Jen tak

jo012810 napsal(a):
Chov zvířat a to všech, bez soustavné selekce na zdraví pro výstavní účely, je cestou do pekel. Holubi, o nich by měla být především v tomto odkaze řeč, se diametrálně změnili od šedesátých let. Ono totiž "našlechtit" tvar, barvu a vzorek přenesených mnohdy z jiných plemen, je poměrně "snadné". Ale většinou se ztrácí charakteristické vlastnosti plemene. Např ostražitost, letové vlastnosti (akrobacie, stavění atd.). Bohuže,l v ČSCH, kde jsou kluby garanty toho kterého plemene, se děje to, co popsal gary. Takže máme staváky, kde stavění je spíše výjimkou. Rejdiče zavřené ve voliérách atd. Třeba se ještě podaří nadšencům udržet některé vlastnosti (zejména u našich národních plemen) a možná, že se najdou i mladší, kteří "příjdou na chuť" volnému chovu holubů tam, kde jsou k tomu podmínky a zaměří se především na přirozené zdraví, vlastnosti a pak se pokusí vybírat i něco pro oko posuzovatele, který nemůže vlastnosti ocenit, ale dokáže(citlivě-snad) ocenit fenotyp.

A je to tady zase...prožívám takové malé déjà vu 😉 už jsem vám to tady párkrát napsal a napíšu to znova ... Vás zásadní problém je v tom že pořád žijete minulosti a vůbec nevnímáte současnou přítomnost! Extrémní problém je v tom že většinová populace(třeba váš soused atd.) je naočkována médií o tom že holub je létající krysa která přenáší choroby ničí střechy atd. Spousta těchto lidí si zvykla na nějaký svůj blahobyt a ke štěstí jim stačí anglicky trávník,gril a bazén na zahradě ale bohužel nejen holubi do takovéhleho konceptu nezapadají a proto se spousta holubářú uchýlila k chovu ve voliérách.To že Vy a Gary máte třeba tu možnost něco chovat na volno ještě neznamená že to takhle mají i ostatní a vaše zpátečnické názory že chov na krásu a výstavy je cesta do pekel to jen potvrzují! Ono nebýt těch nadšenců co se tomu věnuji i přes taková úskalí tak věřím tomu že holubářství by bylo v ČR takřka mrtvé

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A je to tady zase...prožívám takové malé déjà vu 😉 už jsem vám to tady párkrát napsal a napíšu to znova ... Vás zásadní problém je v tom že pořád žijete minulosti a vůbec nevnímáte současnou přítomnost! Extrémní problém je v tom že většinová populace(třeba váš soused atd.) je naočkována médií o tom že holub je létající krysa která přenáší choroby ničí střechy atd. Spousta těchto lidí si zvykla na nějaký svůj blahobyt a ke štěstí jim stačí anglicky trávník,gril a bazén na zahradě ale bohužel nejen holubi do takovéhleho konceptu nezapadají a proto se spousta holubářú uchýlila k chovu ve voliérách.To že Vy a Gary máte třeba tu možnost něco chovat na volno ještě neznamená že to takhle mají i ostatní a vaše zpátečnické názory že chov na krásu a výstavy je cesta do pekel to jen potvrzují! Ono nebýt těch nadšenců co se tomu věnuji i přes taková úskalí tak věřím tomu že holubářství by bylo v ČR takřka mrtvé

.....že se najdou i mladší, kteří "příjdou na chuť" volnému chovu holubů tam, kde jsou k tomu podmínky a zaměří se především na přirozené zdraví, vlastnosti a pak se pokusí vybírat i něco pro oko posuzovatele, který nemůže vlastnosti ocenit, ale dokáže(citlivě-snad) ocenit fenotyp.
Pokud si dobře přečtete, pak píši o volném chovu, tam, kde je to možné. A selekce na zdraví se dá dělat i ve voliérách (přiměřeně). Meritem této diskuse je, oslabování genefondu a přirozeného zdraví, poukázaného na psech. Jinak určitě platí to co napsal jaroslav69pokorny: Jak si to uděláme, tak to bude...Já nikomu neberu nadšení pro holuby v jeho podmínkách a vážím si všech holubářů. Jen mám trochu jiné priority, než třeba vy a nikomu je nevnucuji a rozhodně se nechci stavět do role rozhodčího. Jen upozorňuji na některé souvislosti....Ať se vám číňani daří.

Každý si holubaříme po svém a těší nás to.Je zde jaro a tak jsem ho cestou zvěčnil a posílám všem.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ano, někde jaro již klepe na dveře, květinky předvádějí svá kouzla a v hospodářstvích se pomalu začínají hlásit k životu mláďata. Na holubnících to již pěkně hučí, ale kousek ode mne je zima se vším všudy...A dokud je na horách sníh, tak u nás není nikdy jisté jaro a tu i tam je mnohdy třeba i hrabla na sníh.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Husy běločelé na Nových mlýnech část 2.

https://www.youtube.com/watch?v=04uJnGlR2ho

dokud je trochu sněhu

Photo 📸 @samuel_nature_photography

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Václave a ten můj se schovat nemohl,protože už sníh nebyl.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zvířata v EU dostávají více antibiotik, než by měla. Může to ohrožovat i zdraví lidí
Antibiotika hrají nezastupitelnou roli v lidské i veterinární medicíně. Když se ale používají nevhodně, přestávají zabírat na běžná onemocnění, která si lidstvo zvyklo za posledních více než sto let léčit. Proto Evropská unie už od roku 2006 omezuje nasazování antibiotik u zvířat a letos v lednu se pravidla ještě zpřísnila. Některé země s tím ale mohou mít problém.

Ilustrační foto. | Video: Aktuálně.cz
Podle nového evropského nařízení už není možné podávat antibiotika zvířatům plošně, preventivně a jako kompenzaci "nedostatečných podmínek chovu a hygieny". Jenže jak varuje ve své analýze Evropská aliance pro veřejné zdraví (EPHA), některé státy možná nebudou pravidla dodržovat.

Zatímco například Island nebo Norsko, které ani nejsou členy Evropské unie, využívají už nyní antibiotika z 90 procent jen jako zacílenou léčbu pro nemocné kusy, jak by tomu v ideálním případě mělo být, v Polsku, Maďarsku, Portugalsku a na Kypru se naopak více než 90 procent antibiotik nasazuje skupinově. Česko se pohybuje zhruba na 80procentní úrovni.

Spotřeba veterinárních antibiotik u zvířat v Evropě. Země jako Norsko hojně chovají ryby, nízké hodnoty ale mají i u suchozemských zvířat.
Spotřeba veterinárních antibiotik u zvířat v Evropě. Země jako Norsko hojně chovají ryby, nízké hodnoty ale mají i u suchozemských zvířat. | Foto: EPHA
"Země s obzvláště vysokým podílem skupinové léčby mají tendenci patřit také k těm, kde se antibiotika celkově nasazují nejvíc," upozorňuje studie. Možným vysvětlením je to, že na antibiotika pohlížejí jako na běžnou součást chovu zvířat, a ne jako léčbu, "která by měla být v záloze pro případ skutečné potřeby".

Takový přístup významně přispívá k tomu, že bakterie a jiné mikroby se léčbou "poučí". Ty, které antibiotikům dokážou vzdorovat, přežijí a pak se dál množí. Antibiotika postupně ztrácí účinnost.

reklama


"U některých bakteriálních infekcí a antibiotik je rezistence u lidí statisticky významněji spojená s užíváním antibiotik na farmách nebo s rezistencí u hospodářských zvířat než s lidskými antibiotiky," varuje analýza EPHA s odkazem na data evropských úřadů.

Polská obliba antibiotik
Analýza se blíže zaměřuje na Polsko, které je nyní druhým největším spotřebitelem antibiotik ve veterinární péči v Evropě a zároveň zemí, kde jejich využívání za poslední dekádu o polovinu vzrostlo. Z Polska se dováží maso i do Česka, a to hlavně drůbeží, v menší míře pak vepřové a hovězí.

Tamní úřady nevhodné používání antibiotik ve veterinární péči samy přiznávají. Zpráva polského Nejvyššího kontrolního úřadu z loňského podzimu zmiňuje, že v mnoha případech "nebylo možné zjistit skutečný důvod použití" u zvířat ani v případech, které byly odůvodněné údajně nezbytnou léčbou. Příčinou je mimo jiné nedostatek odborně vzdělaného personálu, který by o nasazení antibiotik rozhodoval.

Související
Antibiotika přestávají zabírat. Na běžné infekce ročně zbytečně umře přes milion lidí
antibiotika
Pro srovnání: v Česku se od roku 2005 naopak množství antibiotik nasazovaných zvířatům zhruba o polovinu snížilo. "V Česku je nastavený velmi přísný systém veterinárních kontrol a případná zjištění porušení pravidel jsou sankcionována. K porušování pravidel tu nedochází," ujišťuje tuzemské ministerstvo zemědělství v odpovědi na dotazy zaslané deníkem Aktuálně.cz.

