Například u plemen - rodobarvých. Nebo křížení slepiček se stříbrným faktorem (např.sasexka bílá kolumbijská apod.) a kohoutů se zlatým faktorem (hempšírák, nebo jiný červený, žlutý nebo koroptvího zbarvení). Kuřátka (už jednodenní) jsou pak zbarvena opačně - slepičky tmavé a kohoutci světlí s bar. Znaky. Dana.
V některých případech by možná šlo využít i "peříčkovou metodu" využívanou v chovech hybridů
např. Křížení otcovské populace rychle opeřující s alelou recesivní k genu pro rychlost opeřování K/k a mateřské populace pomalu opeřující s dominantní alelou K. Při líhnutí jednodenních kuřat se uplatňuje feathersexing při využití alel "K/k", kdy jednodenní kohoutek od matky získává dominantní alelu tohoto genu "K" a je pomalu opeřující a jednodenní slepička získává od otce alelu recesivní "k" a je rychle opeřující, což je patrně na letkách jednodenních kuřat.
U kterých "čistých" plemen by to šlo netuším (nejsem slepičkář) to je otázka spíš na Juraje K.
Také jsem si kdysi myslel, že poznám u vlašek rodobarvých ihned kohoutky a slepičky, ale nebylo to zbarvení a ta tečka na hlavě tak jednoznačné u všech kuřat, tak jsem zase věděl u dobré poloviny kuřat prdlajs co to je.Chce to praxi, jednoduché to není a peříčková metoda už vůbec ne.
Nyní jsem si to zjednodušil a objednal si od firmy xxxxxx rodiče hybridů, kde bude kohoutek světlý a slepička tmavá jak píše pani Dana ve svém příspěvku.Tak jsem zvědav snad to konečně vyjde.Ale pak nebudu zase vědět co s těma kohoutkama, když budu od začátku vědět s určitostí kolik jich mám, jestli utratit, nabídnout na výkrm za levno, bude o ně zájem ?O slepičky F1 genarace zájem asi bude když je to vysokosnáškový hybrid.
Uživatel s deaktivovaným účtem

palban
napsal(a):
Nějak se vtom nemůžu z orientovat, děkuji za rady.
U čistých plemen by pohlaví kuřat podle barvy peří mělo být rozeznatelné u tzv. Rodobarvých rázů. Takže u rodobarvých vlašek, u bílefeldek, rodobarvých malajek.
Vychytaný coloursexing jako mají hybridi je u čistých plemen vyloučený právě proto, že to nejsou hybridi. Je to totiž založené na křížení slepic, které jsou nositeli stříbrného faktoru, se zlatými kohouty, no a výsledek prostě není čisté plemeno, ale kříženec nebo kříženec barevných rázů.
palban
napsal(a):
Nějak se vtom nemůžu z orientovat, děkuji za rady.
No spíš než o plemenech se můžeme bavit o konkrétních bar. Rázech. Vždy co chce cvičené oko.
U rodobarvých by to mělo jít automaticky, a pak také u žíhaných, krahujcovitých, stejný princip, světlá skvrna v zátylku a její rozsah. Jistá nerovnoměrnost je dána u kohoutků dvojím způsobem genetického založení bud jsou to heterozygoti a nebo homozygoti - ti mají skvrnu největší. V dospělosti jsou to ti praví na oko světlejší kohouti s poměrem bílé ku černé 2:1
U koroptvích, zlatokrkých, rezavě koroptvích a jejich stříbrných protějšků, eventuelně oranžovokrkých to jde také, ale sledují se tmavohnědé oční proužky. U slepiček silné dlouhé, protažené až jakoby zahnuté, u kohoutků je krátké končící v oblasti ucha.
U ostatních barevných rázů to nejde.
A hlavní princip je pohlavní vázanost některých barevních rázů či znaků.
Stačí je znát a můžete dělat i křížení, které je spíš užitkové, tj to co tady popsali jiní výše, že spojovat kohouty se zlatým faktorem se slepicemi se stříbrným faktorem tj příklad, ne jen třeba nejznámější hempšírák x sasexka světlá, nebo rodajleňák x bílá rodajlendka, ale také v rámci plemene koroptví vlašák na stříbrokrkou, zlatý hamburčaňák na stříbrnou hamburčanku, zlatý lemovaný vyandoťák na stříbrně lemovanou vyandotku, kohout české zlaté kropenky na stříbrně kropenaté slepice, zlatý sebriťák na stříbrnou sebritku a podobně a podobně.
Platí to i o oranžových rázech, kdy oranžový musí být kohout, ale slepice zase stříbrná.
