jardagin napsal(a):
Takže, mi to nedalo a konzultoval jsem to dnes s odborníkem přes vyživu kraliku. firmi Dehaus panem Bartakem a bylo mi potvrzeno, že sladovy květ nema vliv na nějake potraty a nebo větši mlade a tak podobně.

O přesnější % v davce jsem ho požadal písemně.

Nechci se hádat, jen diskutovat. Sladový květ má vysoký poměr bílkoviny (působí na růst) a působí mírně projímavě (u králíků mám při zvýšené dávce vyzkoušeno). Proč teda sladový květ nevadí vysokobřezí samici, když (kromě kladného obsahu vitamínů) ji zatěžuje odbouráváním nadbytečných bílkovin, vysoký obsah bílkoviny = větší plody (známé u všech hosp. zvířat) a ještě může způsobit průjem? Teď se nebavím o vybalancované krmné granulované směsi s obsahem slad. květu, ale o tom, že si lidi koupí sypký slad. květ a odhadem po hrstích ho přidávají do krmiva. Dávkování sladového květu je podstatně přísnější než dávkování vitamínů, ovsa nebo ječmene a dá se tím toho dost pokazit. Osobně, když jsem začal sl. květ u králíků používat, tak jsem to trochu přehnal a králíci se doslova posrali. U samice týden před porodem to už může nastartovat problémy. To, co o něm já píšu, mám vyzkoušeno osobně a ne z druhé ruky, takže si za tím stojím. Neberte to jako útok, ale to, že sladový květ nemá na březí samice žádný vliv bych určitě neprezentoval mezi hobby chovatele, co nejsou zvyklí přísady do krmiva přesně vážit na gramy.

Jsou mezi sebou ty málo mléčné samice příbuzné? Je to převážně dědičný problém, pokud je výživa a zdraví v pořádku. Zkuste pořídit samici z úplně jiné krve a porovnat výsledek. Já osobně nedržím samici, která nedá mladým dostatek mléka. Pokud jsou mladí zabrždění z nedostatku mléka, jsou později náchylnější ke kokcidioze a mají celkově pomalejší růst. Navíc samice vybraná do chovu z takového vrhu často také není dostatečně mléčná. Jsou krmiva, která podporují tvorbu mléka (maliník, žebříček, vojtěška, slad. květ,...), ale dobrá samice musí uživit mladé i z normálního krmiva.

Mám konkrétní zkušenost s podáváním sl. květu březím samicím. Netroufl jsem si to dát králičím samicím, ale mezi malými odstavenými králíky jsem měl i morčata 1,2. Obě morčecí samice po celou dobu březosti jedly s králíky šrot, do kterého přidávám i sladový květ. Obě porodily přerostlá mláďata, která při porodu uhynula. Už na březích samicích bylo znát nezvykle velké břicho. Mláďata byla přerostlá, přestože šlo o početné vrhy (5+5). Od té doby jsou morčata stranou od mladých králíků a od sladového květu a, problém se neopakoval. Nejspíš jsou morčata jinak citlivá na složení krmiva oproti králíkům, ale určitě bych už osobně nerisknul dávat sl. květ jakékoliv březí samici.

Až moje čtvrtá fena mi přišla ve všem tak nadprůměrná, že jsem se rozhodl odchovat od ní štěňata, vyřídit si ChS a vstoupit do klubu. Není vůbec nutné odchovat vrh od každého jedince, který je nějakým způsobem schopný splnit podmínky chovnosti. Nechal jsem si z vrhu fenku a čekám, co z ní bude a vůbec ještě nevím, jestli ji uchovním. Předchozí vrh byl celkově nadprůměrný a volají mi zájemci o další štěňata, tak teprve zvažuju další krytí. Mám lovecké plemeno na práci a chov není priorita.

Pokud jste pevně rozhodnutá, že je nutné je utratit, pak je po jednom vemte a hoďte s nimi prudce o tvrdou zem. Zní to hrozně, ale je to fofr. Já jsem při takto početném vrhu radši vždy čekal a obvykle samice nějaké mládě omylem vynese na struku mimo hnízdo a tam pojde. To se stane, i když jí je zredukujete a pak jich je míň, než chcete. Posledně jsem u dvou samic měl 13,14 mladých a nezredukoval jsem nic a ani ony si je nevytáhly a krmil jsem je o měsíc delší dobu, ale šlo to taky a žádní zakrnělí chudáci to nebyli.

Doporučuju koupit nějaký minerálně vitaminový doplněk. Buď do vody nebo sypký nerozpustný do šrotu. Zvlastní zkušenosti můžu potvrdit, že říje jsou silnější a snad i díky vitaminovému dopingu jsou početnější vrhy a lepší mléčnost matek.

Gocz napsal(a):
Tiše vám závidím, ale taky přeji mnoho úspěchů. Já jsem na MM totálně vyhořel a s těžkým srdcem jsem prodával. Podle mého názoru to jsou nejkrásnější králící z těch, kteří se u nás běžně chovají a pokud se jejich chov takhle daří, tak to musí být opravdová radost.

