Terven napsal(a):
Šílené, soucítím. Zkušenost naštěstí nemám. Jen se zeptám - a majitel? Jak se k tomu postavil ?
Asi bych mu udělala peklo na zemi...

No za celou tu nekonečnou dobu jen křičel po psech, ale nešel k nim - asi ze strachu (pochopitelného), já zase křičela po něm a té jeho slečně ať už konečně něco dělají. Až bylo po všem, tak slečna neřekla ani bů, kluk jen řekl, že se omlouvá. Byla jsem z toho hodně v šoku, takže jsem se na nějaké velké nadávání nezmohla, spíš jsem byla ráda, že jsem se nesesypala na místě. Jen jsem mu oznámila, at mi dá telefon a jméno a že volám veterináře, kterého platí on. Nicméně až jsem došla domů a vše řekla, tak samozřejmě řádně vytočený manžel na něj chtěl okamžitě naběhnout a "vysvětlit" si s ním volné pouštění agresivních psů a světe div se - telefon nebere, na sms neodpovídá. Nicméně máme už zjištěno co je zač (a evidentně to je pěkné kvítko) a kde bydlí, takže jestli opravdu bude vet zapotřebí tak se nebojím, že bychom ho nedohledali.

Zakládám nové téma, které je pro mě dnes velmi aktuální a stále čerstvé.
Už se vám stalo, že na vás (resp. koně pod vámi) zaútočil pes? Mnohokrát se mi stalo, že za námi přiběhl navolno puštěný pes, který se nedal odvolat a skákal po ocase, po zadních nohou nebo nás třeba pár metrů pronásledoval ve cvalu, ale vždy to po pár metrech neúspěchu vzdali a běželi si po svém. Vždy, když vidím, že si nás jde "prohlédnout" neuposlechnoucí pes, tak koně zastavím a čekám, než si pro něj dojde majitel a odvede ho. Kůň je na to zvyklý a ikdyž na něj pes vyštěkává a různě pobíhá kolem něj, tak se nenechává nějak extra rozhodit.
Dneska to ale bylo jiné. Na kraji lesa nás napadli dva rozzuření stafordi, kteří se toho mého chudáka rozhodli lovit. Páníček nepáníček, strach se k nim přilblížit měl i on. Psi v absolutním rauši, nereagovali na povel ani bolest, skákali i metr a půl vysoko (mám několikrát otištěné zuby i na posedlí měsíc nově ušitého sedla), snažili se mu zakusovat kde to šlo, především na břicho a zadní nohy. Něco tak hrozného jsem na koni (a cca po 3 minutách útoků, kdy jsem zpola byla vystoupena/zpola sesedla, už ze země vedle koně) ještě nezažila. Jedinné co jsem se snažila, tak bylo, ať mi kůň neuteče (protože by jim stejně neutekl a takto jsme tam byli alespoň 3 lidé, takže šance, že je někdo, někdy odchytí) a po pár minutách jsem je začala mydlit už bez skrupulí hlava nehlava tušírkou, ale jako by to necítili (a vzhledem k ulomení konce tušírky si myslím, že jsem je musela fakt střískat na maděru). V jednu chvíli se jim dokonce valach podařil stáhnout až na zem do lehu na bok. Naštěstí při vstávání jednoho psa opravdu hodně pošlapal, takže ten se s jekem stáhl do strany, kde byl odchycen a cca dalších 5 minut útočil jen zbývající. Naštěstí kůň už asi vyčerpáním přestal běhat jak šílený dokola mě, uskakovat a couvat, ale zůstal stát a začal se bránit - hrabáním předníma, pálením zadníma a myslím, že tím se zachránil. Pes si začal k jednotlivým výpadům nadbíhat do větších oblouků, kde byl odchytnut slečnou. Nevím kdo byl ve větším šoku- jestli kůň nebo já. Jedinné na co jsem se zmohla, bylo říct si o jméno a telefon majitele s tím, že veterináře zaplatí on. Pak jsem s totálně vyšokovaným, zmoženým, kulhajícím a apatickým koněm odešla 4km pěšo do stáje. Naštěstí kůň vypadá, že bude v pořádku bez větší fyzické újmy (což mi není po těch 15 min. neustálého útočení zadrenalinovaných bestií jasné, jak je možné), ale čeho se bojím, tak je psychika.
On zrovna valášek je typ koně, který se 3x podívá, než došlápne na zem, aby tam nebyla díra a ohlíží se do každého keře a sleduje každý list a dalo mi 4 roky práce, aby se s ním dalo jezdit naprosto bezpečně ven aniž by si "hlídal prdel" na každém kroku a přenechal nějakou zodpovědnost i na jezdce - a to je teď v tahu, protože si myslím, že jsem tímto v jeho očích naprosto selhala - byl se mnou sám, byl vystaven smrtelnému nebezpečí, já mu bránila jedinné jeho možnosti obrany - utéct a nakonec se o sebe stejně musel postarat sám. Omlouvám se za předlouhý sloh, ale tak nějak jsem to nedokázala popsat a vylít si srdce stručněji... Máte někdo podobnou zkušenost? Nebo co byste popřípadně dělali vy jinak?