Dokonce platí i zlatokrký kohout x oranžovokrká.
Jinými slovy kohout v daném znaku musí být vždy recesívní než jeho partnerka. Když víme, že zlatý (původnější faktor) je recesívní a stříbrný jeho dominantní mutace. Oranžový je mezistupeň je to v podstatě rozředěný zlatý, jakýsi alelový přechod mezi zlatým a stříbrným.
Podobně jako u holubů kdy rozředěná je dilute je recívní, nad ní je bledá paled, a nad o oběma je intenzivní. Je to tzv. Alelická serie.
Tak i u rázů divokých řad je alelická série zatím třístupňová. A je vázaná na pohlavní chromozomy. Kohout má dva stejné poh. Chromozomy, slepice jen jeden nepárový. A proto slepice je na faktor, mutaci, danou barvu v divokém rázu či jak chcete vždy čistokrevná.
Nemusí být však čistokrevná na kresbu tj. Osténky, lemy, tečky, dvojlemy, kropenatost, trojbarevnost a jiné...to jsou znaky nepohlavně vázané. Pohlavně vázané je jen to jeslti je tam žlutá, zlatá, hnědá, červená, či bílá, stříbrná a oranžová barva.
Faktor žíhání (krahujcové kresby) je také pohlavně vázaný a proto se chová taky tak, když víme, že žíhanost je podpořena dominantní alelou. A proto chceme-li užitkově křížit a poznat pohlaví u kuřat, je možno spojovat jen kohoty recesvíní tedy bez faktoru žíhání, se slepicemi žíhanými. Žíhaná barva je v podstatě založená na černé, proto vznikají po spojení červených kohoutů rodajlenek a žíhaných slepic černé slepičky (morávie, horal) z neurčitou červenou barvou na krku, a žíhaní kohouti - heterozygoti, jejichž fenotyp je sice žíhaný, ale má kresbu nepravidelnou tj. Jsou tam i celá černá pera, nebo znaky "divokosti".
Zlatý versus stříbrný a žíhaný versus nežíhaný se v praxi nejčastěji používá u výroby hnědovaječných hybridů na snášku. A my je na dvorek dostaneme jako finální produkt - hnědé slepice, nebo černé. Tu a tam se objeví i žíhaní a bílí kohouti, kteří měli to štěstí či smůlu a neskončili jako jednodení ve velkém igelitovém pytli.
Pokud vám je ještě něco nejasné, zeptejte se,.
Jen poznámka.Několik těch co tady odpovídali a neříkám že špatně tady píšou :u rodobarvých by to, mělo jít automaticky, nebo, mělo být rozeznatelné, , ale nepíšou že JE rozeznatelné.To svědčí o tom, že si to sami nezkusili a není to vždy tak jednoznačné. Já si to zkusil jak píšu v odpovědi výše a tak jednoznačné to není a když chybí zkušenost a rada druhých tak to nevysexujete dobře. Proto tazatele matete.
Jinak jsem kdysi koupil od zkušeného chovatele z Moravy vlašky rodobarvé /to se směly ještě posílat ČD/a ten je měl vysexované na 100 %. Takže zkušenost se musí nasbírat.
Prikladám fotky kuriatok rodofarebných Bielefeldiek na ktorých aj laik rozozná kuričku od kohútika, keďže sú farebne úplne odlišné.
mysak
napsal(a):
A hlavní princip je pohlavní vázanost některých barevních rázů či znaků.
Stačí je znát a můžete dělat i křížení, které je spíš užitkové, tj to co tady popsali jiní výše, že spojovat kohouty se zlatým faktorem se slepicemi se stříbrným faktorem tj příklad, ne jen třeba nejznámější hempšírák x sasexka světlá, nebo rodajleňák x bílá rodajlendka, ale také v rámci plemene koroptví vlašák na stříbrokrkou, zlatý hamburčaňák na stříbrnou hamburčanku, zlatý lemovaný vyandoťák na stříbrně lemovanou vyandotku, kohout české zlaté kropenky na stříbrně kropenaté slepice, zlatý sebriťák na stříbrnou sebritku a podobně a podobně.
Platí to i o oranžových rázech, kdy oranžový musí být kohout, ale slepice zase stříbrná.
Dokonce platí i zlatokrký kohout x oranžovokrká.
Jinými slovy kohout v daném znaku musí být vždy recesívní než jeho partnerka. Když víme, že zlatý (původnější faktor) je recesívní a stříbrný jeho dominantní mutace. Oranžový je mezistupeň je to v podstatě rozředěný zlatý, jakýsi alelový přechod mezi zlatým a stříbrným.