Chybí informace
Lepší dostupnost dat o veterinárních antibiotikách je další ze změn, které přináší lednové evropské nařízení. "Spotřeba se liší i dle druhů a kategorií zvířat. Starší léčivé látky používané pro skupinové ošetření mají často výrazně vyšší dávkování než novější… které jsou často účinnější, avšak představují vyšší riziko vzniku antimikrobiální rezistence," varuje před tím, aby se dělaly závěry bez znalosti detailů, ministerstvo zemědělství.

Jenže přesně tato data momentálně nejsou k dispozici od všech zemí EU. Nově je budou zaznamenávat povinně. Připravuje se na to i Česko: nový informační systém bude mít na starosti Státní veterinární ústav. Sběr dat o používání antimikrobik (jak se antibiotikům v tomto kontextu říká) u skotu, prasat, kurů a krůt začne k prvnímu lednu příštího roku.

Související
Kvůli nadužívání antibiotik tu umírá tolik lidí jako při nehodách, varuje infektolog
Infektolog Milan Trojánek
Celkem se v tuzemsku v roce 2020 spotřebovalo okolo 56 miligramů antimikrobik na PCU, což je speciální evropské měřítko, které závisí na hmotnosti zvířat - zjednodušeně se dá říct, že odpovídá jednomu kilogramu. Například v Norsku to bylo v té samé době jen 2,3 miligramu, naopak v Polsku bezmála 188 miligramů. Cílem je podle českého ministerstva zemědělství snížit množství na 50 miligramů do roku 2030.

Podle analýzy EPHA je ale ideální spotřeba ještě nižší - pod úrovní 30 miligramů na PCU. A výhledově ještě dvakrát méně. Co se týče skupinového nasazení antibiotik, tak s výjimkou drůbeže by se takto měla používat méně než třetina léků. "Evropská komise žádný konkrétní cíl pro další redukci antimikrobik nestanovila," uvádí však ministerstvo.

To se chce zaměřit na omezení používání těch nejrizikovějších antibiotik. Například v Polsku (ale také Maďarsku, Německu, Bulharsku nebo na Kypru) se nyní hojně užívá lék kolistin, který slouží "jako poslední možnost pro léčbu život ohrožujících infekcí u lidí a existují jasné důkazy, že rezistence na kolistin přešla z hospodářských zvířat na lidi". Tuzemské ministerstvo chce tyto léky omezit i nad rámec evropských pravidel. Příslušné předpisy se již připravují.

Jak se antibiotika dostávají od zvířat k lidem?
Jak uvádí ve svém informačním materiálu tuzemská Akademie věd, antibiotika se dostávají k lidem v mase, které konzumují. "S chlévskou mrvou a odpadními vodami se zase antibiotika dostávají do životního prostředí (spodní vody, půda), zemědělských plodin a opět ke spotřebiteli." Proto i používání antibiotik v zemědělství oslabuje jejich účinnost, což pak může zhoršovat průběh některých nemocí a v krajních případech zvyšovat úmrtnost.


Foto: Wikimedia Commons - Public domain - CDC

Tak pozor, školení....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Další malý zázrak.

https://www.youtube.com/watch?v=UJ9VRC_y1yw

Konipas luční - Otava pod Pískem

PS. jako bonus 1,1 ledňáček a vyzpěvoval i 1,0 střízlíka své 0,1
ti byli na obvyklých stanovištích, jsem rád, že přežili zimu...
v lese se honili a řvali datli

Nebyl to spíš konipas horský? Přijde mi, že je na lučního ještě brzo.

vlaštovička napsal(a):
Nebyl to spíš konipas horský? Přijde mi, že je na lučního ještě brzo.

evidentně mu bylo jedno, jak vám to přijde

Konipasa jsem ještě letos neviděl,ale špačků,hřivnáčů a čejek chocholatých už je zde hodně.Husa velká už je v párech na hnízdištích,takže prostě jaro je tady.Dnes jsem viděl jak brhlík už létal do otvoru v dubu s klacíkama,ale je tak rychlej,že vyfotit nešel.Na krmítkách na zahradě jsem už vykrmil pytel slunečnice,ale hlavně,že ta moje drobotina dobře přezimovala a dnes jsem se kochal kolik jich tam mám.Tak pár fotek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

tak jsem se dnes zase kochal u Otavy , svítíčko slunilo ledňáček číhal...
pak jsem si všiml 2 hlav čehosi vcelku klidně plavajících proti proudu...
tož že by bobr sehnal parťáka ? , prdlajs 2 nutrie , vcelku "oprsklý" ani ne extra plaché...
kamarád co se také často toulá se psy kolem řeky, mi pak pravil, že je jich tam cca
5 - 7

Začaly jarní výlovy a první je dnes Opatovický.Na krmítko přiletěl strakapoud,tak pár fotek.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

https://www.mesec.cz/clanky/ceny-psenice-zdrazuji-krmeni-chovatelum-drubeze-nejde-ale-jen-o-cenu-vajicek/?utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Jen tak ze zvědavosti na přítele Kouťáka,jaký je osud Vašich špičkových NVH.

Olánek napsal(a):
Jen tak ze zvědavosti na přítele Kouťáka,jaký je osud Vašich špičkových NVH.

Olánku,pokud myslíš můj chov NVH červeně a žlutě kapratých,který jsem dne 25.3.2018 prodal,tak sděluji,že už NEEXISTUJE.Údajně novému majiteli padlý strom poškodil volieru a celý chov zlikvidovala kuna.U př.Hrušky jsem viděl v pondělí asi posledního mého holuba,kterého jsem mu v roce 2017 daroval a s jeho odchovem jsem byl spokojen.Pokud bych chtěl pokračovat,tak je to asi jediná možnost kde vzít,ale zda budu pokračovat nevím,rovněž netvrdím,že i tato možnost mě napadla.Zdraví Kouťák

Dnes jsem si vyšel na rybníky a uviděl jsem několik hus divokých na břehu rybníka N.Vdovec,v lokalitě rybniční soustavy Vitmanov nedaleko Třeboně.Podařilo se mi k nim přiblížit na focení.Až doma jsem zjistil,že jsem vyfotil husu s červeným kroužkem na krku.Na PC jsem zjistil,že je to monitorink vodních ptáků ČR a jde o tzv.límcování.Pro mě zajímavost.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když jezdím na chalupu,tak v jedné vesnici občas vidím krásné hejno poštovních holubů.Dnes jsem uviděl opravdu velké hejno a tak jsem zastavil a dlouho jsem holuby pozoroval v jejich krásném letu.Čekal jsem kam sednou,ale hejno letělo za řadu nových domů a sedlo na kraj lesa, do koruny dubu.Objel jsem chalupy a šel pomalu lesem k dubu s holubama.Přišel jsem až pod ně a hned vedle byla zahrada a na ní holubník.Na zahradě byla paní a tak jsem se jí zeptal zda má doma holubáře.Přišel sympatický mladý muž a po seznámení jsem si s ním dobře popovídal.S holubama závodí a hřadování na dubech je u jeho holubů prý normální.Krásně jsem se kochal a tak pár fotek.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mám radost,že dnes přiletěl do Třeboně čáp a tak jsem ho šel pozdravit.Nechtělo se mu moc pózovat,pořád se šlechtil,aby byl fešák až přiletí ta jeho.Cestou jsem potkal pár holubů polařit,nějaká vesnická směska.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Dobrý den, pane Franto.
Tak to je dobře. Jsem moc ráda, že je jaro, i když to venku tak nevypadá. V neděli jsme s kamarádem okroužkovali holoubata. Jsou pěkná, velká, rodiče pěkně krmí.
Posílám po delší době zase pozdrav z Moravy. Tenhle druh mám velmi ráda.

https://www.youtube.com/watch?v=sexkrKam8HQ

Vlaštovičko,mám radost,že už se z Tebe stala opravdová holubářka.První holoubata v životě holubáře hodně znamenají a věřím,že budou základem Tvého chovu Slezských barevnohlávků.Budu se těšit na fotky holoubat na vláknu Slezského barevnohlávka.Někdo mě zastoupit musí. Zdraví. Zdeněk

Vyžeňte holuby z parapetů, balkonů a lodžií jednou provždy. Holubí vrkání už vás nebude nikdy otravovat

Fotografie: Depositphotos
12.4.2022 František Zahradníček
Holubům se přezdívá létající krysy. Přenášejí desítky různých nemocí, a jejich výkaly navíc silně znečišťují okolí. Dokážou také být poměrně dost hluční. Ve své blízkosti je nechce mít nikdo.

Balkony nám často slouží jako místo k odpočinku, naše oáza klidu nebo jako úložiště různých věcí. Skryté vybavení láká městské holuby, kteří si ochotně přilétají prohlédnout náš sortiment. Většina z nás není z těchto návštěv nadšená a ráda by se nevítaných společníků zbavila. Existují nějaké osvědčené způsoby, jak to udělat? Zde je několik návrhů.

Nezvaný domácí mazlíček?
Především ve městech se s holuby setkal už každý z nás. Když se nám ale nastěhují na lodžii, balkon, okenní římsu, parapet nebo třeba půdu, začíná to pravé peklo. Během několika dní totiž holubi dokážou napáchat pěkné škody a znečistit naše bydlení trusem a peřím. Navíc samotní holubi i jejich výkaly jsou semeništěm nejrůznějších mikrobů, plísní a parazitů a přinášejí nemalé problémy také alergikům. V holubích hnízdech rovněž přežívají nejrůznější druhy roztočů.

