No my zaháníme navečer na dojení domů. Tak si sítě přesunuju v klidu bez "asistence" zvěře... (o:.

Díky moc všem za odpovědi, jste hodní... No je mi tak nějak jasný, že to nebude snadné vykoumat. Jo jo, Hippie, ideál by byl přesouvatelný ručně, ale pomalu se s ním začínám loučit )o:... Košaté stromy by byly super, profesore, ale nejsou (minimáně ne všude, kde pasu... )o:
Matňáčku, u ovcí taky déšt neřeším, ale se slunkem je to v létě horší... A kozám silnější déšť vadí, i když naše to tak nehrotí jak se o kozách obvykle píše, a v lehčím deštíku se klidně pasou, ale silnější déšť nemají rády (o: Asi to dopadne na nějaký starý vozík i když vidina vyjíždět co tři dny s vozem do terénu mne neláká... NO leda si pořídit koně a něco co mi bude přetahovat on... Ale pak aby to bylo ještě větší, aby se tam taky schoval (o:.. Nebo že bych zapřáhla kozy? (o:
Pane Tau, se sítěmi mám osobně zkušenost dobrou - sice se mi velmi rychle potrhaly, jak do nich občas nějaká popletená splašená koza či ovečka při přehánění vlítla, nebo taky divoká zvěř v noci, ale v podstatě to neovlivňuje funkčnost - alespoň pro mne ne - potrhaná místa svážu a je dobře - vedou stále pěkně. Kozy i ovce mi sítě pěkně respektují (i když to může být i proto, že je často posouvám, takže mají stále co dobrého do huby uvnitř ohrady), dobře se s nimi manipuluje - mám 4 padesátimerové sítě a během hodiny mám většinou ohradu přesunutou, pokud neřeším složitější terén (jedni lidé mi říkali, že mají takovou ohradu ve dvou přesunutou za dvacet minut - no takový borec ještě nejsem (o:
Nepříjemný je terén s křovím či s drobnými keříky - do těch se sítě stále chytají a zamotávají - tam v sítích nepasu a natahuji tam normální lanko na tyčky... No nemám ale těch zkušeností tolik - jsem začátečník a v sítích pasu teprve rok...

Zdravím, pasu 20 koz a 10 oveček v sítích, které posouvám co tři dny a potřebuji vymyslet na léto a na deště přístřešek, který by mohl cestovat s nimi. Máte nějaké nápady, vlastní zkušenosti? Aby to bylo snadno přesouvatelné, odolné kozám (o: a zároveň aby se tam všichni vešli? Viděla jsem tu na diskusích spoustu prima nápadů jako starý stůl apod., vše ale pro mé potřeby poněkud malé (o: Nebo to řešíte ještě nějak jinak? Díky za každý tip či nápad!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Takže je to tak, že když si člověk chce oficiálně schválit prodej ze dvora a domácí sýrárnu, je prvním krokem zajít na okresní veterinární správu a zeptat se, co od něj všechno budou chtít?

verulinka napsal(a):
Chci se zeptat, my jsme udělali nový chlívek, jen nemáme udělanou podlahu, nevíte, z čeho je nejlepší, zda také ze dřeva? jsem začátečník a předpokládám, že i když budu mít nastlanou slámu, byla by jim na zemi bez podlahy zima..děkuji.

My máme chívek s hliněnou podlahou (čili bez podlahy (o:) a necháváme kozám hlubokou podestýlku (to znamená, že se průběžně nekydá, ale jen stále přidává suchá sláma - naše kozy si tedy přidávají seno z krmelce (o:) a mají od země krásně teplo - úplné podlahové topení (o:.

roklanka napsal(a):
Hermafrodit může vypadnout i když jsou oba rodiče rohatí, je to sice vyjímečné, ale může. Pokud je hermafrodit skrytý, nepozná to nikdo. Viditelného hermafrodita slušný chovatel ubytuje v mrazáku a neprodá na chov, maximálně na maso.Kozičky do chovu prodávám i po bezrohých a ještě se ni nestalo, že by to byl hermafrodit.

No právě mi jde o to riziko skrytého hermafroditismu. Že bych nerada, aby si od mne někdo koupil draho hezkou kozičku a pak zjistil, že je vlastně k ničemu... Že je to možné i u rohatých mne překvapuje..
Takže se to bere jako riziko kupujícího, že se z toho může vyloupnout skrytý hermafrodit? Díky za příspěvek!

Zajímalo by mne, jak řešíte porody v případě, že máte několik koz připuštěných ve stejný den. Rozdělujete chlívek na větší množství porodních boxů (nám se letos prskalo asi 6 koz v jeden den - a všech 10 v jednom týdnu) nebo je necháte volně ( na co je v takovém přípdě třeba dát pozor), případně jak jinak to řešíte?
Díky moc za tipy! Petra.

Chtěla bych se zeptat, jak řešíte prodej koziček po bezrohých rodičích, kdy není 100% jisté, že se z nich nevyvinou hermafroditi. Naše kozy mají pipku každá jinou, některé - i rohatky - mají více jakoby tu kuličku značící hermafroditismus, některé vůbec. U jedné nám zkušená chovateka říkala, že to bude spíš hermafrodit a za měsíc z ní (tedy z té kozy) "vypadl" krásný kozlíček (o: Přijde mi, že třeba některé mají náběh na hermafroditismus, ale ještě v pohodě mohou mít kůzátka a dojí dobře, že s jistotou to člověk zjistí, až po připuštění.
Ale co když budu chtít prodat tříměsíční kozičku? Prodáváte ty po bezrohých rodičích levněji kvůli tomu riziku nebo máte nějaké spolehlivé způsoby jak hermafroditismus vyloučit? Nebo jak to řešíte (když už tedy máte bezrohé oba rodiče - že je lepší mít jednoho rodiče rohatého, už teď chápu (o:)? Díky!

