Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 5. 10. 2020 15:26:22
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
I náš psík měl epilepsii, projevila se mu kolem 8. roku (dožil se 13, na boxera krásný věk). Záchvaty neměl často tak 1 x za měsíc až dva, dostal léky a záchvaty vymizely úplně, objevily se zase až těsně před smrtí, ale to už se horšil tak nějak celkově. Projevovaly se stejně jak u vás, jen trvaly tak kolem 1-2 minut,5 minut mi přijde dost dlouhé. Ono tedy člověku se zdá, že to trvá věčnost i u té minuty, třeba to máte trochu zkreslené. Jinak po záchvatu byl taky hodně dezorientovaný a následně hodně unavený, prospal vždy tak 6-7 hodin a pak byl normálně fit.
U nás diagnozu stanovil vet vylučovací metodou, kdy postupně vyloučil ostatní možné příčiny záchvatů.
Až budete zakládat tak nekupujte na dno ty ostré černobílé drtě, co nabízejí ve zveráčích, hledejte přírodní křemičitý písek 2-4 mm, nebo případně flexiobklady frakce 2-4 mm, pokud se vám líbí tmavší dno ( http://www.flexiobklady.cz/produkty-pisek-2-4.php ). Vyplatí se dobře vybrat dno, protože od toho se odvíjí jak vám porostou kytky (v ostrém hrubém moc neporostou), jak se vám bude udržovat čistota odkalováním a taky pro ryby dna je tenhle druh dna vyhovující (prohrabují se v něm při hledání potravy). Potom je důležité osadit hodně rostlinami, zezačátku hlavně rychlerostoucí, po záběhu se dá upravovat. Místo plastových blbostí pěkný kořen a máte základ. Filtr do té 54 bych koupila Atman 200 + biomolitan 10x10x16 - oproti tomu setovému lépe filtruje, má velkou plochu pro osídlení "hodnými bakteriemi" a hlavně čistit stačí po 3-4 měsících. Vzhledem k tomu, že celý ten set stojí lehce nad 1000, - opravdu se vyplatí na začátku dát pár stovek navíc do dobrého filtru a dna než to potom řešit až akva nebude fungovat a případně měnit. Držím palce ať se daří
Šup nahoru
https://www.pesweb.cz/cz/naplnte-misky.
Já absolvovala slušnej výslech i v útulku, když jsem si chtěla odvést jednoho jejich pejska. Po půl roce mi domů přišla nehlášená návštěva na kontrolu jak se pejsa má - a vůbec mi to nevadilo. Naopak, jsem ráda, že nedávají psíky jak housky na krámě a starají se jak se pak mají (aspoň někde). A když si vezmu, že ten chovatel ty štěnda piplá od malička..., vůbec se tomu prověřování nedivím. Já bych odchovávat nemohla - nikdo by asi nebyl dost dobrej
Ne byl volně, myslím, že na vodítku by blbnul víc. Ale ze začátku děcko bylo v postýlce, jen mu tam strkal nos a očichával přes šprycle. Teprv když už se kolem postýlky pohyboval normálně v klidu a nebyl pojašenej, tak jsem ho začala brát i k sobě, když jsem měla syna v náručí v sedě, prostě postupně směl blíž a blíž. Ale je to fakt jen moje zkušenost a každý pes se může chovat jinak, navíc pes byl pouze jeden.Pokud se bojíte tak lehký kožený košík fakt není od věci - máte jistotu, že nekousne a budete klidnější, pes tu nervozitu a neklid cítí a přenáší se na něj. Je mi jasný, že být v klidu je těžké. Možná by fakt bylo dobré i zavolat někomu z té koiry, prostě někomu, kdo umí číst psí chování a není zatížený strachem.
Když jsem měla druhého syna a tomuhle byly 4 roky tak už jsem bydlela ve svém a měla v bytě boxera a tam proběhlo všechno úplně přirozeně, obě děti byly v neustálém těsném kontaktu se psem a všechno dobrý.
Já zkušenost mám, ale byl to foxteriér - pes. Když se malej narodil byly mu asi 4 roky. Když jsem syna přinesla šílel tak, že ho rodiče museli zavřít do pokoje, abych mimčo vůbec pronesla do postýlky. Bydlela jsem u rodičů, pes byl jejich, takže okamžitě nastolili to nejhorší co mohli - pes k dítěti nesmí. Takže zákaz do pokojíku, kde syn byl, když jsem s ním byla jinde po bytě musel na pelech - prostě všechno špatně. Psík, který dřív mohl všude najednou nesměl nic a z jeho hlediska za to jasně mohl ten malý vetřelec. Navíc všudypřítomný strach a nervozita, aby se k němu někde nedostal...No zkrátím to, když byli naši pryč, vzala jsem psíka do děcáku, nechala ho pod kontrolou očichat mimčo v postýlce a začala jsem ho tam normálně brát. Postupně se zklidnil, furt jsme samozřejmě dávali pozor, ale snažila jsem se, aby byl co nejvíc u mě a mimina. Když syn začal chodit, už se po něm mohl i povalovat, všechno se spravilo.
Je to jen moje zkušenost a každý pes je jiný, ale strach, zakazování a izolování jsou špatně, jen je potřeba vymyslet jak je bezpečně sbližovat. Moc vám držím palce.