XXX.XXX.182.10
Dobrý den,
pořídil jsem si 15 kusů 3-týdenních brojlerových kuřat. Bohužel během 2 týdnů mi 4 kuřata pošla..
Nevím, čím to je? KUřatů m svítím cca 16 hodin denně. Nutno dodat, nekrmín směsí ale šrotem ( kukuřice, pšenice, ječmen). Poradíte mi ?
Děkuji.
XXX.XXX.206.200
Dobrý den, každý rok si vykrmuji cca 50 brojlerů a např loni mi uhynulo jedno kuře. váš problém vidím v krmení. brojleři jsou nastaveny na krmnou směs. Já to dělám tak že do 4 - 5 týdnů krmím BR1 a potom BR2 kdy od cca 7 týdne začínám přidávat šrot (směs pšenice kukuřice a sušené kopřivy). Kdy zhruba v 9 týdnu již krmím pouze svojí směsí. Vykrmeno mám cca za 4 měsíce.
XXX.XXX.161.27
Já, jakmile přestanu dávat směs doplňuju bílkoviny jinak, rozmíchám do šrotu kyselé mléko, třetinu šrotu nahradím drožďovaným ovesným šrotem, občas přidám tvaroh, zbytky jogurtu po dětech atp., nebo bych aspoň část šrotu nahradil zešrotovanou peluškou nebo sojou s tím ale nemám zkušenost. Taky na kýbl dám lžičku plastinu, směs šrotů mi příjde na hodně látek dost chudá. Alespoň ten drožďovaný šrot přidejte, B komplex podporuje růst svaloviny je tam vyšší podíl bílkovin a mírný obsah alkoholu taky podporuje chuť(sežerou toho víc), navíc mírně okyseluje. Taky bych začal na vašem místě lehce okyselovat vodu (odměrka acidomidu na 5l vody), brojleři byli nejspíš před tím na směsi s kokcidiostatiky, nemají krvavý trus?
XXX.XXX.161.27
Ještě mě napadlo ječmen nešrotuju ale dávám naklíčený. Šrotovat ho mi přijde plýtvání potenciálem:).
Způsob nakličování co používám: V kýblu zaleju ječmen tak, že je potopený, nechám 24 hodin, sleju, znovu zaleju promíchám, všechnu vodu co jde sleju a nechám tak, to od tohoto okamžiku do skrmení opakuju min 1x denně ideálně 2x denně,3 den krmím.
XXX.XXX.222.190
nezichov1
napsal(a):
Dobrý den, každý rok si vykrmuji cca 50 brojlerů a např loni mi uhynulo jedno kuře. váš problém vidím v krmení. brojleři jsou nastaveny na krmnou směs. Já to dělám tak že do 4 - 5 týdnů krmím BR1 a potom BR2 kdy od cca 7 týdne začínám přidávat šrot (směs pšenice kukuřice a sušené kopřivy). Kdy zhruba v 9 týdnu již krmím pouze svojí směsí. Vykrmeno mám cca za 4 měsíce.
Měli jsme 50 asi třídenních kuřat brojlerů, jedno kuře bylo mizerné, uhynulo za pár dní..krmíme BR 1, za 3 týdny BR2, za 3 týdny směí šrotu pšenice, ječmen kukuřice...právě jim je 7 týdnů, vykuchaní plus drůbky 3kg..svítili jsme jim ve dne v noci, tak se chovají brojleři, pan nezichov je krmil 4měsíce!
Ne-chovatel
XXX.XXX.34.3
Já mám letos možná jednoho brojlera s kokcidiózou (má krev v trusu).
Kupuji starší, tak 3-4 týden (letos jsou podle mne ale staré sotva 3 týdny a musím jim i dost přisvěcovat/přitápět). Zatím se zdá být kuře, až na tu občasnou krev v trusu dobré, ale já je vždy zkraje držím na vitamínu C aby se douzdravili a vyčistili z velkochovu i z přepravy.
Jinak asi provozuji alchymii podobnou té pana Jenčy, kvasnice, naklíčený ječmen,... plastinu i roboranu dávám víc (ale z toho ta barva není), dokud žerou v bedně.