No já si to nemaluju růžově. Předpokládám, že ty nejmladší samice budou dědit plodnost spíš po babkách a ne po matkách. Uvidím. Mm je jediné čistokrevné plemeno, které odchovávám a taky se mi moc líbí. Na maso křížím jiná plenena. Bohužel už mi ti dnešní Mm přijdou kulatější než kdysi, než se zušlechtili pomocí Vm.

Děkuji. Plánuju pořídit ještě jeden kmen a proselektovat si je na plodnost a nechávat si jen svoje samice a částečně i samce po plodných matkách.

Ten pán, co vlastní nebo spravuje ty stránky je přehnaně sebevědomý nafučený mamlas mimo realitu. Moc mě mrzí a tak trochu je mi trapně, že to musím psát sem, ale na jeho stránkách jsem nenašel možnost, jak to dát vědět přímo jemu. Tak snad si to přečte tady. Dovoluje si hodnotit budoucnost různých skupin plemen ohledně degenerace a např. u loveckých plemen píše: "Lovecká plemena psů
- zvěře ubývá a v zájmu zachování přírody nedoporučuji podporování existence loveckých plemen psů. Lidé za pomoci loveckých psů loví většinou buď pro ukojení svých sadistických potřeb (legální ublížení zvířeti), nebo pro kompenzaci různých komplexů (touha mít kůži šelmy či parohy nádherného jelena doma na zdi a chlubit se tím)."
Toto nemůže veřejně tvrdit normální člověk. Ze srdce mu přeju, aby se potkal při venčení s bachyní nebo kňourem a aby jeho pes ani kňour nebyl ten, co to odnese. A jestli má zahradu, aby mu ji denně plundrovala prasata a stromky okousali jeleni s krásnýma parohama.
Když jsem začal, musím napsat i vysvětlení. Dnes je daleko více zvěře než bývalo kdysi, což je z části vina nebo zásluha i myslivců. Podstatně méně je drobné zvěře, což je vina pouze zemědělců.
Mezi myslivci je daleko míň nebezpečných jedinců než mezi řidiči atd. Často taky se psem dohledávají zvíře sražené autem nebo poraněné zemědělskou technikou. Mezi lovecká plemena navíc patří i ta, co se používají často jako asistenční, canisterapeutická, pro pachové práce atd.(labrador, barváři, teriéři...) Bohužel velká část veřejnosti vidí tohle všechno podobně jako tenhle chytrolín, ale je to jen tím, že si myslí, že z paneláku toho vidí dost a nechají si namlátit klíny do hlavy z médií, která obvykle neukazují celou pravdu, nebo si ji rovnou upravují.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mozaik :souhlasím s Vámi, ale ten počet u Mm mě docela zarazil.Jsou čistokrevné?Tak to Vám od srdce gratuluji.

Právě, že jsou a samotného mě překvapily a v jejich případě jsem s takovým počtem vůbec nepočítal. Typoval jsem je na max 6 ks ve vrhu a počítal jsem s tím, že je případně podělím. V dalším vrhu je jich 11 a druhou jsem nezapustil. Možná má vliv na plodnost to, že dávám do vody supervit, nebo je to třeba vrozené. Obě samice jsou sestry z jednoho vrhu, kde bylo 5 mladých. Z té poslední generace nechám schválně samičku k chovu a uvidím, jestli plodnost podědila. Je po otci z vrhu 6 mladých.

Asi záleží na samci. Právě zabíjím králíky, jejichž matky byly připuštěny jedním samcem během 10min. Každá 1 skok, vrhy 13 a 14 ks, plemeno Mm. Je jedno jestli jeden nebo dva skoky, protože i v jednom skoku jsou miliony spermií a samice uvolní jen omezený počet vajíček. Dělám to takhle i s kalifornským samcem a výsledek bývá obdobný. Počet mláďat je ale z podstatně větší části závislý na samici.

Chovám psy s PP a úmyslné množení bez Pp se mi nelíbí, ale je to prostě věc poptávky. Je to úplně stejný případ, jako prodej sraček v supermarketech jako potraviny pro lidi. Je to taky jen věc poptávky a nižší ceny a s daleko horším dopadem (zdraví). Nemá smysl tady řešit tyhle věci, protože je nikdo nevyřeší, pokud nejde o týrání. Pro peníze se často množí i psi s PP a to podle mého názoru, který nikomu nenutím, je stejný hnus. Pes není hospodářské zvíře, aby se ždímal pro prachy. Poznal jsem případy, že chovatel měl doma několik průměrných chovných fen a každoročně každá vrhla štěňata s PP a i tyto odchovy s PP měly sem tam nějaké vady. Takovýhle chovatelé pak nadávali na množírny a bezpapíráky. Rozdíl mezi těmihle chovateli a množiteli je ale jen v těch papírech a ceně, morálka stejná.
Na nějaký takovýhle zákon klidně zadavatel-ka může zapomenout. Dokud lidi budou chtít psy bez PP nebo třeba salámy s chemickými konzervanty, zchutňovadly a barvivem a bez masa nebo např. levnější maso napumpované vodou a škrobem, tak se tohle všechno bude produkovat. Napsal jsem to dost zjednodušeně, ale prostě to tak je.