Ranč Na Pomezí - Opava
Bujnoch Ranch - Jistebník
Paintohorse ranch - Kozlovice.

Z rodinných důvodů hledám zodpovědnou slečnu/paní/kluka ke svému hodnému, westernovému PH valachovi. Uvítám i ambiciózního jezdce se zájmem o závody. Koník je hodný, ale je to pracovní linie, která je zvyklá denně jezdit a vzhledem k mé očekávané jezdecké (dlouhodobé) indispozici bych ráda našla někoho, kdo bude s koněm samostatně a smysluplně pracovat vícekrát do týdne. Jedná se pouze o ježdění za příspěvek na ustájení, bez práce okolo. Opava, s perfektní dostupností MHD, vlaku. Více info zprávami.

Romana777 napsal(a):
Dobrý den. Máte prosím někdo zkušenosti s měsíční slepotou, herpes virem 5? Potřebuji nějakého odborníka na oči. Ne paní Krisovou(ta nam bohuzel nepomohla) lecime uz asi rok( virga, floxal, flukonazol, atropin, tobradex, maxitrol, ) ne samozrejme vse zaraz. Pokazde neco jineho.prosim o jakekoliv info. Uz jsem z toho zoufala ze kobylce nevim jak pomoct :( dekuji moc.

Nemáte psáno, odkud jste, ale ze své zkušenosti mohu doporučit MVDr. Staňu z VETPARKu - Ostrava, myslím, že v oboru oftalmologie je i soudním znalcem.

Ono s tou tloušťkou to taky bývá jako u lidí - já mohu sníst cokoliv a jsem pořád na 50 kilech a "pekáčem buchet" na břiše, v posilovně jsem v životě nebyla, sport vyjma ježdění taky neprovozuji žádný. Kdežto manžel se pod stovku dostane jen zřídka a to se v jídle omezuje a aktivně sportuje jako ďas + denně se honí 1,5hodiny na rotopedu. Prostě na přibrání mu opravdu stačí ten vzduch co dýchá :). Stejně tak to mám i u jednoho našeho valacha QH. Kůň je v tréninku a chodí pod sedlo 6-7x týdně a rozhodně není nijak šetřený, vždy + - 1,5hod. Ježděna 13km trasa, z toho 80% klus, cval. Takže co se týče fyzičky, tak tu má neskutečnou, ale to senné břicho, toho se nezbavíme nikdy. Přičemž vypadá téměř stejně jako když jezdí nebo i když nejezdí. Ke srovnání mám rok, kdy jsem nejezdila kvůli těhotenství/malému dítěti a kůň v té době vážil jen o 20kg více, než nyní, když maká jako šroubek. Stejně tak není viditelná změna v různých "žracích" režimech - přes léto má seno jen 2x denně a přes den výběh, ve kterém jsou stébla trávy jen tak akorát na zabavení a teď v zimě, kdy tam mají balík a u něj stojí defakto nonstop. Ostatní naše koně stejného plemene a podobného věku ale výrazně menšího jezdeckého zatížení jsou krásně symetričtí, žádná bříška. Takže už jsem to vzdala a myslím, protože ať jezdím - nejezdím, seno nonstop nebo dávkované, léto nebo zima, tak pořád vypadá stejně.

Martinka.Sl napsal(a):
Rada bych poprosila o radu.Mame cerstve koupeneho hrebecka je to 4lety krizenec.Pri koupy jsme ho zkouseli a vse bylo vporadku byl tlacivy a klidny.Nyni je ale nejezditelny a to i zkusenym jezdcem.vybava mu sedne, zdravy je taky.Je mozne ze by nas prodavajici napalil a kone necim utlumil.Probrali jsme to doma a chceme ho vratit.Jde to doba 6tydnu jeste neuplinula.Co kdyz prodavajici odmitne?

