Pan Franta, alias Kouťák, mne inpiroval k založení tohoto vlákna. Myslím si, že nejen Slezbý barvenohlávek umí odolávat predačnímu tlaku pernatých dravců a budu rád, pokud se zde chovatelé podělí o své zkušenosti z volného chovu holubů i jiných plemen. Já si zvolil české čejky modré kapraté hladkonohé, které jsem dovezl z volného chovu.
Po dlouhých 10 létech se mi podařilo vytvořit podmínky, v kterých budu moci v tandemu holubařit. Tím mým problémem, pro který jsem musel chov holubů ukončit, je alergie na holubí prach. Nyní u nás bydlí vnuk s rodinou a ten za mne obstarává "vnitřní" práce v holubníku a to jen čištění. Krmím (zatím) rozhozem po zahradě a vodu mám v předvolierce. Uvidím, jak dlouho toto bude fungovat. Holubník jsem zřídil z jednoho oddělení pro odchov drůbeže a do předvoliérky zřídil vletový otvor s probíhačkami. Jako univerzální zařízení jsem zhotovil jakousi sedačko-krbcovou stěnu, kdy jeden oddíl je vlastně krychlička o hraně 25 cm a jeho podlaha je výsuvná pro snadné čištění. Pro párování mám, již z dřívějších dob hlece. Po vytvoření holubníku jsem původně chtěl také SB z volného chovu, ale nějak se nepodařilo a tak jsem náhodně objevil inzerát českých čejek a to v rozumné dojezdové vzálenosti. Chovatel mi přenechal 6 kusů z roku 2021 s určením pohlaví 3,3. Ale jak každý holubář ví, určení pohlaví je "tutové" až po snesení prvního vajíčka a jasně samčího projevu. Holubi jsem dovezl 8.12.2021. Až 3.1.2022 jsem je vypustil a to v odpoledních hodinách tak, aby se mohli ze vzduchu ještě prohlídnout okolí a na krmení jsem je chtěl stáhnout domů. Vím, že v okolí chovatelé PH mají přes zimu holuby zavřené, neboť jsem v podhorské lesnaté oblasti, kde vždy byli pernatí dravci. Jakmile jsem odstranil usazovací klec, holubi chtěli popoletět na střech holubníku, ale kde se vzal, tu se vzal, zaútočil jestřáb a holubi zpanikařili a rozlétli se do všech stran a byl jsem bez holubů...Těsně před setměním jsem zaznamenal na střeše domu 3 kusy, které zde přenocovaly. Druhý den již navečer zaskočily do holubníku. Ten den na večer se objevil 4 kus a zaskočil s nimi. Říkal jsem si, mohlo to být i horší. Když se naskytla možnost modře šupkatého 1,0 z volného chovu, nelenil jsem a doplnil stav na 5 kusů. Mnohokrát v týdnu jsem viděl a i vidívám, že jestřáb se snaží, ale holubi mu vždy, alespoň zatím chytře ulétnou a schovají se. 13.1. miu chyběl 1 kus na večer. Tak jsem si říkal, že se asi jestřáb nažral. Nicméně 17.1.2021 byl doma. A 19.1.2021 se dostavil kus, ztracený při vypuštění. Takže současný stav na holubníku je 2,4, kdy jeden pár má holoubě a chystá se k novému hnízdění a druhý má hnízdo a snad brzy zasedne. Mým záměrem není šlechtit české čejky pro výstavní účely, ale pro volný pohyb v přírodě. Jsem rád, že jsem se k chovu holubů mohl vrátit (díky vnukovi) a těším se z každého dne, kdy holuby pozoruji při krmení na zahradě a v letu kolem holubníku.
Zdravím a jsem rád,že jsem Vás inspiroval k volnému chovu holubů. Návrat po 10 letech k chovu holubů musí být radost a užívejte si to,protože není nic krásnějšího pro duši holubáře.
Já sám jsem sice na scestí,zda v chovu Slezského barevnohlávka pokračovat či ne,ale ono se to nějak rozhodne samo,protože bez holubů "Kouťák" být nemůže.Ať se holubům a i Vám daří.Zdeněk FRANTA
Joso1

XXX.XXX.36.51
Mým snem vždycky bylo chovat úplně čistokrevné divoké holuby skalní.
Ti jsou narozdíl od barevnohlávků a jakýchkoliv jiných plemen statisíce let šlechtěné přírodou pro odolání útokům dravců, odolání všem nemocem které je za ty tisíce let potkaly, a také k schopnosti nalézt dostatek potravy pro sebe i potomstvo v divoké přírodě. Nesou v sobě geny všech plemen které existují, jen proto z nich tato plemena mohla být vyšlechtěna. Se zdivočelými holuby není možné je srovnávat.
Je to ale přání spíše nereálné, těžko dneska sehnat 100% divoká zvířata. Navíc takové vlastnosti je zřejmě možné obnovit i v domácích plemenech se kterými mezi kolegy spíše zaujmeme. Jsou to úchvatná zvířata, je tak krásné dát jim možnost proletu a sledovat jak si vedle vás spokojeně žijí.
kouták
napsal(a):
Zdravím a jsem rád,že jsem Vás inspiroval k volnému chovu holubů. Návrat po 10 letech k chovu holubů musí být radost a užívejte si to,protože není nic krásnějšího pro duši holubáře.
Já sám jsem sice na scestí,zda v chovu Slezského barevnohlávka pokračovat či ne,ale ono se to nějak rozhodne samo,protože bez holubů "Kouťák" být nemůže.Ať se holubům a i Vám daří.Zdeněk FRANTA
Děkuji za přání. Volný chov holubů u mne byl vždy. Ve volieře jsem měl jen chovné holuby PH. Ve skutečnosti jsem choval především PH a české voláče sivé. Při sivácích jsem měl na zkoušku pár rysů, brňáků atd., Ale PH a siváci byli mými favority po celou dobu holubaření. Věřím, že se vám podaří vyřešit dilema, jak dál. A možná i návrat "věžáka" s jeho holubicí vám při rozhodování napoví. Rád bych holubařil tak, jak jsem byl zvyklý. T.j. holuby volně létající a pokud možno polařící. Tak to u mne bylo do roku 1987, kdy po posledním závodu starých (konec července) šlo krmítko z holubníku a holubi polařili až do doby, než zde byla souvislá vrstva sněhu cca 10 cm min. týden. S holoubaty jsem závodil z pole a docela úspěšně. Ztráty od dravců jsem měl minimální. Snad se mi podaří k tomuto mému snu přiblížit...
jo012810
napsal(a):
Pan Franta, alias Kouťák, mne inpiroval k založení tohoto vlákna. Myslím si, že nejen Slezbý barvenohlávek umí odolávat predačnímu tlaku pernatých dravců a budu rád, pokud se zde chovatelé podělí o své zkušenosti z volného chovu holubů i jiných plemen. Já si zvolil české čejky modré kapraté hladkonohé, které jsem dovezl z volného chovu.
Po dlouhých 10 létech se mi podařilo vytvořit podmínky, v kterých budu moci v tandemu holubařit. Tím mým problémem, pro který jsem musel chov holubů ukončit, je alergie na holubí prach. Nyní u nás bydlí vnuk s rodinou a ten za mne obstarává "vnitřní" práce v holubníku a to jen čištění. Krmím (zatím) rozhozem po zahradě a vodu mám v předvolierce. Uvidím, jak dlouho toto bude fungovat. Holubník jsem zřídil z jednoho oddělení pro odchov drůbeže a do předvoliérky zřídil vletový otvor s probíhačkami. Jako univerzální zařízení jsem zhotovil jakousi sedačko-krbcovou stěnu, kdy jeden oddíl je vlastně krychlička o hraně 25 cm a jeho podlaha je výsuvná pro snadné čištění. Pro párování mám, již z dřívějších dob hlece. Po vytvoření holubníku jsem původně chtěl také SB z volného chovu, ale nějak se nepodařilo a tak jsem náhodně objevil inzerát českých čejek a to v rozumné dojezdové vzálenosti. Chovatel mi přenechal 6 kusů z roku 2021 s určením pohlaví 3,3. Ale jak každý holubář ví, určení pohlaví je "tutové" až po snesení prvního vajíčka a jasně samčího projevu. Holubi jsem dovezl 8.12.2021. Až 3.1.2022 jsem je vypustil a to v odpoledních hodinách tak, aby se mohli ze vzduchu ještě prohlídnout okolí a na krmení jsem je chtěl stáhnout domů. Vím, že v okolí chovatelé PH mají přes zimu holuby zavřené, neboť jsem v podhorské lesnaté oblasti, kde vždy byli pernatí dravci. Jakmile jsem odstranil usazovací klec, holubi chtěli popoletět na střech holubníku, ale kde se vzal, tu se vzal, zaútočil jestřáb a holubi zpanikařili a rozlétli se do všech stran a byl jsem bez holubů...Těsně před setměním jsem zaznamenal na střeše domu 3 kusy, které zde přenocovaly. Druhý den již navečer zaskočily do holubníku. Ten den na večer se objevil 4 kus a zaskočil s nimi. Říkal jsem si, mohlo to být i horší. Když se naskytla možnost modře šupkatého 1,0 z volného chovu, nelenil jsem a doplnil stav na 5 kusů. Mnohokrát v týdnu jsem viděl a i vidívám, že jestřáb se snaží, ale holubi mu vždy, alespoň zatím chytře ulétnou a schovají se. 13.1. miu chyběl 1 kus na večer. Tak jsem si říkal, že se asi jestřáb nažral. Nicméně 17.1.2021 byl doma. A 19.1.2021 se dostavil kus, ztracený při vypuštění. Takže současný stav na holubníku je 2,4, kdy jeden pár má holoubě a chystá se k novému hnízdění a druhý má hnízdo a snad brzy zasedne. Mým záměrem není šlechtit české čejky pro výstavní účely, ale pro volný pohyb v přírodě. Jsem rád, že jsem se k chovu holubů mohl vrátit (díky vnukovi) a těším se z každého dne, kdy holuby pozoruji při krmení na zahradě a v letu kolem holubníku.
Zdravím.
Pokud byste si chtěl chov doplnit, zastavte se na podzim na jihu Čech, rád Vás uvítám. Čejek je tu plná střecha, můžete vybírat. 🙂 A i když jsou to holoubci plně uvyklí volnému pohybu v přírodě, ani na výstavách žádnou ostudu nedělají. 🙂
Video se zpracovává...
jo012810
napsal(a):
Pan Franta, alias Kouťák, mne inpiroval k založení tohoto vlákna. Myslím si, že nejen Slezbý barvenohlávek umí odolávat predačnímu tlaku pernatých dravců a budu rád, pokud se zde chovatelé podělí o své zkušenosti z volného chovu holubů i jiných plemen. Já si zvolil české čejky modré kapraté hladkonohé, které jsem dovezl z volného chovu.
Po dlouhých 10 létech se mi podařilo vytvořit podmínky, v kterých budu moci v tandemu holubařit. Tím mým problémem, pro který jsem musel chov holubů ukončit, je alergie na holubí prach. Nyní u nás bydlí vnuk s rodinou a ten za mne obstarává "vnitřní" práce v holubníku a to jen čištění. Krmím (zatím) rozhozem po zahradě a vodu mám v předvolierce. Uvidím, jak dlouho toto bude fungovat. Holubník jsem zřídil z jednoho oddělení pro odchov drůbeže a do předvoliérky zřídil vletový otvor s probíhačkami. Jako univerzální zařízení jsem zhotovil jakousi sedačko-krbcovou stěnu, kdy jeden oddíl je vlastně krychlička o hraně 25 cm a jeho podlaha je výsuvná pro snadné čištění. Pro párování mám, již z dřívějších dob hlece. Po vytvoření holubníku jsem původně chtěl také SB z volného chovu, ale nějak se nepodařilo a tak jsem náhodně objevil inzerát českých čejek a to v rozumné dojezdové vzálenosti. Chovatel mi přenechal 6 kusů z roku 2021 s určením pohlaví 3,3. Ale jak každý holubář ví, určení pohlaví je "tutové" až po snesení prvního vajíčka a jasně samčího projevu. Holubi jsem dovezl 8.12.2021. Až 3.1.2022 jsem je vypustil a to v odpoledních hodinách tak, aby se mohli ze vzduchu ještě prohlídnout okolí a na krmení jsem je chtěl stáhnout domů. Vím, že v okolí chovatelé PH mají přes zimu holuby zavřené, neboť jsem v podhorské lesnaté oblasti, kde vždy byli pernatí dravci. Jakmile jsem odstranil usazovací klec, holubi chtěli popoletět na střech holubníku, ale kde se vzal, tu se vzal, zaútočil jestřáb a holubi zpanikařili a rozlétli se do všech stran a byl jsem bez holubů...Těsně před setměním jsem zaznamenal na střeše domu 3 kusy, které zde přenocovaly. Druhý den již navečer zaskočily do holubníku. Ten den na večer se objevil 4 kus a zaskočil s nimi. Říkal jsem si, mohlo to být i horší. Když se naskytla možnost modře šupkatého 1,0 z volného chovu, nelenil jsem a doplnil stav na 5 kusů. Mnohokrát v týdnu jsem viděl a i vidívám, že jestřáb se snaží, ale holubi mu vždy, alespoň zatím chytře ulétnou a schovají se. 13.1. miu chyběl 1 kus na večer. Tak jsem si říkal, že se asi jestřáb nažral. Nicméně 17.1.2021 byl doma. A 19.1.2021 se dostavil kus, ztracený při vypuštění. Takže současný stav na holubníku je 2,4, kdy jeden pár má holoubě a chystá se k novému hnízdění a druhý má hnízdo a snad brzy zasedne. Mým záměrem není šlechtit české čejky pro výstavní účely, ale pro volný pohyb v přírodě. Jsem rád, že jsem se k chovu holubů mohl vrátit (díky vnukovi) a těším se z každého dne, kdy holuby pozoruji při krmení na zahradě a v letu kolem holubníku.
Čas se posunul do jara a tak české čejky "loukaří" a to nejen na naši zahradě, ale i u sousedů a naloukách v blízkém okolí. Hledají to, co bych jim jen těžko dodával sám. Je to vidět na holoubatech. První holoubě již létá(jedno vejce neoplozené) a další, od tohoto páru jsem nakroužkoval (2 kusy). A druhému páru se dnes líhnou holoubata. Liché holubice jsou v klidu a neruší na holubníku. Let českých čejek je pro mne novinkou v reálu. Jejich změny směru a výšky letu jsou úžasné. Někdy si zalétají v klidném tempu. Ale to je spíše výjimka. Zatím jestřáb provádí občasnou vizitu, ale svačinu si zatím neodnesl. Nicméně poslední týden jsem jej neviděl. Přilétli vlašťovky a to staří holubáři říkali, že dravci již budou mít dost potravy a pro PH je to ideální doba pro zahájení tréninků a závodů.
Video se zpracovává...
Sice mám od admina odpověď:
Důvodů může být hned několik:
- buď selhal upload videa, protože uživatel nepočkal na kompletní nahrání videa a dal příspěvek " vložit", čím se upload přerušil
- video bylo příliš velké, než aby mohlo být vůbec na youtube nahráno
- video porušilo svým obsahem pravidla youtube a proto bylo nahrání videa algoritmem zablokováno
My teď bohužel nejsme schopni vyhodnotit, který z výše uvedených důvodů byl skutečnou příčinou, protože k videu už nemáme přístup.
Odhaduji, že první verze by mohla být správná. Můžete tedy zkusit videa nahrát znovu a pohlídat si, aby bylo video kompletně nahrané, před vložením příspěvku. Pokud by se problém i tak opakoval, kontaktujte nás.
Po včerejších marných pokusech jsem jim jim znovu psal, ale situace je stále stejná. Videa jsou do 17 sec. a jsou na nich jen zvířátka. Takže nevím...
Alespoň tedy fotka
lluk