XXX.XXX.161.27
Nevím jestli to co provozuju je alchymie , drožďování je normální způsob obohacování méně kvalitního krmiva(ovesný šrot, sláma) o prospěšné látky a zvýšení jeho stravitelnosti. Bylo to používáno za socializmu a kompletně popsáno v brožurce "Drožďování a zchutňování krmiv", přidávání zkyslého mléka nebo plastinu je myslím naprosto běžná věc. Nakličování je alespoň v zimě taky celkem běžná věc(možná jen víc používaná u holubů a exotů). Způsob nakličování je jen zjednodušené sladování používané při každé výrobě piva a obsahu prospěšných látek v ječmeni si už všimli dokonce i výrobci potravinových doplňků pro různé zelené obchody není tak problém koupit si hrnek detoxikačního nápoje z rozemletého mladého ječmene až za 1500, - .
Ne-chovatel
XXX.XXX.31.82
Já s vámi pane Jenča souhlasím, navíc v tom není nic co bych považoval za chemii, jenže spoustě lidí to příjde příliš pracné a komplikované... proto ta zmíňka o alchymii.
Jetě se vrátím k těm kuřatům brojlerů. Nevím jak je u vás, ale u nás teď docela prší a je chladno (v šest hodin bylo asi 8°C). Když vemu že mi prodali mlaďochy a ještě nemocné? Potřebují péči!
Když vynechám složení žrádla, a zaměřím se na prostředí a dostatek žrádla a vody, tak funguji po sluchu. jak pípají tak se starám. Jinak jim měním minimálně dvakrát denně podestýlku, ale záleží dost na zdraví i tom z čeho je, já teď používám hlavně noviny.
Ale to bych se chtěl zeptat. Nedáváte někdo i něco na popelení i do bedny, když je zima a není sluníčko abych je vypouštěl? Pokouší se mi popelit v bedně.
XXX.XXX.43.136
Kupujeme jednodenní kuřátka brojlerů, krmím BR1 do 14 dnů, pak začnu na přelomu 2. a 3. týdne přidávat vlastní šrot - pšenice, luskovina, sladový květ a Nutrimix pro odchov a výkrm a do pití probiotika. U těch tří týdenních bych to přisuzovala změně krmení, nepodaná antikokcidika ani podpůrné látky. Pokud ze dne na den přestanete krmit směsí, kde jsou v dostatečné míře bílkoviny a vy jim nedáte v zásadě žádné, tak to může být problém.
A ještě poznámka, doma většinou krmíme brojlery proto, abychom minimalizovali přísun směsí. Krmení pak trvá o něco déle, ale kvalita a chutnost masa je úplně jiná. Se směsí a krmným plánem, jak je výrobci směsí doporučený, se světelným a tepelným režimem to je stejné, jako ve výkrmnách.
My je krmíme cca 3 měsíce - 90-100 dnů, po celou dobu jsou chůze schopní a aktivní, kohouti dosahují v té době v kuchyňské úpravě - opařený vykuchaný kolem 5 kg. O kvalitě a chutnosti masa ani nemluvím.
Ne-chovatel
XXX.XXX.246.23
Také trvám na pětikilovém zdravém brojleru, ale nutím je i do trávy a tak to během třech měsíců zvládám málokdy. Nevadí mi to, zabíjím je postupně (tedy někdy i mimo požadovanou hmotnost a vzrůst) jak se mi zdají vhodní na pekáč.
P.S.
Ono kvalitní maso, pěkně mineralizované, poznáte i chuťově i nutričně. Nutričně například tak, že se jím opravdu zasytíte a nebudete cítit potřebu se docpávat. Chuťově mi občas někdo tvrdí, že je to tvrdé (tedy se k hodnocení chuti ani nedostal, méně solím a kořením také dost netradičně a jemně), což se mi nezdá a rozhodně strukturu masa vlastních kuřat upřednostňuji před blátem z velkochovu (musím ale přiznat že mám i osobní zkušenost, že to přinejmenším do jisté míry musí být zaviněno stressem těsně před porážkou, kdy svaly vydají živiny - jeden brojler mi dostal loni infarkt, když ho naháněly slepice a na kvalitě masa to bylo poznat).
Ne-chovatel
XXX.XXX.251.112
Vzhledem ke zmíněné kokcidióze u mých brojlerů, bych si dovolil úkrok stranou od původniho dotazu.
