johanesgal napsal(a):
No vidíte, já si zase raději kuřata pro svůj užitek nechám vylíhnout pod kvočnou ! A to třeba i VLAŠKOU ! Mně je totiž úplně jedno, jestli je to taková či onaká slepice... Jsem začátečník a nehodlám hned vrážet tucet peněz do čistokrevných plemen, která mě za týden mohou přestat bavit ! Pro slepice je kvokavost přirozená... A v dnešní době i vzácná, tak nechápu co máte proti přirozenému odchovu !?!?!?

Ano, ano, ve svých začátcích jsem byla také zastáncem kvočen.

! ALE když jsem vypiplala z 50ti čestokrevných kuřat dospělou drůbež, vyřadila kohoutky a zbylo mi cca 30 slepiček byla to krása, ale jen do té doby, než začaly postupně kvokat. Když místo slepic na vejce máte ze 30ti cca 17 kvočen už to vidíte úplně jinak. A ani je nemůžete použít do chovu, neb to procento kvokavosti je veliké.
Je třeba chápat rozdíl mezi tím, když máte slepice na dvorku jen tak, a tím, jste li chovatel a prodáváte čistokrevnou drůbež dál. Pak je nutné dodržovat určitá pravidla. Ona ta čistokrevná drůbež je často dosti drahá a tak by měla i užitkovost odpovídat standardu.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kvokavost je dána především geneticky, takže pokud nasadí pod kvočnu vejce slepic nekvokavých, s největší pravděpodobností kvokat nebudou.Nicméně je tu i možnost vlivu prostředí, tj. pod kvočnou vychovaná kuřata mohou být ke kvokání citlivější.

Na druhou stranu zakoupil jsem loni na jaře pouze na snášku kuřice dominant a ze 6 jich hned týž rok 4 zakvoklo a to jsou šlechtěny na snášku a byli chovány až do 18 týdnů intenzivním odchovem v hale. Takže nic není stoprocentní.

Ano, ale musím souhlasit i s panem Kafkou. Kdysi jsem měla tu čest koupit čistokrevná kuřata nekvokavého plemene, kvočny jsem nepotřebovala. Pro kuřata jsem jela přes celou republiku a ještě dál. Leč po vypiplání kuřat a po krátké době snášení téměř polovina slepic zakvokala .
Následně jsme usoudili s panem chovatelem, že problém byl v jeho importovaném chovném kohoutovi. Který byl nejspíš právě od kvokavé slepice, která nebyla vyřazena z chovného hejna. No radost jsem z toho neměla... Užitek ze slepic byl o dost snížený a o dalším nákupu čistokrevné drůbeže už rodina nechtěla slyšet. Soused co si pořídil vyneštené slepice měl užitek větší. Takže pokud někdo prodává "čistokrevnou drůbež" měl by to hlídat. Což znamená nasazovat až od dvouletých slepic, které nekvokaly.

Slepice si nanese postupně vajíčka, ale zasedne na ně až na jednou. Jako v přírodě, také nikdo vejce předem nesbírá a nepodloží všechna hromadně. Tak by s líhnutím v tomto případě neměl být problém. Spíš jestli cca 18 vajec není moc, aby to vše uhřála.

Vejce se může naučit žrát i vlastní pes. Pokud ho máte na zahradě. Jsou tací, co je zbaští vejce i se skořápkou, pokud nesežere skořápku, může ji následně sezobat drůbež. Psi mají vajička moc rádi a většinou nerozlišují, že je to něco špatného. Když najdou zbytky krmení, tak si je také přivlastní.
O vránách a strakách co by zlodějkách vajec jsem také slyšela. Tak že asi ve volném dni pozorovat, kdo se kolem kurníku ochometá. Pes se dá pohlídat, straka už je horší...

Http://www.ifauna.cz/drubez/diskuse/detail/2889257/housata#a2889257.

ančovička napsal(a):
Děláte chybu, že kvočnu nenecháte sedět na místě, ktaré si sama vybrala! vůbec se nedivím, že vám z vajec utíká..dejte jí do její oblíbené kukaně vajíčka na vylíhnutí, vchod do kukaně zahradte nějakou mřížkou, stačí kousek pletiva a pouštějte ji ve stejnou denní hodinu ven k vyvenčení a nažrání..pohlídejte její návrat a zase zavřete, jinak vám tam ostatní slepice budou přinášet vejce, jak byly zvyklé a měla byste v tom zmatek...slepicím nabídnete kukan jinou, vedle..

Také řešení. Ale pokud má někdo těch slepic více a má i dost kvočen, tak zkrátka kvočny musí oddělit. Máte-li kvokavé plemeno cca 10 slepiček. Tak nepotřebujete mít 10 kukaní. A třeba kočinka zakrslá kvoká téměř každá. Takže je běžnou věcí, že se kvočny nasazují jinde a ne v kurníku. Po vylíhnutí kuřat je stejně musíte odděli, aby se kvočny nepraly. Tak v přesazování nevidím problém. Pokud sedí týden na novém místě bez problémů, a po té se jí tam nelíbí, chyba bude jinde.