XXX.XXX.15.161
jo012810
napsal(a):
Takže další pokus o vložení krátkého videa....
A nemělo by jít dát odkaz na youtube?
lluk
napsal(a):
A nemělo by jít dát odkaz na youtube?
Jak s mojí informací naloží ifauna, nechávám na nich. Jsou provozovateli tohoto DF a pokud budou mít neřešené potíže i další diskutující, jak bylo již naznačeno, pak se atraktivita DF sníží a možná i návštěvnost. A to jistě není cílem ifauny a nebo snad ano? Sám jsem starší ročník a s úskalími IT mnohdy zápasím, ale nechám si poradit a pomoci.
Jsem o měsíc "moudřejší" a stále se je na co dívat. Jak říkám ženě, kdyř sedím venku na lavičce, že je to moje televize a nejen holubi. Jak přilétli vlašťovky, jen velmi zřídka vidívám jestřába. Včera se opět ukázal, ale vlašťovky na něho nalétávaly v hejnku a vlastně jej vytlačily z mého dohledu. Takže nejen chytání much, ale i boj s predátory...Ten první pár má již vylíhlé třetí hnízdo (vylétlá 3 holoubata) a druhý sedí na 3 snůšce. Druhou opustil, takže má jedno vylétlé holoubě (modře kapraté s chocholkou). Všechna holoubata mají výlukové vady, ale chovají se vzorně ostražitě, takže žádné ztráty nejsou. Loukaření je i pro holoubata naprostou přirozeností. Až budou žně, pokusím se je opatrně převést na polaření. Určitě na to mají potenciál a některá pole mám na dohled.
Pár dnešních narychlo pořízených fotek z jihu Čech. Polařící (nebo loukařící ) čejky a nastupující generace na holubníku.
Polaření holubů v dnešní době je takřka utopie , vysoka strniště která brání holubům usednout to je pro ně prvá překážka ,druhá a to je ta horší že usednou na podmítnute pole které je chemicky ošetřené proti plevelům . Naučit holuby létat do polí není tak těžké , těžké je holuby odnaučit létání do polí .
Chovám holuby co nemají moc kvalitní peří tak pro ně byl déšť skoro devastující .
paskov244
napsal(a):
Polaření holubů v dnešní době je takřka utopie , vysoka strniště která brání holubům usednout to je pro ně prvá překážka ,druhá a to je ta horší že usednou na podmítnute pole které je chemicky ošetřené proti plevelům . Naučit holuby létat do polí není tak těžké , těžké je holuby odnaučit létání do polí .
Chovám holuby co nemají moc kvalitní peří tak pro ně byl déšť skoro devastující .
Nevím, ale pozoruji polařící hejnka zejména "věžáků" a rád bych i své čejky "vyslal do pole". Nevím, jak to půjde v této době. Když jsem závodil s PH (naposledy sezona 1987) tvrdili mnozí chovatelé, že polaření není možné. U mne to možné bylo. Holubi krásně přepeřovali a překypovali zdravím a to až do sněhové pokrývky 10 cm. Holoubata absolvovala závody z "polního systému" a to úspěšně s malými ztrátami a mnohdy ve špici. Musím vyzkoušet v dnešních podmínkách. Polaření je jedním z cílů mé renezance holubaření, jak píši v úvodu tohoto tématu.
polar

XXX.XXX.44.101
machy43
napsal(a):
Pár dnešních narychlo pořízených fotek z jihu Čech. Polařící (nebo loukařící ) čejky a nastupující generace na holubníku.
Mě tak teď napadlo, holuby aspoň naučit na louku, sypat jim něco zrní na vybranou louku na vhodné místo jako když se dělá krmeliště pro zvěř. Holubi si tam budou pravidelně nalétávat a postupně se naučí sem tam zobnout i něco z plevele atd. To by se mi líbilo, a asi do toho hned půjdu
polar
napsal(a):
Mě tak teď napadlo, holuby aspoň naučit na louku, sypat jim něco zrní na vybranou louku na vhodné místo jako když se dělá krmeliště pro zvěř. Holubi si tam budou pravidelně nalétávat a postupně se naučí sem tam zobnout i něco z plevele atd. To by se mi líbilo, a asi do toho hned půjdu
Jak píši v úvodu tohoto vlákna. Holuby krmím na zahradě, rozhozem a oni si hledají a sbírají nejen to zrno, ale i ostatní co potřebují. Oni pak poletují i na jiné louky. Naplno bych jej chtěl převést do pole, až začne u nás sklizeň...
vori
napsal(a):
I takhle se nechá holubařit .
Ano, ano, létání na klícku je paráda. Pro mne nedostupné, neboť člověk musí být ve styku s holuby a to mi alergie nedovoluje. Stejně tak by se mi líbilo tipplerkaření. Já se jen kochám venku, okrožkuji holoubata a čištění obstarává vnuk. Pro něho holuby nejsou zábavou, ale udělá tu práci za mě...
Tak opět něco málo z mého chovu českých čejek. Jak jsem popisoval v úvodu cíl mého holubaření, nedaří se zatím úplně naplňovat. Co se daří, je volný prolet , loukaření, ale k polaření jsem se "nedokopal", neboť v době největší hojnosti jsem byl hodně časově omezen. Pro převední na plný "polní systém" bych potřeboval deně sledovat stav a nakrmení holoubat, abych holubi neznechutil. Ten čas jsem prostě neměl a tak se tento bod odkládá na příští rok, pokud budu živ a zdráv. Co se mi nejvíce líbí, jsou chvíle, kdy mohu pozorovat kroužící hejnko a nebo loukařící na zahradě a vedlejších pozemcích. To je pro mne ta nejlepší odměna. Co se týká osazenstva je hodně dravcuvzdorné. Ztratilo se jedno holoubě , hned po vylétnutí a doufám, že ostatní jsou dost ostražití a i v zimě nebude velký úbytek. Rád "zaplatím" daň z volného chovu, ale nesmí být veliká. Dnes skoro jasná obloha a holoubci měli dostatek chutí do letu, ale já neměl dost štěstí jejich lety zachytit. Tak alespoň jedna fotka pár kousků startu ze střechy na prolet. To machy43 je jiný fotograf. Nicméně, po ukončení letu se všichni rychle schovali do holubníku, asi vědí, kdy přestat...
Opět se hlásím od čejek, které midělají radost při volném chovu. Krom toho, že jsem navštívil speciálku v Chlumci nad Cidlinou, jsou zde určité změny. Po pelichání mají dva páry vyklubaná holoubata 6.12. To jsou ty dobré zprávy. Bohužel, 5.12. se přihlásil jestřáb. Našel jsem na zahradě nějaké peří, ale žádnou krev, ani zbytky. Na večer chyběl jeden výletek. Ale další den se vrátil, nezraněný. Dnes v podveček, když jsem šel zavřít holubník, našel jsem opět peří a to přímo u holubníku a chybí jeden výletek. Tak uvidíme....
Tak nevím, jestli se mému holubaření dá říci "pro radost", jak jsem uvedl v nadpisu vlákna. Spíše by bylo vhodnější napsat, že jde o hulubářský trilher. Posuďte sami. Nebyl jsem 3 dny doma a tak vnuk jen nasypal do krmítka ve voliéře a otevřel po rozednění a zavřel na večer. Sníh pokrýval pití. Domníval jsem se, že ve voliéře a holubníku za probíhačkami jsou holubi v bezpečí. Přes den se klidně občas prolétli. Dnes jsem při otevření na holubníku zjistil, že 6 kusů chybí, vylíhlá holoubata jsou zmrzlá a na podlaze holubníku je torzo z jedné loňské holubice. Do večera se dva kusy vrátili, jeden potrhaný. Takže jsem se rozhodl již nepouštět do...???Poslední rok(1987), kdy jsem měl PH na volno polařící a závodící, bez zavírání i na noc, byly ztráty minimální a náhodné. Za tu dobu se u nás krajina nijak k horšímu nezměnila, spíše naopak přibyly remízky a nově vysázené lesíky. Co se však změnilo je jistě počet strak a pernatých dravců, kteří se prostě nemohou uživit a tak klidně zaútočí i v holubníku a to i přes probíhačky. Ochranáři jásají při sčítání, pobírají peníze ze státního rozpočtu, ale potravu jim nezajišťují. Nevím, je to bláznivá doba, která úplně pomíjí (mnohdy) elementární pravidlo-bez potravy nelze být. Uvidím, zda můj pokus se bavit nevyšumí, neboť chovat holuby ve voliéře se mi jednak nelíbí a hlavně na to nemám zdravotně.
To není pokus,to je ve Vás a myslíte si,že to někdy vyšumí?Nyní nejde o Vás,ale o holuby.Zavřít musíte a pustit v zimě jen za dozoru.Přilétnou vlaštovky a můžete se kochat opět volným proletem beze ztrát.Já jsem to neustál s polodivokým sokolem,ale mám radost,že moji barevnohlávci létají svobodně u kamaráda a nemá žádnou ztrátu.Přijde jaro a bude zase lépe. Kouťák
nuce

