denne merať...
Mám digitálnu váhu do 20kg, mám 2 vedrá po stierke 20l, okolo mňa sudy s pšeničným šrotom, hrachová drvina, sójové výlisky, vápenný grit, premix. Pomery surovín mám v hlave, vezmem do ruky plastovú nádobku a sypem z každého, koľko treba. Dôjdem na 10kg. Potom druhé vedro. Vysypem do maltovníka a ručne premiešam. 2 vedrá odnesiem z otvoreného garáža ku voliére so sliepkami, tam mám Kuka 240l nádobu. 8x postup zopakujem, 160kg, nádoba je plná. trvá to cca hodinku, mám zmes na 3 týždne. Potom už len odoberám potrebné množstvo. Myslím, že až taká otrava to nie je...

super, vidíš že to ide aj ľudskou rečou a bez invektív
robím to podobne, aj výbava zodpovedá, na miešanie používam upravenú 120l miešačku na betón (bubon s uzáverom), na gramy sa nehrám, sóju už nepoužívam. Počkám 10r. než "americkí vedci" vyskúmajú, že GMO je predsa len škodlivé.

Používam slovenskú sóju, u nás je GMO zakázané pestovať, môže sa nakupovať zo zahraničia.
Jedna z možností je miešačka, ako píšeš, tak daj skúsenosti, zvažujem požičať v požičovni takú malú na 230V a keď sa osvedčí, prípadne kúpiť. Moja predstava je 100kg zmesky naraz, takže asi 160l bubon stačí?Či 200l? Treba zatvoriť otvor na bubne pri miešaní, aby sa obsah nevysypával, neprášil? Pri vysypávaní sa dá rovno do vreca, či najprv do nejakej nádoby a presypávať?

sóju som bral, kým som sa nedozvedel, že celá slovenská produkcia ide nemcom a my dovážame ich GMO. Pravost info neskúmam - sóju nechcem.
Miešačka mi stačí 120l, pri miešaní práši, tak som prirobil uzáver (pánt, plech, závlačka) Vysýpam to do maltovníka vedľa lisu na pelety a z lisu zas do iného maltovníka kde chladnú a vysychajú - potom do suda.
Dalo by sa aj do vreca sypať, ale asi by si hodne porozsýpal (určite by sa to dalo riešiť nejakým nadstavcom) Mne to vyhovuje vysypať pri zastavenej miešačke do maltovníka.

Děkuji i Vám pánové (věděl jsem, že se ozvete :)
Téma velmi zajímavé. Můj dotaz směřoval k vyjasnění situace v domácích chovech a hobby směsích k tomu určených.
Lidé něco někde uvidí, zaslechnou, vytrhnou z kontextu vyloží si po svém a pak se to internetem šíří dál a dál.

Míchal jsem v práci kdysi mycí prostředky ve velkém, pro velkoobchod (každý zná tzv. solvinu na ruce s pilinami i s pískem), namíchám si beton doma, tak proč by ne krmnou směs?
Jde to i v domácích podmínkách udělat velmi přesně a kvalitně. Stačí vědět jaké suroviny v jakém poměru použít.
Takže Vám fandím.

Ak to miešať viete, urobíte si dokonca krmivo vyššej kvality. Ja používam sóju, hrach lúpaný, pšenicu, čo sú všetko suroviny 1.triedy, v krmivách z obchodu sú aj rôzne iné: DDGS, repné řízky, otruby..., čo znižuje kvalitu krmiva pre nosnice, hlavne majú tieto krmivá nižší energetický obsah, čo sa často rieši pridávaním rôznych kŕmnych tukov a olejov, ktoré nemožno porovnať so sójovým olejom v sójových výliskoch.

Jenom ne tak napadá, jaký je teda rozdíl, krom ceny, mezi vašimi vajíčky a těmi z teska ?

horal napsal(a):
Jenom ne tak napadá, jaký je teda rozdíl, krom ceny, mezi vašimi vajíčky a těmi z teska ?

Pokud byste znal úplné a přesné složení krmiva těch slepic z drůbežáren, pak by se možná nějaký rozdíl dal vyvodit.
Já osobně nejsem nějaký labužník, tak bych rozdíl v chuti těžko poznal (nemyslím rozdíl čerstvé a staré vejce).

Na interentu jsem se snažil hledat, jestli někdo testoval vejce podobně jako třeba čaje, dTest, A dost, ale nic jsem nenašel.

Naše slepice teď mají směs poprvé v životě, k tomu zelený výběh celý den, naklíčená pšenice s hrachem, popřípadě i mléko a tak pěkné vejce ještě nikdy neměly. Byly zvyklé na samotnou pšenici a občas nějaké zbytky, pečivo apod. a z toho kvalitní vejce nenesly.

Nicméně co jsem zaznamenal, někdo kupuje domácí vejce zejména proto, aby nepodporoval klecové chovy.
Doma si na vajíčka stejně kydne kečup, Eidam 30, zapije to studeným turkem a zapálí redko...

Čo môže byť zlé na pšenici, hrachu, slovenskej sóji nonGMO, vápne... Jediná výhrada môže byť k premixu vitamínov a doplnkových látok, ktoré rastlinná strava neobsahuje a dopĺňajú sa. To sa dá vyriešiť, ak to niekomu vadí, mne nie. Miesto sóje (hrachu) zaradiť živočíšne produkty, rybiu múčku, sušenú krv, drvené kosti, maso, mlieko...
V čom sú moje vajíčka lepšie? Ide o to, že sliepky si voľne behajú celý deň na vzduchu, nepoznajú kanibalizmus z klietok, môžu sa normálne popoliť, hrabať a robiť to, na čo sú od prírody zvyknuté... A vajíčka sú hlavne čerstvé. Malmil písal vyššie, čo niektorí výrobcovia do zmesiek dávajú. Ja dávam iba produkty 1.triedy kvality.

Já nejsem rejpal, ale je to debata tak se ptám jako by se zeptalo mnoho čtenářů. Jestli že přisvěcujete a dáváte jen to nejlepší krmení. To ostatně dělají i ti co dodávají vejce velkoobchodů, též se snaží dávat jenom to nejlepší a v zimě se slepice také neprohání po zahradě, pokud je zamrznuto a zasněženo. Je to opravdu ještě to pravé domácí vajíčko?

v tom případě definujme pravé domácí vajíčko.

je to vajíčko slepic, kterým tak maximálně někdo přihodí pšenici a jinak jsou v režimu "nahrabej si"? je to vajíčko slepic, které žijí v rohu zahrady na bahnitém plácku a krmí se zbytky z blízké restaurace?

Už som to písal 2x na diskusiách, napíšem posledný krát. Sú dva spôsoby chovu nosníc a samozrejme niečo medzi tým, podotýkam, že rešpektujem oba spôsoby.

1. chováte naplno, dobré krmivo, svietite, máte vajíčka celoročne, chovajte hybridky
2. chováte po domácky, máte vajíčka od apríla do októbra, potom si dajú sliepočky pauzu. Na druhý spôsob chovu si zožente čistokrvné plemeno.

Predstavte si, firmy ako dekalb-poultry, isa-hendrix... sú tu desiatky či stovky rokov, každý deň pracovníci, vedci vstávajú, aby predĺžili znáškový cyklus o 1-2dni, čo aj patrične oslávia, urobia konferenciu, kde sa pochvália výsledkami šlachtenia pred kolegami. Na to si vy kúpite výsledok ich práce a snahy a kŕmite to blbosťami ako repa, brambory, omáčky a pomyje... Ak si kúpite Ferrari a budete na ňom jazdiť iba po meste a nevyjdete na okruh, nech to auto ukáže, čo vie, tak ste iba pozér. Podobne si ľudia kupujú drahé SUV 4x4 a v živote nevyšli za mesto, možno pár krát do roka na hory. Prečítajte si diskusné vlákna. Koľko ich je: "sliepky sa nenesú, kŕmim pšenicu, repu, zemiaky, trochu zmesky pre nosnice, odpady z kuchyne". Koľko je naopak vlákien: kŕmim nosnice kvalitnou zmesou, svietim, mám kopec vajec, sú tie vajca domáce alebo nie? Posledný príklad: mám možno 1/3 kupcov na vajcia, ktorí si kupujú vajíčka od 11-4 mesiaca a potom ich nepočuť, lebo majú svoje (babka, mama chová po domácky)... A ja neviem, čo s vajciami v 6-9 mesiaci...

Bodlinko, tímhle stylem chovají slepice ve městech, kde mají zahradu čtyři ary a musí se tam vejít deset slepic, bazén, hřiště pro děti a ještě se tam motá pes. I když i na vesnici se tací chovatelé najdou.
layinghen, tady nejde o to co chováte, ale pokud máte 500 slepic neni to už domácí chov, ale komerční. Já mám jak hybrid dominant, tak čisté vlašky. Nepřisvěcuju, nemám k tomu možnost. Krmení kupuji od energys, pšenici a tritikále od místního zemědělce. Vajíčka také prodávám, jenomže představa o domácím vajíčku je taková (hlavně měšťáci), že babička přinese na dvorek v zástěře obilí, pohodí ho po zemi, slepičky to sezobnou a jdou si po celé vesnic hrabat a pást se. Kuřátka si vysedí kvočna, která si ty vajíčka nanesla. Proto se ptám, to co prezentujete, je to ještě domácí vajíčko?

V dobách škoda 105S stačil šrubovák a kombinačky, aby majster urobil zásah na motore, nastavil otáčky motora... Dnes musia mať diagnostiku, drahé náradie... Tiež im to nevyčítam, na čo to majú a pýtajú veľa peňazí za servis. Vývoj ide dopredu. Aj novodobé hybridky sú niekde inde ako staré plemená sliepok, oveľa náročnejšie na krmivo. Ak sa vám nezdá byť domáce vajíčko po mojom, ja vám to neberiem. Každý má právo chovať, ako chce. Ja vajíčka dávam s čistým svedomím svojim malým deťom, čo je najlepší argument pre kupcov. Tí pravoverní po domácky chovajúci by mali vajíčka v lete nakladať do skla a žiadne kupovanie v obchode v zime, lebo sa mi nenesú. To by som bral. Čo máte z toho, keď pol roka máte "domáce" a pol roka kúpené?

Horale, a vy mate "domácí vajicka"?..u nás na vesnici jsem asi jedna z pár lidi,co vůbec slepice chovaji a podminky k tomu mají,nechce se jim nic dělat..Vy pisete,ze chovate hybridky i cistokrevne vlašky a nemáte moznost v zimě přísvitit..kdybyste měl moznost,tak byste svitil?..tudíž byste měl vajíčka i v zimě a využil "kapacity" hybridek..já bych si od některých chovatelů "domaci "vajíčka ani nekoupila,když nevim,čím krmi,jak krmi,hygiena chovu bývá hnus...
Nevidim nic špatného, chovat slepice ve větším množství,dobře krmit,výběh na zelenou louku,co vic by si slepičky mohly přát?..já mám nosnic právě asi 50,ale redukuji na 30 nosnic,pro rodinu,kupci na vejce jsou stále,ale už nam neni dvacet..
.slepice mam jako zvířata moc ráda,myslim,že si rozumime😂..ale bez toho úspěšný chov neni možný😀...takže moc fandim lidem,kteří slepice chovaji a rozumi jim a jejich potřebám,jinak se to dobře dělat nedá..

Porovnanie, ktoré vajíčko je viac domáce, laying hen vs horal:

Laying hen: vlastné krmivo: hrach, nonGMO sója, vápenný grit, pšenica, premix bez kantaxantínu-umelé farbivo.
horal: kŕmi Energys, GMO sója, GMO kukurica (ešte vačšia chuťovka ako GMO sója), kantaxantín ako umelé farbivo do oranžova.

laying hen napsal(a):
Porovnanie, ktoré vajíčko je viac domáce, laying hen vs horal:

Laying hen: vlastné krmivo: hrach, nonGMO sója, vápenný grit, pšenica, premix bez kantaxantínu-umelé farbivo.
horal: kŕmi Energys, GMO sója, GMO kukurica (ešte vačšia chuťovka ako GMO sója), kantaxantín ako umelé farbivo do oranžova.

jaký premix používáte ?

Já přeci nesrovnávám a ani netvrdím že mám eko bio vajíčka. Kdybych měl možnost tak možná bych hybridkám přisvěcoval i když nesou i v zimě. Sice jenom na 50% ale nesou. Byla to jenom otázka do diskuze, protože vím jaký názor na domácí vajíčka mají někteří lidé. "naše babička to dělala tak a tak a to byli vajíčka, dneska se tomu cpou samé hormóny a vše stojí za prd ". Toť vše.

horal napsal(a):
Já přeci nesrovnávám a ani netvrdím že mám eko bio vajíčka. Kdybych měl možnost tak možná bych hybridkám přisvěcoval i když nesou i v zimě. Sice jenom na 50% ale nesou. Byla to jenom otázka do diskuze, protože vím jaký názor na domácí vajíčka mají někteří lidé. "naše babička to dělala tak a tak a to byli vajíčka, dneska se tomu cpou samé hormóny a vše stojí za prd ". Toť vše.

V tom s Vami súhlasím. Niektorí ešte majú problém s bielymi vajciami od vlašiek, lebo biele vajcia sú priemyselné a hnedé domáce

Lidé jsou všude stejní, jak na vesnici, tak ve městě. O tom to není. Domácí vejce je vejce vyprodukované doma. Jestli mám 5 nebo 500 slepic, je fuk.
Obecně je domácí vejce zdravější i kvalitnější a především čerstvé, za podmínky, kdy slepice dostane kvalitní stravu. Tedy čerstvou, zdravou.
Jestli tu stravu dostanou do krmítka nebo jestli si ji vyhledají samy, je z pohledu kvalitního vejce, asi úplně jedno.
Od mojí již dávno zesnulé babičky, bych si dnes domácí vejce určitě nevzal (tedy vzal, ale nejedl)... Bydlela v rodinném domku, ale ve městě v těsné blízkosti sídliště. Byla téměř slepá a pro krmení chodila v noci, do kontejnerů. žádla měla opravdu hodně... Slepice měly stravu i podmínky příšerné. Ale měla "domácí vejce". A poznejte to...když vám babička přinese domácí vajíčko, že?

V zásadě se odborníci shodují na tom, že nejlepší vejce je z domácího drobnochovu, kde jsou slepice správně krmeny a mají opravdu velký výběh (pestrá louka/les), kde si nahrabou vše potřebné z přírody. Ostatně v r. 2013 vejce od drobnochovate (17 slepic, krmení pšenice/zbytky/volný zelený vyýběh), testování vyhrálo. Proč do testu nebyl podobný drobnochov zařazen i v r. 2018, netuším...

Já například bych chtěl zjistit, jestli je ve vejcích něco špatného, nežádoucího. Ať už vlivem používání chemikálií nebo vlivem používání léčiv, nebo vlivem používání jedů při likvidaci parazitů, škůdců atd. atd... jaký je rozdíl třeba v podílu a kvalitě vitamínů...

To vše je komplikované zjistit a tak se testování vajec omezuje na následující:

Zdroj časopis dTest 2018:

Dvorek / klec:
Vítězem testu se nestalo žádné z bio vajec. Nutriční databáze a výživoví odborníci uvádějí, že hlavní rozdíly mezi bio vejci spolu s vejci z volného chovu a vejci klecovými či halovými spočívají v profilu mastných kyselin a podílu vitamínů. V závislosti na krmení a slunečním svitu je některých vitamínů v biovejcích méně a jiných více než ve vejcích od slepic chovaných v halách.

Zjišťovali jsme, jaké jsou mezi vejci rozdíly v obsahu tělu velmi prospěšných omega-3 mastných kyselin, jak čerstvá jsou nebo jestli nemají problém s bakteriemi salmonely. Součástí zkoušek bylo i například posouzení jejich skořápky, vzduchové bubliny nebo vnitřních vad a spousty dalších parametrů.

Od zjišťování obsahů vitamínů jsme upustili z několika důvodů. Jejich testování je nákladné a zároveň zatížené velkou nejistotou měření a problematickou interpretací.

Nejzásadnější rozdíl nespočívá ve vejcích jako takových, ale ve způsobu chovu a v přístupu ke zvířatům. Ve všech typech chovů je povoleno používat antibiotika pouze k léčbě. Růstové hormony se používat nesmějí.

Vítězem testu se stala vejce Schubert partner Omega Pro Čerstvá vejce (6,20 Kč/ks), u kterých jsme zjistili vysoký obsah prospěšných omega-3 mastných kyselin. Označení výhodný nákup jsme udělili výrobku Tesco Value Vejce (4,50 Kč/ks). Na chvostu tabulky se umístily: Tesco Organic Čerstvá Bio vejce A (10 Kč/ks) a Tesco Čerstvá vejce (6,50 Kč/ks).

Všem v našem hodnocení ublížila zejména jejich problematická čerstvost.

Různá kvalita potravin je patrna i u našich producentů,evropská komise spí.

Ak chcete mať veľa omega-3-MK, skrmujte ľan, samozrejme malé množstvo, tak 2-3%. Veľa vitamínov obsahuje zelené krmivo a naklíčte pšenicu, hrach... Niekoľko násobne zvýšite obsah vitamínov sk.B,C,E...

laying hen napsal(a):
Ak chcete mať veľa omega-3-MK, skrmujte ľan, samozrejme malé množstvo, tak 2-3%. Veľa vitamínov obsahuje zelené krmivo a naklíčte pšenicu, hrach... Niekoľko násobne zvýšite obsah vitamínov sk.B,C,E...

Výrobci vajec, kteří nabízí ve vejcích zvýšení obsahu omega3mk, používají také třeba lněné semínko nebo rybí moučku. Ale tyto látky dokáží slepice získat zřejmě i na té louce. Velký podíl této látky měl ve vejcích v r. 2013 i vítěz testů - drobnochovatel.
Ohledně vitamínů. Vzhledem k tomu, že je velmi snadné a levné nechat naklíčit pšenici, hrách, tak to dělám. Zejména teď, v zimě. Ještě musím vysledovat, jestli to žerou všechny slepice... Teď jim to ještě navíc zalévám vepřovým vývarem, kterého je po zabíjačce kotel...

laying hen napsal(a):
Ono tie krmivá, čo bežne dostanete kúpiť, majú parametre aké majú... Určené pre drobnochov. Tu Vám dám obsah bielkovín, ktoré miešam ja kuriatkam až nosniciam, je to horná hranica referenčného rozmedzia, keďže behajú po záhrade a zobnú aj niečo iné. Zdroj: dekalb-poultry.com
K1 20.5% 0-4
K2 19% 5-10
KZK 16% 11-16
Predznášková zmes: 16.8% 17-20 (resp. do znesenia 1.vajca)
N1 18.7% do 30.týždňa
N2 17.9% od 30.týždňa

KZK sa od N1 líši obsahom vápnika, ktoré mladky ešte nepotrebujú, spôsoboval by nechutenstvo. Od 17.týždňa sa hybridkám dáva predznášková zmes, kde je polovičný vápnik oproti N1, aby sa vytvorili zásoby vápnika v kostiach. Zároveň KZK nezriedka obsahuje napríklad pšeničné otruby, ovos... Zvýšený obsah vlákniny spôsobí napučanie obsahu žalúdka, čo spôsobí rozšírenie žalúdka, prípravu do znášky. Predstavte si mladku, ktorá žerie 70gr/deň a po znesení vajca 120gr/den. Skuste skoro zdvojnásobiť príjem krmiva zo dňa na deň. N1 už je práve nízkovlákninová, aby prijali zmesi čo najviac. Vtedy najlepšie nekŕmiť nič iné, keď chcete veľké vajcia. Takže tými údajmi na "hobby zmesiach" sa veľmi nezaoberajte, realita pre veľkochovy je ako píšem vyššie, rozdiely sú veľké. Predznáškovú zmes asi bežne nekúpite, neviem, nekupujem, môžete zmiešať KZK a N1 pol na pol, aby bol polovičný vápnik a mierne vyšší obsah bielkovín.

Ono to není jen o bílkovinách,ale i aminokyselinách a makroprvcich.takovej lysin,methionin,cydten a threonin pokud chybí tak můžete krmit jak chcete,ale pokud to tam je v dobrém poměru a jsou i bílkoviny vs vápník,tak nesou jak dive i ty které normálně nesou málo vajec.ja si dělám směs sám a nosnice masného plemene má snášet okolo 200 vajec rok.nyni je přes 300 a žere skoro stejně.je to o pocitani kalorií dle typu.taky jsem slyšel o univerzální směsi pro lehké u masné plemena ale z praxe vím že je to blbost,leda b nevadilo že slepice sežere 170g/d.moje se drží na 130g/p.ks/kd.pokud to jde tak dostávají obrovské množství kopřiv.jinak to snad ani nejde.mam hybridky Kalimero K-AVI a mají apetit brojlerů,rychle pribiraji.,takže musím furt počítat.

laying hen napsal(a):
Rozsah objemové hmotnosti:
pšenice: 61,5 kg/hl až 88,0 kg/hl
ječmen: 45,0 kg/hl až 82,0 kg/hl
žito: 58,5 kg/hl až 85,0 kg/hl
oves: 35,5 kg/hl až 66,0 kg/hl
Hrach: 65-85kg/hl

Ak rozumiete, prečo hrnčeky nemám rád...

Můj člověk 😅

Terrax napsal(a):
Ono to není jen o bílkovinách,ale i aminokyselinách a makroprvcich.takovej lysin,methionin,cydten a threonin pokud chybí tak můžete krmit jak chcete,ale pokud to tam je v dobrém poměru a jsou i bílkoviny vs vápník,tak nesou jak dive i ty které normálně nesou málo vajec.ja si dělám směs sám a nosnice masného plemene má snášet okolo 200 vajec rok.nyni je přes 300 a žere skoro stejně.je to o pocitani kalorií dle typu.taky jsem slyšel o univerzální směsi pro lehké u masné plemena ale z praxe vím že je to blbost,leda b nevadilo že slepice sežere 170g/d.moje se drží na 130g/p.ks/kd.pokud to jde tak dostávají obrovské množství kopřiv.jinak to snad ani nejde.mam hybridky Kalimero K-AVI a mají apetit brojlerů,rychle pribiraji.,takže musím furt počítat.

Ak údaje o potrebe bielkovín pre dospelé nosnice zodpovedajú dennému príjmu 110gr a Vaše prijmú denne 132gr, to znamená, že môže byť o cca 20% nižší obsah bielkovín v zmesi. Vyšší príjem krmiva znamená aj vyšší príjem bielkovín aj v "horšom" krmive.
Výrobcovia kŕmnych zmesí môžu vychádzať z dvoch základných prístupov pri tvorbe vybalansovanej kŕmnej zmesi čo sa týka obsahu aminokyselín. Bavme sa o zmesiach s obsahom sóje a obilia, nemiešajme iné zdroje bielkovín.
1.prístup: dám dostatok/ľahký prebytok bielkovín, ako píšem vyššie, napríklad pre ľahké plemeno cca 110gr/denný príjem, proteín 17.9% N2. V tom prípade ak použijete pšenicu, kukuricu ako obilniny, nemôžete mať nedostatok ani jednej aminokyseliny, iba metionínu/cystínu, ktorá je pre hydinu kľúčová a nenachádza sa dosť v obilí ani sóji.
2.prístup: idem na hranu s obsahom bielkovín, enviromentálne hľadisko, menej vyprodukovanej močoviny a dusíkatých látok, dajme tomu 16% proteín. Vtedy treba vybalansovať obsah esenciálnych aminokyselín, lebo môže chýbať napríklad tryptofán, treonín, lyzín a samozrejme metionín/cystín, izoleucín, leucín a valín. Ostatné aminokyseliny budú v poriadku. Pre "bežného chovateľa" ako ja, čo chová 70nosníc, je samozrejme lepší prístup č.1, tých pár gramov bielkovín ma samozrejme nezabije a zohnať premix so špecifickým obsahom doplnkových aminokyselín asi nebude ľahké... Ja mám napríklad robený na mieru špeciálny premix u najvačšej českej firmy, doplnil som si metionín kvoli hrachu a zvýšil lyzín podľa USA noriem (sú prísnejšie ako európske).

Pre laikov, ktorí problematike nerozumejú, doporučujem používať ako obilie pšenicu prípadne nahý ovos, kukurica má veľmi málo 8-9% a zlý obsah dôležitých aminokyselín-ešte horší ako pšenica
(12-14% proteín). Rozhodujúci je nedostatok tryptofánu, ktorý v zmesiach s nedostatkom bielkovín ďalej zhorší znášku. Takže ak nekŕmite kvalitne, kukuricu radšej nekŕmte, ten tuk čo je v kukurici nájdete aj v slnečnici (ale má proteín 16%), repke (22%), prípadne pridáte rastlinný olej do krmiva.
Radšej kvoli žltkam dajte sušenú koprivu, seno, prípadne červenú mletú papriku ako prírodné farbivo.
Výborné sú okvetné lístky aksamietnice. Druhé doporučenie, ak nekŕmite kŕmne zmesi, radšej chovajte veľké sliepky, lebo viac zožerú a tým pádom lepšie využijú aj horšie krmivo. Vlaška je ako atlét, potrebuje veľmi málo, ale špičkové krmivo. Inak sú ľudia sklamaní a nadávajú, že biele sliepky nikdy, nenesú, malé vajíčka... Problém je slabé krmivo. Na našom trhu sa asi špičkové krmivo zohnať nedá.
Okrem toho pšenica resp. kukurica. Pšenica sa žne v júli, keď je sucho, 30 st.C. Pšenica nerobí problémy, žiadne mykotoxíny, plesne nehrozia. Kukurica ide dole v jeseni až zime, ak sa nevysuší, pomnožia sa mykotoxíny a pod. Toho roku mi uhynulo niekoľko kuriatok z asi zlej kukurice, následne zmes bez kukurice a čistý pšeničný šrot+sója, hrach a premix ani jeden úhyn. Treba vedieť zohnať kvalitnú kukuricu.

laik žasne, odborník se diví .... nebo je to obráceně

Tak abychom se vrátili k původnímu zadání - ano, krmením lze ovlivnit nástup do snášky.

honzapm napsal(a):
Tak abychom se vrátili k původnímu zadání - ano, krmením lze ovlivnit nástup do snášky.

Bodlinka zmiňuje, že v drobnochovu prakticky nerealizovatelné. Máte nějaké své zkušenosti? Jak urychlit/oddálit snášku bez negativního dopadu na budoucí kondici či velikost slepic a jejich vajec?

alest250 napsal(a):
Bodlinka zmiňuje, že v drobnochovu prakticky nerealizovatelné. Máte nějaké své zkušenosti? Jak urychlit/oddálit snášku bez negativního dopadu na budoucí kondici či velikost slepic a jejich vajec?

Vačšina chovateľov chová nosnice a v danom roku od jari si dochová mladky, ktoré tie staré nahradia, takže asi nejaký týždeň neskorší nástup znášky nevadí. Má to aj svoje výhody, lebo pohlavná dospelosť nie je rovnaká u všetkých nosníc, kľudne môže byť rozptyl u hybridiek 18-24 týždeň nástupu znášky, keď sa tie prvé v znáške pribrzdia, tak začnú niesť bližšie k sebe s opozdenými mladkami v jednom čase. Zároveň bývajú vačšie vajcia skôr. Nástup do znášky urýchlite pridaním bielkovín, ubratím vlákniny a pridaním vápnika kvoli škrupine. Pri kvalite hobby zmesiek a zároveň tým, že si sliepky riedia krmivo pasením trávy, skrmovaním zvyškov z kuchyne a pod., dá sa predpokladať, že 95-99% všetkých sliepok sa v znáške v domácich podmienkach opozdí. V drobnochove to nie je na škodu. Mne sa mladky oneskorili toho roku v znáške o 2 dni proti manuálu Dominant D229, takže ide dosiahnuť aj ideálny stav, ale rozptyl do znesenia 1.vajca bol aj tých 6 týždňov-posledné mladky.

Hloupost to není. Například já jsem nyní použila v pravidelným intervalech vitamíny a slepice začaly snášet mnohem více. Nevěřila jsme tomu. https://www.lihneme.cz/vitaminy-mineraly-krmne-doplnky/fidmix-pro-nosnice-10kg/

On obecně ten e-shop Lihneme.cz je plný zázraků. Kdo nevěří, ať tam kliká.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
laying hen pekné počty, pre drobnochov je to ale nepoužiteľné. Ak mám bežne dostupné krmivá a miešam zmes, tak použijem jednoduché váhové alebo objemové miery (liter, kýbel, kilo, lyžica, hrnček) Neverím že sa niekto mimo teba zaoberá percentami. Však to počítaš ako pre pacienta na JISKE. Neber to prosím ako útok na teba, ale ako realitu.
To keby si dal zloženie zmesky z bežných surovín v nejakých normálnych objemových - váhových jednotkách, to by bolo iné, takto je to o ničom.
Už vidím ančovičku 1 (dala si mu palec) ako stojí s mikrováhou v sklade obilia a počíta %
Však skús dať "hrníčkový recept" ako zo starej kucharskej knihy a vynechaj pri tom exotické koreniny (extrudované soje, modre z neba,...)
To by bolo niečo iné.

Já si v drobnochovu, taky počítám procenta. Zkusím několik variant množství jednotlivých složek než mi vyjde vhodné procentuální zastoupení dusíkatých látek a se sepsanou směsí na papíře si vezmu ještě kuchyňskou váhu a jdu do přípravny krmiva to navážit a smýchat. Extrudovaná sója by Vám neměla připadat exotická, vždyť na Slovensku se jí pěstuje víc než u nás. Já pro extrahovaný sójový šrot právě na Slovensko jezdím, tady ho seženu víc jak za dvojnásobnou cenu vážený na kila a to už se mi pak nevyplatí si směs mýchat.

alest250 napsal(a):
Dobrý den, velmi často se v různých diskusích, setkávám s termínem "vyprovokování snášky", či "předčasné snášky", apod.

Když porovnám složení směsi pro kuřice od cca 11. do 20. týdne a směsi pro nosnice po 20. týdnu věku, pak rozdíl spočívá pouze v dávce vitamínů, vápníku a v barvivu.

Kuřice mají podstatně vyšší dávku vitamínu E. Vyšší podíl je i ostatních vitamínů a celkově je směs taková trošku ,,výživnější".

Nosnice pak mají ve směsi podstatně více vápníku (logicky předpokládám na tvorbu skořápky). A také je přidáno barvivo, (pro pěkné žloutky).

Proto se ptám, jestli když ve složení směsí není žádný podstatný rozdíl, (až na vitamín E pro kuřice a vápník s barvivem pro nosnice), jestli ono vyprovokování či urychlení snášky, není nějaký mýtus?

Pokud chci něco vyvolávat uměle, pak bych očekával nějaký preparát, či genetický zásah, ale nikoliv přidání vápníku a ubrání vitamínů?

Není to tak dávno, kdy se kuřicím od stáří 12 týdnů do předsnášky krmila KZK - krmná směs pro kuřice, která byla normálně dostupná i drobnochovatelům a hobbystům. V posledních letech ji přestali maloprodejny nabízet. Takže zůstává jen v profi velkochovech. Je to škoda, na některá plemena byla výborná. Nám nyní nabízejí různí "energysové" jen kuře start a kuře růst, a podobné nesmysly. Kdy se absolutně nerespektuje zaběhlé třífázové krmení odchovů: K1 do šesti týdnů stáří, K2 do 12. týdne stáří a následně KZK, které odpovídalo potřebám plynulého vývoje kuřat. Zkrmováním KZK jak již správně napsala přispěvatelka Ježková je trávicí trakt zaplněn více balastem a vlákninou. Je to směs podstatně chudší na N látky. Nicméně minerálie a vitamíny tam jsou. Pokud by se kuřice krmily pořád K1 například, je to krmivo poměrně tučné, s vysokým obsahem N látek, které nutí tvořit mimo jiné pohlavní orgány, a právě předčasně dospět na úkor tělesné vyzrálosti. Ale také mohou způsobovat u těžších plemen tučnění kuřic. Je nutno připomenout, že kuřicím těžších plemen je právě třeba krmnou dávku trochu rozšířit zejména o zelené krmení. Přesto, že mají přístup k pastvě, má se do krmiva ještě přidávat. Kopřiv, či vojtěšky není nikdy dost. Krmení výživově chudším krmivem formou KZK zvětšuje kuřicím objem trávicího traktu, takže jako nosnice jsou pak žravější. Přijmou pak více krmiva, které pak dávají posléze do vajec. Zjednodušeně řečeno.
Není umění vyhnat kuřice do brzké snášky jako spíš je udržet pohlavně nezralé, aby napřed tělesně narostly do požadované velikosti a váhy.
Čili toto je moje odpověď bez výpočtů a přesných čísel, zda jde ovlivnit nástup do snášky výživou, ano jde.

Juraj Kafka to popsal přesně a po lopatě. Hnát kuřice, ale i kohoutky do předčasné pohjlavní vyspělosti, je chyba na celý jejich život. Vícekrát zde zmiňovaný výrobce krmích směsí Sehnoutek a syn (někteří mají výhrady, jiní mají dobré zkušenosti), vyrábí právě 3 druhy směsí. Tou poslední je K3 doporučovaná ke zkrmování v poslední fázi do 10 týdnu stáří. Já ji osobně krmím, pro nižší obsah N, o dva týdny déle a tak mi většinou začíná snáška někde kolem 6. měsíce u zNH i Rz, kdy jsou kuřice již plně vyspělé a i kohoutci jsou celkem při oddělení v klidu.

