Dobrý den.Chtěl jsem se zeptat na posypávání podlahy holubníku vápnem. Jedná se o klasické vápno nebo jiné.Mám doma vápenný hydrát.Mohu ho použít.

draco nobilis napsal(a):
Idealni seno-z alpskych lucin,obhospodarovane za dotaci EU...To koupis napriklad v Hornbachu.Je kvalitni,malokdy plesnivi a moc neprasi.Jeste lepsi je z nejake ceske louky,ale pro nekoho to muze byt problem ho sehnat.A nejlepsi je si sam hlidat suseni,protoze i se senem jdou delat prasarny.
Idealni cerstve krmeni-Prestehovat se do stredomori...Z cerstvych rostlin jsou dobre klasicke jako smetanka,pampeliska,kokoska pastusi tobolka,ruzne druhy jitrocelu,vojteska(ale jen mlada),rasici listy akatu,dubu,buku,jasanu,brizy....
Doma pestovane-spenat,rukola,salat,polnicek,zeli,kapusta,kedluben,mrkev(strouhana na platky),jablka,banany(jen obcas),tresne,rybiz,jahody,boruvky....Z domaciho ovoce prakticky cokoliv co ji bude chutnat,jen neprehanet.Exoticke moc nedoporucuji,to je spis pro anolise a nektere zelvy stejne nad tim ohrnou tlamu.Zkus,ale v malem mnozstvi.
Doplnky-vitamix rep nebo roboran....
Dalsi-piskoty,varene kureci nebo file,moucni cervi,nitenky.....
NIKDY-kynute pecivo,hodne masa,jednostranna strava,cokalada a sladke....

Draco, to co jsi tady vyjmenoval je pro Geochelone pardalis NAPROSTO NEVHODNÉ, kromě těch travin. Doporučovat pro tyto želvy jakékoli ovoce, file, vařené kuřecí, piškoty apod je důkazem, že o těchto želvách nemáš moc dobré(ani ty základní) znalosti. Doporučuji prostudovat příspěvky na toto téma zde na Ifauně.

Chtěl bych zde otevřít diskusi na téma pyramidování želv.
Tato želva na fotografii má 10 cm dlouhý karapax. Je krmena pouze směsí různých travin a bylin např. pampeliška, menší množství jetele, jitrocel atd. Veškerá potrava je obohacována vápníkem v podobě sépiové kosti a Roboranu pro exoty. Nikdy nebylo podáváno ovoce ani zelenina. Osvětlení 40 min. denně žárovkou Osram ultra - vitalux 300 w.
Přesto je patrný sklon k tvorbě pyramidového růstu krunýře. Je zajímavé, že například želvy T. hermanni se stejnou potravou mají krunýře krásně rostlé a stejně tak G. elegans. Prosím proto o vaše názory, zkušenosti a případně i fotografie vašich chovů G. pardalis. Děkuji.

cizmon napsal(a):
Maxi,
mám jedinou radu. Změň jídelníček. Omezit čerstvou stravu a co nejdříve ji nahradit suchým senem směsí travin a bylin. Ono se ji to po tvém ročním překrmování moc nebude líbit, ale je to jediná možnost. Dokud ještě mikroflóra v žaludku tvé pardálisky není zcela zlikvidovaná. Suché listí a sušené pampelišky tvé pardálisce budou muset chutnat. Čerstvé krmení pouze přidávej a želvu napájej cca 1x za 14 dní. Na jaře přidej čerstvé traviny ale seno nesmíš vynechat. Karapax se spraví zhruba za 3 roky a počítej s tím, že želva ti poroste tak 3x pomalej než doposud. Za substrát namíchej písek s čímkoliv. Písek je nepostradatelný!!!! Pomáhá želvám trávit. Hodně úspěchů.

Děkuji za radu. Jídelníček jsem změnil a seno nedělá želvě problémy. Nezdá se mi ale to napájení 1x za 14 dní. I zkušení chovatelé želv doporučují denně čerstvou vodu.

viktor napsal(a):
Začátkem týdne proběhla na nemoderované diskusi emotivní debata o údajně připravovaném zákazu chovu evropských suchozemských želv a výhledově snad i CITES A. Prý to má v tajnosti připravovat Ministerstvo životního přostředí. Nikdo ze zúčastněných ovšem nesdělil konkrétní zdroje těchto dohadů. Osobně jsem trochu zapátral v kuloárech a ty mi sdělily, že nic jako zákaz chovu se nepřipravuje, možná jen budoucí zákaz dovozů vybraných skupin plazů. Což je rozdíl. Disponujete někdo relevantními informacemi nebo alespoň jejich střípky k uvedenému tématu? Díky. Viktor

Všechny ty informace o zákazu chovu evropských suchozemských želv mi přijdou nesmyslné. Nejspíš je to všechno jen cílená provokace, jak už se na nemoderované diskusi stalo zvykem.Existuje celá řada druhů zvířat, která jsou na tom stejně špatně jako želvy a se žádným podobným zákazem se u nich nepočítá? Daleko účinnější je ochrana lokalit a životního prostředí, kde se tyto želvy vyskytují, zpřísnění nebo úplný zákaz vývozu a obchodování s těmito zvířaty. Odebírat zaregistrované želvy chovatelům a jejich shromažďování v zoologických zahradách by nemělo žádný efekt a nejsem si jist, jestli by takové množství želv zoo zvládly. Stejně tak proběhly zprávy o zákazu chovu bojových plemen psů (většinou vždy po napadení dětí) a za chvíly už se o tom nemluvilo. Zákaz měl spočívat v tom, že by se vybraná plemena nesměla již dále rozmnožovat a současní majitelé by své psy nechali dožít.To se ale nedá uhlídat. O odebírání psů také nepadlo ani slovo, protože by to nebylo ani technicky možné.
Všichni chovatelé želv, by proto měli být klidní a neobávat se, že o své želvy přijdou. Příští rok bude mít nová vláda určitě úplně jiné starosti.

max napsal(a):
Ještě bych měl několik otázek na Gerryho.
Gerry, myslíš že pokud nejsou v teráriu žádné drobné kamínky nebo písek má to vliv na trávení želv. Potřebují určité množství písku v žaludku, aby to napomáhalo dobrému trávení a mohou z písku který požírají vstřebat nějaký vápník. Dále by mne zajímalo, jestli se při pyramidovém růstu mění i tvar kostry krunýře nebo pyramidují pouze rohovinové sťítky? Děkuji.