Nemyslím si, že by koník musel být nutně utlumený. Teď nepíšu cíleně jen k vám, ale prostě - tohle mě vždycky spíš pobaví, když to zvažuje každý druhý, který má s nově koupeným koněm problém.
Spíše to vidím tak, že minulý majitel měl s koněm pevně vyříkané hranice, byl pro koně jistotou a čitelný ze sedla (není řečeno, že pokud si člověk s koněm rozumí ze země a má tam jeho důvěru, tak ji musí mít i ze sedla - jsou to dvě pro koně zcela odlišné situace). Pokud má kůň důvěru v jezdce, nepotřebuje nervačit a mapovat okolí, takže se klidně mohl projevovat jako pomalý kliďas. Třeba nemáte tu důslednost, kterou měl předešlý jezdec
Co je u vás zkušený jezdec? Trenér s XX letou praxí nebo třeba jen kamarád/ka od vedle, která jezdí o dva roky déle než vy?
Koně jsem neviděla, netuším co dělá tu nejezditelnost, ale vše má i své řešení - ale také to bývá během na dlouhou trať a ne vždy to končí s úspěchem, pokud se člověk "premiérové řešení problému" učí na daném koni a pokud už teď nevíte, tak Vám radím koně vrátit zpět a poohlídnout se třeba po jiném .
Pokud kůň pochází ze solidních podmínek a opravdu nebyl takovým obrovským problémem i pro původního majitele, tak nevidím důvod, proč by koně nevzal zpět. Ale jestli ho odmítne nebo ne, tak to vám asi nikdo z diskutujících neřekne...

lunin napsal(a):
Tak jde mi třeba o to, že když vlezlo cizí dítě do výběhu bez dozoru, že ho málem skalpovala. Náhodou jsem přišla za kobylou a viděla jsem jak zaútočila na dítě a kdybych tam nevběhla, tak se mohlo stát cokoliv. Jinak když je na vodítku(myslím to, tak když jí vede někdo jiný, tak se sice šklebí), ale neublíží, ale v prostoru ano. Spíš bych chtěla pochopit co jí vlastně vadí? Je to docela nepříjemné když máte koně co má věčně přilepené uši na hlavě vyceněné zuby když někoho vidí.

Mám zkušenost s velice podobným typem kobči jako vy - taky jsem ji měla od mlada, taky šlebna jako blázen, stačilo, aby se na ni kdokoliv podíval nebo prošel kolem ní, už zastrašovala. Nekontaktní, nemazlivá. Na cizí lidi čas od času zkoušela i nabíhat ve výběhu, prostě nebyl to rozhodně typ koně, za kterého bych dala ruku do ohně v přítomnosti jiných lidí (mně neudělala nikdy nic "většího", jen se šklebila při ošetřování a pravda - taky jsem se k ní neotáčela zády, ale pod sedlem to byl ten nejspolehlivější kůň). Nicméně kobča šla k jiné majitelce, do diametrálně jiného prostředí a najednou obrátila - za ty roky co je u kamarádky, jsem ji neviděla ani jednou ušklíbnout a najednou je jako milius, nesmírně spokojené zvíře vedle kterého pobíhají i děti. Prostě evidentně jí něco u nás vadilo a nesedělo. I přístup nové majitelky je k ní dost odlišný od mého (ráda mám věci pod kontrolou, jsem docela pedant a takové věci jako narušování osobního prostoru apod. hodně řeším a hlídám si. Naopak nová majitelka flegmatik na entou, nic neřešící, kobyla i kdyby na ni v trysku nabíhala, tak nejspíš by ani neodlepila oči od země). Takže myslím, že i toto mohlo hrát roli...

Zkoušela jste vydlabat z většího jablka jádřinec, jablko naplnit a zase "zašpuntovat"? Pokud je jablko jen nastrouhané, tak jde prášek v krmné směsi pořád cítit. Taky jsem to nějakou dobu zpět řešila s valachem, který všechno zmíněné odmítal, dokonce byl tak daleko, že se naučil nozdrami prášek ze žrádla vyfukovat ven , ale toto pomohlo. Ideálně dát nenaplněné jablko, naplněné a zase podat nenaplněné.

sisi58 napsal(a):
Opravdu myslíte, že šlo o peníze za koníka?
Já si to nemyslím.

Takže si vážně myslíte, že finance v tom - ani u jedné ze stran - v dnešní době, kdy jsou peníze vždy AŽ na prvním místě, nehrály žádnou roli?

Dobrý večer,
neřeším kdo, co, jak... ale ráda bych se zeptala - a věřím, že těch lidí, co stejně jako já "potichu" sledují tuto kauzu - za kolik jste toho poníka prodala? Mně osobně by totiž velice zajímalo, CO za peníze dožene situaci ad absurdum (ať ze strany kupujícího nebo prodávajícího) až do takového bodu, že se to tahá po soudech, internetu atd.

susanne napsal(a):
Ano shanim uz dlouho.

