hehe napsal(a):
To je o velikonocích , kůzlata jsou ještě volně, jsou to mimina.

A takhle to vypadá, když přijdu z práce. Vezmu psa, kozy a jdu pod barák pást. Velká je na vodítku, malí jsou venku volně. Helena

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
Reklama na Jaro - už se těším.malá sousedka s malými Lízaty .

To je o velikonocích , kůzlata jsou ještě volně, jsou to mimina.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
To je naše Róza s potomstvem na návštěvě u sousedů přes cestu. Róza tu má kámošku Lízu , a já mám u nich zázemí. Když je třeba nakrmí, a beru od nich slámu.

Reklama na Jaro - už se těším.malá sousedka s malými Lízaty .

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
To je pod domem ,jejich výběh . Mám tu ohradník a kozenky tu jsou , když jsme doma.

To je naše Róza s potomstvem na návštěvě u sousedů přes cestu. Róza tu má kámošku Lízu , a já mám u nich zázemí. Když je třeba nakrmí, a beru od nich slámu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

hehe napsal(a):
Posílám slíbené foto naší Rózy, žijící na zahradě .Helena
To je loňská první procházka . Bydlí v tom domku za mnou.

To je pod domem ,jejich výběh . Mám tu ohradník a kozenky tu jsou , když jsme doma.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

eva nohelova napsal(a):
Skuste to s tím uvázáním u stomu. Určitě. Ale chce to vydržet a mít uši na šťopkách (ne oči ). Odcházejte zády od ní a velice pomalu. (Pokud nevydá žádný zvuk ani po cca 40 m od vás, vraťte se k ní na 2 metry a celé to zase opakujte). Pokud uznáte za vhodné, volejte ji k sobě (tyranské, ale někdy zabírá jen to). Sebemenší kňuknutí, ať je to z jakéhokoliv důvodu a kdykoli, hned k ní utíkejte a už z dálky chvalte. Pokud možno hned znovu ještě jednou zopakujte (podle povahy psa). ...Pak to jde velice rychle, jakmile pes pochopí, jak si vás "přivolá". Když se "zmítá", to je dobře, to nějaký zvuk vydá, (i když třeba až od ní budete 30 m daleko), protože dělá vše pro to, aby šla s vámi. . Horší je, když pes si lehne, nebo sedí a je "smířený s osudem". Hlavně ne stahovací obojek nastavený na stahování a ani obojek, ze kterého se vysmekne!
Naopak určitě neučte štěkání, když zůstane za dveřmi. Takový "zlozvyk" by se vám pak špatně odučoval.

Krásně napsáno! Reaguji na to " smíření psa s osudem ". Já měla štěně " smířené s osudem" při učení štěkání také. Pokud jsem byla s miskou žrádla před kotcem, a pejsek byl zavřený v kotci, jen seděl a smutně koukal. Pak jsem to otočila, vlezla do kotce s voňavým buřtem , zabouchla dveře a ejhle ! Úplně jiná situace. Dneska mám DOST ukecaného psa a body za štěkání se sypou jedna radost . Hledejte pro psa emočně vypjaté situace !!
A ještě -štěkání je třeba často procvičovat a upevňovat. Helena

Tedy nechci to přivolávat, mám teď bezpapíráka , ale jen tak by mě zajímalo, jak chovatelé řeší porod a pobyt štěňat s fenou v kotci. Ty porodní bedny jsou krááásné, a plné dobrách nápadů, tak jeslti máte odchovy venku, mimo kuchyň , pochlubte se. Helena

susan napsal(a):
No a když je chcete zavřít úplně musí se tam strčit kovová deska

Dobrý pro zloděje.Helena

marcha napsal(a):
Srandičky srandičky... Auto nám nestartuje a mám labradora pod pyžamem . Piva v předsíni popraskala, asi přejdem na vodku... Vzhledem k tomu, že na našem rozestavěném statku chodíme do koupelny přes dvorek a na záchod do kadibudky, přestávám si zimu užívat ...
Ale procházky po hladinách rybníků jsou krásné (přidávám foto se dvěma psy, abych podpořila zachování tématu)...

Srandičky , srandičky. Přimrzly mi boty v předsíni k podlaze !Musela jsem je ráno ukopávat.. Pes naštěstí nepřimrzl nikam.Helena

wami napsal(a):
Před časem se plemeno NO začalo štěpit na dvě linie - výstavní, exteriérovou (typický kapří hřbet = spáditá záď a barva černý znakáč, resp. "typ rex") a pracovní (typická rovná záď a vlkošedá barva). Bohudík teď už se tyto rozdíly pomalu stírají, i "exteriéroví" NO mají povahy vynikající pro výcvik a i vlkošedy se na výstavy staví do postoje, při kterém vypadají, že mají extrémně spáditou záď (kapřák).

Nicméně velká spousta NO s čistě rovnou zádí jsou prostě a jednoduše bezpapíráci a "vořeši". Teda aspoň na vesnicích, ve městech možná ne...

Něměcký ovčák z tzv. pracovně vedené linie není vlkošedý. I ostatní barvy jsou tzv. pracovní linie psů. Toto vzniklo asi tím, že vynikající pes GRIM z PS má po republice desítky a desítky vynikajících potomků, a ti jsou většinou vlkošedí ! A hlavně jsou na vítezných fotkách . A ta jeho vlkošedost se asi dědí. Genetiku neznám moc dobře, tak to sem nechci tahat. A pokud chcete pracovního psa pro opravdu vážně míněný služební výcvik, hledala bych psy, jejichž otcové mají složené ZVV 3.Matky pokud možno alespoň ZVV 2 . Zkoušky IPO -povinné pro chovnost ovčáka jsou relativně velmi snadné a nejsou zárukou dobré povahy . Je to jako by se Derby - zkouška plnokrevníků - najednou behalo na polovinu vzdálenosti.Helena

jana dante napsal(a):
Já mám výborný zkušenosti s pupalkovým olejem v tekuté podobě. Prodává se buď s vitamínem E (ten kupuji já) nebo s betakarotenem.
Teď poslední tři týdny zkouším přidávat rostlinný olej (slunečnicový nebo olivový) a musím říct, že to vypadá hodně nadějně (ťuk, ťuk, ťuk)....protože první výsledky už jsou i po takhle krátké době znát. Samozřejmě že nepatrný, ale jsou. Na Danteho 36 kg dávám odhadem tak 2-3 polívkový lžíce na den.
Navíc můj pes mastný hrozně zbožňuje, takže mi začal i o něco líp žrát. Do granulí mu každý den přidávám kromě kuřecího masa (někdy hovězího) i vepřový sádlo, teď ten rostlinný olej a ještě přelívám teplým mastným vývarem. Průjmem po téhle kombinaci rozhodně netrpí (kupodivu) a když mu to chutná...proti gustu žádný dešputát

Na zlepšení srsti jsem zkoušela podávat dlouhodobě i biotin, pak i pangamin s biotinem, ale účinky to nemělo žádný.

Ježíš, kde na to berete ? Dotaz : jste na sebe taky tak hodný, a máte vlasy stejně kvalitní jako váš pes srst ? Kadeřníci by z vaší výživy pro psy měli radost ! Je krásně vidět, jak kvalitní strava hýbe zevnějškem. Super šampony zahoďte důležitá je výživa. SUPER ! Helena

nickdo napsal(a):
Dobrý den,
máme problémy s naším skoro 5 letým berňákem. Poslední dobou začal napadat psy Na lidi, fenky a jiná zvířata je hodný, ale nedokáže se smířit cizími psy, myslí si, že je pánem světa. Jinak děti přímo miluje... Největší problém je, že ho ani nemůžeme vodit na volno, protože jakmile uvidí psa, nedá se odvolat. Myslíte že by pomohla kastrace?
Díky za odpovědi
Nickdo

Máš krásného psa, a není pravda, že starého psa novým kouskům nenaučíš. Není tak starý , aby to za to nestálo. Pokud tebe poslouchá nejlíp / a to jak hezky popisuješ tu příhodu se žrádlem / to dokazuje, že tě bere vážně, je třeba mu jen dokázat , že budeš šéfovat všude, ne jen u misky se žrádlem. Pes neumí přivolání, není to jaksi jeho nejdůležitější věc, a když zavoláš před cizím psem ke mně, ne k noze, má dojem, že nemusí. Podívej se do starší diskuze na přivolání a zkus to . Jo, myslíš, že hodina jízdy na dobrý cvičák by byl ztracený čas? I jízda autobusem je pro psa vítaná změna proti jednotvárné zahradě, a ty se alespoň s tak krásným psem můžes právem vytahovat jakého máš krasavce. Teda já bych určitě jezdila, poradí ti jak na něj , a potká tam spoustu psů, které nebude smět sežrat a to potřebuješ..Hodně nervů. Mám mou poklonu, že to chceš řešit. Helena

rika napsal(a):
Tedy já žasnu co všechno jste ochotni se psy provádět aby chodili v klidu na vodítku. Napadlo vás někdy zamyslet se nad tím, proč ten pes vlastně táhne? Proč vlastně jde stále směrem OD VÁS místo aby šel S VÁMI? Inspirovali jste mě. Právě plánuji psí tábor na Šumavě, možná udělám jeden turnus zaměřený zejména na chůzi psa na prověšeném vodítku, bez zvláštních postrojů, klacků, stahovacích obojků apod. Takže - díky za nápad. Romana Krásná - Psí škola Sírius.

NO jo, mě párkrát napadlo , proč ten pes chce od nás. Jsem pomalější, než by byl psí alfa pes, psí pachové značky nejsou pro mě důležité, patníky míjíme bez povšimnutí, jídlo a psy také. Což by alfa pes nikdy neudělal .A tak musíme své podřízené čtvernohé přátele naučit nejen to, co je jim vlastní - že alfa , březí feny a štěňata žerou první , vůdce jde terénem prví a řídí lov a pod. Musíme jim také vysvětlit a trvat na tom, že má jít vedle jedné naší pomalé končetiny, při zastavení si sedat, měnit směr ne podle patníků, ale zcela nevyzpytatelně a to prosím na provázku, který jim vede ke krku....Osobně si myslím , že psi si lámou hlavu, kde to žrádlo vůbec bereme, když jsme tak nemožní lovci , a někdy i nemožní vůdcové smečky...
Ale možná se mýlím - Jaký důvod nás tahat světem podle Vás psi mají ? Helena

danan napsal(a):
Já mám psy naučený na povel "vyval se". Používám ho při česání briardů. Napřed "lehni" a hned "vyval se" aby si lehnul na bok.
Taky to bylo dobré na veterině, když byl brioš po operaci torze a měl na břichu asi 19 stehů. Měli jsem jít na kontrolu a vet chtěla psa povalit a otočit.....úplně hleděla, když jsem řekla "lehni a vyval se"... prý co je to za povel a pes už ležel hore břichem

No jo ! To máme taky. Akorát na ležení na boku velíme HAJÍ . Na položení psa při ošetřování čehokoliv povel k nezaplacení.
A pak taky na mazlení je to super. Mám puboše, co se rád učí se psem pod hlavou. Na koberci zavelí HAJÍ , čubinka se rozplácne, synátor opře hlavu o břicho a učí se spolu . Prý mu to lépe leze do hlavy a co kdyby fena z toho dějepisu taky něco pochytila, ne ? Helena

troy napsal(a):
V jakém jazyce dáváte psům povely?Držíte se sedni, lehni atp. nebo sit, down apod.?Docela mě to zajímá.Díky

Mimo povelové techniky NZŔ mám spešl povel " sklapni ", " nech mě ", když mi žužlá ucho a potom VEN, to když se fena mačká někam, kde překáží , a pak ty klasické, fuj, pomalu, na běžkách pak HOPHOPHOP, když jí najíždím na paty a klasické lehni , když padám k zemi, nebo fena běží jinam. A jsouc přivázaná na stejném vodítku a na běžkách jsem velmi bezbranná . Jinak mám psa Češku, tak na ní mluvím česky. Nikdy nevíte, co se se psem může stát a vím, že bývá problém se domluvit s německým nebo anglickým koněm, tak proč to dělat novým majitelům mého nedejbože ztraceného psa těžší, ne ?Helena

wami napsal(a):
Jéé, tak tenotkrat to nebudu psat ja...

K tomu, co uz je vyse napsano, pripojim jeste povel "Trail" (pes se ma drzet ve stope) a "Za paty" - to se pouziva pouze v individualnich disciplinach jako je canicross a dogtrekking, aby pes netahl z kopce...

Dozadu se ještě používá v záchranařině. h

peggyna napsal(a):
Při brouzdání po psích stránkách na netu jsem byla velmi nemile překvapena, kolik mazlíků se bohužel nedožije klidného stáří.
Nevím jestli to je vhodné téma, ale zajímalo by mne kdo z Vás má zkušenosti s tím, že Váš pes byl otráven, zastřelen, či sražen autem či jinak předčasně ukončil svůj život.
Vím,že to je těžké, ale alespoň si ostatní vezmou k srdci, které situace by mohly stát našeho pejsu život.
Popř. by mne zajímalo, pokud jste si pořídili nového pejska, jak se bráníte tomu, aby se to už nestalo. Poraďte nám, jak zabránit tomu, abychom jednou nezpytovali svědomí a neřešili kdyby...a neměli oči zalité slzami.
Omlouvám se těm, kterým toto téma vadí, ale chtěla bych znát hlavně tu prevenci, protože mě opravdu zarazilo kolik psů zahyne mladých.

Nějak mi přijde, že každý pes odejde předčasně...
Je to dávno , co nám násilnou smrtí umřel trp.jezevčík, roztrhán v boji s jagteriérem, který utekl ze dvora na vsi na chalupě. Maminka šla vyvenčit našeho profesora / lesní zkoušky výborně, barvářskě zkoušky vítěz zkoušek, chovný pes, výstavy vítěz třídy mladých , vítěz třídy pracovní v Nitře a miláček všech co ho znali. Nekonfliktní, vandrácký pes, prožil se mnou všechny vandry a spal se mnou ve spacáku... ach jo.
Pes se na něj vrhnul, zakousl se, ještě se seběhli chlapi, máčeli psy v rybníce , aby jagteriér pustil, jakmile je vytáhli, ještě jednou se zakousl - neměl ani obojek.. ještě Cvika vezli do nemocnice, pejsek v narkoze na stole, a když maminka promluvila, pejsek vrtěl ocasem. Nevyhrál to..
Měl tak zrasované plíce, že vykrvácel.
Jestli je psí nebe, a já vím , že je , protože psi mají obrovskou duši,plnou lásky - těším, se že tam někde na mě čeká ve společnosti všech těch úžasných psů a milovaných lidí, kteří už nás opustili.... Všichni pesani mohou běhat po obrovské louce, plné překážek na skákání a srnčích stop a zbabělých figurantů, do kterých se smí kousat a vůbec se nemusí pouštět, mají pořád co jíst a smí štěkat a spát s pánem v posteli. A i když nás opustili, vůbec se necítí ztracení, protože jsou tam andělé, co jsou jako my, a nahrazují nás páníčky do doby, než přijdeme.... A nejsou tam veterinární čekárny ani injekce A celý den, když chtějí, si mohou hrát a pak mají velké stromy, pod kterými ve vedru spí, rozplácnutí jako předložky a čekají na nás. A až přijdeme - a my přijdeme , zívnou, natáhnou své dlouhé nebo krátké nožičky, protáhnou své kapří nebo prohnuté hřeby , zavrtí ocásky krátkými nebo zkřivenými, na tom vůbec nezáleží a začnou hopsat okolo nás : To jsem rád že jsi přišel !! A teď přijde ten dychtivý, tázavý pohled psích očí : půjdeme ven , jo !?! Hned ? Jo !? A my vezmeme vodítko - jen tak , ze zvyku a půjdeme VEN . Jo. Helena

elda napsal(a):
No připojím se k těm, kteří mají s taháním problém. Mám pětiměsíční ohařisko a tahá na vodítku pořád, ať jdeme ven nebo domů po půldenním výletu. Tahal by pořád. Je pravda, že se hodně pohybuje na volno, ale to mi neřeší problém na cestu, než vyjdeme z města. Má sice zatím jen 20 kg, ale i tak už je to docela zápřah, když zabere. A co teď na té ledovatce.....už jsem byla i na zemi. Uklidňuji se tím, že se zatím jedná o štěně a zatím jsem jen zkoušela, co kdo doporučil osobně nebo co jsem se tady dočetla. Bylo to mávání proutkem před čumákem (ne do čumáku), ale potom se krčil a začal chodit víc vlevo, co vodítko dovolilo. Zastavování také zatím nefunguje, protože potom táhne ještě víc, když se znovu rozejdeme, takže nakonec by to bylo takovým přískokem vpřed, když bych pokaždé zastavila a potom zase řekla "pojď ". A škubat už se bojím, protože se mě pak bojí a stejně to nepomáhá. Tak nevím, jak přesně pokračovat či zda to chce jen nechat ho vyspět a usměrňovat ho. A to nás ještě čeká nácvik chůze "u nohy". Takže budu dál pozorně nahlížet a doufat, že se to jednou zadaří a pes i my budeme v pohodě a spokojení.

Holky trpělivost , kam se ženete ? Pětiměsíční štěně bych pomalu začala vodit na vodítku. A snažila bych se nepřerazit když nás pes smotá do jednoho uzlu.. A v tomto věku mu mávat před čumákem větvičkou nebo škubat za vodítko. Máte doma mimino a správně jste zjistila, že vůbec nechápe, co po něm chcete, jen se bojí... je fajn, pokud na vodítku nebrzdí zadkem proti tahu vodítka , a v pohodě snese obojek, a nežvýká pořád vodítko, ale to je tak asi všechno, co po něm lze požadovat . Spíš bych se zaměřila v tomto telecím věku na výchovu. Tedy co se smí, co se nesmí.V tomto věku jezděte autobusem, vlakem, choďte do schodů, jdete se podívat na nadraží, naučte ho, kde je jeho místo v autě, že na stůl se neleze, seznamte ho se zvířaty,/ teď ho ještě fyzicka a psychicky ukecáte. Naučte ho přivolání, naučte ho, že u pána nikdy nehrozí nebezpečí , naučte ho fuj , zkoušela bych si sednout / ten fígl na sedni znáte ? - to se psovi tesně před vámi zavelí sedni, a jak stojí před vámi, zvedá se jemu nad hlavu ruka s piškotem. Jak se pes po ni dívá, ztratí rovnováhu a sedne si. Laciné a úspěšné / pokud jde pes na zadní, pridrzím ho zespoda za obojek. Žádný nátlak, zato odměna okamžitě. V tomto věku je nejdůležitější že povel " Punťo ke mně ". Vaše psí dítě musí zjistit ,že tyhle zvuky josu nejlepší, co se dá slyšet a vždy to znamená něco dobrého, velkou pochvalu a nikdy to není nepříjemné .proto to vyslovujeme tam, kde víme, že nám pes nevezme draka zajiným psem , nebo že neposlechne, protože vidí kočičku.prostě vychova.. Na cvičení budete mít ještě tolik času, až Vám to bude nepříjemné.... teď budujte vztah.Helena

bl napsal(a):
Určitě napíšu. S tím vodítkem. Nevím, jestli si to myslím správně, ale můj názor je ten, že pes na vodítku má jít vždy u nohy (je to pro něj pokyn). Když má mít volno, tak volno se vším všudy. Už se těším, až půjdem (bez stahováku) ven. Ještě poznámka k chválení psa - vždy ho chválíme a ven bez pamlsku nechodíme. Dnes jedu dřív domů a tak vyrazíme do lesa. Zítra napíšu

K noze je povel jako každý jiný. Když řeknu sedni, tak platí do chvíle, než ho zruším. Jistě, že můžete chtít po psovi, aby kdykoliv je na vodítku po dlouhou dobu chodil přesně u nohy , pokud máte dospělého, vycvičeného psa, který má před sebou / nebo za sebou / dvacet kiláku volného pohybu , ale ne u kola, ale i u všech patníků , dostatečně si " popovídal " se psy , a očuchal si zajímavá místa. Nebo má před sebou těžké pátrání, popř. hon. Prostě má jinak dost podnětů k rozvoji. Pes vidí především nosem, a ten je mu uprostřed chodníku málo platný.Takže hodně vytížení a zaměstnaní psi / většinou lovečtí a opravdu služební psi policie a ostrah / mají vodítko spojené s chůzí u nohy. Jsou to psi, kteří prostě kdykoliv jdou s pánem automaticky " bydlí " u jeho levé nohy ".Takhle vytížení psi totiž mají tu poslušnost, kterou tak obdivujeme. /// Jenže nám jaksi uniká, že tu má psovod u psa, se kterým tráví několik hodin denně při cvičení, stopách, obranách nebo prostě při společné práci , kdy se cele věnují jeden druhému.
těžko mít super vycvičeného psa, když povel lehni slyší v neděli dopoledne desetkrát na cvičáku a pak týden nic ///.
Pokud jste ale městský , nebo venkovský člověk s normálně vytíženým psím " společníkem" těžko mu tuto pracovní náplň a taky tu "psychickou utahanost " zajistíte. Podle mě mít takového psa u nohy celou vycházku prostě nelze. Je to jako by jste ho nosila v náručí.
No a právě pro tento případ máme i na vodítku VOLNO.
S tou výhradou, že pes nesmí tahat víc, než je PRO MĚ příjatelné. Že mi nesmí utrhnout ruku v rameni , nesmím ztrácet rovnováhu a celou vycházku vzpírat jako kulturista funící válec svalů. Je to takový náš kompromis. Je to pohodlná procházka pro mě i pro psa , ale není to ani výcvik ani sport ani žádné vylítání, říkám tomu přečíst si na rohu noviny. Odpočíváme obě. Pokud ale žijete u lesa a vodítko máte jen na " přesun " můžete trvat na přesnosti. Nejdřív ale musí být dospělý a přestat se tolik těšit . Je to věc názoru . Já jsem pro fr. budočka přistoupila na samonavíjecí vodítko. Buldoček si vždycky bude dělat co chce, nerad cvičí a to vodítko mu umožňuje jít tam, kam bych ho na krátkém nemohla pustit, protože bych lítala po trávníku a v loužích. A protože je v podstatě neovladatelný a tayk moc nevidí, na nějakém vodítku být musí.Naučila jsem ho, že větší tah než vodítkové pružinky už netrpím, a je to pohoda. Ovčáka bych nedala na naviják, jasně, jen jsem chtela ríct, že je to na vás, jaký styl spolupráce si vyberete. Každý pes je jiný, a někdy nemá cenu to lámat přes koleno moc vehementně a hlavne moc rychle...Držím palce . Helena