Jestli ještě někdo řešíte podobný problém, dejte sem pro porovnání fotku vaší želvy.

cislo.5 napsal(a):
Jiistě,to je vyčerpávající.S tím,že se mi nezdá důležitá skladba substrátu jsem pochopitelně nemyslel noviny,linoleum,nebo koberec,ale to,jestli je to zemina,drobnozrnný štěrk,nebo hrubší písek atd.To,že by měl být v dostatečně silné vrstvě je snad každému jasné.Jinak plně souhlasím.

Ještě bych měl několik otázek na Gerryho.
Gerry, myslíš že pokud nejsou v teráriu žádné drobné kamínky nebo písek má to vliv na trávení želv. Potřebují určité množství písku v žaludku, aby to napomáhalo dobrému trávení a mohou z písku který požírají vstřebat nějaký vápník. Dále by mne zajímalo, jestli se při pyramidovém růstu mění i tvar kostry krunýře nebo pyramidují pouze rohovinové sťítky? Děkuji.

Prosím o identifikaci hnízda. Který hmyz taková hnízda staví?
Děkuji.

max napsal(a):
Len, sulcaty bohužel nechovám.

Gerry, velice děkuji za tvé rady. Ode dneška jsem změnil v teráriu podmínky a želvy budou nocovat ve vlhčím a chladnějším prostředí. Doufám, že se ten krunýř dá ještě napravit a průběžně sem budu dávat fotky, jestli došlo k nějakému zlepšení.
Myslíš, že na pyramidový růst krunýře má větší vliv potrava nebo noční vlhkost?

len napsal(a):
Maxi,

máš zkušenosti s chovem G. sulcata? Koupila jsem si roční sulcatu - jsem začátečník, takže sbírám info kde se dá. Dík Len

Len, sulcaty bohužel nechovám.

nika napsal(a):
Já znám testudo hermanni, které jsou už odmala živené hlavně zeleninou, ovocem a občas i masem (okousávají kosti) a mají krásný klenutý krunýř. Žádné známky pyramidy, i když podle chovatelů a literatury je to potrava nevhodná.

Ahoj Gerry.
V teráriu je zhruba 6 cm vysoká vrstva směsi zeminy s menším množstvím rašeliny. Teplota pod žárovkou je 35°C, jinak je v teráriu teplota 30°C. Na nejchladnějším místě je 27 °C. Údaje o vlhkosti nemám, ale prostředí je spíše sušší.
Nevím, jestli to může mít vliv na růst krunýře, ale jako vhodnější podklad by se mi zdál písek. Jaký je tvůj názor?
Max.

max napsal(a):

max napsal(a):

max napsal(a):
Chtěl bych zde otevřít diskusi na téma pyramidování želv.
Tato želva na fotografii má 10 cm dlouhý karapax. Je krmena pouze směsí různých travin a bylin např. pampeliška, menší množství jetele, jitrocel atd. Veškerá potrava je obohacována vápníkem v podobě sépiové kosti a Roboranu pro exoty. Nikdy nebylo podáváno ovoce ani zelenina. Osvětlení 40 min. denně žárovkou Osram ultra - vitalux 300 w.
Přesto je patrný sklon k tvorbě pyramidového růstu krunýře. Je zajímavé, že například želvy T. hermanni se stejnou potravou mají krunýře krásně rostlé a stejně tak G. elegans. Prosím proto o vaše názory, zkušenosti a případně i fotografie vašich chovů G. pardalis. Děkuji.

max napsal(a):
Geochelone radiata - ..a já už jsem tu o nějaký ten pátek déle

Chováte Geochelone pardalis v bytě?

max napsal(a):
Geochelone radiata - ...a jsem na světě

Geochelone radiata - ..a já už jsem tu o nějaký ten pátek déle

max napsal(a):
Sebevědomý dravec

Geochelone radiata - ...a jsem na světě

max napsal(a):
Pyxis arachnoides oblonga

Sebevědomý dravec

green napsal(a):
Takdle se me vybarvil jeden z tercovcu v akvarku, poradi te mi co stim?

Fotka sice není moc dobrá, ale myslím, že je to Hexamitoza, tzv.děrová nemoc. Její léčení je dost obtížné. Většinou napadá oblast okolo hlavy a žábry. Z kůže mohou vystupovat malá bílá vlákna. Zkuste použít Metronidazol (Entizol). Tablety bývají po 250 mg, použijte tedy 1 tabletu na 50 litrů vody. Před použitím tablety rozdrťte v menším množství vody a pak roztok pomalu nalijte do akvária. Vypněte na týden filtraci. Po týdnu vyměňte třetinu vody a léčbu opakujte. Podařilo se mi takto terčovce vyléčit. V akvaristikách je také dostupný přípravek Hexamita, ale ten nemoc nevyléčil, ani nezpomalil. Při léčbě i po ní, je nutné chovat terčovce v co nejlepších podmínkách.
MAX.

max napsal(a):
Pyxis arachnoides brygooii

Pyxis arachnoides oblonga