
jbb
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Registrace od: 3. 2. 2015 09:37:58
Naposledy přihlášen: 18. 8. 2022 22:02:44
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Mno, v posledních pěti letech jezdíme se svým vlekem cca 10.000 km ročně, tak pár mých postřehů:
- spřahovatelnost - ano, jde o okamžitou hmotnost, ne maximální. Často se v tom pletou jak v autoškolách, tak opicisté. Já léta vozil v autě papír, který jsem si nechal vystavit Besipem. Ale co mám zkušenosti, tak pomahači stejně řeší pouze: a) máte papíry? b) máte STK na obou vozidlech? c) máte povinná ručení, obě dvě?
- plachový vlek bych si nepořídil - i v laminátové boudě je za jízdy takový brajčus, že plachťák bych ani nechtěl vyzkoušet.
- celolaminátový vlek je fajn do doby, než zjistíte, že bočnice jsou v provedení laminát-dřevotříska-laminát. A dřevotříska časem vyhnije a oprava je fakt náročná a drahá. Už jsme to taky absolvovali ;-) Nebál bych se dřevotřískových stěn hlavně proto, že oprava je zvládnutelná i v domácích podmínkách. Anebo alu-stěny, samozřejmě. Když bych teď kupoval vlek, tak bych celolaminát dost zvažoval, zda ano. Asi bych šel do alu.
- podlaha časem odejde, ale s tím je holt třeba počítat - výměna po deseti letech je akceptovatelná, myslím. S alu nemám zkušenosti, vždy překližka (ta pro vleky) a guma. A občas zkontrolovat!
- vřele doporučuji parkovat na zpevněné ploše (beton) a pod střechou. Jinak to životnost zkracuje. Čehokoliv.
- za pár peněz se dá na Aliexpressu koupit kamera a monitor (do 2.000), není třeba investovat u prodejců vleků, tam je to tak za 6-10 tisíc (skoro to samé). A vozit bez kamery já už dneska jen v nouzi, hodně to pomáhá, vidět co koni vadí, atd.
- sedlovnu nemáme a trošku nám chybí, prostor před nohama koně ani nepotřebujeme. Naopak bych dal pozor na výšku vleku - není každý stejně vysoký a i 10cm je opravdu rozdíl a koně mají rádi prostor
- Ifor je moc fajn, ale bude mít prázdný i 1000kg. Lamináťák (nejlehčí) bude mít 650kg. Zvažte, co máte za auto. I SUV střední třídy při tahání neskutečně trpí. Samozřejmě když budete mít auto s rámem či některá novější samonosná (LandRover, Tuareg, Mercedes G), případně etalon typu Dodge Ram, tam to řešit nemusíte a velký festovní vlek je jasná volba.
Lanacio, upřímně, mně návštěva koňské výstavy taky nezní tak lákavě. Jo to když byste mne lákala na celodenní výlet někam do lesů, to by byla jiná.
Takže proto já jsem psal, že pro mě jsou pochopitelné pouze ty dva modely, buď jezdí oba A shodnou se jak jim to vyhovuje s koňmi, nebo že holt každý jede po své linii.
Ale třeba dotyčnému radíte dobře. Každopádně měl by pochopit, že koňadra je diagnóza.
Nojo, zase popravdě, mně by teda nebavilo dělat partnerce ten support, jezdit s ní, čučet na ní. Jako samozřejmě takto ano, jednou kupujeme koně mně, jednou jí, to je něco jiného, ale představa že jsem ten co bude doprovázet, fotit a supportovat, ale nebude to jeho sport, to by mne teda neba. To už bych spíš měl jiného koníčka. Tak nevím zda tazateli doporučovat právě toto.
Tak, vše už asi bylo řečeno ;-)
Z mého pohledu má chlap - partner "opravdové" koňačky než dvě možnosti:
- buď bude mít své koníčky, také patřičně drahé (nabízí se pro srovnání třeba rally či sportovní létání), takže se budou ti dva tak trošku míjet, ale rozhodně si nebudou nic vyčítat - ani finančně, ani časově
- anebo ho to chytne taky a bude v tom žít s dotyčnou a bude mu to dělat radost jako jí (a třeba to bude on, kdo bude aktivně do toho investovat, ať finančně, nebo časově).
