
lukasel
Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Nenalezeny žádné fotografie zvířat
Naposledy přihlášen: 21. 11. 2022 20:18:52
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Moje zkušenost s ozivovanim telete: můj bývalý vedoucí praktikoval myšlenku že se kravy v době teleni v noci kontrolovat nemusí že se telata ráno pobírají... Jednoho rána prijedeme do práce procházíme chlív a z kravky couhaji nozky s oteklym jazykem. Kráva byla na pokraji sil nicméně tele jsme vytáhli ale nejevilo známky života, mrtvolne oko žádný náznak k nádechu ale srdíčky bilo. Kolega na mě ser na to napisem, že bylo mrtvý. Říkám zkusím to. Vzal sem plastovou trubku co sem nosil u sebe na přehánění vložil sem ji teleti do krku aby byly volný dýchací cesty a začal resuscitaci(ale bez dýchání z úst do úst ) byl sem za největšího idiota nicméně tele sem zachránil což bylo pro mě důležité a družstvu sem dal výpověď. Takže jak říkám dokud bije srdíčko šance je.
pajca
napsal(a):
Velmi dobře napsaný postup při porodu. Jenom ještě doplním to, že když je velké tele
a zůstane zaseknuté za pánev rodičky svou pánví, jak ste zmínil, ono je to ve
skutečnosti za kolena, je potřeba zadkam telete v pánvi rodičky pootočit. Tím ale nechci
vllastu stresovat, stane se to jen někdy. Když je správná poloha telete, není potřeba
spěchat s taháním, ať se porodní cesty samy děložnímy tlaky uvolňují.
Díky za poznatek zrovna v úterý se mi tak sekl býček... Pořád je se co učit
Tak nějakou praxi u porodů máte aspoň teda te poporadni péče ač u jehňat. Je to v podstatě stejné.
V první řadě si sežeňte nejakého chlapa k sobě kdyby byla potřeba síla. Připravenost vybavení je samozřejmé to snad nemusím psat. Je dobré mít u sebe gel nebo aspoň stolní olej, který použijete na vymazání porodních cest(není to nutné ale v krizových situacích to pomůže). "Akutní" stav kdy tele půjde ven co nevidět je prizvedly ocas rozvolněné svalstvo kolem kořene a chování nastávající(není to pravidlem) Jakmile to přijde není potřeba panikařit. Podle možností si natavajici zavřete do menšího prostoru nebo na volný úvaz a chytněte do ní a zjistěte jestli v porodních cestách jsou obě PŘEDNÍ nozky a hlava(ta by měla být mezi nozkama) pokud ano je dobré použít např. stolní olej k namazi protože jak známo kdo maže ten jede. Poté nasadíte porodní provázky upevnite ke kolikum a začněte pomáhat jakmile matka začne tlačit. Pokud je těle větší je dobré pomahat ohrnovanim obchodu. Největší místa jsou hlavička a pánev. Pokud se vám tele sekne za pánev a tím pádem má volný hrudní koš vyčistěte mu svižně tlamku a nozdry od hlenu tím získáte šanci, že když bude problém ho vytáhnout přes pánev může se nadechnout. Pokud jde tele zadkem je to problematictejsi v prvni rade dejte ocásek mezi nohy, namažte uvažte jako u přední polohy a začněte pomáhat. Jakmile jste v půlce telete a přetrhne se pupeční šňůra není čas ztrácet čas tele musí ven jinak si lokne. Kdyby náhodou se tak stalo poveste ho za zadní nohy ať znej může vytéct plodová voda. Nevím jak ostatní ale já se řídím: dokud bije srdíčko je šance jen se musí pomoct. Vše musí probíhat s citlivou silou.
Snad sem to napsal srozumitelně. Držím pěsti a dejte vědět jak ste dopadli.
U velkých krocanů je problém, že mají těžká prsa takže se blbě otáčí v bubnu a u kusů přes 10kg musím nejprve pustit škubačku až potom vložit kus jinak má motor co dělat.Je to zkušenost s mým strojem otázka je jak bude fungovat ten váš může být i lepší. Kupoval sem škubačku na malavelkafarma.cz
U škubaček na vrtačku je plus luxusní cena a pro chovatele co dělají pár kusů i dostatečný výkon.