Pokud je kvočna zavřená celý den i celou noc, může se stát, že chce ven dřív, než ji jdete venčit. A jak se tam mele, tak vejce rozbije. Případně málo pevné skořápky. Ale žrát vejce také může, jen je divné, že je žere až po sedmi dnech. Kdyby žrala vejce běžně, tak už by asi začala dříve. A i tady bych zkontrolovala ty parazity na slepici a v hnízdě. Stačí dát na 20-30 vteřin ruku dohnízda.

Může to být i nevhodným místem - teplem, světlem či parazity. Nejčastěji čmelík. Ortavuje a vysává slepice. Také se slepice během sezení na vejcích ráda jde popelit. Musíte slepici pozorovat a přijdete na to, co ji ruší. Případně, když ji vypustíte a ona se po chvíli vrátí do kurníku, tak ji přenést do bedny.
Ale čmelíky nepodceňujte. Je to potvora! Já slepice před nasazením na hnízdo označím kroužkem a ošetřím Ivomecem. Nedávno v diskuzi o čmelíkovi :

https://www.ifauna.cz/drubez/diskuse/detail/2914822/chovatele-pozor-zacina-jaro


mysak

... Pro kvočny používám k sezení vždy čisté krabice, které je lepší aspoň 3x za inkubaci vyměnit za novou a s novou podestýlkou.
Nejlepší a ted je nemůžu sehnat by byly plastové kanistry přiměřené velikosti. Tam se nemají kde schovat.
Jinak asi rychlejší likviadce by byla letlampou. Zničí i zárodky chorob. Ale bacha na možný požár.
Juraj Kafka.

Já mám zavírací hnízdící budky, tak v noci se nic neztrácí a během dne na zahradu zatím běžně nic nechodí, máme tu psy .

No trochu pročtěte starší příspěvky, zatím tu bylo několikrát zmíněno, že to letos nějak pokulhává. Proč, nevím. Snad někdo poradí.
Mám podobnou letošní zkušenost. Loni kachny seděly dvakrát a vždy bez problémů. Každá měla kolem 15 - 18 kachňat. A vše se líhlo včas. Letos líhnutí zdlouhavé cca 38-40 dní a líhnovost ani ne poloviční. Vejce jsou oplodněná, jen ta inkubace asi nic moc. Ale kachňata, co se vylíhla jsou zdravá a prospívaji. Chovoné hejno je krmeno stejně jako v loni. A kachny hnízdí na stejných místech jako každý rok.

Nejspíš se kachňata nudí + nedostatek bílkovin. Jaké máte podmínky, kolik prostoru a kolik pastvy? Pokud mají co spásat, tak se tento problém nevyskytuje. Nastává to v případě, že jsou na malém prostoru a nudí se, tak se oštipují.

Líhnu jen pod kachnama, tak s líhní neporadím, to asi budete muset zašátrat po netu. Ale 20 vajec na pižmovku není moc. To běžně obsedne, důležitější je, jak byla vejce skaldováná před sasednutím.

To se občas stává. Zase by třeba kvočna mohla dříve z hnízda slést, a nedolíhla by se ostatní vece... to se nikdy nedá jednoznačne určit, co je lepší. A mělo dost tepla v té krabici? Vylíhlé kluře potřebuje cca 37°C. A možná mu i bylo smuto...

Ještě počkejte, také se mi jednou stalo, když bylo chladné počasí, že se pod pižmovkou začala kachňata líhnout až 38 - 40 . den. Bylo mi vysvětleno, že kachna prvních pár dní ještě neměla potřebnou teplotu. Líhlo se to později, ale žádné kachně nebylo slabé.

Jestli vašemu dotazu dobře rozumím, tak jste jí housata odebrali moc brzy. Stále čeká, že se ještě něco vylíhne. Buď jí housata vraťte večer na hnízdo ať je odvodí, nebo ji budete muset vyhnat z hnízda a hnízdo zrušit. Jestli landeska sedne znovu to nevím, ale dát ji vejce hned by pro ni bylo asi dost vysilující.

Jenže ne každá kachna chdí spát o hnízda. Naše nanesou do hnízdících budek i víc jak 20 vajec a potom teprve zasedou. Jinak po dobu snášení chodí spát do velkého kachníku. Ráno v 6 je pustím a jdou do budky snášet. A celý den už do boudy nelezou. Pokud je tedy venku zima a mráz, tak tam vejce nenechávám. ejce pravidelně sbírám, ukládám do chlanda +-13°C a každý den otáčím.

Sousedka co má velký chlév a krávy, tak má kachny ubytované tam. Ty začnou snášet už koncem prosince. Ve chlévě je teplo a světlo. Tak ta vejce také nemusí sbírat.

Nechávám 5 podlkadků a v pohodě to kachně stačí.

Studujte na netu nebo v knihovně např : http://www.chovzvirat.cz/clanek/359-chov-kachen-pizmovych/.

Je to věc zvyku. Jak už jsem tu kdysi psala, domácí drůbež je tak trochu jako zveřina a musí se upravovat jinak. S tím se musí počítat. Máte to jako s mlékem od krávy, také se nedá skladovat a používat jako to krabicové... Stačí dát někomu, kdo nejedl nic jiného než rajče ze supermarketu - amaroun, ochutnat rajče ze zahrádky a najdu se i tací, co to zahrádkové zahodí, že je moc aromatické

No ano, vždyť to tu letos bylo už několikrát diskutované . Stačí jen hledat. Ono to nikoho nebaví, psát to samé, stále dokola... Takže, hledat a hledat...