No a dalo by se s tím něco dělat? Kam se obrátit, když chci něco na tom změnit? Jak psala zadavatelka - stránky SCHOK jsou zoufale nepřehledné a postrádající informace... Rozuměla bych tomu tak, že ti, kdo stanovují pravidla pro uchovnění kozlů a beranů, chtějí, aby si plemena zachovala určitou velikost, a že dnes se může snadno stát, že člověk může i kozla - záprdka - vyhnat pomocí granulí do rozměrů normálního kozla. Proto třeba se stanovily minimální váhy tak, aby na ně bylo granulemi možné vyhnat jen kozly s potenciálem slušné velikosti. Každopádně je to podle mne dost nešťastné a mělo by se to změnit - třeba i stanovit nižší kritéria pro kozly a berany živené přirozeně - muselo by se tedy asi nějak stanovit, jak dokázat, že zvíře bylo živeno přirozeně... Nebo povolit uchovňovaní přirozeně živených zvířat ve vyšším věku... Ale kam se obrátit?
Přidala bych svůj absurdní příběh - máme 18měsíčního AN kozla z dvojčat. V sedmi měsících, když se oba bratři prodávali, byl náš kozel větší než jeho bratr. My jsme kozla od té doby pásli a krmili senem, zbytky zeleniny, ovoce, trochou ječmene či ovsa na přilepšenou. Kozel je krásný, zdravý, s lesklou srstí a velkou chutí připouštět kozy, už po něm máme krásně vybarvená a krásně rostlá kůzlátka a nyní se opět neúnavně činí (o:. Váží však v osmnácti měsících 50 kg, čímž ani zdaleka nesplňuje požadovaných 60 kg, a protože může být uchovněn pouze do 18ti měsíců, už tuto možnost ztratil, a pokud bych chtěla dodržovat plemenářský zákon, měl by jít do klobás. Přesto, že má výborný původ, výborný exteriér i povahu, je velmi plodný a dává krásná kůzlata, protlačuje bezrohost a navíc se jedná o u nás vzácnou linii (jeho otec - nositel této linie, přišel nešťastnou náhodou o život). Mezitím lidé, kteří si koupili jeho bratra, se řídili radami zkušených chovatelů a každý den mu dávali 1,5 - 2 kg směsi granulí pro výkrm prasnic, obilnin atd. (se strachem, aby mu nezničili bachor). Tento kozel, který byl v sedmi měsících menší než náš kozel, má nyní 65 kg a na bonitaci získal známku ER. Takže mezi kozlem ER a kozlem nevhodným k chovu je jediný rozdíl - jak byli krmeni! Jako by to mohlo sebeméně ovlivnit, jací potomci po nich budou...
Myslím, že je to potřeba změnit a moc ráda bych věděla, co pro to můžu udělat, když jsem jen začínající chovatel? Je tu někdo zasvěcenější, kdo by mi poradil? Díky! Petra.

Já vřele doporučuji černý čaj - pomohl mi vytáhnouut kozu z dlouhodobého průjmu, když už veterinář nevěřil, že to rozchodí (o: Několikrát denně jsem jí donesla hrnek (litrový (o:) černého čaje (někdy jsem ho i sladila medem) a ona mi ho s nadšením vypila. Potom se postupně začala zlepšovat. (o: Petra.

Já posílám hlášení emailem bez vyplněného podpisu - prostě jen vyplním tiskopis "Hlášení o narození, úhynu,..." a pošlu emailem na ueovce@cmsch.cz a není s tím problém... Petra.

V jaké formě krmíte kozám hrách (pokud ho tedy krmíte (o:)? Když nemám možnost ho mačkat, můžu jim ho dávat celý? Nebo ho namáčet? Díky! Petra.

A používáte syrovátku čerstvou nebo kyslou?

Takže přidáváte seno spíše, aby měly co jíst, když nejsou na pastvě nebo když je pastvy málo, jestli tomu dobře rozumím? Nebo to má i nějaký zvláštní význam pro výživu?

No já jsem přemýšlela, že bych používala syrovátku k namáčení otrub - že by měly nápoj z mačkaného ječmene, ovsa, otrub a syrovátky... Nezkoušeli jste to někdo takto?

Zajímaly by mne názory a zkušenosti s krmením sena při pastvě - necháváte kozy v létě čistě na pastvě, nebo jim přidáváe seno celoročně? Petra.

Máte někdo zkušenost - ať už dobrou či špatnou? Už jsem z několika stran slyšela, že lidi dávají syrovátku zpět kozám, v jedné knize jsem ale naopak četla, že může působit průjmy, tak mám trochu strach - dávala jsem dřív syrovátku psům, ale vždy se z ní po..., ať už byla čerstvá nebo kyslá, tak bych nechtěla rozhodit kozám trávení... Na druhou stranu mi to přijde jako dobré využití (o: Petra.

Díky moc! A dojíte ty ovečky?

Chtěla bych tu navázat dotazem - zatím dávám kozám z jádra jen ječmen, teď se chystám nakoupit zásoby na další sezonu a mám možnost koupit pšenici, ječmen, oves, tritikale, hrách. Myslíte, že je lepší, abych kozenkám zpestřila jadrný jídelníček a složila ho z vícero druhů? Pokud ano, nechali byste spíš jen pšenici oves ječmen, nebo přidali i tritikale nebo dali tritikale místo pšenice či jiné složky? A hrách - máte s ním někdo zkušenost? Dává se kozám celý a v jakém množství? Omlouvám se za zelenáčské dotazy - ale raději bych měla nějaké informace z praxe než z tabulek...
Díky Petra.

Díky, to zní dobře.