XXX.XXX.47.95
jo012810
napsal(a):
No nakonec to odnesla jen ta vyfocená holubička a umrzlá holoubata. Ostatní jsou dnes doma a dva jsou potrhaní. Snad to ustojím a budu muset zkoušet s vypuštěním jen občas a za mé přítomnosti...Ano, s tím postižením se člověk asi již narodí a nedá se to léčit.
Jestli to nebyla kuna, nebo jiná šelma, tak já bych toho polodomácího drzého jestřába chytil a odvezl za hory, protože tohle už není normální když leze do holubníku jak do samoobsluhy. nahradí ho jiný, třeba více plachý přírodňák. Jestřáb plachý nenápadný lovec, ne aby obrážel chovatele a raboval holubníky po vsi.
nuce
napsal(a):
Jestli to nebyla kuna, nebo jiná šelma, tak já bych toho polodomácího drzého jestřába chytil a odvezl za hory, protože tohle už není normální když leze do holubníku jak do samoobsluhy. nahradí ho jiný, třeba více plachý přírodňák. Jestřáb plachý nenápadný lovec, ne aby obrážel chovatele a raboval holubníky po vsi.
Ne, nebyla to kuna. Ta by pozabíjela více kusů a nežere je na místě. Navíc stopy kolem voliérky tu nebyly.I ta fotka ukazuje na zbytky po pernatém dravci. Bohužel, nevím zda skutečně jestřáb a nebo třeba samice krahujce. Před rokem 1987 jsem viděl na chovné voliérce s PH v zimně jestřába a byl jsem od něho pár metrů. Musel mít strašlivý hlad. Ale na volně létající holuby neměl a nikdy do holubníku nezalezl. Ono dravci jsou hodně inteligentní a vždy věděli, že od člověka jim hrozí nebezpečí, proto ve vsi (bydlím vlastně uprostřed) nebylo pro ně bezpečno. V tu dobu se v intravilánu považovali za škodnou s možností likvidace. Dnes se vůbec nebojí. Jak jsem psal, krajina je neuživí, tak z nich jsou lupiči a ne zdravotní policie. To dříve platilo. Nicméně na zemědělském středisku cca 500 m ode mne je plno holubů a nikdy moc neubývají. Tak snad najdu způsob i pro české čejky, jak je chovat co nejvíce na volno a radovat se z jejich letu. Držím palce všem, co holubaří s volným proletem holuů, ale i těm, co ještě dnes holubaří třeba i ve voliérách. Holubář je vymírající druh a zaslouží si ochranu a obdiv...Odchyt dravce je pro mne dost těžko proveditelný. Bydlím v místě kde se denně vytřídá mnoho lidí (školka, škola) a někdo by si mohl někde stěžoat. Jak říkám, musím vše nějak promyslet.
Holubi jsou jako sportovci, pokud jsou nemocní, nepodají výkon. Bílé ozobí je důkazem zdraví, pokud tedy nejde o chovné rodiče, kteří jsou zamazaní od krmení holoubat. Oko bez pěny, a jiných výpotků, utažený peří i na čele. Holub , který není ve své kůži první co dělá, čepýří peří na čele. Poté i jinde na těle, pak příjde ztráta aktivity, oko ztratí jiskru, nastane průjem.. Ale to všichni známe. Zdravý holub má v sobě motor, který neustále něco dělá, samec se dvoří, orluje, občas předvede ukázkový let s tleskotem véčkováním. Zdravá holubice jej ochotně a bez váhání následuje. Pak jsou ty véčka nad krajinou. Po odpáření je toto rovněž provedeno. Někdy je i holubice temperamentnější a sotva s ní holub seskočí už je za hlasitého tleskotu ve vzduchu. Tak jsem to zažíval ještě v devadesátých letech u prácheňských káníků červených od Miloše Kaliny.
Na snímku mixované hejno z čistých ostravských bagdet a jejich kříženců různí generace, poštovních, afrických racků, španierů aj.
Juraj_Kafka
napsal(a):
Holubi u mě ještě před rokem 2014.
Pěkné oba příspěvky. Asi skutečně se ten tlak pernatých preátorů silně zvyšuje, díky ktzv. ochraně. Včera jsem viděl na voliérce zavěšenou na pletivu samici krahujce. Takže asi ona mi zde úřaduje a věřím, že klidně zalezla i přes probíhačky do holubníku. Krmítko jsem umístil do voliérky, ale holubi se bojí i tam. Jdou žrát, jen když mne vidí, jinak jsou na svých místech v holubníku. Je to pro ně stres a pro mne také...
zdravím. a bude to čím dál horší.ti ochránci dosud nepochopili, že každý tvor musí něco žrát.přijde mi,že to chránění je jen zástěrka a byznys.já si taky nepořizuji například krávu,když mám píci sotva na jednoho králíka.měli by tedy se jim postarat o přirozenou kořist líhnutím koroptví a bažantů.prostředků od státu mají dost,ale je zřejmě počítáno s tím, že se budou živit u chovatelů.mám tu taky krahujce.ale jelikož nic nepouštím,tak už došlo na kosáky,lovil ho pár metrů ode mě.straky už zřejmě došly.
2mazutak
napsal(a):
zdravím. a bude to čím dál horší.ti ochránci dosud nepochopili, že každý tvor musí něco žrát.přijde mi,že to chránění je jen zástěrka a byznys.já si taky nepořizuji například krávu,když mám píci sotva na jednoho králíka.měli by tedy se jim postarat o přirozenou kořist líhnutím koroptví a bažantů.prostředků od státu mají dost,ale je zřejmě počítáno s tím, že se budou živit u chovatelů.mám tu taky krahujce.ale jelikož nic nepouštím,tak už došlo na kosáky,lovil ho pár metrů ode mě.straky už zřejmě došly.
Straky jsou chytrý, kosáci zřejmně nechutní, hrdličky to samé, nejlíp chutnají vrabci a holubi. Nevim proč.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jo012810
napsal(a):
Pěkné oba příspěvky. Asi skutečně se ten tlak pernatých preátorů silně zvyšuje, díky ktzv. ochraně. Včera jsem viděl na voliérce zavěšenou na pletivu samici krahujce. Takže asi ona mi zde úřaduje a věřím, že klidně zalezla i přes probíhačky do holubníku. Krmítko jsem umístil do voliérky, ale holubi se bojí i tam. Jdou žrát, jen když mne vidí, jinak jsou na svých místech v holubníku. Je to pro ně stres a pro mne také...
Přemýšlel jsem, jestli vůbec reagovat. Ale já bych probíhačky nastavil na vlez. Nechal ve voliérce holuba kterého obětujete. A pokud tam vleze, tak komínem pustit na svobodu. Žádná jiná rada není........
Zdravím, jediná rada je nechat holuby bohužel ve voliéře, pak nemáte ztráty. Pro chytré dravce je to ,jak když jim zvoníte k večeři . Není nic jednoduššího než ulovit holuba, který zkrátka nemá na to aby uletěl dravci.Domací Holub (kromě pošty nebo barevnohlavků)není divoký holub, s tím to má lehčí, a dravec to moc dobře ví.
Sochy
napsal(a):
Zdravím, jediná rada je nechat holuby bohužel ve voliéře, pak nemáte ztráty. Pro chytré dravce je to ,jak když jim zvoníte k večeři . Není nic jednoduššího než ulovit holuba, který zkrátka nemá na to aby uletěl dravci.Domací Holub (kromě pošty nebo barevnohlavků)není divoký holub, s tím to má lehčí, a dravec to moc dobře ví.
Víte, oni české čejky, alespoň ty co jsem si pořídil, jsou velmi ostražité a dobře létají. Proto od začátku letošního roku do Mikuláše se ztratil jeden výletek. Jestli jej ulovil dravec a nebo někam zalétl, nevím. České čejky reagují na dravce svým specifickým letem a úprkem někde se ukrýt. Proto se všichni většinou navraceli do holubníku, třeba i po několika dnech. Ale, když dravec zalezl do holubníku a zde zlikvidoval holubičku, nemá to nic společného s chováním zvířat v přírodě. Prostě ti dravci nemají potravu a tkzv.ochránci je jen počítají a radují se, kolik jich přibylo. A to není, podle mne, rozumné ani pro ochranu přírody. Bez potravy nemůže žádný živočišný druh existovat. Já se toho již asi nedožiji, ale snad jednou v budoucnosti se začne chránit příroda, jako celek a tomu byh fandil. To, že tkzv. ochrana přírody znepříjemňuje zábavu jednomu dědkovi je sice nemilé, ale ne podstatné. Podstatný je celkově škodlivý dopad dnešní selektivní ochrany vrcholu potraviního řetězce. To vnáší velkou disproporci do přírody. Možná se mýlím.
Vrozená vlastnost holuba domácího , není se rychle schovat do lesa, ale uletět mu ve vzduchu jako jeho předek holub skalní, nebo zaletět do bezpečí jako je zástavba (holubník). V holubníku je v pasti,tam nemá kam zdrhnout,leda zase ven. Tím jsem chtěl říct,že dravci (jestřáb,samice krahujce,sokoli) jakmile je holub ve vzduchu(pošta,barevnohlavek, věžáci) tak je to pro něj těžký ho chytit. Hřivnáči se snaží uletět do lesa nebo křoví,tam zase přirozeně loví jestřáb či krahujec,ale takový holub , který se jen tak proletí kolem našich střech,nebo udělá kolečko kolem vesnice,tak je to pro dravce sakra jednoduchý.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Sochy
napsal(a):
Vrozená vlastnost holuba domácího , není se rychle schovat do lesa, ale uletět mu ve vzduchu jako jeho předek holub skalní, nebo zaletět do bezpečí jako je zástavba (holubník). V holubníku je v pasti,tam nemá kam zdrhnout,leda zase ven. Tím jsem chtěl říct,že dravci (jestřáb,samice krahujce,sokoli) jakmile je holub ve vzduchu(pošta,barevnohlavek, věžáci) tak je to pro něj těžký ho chytit. Hřivnáči se snaží uletět do lesa nebo křoví,tam zase přirozeně loví jestřáb či krahujec,ale takový holub , který se jen tak proletí kolem našich střech,nebo udělá kolečko kolem vesnice,tak je to pro dravce sakra jednoduchý.
Pokud mi dravec chytne holuba v letu nemám s tím žádný problém ale pokud mi ho chytne v holubníku (sorry lupusi) tak problém z mé strany určitě nastane .... pošta, barevnohlavek,vezaci jsou slabý odvar 😉vysokoletci si z dravců většinou dělají srandu tím že je prostě nadleti 🤷párkrát sem byl toho svědkem a byla to neskutečná podívaná 😉
Sochy
napsal(a):
To buďte rád,že nemáte ztráty,tak dravci chodí lovit někam jinam -zatim
Ne, nechodí někam jinam. Pokud šlo o férový souboj ve vzduchu, pak české čejky byly minimálně rovnocenným soupeřem. I přes léto jsem zaznamenal neúspěšné útoky. Kdy při usazování se mi ztartil jeden dospělý kus v lednu a potom až do "Mikuláše" jeden výletek. To beru, taková je příroda. Ale když dravec zaleze skrz probíhačky do holubníka a sežere přímo v místě, kde by měl být holub v bezpečí roční holubičku, to není příroda. To svědčí o tom, co jsem psal ve svém posledním příspěvku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jo012810
napsal(a):
Ne, nechodí někam jinam. Pokud šlo o férový souboj ve vzduchu, pak české čejky byly minimálně rovnocenným soupeřem. I přes léto jsem zaznamenal neúspěšné útoky. Kdy při usazování se mi ztartil jeden dospělý kus v lednu a potom až do "Mikuláše" jeden výletek. To beru, taková je příroda. Ale když dravec zaleze skrz probíhačky do holubníka a sežere přímo v místě, kde by měl být holub v bezpečí roční holubičku, to není příroda. To svědčí o tom, co jsem psal ve svém posledním příspěvku.
Chce to selektovat i dravce tak jako i jiné živočichy. Který není schopen se uživit ve volné přírodě a musí vletět do holubníku, tak ho vyřadit z chovu.
Lupusik

