Zdravím všechny,
tak aby vlákno o tomto impozantním plemenu nezaniklo někde hluboko, přidám pár fotek z návštěvy u Jirky Kukly. Na prohlídku jeho špičkového chovu jsem v půlce léta vzal dva významné pamětníky pražského holubářství, přátele Láďu Seidla a Mirka Mašatu. Pochopitelně s námi jel i hlavní viník Jirkovo "zbláznění" do indiánů, Toša Stojanov.
JS
incas
napsal(a):
Zdravím všechny,
tak aby vlákno o tomto impozantním plemenu nezaniklo někde hluboko, přidám pár fotek z návštěvy u Jirky Kukly. Na prohlídku jeho špičkového chovu jsem v půlce léta vzal dva významné pamětníky pražského holubářství, přátele Láďu Seidla a Mirka Mašatu. Pochopitelně s námi jel i hlavní viník Jirkovo "zbláznění" do indiánů, Toša Stojanov.
JS
Jen pro zajímavost, Tosa je v tom skoro nevinně, hlavní viník je Jirka Suda🤣🤣, a to jak v indiánech, tak i v pražácích.
No vidíš, a jak tě to chytlo Obě plemena jsou skutečné chovatelské výzvy a takových nadšenců, kteří by šlechtili na vysoké úrovni takto náročná plemena kvapem ubývá. A indiáni, jako jedno z nejstarších ušlechtilých plemen si zapálené specialisty určitě zaslouží.
No, a o "pražáčcích" se snad ani bavit nemusíme, ty propaguji u perspektivních zájemců neustále
Malby nádherných a typických indiánů zdobí nejednu světovou holubářskou publikaci ....
JS
Máš pravdu Jirko, já jsem typ chovatele co rád šlechtí, ale za tímto přerodem z drůbežáře zpět na holubáře stojí někdo jiný se svým kolektivem a jejich vrcholné dílo nazvané seznam plemen a barevných rázů drůbeže.
Ale jsem za to rád, šlechtění holubů je trochu rychlejší než drůbeže, a člověk může i uprostřed sezony experimentovat, to u drůbeže nejde. A hlavně, není to tak časově náročný jak chov drůbeže.
vlas
napsal(a):
Máš pravdu Jirko, já jsem typ chovatele co rád šlechtí, ale za tímto přerodem z drůbežáře zpět na holubáře stojí někdo jiný se svým kolektivem a jejich vrcholné dílo nazvané seznam plemen a barevných rázů drůbeže.
Ale jsem za to rád, šlechtění holubů je trochu rychlejší než drůbeže, a člověk může i uprostřed sezony experimentovat, to u drůbeže nejde. A hlavně, není to tak časově náročný jak chov drůbeže.
Nó, ono to vrcholné dílo(u drůbeže) může být revidováno novými nadšenci, kteří se ujmou toho, aby šlechtění dostalo nějaký řád a uznávání a rozšiřování barevných řad atd. Nicméně to platí i pro holubáře. Udržet (někdo tvrdí šlechtit) to co zde bylo a je ve vzorníku u PRK, indiánů a dalších plemen, je i tak hodně náročná cesta a hodně chovatelské zábavy. Já vždy jen kroutím hlavou, když se zmenšuje členská základna skutečných chovatelů a zvětšuje se počet plemen a jejich rázů. Podle mne to jde proti sobě, protože každé plemeno i ráz potřebuje, aby bylo z čeho vybírat a to z mnoha nepříbuzných chovů....
Pro jo012810,
Jsem rád, že se dokážete zapojit do jakékoliv diskuze a v jakémkoliv tématu, i když absolutně netušíte o čem v tomto daném případě je řeč,( to ví jen pár zasvěcených) ale jsou tací, já mezi ně nepatřím. Když o tom nic nevím tak si to přečtu a nijak se nevyjadřuji.
Pro pochopení, jednalo se o jeden konkrétní barevný ráz, který byl normálně ve vzorníku a byl vyškrtnut a předán úplně k jinému plemenu. To znamená že lemovaný černý a modrý zůstaly a bílý lemovaný, už bylo jiné plemeno, i když se jednalo o sourozence. Vysvětlení proč se tak rozhodli, nebudu ventilovat. ale už je vše zase tak jak bylo ve vzorníku předtím.
No a co se týče slova ŠLECHTÍM - to je pro mě zdokonaluji, zlepšuji, snažím se přiblížit standartu.
CHOVÁM - udržuji dané plemeno při životě, nesnažím se zlepšovat.
Alespoň tak to mám já. Kukla.
Zdravím,tak tady je vidět to pravé holubářské umění.Krásnější chov indiánů jsem ještě neviděl.Indiány jsem vždy obdivoval,chodil jsem ke kamarádovi dnes již zesnulému Josefu Noskovi z Třeboně a při kávě jsem toho o indiánech věděl víc, jak o vlastních holubech.Měl je snad ve všech barvách a já na to rád vzpomínám.Kde skončil jeho chov bohužel nevím.