Jak dlouho musí kuřata vypadat zcela zdravá abych je mohl bez obav vypustit mezi ostatní drůbež a případně jim i zajistil tetu (která se o ně bude starat namísto mě)? Viditelnou kokcidiózu jsem ještě neřešil, zatím vždy stačila prevence.
Dále by mne zajímal váš názor, vás kteří berete řekněme 4 týdení brojlery (takové ty s mizerným bílým peřím), kolik jich považujete za minimum aby se dokázali zahřát při teplotě vzduchu 20°C, v bedně kde se udrží teplo (ze dřeva, papíru, překryté nejčastěji hustou hadrou).
Ne-chovatel
XXX.XXX.99.200
Tak právě mi to kuře zdechlo/umřelo. Ještě před půl hodinou se mělo čile k světu, pak si zdřímlo jako ostatní, akorát u vody. Při doteku se vzepjalo a padlo. Až na několik posledních vteřin pravděpodobně netrpělo. On vitamín C tlumí značně bolest (mechanismus nebudu rozebírat, jde o volné radikály), bohužel na vyléčení již nestačil.
Teď mi ale řekněte, protože mám objednané další brojlery a padl ten největší (pokud jde o stejnou kohortu tak nejvíce žral), je to známka toho že nedávají kokcidiostatika, mají problém s kokcidiózou, nebo jde o náhodu (jedince který nereagoval na očkování - loni mi tvrdili že i očkují, ani na upravenou stravu)? Jaká je inkubační lhůta u 3-6 týdeních kuřat? Ten problém se musel vyskytovat již delší dobu myslím že by to ošetřovatelé neměli přehlídnout, mne kuře zdechlo po asi 26 hodinách, ale kuřata byla dost zničená i převozem (dával jsem hrnek tekutin na kuře během asi 12 hodin, teprve pak začala pít normálně).
Pokud někdo potřebuje znát drůbežárnu, jde o Prace, ale doposud jsem s nimi problémy neměl (letos měly i kuřice mizerně zaštípané a zároveň přerostlé zobáky, něco tak hrozného jsem ještě neviděl, ale vím z vašich občasných fotek že jsou i horší).
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ne-chovatel
napsal(a):
Tak právě mi to kuře zdechlo/umřelo. Ještě před půl hodinou se mělo čile k světu, pak si zdřímlo jako ostatní, akorát u vody. Při doteku se vzepjalo a padlo. Až na několik posledních vteřin pravděpodobně netrpělo. On vitamín C tlumí značně bolest (mechanismus nebudu rozebírat, jde o volné radikály), bohužel na vyléčení již nestačil.
Teď mi ale řekněte, protože mám objednané další brojlery a padl ten největší (pokud jde o stejnou kohortu tak nejvíce žral), je to známka toho že nedávají kokcidiostatika, mají problém s kokcidiózou, nebo jde o náhodu (jedince který nereagoval na očkování - loni mi tvrdili že i očkují, ani na upravenou stravu)? Jaká je inkubační lhůta u 3-6 týdeních kuřat? Ten problém se musel vyskytovat již delší dobu myslím že by to ošetřovatelé neměli přehlídnout, mne kuře zdechlo po asi 26 hodinách, ale kuřata byla dost zničená i převozem (dával jsem hrnek tekutin na kuře během asi 12 hodin, teprve pak začala pít normálně).
Pokud někdo potřebuje znát drůbežárnu, jde o Prace, ale doposud jsem s nimi problémy neměl (letos měly i kuřice mizerně zaštípané a zároveň přerostlé zobáky, něco tak hrozného jsem ještě neviděl, ale vím z vašich občasných fotek že jsou i horší).
Kokcidióza ani náhodou není jedinou nemocí, , která způsobuje hynutí kuřat, ani náhodou ne. Bez pitvy jen spekulujete, co by to mohlo být.
Konkrétně u brojlerů bývají úhyny typicky těch největších jedinců prostě proto, že je trefí šlak, to tělo neunese zátěž spojenou s rychlým růstem, stejně tak je může klepnout stresem z přepravy, při vyrušení a polekání...
Ve velkochovu se vůbec nevzrušují, pokud je úhyn 2-3 % z celkového počtu. Právě proto, že brojleři zdechají z různých příčin, které vůbec nemusejí být infekční.