XXX.XXX.32.50
Já bych selektoval i některé holubaře🤔
Lupusik

XXX.XXX.32.50
Příležitost dělá zloděje, si holubník lépe zabezpečte aby tam dravec nevlítnul, opačném případě je nechte zavřené ve voliéře 😂.
Celá desetiletí tu nebyli některý dravci, některý byli vzácní. No a když se konečně u nás usidlují,tak některý holubáři by je vybili jen proto ,že mu vlítne do holubníku. No to snad ne. Tak si zabezpečte vletový otvor tak,aby tam dravec nemohl. Nebo si dejte stížnost na MŽP a chtějte náhradu za holuba. Děláte,kdyby jste zakopávali o dravce na každém kroku.
Ld9

XXX.XXX.40.180
Mám podezření, jestli nejsou dravci odchovávaní člověkem, protože jsem měl smůlu a nalepil se na mě žebrák, který nežil z ničeho jiného než z holubů a drůbeže. Jen opeřenci vystrčili nohu z dvířek, už byl na dvoře a dělal bordel, ani se neobtěžoval uletět, když jsem na něj řval a házel věcma, mordoval slepici přímo přede mnou a uletěl až před jezevčíkem. Na necelý rok jsem vše musel zavřít a zasíťovat, slípky trochu ztloustli a měly oklované hlavy a zadky nudou, ale asi už terorizuje jiného chovatele, protože mám od podzimu díkybohu klid ťuk ťuk.
Ld9

XXX.XXX.40.180
S tím zabezpečením souhlasím, pokud někomu lítají až do holubníků, tak by mělo být možný zmenšit otvory tak, aby se tam dravec nevešel. I já mám zkušenost, že dospělý rejdič v dobré kondici je nepolapitelný, pokud nejde o útok ze zálohy.
U drůbeže je to ale horší, když se někomu dravci naučí a přestanou být plaší.
M1981
napsal(a):
Celá desetiletí tu nebyli některý dravci, některý byli vzácní. No a když se konečně u nás usidlují,tak některý holubáři by je vybili jen proto ,že mu vlítne do holubníku. No to snad ne. Tak si zabezpečte vletový otvor tak,aby tam dravec nemohl. Nebo si dejte stížnost na MŽP a chtějte náhradu za holuba. Děláte,kdyby jste zakopávali o dravce na každém kroku.
Nechtěl jsem na toto reagovat, ale musím. Pokud jste si dobře přečtl/a mé příspěvky, nejsem apriori proti dravcům. Nicméně se domnívám, že bez potravy v přírodě musí mnozí strádat. Já se mohu (s těžkým srdcem) vzdát svého potěšení, ale celkově to přírodě nepomůže. Pokud chráním jen vrchol potravního řetězce a ne celou přírodu, tak vlastně škodím. Již to zde zaznělo a tudíž zopakuji. Nemohu si dovolit chovat krávu (např. českou červenku je v genetických rezervách), když těžko bych uživil králíka. Nepromyšlená selektivní ochrana přináší již své "plody" např. vlk a chovatelé ovcí. Medědi např. na Slovensku se mnohdy objevují ve městech u konteinerů a již mnohdy ohrozili lidi atd. Jako další příklad je problém s divokými koni, neboť pro ně je již vyčleněné území malé, díky slušné reprodukci atd. Základním smyslem ochrany přírody, kterou člověk po tisíceletí mnění, musí být harmonie všeho živého s potravinovými zdroji. V přírodě, kde člověk by nežil a příroda by byla odkázána sama na sebe, vytvořila by si udržitelné proporce mezi potravou a množstvím jednotlivých druhů. Ale reálně to tak není, neboť člověk je odpovědný za vytváření rovnováhy, když ke své obživě potřebuje měnit krajinu a pěstovat a chovat, co je potřeba.
Problém je v tom ,že dravci člověka neohrožují a nejsou přemnožený, i když se některé druhy zdají ,když napadaji někomu třeba drůbež či holuby. Ale uvědomte si ,že třeba takový jestřáb má teritorium cca 6km čtverečních a teritorium si navzájem respektují a odhání jiné . Tudíž neútočí celá jednotka ale max.pár.. S tím ale musí chovatel počítat a měl by si to zabezpečit ,tak aby ztráty byli co nejmenší. S drůbeží je to problémovější, ne každý kohout odradí jestřába ,ba na naopak . Někdo má to štěstí že na drůbež Jestřabi neútočí, nebo že se tam zkrátka nevyskytují. Každopádně nejsou přemnožený a některý pořád vzácný. Chovu zdar
Uživatel s deaktivovaným účtem

jaroslav69pokorny
napsal(a):
Ono by to asi chtělo selektovat i některé lidi.
Je to tak, některé lidi by to asi chtělo selektovat...
Celá desetiletí tu nebyli některý dravci, některý byli vzácní. No a když se konečně u nás usidlují,tak některý holubáři by je vybili jen proto ,že mu vlítne do holubníku. No to snad ne. Tak si zabezpečte vletový otvor tak,aby tam dravec nemohl. Nebo si dejte stížnost na MŽP a chtějte náhradu za holuba. Děláte,kdyby jste zakopávali o dravce na každém kroku.
--------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Když dravec vletí do holubníku a dokáže tam ulovit holuba je umělé odchovaný a nemá proto strach ani z lidí ani ze stísněných prostor .Stalo se to i mi, sednul si na volieru a já jsem se kolem něj procházel asi ve vzdálenosti dvou metrů , jen se na mne díval . Když se to opakovalo i další den tak jsem jej chytil na misku ze syrovým masem co jsem nesl psovi . Nedal jsem jej do pece jak výše radí jeden chovatel ale odvezl jsem ho na rybníky kde jsou celoročně rackové a kachny .
A vážený pane myslím že je velice nezodpovědné pouštět do volné přírody nějaké zvíře které se nedokáže ve volné přírodě samo uživit ať je to rys nebo jestřáb . Vždyť je to vlastně týraní zvířat . Nebo ne . Myslím že přírodu je třeba chránit ale někteří také ochránci jsou zahledění jen na to aby odchovali dravce a pustili je do zcela neznámého prostředí no a ti hledají domy a voliéry na které jsou zvyklí .
Tedy než vypustí ochránci nějakého dravce měli by si zjistit jak je to z lovnou zvěří v dané oblasti pro tento druh, a jestli v dané oblasti již není usídlen jiný pár .
Já bych byl se přikláněl pro variantu jeden vypuštěný pár dravců 100párů koroptví a křepelek vpuštěných v daném prostoru . Jenže to by ochrance asi moc nebavilo zkoumat jestli s dravec v lokalitě uživí / vždyť má křídla ať si zaletí jinde a je po starosti / doufám že všichni takoví nejsou .
chovu zdar
Příjemné prožití Vánočních svátku
Z některých příspěvků co čtu je vidět,že některým věcem moc nerozumíte,ale dáváte rady. Třeba dravec, který vlítne do holubníku je nutně vychovaný člověkem?,ale ale, to jsou názory . Nekteří z nás mají místo mozku v hlavě ........ Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů. To že se přemnoží některé druhy , jelikož nemají přirozené nepřátele je druhá věc,tam by se mělo zasáhnout. Ale s názorem, že dravci jsou přemnožený, protože vám vlítne do holubníku? Promiňte pánové, je vidět,že za ta desetiletí jsem se nic nenaučili. Také přeji pěkné prožití vánočních svátků a chovu zdar.
Ld9

XXX.XXX.41.217
M1981
napsal(a):
Z některých příspěvků co čtu je vidět,že některým věcem moc nerozumíte,ale dáváte rady. Třeba dravec, který vlítne do holubníku je nutně vychovaný člověkem?,ale ale, to jsou názory . Nekteří z nás mají místo mozku v hlavě ........ Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů. To že se přemnoží některé druhy , jelikož nemají přirozené nepřátele je druhá věc,tam by se mělo zasáhnout. Ale s názorem, že dravci jsou přemnožený, protože vám vlítne do holubníku? Promiňte pánové, je vidět,že za ta desetiletí jsem se nic nenaučili. Také přeji pěkné prožití vánočních svátků a chovu zdar.
Kdepak vy holobrádku Lupusiku/M1985, zdejší kapacity žijí a pozorují přírodu celá desetiletí a tak mohou srovnávat z vlastní zkušenosti. To jak se úživnost krajiny mění a zvyšuje se tlak na chovy rozhodně může znamenat, že dravci mají potravy méně než dříve a vrchol pyramidy je tak "přemnožen" v kontrastu s tím, když pestré okraje polí a remízy byly plné drobné pernaté zvěře.
Ld9