U škubaček bubnových je plus že najednou vložím např. u kuřat 6 kusů pustím počkám cca 40 vteřin vytánu a jedu dalších 6 kusů minus je pořizovací cena.
Není na škodu si stroj omrknout naživo pokud je to možné jinak jak píšete papír snese všechno a někteří toho dokáží značně využít.
Mám průměr bubnu 55cm dělám v ní kuřata, kaceny, husy a krocany. Kvalita oskubani závisí na správne teplotě vody na páření. U hrabavé mi postačuje 62-65°C u vodní o 10°C víc. U vodní při páření prohrabuju peří aby se voda dostala tam kam má. U krocanů odrezavam běháky u hus konce křídel s letkami(chtěli je včelaři). Je to o praxi pri první várce sem musel všechno zjišťovat vychytat nedostatky a potom už to šlo pěkně.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Bez ohledu na to, co vás učí ve škole, mezi lidmi je vyjádření spokojenosti se službou "něčím navíc" úplně normální. není rozdíl ve spropitném v korunách a mezi krabičkou domácích vajec, nebo čokoládou.
není to žádný úplatek, protože úplatek z definice jsou peníze bokem sloužící k poskytnutí nějaké výhody bokem. úplatek je, když dáte peníze, abyste dostala státní zakázku, nebo abyste přeskočila ve frontě na cokoliv, nebo abyste dostala službu, která "veřejně" dostupná není, třeba lepší léčbu, za kterou si legálně připlatit nemůžete.
tak maximálně to může štvát stát jakože šedá ekonomika, to jo. ale vzhledem ke způsobené škodě na babiše stejně nikdo nemá, tak sorry jako.
Souhlasím a podepusuji se v plném rozsahu
Pokud vím, tak žádné rozbory krve se kvuli převozu nedělají. U převozu se řeší aby dopravní prostředek v kterém se dobytek převáží a řidič měl papír k převozu živých zvířat. Otázka je jak daleko se budou převážet a kolik kusů. Pokud vás nezastaví PČR tak žádný papir mít nemusíte (chápete co tím myslím)
Je to o osobní odvaze řidiče
Do 30km převážím traktorem v dobytčáku na delší trasu bych už řešil auto.
Dokumentum co musíte dostat ke zvířeti se nadává průvodní list skotu má dvě části a to A a B. V kartě se neuvádí vzhled a typické znaky jako u koně k označení slouží dvě ušní známky. Na co si dát pozor?! Zdravotní stav hlavně aby stádo z kterého budou brány bylo IBR prosté/negativni (co to znamená si najdete na netu), ať jejich tělesná kondice odpovídala stáří (aby to nebyli nějací nedomrlci),... V kartě je uveden původ zvířete i jeho rodičů, plemeno je uvedeno ve zkratce. Je potřeba zkontrolovat aby číslo náušnice sedělo s číslem co je v kartě...karta je stejná jak pro 100% tak pro křížence.
Je otázka jestli vaše krava je masneho nebo mléčneho plemene. U mléčné se dává množství šrotu podle fáze laktace u masné bych šrot až tak neřešil, dával bych ho maximalne jen na přilepšenou. Osobně naší nedavam jádro vůbec z důvodu, že přes sezonu je s teletem na pastvě, kdy je jak bečka a po přesunu v listopadu do chliva už nemůžu krmit ''silnym'' krmením z kvůli breznovemu teleni.
Čistě pšeničný šrot není dobré dávat, když tak 60% jecmene 40% psenice.
Http://www.milujuhovezi.cz/hovezi-maso/novinky/386-pro-zpracovatele-zmena-provadeni-domacich-porazek
Třeba to trochu objasní situaci.
Viděl jsem ukázku filmu Poslední zima ale nikde nemůžu najít kde ho stáhnout nebo se na něj podívat. Viděl jste ho někdo?
https://www.youtube.com/watch?v=DLCyhEIR6W4.