Já jsem teda ta druhá možnost (a ono se to ve dvou fakt lépe táhne, ve všech ohledech!), ale v mém okolí vidím spíše tu variantu první, případně že chlap si na tom najde třeba tu péči o statek a dělá ženské support - ale to by mne teda nebavilo (na rozdíl třeba od toho lítání, ale to si lze užít i ze sedla ;-) )
Prostě opravdová koňadra nikdy nebude puťka, jejíž nejvyšší prioriotou bude naklizeno, napečeno a vyžehleno. Tak se s tím tazateli smiřte, nebo holt musíte najít puťku. S tou tyhle starosti mít nebudete.
Nákládáme jenom vlastní koně, zato často a takřka výlučně sami, v terénu. To nejdůležitější, co nám kdysi Ládˇa Nykl řekl bylo, že "to zvíře má půl tuny a půjde jen tam, kam samo chce". Respektive jakékoliv nucení ve formě lonží či dokonce Parelliho lopatu bude fungovat jen chvíli, než to zvíře přijde na způsob obrany.
Zatím se nám osvědčila myšlenka, že když kůň není magor, tak je naložitelný každý - je-li tomu věnováno dost času. Ideálně tedy vlastní vozík a zkoušet a zkoušet. Stačí po chvilkách, ale pravidelně a úspěch se dostaví. Půjčovat (si) vozík bych neriskoval, respektive bál bych se poškození - ono při učení trpí zdaleka nejvíc.
Nadprůměrná inteligence je holt pro leccos podmínka nutná, nikolivěk však postačující. Průměr 1,1 na základce (nikoliv osmiletý gympl, například) vypovídá spíše o úrovni třídy jako takové (ti nejlepší již možná odešli?). Plynulá angličtina je fajn, ale to má dnes spousta lidí (co umí i něco jiného).
Vlastně je to docela smutné - skoro bych řekl, že snaha a píle dostanou člověka dále, než "IQ od sudiček". Neměla jste zkusit toto léto vyhnat synka na brigády? Čím manuálnější, tím lepší. Leckterý dospívající v takovéto situaci pochopí, že toto není příjemná životní cesta.
Dotaz - "Po čase třeba na soukromé ambulanci, kdy jste více pánem svého času a můžete si přizpůsobit ordinační hodiny, by to asi šlo v pohodě."
Co Vás pudí radit, když o tom mnoho (nic) nevíte? Nikdy jsem soukromou ambulanci neměl (ani by to v mém oboru nešlo) a i tak jsem schopen si čas plánovat. Vtip služeb (je-li dodržen zákoník práce včetně zcela nepřekročitelné délky směn 24hod) je právě v tom, že za cenu otročiny v noci (někdy ovšem ve formě slastného spánku na nepříliš pohodlném služebním kanapi) dostanete pak krásný den k dobru - a ono mít ve všední den volno se hodí z celé řady důvodů.
Rif - ano, taky často využívám jistých povšechných shod mezi lidmi a koňmi (ovšem když jsem se kdysi pokoušel vyloučit koliku pomocí fonendoskopu Littmann, to by asi kardiolog vnímal jako svatokrádež). Nehledě na to předepisování, samozřejmě.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
jbb:
Nemám pocit že nuzujeme finančně ani odborně asi úplně nestrádám (atestace, PhD, doc - vše postupně, jak to život přináší).
V návaznosti na toto mi nedá se nezeptat, jaké jsou rozdíly v platech lékařů mužů a žen? Protože, jak víme, v jiných oborech jsou to rozdíly stále až propastné a potom by tedy tento Váš výrok platil zase jen pro muže. Je to ve zdravotnictví snad jinak?
Statistiky neznám, ze své okolitní zkušenosti mám pocit, že rozdíly v platech nejsou, pokud dotyčný/dotyčná je opravdu srovnatelná...
Tedy například on=pracuje deset let, má specializovanou způsobilost a pracuje na plný úvazek. A ona=to samé.
Naopak, pokud ona=byla čtyři roky na mateřské a má tak odpracovaných šest let [a sotva atestaci] / má snížený úvazek / neslouží kvůli dětem ... tam určitě rozdíl v platu bude a to značný.