XXX.XXX.41.217
M1981
napsal(a):
Jsem rád ,že jsem některé z vás zvednul ze židle - VY Kapacito
Jestli vám dělají radost takové věci, tak to je opravdu moc hezké. Moje myšlenka nekončí výzvou k redukci dravců, jen k zamyšlení. Také se mi zdá, že ochranáři se dostatečně nezaměřují na pravou příčinu úbytku dravců, kteří jsou nuceni stahovat se k lidským sídlům, protože volná krajina je dnes již v mnoha oblastech zkrátka neuživí.
Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů.
----------------------------------------------------------------------------------------------------
To jste napsal velice hezky a je to pravda jenže té přirozené potravy je žalostně málo , to je jako by se sešlo šest lidí u jedné porce polévky a tvrdil že je to šest .
Asi patříte mezi ty taky ochránci co jsou zaslepení jen svým koníčkem a kolem je už nic nezajímá bohužel . Víte vy vůbec co je jejich přirozená potrava , křepelky , koroptve ,divocí králici nejsou , zajíců je tak deset procent co bylo před padesáti lety.
Tak mi tu nedvrďte že je zajištěno přežití vypuštěného jedince do přírody. Nebo si budu myslet že do té přirody chodíte jen jak vypouštíte dravce .
Reakce na paskov244. Je vidět, že konkrétně vy toho moc nevíte o dravcích. Holubi nepatří mezi přirozenou kořist pro jestřába? V některých oblastech tato kořist převládá. Dravci je jedno jestli je bezpruhej nebo má pruhy atd. Hlavně zaútočí na lehčí kořist .Bavili jsme se o tématu dravec vs holubi. Některý diskutují byť na podobné téma ,ale zaroveň jiné. Nejrozumnější názor na toto téma byl zmenšit výlet pro holuby ,aby tam dravec nevlítnul no a ve vzduchu ,ať je mezi nima leteckej souboj .Tak by to mělo být. Tímto končím diskusi. Chovu zdar
zdravím.ono těch problémů je více.oni ti dravci třeba ani přemnožení nejsou,ale také ubylo hodně holubářů.v mém regionu jsem vlastně jediný,kdo drůbež a holuby chová.tak kam asi ten dravec poletí lovit jinam.za této situace se takový chovatel stává jejich krmičem.byli tu zmínění vysokoletci,já chovám tipplery,a když vám téměř z neviditelnosti střemhlavým letem přistane téměř do ruky jak byl vystresovaný a pochopil,že dravec čeká přímo na něj.to již není příroda,jak se stále snaží ochránci podsouvat.ono je to totiž nic nestojí,na vše dostanou od státu.kdyby to měli financovat ze svého,bylo by po ochraně.
Dravce mám rád,ale to ví zde každý.Krásně se to zde rozjelo,ale ze židle se zvedat nemusím a pevně na ní sedím.Ochranářství by byla dobrá věc,ale muselo by se přemýšlet.Většina ochranářů vyrůstala na vesnici,ale v 15 letech začala doba studií a u těch dobrých se pokračovalo ve vědecké práci v Praze a i jinde.Nastalo odtržení o reality,nastoupila doba grantů a tak je to takové, jaké to je.
Pokud se jen zamyslím na Orlem mořských vypuštěným na Třeboňsko a Hlubocko v roce 1987 ve spolupráci německého chovatele Clause Fentzloffa,kdy bylo vypuštěno 9 ks.,tak to bylo docela zajímavé.V současné době pouze jeden ornitlog nakroužkoval 100 orlů.
Každý obyčejný chovatel,nejen holubů ví,že neřízená příbuzenská plemenitba je zlo.K čemu dnes dochází je zcela jasné.Viděl jsem orla mořského,který měl jedno křídlo úplně bílé.Co to znamená nechám na úvaze jiných.Podle mě je to důsledek příbuzenské plemenitby a nebo křížení Orla východního s Orlem mořským.Kde se vzal na Třeboňsku Orel východní není dodnes jasné,ale je zde.
Orel mořský byl na Třeboňsku vysazen ,protože prý zde před sto lety žil a bude mít hojnost potravy na uhynulých rybách.Bohužel při té spoustě orlů dochází,co jsem viděl hlavně k lovení veškerých divokých kachňat,divokých housat a v hnízdech je spousta kroužků od holubů a slepic.Že by je orel nalezl všechny mrtvé?
V současné době se ochranáři chlubí,jak fotopast zachytila rodinu vlků a při tom do nivy řeky Lužnice vysadí divoké koně,pratury a nedaleko tohoto místa chovatelé mají potíže s útoky vlků na telata v ohradách.Bohužel práce ochranářská je dnes tikající bomba a člověk jako jsem já,který žije přírodou, jen kroutí hlavou.Kouťák
Vrků

XXX.XXX.0.128
Baby box do šumavského pralesa a nepustit do Prahy.
Nejde o hrdinství . M1981
Pokud ochránci nebudou brát ochranu přírody jako celek ale jen po sekcích ,dravci ,rostliny ,žáby ,ryby a t.d. nikdy se nic nedá udělat v přírodě tak aby to vyhovovalo většině , Dneska již víme že bez remízků , starých stromů , volně tekoucích vod nikdy k nějaké rovnováze v přírodě nedojde a tím že se ji člověk snaží jednostranně pomoc jí ještě více ubližuje . Od kluka jsem chodil po vyježděných polních cestách kde žáby měly desítky míst k rozmnožování dnes je tam asvaltka a žádná možnost se rozmnožovat a žáby mají utrum po šesti letech se vytratily nejsou . Ubývá vlaštovek ,jiřiček ,vrabců ,drozdů ,kosů ,datlů a od ochránců přírody se dozvíme že přírodu zachraníme tím když vypustíme dravce do hladového prostředí . No a odkud to vím skoro každý den jsem někde v polích okolo bydliště a vím co vidím.
NESNAŽME SE PŘÍRODĚ POMOCI TA SI POMŮŽE URČITĚ ČASEM SAMA .
SNAŽME SE RADĚJI PŘÍRODĚ NEUBLIŽOVAT.
M1981
napsal(a):
Pánové , nekteří z vás se pořád od tématu odklonujete. V jistých věcech máte pravdu, ale diskuse je o holubech a dravcích, a s tím s váma většinou nesouhlasím .
Mal som priatela vyznacoval sa takouto povahou: Rano prisiel k Indianom, na obed bol zastupcom nacelnika a vecer uz bol nacelnik Indianov. Nic Ti to nepripomina? Mimochodom pochval sa co konkretne chovas Ty. Ake plemeno holubov. Inak je tu tvoja ucast uplne zbytocna.
M1981
napsal(a):
Pánové , nekteří z vás se pořád od tématu odklonujete. V jistých věcech máte pravdu, ale diskuse je o holubech a dravcích, a s tím s váma většinou nesouhlasím .
Pokud by jste se podíval do názvu vlákna, tak se mýlíte. Jde o volný chov holubů, kde jsou moje osobních zkušeností a některých dalších chovatelů a to nejen s dravci. Nicméně, asi ještě nemáte dost dlouhé zkušenosti, tak budete opakovat něco, co jste si přečetl, ale neuvádíte atora vašich názorů. V tom se lišíme a domnívám se, že s mnoha letitými chovateli....
Ld9

XXX.XXX.4.211
M1981
napsal(a):
To jsou vaše názory na věc, nemáte lepší argumenty, než ty co uvádíte a ohaníte se tím,že si dle mého názoru myslíte, že všechno víte nejlépe ,ale ono to tak není. Akorát jsem se ujistil ,že tady diskutovat nemá cenu,vy si neustále jedete svojí pravdu. Tak ať se daří
Buďte konkrétní, rozepište se prosím.
Ld9

XXX.XXX.4.211
...mnoho jste toho totiž na stůl nevyložil abyste mohl dělat takové závěry. Popište jak to s dravci je, ale buďte konkrétní, uveďte příklady. Vyvraťte tvrzení která napadáte, ale ne nějakými obecnými kecy. Zatím bohužel působíte leda jako neznalý kecálek, který se nebojí za klávesnicí urážet a dělat ramena, to je ale asi tak vše. Předveďte vědomosti ať je o čem se bavit.
Víte holubářim několik let a asi 30.let se zajímá o dravce. Teď k věci - vadí mi , že někteří holubáři jdou po dravcích jak slepice po flusu. Ono to není,že jsou přemnožení,ale taky človek zasahuje čím dál víc do jejich biotopů. Teď konkrétně třeba Jestřabi odjakživa loví i na okraji měst a jdou i do vesnic, otázka času kdy se odváží lovit i v centru města.A ne že by byli přemnožení,ale protože se přisbusobí na měnící se krajinu člověkem a mají tam svojí kořist. S tím už musíme ale počítat, pokud něco chceme chovat. Nebo krahujci už dávno loví i v centru města ,a ne že jich je hodně ,ale protože se přispůsobili a mají tam svojí kořist.Tema je samozřejmě na dlouho,to bylo tak na okraj . Tak prosím nepronásleduje dravce
Ld9

