Takto si krátím dlouhé zimní večery.
Vyrábím mašlovačky, nebo jak se u nás říká "perótky" .
Jak si krátíte večery u vás? Taky něco vyrábíte?
No, pochopila jsem úmysl zadavatelky... inspirace, koníčky. Gauč je náš každodenní pokušitel 😉 😂
Jistě nejste takoví lenoši, za jaké se vydáváte. Vašich kreativních příspěvků je tu halda.
Já dnes řešila snahu větru zbavit naše pipinky foliovníkového úkrytu. Už mám v plánu něco festovnějšího.
Dobrý deň.Liahnúť ešte nemienim,lebo keď začnem,tak liahnem 3 liahňami,takže každý týžďen sú kuriatka.Začnem asi v marci čo je březen.Pred 2 dňami sme predali už 5 teliatko a to vždy jalovičku.výrobky som robil každý 2 deň,teraz budem robiť každý deň.Dôchodci musia mať stále robotu,aby nemysleli na hlúposti.S pozdravom .M.H.
Za dlouhých zimních večerů koukám na čtvrtstoletí staré fotky.
Třeba jak jsme s tátou a dědou poprvé hnali ven do výběhu hybridky.
Tak já se teď bavím takto. Vrby máme všude plno a těch košů já za rok potřeba fakt hodně a hodně se jich taky roztrhá.
Tak ještě po neděli budu plést a pak už asi nebude čas.
Pletu třeba do půlnoci, dám si k tomu pivo a kořalku, pustím si rádio a parádně se odreaguju.
Já jsem se dlouhé roky zabavovala hlavně křížkovým vyšíváním. Už webovky od nějakého roku neaktualizuju, ale zpětně je tam taky toho hodně vidět
http://www.hubac.net/delfin/krizkova_vysivka/krizkova_vysivka.htm
taky sem tam pletu z pedigu, to mě pořád baví
http://www.hubac.net/delfin/pedig/pedig.htm
Poslední dobou ale spíš o volném čase pletu čepice a šály, ponožky (hlavně v zimě). Nebo jsem nedávno pletla svetřík pro staršího jezevčíka A pak taky hodně šiju. Kalhoty na doma, sukně, kraťasy, halenky (šiju zase hodně v létě).
Stejně jako pan Horinka, důchodce prostě nemá čas. A víte vy mladice a mladíci proč? Té práce je pořád stejně, možná, určitě méně, ale trvá to trochu déle. No podstatně déle. Vlastně mnohonásobně déle. Už jenom proto, že mi furt někdo přendává věci. Položím si něco před sebe na stůl a za pět minut to tam není, je to úplně někde jinde kam bych to určitě nepoložil. Pořád mi padá něco na zem. Tužky si kupuji jenom tesařské a i přesto, že jsou placaté skutálí se stolu. To je pak něco, jako když dřevorubec porazí košatý buk. Napřed praskání, vrzání, kvílení a pak ohromná rána. To když jdu na koleno abych tu tužku zvedl. Když bych se chtěl normálně ohnout, tak nedosáhnu rukama na zem. Asi se mi nějak zkrátili a to pozoruji už delší dobu při čtení, že jsou nějaké krátké. No a pak to zvedání, to i březí kráva před porodem je hbitější. To to pak schytám od babičky, že mám špinavé kolena. Vždycky si pak vzpomenu na mladá léta kdy mi stejně nadávala máma. No ale tenkrát ty kolena byli špinavé z úplně jiného důvodu. A vlastně i na to už zbyly jenom vzpomínky. A gaučík ? Tak to ani náhodou. Artróza v kloubech, bolavá záda, bolí při každém pootočení a nepomáhají ani zázračné, paměťové matrace. Jsem rád, že ráno v půl čtvrté vypadnu z postele. Pak než jdu na zahradu, až se rozední, tak čtu odborná články o slepicích, králících a včelách. Můj táta říkal, člověk se učí celý život, ale stejně umře blbej. Tak abych neumíral blbej, tak se vzdělávám. (kecá, to aby mohl tady dělat chytrého) A co dělá se zbytkem času? Vláda nám věnovala nějaké prachy a protože si roušky šiji sám tak jsem ty prašule investoval do ručních elektrických strojů. Napřed ty moje a pak i babičky. Z kocoura (ruční kotoučová pila) jsem udělal cirkulárku a na ní různé udělátka, na kterých vyřezávám přířezy na včelí rámečky. Už jich mám možná na dva roky a zeť mi vzkázal, že mu to už také stačí. V garáži, kde jsem si vybudoval truhlárnu, už není kvůli novým nástavkům k hnutí. A vo tom to je.