Bushhush

XXX.XXX.43.225
Topinambur hlíznatý
Velice vděčná trvalka, Pokud je na jaře chráněna pletivem na stromky, rychle vyroste a poskytne úkryt před dravci i sluncem v perných letních dnech. Je vhodné při výsadbě v blízkosti záhonů oddělit 1m pruhem sekaného trávníku. Divoké topinambury z přírody jsou vytrvalejší a také se rozrůstají, ušlechtilé mají mohutné hlízy nahloučené do 15 cm od stonku a tak neplevelí.
Topinambury jsou využívány též jako výborné zelené krmení pro králíky a hlízy je možné strouhané podávat i drůbeži. Pro lidskou spotřebu je též velice vhodný, zejména do salátů, nebo zapečený v zeleninové směsi. "Asi 40% lidské populace trpí špatným trávením cukrů, což při průchodu inulinu tlustým střevem způsobuje větší produkci CO2 a dalších plynů (plynatost), při konzumaci hlíz do 250 g denně (nejlépe se špetkou anýzu) ani postiženým problémy nedělá. Naopak trávení velice prospěje, jelikož se podle výzkumů koncentrace žádoucích bifidobakterií při konzumaci hlíz zvyšuje (z 20 na 71 %) a podíl nežádoucích bakterií se značně redukuje (bakteroidy ze 65 na 26 %, fusobakterie ze 12 na 3 % a klostridie ze 3 na 0,3 %)(Madrigal et Sangronis, 2007). Topinambur je také polyvitaminovou plodinou s bohatým zastoupením vitaminů B - komplexu (především niacinu a biotinu), kyseliny askorbové (vitamin C) a ß-karotenu (provitamin vitaminu A). Hlízy topinamburu jsou významným zdrojem minerálních látek, podílejících se na výměně látkové živého organismu, jako makroprvků - draslíku, hořčíku či vápníku, nebo mikroprvků – železa, zinku, mědi, manganu či bóru. Topinambur rovněž aktivně akumuluje křemík z půdy, patří ke „křemíkofilním“ rostlinám. Tento biologicky snadno využitelný křemík je nezbytný pro zajištění pevnosti kostní tkáně, tvorbu kolagenu a vstřebávání dalších prvků."
Bushhush

XXX.XXX.43.225
Sida Oboupohlavná
Tato rostlina příbuzná ibišku pochází ze Severní Ameriky a lze ji využít mnoha způsoby: jako pícnina, nektarová rostlina, léčivka, přadna, půdoochranná rostlina, energetická rostlina a pro rekultivaci půdy.
Je to vytrvalá, rozložitá, keřovitá rostlina, která mívá od druhého či třetího roku osm až dvanáct dřevnatých stonků vysokých 2,5 až 3,5 m. Drobné, stopkaté květy vyrůstají v počtu 11 až 15 ve skupinkách po 5 až 10 na ose latnatého květenství, která roste z úžlabí horních listů. V každém květu se tvoří 9 semen v tobolkách.
Pro včelaře nabízí letní a podzimní zdroj nektaru. S výnosem medu až 120 kg na hektar je rostlina skutečnou včelí pastvou.
Sida má složení srovnatelné s vojtěškou, díky čemuž se jedná o vysoce kvalitní pícninu s až 30 % bílkovin.
Jako rychle obnovitelná surovina má Sida vlastnosti srovnatelné s borovicovým dřevem a je využívána jako rychle obnovitelný a zvláště vysoce výtěžný zdroj energie.
Již v prvním roce po vysetí tvoří v podzemí silně rozvětvený kořenový systém až do hloubky tří metrů. Z toho vyplývá dobrá vhodnost pro lehké půdy a také velká regenerační síla při dlouhodobém nedostatku vody v růstové fázi. Je to velmi dlouhověká trvalka a může se dožívat až 30 let.
Semena v menším - levnějším balení pro zahrádkáře jsem u nás nenašel ale v Německu jsou běžně ke koupi. V Polsku se pěstuje jako zdroj nektaru pro včely. Rostlina je celá jedlá včetně semen, vytváří úhledné keře a v polovině léta bíle kvete. Snadno se promyšleným sázením tvoří labyrinty a různé chodbičky.
yil

XXX.XXX.6.19
Muchovník klasnatý, výběžkatý nebo Lamarckův
Velmi rychle roste, muchovník lamarckův přirůstá až 40cm za rok a vytváří mnohakmenný stromek podobný lískovému keři. Muchovník klasnatý s výslednou výškou pouhé 2 metry za ním ročními přírustky příliš nezaostává. Muchovník výběžkatý se chová asi jako maliník a vytváří "buš" z kořenových výběžků, což jiné druhy neumí. Muchovník bohatě plodí a krásně kvete. Dělají se z něj "jedlé" živé ploty, snáší totiž v podstatě jakýkoliv řez. Indiáni využívali pevné pružné kmínky pro výrobu luků. Bobule jsou výtečné, ale hodně záleží na odrůdě. Na podzim úplně září.
yil

XXX.XXX.6.19
Maliníky
Maliníkové houští ve výběhu umí slepicím poskytnout perfektní úkryt. Dravec bude mít problém ulovit slepice na pozemku, kde se mohou rychle schovat mezi vegetací. Úspěšnost útoků bude celkově nižší. Maliníky a další bobuloviny (muchovníky, kustovnice cizí - šlechtěná, hlošiny okoličnaté) navíc slouží i jako zpestření jídelníčku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Na vhodně zhotovenou konstrukci, např. na rohu nějaké boudy, nad pítkem, může jestřábovi bránit ve výhledu popínavá rostlina. Vhodné je pro takový účel rychle rostoucí kiwi (Actinidia arguta) i jiné mrazuvzdorné druhy kiwi, akebie pětičetná, víno a další liány.
Mám tu letité houštiny - pámelník bílý, bez černý, líska, zdá se, že slepicím to vyhovuje. Jinak těch keřovin s jedlými plody i pro drůbež je vícero... Kromě již uvedené bezinky, taky muchovníky, kustovnice čínská, horší odrůdy zimolezu kamčatského a tatarského, aronie, meruzalka zlatá, moruše, jeřabiny, kalina obecná fertilní, dřín obecný, skalníky, hlohyně, mišpule, trnky a jiné křovité prunusy.... jinak taky zlatice, šeříky, zeravy, jalovce, tisy, kleče, tamarišky, pustoryly, troujpuky, ptačí zoby, kolkwicie, abelie, svídy, brsleny, vrby, dřišťály, weigelie a jiné. Záleží na prostorových možnostech a stanovištních podmínkách. Slepice část dne prodlí v křovinách, kde se mohou i popelit (sucho pod zeravy).