Ne-chovatel
XXX.XXX.251.112
Také předpokládám, že mu selhalo srdce, ale nic to nemění na tom že bych rád znal jak je to tedy s tou kokcidiózou.
Loni mi prodávali krmivo s kokcidiostatiky. Že by ho sami nedávali (proto uvádím že ke žrádlu se u nich jistě dostalo) ani neočkovali?
Jistěže s kokcidiózou jen spekuluji, ale co jiného má člověka napadnout při krvavém trusu?
Potřebuji se prostě rozhodnout zda brát další, nebo mi to nestojí za ty problémy.
Na rozbory kašlu (mohu jim nabídnout zdechlinu, je to jejich kšeft), potřebuji zdravá kuřata (nebo žádná), která nebudu muset držet v karanténě (měl jsem je v plánu strčit jedné huse nebo slepici na odchov) a dívat se jak jedno za druhým chcípá a ještě jim muset permanentně přisvěcovat. Pro 4 týdení kuře nosnice se uvádí teplota v odchovně 23°C (dost tepla si dokáží udělat sami, když je jich dost, proto dotaz na váš odzkoušený minimální počet a za jakých podmínek), například loni jsem nepřisvěcoval vůbec (ale bylo tepleji).
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ne-chovatel
napsal(a):
Také předpokládám, že mu selhalo srdce, ale nic to nemění na tom že bych rád znal jak je to tedy s tou kokcidiózou.
Loni mi prodávali krmivo s kokcidiostatiky. Že by ho sami nedávali (proto uvádím že ke žrádlu se u nich jistě dostalo) ani neočkovali?
Jistěže s kokcidiózou jen spekuluji, ale co jiného má člověka napadnout při krvavém trusu?
Potřebuji se prostě rozhodnout zda brát další, nebo mi to nestojí za ty problémy.
Na rozbory kašlu (mohu jim nabídnout zdechlinu, je to jejich kšeft), potřebuji zdravá kuřata (nebo žádná), která nebudu muset držet v karanténě (měl jsem je v plánu strčit jedné huse nebo slepici na odchov) a dívat se jak jedno za druhým chcípá a ještě jim muset permanentně přisvěcovat. Pro 4 týdení kuře nosnice se uvádí teplota v odchovně 23°C (dost tepla si dokáží udělat sami, když je jich dost, proto dotaz na váš odzkoušený minimální počet a za jakých podmínek), například loni jsem nepřisvěcoval vůbec (ale bylo tepleji).
Kuřata, která nemusíte držet v karanténě, jsou tak maximálně ta, která se vylíhnete doma sám, a to ještě pouze, máte-li vejce buď vlastní, nebo z prověřeného, vyšetřeného chovu prostého mykoplasmat a dalších breberek.
Jinak je to sci-fi. To vám není schopný nikdo zajistit, že nebude problém, když přivezete kuřata a dáte je k ostatní drůbeži bez jakékolik karantény.
S kokcidiózou se to má tak, že příčin krvavého průjmu je hodně a kokcidióza je pouze jedním z nich. Jestli jsou kuřata očkovaná proti kokcidióze by vám měl říct jejich výrobce, ne? A drůbeži ve velkochovech, která není očkovaná, se krmivo s kokcidiostatiky dává. Běžně. Protože jinak se ztráty úhynem do tří procent nevejdou.
Ne-chovatel
XXX.XXX.99.202
Jak je to s očkováním a kokcidiostatiky vzhledem k různým druhům kokcidí?
Pokud mi bude drůbežárna tvrdit, že dávají kokcidiostatika do žrádla (a brojlery neočkují), znamená to že kecají, nebo mohou používat i taková která zrovna nezabrání množení konkrétních kokcidí na které mi to kuře zdechlo?
Naopak, jsou dnes očkování dělaná pro kokcidiózu běžně se vyskytující u drůbeže? Nebo prostě zvolili špatné a tedy od nich nemám nic brát? Jaká je pravděpodobnost, že kuře vakcinaci uniklo (podle mne se i ve velkochovech vakcinuje žrádlem či pitím)?
P.S.
Jaké druhotné znaky nemoci lze u drůbeže sledovat (například zimomřivost, žíznivost - asi až při ztrátě krve,...). Jakou doporučujete inkubační dobu vzhledem k nízkému riziku infikování okolí (uvádí se zvýšené vylučování kokcidí během několika dnů až týdnů, a zejména do 6-tého týdne života kuřat). prostě mne zajímá jaká děláte opatření vy. U nás v rodině jsme díky včasné prevenci nikdy s přímým výskytem kokcidiózy (až na králíky při zanedbané prevenci) neměli nikdy příležitost přijít do styku, tedy s infekcí v pokročilém stádiu.
Děkuji za reakci.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Pronikne-li parazitární stádium do buňky, začnou se vytvářet specifické protilátky a nastává zapojení všech stupňů imunitních mechanismů. V případě, že vznikne rezistence ke kokcidiovým infekcím, významnou roli začnou sehrávat mechanismy celulární imunity. V chovech drůbeže sehrává tato skutečnost významnou roli, neboť dochází k nástupu ochranné imunity po kontaktu s parazitárním druhem. S úspěchem se této skutečnosti využívá v praxi, kdy se drůbež imunizuje oslabenými kmeny významných druhů kokcidií, sdružených ve vakcínách. Jejich účinnost a další výhody byly v praxi ověřeny a jsou komerčně dostupné a oblíbené nejen na tuzemském, ale i zahraničním trhu.
Co víme o biologii kokcidií ?
Kuřata mohou být napadena až sedmi druhy kokcidií, ale ne všechny druhy jsou stejně patogenní a mají ekonomický význam. Rychlé šíření kokcidiózy ve velkochovech může vést k rozsáhlým ekonomickým ztrátám, kdy se samozřejmě vzplanutí choroby nevyhýbá ani malochovům.
Vývojová stádia cizopasníků způsobují různý stupeň rozpadu epitelu sliznice střeva. Charakteristické změny se objevují u těch druhů kokcidií, které prodělávají vývoj v hloubce sliznice, jsou poškozeny krevní kapiláry a v řadě případů dochází ke krvácení do lumina střeva. Narušením střeva se zmenšuje aktivní povrch sliznice, podstatně je snížena resorpce živin a jejich transport. Následkem těchto skutečností nastává celková porucha výměny látkové, vyčerpání zásobních rezervních látek a objevují se rychlé ztráty živé hmotnosti. Cyklus končí vylučováním nevysporulovaných, tj. neinfekčních stádií oocyst kokcidií do vnějšího prostředí.Celý vývojový cyklus v hostiteli se uskuteční za 4 až 7 dnů, v závislosti na druhu kokcidií.
V podestýlce drůbežáren dozrávají do infekčního stádia vysporulovaných oocyst, schopných infikovat zdravou drůbež. Ve vnějším prostředí však přežívají mnohem déle, až několik měsíců, díky své rozmnožovací schopnosti a odolným obalům oocyst. Šíří se infikovaným trusem, podestýlkou, létajícím i lezoucím hmyzem. Běžné dezinfekční přípravky je neničí a riziko infekce z prostředí je natolik značné, že bez jakýchkoliv preventivních opatření může vzplanout klinická kokcidióza prakticky kdykoliv.
Kokcidióza drůbeže – patogeneze, klinické příznaky a diagnostika
Patogenita jednotlivých druhů kokcidií u drůbeže je natolik rozdílná, že i v rámci druhu se začínají objevovat různě patogenní kmeny kokcidií. Silně patogenním druhem, hluboce pronikajícím do hloubky sliznice je Eimeria tenella. Na stěně slepého střeva zjišťujeme drobné krváceniny. Dále se zde postupně hromadí krev, odloupané zbytky sliznice. Stěna střeva se postupně začne zesilovat a v jeho obsahu se vytvářejí tuhé odlitky. Hluboké vrstvy sliznice střeva postihuje silně patogenní druh Eimeria necatrix. Vytváří na sliznici pouhým okem patrné žluto-bílé kolonie. Stěna střeva se zesiluje a vzdouvá, později se vytvářejí rozsáhlé krváceniny a střevo se silně rozšiřuje. Eimeria acervulina vytváří v duodenu drobná bílo-šedá ložiska, která postupně splývají a na sliznici pozorujeme mozaikovitý vzhled. Střevní stěna postupně získává šedou barvu, zbytní a obsah střevní je mazlavý. U druhu Eimeria maxima je zpočátku stěna tenkého střeva poseta drobnými krváceninami, které mu dodávají růžovo-oranžový vzhled, obsah je rovněž zbarvený do oranžova. Slizniční povrch střeva je zesílený, zdrsnělý, s krváceninami. Ve střevě nacházíme zvýšený obsah hnilobně zapáchajícího hlenu. Stěna tenkého střeva se typicky vydouvá a zase ztlušťuje. Další druhy kokcidií u kura domácího, např. druh Eimeria brunetti, Eimeria mitis a Eimeria praecox, zpočátku nejeví tak výrazné a typické změny, jako výše uvedené druhy a také jejich patogenita je hodnocena jako mírná.