XXX.XXX.4.211
M1981
napsal(a):
Víte holubářim několik let a asi 30.let se zajímá o dravce. Teď k věci - vadí mi , že někteří holubáři jdou po dravcích jak slepice po flusu. Ono to není,že jsou přemnožení,ale taky človek zasahuje čím dál víc do jejich biotopů. Teď konkrétně třeba Jestřabi odjakživa loví i na okraji měst a jdou i do vesnic, otázka času kdy se odváží lovit i v centru města.A ne že by byli přemnožení,ale protože se přisbusobí na měnící se krajinu člověkem a mají tam svojí kořist. S tím už musíme ale počítat, pokud něco chceme chovat. Nebo krahujci už dávno loví i v centru města ,a ne že jich je hodně ,ale protože se přispůsobili a mají tam svojí kořist.Tema je samozřejmě na dlouho,to bylo tak na okraj . Tak prosím nepronásleduje dravce
Dnešní zemědělskou krajinu jen tak někdo nezmění, ale je potřeba to neustále zdůrazňovat, že základem je bohatá pestrá mozaika remízů a všemožných biotopů, rozdělit ty obrovské mrtvé lány, potom vše přijde a není potřeba to uměle udržovat vysazováním nebo různými náhražkami. Nyní je ale stav takový jaký je a je potřeba se podle toho zařídit. V krajině chybí život, dravci o to více vyvíjejí tlak na stále ubývající chovy. Jakákoliv regulace není řešením, odstraněného jedince brzy nahradí jiný a nebude dlouho trvat a nedostatek potravy jej naučí podobné "móresy" jako jeho předchůdce.
Nezbývá, než vymyslet bezpečné vlety, případně v nejkritičtějším období holuby zavírat. Věřím, že pokud se podaří do zemědělské krajiny "vrátit život" nebude naše hejno již takovým majákem, případně pomalu jediným zdrojem potravy jako je tomu v mnoha případech dnes. A že onen "návrat života" není vůbec nemožný můžeme vidět třeba na příkladu programu pro ochranu koroptví z jihu VB, stačilo 5 let: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf
Osobně bych před ochranou dravců upřednostnil ochranu druhů kterými se živí, protože především ty mají na kahánku. Kde je dost kořisti se vždy najde nějaký predátor, proto bych dravce řešil jako poslední, ale chápu.
Dravci jsou pragmatici, chtějí s co nejmenší námahou získat potravu - proč se honit za obratnou a rychlou hrdličkou (zahradní), když mu servírujeme naše vykrmené daleko méně obratné "bambuláče" ...
Vy byste také raději brali snadnější a lépe placenou práci, než se někde sedřít "za hubičku"
to není polidšťování, ale příměr
To, že "v polích" není co žrát není opravdu jejich vina...co nezabije chemie a nerozjezdí traktory, dodělají prasata...(čirou náhodou jsem uprostřed louky málem rozšlápl hnízdo strnadů...za pár dní byla "vysečená" a bylo "hotovo" )
Trávím čas od jara do listopadu na Šumavě v cca 900mnm. Všude okolo jen louky a les. Na krmítku se mi vyskytlo letos cca 22 druhů pěvců, samozřejmě "srocování" neuniklo krahulíkům, kteří díky nedaleko hnízdícím poštolkám se objevovali jen velmi sporadicky a úspěch při lovu slavili jen u 2 mladých hýlů.
Když se moje holubí MVDr. Krahulice, chytla do sklopce na kočky, poškodila si opeření, (což by pro ni znamenalo smrt hladem) takže byla odvezena do zs. Makov, kde ji dali do pořádku a byla po přepeření za pár měsíců zpátky a opět větrala
"faldy" zlenivělým PH
O tom celou dobu mluvím,že dravcům je to jedno,hlavně co nejmíň energie za co nejvíce kvantity. Víte holuby pouštím jednou cca za týden, jelikož jak jsem je pouštěl častěji,tak se mi rozlitali, no a sousedi by nebyli nadšení,že jim kalí cca 15 parů na střeše. Tak mají kontrolovány prolet za mojí přítomnosti cca jednou týdně a funguje to. Na střechy nelítají, někdy pár kusů,ale to jim snad nevadí. Ale dravci, jako že se zde vyskytují ,na ně neútočí. Možná protože i stojím kousek o podál. I když nějaký odvážnější, by klidně mohl. Každopádně bych dravci nikdy neublížil,jako někteří holubáři. Zkrátka chce to nějaký kompromis.
To, že "v polích" není co žrát není opravdu jejich vina(dravců)...co nezabije chemie a nerozjezdí traktory, dodělají prasata..."čirou náhodou jsem uprostřed louky málem rozšlápl hnízdo strnadů...za pár dní byla "vysečená" a bylo "hotovo" . S tímto mohu plně souhlasit.
Nicméně jiný příspěvek do vlákna říká: Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů. To že se přemnoží některé druhy , jelikož nemají přirozené nepřátele je druhá věc,tam by se mělo zasáhnout. Ale s názorem, že dravci jsou přemnožený, protože vám vlítne do holubníku?
No, jak to tedy je? Když celou mezidiskusi trochu obrátím a místo toho, abych usiloval o zavření holubů do voliér, začnu shánět granty a budu vytvářet veřejné mínění, že je třeba všechny vzácné druhy dravců zavřít do voliér, pravidelně krmit a kochat se jejich životními projevy ve voliéře? Jak dravec, tak holub (polního typu) přece patří do do vzduchu a má létat.
Odkaz: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf přesně "vědecky" popisuje o čem je debata. Do měnící se krajiny (s menší úživností) se implementuje ochrana vrcholu potravinového řetězce a mnohdy ještě vypustí ve voliérách odchovaný dravec. Takže jsme zpět u toho příkladu chovu krávy s možnosti uživení králíka. Jak jsem již dříve uváděl, pokud jeden dědek skončí se svoji zábavou, to není žádná škoda. Ale škodou je selektivní ochrana, která dlouhodobě ubližuje přírodě, jako celku.
Uživatel s deaktivovaným účtem

M1981
napsal(a):
O tom celou dobu mluvím,že dravcům je to jedno,hlavně co nejmíň energie za co nejvíce kvantity. Víte holuby pouštím jednou cca za týden, jelikož jak jsem je pouštěl častěji,tak se mi rozlitali, no a sousedi by nebyli nadšení,že jim kalí cca 15 parů na střeše. Tak mají kontrolovány prolet za mojí přítomnosti cca jednou týdně a funguje to. Na střechy nelítají, někdy pár kusů,ale to jim snad nevadí. Ale dravci, jako že se zde vyskytují ,na ně neútočí. Možná protože i stojím kousek o podál. I když nějaký odvážnější, by klidně mohl. Každopádně bych dravci nikdy neublížil,jako někteří holubáři. Zkrátka chce to nějaký kompromis.
Ano chce to kompromis. Jen mi připadne, že holubáře nikdo neposlouchá !!! Netvrdím, že dravci do přírody nepatří ! Ale pokud dravec vlétne až do holubníku, tak je něco špatně. Krtek, snad všem zahrádkářům v přírodě nevadí. Ale jak ho má na zahradě, tak by ho nejradši rozdupali. Přitom je to krásný a užitečný tvor. ( zkusil jsem příměr )
jo012810
napsal(a):
To, že "v polích" není co žrát není opravdu jejich vina(dravců)...co nezabije chemie a nerozjezdí traktory, dodělají prasata..."čirou náhodou jsem uprostřed louky málem rozšlápl hnízdo strnadů...za pár dní byla "vysečená" a bylo "hotovo" . S tímto mohu plně souhlasit.
Nicméně jiný příspěvek do vlákna říká: Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů. To že se přemnoží některé druhy , jelikož nemají přirozené nepřátele je druhá věc,tam by se mělo zasáhnout. Ale s názorem, že dravci jsou přemnožený, protože vám vlítne do holubníku?
No, jak to tedy je? Když celou mezidiskusi trochu obrátím a místo toho, abych usiloval o zavření holubů do voliér, začnu shánět granty a budu vytvářet veřejné mínění, že je třeba všechny vzácné druhy dravců zavřít do voliér, pravidelně krmit a kochat se jejich životními projevy ve voliéře? Jak dravec, tak holub (polního typu) přece patří do do vzduchu a má létat.
Odkaz: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf přesně "vědecky" popisuje o čem je debata. Do měnící se krajiny (s menší úživností) se implementuje ochrana vrcholu potravinového řetězce a mnohdy ještě vypustí ve voliérách odchovaný dravec. Takže jsme zpět u toho příkladu chovu krávy s možnosti uživení králíka. Jak jsem již dříve uváděl, pokud jeden dědek skončí se svoji zábavou, to není žádná škoda. Ale škodou je selektivní ochrana, která dlouhodobě ubližuje přírodě, jako celku.
Příteli,lépe to vysvětlit nešlo.Děkuji.Kouťák
No ono příroda je mocná čarodějka. Vemte si třeba orla mořského,který už nějaký pátek žije na Havaji. No ano takovou dálku od původního prostředí.Asi vítr Máchale. Ale.ma tu smůlu (štěstí) ,že je tam sám bez protějšku,byť se tam uživí,a loví třeba albatrose. Včera tu někdo zmínil i orla kamčatského na Třeboňsku. Jestli někomu unikl ,nebo že by opět vítr Máchale,těžko říct. Jen chci říct,že orel kamčatsky(východní) a orel mořský se na východě vyskytují pospolu, a není vyloučeno ,že by mohlo vytvořit smíšený pár ,kord když nemá svůj protějšek a druhy jsou si podobný i tokem. Zatím se to neprokázalo ,ale dle DNA,který je podobný a na vliv případných potomků,který by byli životaschopný a dále se rozmnožovat ,by klidně mohli. Takle vznikali nový druhy třeba racků stříbřitých. Do devadesátých let jeden druh,pak dle DNA se zjistilo a následně rozdělilo dalších asi pět druhů. Tím chci říct pokud orel kamčatsky a mořský by se skrižil , a jejich potomci by byli plodní,jako že jo, tak nevím co by říkali chovatele, protože by měli o starost víc a tudíž další nesmyslný důvod pronásledovat dravce. Pokud dravec unikl z chovu,nemám problém,ale pokud přiletěl z východu (může být),tak to nechejme na přírodě,ta si poradí.
jo012810
napsal(a):
To, že "v polích" není co žrát není opravdu jejich vina(dravců)...co nezabije chemie a nerozjezdí traktory, dodělají prasata..."čirou náhodou jsem uprostřed louky málem rozšlápl hnízdo strnadů...za pár dní byla "vysečená" a bylo "hotovo" . S tímto mohu plně souhlasit.
Nicméně jiný příspěvek do vlákna říká: Každýmu jedinci ,který je reintrodukován do přírody, je zajištěno přežití na základě jeho přirozené potravy a biotopů. To že se přemnoží některé druhy , jelikož nemají přirozené nepřátele je druhá věc,tam by se mělo zasáhnout. Ale s názorem, že dravci jsou přemnožený, protože vám vlítne do holubníku?
No, jak to tedy je? Když celou mezidiskusi trochu obrátím a místo toho, abych usiloval o zavření holubů do voliér, začnu shánět granty a budu vytvářet veřejné mínění, že je třeba všechny vzácné druhy dravců zavřít do voliér, pravidelně krmit a kochat se jejich životními projevy ve voliéře? Jak dravec, tak holub (polního typu) přece patří do do vzduchu a má létat.
Odkaz: https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf přesně "vědecky" popisuje o čem je debata. Do měnící se krajiny (s menší úživností) se implementuje ochrana vrcholu potravinového řetězce a mnohdy ještě vypustí ve voliérách odchovaný dravec. Takže jsme zpět u toho příkladu chovu krávy s možnosti uživení králíka. Jak jsem již dříve uváděl, pokud jeden dědek skončí se svoji zábavou, to není žádná škoda. Ale škodou je selektivní ochrana, která dlouhodobě ubližuje přírodě, jako celku.
Já jen vytáhnu jednu větu: "když skončí jeden dědek se svojí zábavou" ... navážu: tak skončí klidně jedna celá populace plemene, rázu. A vlastně ne že jedna populace, skončí to úplně. Protože mnohdy závisí existence daného plemene či rázu na jednom "dědkovi".
Juraj_Kafka
napsal(a):
Já jen vytáhnu jednu větu: "když skončí jeden dědek se svojí zábavou" ... navážu: tak skončí klidně jedna celá populace plemene, rázu. A vlastně ne že jedna populace, skončí to úplně. Protože mnohdy závisí existence daného plemene či rázu na jednom "dědkovi".
a o tom to je!
Když jsem byl kluk , tak bylo všude plno drobné zvěře všeho druhu a myslivci v obci průběžně likvidovali ty "zahnuté zobáky ", aby jim nežrali lovnou zvěř , ne kvůli holubářům...v lese to zpívalo všemi tony a hemžilo všemi možnými ptáčky. Dnes je v lese mrtvolné ticho a dravci se přestěhovali do obcí -intravilánu - za zbytkem potravy. A myslivci v mé rodné vsi uspořádají hon a na něm zastřelí poslední 2 polňáky, které tu viděli , pár bažantů a jinak už nic. Koroptev neviděli, tak ji nestřelili, asi neexistuje v tomto revíru. Zato v ZNZ mého města je ve skladu hala plná kukuřice nachystaná na zimní přikrmování vysoké a černé zvěře ! V době kdy je tu prasečí mor, tak myslivci jako každoročně budou krmit , aby populace vepřového rostla....a vysoká škodí na výsadbě, myslivci si vesele pěstují nový terč...
A k tomu další novinka : v červenci se tu náhle objevil velký tmavý dravec co neobratně napadal moje holuby, až jednou srazil mého nejproduktivnějšího holuba přede mnou a já potleskem ho zaplašil. Pak jsem zjistil na internetu, že jde o káně Harissovo, nového miláčka našich sokolníků, jestřábovitého dravce většího formátu než je jestřáb , ale velmi vhodný pro sokolnictví...Příští týden mi nad zahradou kroužili 2 tito práci v reji , takže máme v okolí asi chovatele, který je hodlá vypouštět , aby se nakrmili venku a patrně je bude pouštět do volné přírody , aby byla větší pestrost ....Takže bude veselo....
Mělo by se zjistit, není-li někde v zákonech po Rakousko-Uhersku něco , co říkali staří holubáři : Na čí střeše holub sedí, toho holub je - aplikovat i na pozemek- koho pozemek, toho zvěř...k volnému nakládání.
JInak navrhuji, aby holubáři založili Klub pro reintrodukci výra velkého v každé lokalitě / vysazení jakéhokoli biologického taxonu do místa původního výskytu, odkud vymizel nebo byl vyhuben. Cílem je obnovit populaci druhu v lokalitě, kde se druh původně vyskytoval, či populaci posílit. / a odchovávali výra velkého k vysazení do naší přírody , která si poté sama pomůže k rovnováze...
chov Bubo bubo jsem tu navrhoval již před lety - marně
od roku 1900 do dneška vyhynulo 468 druhů obratlovců....??? hmyzu , kolik toho zařve při okyselování a oteplování oceánů se vymyká mé představivosti...odhady hovoří až o 40% DRUHŮ
A kdo za to může ? Už dávno si nezaslouží přívlastek "moudrý", spíž nanažraný, chamtivý a deb.ilní...
proti tomu zánik pár barevných mutací holuba domácího je sranda
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když zmiňujete výra velkého. Mrkněte na video: https://www.youtube.com/watch?v=PRt7UbHULMI Co jsem se dozvěděl tak tkzv. "strážci-ochránci" nechali pár výrů zlikvidovat ! Takhle se oni se... do přírody !
Jen pro přehled co dokáže, pro ty co nejsou v obraze.Snad je to čitelný
bubIa

