Informace o uživateli:
-
Moje zvířata
Naposledy přihlášen: 22. 4. 2021 18:36:46
- Témata ve kterých diskutuji
- Mnou založená témata
- Moje příspěvky
Moje příspěvky
Zdravím,
hafuše bude příští měsíc 16 let, tak bych se chtěla vás zkušenějších zeptat, čím jí zlepšit kvalitu života. Ráno dostane granule,ale jen pár tak na zobnutí,když má chuť. Jinak je asi 10 let na barfu. Do masa jí přidávám kelpu,lososový olej a Aptus Apto-Flex,už se nám hůř chodí. Teď chci koupit Karsivan myslím,že tím nemám co pokazit.
Jaké jiné doplňky a vitamíny by jste nám doporučili? A ještě, když krevní testy, tak co mám chtít nechat udělat. Chodí tak jednou za rok a zatím byly dobré výsledky. Ale žiju v Anglii a celkově tu s přístupem nejsem moc spokojená. Vždy jsem radši připravená a trvám si na svém.
Děkuji
Děkuju za radu. Ve složení granulí se moc nevyznám, ale podíl tuku bych mohla pochopit i já. Teď jsem jí objednala Purizon pro kastráty kde je ho 12%,ale N&D se mi líbí víc,tak objednám ty. Myslíte, že by pomohlo,kdyby dostala víckrát denně konzervu a ne granule? Je to kočičí dáma, tak myslím, že něco shodit by mohla. Já jak jí vidím každý den tak mi to ani nepřišlo. Ale když se vás zeptají, jestli není březí,tak je asi něco špatně.
Zdravím,
potřebovala bych trochu zhubnout kočičáka a nevím,jak to udělat správně. Věk 5 let,kastrovaná,matka obyčejná mourina,otec briťák. Aktuální váha 7,4 kg. Je celkem aktivní a má neomezený přístup ven. Chytá i myši, ale nežere je. Myslím, že pohybu má dost a rozhodně to není ležící pecivál. Ale veterinář řekl, že by měla něco shodit. Ráno dostává trochu sušenýho,kuřecího masa,přes den má na příděl granule (N&D,AATU,Orijen,Wolfsblut,Purizon) a večer dostává masovou konzervu. Na radu veterináře jsem ač nerada zkusila Hills dietní granule a po víc jak měsíci striktní diety a vážení jsem zjistila,že nezhubla vůbec nic,zato já jsem přibrala
Poradíte mi někdo, jak a čím ji správně krmit,aby šla s váhou trochu dolů? Jestli jí dávat častěji konzervu a omezit granule? Barf nepřipadá v úvahu. Zkoušela jsem hned,jak jsem si jí přinesla, ale ten odmítla. Uvařené kuřecí si dá max dva dny a pak už se ho nedotkne.
Žiju v Londýně a s hafušou pravidelně jezdím do Čech. Zatím jsou podmínky pro návrat stejné,ale na veterině mi řekli,ať se připravím na případnou změnu pasu. Ale ani oni zatím neví,co se bude dít a jak to bude. Tak uvidíme a zatím cestujeme normálně. Nejlíp si to zkontrolovat na tomhle odkazu. Jsou tam aktuální informace. Kdyby jste potřebovala nějakou radu,písněte.
https://www.gov.uk/take-pet-abroad
Zdravím,
kamarádky sestra má psa Akita inu, který je naprosto bezproblémový a k němu si pořídili fenku křížence nejspíš labrador x pitbull. Mají jí od štěněte a nejspíš nezvládli nácvik samoty. Fenka vyloženě trpí separační úzkostí,kdy po jehich odchodu systematicky demoluje byt a štěká. Je jedno,že tam má psího kamaráda,nebo někoho jinýho z rodiny. Evidentně si s ní neví rady,tak bych jim ráda doporučila někoho kvalifikovaného,kdo by jim a hlavně jí pomohl a napravil spáchané škody. Můžete mi prosím někoho doporučit? Děkuju
Zdravím, pojištění je určitě dobrý nápad. Žiju v Londýně a veterina tu opravdu není žádná sranda. Takže obě holky jsou pojištěný. Za sebe můžu doporučit Petplan. Mají tři varianty krytí a smlouva je vždy na rok. Já mám tu střední třídu a měsíční částka je zanedbatelná. Samozřejmě tam mám spoluúčast. Běžný zákroky jako je očkování, nebo zánět ucha si hradím, ale to je v pohodě. V případě operace jsem měla do 10 dnů peníze na účtu. Žádný průtahy a vykroucení. Veterinář vyplnil formulář, odeslal ho a já už pak jen dostala peníze.