Napsala jsem interní zprávu...

susanne napsal(a):
Stále aktuální?

To je reakce na výuku/ježdění westernu v Opavě? Pokud ano, věděla bych.

Letos jsem taky sháněla dalšího koně a oslovila jsem i tento ranč a upřímně - nestačila jsem se divit co mi pán poslal za nabídku cca 4-5 koní. Všechno z mé nabídky byli mladí koně a ani jeden nebyl už ani z fotek zdaleka korektní. Extremně křivé postoje, dlouhé prošláplé spěnky, na koních v obsedání jezdily (na fotkách) mladinké holčiny (13-14let?) na špatně nasazených parelkách s jeleními krky jako blázen. Navíc když srovnám s námi odchovanými vrstevníky, tak koně vypadali výrazně mladší. A o peníze si za tyto koně pán nebál říci. Což o to, nemám za kvalitního koně problém zaplatit si i výrazně více, ale toto - opravdu ne.
Neberte to, že na někoho chci házet špínu, to rozhodně ne. Osobně jsem sem tam nebyla ani žádného z koní neviděla, a třeba těch 4-5 koní co mi byly zaslány fotky s popisky byly výjimkou...

gitule vrtule napsal(a):
Podle mně je lepší si sám zvolit slova pro pobídky.Já svojí kobylu naučina normálně na slova - stůj, krok, klus, ustup apod.Když chci, aby šla, řeknu krok, když chci, aby zrychlila, řeknu jen jdi klus, pak chci zastavit, tak řeknu stůj a dám koni možnost podle daného kroku a situace zastavit co nejdříve.Podle mne je lepší, než mít celostátně nějaký hijééé prrrr apod.navíc na závodech jsem neslyšela, že při přejití do cvalu by jezdci třeba říkali všichni cval.Je to i o pobídkách hlavně.

Pri zavodech se totiz na kone mluvit nesmi. Obecne je na naskoceni do cvalu mlasknuti, pro naklusani se vyda takovy "dvojklik" pusou. (Tezko se ten zvuk popisuje, ale na rozdil od mlasknuti se nedela vyspulenymi rty, ale jazykem o patro pri pootevrene puse).

Nejak se dnes chlapec neobjevil, tak snad se postesti zitra.

Dobry den,
rada bych se zeptala jak lze dohledat majitele holuba? Pristal u nas pred 2 tydny a od te doby se nas drži. Evidentne je "něčí", necha se vzit i do ruky. Uz od pohledu to neni ten sprosty mestsky, ale z je z nejakeho chovu. Ma modry krouzek. Diky.

Koně s náušáky napevno k ohlávce máme všechny včetně hříbat a všichni takto super fungují nonstop. Určitě doporučuji. Pokud máte uši z bavlny, nevidím důvod, proč by se měli zapařit, naopak koně to ocení.

liva napsal(a):
To je reálný požadavek..
Oslovila bych ranče a chovatele, prošla inzerci a něco se určitě najde.

Naopak. Asi byste se divili, jak těžko je dneska sehnat kvalitního koně - zdravého, charakterově bez vad, vyrovnaného, bez zlozvyků. A to člověk ani nepožaduje nějaký extra výcvik. Po podobném koni už nějaký ten pátek (nebo spíš měsíce) koukám, a to jsem ochotna investovat opravdu výrazně více peněz.
Na první pohled to vypadá, kolik je v inzerci američanů, takže člověk by nabyl dojmu, že koupí hned. Nicméně když hledáte, tak zjistíte, že většina má v původu plňase nebo je to cuttingová linie (což teda na rekreaci by musel mít člověk šťastnou ruku, aby koupil stoprocentně klidného jedince), další velké procento jsou hříbata až 2letci a zbytek buďto klká, má špatný postoj, špatná kopyta nebo jsou majitelem vyblbnutí/zkažení.

Ahoj, mám to stejně. Nejezdila jsem okamžitě od té doby, co jsem zjistila, že jsem těhotná, tozn. od nějakého 6.týdne. Do sedla jsem se vrátila když mělo mimčo 2 měsíce. A musím říct, že ačkoliv mám aktivně naježděno nějakých 18let, tak dobře první dva, tři týdny ježdění po 11 měsících "abstinence" to byl boj - koordinace rukou, nohou, těla, a to nemluvím jak jsem z toho byla celá bolavá a slabá. Stehy to vydrží, v té době už by mělo být vše zcela zhojeno.