falka8 napsal(a):
Ahoj, měla bych dotaz ohledně odnaučení psa pronásledovat v lese zvěř. Mám 10-měsíční fenku středního knírače. Přivolání má dobré, a problémy jsou pouze v lese, a nastaly až v zimě (cca před 2 měsíci). Předpokládám, že v zimě se zvěř více shlukuje na určitých místech, takže je pro fenku snažší ji ucítit a stopovat. Problém není v tom ji přivolat, na zavolání přijde, i když ne vždy okamžitě - nebojím se ale, že by vyloženě utekla a musela jsme na ní čekat delší dobu (resp. ještě se to nestalo). Spíš jde o to, že jakmile narazí na pach zvěře, vyrazí po stopě, prohání se "v transu" po lese a běhá po stopách zvěře. I pokud jí nezavolám, vrátí se sama, ale vzdaluje se ode mne víc, než bych byla ráda a mám strach, že jí nějaký myslivec někde práskne. Mám také v úmyslu brát jí později sebou na vyjížďky "koňmo", takže potřebuju, aby měla poslušnost perfektní a zvěř pokud možno ani nestopovala, ani nepronásledovala.
Hledala jsem i ve starších příspěvcích, ale většinou se lišily tím, že pes utekl a nechtěl přijít. Já se spíš bojím, aby se v tom příliš neutvrdila, pokud jí nechám, i když zatím odvolat jde. Zatím probíhá procházka tak, že jakmile vidím, že fenka vyráží po stopě, zakřičím na ní "fuj", nebo "ne", pokud toho nechá hned, pochválím. Pokud se mi podaří aspoň odvrátit její pozornost od stopy, zavolám jí povelem, když přijde, zase pochválím, dám pamlsek atd. Je ale vidět, jak je tou činností (stopováním) zaujatá, jindy po přivolání čeká, že jí hodím balónek, který miluje, a většinou ode mě chvíli ani nechce odejít, v lese ale okamžitě po povelu "volno" vyráží znova. Balonek jí zde příliš nezajímá, musím jí ho spíš "nutit", pamlsek si většinou ani nevezme. Prosím o vaše názory a metody, jak ji to odnaučit, popř. aspoň minimalizovat. To je první dotaz, a dále mě ještě zajímá, jestli myslíte, že když s ní začnu trénovat stopy, jestli to na to nebude mít nějaký (asi negativní) vliv.
Díky za rady
Lucka

Vlezte si na www.vycvik psa.cz. V archivu najdete spoustu moudrých rad.
Stopování už bych začala a na stopach naopak budete mít možnost psa ovlivnovat a rázně mu to zatrhnout. Stopujete jiné než srnčí pachy. Bacha na to, jestli jí srnčí enormě zajímá už v tomhle věku , až bude větší , vezme vám draka.
Pokud budete v místech, kde se zdržuje zvěř, a zahlídnete je, jdete přes jejich stopu a každý zájem rázně utněte. Vemte dlouhou šňůru a a cvičte přivolání právě v tom napachovaném prostředí. Problém je v tom, že jakmile jí začně štvaní bavit, téměř nelze odnaučit .Pan Dubavý radí zkusit místo přivolání psa zastavit. Třeba povelem lehni, ale na to je 11 měsíců asi ještě málo. Ale i on říká, že jediná možná vec je prevence.
Jen prosím, nenechte v tomto zimním zasněženém období psy štvát zvěř. Deset minut plného běhu v tomto sněhu a v mraze a vyčerpaná, hladová srna dostane zápal plic.Helena