"Půjčené" video. Tohle bych někdy chtěla zažít u tý mojí potvory.
https://www.facebook.com/NeverTrustASmilingCat/posts/1251764724920564.
Zdravím,
párkrát jsem se s hafušou stěhovala. Naposledy asi 3 měsíce dozadu po sedmi letech v jednom bytě. Ona je strašná závislačka, takže to moc dobře nesnáší. Byla hrozně nervózní, pobíhala za mnou jako stín a nedej bože, že jsem se přiblížila ke vchodovým dveřím. Byla neustále připravená k odchodu. Vzala jsem si týden dovolenou a byla s ní doma. Zabydlela jsem jí pelechy, misky a dodržovala všechny její rituály na který byla zvyklá. Po pár dnech jsem začala na chvíli odcházet, aby pochopila, že se za ní vrátím a tady teď bydlíme. Žádný úlevy ani rozmazlování. Prostě normální stav. Myslím, že za ten týden se s tím celkem dobře srovnala.
To s kočičákem to bylo mnohem horší. Ty se se změnou prostředí vyrovnávají mnohem hůř. S tou jsem si tedy užila. Ale váš je ještě prcek, tak by to mělo být jednodušší.
Fiona.Praha
napsal(a):
Dostala jsem otázku, na kterou neumím odpovědět a nechci zakládat další téma.
Nepoškrábou naháče ostatní psi při hře? Nepoškrábe se sám při drbání?
Naši mají 3 naháče, hrají si a lítají po zahradě, jak šílenci. Až na pár výjimek, kdy nejspíš prolítli křovím, nikdy nic neměli. Oni tu kůži nemají zase tak jemnou a slabou.
kobylatko
napsal(a):
No mě by spíš zajímalo jak se takovýmu člověku může dostat pes s PP do ruk.Když měla většinou psy s PP, pochybuju že by jich tolik našla v útulku když měla psů nespočet.
A ještě by mě zajímalo jak se o takový události dozvědí novináři.
Většinu psů s PP co měla normálně koupila, nebo to byly její "odchovy". Co si pamatuju, tak tohle byl třetí pes, co si ho vzala na převýchovu. Po prvních dvou se slehla zem a u tohohle si myslíme, že si ho vzala jako krycího psa, protože aktuálně má celkem novou fenku.
A novináři? Vůbec bych se nedivila, kdyby to rozmázl někdo ze sousedů. Leží dost lidem v žaludku a nikdo s tím doteď nic nedělal. Tohle je člověk, kterýmu nepatří do rukou žádný zvíře.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Na začátku chválihodné gesto...vezmu si psa, který už v minulosti napadl děti a převychovám ho...
nevím, jak daleko paní s aktivní převýchovou byla, ale pokud bych se takového psa ujala já a nevím, co bylo spouštěčem napadení dětí, tak budou bezpečnostní opatření při návštěvě dvouletého vnuka maximální.
Proboha, kdy už dospělí lidé dostanou rozum a přestanou to odnášet děti a psy...
Můžu jen konstatovat, že na převýchovu psa rozhodně nemá. Nebyl to první problémovej pes, co si vzala a nikdy to nedopadlo. Pes najednou nebyl. Nevím o co se pořád snaží.
Zmiňovanou paní bohužel osobně znám. Stalo se to u nás na vesnici. Je to kapitola sama o sobě. Její chov ať psů, nebo koček byl vždy zvláštní. Nepamatuji si, že by se u ní některé ze zvířat dožilo normálního stáří, ať to bylo jakekoliv plemeno. Vždy nějaká záhadna nemoc, útěk, nebo krádež. Byla i v televizi kvůli krádeži slepeckýho psa. Nemyslím si, že se u ní psi mají špatně v době, kdy je to dobrý, chová se k nim dobře, ale pak se vždy něco "pokazí" a pes je pryč. Měla už tolik psů, že by je jeden člověk za svůj život nezvládl. Přitom jsou to většinou psi s PP. Na neznalého člověka působí mile a jako odborník přes psy na slovo vzatý. Myslím, že i nejaký výstavy absolvovala.Opravdu toho hodně ví, ale praxe a realita je někde jinde. Je to dost zvláštní osoba a nějak to nezvládá. Podle toho, jak jí znám bych jí doživotně zakázala chov všech zvířat bez výjimky. Chudák prcek i pes. Co bude se zbytkem smečky je ve hvězdách.
Kdysi jsem byla v podobné situaci. Žili jsme na vesnici, pár hospodářských zvířat, jeden kocour. Nikdy žádnej pes, naši k nim neměli vztah. