Dobrý den, jsem začátečník a chtěla bych vás poprosit o radu. Je nějaký způsob jak si vychovat hodného kohouta? Měli jsme kohouta orlovky a cca v roce začal útočit, tak bohužel muse jít. Kohouta jsme neochočovali jako slepice, ty jsou mazlivky. Myslela jsem, že bude lepší když mu nastavíme určité hranice (jako např. u beranů, kozlů že je lepší žádné velké kamarádění). A teď k mé otázce, budeme mít kuřátka australek a určitě mezi nimi bude i kohout, tak myslíte že všeobecně je lepší si khouta ochočit, nebo ho držet trochu bokem, nevšímat si ho? Vím že je to hodně individuální, ale zajímalo by mně jaký přístup se vám osvědčil víc. Předem děkuji
U orlováků to není dobrá vlastnost, která se dědí. Už jsem měla také jednoho, co útočil jenom na mě. Nechala jsem si po něm mladého, ale taky útočil. Oba šli šlapat nudle a nenechala jsem si po nich nic do chovu.
Jinak už jsme měli hodně kohoutů orlováků a hempšíráků a co se mi osvědčilo. Neochočovat, ale udržovat "přátelský" vztah (nejlépe s plechovkou kukuřice). Když mám projít a je tam kohout, tak se musí on uhnout. Neobcházím ho. Ale třeba když chytám slepice, tak chytnu nejdřív kohouta a zavřu ho. Pak v klidu chytám slepice. Jinak bych riskovala, že si je bude chránit. Jinak mám třeba vysledováno, že se kohoutům nelíbí lesklé stříbrné věci. Což jsem se přesvědčila, když jsem měla na botách "stříbrnou odrazku".
Kuřata jsme líhli 2x, první várka byla dvorkový mix(takže žádný vyrovnaný zákad). 2 kohouty jsme si nechali, po tom co jeden začal útočit na slabšího a zároveň i na nás jsme ho dali pryč. Druhého jsme vyměnili za menšího protože slepičky na něj byli moc drobé. Třetího jsme dali známým a ten je v pohodě nějak ho "nevychovávali" prostě šel ve 4 měsících jinam a basta, byl na dvorku a nikdo si ho víc nevšímal. Druhá várka kuřat byli faverolky u kterých se kohouti velmi dobře snášeli do půl roka pak jsme z důvodu místa dali 5 pryč. Je podle mě důležité dodržovat nějakou komfortní zónu, žádné nahánění(pokud nění nutné), odstrkování koštětem, chodit s tyčí apod. Koukal bych na otce kuřat jak se chová, agresivita se "dědí". Když byli malí snažil jsem se o co největší kontakt a zvykat na psy a chod zahrady. Faverolky mají mít údajně mírnou povahu což se u kohouta vydařilo, ale u slepiček občas nastanou šarvátky u krmení nebo ve snáškových hnízdech kdy si prosazují místo.
Martina40

XXX.XXX.64.137
Dobrý den,
my teda roky měli slepičky vždy jen "nějakou směsku" na vajíčka ráno k snídani :-). A k nim nějakého manžela-kohouta, aby se holky cítily spokojenější. Kuřata jsme nelíhli.
Kohouta jsem si vždycky vybrala nějakého, že se mi prostě líbil. Měli jsme vyandotku, velsumku, nějakého rousného, pavlovského, atd.
Ke všem jsme se chovali stejně, spíš jsme si jich nevšímali a když někde překážel a motal se, tak muset uhnout, ale nikdo ho nehonil, nestrašil. Vždy slyšel vlídné slovo a pochvalu, že se dobře stará o manželky, ale žádné "ochočování" nebo mazlení. Oni se "ochočí" sami, zjistí, kdo na dvůr patří a kdo je cizí, vědí , kdo jim dává najíst. Všichni byli naprosto v pohodě, nevšímali si ani dětí, ani cizích lidí, kočky, psa, nic.
Jen jeden vlašák, to byl takovej h..jzl. Nakonec útočil i přes plot. Někdo šel za plotem a už letěl a nalítaval proti plotu. Prostě se to s ním nedalo. Ani po dobrým ani po zlým.
Jednou jsem přijela domů a můj chlap seděl spokojeně na lavičce na sluníčku a povídá: "Máš ho v kýblu :-)". Polívka byla moc dobrá.
Jako malá jsem celé prázdniny trávila u staroušků na vesnici. Běhali jsme mezi slepicema, kachnama, byl tam pes a nikdy jsem o kohoutovi nevěděla. Pamatuju si jen, že se mi vždycky hrozně líbil a to bylo všechno.
Jen jednou děda vyprávěl, že měli zlýho kohouta, tak ho vzal sekyrkou a nečekal, až někomu vážně ublíží (Viděla jsem chlapa, který měl od kohouta jizvu přes půl obličeje a byl rád, že mu zůstalo oko! Slyšela jsem o případu stařenky, kterou kohout trefil tak dobře, že jí ostruhou otevřel tepnu a zůstala na místě. ).
Prostě někteří kohouti jsou na pohodu a někteří jsou hajzli a na ně platí sekyrka. Nějaké vychovávání nebo pokus o převychování nemá smysl.
Jasně i hodné zvíře se dá zkazit, ale to není Váš případ. Když se ke zvířeti chováte s vlídnou úctou, nemá důvod Vám ubližovat a útočit. Pokud to přesto dělá, tak šup do trouby a nechovat na tom.
Toť můj názor.
Hezký den.
Moc děkuji za názory, víceméně jste mně utvrdili v mém názoru, že není potřeba nějakého extra přístupu, že to prostě asi je o tom na jakého zrovna trefíte. Přiznám se že kohoutům jsem se vždy snažila vyhnout (adi strach z dětství, kdy mně jeden dozobal🤔)ale slepice jsou mazli. Ovšem teď kohouta potřebujem, hlavně kvůli nějaké té obraně děvčat. Proto mi bylo o líto toho orlovjáka - na slepice byl zlatý, nenechal žádnou utiskovat a postavil se i boxerovi(psovi), který nám podhrabal plot. Proto jsem chtěla vědět jestli je možnost jak takový nezdar eliminovat přístupem.