1. Nikdy je nekrmte
Hlavní chybou obyvatel bytových domů je krmení holubů, kteří se hrdě procházejí po chodnících. Málokdo si uvědomuje, že tímto způsobem může ublížit nejen ptákům, ale i sobě a svým sousedům. Následky mohou být vážné. Neodborně krmení holubi mohou přenášet různé alergie a nebezpečné nemoci. Je třeba si uvědomit, že tito ptáci se živí vším, co je vhodné k jídlu, a proto naši pomoc vůbec nepotřebují. Městští holubi si na krmení rychle zvyknou a jen těžko je zaženete.

2. Ochranné sítě
Výhodou sítí je, že se dají nainstalovat v podstatě kamkoliv a zvládnete to i sami. Používají se nejen jako ochrana fasád, ale také balkonů, lodžií a teras nebo i klimatizačních jednotek a podobně. Pokud zvolíte kvalitní výrobek, dobře odolávají povětrnostním vlivům, jako jsou déšť, slunce a sníh. Ochranné sítě jsou velmi účinné, rychle se instalují a mají dlouhou životnost. Bohužel někomu může vadit jejich vzhled a neprůchodnost.


Fotografie: Freepik
3. Lankové systémy
Lankové systémy se používají tam, kde z nějakého důvodu není možné použití sítí. Hodí se na parapety, římsy, atiky a podobně. Zabrání usedání a hřadování holubů. Tento tip je levnější než zasíťování, poměrně snadno a rychle se instaluje, je vyrobeno z nerezu a snadno se tedy udržuje, lanka jsou navíc nenápadná. Nelze je však nainstalovat bez profesionální firmy.

4. Hroty a bodáky
Stejně jako lankové systémy fungují jako mechanická zábrana, která nedovoluje holubům přistát a postavit se na ošetřenou plochu. Používají se především na římsy a parapety. Hroty jsou spolehlivé a funkční. Jedná se o jednoduchou zábrana, která dlouho vydrží funkční bez potřeby ji jakkoliv obnovovat. Jejich nevýhodou je to, že nejsou příliš hezké, hůře se instalují a nejsou stoprocentně účinné. Pokud jsou hroty umístěny daleko od sebe, holubi si sedají mezi ně.

5. Pomůže pánská voňavka
Řešením může být naftalen. Ukázalo se, že tento specifický prostředek odpuzuje nejen můry, ale také holuby. Rozložením nebo zavěšením míčků na balkon se mu tito ptáci vyhnou velkým obloukem. Je to pravděpodobně nejúčinnější způsob, protože zápach naftalenu je nejen intenzivní, ale také dlouhotrvající.

Pro odrazení holubů z balkonu můžete vyzkoušet i jiné dráždivé vůně, například ocet. Zde však musíme počítat s rychlým zvětráváním a nepříjemným zápachem pronikajícím do domu. Proto stojí za to vyzkoušet i méně ekologické, ale pro náš nos příjemnější prostředky. Holubi se vyhýbají vůni mužských deodorantů a osvěžovačů vzduchu v autě.

Zdroj: Porady Interia

A co nakopat do ř*i*t*i (autorovi)? To by nepomohlo?

Docela by mě zajímalo, jak dlouho trvá udělat z komára velblouda. A taky to, jak je možné, že tomu pořád ještě lidi věří, všem těmhle bakteriím, plísním a roztočům. Vždyť kdyby to tak bylo, tak už žádní holubi dávno nejsou.
Inu, hloupost lidská je nekonečná. A podobné články mě vždycky rozčílí.

Pár fotek z dnešního dne.Husa velká ukázala první housátka a to je pro mě vždy svátek.Nedaleko na louce však byl pořádný lišák a toho,když se líhnou po jaru mláďata nerad vidím,ale chytal myši,tak doufám,že se nažral. Je to také příroda a lišku v přírodě ve dne potkávám tak jednou v roce.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

https://zpravy.aktualne.cz/finance/polovina-cechu-nedosahne-na-dustojnou-mzdu/r~be10ea22c6c911ec8d900cc47ab5f122/?utm_campaign=abtest196_discussion_timeline_varA&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Trochu exotiky.
https://www.youtube.com/watch?v=wxEElyDw1sg

https://www.youtube.com/watch?v=oB8yr6lyrxk

Dnes jsem navštívil pískovnu u obce Záblatí a šel jsem se podívat jak hnízdí Břehule říční.Vyfotit břehule je problém,protože jejich rychlost je neskutečná.Je jich tam kolem 30 ks. a z některých děr už koukají mláďata.Na rybníku Záblatský byla rodinka labutí a na jednom domě v Lomnici/luž.bylo 24 hnízd jiřiček a většina byla obsazena.Docela jsem se dnes kochal. Kouťák
RECEPT NA ŠŤASTNÝ DEN:
RADUJ SE Z KAŽDÉ KRAVINY

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A ještě jednou vlhy.

https://www.youtube.com/watch?v=Yu_gI412TaM

Tak dnes poprvé na houbách.Moc jich neroste,ale začínají.Roháče jsem vyrušil na vejcích,ale když jsem se mu omluvil,tak se na hnízdo vrátil.Stále prší,na loukách už jsou rybníky a sem tam spadlý strom.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Do třetice všeho dobrého.
Těmhle "polňákům" už asi dutiny ve stromech a různé štěrbiny nestačí. Chtěli by se nastěhovat k vlhám do nor.

https://www.youtube.com/watch?v=g0GR2cmDcT0

Žežuličko, kde jsi byla:

https://www.youtube.com/watch?v=q5F40k3fpt4

A další exotický opeřenec:

https://www.youtube.com/watch?v=fVkTOX_G8G0

Na Hodonínsku odchytili otráveného orla královského i s vysílačkou
Dnes 15:15 – Hodonín
Vladimír Klepáč, Právo
Otrávenou samici vzácného orla královského našli ve čtvrtek v areálu Horňácké farmy v Hrubé Vrbce na Hodonínsku tamní pracovníci. Seděla u silnice, chovala se zmateně, a když přijela záchranná služba pro živočichy z Buchlovic, schovala se pod auto. I když si ji převzali do péče odborníci, šance na přežití jsou velmi malé. Kdo zvíře otrávil, není jasné.
Orli královští jsou mimořádně vzácní a na Moravě žijí jen v Bílých Karpatech. Samice měla na zádech připevněnou i vysílačku.

Policie obvinila muže, který karbofuranem trávil zvířata. Chtěl chránit své holuby
Krimi
Policie obvinila muže, který karbofuranem trávil zvířata. Chtěl chránit své holuby
„Záchranář si ji převzal s nízkou nadějí na záchranu. Konstatoval, že orel byl úmyslně otráven nervovým jedem. Tyto jedy v Bílých Karpatech někdo úmyslně rozmisťuje, většinou jimi napustí kousky masa,“ řekla Právu Iva Nováková Pavlíková z vedení farmy.

Doplnila, že nejde v regionu o prvního otráveného dravce.

Stanice v souvislosti s případem podala na policii trestní oznámení na neznámého pachatele.

Přerostlá a polámaná. Nové záběry ukazují, jak se v Česku chovají kuřata na maso
ÚVODZAJÍMAVOSTIPŘEROSTLÁ A POLÁMANÁ. NOVÉ ZÁBĚRY UKAZUJÍ, JAK SE V ČESKU CHOVAJÍ KUŘATA NA MASO

ZAJÍMAVOSTI, 15. 8. 2022

Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často umírají hladem či žízní. Takhle to podle záběrů zveřejněných na sociálních sítích spolku Obránci zvířat (OBRAZ) vypadá v standardních českých chovech kuřat na maso. Snímky pocházejí ze tří farem v České republice – Blšan u Loun, Dubějovic a Lán.
Obránci zvířat v nové kampani Rychlokuřata upozorňují na utrpení kuřat, která se vlivem šlechtění zvětšila za posledních 50 let čtyřnásobně. OBRAZ vyzývá supermarkety a další firmy, aby přestaly prodávat maso z přešlechtěných kuřat.

Čtyřikrát těžší
V České republice se ročně odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou tzv. rychle rostoucí plemena neboli rychlokuřata. Jsou vyšlechtěna tak, aby dorostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva s vynaložením minimálních nákladů. Podle listu The Economist v roce 1957 vážilo 56 dní staré kuře necelé kilo, v roce 2005 se váha stejně starých kuřat pohybovala kolem čtyř kilogramů.

„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů více jak dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy, a mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, před kterým už nemůžeme zavírat oči,“ popisuje chovy kuřat vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan z OBRAZu.

V Česku zaostáváme
Jinde v Evropě už se podmínky chovu mění k lepšímu. Obchodní řetězce a další firmy přijímají tzv. European Chicken Commitment (ECC), který stanovuje vyšší standardy pro chov kuřat. Jde zejména o závazek využívat výhradně plemena, která rostou pomaleji a mají přirozenější vývoj. V České republice se k vyšším evropským standardům zatím žádný řetězec nezavázal.

„Ve Francii, Německu nebo třeba i Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů. Vždyť právě závazek řetězců před čtyřmi roky vytvořil podmínky pro ukončení klecových chovů slepic. Teď je třeba znovu konat,“ komentuje situaci Trojan.

