XXX.XXX.120.35
Dobrý den, v polovině letošního dubna jsem od hobby chovatelky zakoupila 10 10denních kuřat. Do Forverek jsem se zakoukala u sousedky u nás na vesnici a dostala i typ, kde je koupit. Jsou krásný a přišlo mi, že jsou klidný. Přečetla jsem si o tomhle plemenu, že je i odolný (jsme v 500m a dost tu fouká). Letos bylo docela studený jaro, takže jsme je měli poměrně dlouho doma. Byly krmený z ruky, vším, co se zde na ifauna doporučuje + směsí od VKS Pohledští Dvořáci. Na pohyb člověka navyklý... Vlastně jsme je měli do 2 měsíců v bytě, později na verandě a ven šly cca koncem května asi tak v 10 týdnech, přesně nevím... Přitápěli jsme jim, když bylo potřeba. Poměr kohoutů a slepic - 3:7. Kohouti se začali tepat už ve 4 měsících, takže nejklidnějšího jsem nechala u slepic a dva šli do separace. Myslela jsem, že na prodej, ale pro nezájem skončili na víně s brusinkami a tymiánem. Nevím jak chutnají ostatní plemena, ale Forverky-kohouti jsou opravdu luxusní masíčko, trochu k bažantovi, ale maso křehké... No prostě... i jsem u oběda zapomněla, že jsem jim dala jméno :-). Čas běžel a já jsem začala pozorovat mezi slepicemi nevraživost. Hlavně u žrádla. To sem jim rozdělovala na několik míst. Při pozorování jsem vlastně dodnes nepochopila, jaká je u mýho hejna hierarchie. To, že je některá poslední v řadě poznávám jen podle velikosti. Ale jinak jsou bázlivý, plachý, vystrašený. Ke mě přijdou jen proto, že vidí, že něco nesu. Na psa jsou zvyklý, máme velšteriérku, takže se jim asi od mala zdála jako kvočna, podobný barvy :-). V každém případě v poslední době, šlo už do tuhýho. Jedna ze slabších a nejbázlivějších byla každý den ráno připravená o peří na krku, který zůstávalo v kurníku. Jak mají černý hlavy, tak mi přijde, že i dvěma dalším začíná prosvítat světlá barva. O šikaně jsem si tu načetla několik diskuzí. Zkusila jsem tu holokrčku dát do separace se zvláštním výběhem. To co vyváděla, když mě zahlídla na zahradě, se nedalo poslouchat, takže jsem jí po 2 dnech zase pustila k těm svým. Asi si na to už zvykla. No ale to není všechno. Dneska ráno když jsem jim šla dát ke kurníku jejich pekáč, ještě nebyly venku, bylo na nule, otevřený automatický dvířka už byly, tak jsem jen nakoukla dovnitř a na zemi ležela jedna již ztuhlá. Byla to jedna z těch větších. Jediný, co mě zaujalo, že měla v zobáku peří, jak některou asi klovla. Byla ještě vlažná, ale nádherně opeřená, takže vůbec nedovedu odhadnout jak dlouho vydrží slepice teplá, když má peří. Bez vnitřností vážila 1,5kg. Vole ne úplně strávené, pár zrn pšenice, nějaká skořápka, krmím je pořád ještě KZK, protože snášela ani ne polovina z nich a ještě ne denně. Mají celodenní výběh se schovávačkama. Když podlezou pod jejich plůtkem (asi tak 300m2), tak zahrada má 3tis m. Jsem permakulturnice, takže hrabání neřešim. Oblíbený mají lísky a maliny asi jako všechny slepice. Vlastně se mi ale zdá, že dost části dne jsou zašitý pod hromadou dřeva přikrytou plachtou. Vrátím se ale k té dnešní mrtvolce... Začetla jsem se tady do vyprávění jedné ifaunistky, jak jeden kohout forverk skolil druhého klovnutím do hlavy. A tak si říkám, že něco takovýhohle proběhlo i v kurníku spíš než, že by byla nemocná. Žaludek měla plnej, ale jak jsem psala nemůžu určit kdy přesně zemřela. V kurníku bývají tak od půl pátý. Asi pod vlivem detektivních seriálů jsem si říkala, jestli nepotřebovala si klovnout a zrovna tam neměla tu holokrčku. Nic jinýho mi nenapadá, protože jinak lítaj jak blázni, něco jako u dětí a psů ADHD. Budu ráda, když mi někdo napíšete o svých forverkách, jaký je máte vy. Před 3 měsíci jsme byli nuceni si převzít 5 Isa brown rok a čtvrt starých slepic od mamky, která se už o ně starat nemůže. Nikdy bych nevěřila, jak velký rozdíl mezi slepicemi může být. Isíci jsou moji "miláškové", rejou se mnou, plejou se mnou, sousedi se smějou, jak za mnou choděj. Ty mají k dispozici celou zahradu. Každý den mám od nich 1 vajíčko. Jsou vděčný asi za ten výběh, který před tím neměly. Ale forverky jsou jako kdyby se srovnával papoušek s kosem. Jste statečný, že jste došli až na konec .
XXX.XXX.243.240
Nikdo asi forverky nechová,tak napíšu zkušenost svoji...
chovám je asi pět let a je pravda, že jsou trochu plaché.. líhnuté v líhni a také vychované "v ruce"😀spolu s kuřaty maransky, odchované ve voliéře..kohouty jsem musela oddělit a rozdělit,začali se tvrdě prát, většinu jsem vždy prodala,byli krásní..slepičky jsou narozdíl od maransek trochu plaché,ale mohla bych je přirovnat k vlaškám, které se přijdou v klidu nažrat,ale přímo kontakt s člověkem nevyhledávají, narozdíl od maransek,o které "zakopávám"😄...forverky jsou krásné líbivé slepičky, žádné problémy s nimi nebyly...nikdy se mi nepraly ani mezi sebou neštípaly... záleží na zděděných povahových vlastnostech...
Uživatel s deaktivovaným účtem
"Jste statečný, že jste došli až na konec . "
Bolo to zaujímavé čítanie.
XXX.XXX.120.35
Snad se časem usadí. V kurníku je teď jen pár pírek. Takže to vypadá, že ta mrtvolka byla agresorka a dostala za vyučenou. Peří měla tak nadýchané, že když jsem jí na sucho škubala, abych našla nějakou příčinu smrti, dalo by se dát do polštáře, i rozsah křídel mě překvapil. Máte je ančovičko krásný, zkusím vyfotit i ty moje, teď je jim 8 měsíců.
XXX.XXX.243.240
Věž
napsal(a):
Snad se časem usadí. V kurníku je teď jen pár pírek. Takže to vypadá, že ta mrtvolka byla agresorka a dostala za vyučenou. Peří měla tak nadýchané, že když jsem jí na sucho škubala, abych našla nějakou příčinu smrti, dalo by se dát do polštáře, i rozsah křídel mě překvapil. Máte je ančovičko krásný, zkusím vyfotit i ty moje, teď je jim 8 měsíců.
Děkuji..ale nemyslím si,že by příčinou smrti slepičky byla slepička, která ji zabila..to ne..možná mrtvice..zjistilo by se jedině pitvou..