XXX.XXX.46.30
Jo to je příroda, snadná kořist, přirozená likvidace konkurenta. Všimněte si od začátku odlesku očí výra pod chvostem prostředního mláděte, pak je podle pohybu svítících očí vidět odraz k letu a jak se přibližuje.
https://youtu.be/2Ol4rbYPYQc
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf
Pokusím se uzavřít diskusi na mezitéma holubi a dravci svým pohledem na místní přírodu a měnící se podmínky od cca roku 1955 a použiji jako výchozí materiál odkaz z diskuse.
-Po roce 1955 se začala zakládat JZD a tím postupně i měnit krajina. Tato doba trvala cca 10 let a při ní došlo k likvidaci mezí a remízků z velké části, ale dravci v inravilánu byli považováni za škodnou se všemi důsledky. Chermizace zemědělství byla velmi minimální, spíše jen umělá hnojiva.
-Kolem roku 1970 docházelo k další integraci JZD ve větší celky, využívala se velká mechanizace a začíná doba nástupu větší chemizace zemědělství. Tento trend vydržel prakticky do roku 1990, kdy se zemědělství zaměřovalo na soběstatčnost v rámci tehdejší ČSR. Podle hesla, uspokojování potřeb obyvatelstva.
-Po politické zmněně v roce 1989 se sice struktura vlastníku zemědělské půdy změnila, ale díky dotacím a kvótám (podle mne), rozhodně ne k lepšímu ve prospěch krajiny. Mírně se snížila chemizace zemědělství, zemědělská technika "zmohutněla" a díky radikálnímu snížení stavu skotu začíná pomalá, ale jistá devastace půdy-nedostatek statkových hnojiv. S tím úzce souvisí pěstování kultůr ne pro potřeby obživy, ale pro zaručený zisk (řepka olejka, kukuřice pro bioplynky atd.) a dotace, které toto vlastně řídí formou finančních bonusů.
Popsaný proces mohl být v jiných lokalitách mírně časově rozdílný a může mít i mírné lokální charakter. Do toho vstuluje v roce zákon č.114/1992 Sb, který chrání dravce a některé další ptáky(většinou blíže k vrcholu potravního řetězce) celoročně a všude, téměř bez výjimky.(Bažantnice). Toto vše se promítlo do úživnosti krajiny, bez reflexe na změnu.
Jak jsem uváděl, jsem člověk, který žije a sleduje přírodu dlouhodobě ve stejné lokalitě. Když si vezmu připojený graf úbytku ptáků zemědělské krajiny, je z něho patrné, jak vlivy dotací v zemědělství a zákona o ochraně dravců(pojmenovávám zákon takto pro zjednodušení) zasáhly krajinu a postupně vytlačují holubáře z volných chovů. Ale tou největší škodou je cílené(?), či neuvážené likvidování přírody.
-Jen zopakuji, co již bylo uvedeno. Já ještě v roce 1987 jsem choval a závodil s PH při celoročním otevřeném holubníku (i přes noc-kuny bylo možné lovit mimo dobu reprodukce) a ztráty byly zanedbatelné a náhodné. Jak uvedl Juraj, jěště v roce 2014 měl na volno své ostravačky a různé pracovní křížence.
-V jednom příspěvku od obdivotele dravců zaznělo něco, jako nutnost kompromisu a zabezpečit si vlety do holubníku proti vniknutí dravců. To by mne skutečně zajímala fotka a popis takovéhoto zabezpečení, kdy u mne probíhačky odrazují toulavé kočky (je jich tu několik), ale dravce (asi tu samici krahujce) neodradily. Ten komromis je, podle mne vyzkoušený. V inravilánu musí být dravec škodnou (se všemi dopady), a extravilánu jich může být tolik, kolik jich krajina uživí. Tak bude příroda opět ozdravená. K tomuto vyzkoušenému řešení vede jediná cesta (podle mne), neutrácet peníze za selektivní ochranu přírody a používat zdravý rozum. Vím, že to je zbožné přání a loby nasátá na státní rozpočet bude dělat vše, aby si své pěnězovody zachovala. Nicméně doufám, že alespoň někteří ochránci, kteří se zabývají pozorováním, sčítáním atd., bez finanční závislosti, postupně začnou přemýšlet a hledat příčiny a nebudou slepě papouškovat fráze těch, kteří si ze selektivní ochrany přírody udělali "živnost" a budou tlačit na změnu.
Jen pro zajímavost. Dnes ráno kolem 8 hodiny jsem vypustil, jako již několik dnů, holubi a krmil rozhozem na zahradě za mé přítomnosti. Popošel jsem cca 3m a v tom následoval rychlý neúspěšný útok(podle letu asi ta krahujčice) a holuby bleskově zalétli do holubníku....
Hm, nuže dobrá,taky se pokusím uzavřít tuto diskusi přidáním svého příspěvku. Když si vygooglite článek na ifaune: Ubývá nám holubů, pojďme zabít jestřába!. Sice je to starší ale,pořád pravdivý. Asi lepší odkázat na nějaký článek než to psát, protože nikdo nevěří,možná že ani nechce věřit tomu co píši. Omlouvám se pokud jsem některé opět nezvednul ze židle 😁
jo012810
napsal(a):
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/ptaci-zemedelske-krajiny-budeme-za-koroptvi-chodit.pdf
Pokusím se uzavřít diskusi na mezitéma holubi a dravci svým pohledem na místní přírodu a měnící se podmínky od cca roku 1955 a použiji jako výchozí materiál odkaz z diskuse.
-Po roce 1955 se začala zakládat JZD a tím postupně i měnit krajina. Tato doba trvala cca 10 let a při ní došlo k likvidaci mezí a remízků z velké části, ale dravci v inravilánu byli považováni za škodnou se všemi důsledky. Chermizace zemědělství byla velmi minimální, spíše jen umělá hnojiva.
-Kolem roku 1970 docházelo k další integraci JZD ve větší celky, využívala se velká mechanizace a začíná doba nástupu větší chemizace zemědělství. Tento trend vydržel prakticky do roku 1990, kdy se zemědělství zaměřovalo na soběstatčnost v rámci tehdejší ČSR. Podle hesla, uspokojování potřeb obyvatelstva.
-Po politické zmněně v roce 1989 se sice struktura vlastníku zemědělské půdy změnila, ale díky dotacím a kvótám (podle mne), rozhodně ne k lepšímu ve prospěch krajiny. Mírně se snížila chemizace zemědělství, zemědělská technika "zmohutněla" a díky radikálnímu snížení stavu skotu začíná pomalá, ale jistá devastace půdy-nedostatek statkových hnojiv. S tím úzce souvisí pěstování kultůr ne pro potřeby obživy, ale pro zaručený zisk (řepka olejka, kukuřice pro bioplynky atd.) a dotace, které toto vlastně řídí formou finančních bonusů.
Popsaný proces mohl být v jiných lokalitách mírně časově rozdílný a může mít i mírné lokální charakter. Do toho vstuluje v roce zákon č.114/1992 Sb, který chrání dravce a některé další ptáky(většinou blíže k vrcholu potravního řetězce) celoročně a všude, téměř bez výjimky.(Bažantnice). Toto vše se promítlo do úživnosti krajiny, bez reflexe na změnu.
Jak jsem uváděl, jsem člověk, který žije a sleduje přírodu dlouhodobě ve stejné lokalitě. Když si vezmu připojený graf úbytku ptáků zemědělské krajiny, je z něho patrné, jak vlivy dotací v zemědělství a zákona o ochraně dravců(pojmenovávám zákon takto pro zjednodušení) zasáhly krajinu a postupně vytlačují holubáře z volných chovů. Ale tou největší škodou je cílené(?), či neuvážené likvidování přírody.
-Jen zopakuji, co již bylo uvedeno. Já ještě v roce 1987 jsem choval a závodil s PH při celoročním otevřeném holubníku (i přes noc-kuny bylo možné lovit mimo dobu reprodukce) a ztráty byly zanedbatelné a náhodné. Jak uvedl Juraj, jěště v roce 2014 měl na volno své ostravačky a různé pracovní křížence.
-V jednom příspěvku od obdivotele dravců zaznělo něco, jako nutnost kompromisu a zabezpečit si vlety do holubníku proti vniknutí dravců. To by mne skutečně zajímala fotka a popis takovéhoto zabezpečení, kdy u mne probíhačky odrazují toulavé kočky (je jich tu několik), ale dravce (asi tu samici krahujce) neodradily. Ten komromis je, podle mne vyzkoušený. V inravilánu musí být dravec škodnou (se všemi dopady), a extravilánu jich může být tolik, kolik jich krajina uživí. Tak bude příroda opět ozdravená. K tomuto vyzkoušenému řešení vede jediná cesta (podle mne), neutrácet peníze za selektivní ochranu přírody a používat zdravý rozum. Vím, že to je zbožné přání a loby nasátá na státní rozpočet bude dělat vše, aby si své pěnězovody zachovala. Nicméně doufám, že alespoň někteří ochránci, kteří se zabývají pozorováním, sčítáním atd., bez finanční závislosti, postupně začnou přemýšlet a hledat příčiny a nebudou slepě papouškovat fráze těch, kteří si ze selektivní ochrany přírody udělali "živnost" a budou tlačit na změnu.
Jen pro zajímavost. Dnes ráno kolem 8 hodiny jsem vypustil, jako již několik dnů, holubi a krmil rozhozem na zahradě za mé přítomnosti. Popošel jsem cca 3m a v tom následoval rychlý neúspěšný útok(podle letu asi ta krahujčice) a holuby bleskově zalétli do holubníku....
Téma a diskuze nebude nikdy uzavřená. Ale v podstatě to my nevyřešíme. Můžeme opravdu jen chovat holuby jako papoušky v klecích a volierách. Ale je to prostředí vhodné spíš pro ty slepičáky, velké a malé voláče, holuby těžké, pávíky, parukáře, prostě plemena, která by volném chovu neobstála ani bez dravců. Omezený rozhled, hmotnost, extrémní tvarové znaky. Ale holubi jako MP, káník, benešák, stavák, rys, lahore, barevnohlávek, rejdiči, bradavičnatí, kotrláci potřebují pohyb.
Uživatel s deaktivovaným účtem

M1981
napsal(a):
Hm, nuže dobrá,taky se pokusím uzavřít tuto diskusi přidáním svého příspěvku. Když si vygooglite článek na ifaune: Ubývá nám holubů, pojďme zabít jestřába!. Sice je to starší ale,pořád pravdivý. Asi lepší odkázat na nějaký článek než to psát, protože nikdo nevěří,možná že ani nechce věřit tomu co píši. Omlouvám se pokud jsem některé opět nezvednul ze židle 😁
Nepoužívejte dezinformace... Vámi uváděný článek vychází z článku:
Několik poznámek k zákonu o myslivosti
https://www.ifauna.cz/ruzne/clanky/r/detail/214/nekolik-poznamek-k-zakonu-o-myslivosti/ a v něm nikdo nepožaduje plošnou likvidaci dravců, pouze uvádí, že dochází k nezákonným praktikám a taky proč k tomu dochází a upozorňuje na to, že je nutné problém řešit.... Řešit se musí tím, že se jim vytvoří odpovídající životní podmínky tak, aby nemuseli lovit na dvorech... Nebo ochranáři cíleně spoléhají no to, že se budou živit na domácích holubech, drůbeži...?
V této diskuzi taky nikdo nepožaduje plošnou likvidaci dravců, ale upozorňuje se na to, že ochrana dravců se v současnosti provádí špatným způsobem...
Juraj_Kafka
napsal(a):
Téma a diskuze nebude nikdy uzavřená. Ale v podstatě to my nevyřešíme. Můžeme opravdu jen chovat holuby jako papoušky v klecích a volierách. Ale je to prostředí vhodné spíš pro ty slepičáky, velké a malé voláče, holuby těžké, pávíky, parukáře, prostě plemena, která by volném chovu neobstála ani bez dravců. Omezený rozhled, hmotnost, extrémní tvarové znaky. Ale holubi jako MP, káník, benešák, stavák, rys, lahore, barevnohlávek, rejdiči, bradavičnatí, kotrláci potřebují pohyb.
Eště pokračuju k těm vyjmenovaným plemenům. Plemenům slezský barevnohlávek, prách. káník, český holub, moravský pštros, benešovský selský holub, polský rys, koburský skřivan, lahore, voláči středních postav tj. čeští staváci, chebské straky, čeští voláči siví, moráci, moravští bělohlávci, slezští voláči, moravští voláči sedlatí, moravské, ostravské a české bagdety, rakovničtí kotrláci, čeští rejdiči a pražští středozobí, celá řada výstavních pošťáků aj. Přál bych si, aby tito ještě normální holubi, zůstali normálními. Aby dokázali aspoň polovinu z toho, co dokáží PH standart. Nebát se letu. Aktivně kroužit nade vsí. Umět se vrátit do 50 km. Bez zadýchání. Aby se o nich přestalo říkat bambuláči a polívkáči ...Asi utopie.
irokez
napsal(a):
Toto téma mě inspirovalo k rozhodnutí, že k texanům na maso pořídím barevnohlávky pro radost z letu.
Držím palce, aby jste poznal radost holubů polního typu z volného pohybu a polaření. Je to zcela jíná disciplína, než chov masných plemen(většinou ve voliérách). A´t se daří a budu se těšit a ne jen já, na vaše bezprostřední poznatky a zkušenosti.
Před texany jsem měl pošťáky, různé "zbytky" od kamarádů co závodí, ale v tomto období u nich byly ztráty hodně přes padesát procent, no a nakonec to ukončila kuna. Tak jsem opravil volieru a pořídil texany, ne výstavní. Ti jsou už pár sezon bez ztrát, ale jdou z voliery 2x týdně a ten let chybí.
Pokračování: Po ztrátě holubičky přímo v holubníku 18.12.2022 jsem nechal vrátivši se holuby zavřené 3 dny v holubníku a krmil je tam a napájel. Další týden chodili již opět shánět rozozené zrní na zahradu a to i do sněhu, ale jen jednou denně pod mým dozorem. Většinou se rychle nažrali a rychle odlétli do holubníku na pití a již ani neměli zájem jít ven. 1. leden byl u nás slunečný a tak jsem již po rozednění holubník otevřel a dal možnost koupele, kterou s nadšením využili. Přes den se i trochu slunili, schovávali do holubníku a dokonced se i prolétli. Od té doby mají zase volno od nevidím do nevidím. Proletují se, ale velmi ostražitě reagují "útěkem" před nebezpečím. Začátkem úmnora se některé páry začaly připravovat ke hnízdění. První pár zasedl 18.2. a do dnes sedí 3 páry z pěti. Z toho mám radost, kterou mi trochu zkazila ztáta jednoho 1,0 z minulého roku, který zmizel 19.2., kdy šel silně do páru a asi byl málo opatrný. Ale to je příroda, s tím nemám problém. Pokud budou české čejky takto "fungovat", pak nějaká ztráta není problém a zbytek hejna bude ještě ostražitější. Toť můj předpoklad a přání. Jaká bude skutečnost???
Na vlastní oči...Tak bych asi nazval dnešní zážitek. V podvečer v 17:40, kdy se již začalo pomalu šeřit, jsem šel zavřít slepice. Zahlédli mne holubi (1,0) a zalétli na zahradu, kde jim rozhauji krmivo. Chvíli loukařili a najednou prchali rychle do holubníku, jen jeden (pozdní výletek) vylétl nad dům a to jsem již zaregistroval dravce. Podle siluety, letu a velikosti se domnívám, že to byla krahujčí samice. A byl to skutečný vzdušný souboj, kdo z koho. Alespoň třikrát jsem si myslel, že se dravec nažere, ale v poslední chvilce česká čejka předvedla takou akrobacii, že neměl nárok. Jak tento souboj dlouho trval ve skutečnosti, nevím. Pro mne to byla dlouhá doba. Ten souboj holoubek zakončil elegantní kličkou a úprkem rozrazil probíhačky a byl v bezpečí a dravec odlétl do blízkého lesíku. Takže tak to u mne chodí. Těch útoků je pravděpodobně více, ale nejsem stále na zahradě.
Dnes mě opět holoubci mírně překvapili. Krom loukaření na zahradě a na sousedním pozemku, začali "čistit" i místní komunikaci. Prostě asi není v mých silách jim zajistit vše potřebné. Mají holoubátka a tak shánějí kde, co. Určitě na místní komunikaci a ve dlažbě jsou drobné kamínky, ale i zbytky soli. Jak grit, tak sůl mají k dispozici ve voliérce, ale asi to není ono...
Sedačko-krbcová stěna pro názor a k diskuzi či dalším zkušenostem. V úvodním příspěvku tohoto vlákna jsem uvedel tento "termín". Při budování zařízení pro holuby s volným proletem jsem vycházel ze svých letitých zkušenostech, zejména z chovu PH a chtěl jsem, aby čištění bylo co možná nejsnadnější a zároveň vyhovovalo holubům. Z toho mi vznikl, jakýsi sedačko-krběc sestavený do dvou stěn na protějších stěnách holubníku. Holubním je určen pro 5 párů a jejich odchovy. Vlastních sedačko-krbců je 30. A v loňském roce mnohdy snesl vajíčka do drbce, kde byla ještě dokrmována holoubata. Snad to bude stačit, neboť ne každé holoubě půjde na střechu a budou i nějaké ztráty dravci. A navíc, zatím jen jeden pár v loňské sezóně byl plodný tak, jak bych si představoval. Takže v letošním roce nastane i selekce, podle odchovaných zvířat. Níže je názorně na fotce. K výrobě stěny jsem využil lamino získané rozebráním skříněk.
Zdravím vespolek, po drobné inventure; letošní zima mi vzala pět kusů, z 27. Z toho dva kusy moji vinou, kdy jsem je krmil na vrcholku údolí. Terček jestřába toho okamžitě využil, protože ke me sleta přes údolí. Slaví tu se mnou uz treti narozeniny.
Tri dny stara fotka pracanta, pedrohlavka nebo jeho potomka, ktery mi "pomahal" na dílně dobrou hodinu nez se odvazil vyletět znovu ven. :)
A jednu srpnovou, když mi tu krouzili asi mladí luňáci, káňata ci jestrabi. Véčka videt nebyla. Muze mi nejaky dravcolog opravit, budu rad. A ja se divil, proc nejsou barevnohlavci na hřebenu. :D.
https://youtube.com/shorts/Cx__Kdgzkms?feature=share
Ať se daří, Vik.
bohumil62
napsal(a):
radost i starost, ale vše i to nepříjemné je matka příroda
Ano, matka příroda. Umí být krásná, ale i krutá. Letos zatím má na svědomí 5 mých závodníků. Což bych oželel. Ale bohužel mi vzala i to nejlepší, co jsem kdy na holubníku měl. I takto končí super závodnici.
raspic
napsal(a):
Ano, matka příroda. Umí být krásná, ale i krutá. Letos zatím má na svědomí 5 mých závodníků. Což bych oželel. Ale bohužel mi vzala i to nejlepší, co jsem kdy na holubníku měl. I takto končí super závodnici.
Až do roku 1987, kdy jsem choval PH, aktivně závodil, měl volně puštěné holuby, byly ztráty doma u mne naprosto zanedbatelné i při polaření. Ti, kdož již v tu dobu zkoušeli vdovství a tedy i museli vést vypouštění omezeně, museli začít holuby přes zimu zavírat, jinak měli velké ztráty. Od té doby vzrost predační tlak (chráněných) dravců a tak již neplatí, že většinou závodník končí na trati z nějakého závodu. Spíše platí to co uvádí raspic-končí, jako "oběd" chráněných dravců. Bohužel, to je dnešní realita.