Ditt33 napsal(a):
Ahoj, chtěla bych poprosit o radu pro výběru granuli.
Mám mopsika,11 měsíců, a nejspíše má alergii na nějakou složku granuli. Dávala jsem Brit Care, ale pejsek se drbe, tak bych zkusit něco lepšího, nejlépe úplně bez kureciho, obilovin, jehneciho.. Bylo by lepší veterinární krmivo? Někde jsem četla, ze muže být problém i ve způsobu zpracování granuli.. budu rada za každé doporučení, diky.

Pokud se drbe, jako první bych zkusil vysadit lepek, tzn. vyhnout se pšenici a pokud možno všem obilninám a krmit maso, zelenina, rýže nebo bezobilné granule. Mě se osvědčila kombinace jehněčí s rýží, případně losos.

Je víc možností. Pravděpodobně bych si tipnul nižší teplotu s příliš vysokou vlhkostí. Tím se stane, že zárodky nedostatečně vyschnou, jsou velké a hotová housata nemají možnost se hnout ve vejci, aby se vyklubala ven. Pak jsou ještě tyhle problémy při na bílkoviny příliš bohatém krmení chovného hejna. Měl jsem dost podobné výsledky při prvním líhnutí kachen. Přidal jsem 0,5°C, ubral trochu vlhkosti a dělal větší výkyvy teploty - delší chlazení. Změna byla překvapivě velká. Ne vždy je úplně pravda to, co vám ukazuje termostat a taky se podle mě přehání s vlhkostí u vodní drůbeže.

Pekingská cherry valey je jen jedna z linií plemene pekingská. Žádný mezidruhový kříženec, tzn. plodná. Lidi, když vidí nebo slyší slovo hybrid, často dál nepřemýšlí a berou to jako neplodný kus. Odchoval jsem mraky mulardů po pekingské ch.v. a funguje to. Ve 3 měsících zmasilejší než pekingská a nevím proč, maso chuťově téměř shodné s pižmovkou. Ještě mi přišlo příjemné, že tito mulardi, přestože byli barevní po otci a někteří skoro černí, byli po oškubání úplně čistí bez pisků v kůži. U tmavé pižmovky bývá po oškubání viditelné barevné peří v kůži, tady to tak nebylo. Ještě mám jednu zkušenost a to tu, že přestože se říká a všude opisuje, že délka inkubace vajec mulardů je podle druhu matky, u mých to bylo něco mezi, tj.30+ dní.

Díky moc.

Dobrý den, králičí genetiku neovládám, proto se zeptám tady. Jak je možné dostat do masného typu králíka tříslové zbarvení? Předpokládám, že přikřížením třísláka, ale do jakého zbarvení a jak postupovat v dalších dvou generacích? Nevymýšlím nové plemeno, jen se mi toto zbarvení líbí a králíky mám na maso střední a obří, což nechci měnit.

Zdravím. Chci se zeptat zkušených na to, jak úspěšné je v praxi roubování švestky a blumy koncem léta v druhé míze a dále, jaká bude afinita, pokud na švestkové semenáče a odkopky naroubuju rouby nebo očka blumy. Vím, že nejlepší dobu pro roubování jsem už letos propásnul. Nedokázal jsem odhadnout správnou dobu odběru roubů kvůli teplé zimě. V období, kdy se doporučuje odebrat rouby, byly už na tom konkrétním stromě pupeny větší, než by měly být.

Já jsem si první líheň udělal z lamina, které je omyvatelné a dokoupil jsem ventilátor, termostat a topnou spirálu. To lamino jsem zvolil proto, že není problém si ho sehnat a nechat uříznout na požadovanou míru. Líheň je to spolehlivá, ale ve finále nevyšla levněji než nějaká levnější sériově vyráběná. Místo výroby další líhně jsem koupil Cleo 5 (reklama není úmyslem) a musím říct, že vyjde skoro levněji a je bez problémů (kachny, husy, kuřata, perličky). Proto z vlastní zkušenosti nedoporučuju dělat líheň doma z nakoupených kvalitních dílů a časem ještě dolaďovat detaily. Pokud plánujete líheň jen na 42 vajec a potřebujete sehnat nějakou plastovou zavírací krabičku, myslím, že automatický obraceč jsou taky vyhozené peníze. Ruční otočení 42 vajec trvá kolem minuty a při tom i zjistíte, jestli mají na dotyk všechna vejce stejnou telotu a zkontrolujete stav vody v odpařovací nádobě. Asi jsem Vás svou odpovědí nenadchnul. Pokud už máte věci posháněné, pak doporučuju to lamino a třeba i vyříznout a zasklít malé okénko, kterým uvidíte dovnitř + vyvrtat malé dírky pro výměnu vzduchu ( ty zpočátku inkubace přelepuju izolepou).

Loni jsem kamarádovi líhnul perličky a některá vejce měla stejně hnědě zbarvenou skořápku bez kropenkování a vylezly z nich normální perličky. První dojem je maranska, možná barneveldka, ale pokud není známa hmotnost vajec, pak i ta perlička může být možnost.