Obdobně když třeba lékař bere službu někde jinde (jiný špitál, záchranka, atd...), nikdy jsem neslyšel že by muži nabídli více než ženě.
Nicméně znovu zdůrazňuji že se jedná o můj pocit - tedy na různých místech to může být různé.
Artemisia
napsal(a):
Abyste byla v obraze, jak se dodržuje zákoník práce stran přesčasů v českém zdravotnictví, přečtěte si například tohle: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/1918508-az-tisic-hodin-rocne-lekari-z-nemocnic-odhaluji-sve-prescasy
Článek je sice trochu staršího data, ale realita je stále stejná. A jak píše jbb, záleží na vašem osobnostním nastavení, jaké pracovní podmínky jste si schopna vybojovat.
Jak říkám... Jak kdo, jak kde.
Klíčem v tom článku je věta "Kdybychom přestali sloužit přesčasové hodiny, tak dojde ke kolapsu péče a odnesli by to pacienti".
Omlouvám se všem idealistům, ale to je ten základní problém. Mne jako lékaře nemá co zajímat nějaký kolaps péče. Mne zajímá, abych se vešel do zákoníku práce a měl slušnou work-life balance. Zajištění personálu je v gesci ředitele, však je za to placen.
A o tom jsem výše psal - pokud se sebou nenecháte orat, zvládnete leccos. Pokud se necháte vydírat "blahem lidu", tak umřete na přepracování. Na mém pracovišti (fakultka) se do přesčasových 416h / ročně vejdeme. Moje sestra gynekoložka (velký nefakultní špitál) měla kdysi i osm služeb měsíčně. Pak nakráčela k primáři a řekla že max čtyři - když jí řekl "ale to ostatní budou sloužit o to víc", tak mu řekla "to mají blbý - já se chystám otěhotnět". A jak řekla, udělala.
P.S.- jediné co mne dokáže vytočit jsou takové ty diskusní kecy typu "dochtořina je poslání, makejte holoto a buďte rádi, že Vás dělnická třída nechala vystudovat" - ale tyhle kecy si stejně všichni nechají jen na internet, do obličeje to neřekne nikdo (na to mají pacienti až příliš vyvinutý pud sebezáchovy).
Anet_
napsal(a):
Ono nejde nastoupit na interní oddělení a mít zároveň 1,0 úvazek a dodržování pracovní doby?
Jsou oddělení kde to jde, jsou oddělení, kde to nejde. A jsou to dvě věci, od sebe odlišné:
- (některé) velké nemocnice rády berou na malý úvazek, protože vždy najdou nějakou "interesovanou duši", které vysvětlí že se hodně naučí a že "holt" pro ní úvazek nemají
- malé nemocnice mají s dodržováním zákoníku práce více problémů (protože mají málo lidí, což není jen otázka finanční, ale hlavně toho že ty lidi prostě nemají).
Začíná to tím, co Vy nabídnete po škole. LF v ČR končí cca 1000 studentů ročně. Tedy "mít diplom" je podmínka nutná, nikolivěk postačující... Umíte jazyky? Máte nějakou pracovní zkušenost? Byla jste činná v samosprávných organizacích? Jiné dovednosti? Stáže? Čím více toho máte, tím snáze si vyberete (a tím větší je šance, že Vás budou chtít a [třeba] nebudou prudit s PhD a částečným úvazkem).
Nu, tisíc možností, tisíc vysledků...
Asi to moc nepůjde, když:
- budete mladá internistka z Písku (například, abych nejmenoval mladou internistku z Písku u nás na stáži), budete mít osm služeb, po službách se domů nechodí = nebudete mít čas
- budete mladá kardiochirurgině z IKEMU (například, abych nejmenoval tamější zvyklosti), budete dělat dvaatřicítky na sále a k tomu před odchodem domů vizitu = nebudete mít čas ani sílu
- budete mladá lékařka pracující ve fakultní nemocnici na 0,2 úvazku + PhD = nebudete mít prachy
Asi to půjde, když:
- nastoupíte na 1,0 úvazku
- nastoupíte do nemocnice, kde je dodržován zákoník práce (průměrně max 8 hodin přesčasu týdně - což znamená nejen jít po službě domů, ale třeba dostat volno ve všedním dni za sobotní službu)
- vyberete si rozumný obor (problematické jsou obory chirurgického ražení)
- (v konjunkci z výše uvedeným) budete schopná se "brát za svá práva" (aka: nenecháte se sebou orat).