Příznaky kokcidiózy drůbeže se u kuřat objevují za 4 až 7 dní po infekci. Zvířata ztrácejí typickou čilost, hromadí se pod tepelnými zdroji, pospávají na místě se spuštěnými křídly. Dochází k absenci příjmu potravy a zvýšenému příjmu vody. Ve střevě vlivem patologického průběhu změn na sliznici dochází k anémii, kde ztráty u kuřete mohou dosahovat až 10 % tělesné hmotnosti.
Další průběh kokcidiózy je ovlivněn i faktory prostředí (ustajovací podmínky, hustota osazení zvířat v daném prostoru apod.) i stupněm vnímavosti. Úhyn u kuřat probíhá za příznaků křečí, u dvouměsíčních kuřat je vývoj příznaků kokcidiózy pomalejší a u dospělých slepic až asymptomatický, tj. bez příznaků. Právě tato věková kategorie může být významným nosičem a zdrojem infekce pro mladé věkové kategorie drůbeže. Průběh onemocnění může být u postižených jedinců komplikován souběžnou bakteriální a virovou infekcí, karencemi ve výživě – především avitaminózami.
Z uvedených údajů vyplývá, že je nutná rychlá a přesná diagnostika, podložená pitvou drůbeže. Patologické změny jsou ve střevech postižených jedinců natolik charakteristické, že se stávají podkladem pro druhové stanovení původce kokcidiózy. Vývojová stádia kokcidií – meronty – prokazujeme v seškrabech sliznice nebo otiskových preparátech, což má mimořádný význam při akutním vzplanutí kokcidiózy v chovech drůbeže. V trusu lze najít charakteristická vývojová stádia kokcidií – oocysty – v závislosti na druhu již za 4-7 dní, kdy. vyšetřujeme střevní obsah pomocí flotačních metod na přítomnost oocyst. Jejich druhové rozlišení není možné, vzhledem ke značné morfologické podobnosti jednotlivých oocyst drůbeže.
Produkce drůbežího masa není v současné době možná bez použití aplikace antikokcidiálních přípravků do krmiva nebo použití vhodných vakcín proti kokcidióze. Při dlouhodobé aplikaci nebo při nesprávné koncentraci účinné látky se objevuje nebezpečí vývoje rezistence k danému přípravku. Tato skutečnost se týká nejen chemických, ale i ionoforových antikokcidik.
Programy tlumení kokcidióz
Postupně byly vypracovány programy, které nabídly chovatelům aplikaci antikokcidik střídavým nebo rotačním způsobem. Tento systém v jednotlivých zástavech na farmách je při výkrmu brojlerů nejčastěji využíván.
První způsob (shuttle, dual program) umožňuje používání dvou druhů antikokcidik v době jednoho výkrmu. Nejprve se po dobu tří týdnů podává jedno antikokcidikum, následuje přechod na druhé a v poslední fázi výkrmu před porážkou antikokcidikum nepodáváme, z důvodu zabránění přítomnosti reziduí v drůbežím mase. Ani nejdůmyslnější medikační programy nezabrání výskytu oocyst virulentních rezistentních kokcidií, což je častým problémem u intenzivního výkrmu brojlerů. Druhý, rotační program, vždy po půlročním až ročním používání umožňuje střídání antikokcidik s odlišným mechanismem účinku.