Všetky príspevky o potrebe vlákniny u rastúcich mládok na rozvoj žravosti a ku zvačšeniu objemu žalúdka, o potrebe zníženia N v krmnej zmesi oproti K2 sú pravdivé, skutočne vysoký obsah proteínov ženie mladky do predčasnej dospelosti. (Nedostatok živín ale môže mať na tie kurčatá podobne zlý ak nie horší vplyv).
Na druhej strane si dovolím tvrdiť zo skúseností od iných chovateľov, že málokto kŕmi iba kompletnú kŕmnu zmes a vodu. Vačšina chovateľov dokrmuje pirodzene trávu, zvyšky z kuchyne, hodí nejakú pšenicu a pod., takže by som sa neobával, že kuřice budú predávkované bielkovinami a vitamínmi. Som presvedčený, že minimálne 90% chovateľov má svoje mladky skôr "podvyživené" ako "nadvyživené". Druhá poznámka: z lepšieho horšie spravíte, naopak to ale nejde. Ak chcete zo "silnej zmesi" vyrobiť slabšiu, čo Vám bráni pridať na kilo zmesi K2 napríklad 200gramov ovseného či jačmenného šrotu kvoli vláknine a zároveň si znížite obsah bielkovín a vitamínov? Nie je to až také zložité. Naopak to nejde.
https://www.energyshobby.sk/kurca-midi/ -akože obsah proteínov pre 5 týždňové kuriatko 16% je smiešne nízky. 16% je dobré tak od 11 týždňa veku. Nazabudnúť u ľahkých plemien od 17.týždňa zvýšiť vápnik v krmnej zmesi na cca polovicu v období znášky.

https://www.dekalb-poultry.com/documents/301/Dekalb_White_cs_product_guide_North_America_L8119-2-NA.pdf

Strana 6

Skúste si pozrieť doporučenie na krmne zmesi pre Dekalb white. S tými našimi zmesami o obsahu bielkovín 16% (Energys K2) ich tak ľahko proteínmi neprekrmite. Tých 16% môže byť dobrých pre hempšírky a podobne vačšie sliepky.

jo012810 napsal(a):
Juraj Kafka to popsal přesně a po lopatě. Hnát kuřice, ale i kohoutky do předčasné pohjlavní vyspělosti, je chyba na celý jejich život. Vícekrát zde zmiňovaný výrobce krmích směsí Sehnoutek a syn (někteří mají výhrady, jiní mají dobré zkušenosti), vyrábí právě 3 druhy směsí. Tou poslední je K3 doporučovaná ke zkrmování v poslední fázi do 10 týdnu stáří. Já ji osobně krmím, pro nižší obsah N, o dva týdny déle a tak mi většinou začíná snáška někde kolem 6. měsíce u zNH i Rz, kdy jsou kuřice již plně vyspělé a i kohoutci jsou celkem při oddělení v klidu.

Co to je K3 do deseti týdnů stáří? Nemělo by tam být od deseti týdnů?

ta věc, která žene kuřice do předčasné snášky, není krmení, ale světlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ta věc, která žene kuřice do předčasné snášky, není krmení, ale světlo.

Určitě světelné podmínky ovlivňují začátek snášky. Když člověk líhne brzy z jara, pak právě již délka přirozeného světla umožňuje větší prostor pro příjem potravy. Pozdější líhnutí např. květen, červen budou mít při dospívání méně světla, pokud nebudeme přisvětlovat. Takže, jak píše Bodlinka světlo ano, ale právě světlo ve spojení s odpovídající výživou...

Juraj_Kafka napsal(a):
Co to je K3 do deseti týdnů stáří? Nemělo by tam být od deseti týdnů?

Omlouvám sa za překlep. Je to skutečně od 10 týdne....Děkuji za upozornění, aby nemátl chovatele.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ta věc, která žene kuřice do předčasné snášky, není krmení, ale světlo.

Ono by sa to dalo aj otočiť. Nedostatočné krmenie odďaľuje začiatok znášky. V našich podmienkach a pri kvalite hobby zmesí a pri spôsobe domácemu chovu (tráva, zvyšky z kuchyne a pod) sa nejaké predávkovanie bielkovinami a vitamínmi len tak nepodarí. Ja kŕmim svoje mladky podľa tabuliek a vždy mi začnú niesť presne tak, ako to majú uvedené v návode na chov. Ani skôr, ani neskôr, +-2dni.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ta věc, která žene kuřice do předčasné snášky, není krmení, ale světlo.

Zase, není to tak dávno,(myslím, že to bylo před šílenstvím z šílenství krav), co se do směsí přidávaly komponenty živočišného původu, jako masokostní moučka, či obé zvlášť, rybí moučka, krevní moučka a podobně. Vše pro slepice tolik potřebné pro dotaci aminokyselin. Myslíte si, že kdyby kuřice byly na krátkém dni dejme tomu září - říjen, a byly krmeny od 12týdne stáří jen touto někdejší směsí pro nosnice, že by je to nevyprovokovalo? Zčervenají a zarazí se v půlce až třičtvrtě váhy a začnou nést. Obzvláště hybridní kuřice k tomu mají sklony.

Juraj_Kafka napsal(a):
Zase, není to tak dávno,(myslím, že to bylo před šílenstvím z šílenství krav), co se do směsí přidávaly komponenty živočišného původu, jako masokostní moučka, či obé zvlášť, rybí moučka, krevní moučka a podobně. Vše pro slepice tolik potřebné pro dotaci aminokyselin. Myslíte si, že kdyby kuřice byly na krátkém dni dejme tomu září - říjen, a byly krmeny od 12týdne stáří jen touto někdejší směsí pro nosnice, že by je to nevyprovokovalo? Zčervenají a zarazí se v půlce až třičtvrtě váhy a začnou nést. Obzvláště hybridní kuřice k tomu mají sklony.

slepice, aby začala nést, aby pohlavně dospěla, potřebuje mít nějakou minimální hmotnost dané procentem dospělé hmotnosti. a pak to světlo. ale když má hmotnost, tak dospěje i bez něj.¨

vtip je v tom, že konkrétně tu hybridní dvanáct týdnů starou kuřici, i když bude na té kázetě nebo jí budete škrtit pšenicí, tak pokud jí v tom říjnu začnete prodlužovat světelný den, tak jí dostanete v patnáctém šestnáctém týdnu do snášky, i když hmotnost nemá a nikdy mít nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
slepice, aby začala nést, aby pohlavně dospěla, potřebuje mít nějakou minimální hmotnost dané procentem dospělé hmotnosti. a pak to světlo. ale když má hmotnost, tak dospěje i bez něj.¨

vtip je v tom, že konkrétně tu hybridní dvanáct týdnů starou kuřici, i když bude na té kázetě nebo jí budete škrtit pšenicí, tak pokud jí v tom říjnu začnete prodlužovat světelný den, tak jí dostanete v patnáctém šestnáctém týdnu do snášky, i když hmotnost nemá a nikdy mít nebude.