Podobně jako u holubů kdy rozředěná je dilute je recívní, nad ní je bledá paled, a nad o oběma je intenzivní. Je to tzv. Alelická serie.
Tak i u rázů divokých řad je alelická série zatím třístupňová. A je vázaná na pohlavní chromozomy. Kohout má dva stejné poh. Chromozomy, slepice jen jeden nepárový. A proto slepice je na faktor, mutaci, danou barvu v divokém rázu či jak chcete vždy čistokrevná.
Nemusí být však čistokrevná na kresbu tj. Osténky, lemy, tečky, dvojlemy, kropenatost, trojbarevnost a jiné...to jsou znaky nepohlavně vázané. Pohlavně vázané je jen to jeslti je tam žlutá, zlatá, hnědá, červená, či bílá, stříbrná a oranžová barva.
Faktor žíhání (krahujcové kresby) je také pohlavně vázaný a proto se chová taky tak, když víme, že žíhanost je podpořena dominantní alelou. A proto chceme-li užitkově křížit a poznat pohlaví u kuřat, je možno spojovat jen kohoty recesvíní tedy bez faktoru žíhání, se slepicemi žíhanými. Žíhaná barva je v podstatě založená na černé, proto vznikají po spojení červených kohoutů rodajlenek a žíhaných slepic černé slepičky (morávie, horal) z neurčitou červenou barvou na krku, a žíhaní kohouti - heterozygoti, jejichž fenotyp je sice žíhaný, ale má kresbu nepravidelnou tj. Jsou tam i celá černá pera, nebo znaky "divokosti".
Zlatý versus stříbrný a žíhaný versus nežíhaný se v praxi nejčastěji používá u výroby hnědovaječných hybridů na snášku. A my je na dvorek dostaneme jako finální produkt - hnědé slepice, nebo černé. Tu a tam se objeví i žíhaní a bílí kohouti, kteří měli to štěstí či smůlu a neskončili jako jednodení ve velkém igelitovém pytli.
Pokud vám je ještě něco nejasné, zeptejte se,.
Moc děkuji za vyčerpávající odpověd, ted jsem o mnoho chytřejší. Určitě to letos hned skusim.
Díky.
mysak
napsal(a):
A hlavní princip je pohlavní vázanost některých barevních rázů či znaků.
Stačí je znát a můžete dělat i křížení, které je spíš užitkové, tj to co tady popsali jiní výše, že spojovat kohouty se zlatým faktorem se slepicemi se stříbrným faktorem tj příklad, ne jen třeba nejznámější hempšírák x sasexka světlá, nebo rodajleňák x bílá rodajlendka, ale také v rámci plemene koroptví vlašák na stříbrokrkou, zlatý hamburčaňák na stříbrnou hamburčanku, zlatý lemovaný vyandoťák na stříbrně lemovanou vyandotku, kohout české zlaté kropenky na stříbrně kropenaté slepice, zlatý sebriťák na stříbrnou sebritku a podobně a podobně.
Platí to i o oranžových rázech, kdy oranžový musí být kohout, ale slepice zase stříbrná.
Dokonce platí i zlatokrký kohout x oranžovokrká.
Jinými slovy kohout v daném znaku musí být vždy recesívní než jeho partnerka. Když víme, že zlatý (původnější faktor) je recesívní a stříbrný jeho dominantní mutace. Oranžový je mezistupeň je to v podstatě rozředěný zlatý, jakýsi alelový přechod mezi zlatým a stříbrným.
Podobně jako u holubů kdy rozředěná je dilute je recívní, nad ní je bledá paled, a nad o oběma je intenzivní. Je to tzv. Alelická serie.
Tak i u rázů divokých řad je alelická série zatím třístupňová. A je vázaná na pohlavní chromozomy. Kohout má dva stejné poh. Chromozomy, slepice jen jeden nepárový. A proto slepice je na faktor, mutaci, danou barvu v divokém rázu či jak chcete vždy čistokrevná.
Nemusí být však čistokrevná na kresbu tj. Osténky, lemy, tečky, dvojlemy, kropenatost, trojbarevnost a jiné...to jsou znaky nepohlavně vázané. Pohlavně vázané je jen to jeslti je tam žlutá, zlatá, hnědá, červená, či bílá, stříbrná a oranžová barva.