Foťte,foťte ať se alespoň s nima pokochám. Přeji ať se daří.Zdeněk FRANTA
kouták
napsal(a):
Zdravím,tak tady je vidět to pravé holubářské umění.Krásnější chov indiánů jsem ještě neviděl.Indiány jsem vždy obdivoval,chodil jsem ke kamarádovi dnes již zesnulému Josefu Noskovi z Třeboně a při kávě jsem toho o indiánech věděl víc, jak o vlastních holubech.Měl je snad ve všech barvách a já na to rád vzpomínám.Kde skončil jeho chov bohužel nevím.
Foťte,foťte ať se alespoň s nima pokochám. Přeji ať se daří.Zdeněk FRANTA
Zdravím, část chovu p. Noska skončila u mě a u mého kamaráda. Já v plnobarevnych mám asi 3 kusy a 6 plavych a modrých. Kamarád má žlutý a červený. Kde skončil zbytek nevím, část černých má snad p. Fara. Zdravím Jirka
vlas
napsal(a):
Zdravím, část chovu p. Noska skončila u mě a u mého kamaráda. Já v plnobarevnych mám asi 3 kusy a 6 plavych a modrých. Kamarád má žlutý a červený. Kde skončil zbytek nevím, část černých má snad p. Fara. Zdravím Jirka
Díky,alespoň nyní vím,že jsou v dobrém chovu a u opravdového holubáře. Zdravím Zdeněk
vlas
napsal(a):
Nemýlíte se, a máte obdivuhodný talent zazdít spousty vláken svými komentáři.
Ale mýlí se pan Beran. V Toužetíně mám s ostatními plemeny i několik indiánů a i když jsou každý den vystaveni útoku jestřába a krahujce, tak nemizí a drží se. Nejsou tedy tak pěkní jako máte vy, ale jsou to holubi nezařazené do dalšího chovu od mého známého. Jak jsem psal dříve. Holuby chovám jen pro radost a zajímá mne pouze jejich životaschopnost ve volném chovu, Takže za mne Indián není vůbec špatný letec v porovnání s jinými plemeny holubů, Přeji hezký večer z Toužetína. Lukáš M.
touzetin
napsal(a):
Ale mýlí se pan Beran. V Toužetíně mám s ostatními plemeny i několik indiánů a i když jsou každý den vystaveni útoku jestřába a krahujce, tak nemizí a drží se. Nejsou tedy tak pěkní jako máte vy, ale jsou to holubi nezařazené do dalšího chovu od mého známého. Jak jsem psal dříve. Holuby chovám jen pro radost a zajímá mne pouze jejich životaschopnost ve volném chovu, Takže za mne Indián není vůbec špatný letec v porovnání s jinými plemeny holubů, Přeji hezký večer z Toužetína. Lukáš M.
Indiáni v Toužetíně asi nejsou tak stavění, jako ti na fotkách. Docela by bylo zajímavé porovnat (alespoň na fotkách) anglického indiána z volného chovu s fotkami které vložil vlas. Můj komentář nemíří k "zazdění" vašeho vlákna. Já jsem se vždy zajímal o to, jak má holub vypadat, aby byl schopen letu a tak se rád poučím. Rozhodně nechci žádného holubáře "naštvat", neboť každý má svůj vkus a preference a je to tak dobře. Pokud bych se nechtěně někoho dotknul, rád se omluvím.
Pane Berane,
místo toho, abyste se zeptal, jak je obtížné udržet typické bradavičnaté znaky, krátký a silný zobák atd., zeptáte se opět nesmyslnou otázkou o schopnosti obstát ve volném chovu. Myslíte, že je to v dnešní době tak podstatná věc? Navíc holubi v červené a žluté recesivní barvě nikdy nebudou létat jako poštovní holub. Kvalita peří to vylučuje, a to u jakéhokoliv plemene.
Kam by jako podle vás v dnešní době měli létat? Sousedovi na Bramac, napít se druhému sousedovi z bazénu, nebo přeletět několik satelitních městeček a přistát na poli bodláků, v lepším případě řepky?
V okruhu svých známých a kamarádů neznám ani jednoho holubáře, včetně chovatelů poštovních holubů (mistrů OS), kteří by měli holuby celoročně na volno. Prostě od posledního závodu holoubat až do prvního nácviku starých holubů (cca půl roku) není ve vzduchu ani brko Je to jediný způsob, jak si něco do jara zachovat.
Tak to prostě dneska je a nikdo s tím nic nenadělá.