Což to ano ,ale když jí nebudeme prodlužovat den? (většina lidí neprodlužuje).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
slepice, aby začala nést, aby pohlavně dospěla, potřebuje mít nějakou minimální hmotnost dané procentem dospělé hmotnosti. a pak to světlo. ale když má hmotnost, tak dospěje i bez něj.¨

vtip je v tom, že konkrétně tu hybridní dvanáct týdnů starou kuřici, i když bude na té kázetě nebo jí budete škrtit pšenicí, tak pokud jí v tom říjnu začnete prodlužovat světelný den, tak jí dostanete v patnáctém šestnáctém týdnu do snášky, i když hmotnost nemá a nikdy mít nebude.

S tou poloviční hmotností jsem to samozřejmě přehnal, ale může být třeba o čtvrtinu nižší. Pak je ještě plemenná příslušnost či individualita. Např. u vranohlavek o předčasné snášce nemůže být řeč.

Juraj_Kafka napsal(a):
Což to ano ,ale když jí nebudeme prodlužovat den? (většina lidí neprodlužuje).

prodlužuje třeba i pánbůh

ale většina lidí líhne na jaře a v době, kdy by pro kuřici už prodlužování dne mohlo znamenat předčasný nástup pohlavní dospělosti, už pánbůh obvykle zase zkracuje, takže cajk

no a s tím krmením... hobby krmiva dle mého názoru jakkoliv předčasnou snášku nemají šanci vyvolat. zase tak nadupané to opravdu, opravdu není.

ta kázeta se kuřicím nedává z obavy, aby nezačaly předčasně snášet, k tomu slouží čistě světelný režim :)

dává se proto, aby se kuřice naučily žrát, aby si roztáhly pajšl. ono totiž ta kuřička, když se začne se světelnou stimulací a jdou do snášky, kdyby neuměly žrát tolik, tak se to neukrmí a to hejno by si člověk celé pokazil a to trvale. i tak je někdy potřeba přejít třeba na krmivo spočítané na příjem 95 g za den. což je úplně jinde než nějaká hobby k1, to je spočítané tak na 120 g.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
prodlužuje třeba i pánbůh

ale většina lidí líhne na jaře a v době, kdy by pro kuřici už prodlužování dne mohlo znamenat předčasný nástup pohlavní dospělosti, už pánbůh obvykle zase zkracuje, takže cajk

no a s tím krmením... hobby krmiva dle mého názoru jakkoliv předčasnou snášku nemají šanci vyvolat. zase tak nadupané to opravdu, opravdu není.

Takže zjednodušeně a laicky řečeno: doporučujete krmit od mala do dospělosti směs pro nosnice s tím, že se od dvanáctého týdne začne přidávat celé zrno nejlépe pluchatý oves? Kvůli vláknině? Je to tedy jedno čím se krmí? Nebo jinak - od mala krmit jen pšeničný a kukuřičný šrot s přídavkem plastinu a jen nastavit časový spínač, kdy usoudím, že už by teda mohly nést?

Juraj_Kafka napsal(a):
Takže zjednodušeně a laicky řečeno: doporučujete krmit od mala do dospělosti směs pro nosnice s tím, že se od dvanáctého týdne začne přidávat celé zrno nejlépe pluchatý oves? Kvůli vláknině? Je to tedy jedno čím se krmí? Nebo jinak - od mala krmit jen pšeničný a kukuřičný šrot s přídavkem plastinu a jen nastavit časový spínač, kdy usoudím, že už by teda mohly nést?

ne.

směs pro nosnice se od hobby k2 odlišuje hlavně obsahem vápníku, tolik ho rostoucí kuřička fakt nepotřebuje, takže směs krmit podle kategorie

pšeničný a kukuřičný šrot, to zase nejsou skoro žádné bílkoviny, na tom pěkná kuřička těžko vyroste.

Juraj_Kafka napsal(a):
Takže zjednodušeně a laicky řečeno: doporučujete krmit od mala do dospělosti směs pro nosnice s tím, že se od dvanáctého týdne začne přidávat celé zrno nejlépe pluchatý oves? Kvůli vláknině? Je to tedy jedno čím se krmí? Nebo jinak - od mala krmit jen pšeničný a kukuřičný šrot s přídavkem plastinu a jen nastavit časový spínač, kdy usoudím, že už by teda mohly nést?

Najkvalitnejšie zložky obsahuje vždy K1, keďže je určená pre najmenšie kuriatka, kvoli stráviteľnosti nemáva DDGS, repné řízky a podobný balast, spravidla obsahuje sóju, obilie, vitamíny. Teoreticky si viete vystačiť pri odchove iba s K1. 1.-5.týždeň iba K1. 6.-10.týždeň na kilo K1 pridajte 250gramov pšeničného šrotu a vo veku 11.týždňov povedzme ďalších 250gramov ovseného šrotu. Všetko homogénna zmes. Dávky bielkovín budú zodpovedať danému veku kurčaťa. Vyjde Vás to lacnejšie. Prepočty tu schválne nepíšem, niektorých to irituje. Ak by výrobcovia zmesí dokázali adekvátne znižovať cenu zmesí od najlepších K1...K2...KZK, tak by to nemalo zmysel. Ale vysoko kvalitná K1 nie je oveľa drahšia od "balastnej" KZK. Vychádzam zo zloženia Energys K1.