Možnost vyjádřit nesouhlas se špatnými životními podmínkami ve velkochovech mají lidé na webových stránkách kampaně www.rychlokurata.cz. Na webu si mohou prohlédnout fotografie z českých chovů a dozvědět se více o podmínkách, které ve velkochovech panují.

Rychlokuřata ve velkochovech:
https://www.youtube.com/watch?v=ujNDvND-F3E

Pošta na křídlech: Největší slávy se holubí pošta dočkala ve 20. století
21.08.2022 - Barbora Jelínková
Holubi člověka provázejí od úsvitu dějin a lidé se je záhy naučili využívat jako spolehlivé doručovatele na dlouhé vzdálenosti. Ani několik dekád poté, co se stal telegraf na obou stranách Atlantiku převládajícím komunikačním prostředkem, neskončili holubi v propadlišti dějin.

<p>Úřední holubí pošta oficiálně ukončila provoz teprve v roce 2008. Fungovala v indickém státě Urísa od roku 1946 a „zaměstnávala“ přibližně 800 holubů.<em> (foto: Shutterstock)</em></p>
Úřední holubí pošta oficiálně ukončila provoz teprve v roce 2008. Fungovala v indickém státě Urísa od roku 1946 a „zaměstnávala“ přibližně 800 holubů.
V minulém století význam holubů patřičně docenili vojáci v první i druhé světové válce. Tou dobou v podstatě každý větší stát disponoval propracovaným systémem chovu a za nelegální odstřel klíčových poslů hrozily tvrdé postihy, kdežto za lov dravců naopak některé vlády nabízely odměnu. Právě sokoli či jestřábi totiž znamenali pro letící holuby smrtelné nebezpečí – na rozdíl od nepříznivého počasí, které jim zpravidla nijak neublížilo. Dobře si to uvědomovali už pruští vojáci za války s Francií v roce 1871 a cvičili jestřáby k cílenému lovu holubů.

Mimochodem, zmíněný konflikt přinesl zřejmě nejslavnější epizodu v tisícileté historii holubí pošty: Během více než čtyřměsíčního obléhání Paříže totiž Prusové postupně přeřezali všechny telegrafní dráty, a zablokovali tak spojení se světem. Obyvatelé však brzy vytvořili rafinovaný systém tajné holubí pošty: Ptáci se z metropole dostávali ukrytí v koších horkovzdušných balonů a následně se vraceli zpátky z míst, kde přistáli – nejčastěji šlo o francouzská města Tours a Poitiers, vzdálená 200, potažmo 300 kilometrů. Jen v lednu 1871 takto z obléhané Paříže „odešlo“ 246 úředních a 671 soukromých dopisů, zatímco další stovky putovaly opačným směrem.

Dopisy ze zákopů
Služba, kterou holubi prokázali během prusko-francouzské války, byla podle pozdějších hodnocení vůbec nejcennější v historii. Jejich tehdejšímu nasazení může konkurovat snad pouze úloha holubí pošty v prvním světovém konfliktu: Navzdory technickému pokroku, k němuž mezitím došlo, totiž opeření společníci řadě vojáků nadále zajišťovali jediné spojení s domovem. Díky intenzivnímu výcviku se je navíc podařilo navyknout na život v mobilních holubnících, takže se dokázali vrátit, i když se jednotka přesunula. Samotná britská armáda měla na konci první světové války k dispozici 150 pojízdných holubníků tažených koňmi a zhruba 400 profesionálních holubářů se staralo o 22 tisíc ptáků.

Dokonce ani za druhé světové války technický pokrok ještě příliš neumenšil potřebu spolehnout se na okřídlené zpravodaje. V Británii vznikla v roce 1938 dobrovolnická Národní holubí služba a během následujících sedmi let dodala armádě 200 tisíc mladých ptáků. Dokonce se zvažovala možnost využít holuby kromě transportu menších zásilek i ke špionáži, nebo dokonce ke shazování bomb. K tomu sice nikdy nedošlo, zato již na počátku 20. století se osvědčily miniaturní kamery umístěné na hrudníku opeřenců, kteří tak mohli ze vzduchu snímkovat okolí.

Noční můra holubářů
Ani když holuby právě nezaměstnávají povinnosti vojenských zpravodajů, nemusejí zůstat zavření v holubnících. Takřka stejně dlouhou historii jako holubí pošta mají i závody, které se prokazatelně pořádaly již na přelomu letopočtu. Největší popularity se však dočkaly v polovině 19. století v Belgii, odkud se následně rozšířily do celého světa. Dodnes jde o regulérní formu zábavy, v níž se točí nemalé peníze, a například v roce 2020 se vydražil nejdražší závodní holub v dějinách: Čínský zájemce za něj zaplatil v přepočtu téměř 44 milionů korun.

Fascinaci holubími výkony lze snadno pochopit: Popelaví ptáci totiž dokážou najít cestu i do cíle vzdáleného tisíce kilometrů. Přesto existuje nepatrná šance, že se chovatel svého svěřence nakonec nedočká. Například loni v červnu při závodech v britském Peterboroughu vypustili holubáři na devět tisíc opeřenců, ale do cíle ležícího „jen“ o 270 kilometrů dál jich dorazila necelá polovina. Pět tisíc ptáků tak během přibližně tříhodinového letu zkrátka zmizelo a majitelé hovořili o „jednom z nejhorších dnů v historii soutěží“. Přesný důvod sice zůstává neznámý, avšak podle nejčastějšího vysvětlení zmátla vnitřní holubí „kompas“ změna atmosférických podmínek.

Návrat šampiona
Zoufalí majitelé přesto doufali, že se někteří ztracení ptáci ještě zorientují a objeví se – ostatně v minulosti už k podobným událostem došlo. Kupříkladu anglický holubář Tom Roden takto v červnu 1997 přišel o svého oblíbence pojmenovaného Champion Whitetail, když ho vypustil na startu závodu ve francouzském Nantes, spolu s 60 tisíci dalších ptáků. Téměř 700kilometrový přelet přes Lamanšský průliv do Británie zvládl zmíněný holub úspěšně již patnáctkrát a nebyl důvod pochybovat, že tentokrát neuspěje. Dokonce se očekávalo, že přibližně za osm hodin bude v cíli mezi prvními. Champion však nepřiletěl ani v očekávaném čase, ani později, kdy už byli doma i další z hejna.

Mezitím také od ostatních holubářů z celé Anglie přicházely zprávy, že na návrat svých svěřenců marně čekají. Dohromady se tehdy ztratilo několik desítek tisíc ptáků. Jenže po pěti letech, kdy už se Roden dávno vzdal veškerých nadějí, spatřil jednoho rána na zápraží svého domu povědomou siluetu: Champion Whitetail byl zpět. Nejenže jedenáctiletý veterán nezapomněl, odkud pochází, ale navíc dokázal přežít v divoké přírodě, vypadal zdravě a v dobré kondici.

Smrtící Concorde
Událost rozvířila debatu mezi biology, kteří se znovu zaměřili na unikátní navigační schopnosti ptáků. Již dřív se předpokládalo, že za jejich „šestým smyslem“ stojí nejspíš víc faktorů, jinak by k podobným „nehodám“ docházelo mnohem častěji. Nejpravděpodobnější vysvětlení zní, že holubi – jakož i někteří další opeřenci – dokážou vnímat magnetické pole Země. Kromě toho jim však k bezchybné orientaci zřejmě slouží poloha Slunce, potažmo hvězd a také výjimečná vizuální paměť i čichové vjemy.

TIP: Poštovní holubi sloužili Caesarovi i Napoleonovi. Proč o jejich znovunasazení uvažuje americká armáda?

V roce 2013 přišel americký geofyzik Jon Hagstrum s myšlenkou, že holubi umějí na rozdíl od člověka zachytit infrazvukové vlny, jež se v atmosféře šíří velmi daleko. Hypotéza by mohla objasnit, co se v roce 1997 stalo nad kanálem La Manche: Právě v době, kdy se nejrychlejší ptáci včetně Championa zrovna pohybovali nad mořem, prolétal totiž oblastí nadzvukový Concorde. Při překročení rychlosti zvuku však vzniká tzv. sonický třesk – a zatímco vyšší frekvence atmosféra pohltí, infrazvuková vlna se šíří dál a může u holubů vyvolat totální dezorientaci, takže ztratí původní směr.

Konec tradice
Úřední holubí pošta oficiálně ukončila provoz teprve v roce 2008. Fungovala v indickém státě Urísa od roku 1946 a „zaměstnávala“ přibližně 800 holubů, kteří si poradili třeba i s monzunovými lijáky. Chod instituce se ovšem prodražil: O okřídlené kurýry se staralo 40 pracovníků na 29 stanicích po celém státě, což vládu ročně vyšlo v přepočtu na necelý čtvrtmilion korun. Náklady spolu s konkurencí v podobě telefonu a e-mailu tak nakonec vyústily ve zrušení služby.

Reklama

https://www.youtube.com/watch?v=o5qqip-Hgi0

Tak jsem přečetl Chovatele č. 8/2022 a dočetl se , že :
v ČR není stále jasno v otázce chovu králíků resp. zákazu klecových chovů ,
v EU aktivisté pokračují v označování králíkáren jako zlo , čemuž naslouchá široká veřejnost se zájmem, po zákazu (klecových ) chovů kožešinových zvířat ...
v Německu pilní aktivisté bojují proti kanárům ve zpěvních klíckách , což je dle nich trápení v nedostatku prostoru a jejich chovatele nazývají ne chovateli , ale tyrany !
V EU sílí boj proti závodům poštovních holubů i jejich držení v karanteně jako kruté zacházení ,týrání při přepravě na závody...srovnání s kohoutími zápasy apod.
Co bude příště ?
Voliery s holuby - malé prostory přeplněných holubníků,voliery s nedostatečnou možnosti proletu, s nedostatkem vzduchu, slunce,deště, trávy,hmyzu,semen plevelů,
Co podniká vedení Českého svazu chovatelů ? Čeká na zázrak , který někdo udělá ?

gary napsal(a):
Tak jsem přečetl Chovatele č. 8/2022 a dočetl se , že :
v ČR není stále jasno v otázce chovu králíků resp. zákazu klecových chovů ,
v EU aktivisté pokračují v označování králíkáren jako zlo , čemuž naslouchá široká veřejnost se zájmem, po zákazu (klecových ) chovů kožešinových zvířat ...
v Německu pilní aktivisté bojují proti kanárům ve zpěvních klíckách , což je dle nich trápení v nedostatku prostoru a jejich chovatele nazývají ne chovateli , ale tyrany !
V EU sílí boj proti závodům poštovních holubů i jejich držení v karanteně jako kruté zacházení ,týrání při přepravě na závody...srovnání s kohoutími zápasy apod.
Co bude příště ?
Voliery s holuby - malé prostory přeplněných holubníků,voliery s nedostatečnou možnosti proletu, s nedostatkem vzduchu, slunce,deště, trávy,hmyzu,semen plevelů,
Co podniká vedení Českého svazu chovatelů ? Čeká na zázrak , který někdo udělá ?

Dommívám se, že k chovu králíků na maso dojde i ve městech. Důvodem je jakýsi bumerang-efekt sankcí. Jak říkal, někdy v 70 létech minulého století, starší kamarád. Na dělnických sídlištích nahrazují auťáky králikárny. Možná příjde doba, kdy to bude obráceně....

Dnes opět na Seznamu :
Jak vyhnat holuby ze střechy, balkónu či dvoraGalerie (5)
Zdroj: iStock
HOME ZAHRADA RADY A TIPY
Jak vyhnat holuby ze střechy, balkónu či dvora
23. 08. 2022Diskuze (0)
Holubi jsou sice pěkní a milí tvorové, ale když jich je příliš a přímo na vašem balkóně, zřejmě nikdo jimi nebude nadšen. Vaše oblíbené místo na relaxaci se může velmi rychle proměnit v nepoužitelný prostor pokrytý trusem.
to je mediální masáž obyvatel ČR a ti to nakonec ochotně zbaští !!!

Tohle rozhodně stojí za poslech. A dostupné je to jen po čtyři týdny:

https://vltava.rozhlas.cz/holubarska-vyprava-na-sever-afriky-v-literarni-road-movie-lukase-prokopa-al-8812543#player=on

Praha v boji proti holubům udělá na Mariánském náměstí holubník pro 150 ptáků
Vedení hlavního města se rozhodlo bojovat s přemnoženou populací holubů vybudováním holubníku na Mariánském náměstí. Vznikne na půdě jednoho z domů a pojme asi 150 holubů.

Článek
Odborníci budou ptákům v holubníku část vajec měnit za umělá, čímž bude město jejich populaci regulovat. Vybudování holubníku vyšlo na 142 tisíc korun. V metropoli je počet holubů odhadován na 100 tisíc kusů. Podobu svého holubníku našla v architektonické soutěži Praha 3, která jej plánuje na Vítkově.

„Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů,“ uvedla primátorova náměstkyně Jana Plamínková (STAN).


Praha chce nalákat nové pěstouny, připraví kampaň
12. 9. 18:48
Magistrát vybral budovu, na jejíž půdě se už holubi dříve přirozeně shlukovali a dalo se předpokládat, že nalákání velkého hejna z okolní lokality tak bude snazší. Jde o jednoduchou dřevěnou půdní vestavbu, jejíž součástí jsou boxy určené k zahnízdění, sedáky, krmítka i zásobníky na vodu.


Seznam Native
Mike Tyson, boxer z černošského ghetta, se stal nejmladším mistrem světa těžké váhy
Holub žijící ve městě, přezdívaný „měšťák“ nebo „věžák“, se vyvinul z původního druhu holuba skalního, který byl člověkem domestikován a využíván k jídlu a jako poštovní holub. Později opět zdivočel a křížil se s chovnými druhy. To způsobilo, že je závislý na člověku a není schopen si v zimním období sehnat dostatek potravy. Nejde tedy o volně žijícího živočicha, ale ani o typické domácí zvíře.

Městské holubníky fungují například v Německu, Rakousku nebo v Nizozemsku. Výše popsaný způsob regulace je podle odborníků citlivější a zároveň efektivnější než odchyt či odstřel. To totiž způsobí, že pro ostatní holuby v teritoriu se zvýší potravní nabídka, a oni tak kladou více vajec než do té doby, a počty se rychle vrátí na původní stav.

gary napsal(a):
Praha v boji proti holubům udělá na Mariánském náměstí holubník pro 150 ptáků
Vedení hlavního města se rozhodlo bojovat s přemnoženou populací holubů vybudováním holubníku na Mariánském náměstí. Vznikne na půdě jednoho z domů a pojme asi 150 holubů.

Článek
Odborníci budou ptákům v holubníku část vajec měnit za umělá, čímž bude město jejich populaci regulovat. Vybudování holubníku vyšlo na 142 tisíc korun. V metropoli je počet holubů odhadován na 100 tisíc kusů. Podobu svého holubníku našla v architektonické soutěži Praha 3, která jej plánuje na Vítkově.

„Holubník, ve kterém se shlukují holubi a cíleně se jim snižují počty vajec, je efektivní možností, jak lze ve městech šetrným způsobem regulovat populaci holubů,“ uvedla primátorova náměstkyně Jana Plamínková (STAN).


Praha chce nalákat nové pěstouny, připraví kampaň
12. 9. 18:48
Magistrát vybral budovu, na jejíž půdě se už holubi dříve přirozeně shlukovali a dalo se předpokládat, že nalákání velkého hejna z okolní lokality tak bude snazší. Jde o jednoduchou dřevěnou půdní vestavbu, jejíž součástí jsou boxy určené k zahnízdění, sedáky, krmítka i zásobníky na vodu.


Seznam Native
Mike Tyson, boxer z černošského ghetta, se stal nejmladším mistrem světa těžké váhy
Holub žijící ve městě, přezdívaný „měšťák“ nebo „věžák“, se vyvinul z původního druhu holuba skalního, který byl člověkem domestikován a využíván k jídlu a jako poštovní holub. Později opět zdivočel a křížil se s chovnými druhy. To způsobilo, že je závislý na člověku a není schopen si v zimním období sehnat dostatek potravy. Nejde tedy o volně žijícího živočicha, ale ani o typické domácí zvíře.

Městské holubníky fungují například v Německu, Rakousku nebo v Nizozemsku. Výše popsaný způsob regulace je podle odborníků citlivější a zároveň efektivnější než odchyt či odstřel. To totiž způsobí, že pro ostatní holuby v teritoriu se zvýší potravní nabídka, a oni tak kladou více vajec než do té doby, a počty se rychle vrátí na původní stav.

Podle mne, je to jediný způsob regulace počtu holubů. O létající populaci se mnohde postarají dravci a stárnutí populace, když nová generace bude regulována.

Aha, takže za chvíli už u nás budou k vidění jenom dva druhy holubovitých a to hřivnáč a hrdlička zahradní. Když víme, jak je to s holubářstvím. A hrdlička divoká a doupňák jsou ubývající druhy. A teď ještě tohle. Tak to je konec.

Vlaštovičko to není konec,to je teprve začátek.To,že je člověk největší škůdce a svou činností už zahubil tisíce živočišných druhů, to snad nemusím opakovat.Jediné co mě v této lidské nemohoucnosti těší je,že na matku přírodu člověk opravdu nemá a nikdy mít nebude.Regenerační schopnost přírody je tak veliká a úžasná,že dřív než člověk,tento ubohý tvor dokáže přírodu zničit,tak příroda zničí jeho.
Věžáků v celém světě je tolik,že se může městský člověk snažit jak chce a věžáci si budou žít svůj život dál.Vlaštovičko,kdo přírodu vnímá jako Ty,tak vidí jak se příroda mění,ale zvířata v ní jsou mnohem chytřejší jak lidé,protože pořád v sobě mají přírodní zákonitosti,které člověk už dávno ztratil.
Současná situace na této planetě přispívá i k restartu holubářství,protože se mladí rozumní lidé tlačí do vesnic,kde se snaží být soběstační a uživit sebe i své děti a do potravního řetězce i holub patří.
Tak to je jen má úvaha a nesnažte se to "vetchém starci" vymlouvat,protože já to tak vidím a sotva to může někdo z vás změnit. Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

V zásadě s Vámi souhlasím až na ty "mladé, rozumné" z měst, tlačící se do vesnic. Nevím, jak to tam máte Vy, ale tady u nás je to čirý idealizmus... Osidlují to tu měšťáci, to ano, ale ti si od práce ručičky neušpiní .

Zdraví aktuálně, s nadhledem....

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Co myslíte,bude to holubník ?

https://www.facebook.com/watch?v=1508496229603218

Lidé si ve velkém stěžují na zemědělce. Ruší je hluk traktorů a smrad z polí
Lidem podle něj vadí kromě hluku techniky a zápachu hnoje i další projevy zemědělské činnosti, stěžují si dokonce i na kokrhání kohoutů. "Zemědělství je tradiční obor, jehož cílem je produkovat kvalitní potraviny za dostupné ceny. Bez projevů charakteristických pro rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat jej nelze provozovat,"
Když se mladí měšťáci přestěhují na venkov kvůli levným parcelám , ale chtějí žít jak ve městě...

gary napsal(a):
Lidé si ve velkém stěžují na zemědělce. Ruší je hluk traktorů a smrad z polí
Lidem podle něj vadí kromě hluku techniky a zápachu hnoje i další projevy zemědělské činnosti, stěžují si dokonce i na kokrhání kohoutů. "Zemědělství je tradiční obor, jehož cílem je produkovat kvalitní potraviny za dostupné ceny. Bez projevů charakteristických pro rostlinnou výrobu a chov hospodářských zvířat jej nelze provozovat,"
Když se mladí měšťáci přestěhují na venkov kvůli levným parcelám , ale chtějí žít jak ve městě...

Myslím, že problém je jinde. Není to lidi z města a vesnice, ale celkově o hodnotách. Já jsem panelákový dítě, žiju v domku s malým dvorkem a mám slepice, holuby, exoty a přemýšlím, kam nacpat králíky, ale to je dáno tím, že mě příroda a zvířata vždy zajímaly, rodiče mě podporovali a vždy jsem šel tím směrem.
Bohužel celkově se společnost posunula trochu jinam a pro lidi, ne jen přistěhovalce z měst, nejsou důležitá domácí vejce, když ty si je koupí a ještě mohou nadávat na cenu a tak, někteří nemají rádi ani drůbeží maso z malochovu a raději si dají kuřecí řízky ze supermarketu, protože jim prostě chutnají víc. Ti si pak raději si pořídí bazén, či saunu, než by si udělali prostor pro domácí chov. Takoví si pak budou stěžovat na hluk, či zápach, které zemědělství produkuje.

Svět se zbláznil !
Romana Šonková: Otevřený dopis osobností s výzvou k ukončení průmyslových velkochovů
V dopise se uvádí: „Má-li světové společenství splnit cíle udržitelného rozvoje, cíle Pařížské dohody o klimatu a cíle Úmluvy o biologické rozmanitosti, je třeba okamžitě přijmout opatření k ukončení průmyslového chovu zvířat.

Od znečištění přes klimatickou krizi až po vymírání volně žijících živočichů a rostlin. Od týrání zvířat po hlad a podvýživu lidí. Podívejte se blíže na téměř jakýkoli globální problém a zjistíte, že jeho jádrem jsou potraviny. Systém založený na nadprodukci a nezdravých potravinách je podporován intenzivními zemědělskými metodami.

Odvětví živočišné výroby produkuje více skleníkových plynů než přímé emise vš ech letadel, vlaků a automobilů na světě dohromady. Bez urychlených opatření ohrožuje intenzivní živočišná výroba naše holé přežití. Potřebujeme transformaci potravinového systému. Lidé, zvířata a celá naše planeta už nemohou déle čekat."

Nové celosvětové hnutí s názvem Konec velkochovů, které tento týden zahájil CIWF spolu s partnerskými nevládními organizacemi z celého světa, si klade za cíl dosáhnout celosvětové dohody o ukončení průmyslových velkochovů a přeměně našeho globálního potravinového systému tak, aby byl prospěšný lidem, zvířatům a celé planetě. Zveřejněn byl také nový průzkum YouGov, který ukazuje, že téměř dvě třetiny lidí (63 %) ve 13 zemích, kde se průzkum uskutečnil, se domnívají, že průmyslové velkochovy upřednostňují zisk před klimatem a životním prostředím.
Te

Asi by byla první, která by pak řvala, že něco z toho nelze koupit. Maso by bylo jen pro pár vyvolených a ostatní by se pásli na uvolněných lukách místo dobytka. A zase by se konzumovali kočky, psi, vrány, a drobné ptactvo. Člověk je všežravec a živočišnou bílkovinu potřebuje.

přezdívka napsal(a):
Asi by byla první, která by pak řvala, že něco z toho nelze koupit. Maso by bylo jen pro pár vyvolených a ostatní by se pásli na uvolněných lukách místo dobytka. A zase by se konzumovali kočky, psi, vrány, a drobné ptactvo. Člověk je všežravec a živočišnou bílkovinu potřebuje.

To jste to asi nepochopil- oni vegetariáni a vegani by nechtěli žádné maso vůbec ani produkovat, ani jíst !
Jen zelené...a maso zakázat !
Ne každý z nás se živí smíšenou stravou. Nacházejí se mezi námi jedinci – a jejich stále víc – kteří preferují stravu rostlinnou, protože pochopili její zásadní význam a maso ze svého jídelníčku zcela vyřadili.

Někteří se masu vyhýbají z etických pohnutek, jiní třeba ze zdravotních, anebo nábožensko - kulturních důvodů. Ovšem přechod na rostlinnou stravu má svoje pravidla. Nejde rovnou ze dne na den změnit stravovací zvyklosti a myslet si, že to náš organismus zvládne bez problémů!

Je zapotřebí postupně přidávat rostlinné produkty, ubírat maso a nedostatek živočišné bílkoviny nahrazovat rostlinnou. Optimální doba přecházení z jednoho druhu stravování na jiný je cca dva měsíce.
Lidé, konzumující výhradně rostlinnou stravu, se nazývají vegetariáni, vegani, vitariáni, frutariáni.

A pračlověk se pásl.

https://www.facebook.com/watch?v=829334921644073

https://www.youtube.com/watch?v=IldicVYfouE

Jen tak pár fotek, jak to žije na rybníku Koclířov u Lomnice nad Lužnicí.Potřeboval jsem dnes rozchodit to vánoční přežírání a stálo to za to.Husa běločelá se zde zastavuje na tahu každý rok.Letos přilétla o týden dříve,ale zajímavé je,že jsou tam i Husy velké,které přilétají až začátkem února.Třeba už zima bude jen mírná.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

https://www.facebook.com/watch?v=856443941993053

https://www.facebook.com/watch?v=1517796312058500

https://www.facebook.com/watch?v=889938088713110

Rotvik napsal(a):
https://www.facebook.com/watch?v=889938088713110

výstavní holubi na bázi holuba poštovního -asi polský výstavní - "ledňák "
taky jich bylo dovezeno pár do ČR z Polska....

https://www.facebook.com/watch?v=568336028532817

https://www.facebook.com/watch?v=477051244500018

https://afrikapro.com/gallery/

https://www.facebook.com/watch?v=1684006592053027

tak taky něco z rybařiny

https://www.facebook.com/1232803521/videos/888825232136277?idorvanity=210138332664861

lupus4 napsal(a):
tak taky něco z rybařiny

https://www.facebook.com/1232803521/videos/888825232136277?idorvanity=210138332664861

https://www.facebook.com/watch?v=1354904575360631

https://www.facebook.com/watch?v=570612138303503

Když se spojí dva koníčky v jeden.
Překližka, průměr 29 cm, vypáleno.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

omlouvám se za OT ale musím se podělit

Tak já mám dnes zážitek přenádhernej, to že u nás pod městem je pár ledňáčků
už leta, se ví. Vždy při vzdálenosti cca 30m přelítne buď na druhý břeh nebo ještě dál.
Vracíme se už domů a vidím se něco třepetat nad mini slepým "ramínkem " Otavy. Psa k noze a šourám se pomalu blíž . Ledňáček ! Nechal nás dojít na až cca 5 -6 m. Takhle zblízka jsem ho "na divoko" ještě nepotkal. Evidentně jsme ho nevzrušovali. Sedl si na klacek trčící z trávy nad vodu a čuměl do vody i na nás. Pak šup do vody, ale útok nevyšel. Znova vylít do vzduchu a třepetal se a stál na místě úplně stejně jako poštolka. To jsem ještě nikdy neviděl a ani nikde nečetl. Schválně jsem mu to v duchu počítal a bylo to min 5 vteřin. Jestli svým třepotavým letem urychloval jen sušení nebo jde i o způsob lovu, netuším. Pozorovali jsme se navzájem takhle dobře přes 5min , než ho vyplašil cyklista. Toho takhle na blízko už nedal.

lupus4 napsal(a):
omlouvám se za OT ale musím se podělit

Tak já mám dnes zážitek přenádhernej, to že u nás pod městem je pár ledňáčků
už leta, se ví. Vždy při vzdálenosti cca 30m přelítne buď na druhý břeh nebo ještě dál.
Vracíme se už domů a vidím se něco třepetat nad mini slepým "ramínkem " Otavy. Psa k noze a šourám se pomalu blíž . Ledňáček ! Nechal nás dojít na až cca 5 -6 m. Takhle zblízka jsem ho "na divoko" ještě nepotkal. Evidentně jsme ho nevzrušovali. Sedl si na klacek trčící z trávy nad vodu a čuměl do vody i na nás. Pak šup do vody, ale útok nevyšel. Znova vylít do vzduchu a třepetal se a stál na místě úplně stejně jako poštolka. To jsem ještě nikdy neviděl a ani nikde nečetl. Schválně jsem mu to v duchu počítal a bylo to min 5 vteřin. Jestli svým třepotavým letem urychloval jen sušení nebo jde i o způsob lovu, netuším. Pozorovali jsme se navzájem takhle dobře přes 5min , než ho vyplašil cyklista. Toho takhle na blízko už nedal.

I u nás je ledňáček řadu let. Ale fotku se mi nikdy nepodařilo pořídit. Většinou ho prozradí typický křik a jen se mihne.... Ne nadarmo se mu říká " létající drahokam"

Ledňáčka vidět z 5-6 metrů je už štěstí.Já se na ně chodím dívat na pískovnu když vyvedou mladé,ale jejich rychlost je úžasná.Václave závidím.
Dnes po návratu od zubaře,kde jsem si trháním zubů nechal dobrovolně ubližovat a nemohl jsem ho ani praštit, jsem neschopen pohybu a tak ještě,že mám novou knihu.Už jí čtu asi 14 dnů,ale to je opravdu nejméně na měsíc.Potom napíši nějaké laické zhodnocení.
Tak ještě přidám pár posledních fotek. Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kouták napsal(a):
Ledňáčka vidět z 5-6 metrů je už štěstí.Já se na ně chodím dívat na pískovnu když vyvedou mladé,ale jejich rychlost je úžasná.Václave závidím.
Dnes po návratu od zubaře,kde jsem si trháním zubů nechal dobrovolně ubližovat a nemohl jsem ho ani praštit, jsem neschopen pohybu a tak ještě,že mám novou knihu.Už jí čtu asi 14 dnů,ale to je opravdu nejméně na měsíc.Potom napíši nějaké laické zhodnocení.
Tak ještě přidám pár posledních fotek. Kouťák

Koukám, že Vám též slepice obsasují místa pro holuby Jsem rád, že v tom nejsem sám

kouták napsal(a):
Ledňáčka vidět z 5-6 metrů je už štěstí.Já se na ně chodím dívat na pískovnu když vyvedou mladé,ale jejich rychlost je úžasná.Václave závidím.
Dnes po návratu od zubaře,kde jsem si trháním zubů nechal dobrovolně ubližovat a nemohl jsem ho ani praštit, jsem neschopen pohybu a tak ještě,že mám novou knihu.Už jí čtu asi 14 dnů,ale to je opravdu nejméně na měsíc.Potom napíši nějaké laické zhodnocení.
Tak ještě přidám pár posledních fotek. Kouťák

Zdenku, vždy jsem si vážil Tvých rad, zkušeností, ale po fotkách společného soužití holubů a slepic, na tak omezeném prostoru, nevím co si mám myslet, pro holuby to musí být permanentní stres, neumím si představit, že by se dál tak úspěšně množili a že holoubě , spadlé na zem, by mohlo přežít, ale asi tomu nerozumím

čendas napsal(a):
Zdenku, vždy jsem si vážil Tvých rad, zkušeností, ale po fotkách společného soužití holubů a slepic, na tak omezeném prostoru, nevím co si mám myslet, pro holuby to musí být permanentní stres, neumím si představit, že by se dál tak úspěšně množili a že holoubě , spadlé na zem, by mohlo přežít, ale asi tomu nerozumím

Já se společným chovem slepic a holubů nemám problém. Mám více krmných míst, holubi mají dostatek míst k odpočinku ve výšce, kde jim slepice dávají pokoj, jen mladé kuřice tam občas zavítají. Vyskákaných holoubat, z čehož jsem měl opravdu obavy, si slepice také nevšímají a nechávají je na pokoji. Pravdou je, že s krmením u slepic příliš nešetřím. Holubi mají samozřejmě, regulovanou, možnost proletu, kromě zimy, kdy je kvůli možnosti zavlečení ptačí chřipky držím raději zavřené, ale to jde vlastně hlavně o chovné.
Když mám malý dvorek, kam se toho moc nevejde, musí být kreativní

Čendas,mám slepice od jara do podzimu pod holubama už 5 let a žádný problém.Holuby krmím na krmném stole a co vyhážou,tak slepice sežerou.Slepice jsou hybridky,takže nepotřebují žádný velký prostor a pořád mají větší prostor jak v klecovém chovu.Mají u mě všechno,stačí vyklopit sekačku trávy a dodat vše potřebné.Soužití holubů a slepic bylo vždy normální,což pamatuji od mládí.Pokud vypadne holoubě na podlahu,tak mu slepice nic neudělají a ve volieře se všichni procházejí bez problémů.Naopak slepice hrabou a holubi,když nemohou ven létat,tak si hledají co potřebují.Ty 3 kropenaté slepice,co jsem vyfotil jsou mladé a tak si létají jak holubi,ale ono je to přejde.Myslím si,že to holubům prospěje,že nesedí ve volieře jak buchty.Holoubat mají už letos dost,takže žádný stres se nekoná.Nyní testuji zakoupené páry a určitě ukáži nějaké fotky holoubat.Už je jich 6 venku a všichni se vzorně starají,jak to má být,protože jaro je zde.Kouťák

Ok. asi máš civilizované slípky, za dětství jsme měli na statku stovky holubů, neměli krmítka, napáječky, aj. legrácky, co nesehnali na polích, neukradli slepicím , neměli, schytali moře klovanců, nemotorné holoubě , mělo smůlu, dnes je jiná doba,máš pravdu, jako vždy

Dal jsem slepice do voliery v době,kdy jsem byl bez holubů.Potom jsem přivezl barevnohlávky a když jsem viděl,že soužití je bez problémů,tak jsem je tam nechal.Vždy jsem si vzal 4 slepice na jaře a v prosinci jsem je dal do mrazáku.V loňském roce jsem si vzal zase 4 slepice a první vejce jsem od nich viděl 1.6.2022.Začal jsem si psát snášku do kalendáře a v prosinci jsem si je nezabil,protože mám zateplený kurník,tak přes zimu jsem je dal tam.V březnu letos jsem je vrátil do voliery k holubům.K dnešnímu dni mají naneseno 1105 vajec.Věřím,že do 1.6. 2023 snese každá těch 400 vajec,jak je u hybridek psáno.Holuby mám nyní jen pro radost,ale v dnešní době je ta slepice opravdu užitečné zvíře,což se o holubech říci nedá.Já mám radost z holubů,žena má radost ze slepic a tak si v poklidu žijem to naše stáří a užíváme si chalupu.
Nejsem jen holubář,ale i šílený zahrádkář a tak mám vlastní brambory pěstované na trávníku v posečené trávě,veškerou zeleninu a ovoce v divoké bezůdržbové zahradě ,rovněž vše na posečené trávě,rybník na zahradě plný ryb a hlavně všude kolem krásná příroda a klid.Co víc si přát.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kouták napsal(a):
Dal jsem slepice do voliery v době,kdy jsem byl bez holubů.Potom jsem přivezl barevnohlávky a když jsem viděl,že soužití je bez problémů,tak jsem je tam nechal.Vždy jsem si vzal 4 slepice na jaře a v prosinci jsem je dal do mrazáku.V loňském roce jsem si vzal zase 4 slepice a první vejce jsem od nich viděl 1.6.2022.Začal jsem si psát snášku do kalendáře a v prosinci jsem si je nezabil,protože mám zateplený kurník,tak přes zimu jsem je dal tam.V březnu letos jsem je vrátil do voliery k holubům.K dnešnímu dni mají naneseno 1105 vajec.Věřím,že do 1.6. 2023 snese každá těch 400 vajec,jak je u hybridek psáno.Holuby mám nyní jen pro radost,ale v dnešní době je ta slepice opravdu užitečné zvíře,což se o holubech říci nedá.Já mám radost z holubů,žena má radost ze slepic a tak si v poklidu žijem to naše stáří a užíváme si chalupu.
Nejsem jen holubář,ale i šílený zahrádkář a tak mám vlastní brambory pěstované na trávníku v posečené trávě,veškerou zeleninu a ovoce v divoké bezůdržbové zahradě ,rovněž vše na posečené trávě,rybník na zahradě plný ryb a hlavně všude kolem krásná příroda a klid.Co víc si přát.Kouťák

400 vajec za dva roky?

Vrků napsal(a):
400 vajec za dva roky?

naučte se vnímat text

první vejce jsem od nich viděl 1.6.2022
Věřím,že do 1.6. 2023 snese každá těch 400 vajec

a já zase věřím, že se Zdenda překlepl a chtěl napsat 3 místo 4

Lupus to trefil. Je to hybridka ISA BROWN a měla by snést za rok 300 vajec.Sice jsem se překlepl,ale alespoň u toho někdo přemýšlel. Kupuji pravidelně od drůbeže Novák,přiveze je až do mého bydliště a jsem s nima spokojen.Letos jsem přibral 3 Morávie-kropenky a zatím to jsou ty létavky,ale holubům vůbec nevadí.Pokud je ta slepice moc drzá,tak i NVH si dokáže zjednat pořádek.Čekal jsem,že když si je nechám přes zimu,že přestanou snášet,ale méně jak 2 vejce denně od 4 slepic jsem za celou zimu nesebral a jak jsem je dal v březnu opět do voliery,tak je to každý den 4 vejce.Pokud budou takto pokračovat,tak těch 300 vajec za rok přesáhnou.Slepice snáší zobákem a u mě mají vše co potřebují. Při letošní mírné zimě jsem jim i to zelené dodal.Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lupus4 napsal(a):
naučte se vnímat text

první vejce jsem od nich viděl 1.6.2022
Věřím,že do 1.6. 2023 snese každá těch 400 vajec

a já zase věřím, že se Zdenda překlepl a chtěl napsat 3 místo 4

Končím ,toto je posední příspěvek, nejdřív se dozvím, že si žijem, jak prasata v žitě, i když miliony lidí, nemá co huby, mrzne , drtí je sadistické exekuce, lichva, umělé, neřešitelné dluhy,nástup fašismu, bubnování do války, když ty odpady co jíme, by na západě , nežrali ani psi, nyní jsou zde euforické výkřiky, nad společným soužitím holubů a slepic, v miniaturní volieře, před lety jsme byl služebně dlouho pryč, mladí nezaváhali, a hodili do holubí voliery, pár perliček, byl jsem na mrtvici- zničený trávník, pískoviště, krmení,šílený bordel, uklovaná holoubata, holubi vystrašení, jak z kuny

čendas napsal(a):
Končím ,toto je posední příspěvek, nejdřív se dozvím, že si žijem, jak prasata v žitě, i když miliony lidí, nemá co huby, mrzne , drtí je sadistické exekuce, lichva, umělé, neřešitelné dluhy,nástup fašismu, bubnování do války, když ty odpady co jíme, by na západě , nežrali ani psi, nyní jsou zde euforické výkřiky, nad společným soužitím holubů a slepic, v miniaturní volieře, před lety jsme byl služebně dlouho pryč, mladí nezaváhali, a hodili do holubí voliery, pár perliček, byl jsem na mrtvici- zničený trávník, pískoviště, krmení,šílený bordel, uklovaná holoubata, holubi vystrašení, jak z kuny

Čendas,doba je zlá,ale může být ještě hůř.Nevím kolik ti je let,ale já v 71 letech mám svou holubářskou éru za sebou,ale život mám rád a tak se snažím si ho užít za každou cenu.Dělám věci které mě baví,toulám se přírodou,která mě nikdy nzklamala a snažím se,i když to jde někdy těžko,si dnešního zkaženého světa nevšímat.Dělej to stejně a uvidíš,že je život krásný.
Jsou zde lidé,kteří sem píší, jak se kochají s ledňáčkem,nebo já jsem dnes chodil po městě za hřivnáčema a myslím si,že je to stejně nejkrásnější holub.Potom přijedu na chalupu, pokochám se holubama a i těma slapicema,které mám ochočené,že je můžu hladit.K bráně mě běží přivítat můj divoký kocour,potom jdeme spolu nachytat plotičky,protože vím,že je kocour miluje.Když se nažere,tak mi skočí na klín a je nám oběma dobře. Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

kouták napsal(a):
Čendas,doba je zlá,ale může být ještě hůř.Nevím kolik ti je let,ale já v 71 letech mám svou holubářskou éru za sebou,ale život mám rád a tak se snažím si ho užít za každou cenu.Dělám věci které mě baví,toulám se přírodou,která mě nikdy nzklamala a snažím se,i když to jde někdy těžko,si dnešního zkaženého světa nevšímat.Dělej to stejně a uvidíš,že je život krásný.
Jsou zde lidé,kteří sem píší, jak se kochají s ledňáčkem,nebo já jsem dnes chodil po městě za hřivnáčema a myslím si,že je to stejně nejkrásnější holub.Potom přijedu na chalupu, pokochám se holubama a i těma slapicema,které mám ochočené,že je můžu hladit.K bráně mě běží přivítat můj divoký kocour,potom jdeme spolu nachytat plotičky,protože vím,že je kocour miluje.Když se nažere,tak mi skočí na klín a je nám oběma dobře. Kouťák

Jsem , o trochu starší, ale také blízko kremaci, máš pravdu, ale jak píši níže, s IFAUNOU jsem skončil

kouták napsal(a):
Čendas,doba je zlá,ale může být ještě hůř.Nevím kolik ti je let,ale já v 71 letech mám svou holubářskou éru za sebou,ale život mám rád a tak se snažím si ho užít za každou cenu.Dělám věci které mě baví,toulám se přírodou,která mě nikdy nzklamala a snažím se,i když to jde někdy těžko,si dnešního zkaženého světa nevšímat.Dělej to stejně a uvidíš,že je život krásný.
Jsou zde lidé,kteří sem píší, jak se kochají s ledňáčkem,nebo já jsem dnes chodil po městě za hřivnáčema a myslím si,že je to stejně nejkrásnější holub.Potom přijedu na chalupu, pokochám se holubama a i těma slapicema,které mám ochočené,že je můžu hladit.K bráně mě běží přivítat můj divoký kocour,potom jdeme spolu nachytat plotičky,protože vím,že je kocour miluje.Když se nažere,tak mi skočí na klín a je nám oběma dobře. Kouťák

Šťastný chlap !!! Tak se to má užívat života !
Přeji pevné zdraví a dlouhá léta s radostí ze života i s holuby !

Dneska v Olomouci 3 pěkní bílí holoubci na h. náměstí. V parku krásní hřivnáči. Hřivnáč hnízdí pod okapem bytovky nad čínským bistrem, prvně to vypadalo na věžáka a on tam obratně manévruje hřivnáč. Kavky jsou pěkné drzé, drží se v parcích a podél mlýnského potoka. Na okrajích města houkají hrdličky zahradní a překřikují se vrabčáci.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Ti bělouši (ala PH) budou nejspíš dezorientovaní "svatební" holubi co netrefili domů, aby mohli být znova prodáni

gary napsal(a):
Šťastný chlap !!! Tak se to má užívat života !
Přeji pevné zdraví a dlouhá léta s radostí ze života i s holuby !

přesně
je lepší být "uprdelista" než frustrovaný a plný nenávisti ...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Štěstí opravdové ve smyslu tišiny duše není v konzumu,ale v kráse,která je smyslovým vyjádřením dobra je zábleskem,který je za horizontem jsoucen,tedy bytím, splynutím s přírodou.Rozumem můžem mít radost,duší štěstí.Přeji vám hodně záblesku či kochání s holoubky a u opravdového holubáře jsou nezastupitelní.

Změna k lepšímu, pro potěchu duše:
(Po zapnutí titulků je možné v nastavení u videa zapnout překlad do češtiny)

https://youtu.be/sRPP4Ilpxso

Dnes byla ke mě příroda milostivá a mohl jsem se pokochat.Na chalupu přiletěl párek vlaštoviček a tak jsem jednu ve stodole vyfotil.Na rybníku Vyšehrad jsem potkal první housátka a na rybníku Trávičný ,který se chystají lovit, lovil krásný černý čáp.Dlouho mě nechal ,abych si ho prohlédl,ale když jsem ho chtěl vyfotit,tak mi ukázal,že umí krásně létat.
Řeka Lužnice zatopila louky a tak jsem zašel na jez smrti Pilař.Je slyšet hodně daleko a nechtěl bych tam spadnout.Stačí,že se v něm utopilo již asi 40 lidí.Zdraví všechny Kouťák.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím, v JH na sídl.Vajgar je plno hnízdících hřivnáčů, minulý rok jich tolik nebylo, dokonce jsme i před panelákem měli jedno odrostlejší mládě na zemi, odolala jsem-spíš by mne manžel i s holubem poslal bydlet ven, po naší tříměsíční anabázi s věžákem..když vidím ty jejich hala bala hnízda, asi zase nějaký spadlík bude...chcete ho?

tak minulý týden jsem "něco" nápadného zahlédl z dálky, ale neurčil

až dneska přilétl blízko - a je to krásný samec Lejska bělokrkého

ještě nikdy jsem ho tu u Otavy neviděl (jen kdysi při dogtreku na Moravě)
foto z wiki

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Jen tak ,jak je příroda krásná a tak pár fotek z mého dnešního blbnutí.Zdraví všechny Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak zase pár fotek,jak divoká housata rychle rostou.Polák velký také neuletěl ,no prostě na rybnících to nyní žije.Nemohu ani odvést ostříhaný živý plot,protože mi v něm zahnízdila kachna divoká.Doufám,že u mě na rybníku alespoň chvilku zůstane,abych se kochal.Loni měla 8 kachňat,ale má přítomnost jí vadila,tak je vedla někam do lesa. Kouťák

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Já si prostě nějak nemůžu pomoct, ale když vidím husu, vidím i zelí a knedlíky.....