A ještě - je fakt dobré, když jste na to dva. Holky co jsou samotné se dost otáčí, ale to asi nejen ve zdravotnictví.
Abych byl konkrétní - nastupoval jsem v roce 2003 na 1,0 úvazku (ano, nabízeli mi částečný + PhD, ale vysvětlili jsme si to), první kůň 2004, nákup ruiny 2005, koně doma 2008. Nemám pocit že nuzujeme finančně ani odborně asi úplně nestrádám (atestace, PhD, doc - vše postupně, jak to život přináší).
Každý, kdo dává takovýto dotazník by měl vysvětlit, k čemu ho přesně chce, jak formuluje výzkumné otázky a hypotézy, k čemu (krom event. pseudotitulu) bude výsledek využit a jak se (nejen) respondenti k tomuto výsledku dostanou.
Bez výše uvedeného to není "slušně požádat", ale drzost a loudění.
A to nehovořím o tom, že ten dotazník je velmi amatérský a zjevně ani není dynamicky generovaný na základě odpovědí (například zaškrtnu že nedekuji a pak se zeptá, kolik těch dek mám). Prostě garbage in = garbage out.
Samozřejmě, mohl byste po prodávajícím chtít (minimálně) úhradu vynaložených nákladů. Dle NOZ §1729...
Pokud už jste tam posílala veterináře, jistě jste měla legitimní očekávání koupě (a naopak, prodejce - pokud akceptoval prohlídku Vámi hrazeným veterinářem - tímto Vaše očekávání bezezbytku potvrdil.
Ale je to na Vás... Asi ty prachy za ty nervy nestačí (a naopak, člověk by neměl kupovat cokoliv od nesolidního prodejce).
Tak u klasického vozíku stačí vyndat prostřední přepážku a je tam místa dost. Vymýšlet 1,5 koňák je IMHO naprosto zbytečné.
Jinak, já jsem v tomhle trošku extrémista, takže podle mne je ideální mít přepravník vlastní - už jen pro mimořádné případy (nevím jak se shání přepravník ve tři ráno pro cestu na kliniku?). Nehledě k tomu, že nikdo si toho svého koně neodveze s takovou láskou a péčí, jako majitel. Samozřejmě není nutné kupovat vlek nový, na trhu je docela slušný výběr starých do sto tisíc - ty když jsou v pořádku a dáte je pod střechu, tak přežijí dalších padesát let.
Rif - zubaři (budoucí MDDr) mají objem teoretické výuky opravdu +- identický s všeobecňáky (MUDr.). Ovšem v klinických předmětech se to už liší více, ostatně MUDr. trvá 6 let a MDDr. "jen" pět. Čímž nechci kolegy MDDr. nijak dehonestovat, taky to nemají jednoduché, stejně jako my.
Já si teda furt myslím, že lepší je živit tak, aby mohl mít našinec koně jako koníčka né jako nutnost - tedy jakoukoliv hodnotnou školu typu práva, humánní medicína, ekonomie, informatika. Ale když už by mne měli koně živit, tak bych taky volil tu MVDr., tam jsou možnosti široké, zatímco bez MVDr. si legálně opravdu veterinární léčiva nepodáte.
Všechna ta fyzia jsou spíše "rovnáky na ohejbáky". To je jako u těch, co vystudovali různé "právní vědy" (čti: "soukromá vysoká škola honosného názvu"), ale nikdy se nemohou věnovat třeba advokacii, protože nevystudovali "opravdovou právnickou fakultu".
Upřímně... Pokud si budete půjčovat hengr na učení nastupování, volte nějakou "profipůjčovnu" s pojištěním - tedy řešte, co se stane, pokud vlek poničíte. Nepůjčujte si vlek od kámosů, protože s nimi budete opravdu špatně řešit problémy typu "prokoplá laminátová bočnice". Takovéhle situace vyústí buď ve ztrátu kamarádů, nebo nákup nového vleku. Riziko poškození při učení je mnohem vyšší, než při pravidelném používání. A rozhodně, když už ho budete mít, připojte si ho k autu - není nic lepšího než převržený přepravník při nastupování.