Faktor žíhání (krahujcové kresby) je také pohlavně vázaný a proto se chová taky tak, když víme, že žíhanost je podpořena dominantní alelou. A proto chceme-li užitkově křížit a poznat pohlaví u kuřat, je možno spojovat jen kohoty recesvíní tedy bez faktoru žíhání, se slepicemi žíhanými. Žíhaná barva je v podstatě založená na černé, proto vznikají po spojení červených kohoutů rodajlenek a žíhaných slepic černé slepičky (morávie, horal) z neurčitou červenou barvou na krku, a žíhaní kohouti - heterozygoti, jejichž fenotyp je sice žíhaný, ale má kresbu nepravidelnou tj. Jsou tam i celá černá pera, nebo znaky "divokosti".
Zlatý versus stříbrný a žíhaný versus nežíhaný se v praxi nejčastěji používá u výroby hnědovaječných hybridů na snášku. A my je na dvorek dostaneme jako finální produkt - hnědé slepice, nebo černé. Tu a tam se objeví i žíhaní a bílí kohouti, kteří měli to štěstí či smůlu a neskončili jako jednodení ve velkém igelitovém pytli.
Pokud vám je ještě něco nejasné, zeptejte se,.
Ráda bych se zeptala, jak to funguje v případě "otočení" barev, konkrétně slepice se zlatým faktorem a kohout stříbrokrký? Lze i zde rozeznat pohlaví potomstva dle barvy?
Ptám se hloupě, ale chovám husy a v plemenech slepic se moc neorientuji.
Děkuji za radu. Terka.
Uživatel s deaktivovaným účtem

tereza.128
napsal(a):
Ráda bych se zeptala, jak to funguje v případě "otočení" barev, konkrétně slepice se zlatým faktorem a kohout stříbrokrký? Lze i zde rozeznat pohlaví potomstva dle barvy?
Ptám se hloupě, ale chovám husy a v plemenech slepic se moc neorientuji.
Děkuji za radu. Terka.
Opačně to nefunguje.
Kohout stříbrokrký předá všem svým potomkům stříbrný faktor, který je dominantní, zatímco slepice předá svým synům recesivní zlatý faktor a dcerám nepředá nic. Takže výsledkem budou stříbrné slepičky - od matky nic, od otce stříbrný faktor - a stříbrní kohoutci, od matky zlatý faktor přebitý stříbrným faktorem od otce. Pohlaví nepoznáte.
Teoreticky by stříbrokrký kohout mohl být taky produkt výše vypsaného křížení, tzn. heterozygot Ss, ten by polovině svých potomků předal stříbrný faktor a polovině zlatý, ale výsledkem by bylo prostě polovina zlatého a polovina stříbrného potomstva, naprosto bez návaznosti na pohlaví.
lentak

XXX.XXX.215.175
honzapm
napsal(a):
Já to tady takhle trošinku posunu.
A preco vlastne?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Opačně to nefunguje.
Kohout stříbrokrký předá všem svým potomkům stříbrný faktor, který je dominantní, zatímco slepice předá svým synům recesivní zlatý faktor a dcerám nepředá nic. Takže výsledkem budou stříbrné slepičky - od matky nic, od otce stříbrný faktor - a stříbrní kohoutci, od matky zlatý faktor přebitý stříbrným faktorem od otce. Pohlaví nepoznáte.
Teoreticky by stříbrokrký kohout mohl být taky produkt výše vypsaného křížení, tzn. heterozygot Ss, ten by polovině svých potomků předal stříbrný faktor a polovině zlatý, ale výsledkem by bylo prostě polovina zlatého a polovina stříbrného potomstva, naprosto bez návaznosti na pohlaví.
Teoreticky i prakticky kohout - stříbrný heterozygot tj. štěpící do zlatých, dá polovině svých dcer zlatý faktor. Takže z celkového množství potomstva bude 1/4 zlatých kuřat a to budou vždy kuřice. Z toho se dá poznat, že ten kohout nebyl na barvu čistokrevný, byť by byl na vzhledu (tj. fenotypu) sebestříbrnější.
Totéž u krahujcových nebo žíhaných kohoutů.
karel 6210
napsal(a):
Bude to fungovat v případě kohout hempšíry a slepice plymutka bílá děkuji.
Může a nemusí, záleží na gen, založení bílé plymutky, ale pokud vím ze starších knih, jedná se u plymut o klasicky recesívně bílou nikoli stříbrnou. I když kdo ví. Bílá je vždy otazníkem. U leghorn je bílá inhibiční tj chová se jako dominantní. Tato dominance byla př. Procházkou (dej mu Pán Bůh lehkou zem) byla popsána i u části populace jubilejních indických bojovnic.