Proč nezkusíte holubařit dneska vy? Vím, že jste tady psal o zdravotních problémech atd., ale když můžete chovat drůbež a andulky, tak důvod vašeho neholubaření bude nejspíš taky někde jinde. Že by sousedi? A v takovém prostředí je nucena holubařit drtivá většina holubářů. Když bydlí na samotě, kde to nevadí sousedům, tak to pomalu kvůli dravcům nemůže pustit ani v létě a v husté zástavbě je míň dravců, ale zase mnoho sousedů, kteří našeho archaického koníčka naprosto nechápou. A média tomu ještě nahrávají. Tady by měla nastat osvěta iniciovaná naším slavným svazem, jinak je naše generace opravdu poslední, která holuby chová.
Opravdu se nedivte, že na vaše dotazy již často nikdo neodpovídá.
A teď vrátíme toto vlákno opět problematice exteriérového chovu anglických indiánů, kde je každý kvalitní jedinec tak nenahraditelný, že by ho stejně nikdo na střechu nepustil, ani kdyby podmínky volného chovu byly stokrát lepší ….
S pozdravem Jirka Suda
Pane Suda. Každý máme své preference a domnívám se, že je to tak dobře. Já nikomu neříkám jak a co má chovat. Jen mne zajímá způsob chovu a letu. A to snad je špatně, když jiného zajímá právě ta stránka exteriéru? Ano, fotky indiánu od vlase ukazují krásné hlavy (dle vzorníku) a moje otázka nebyla určená k tomu, abych znehodnocoval jeden směr holubářství, ale abych se poučil. Co se týká mých problému s chovem, jde opravdu o zdravotní problémy. A přesto stále tvrdím, že jsem především apstinující holubář. Je to zajímavé, ale holubí prach u mne vyvolává velmi prudké odezvy, které bych nikomu nepřál. U drůbeže to zatím jakž tak jde s respirátorem čistím. Andulky chová můj vnuk u mne v jednom oddělení bývalého holubníku. Tak asi tak. Jinak přeji všem chovatelům a holubářům, aby se dobře bavili a hlavně, aby jim to podmínky (včetně zdraví) dlouho umožňovaly.
incas
napsal(a):
Pane Berane,
místo toho, abyste se zeptal, jak je obtížné udržet typické bradavičnaté znaky, krátký a silný zobák atd., zeptáte se opět nesmyslnou otázkou o schopnosti obstát ve volném chovu. Myslíte, že je to v dnešní době tak podstatná věc? Navíc holubi v červené a žluté recesivní barvě nikdy nebudou létat jako poštovní holub. Kvalita peří to vylučuje, a to u jakéhokoliv plemene.
Kam by jako podle vás v dnešní době měli létat? Sousedovi na Bramac, napít se druhému sousedovi z bazénu, nebo přeletět několik satelitních městeček a přistát na poli bodláků, v lepším případě řepky?
V okruhu svých známých a kamarádů neznám ani jednoho holubáře, včetně chovatelů poštovních holubů (mistrů OS), kteří by měli holuby celoročně na volno. Prostě od posledního závodu holoubat až do prvního nácviku starých holubů (cca půl roku) není ve vzduchu ani brko Je to jediný způsob, jak si něco do jara zachovat.
Tak to prostě dneska je a nikdo s tím nic nenadělá.
Proč nezkusíte holubařit dneska vy? Vím, že jste tady psal o zdravotních problémech atd., ale když můžete chovat drůbež a andulky, tak důvod vašeho neholubaření bude nejspíš taky někde jinde. Že by sousedi? A v takovém prostředí je nucena holubařit drtivá většina holubářů. Když bydlí na samotě, kde to nevadí sousedům, tak to pomalu kvůli dravcům nemůže pustit ani v létě a v husté zástavbě je míň dravců, ale zase mnoho sousedů, kteří našeho archaického koníčka naprosto nechápou. A média tomu ještě nahrávají. Tady by měla nastat osvěta iniciovaná naším slavným svazem, jinak je naše generace opravdu poslední, která holuby chová.
Opravdu se nedivte, že na vaše dotazy již často nikdo neodpovídá.
A teď vrátíme toto vlákno opět problematice exteriérového chovu anglických indiánů, kde je každý kvalitní jedinec tak nenahraditelný, že by ho stejně nikdo na střechu nepustil, ani kdyby podmínky volného chovu byly stokrát lepší ….
S pozdravem Jirka Suda
Chovám od loňska navolno (na noc je zavírám, pochopitelně) 4 páry bubláků (české) a pár pávíků.
Netvrdím, že polaří, ale "loukaří" a "zahrádkaří" v okruhu cca 500 metrů. Na výstavy to teda není, pravda, ale na radost ano. A je fakt, že z loňských 5 párů mám letos "jen" 22 kusů, zbytek se mi z výletů nevrátil (včetně dvou zakládajících členů hejna). Ale mně to stačí, a z toho 6 darovaných pávíků ještě udělalo radost dcerám mého kamaráda.
Přidal jsem si od letoška další pár pávíků, jeden romagnoli a a dva páry bucharů (ty jsem ostříhal, sichr je sichr). Ti jsou zatím oddělení, ale jak sednou a odchovají první hnízda, otevřu jim to taky.
Ono to půjde, snad.