V této souvislosti je třeba se zmínit o programu, u něhož rezistence nepředstavuje žádný problém. Jedná se o využívání přirozeného způsobu ochrany před kokcidiemi, kterým je navození aktivní imunity u kuřat. Vakcíny proti kokcidióze drůbeže (obsahující buď živé sporulované oocysty patogenních druhů nebo živé sporulované oocysty oslabených linií rodu Eimeria) představují přirozený způsob ochrany před vzplanutím klinické nebo subklinické formy kokcidiózy. V současné době jsou na trhu již čtyři komerční vakcíny, vhodné k aplikaci v odchovech kuřic rozmnožovacích i užitkových chovů, ve výkrmu kuřat na podestýlce i v klecích. Jejich aplikace pro výkrm brojlerů není běžnou praxí a vakcíny s živými patogenními kokcidiemi mohou při stresu zvířat vyvolat klinickou kokcidiózu.
Vakcinační línie kokcidií jsou oslabeny natolik, že zabraňují vzplanutí klinické kokcidiózy a přesto jsou dostatečnými producenty atenuovaných oocyst. U drůbeže se vyvine imunita, aniž by došlo ke klinickému onemocnění kokcidiózou. Kuřatům proto musí být podávána vakcína minimálně dvakrát do pitné vody. Vzhledem k tomu, že i atenuované oocysty jsou k antikokcidiků citlivé, minimálně 10 dní před vakcinací by neměly být podávány sulfonamidy a asi 14 dní by měla být vyloučena další antikokcidika a furazolidon.
V současné době lze s úspěchem kombinovat rotační program s vakcínou ve výkrmu brojlerů, kdy se podávají atenuované linie kokcidií, na úkor terénních virulentních a obnovuje se tak citlivost kokcidií na antikokcidika.. Drůbeží maso je po jejich aplikaci velmi kvalitní a nehrozí žádná rezidua cizorodých látek v mase. Současně není nutné dodržovat ochrannou lhůtu před porážkou drůbeže.
Vakcíny se stávají perspektivou a účinným pomocníkem v boji s rezistencí vůči antikokcidikům a v neposlední řadě jsou skutečnou alternativou při řešení problémů kokcidiózy drůbeže ve vztahu k životnímu prostředí, při sledování zdrojů a cest šíření oocyst. Na tomto místě je třeba připomenout, že se jedná o ekologické přípravky, které neznečišťují životního prostředí toxickými látkami a tedy mají „zelenou“ na všech kontinentech světa!
XXX.XXX.61.213
Wau - to bylo to úplně nejlepší co jsem tu kdy četla. Klobouk dolů.
Tak vakcinovat - nebo čekat že získají přirozenou rezistenci? Jak je to s BIO - zemědělstvim a chovatelstvím?
XXX.XXX.13.147
bara001
napsal(a):
Kupujeme jednodenní kuřátka brojlerů, krmím BR1 do 14 dnů, pak začnu na přelomu 2. a 3. týdne přidávat vlastní šrot - pšenice, luskovina, sladový květ a Nutrimix pro odchov a výkrm a do pití probiotika. U těch tří týdenních bych to přisuzovala změně krmení, nepodaná antikokcidika ani podpůrné látky. Pokud ze dne na den přestanete krmit směsí, kde jsou v dostatečné míře bílkoviny a vy jim nedáte v zásadě žádné, tak to může být problém.
A ještě poznámka, doma většinou krmíme brojlery proto, abychom minimalizovali přísun směsí. Krmení pak trvá o něco déle, ale kvalita a chutnost masa je úplně jiná. Se směsí a krmným plánem, jak je výrobci směsí doporučený, se světelným a tepelným režimem to je stejné, jako ve výkrmnách.
My je krmíme cca 3 měsíce - 90-100 dnů, po celou dobu jsou chůze schopní a aktivní, kohouti dosahují v té době v kuchyňské úpravě - opařený vykuchaný kolem 5 kg. O kvalitě a chutnosti masa ani nemluvím.
Dobrý den,
Mohla by jste mi napsat poměr. Nevím kolik bych měla dát sladového květu a jaká dáváteprobiotika. Děkuji Jitka.
brojler101
XXX.XXX.106.229
Loni jsem kupovala brojlery od Gazdy z Moravy, krásná týdení kuřátka. Pak jsem brala z Prace a hrůza, žádné teda nepošlo, ale z převozu byli úplně vyřízení, špinaví... Od Prace už neberu. A řidič ani nevěděl jak jsou strará. Letos mám zase od Gazdy a bez problémů. Krmím BR 1, pak BR 2 + postupně přidávám šrot a pšenici vařenou.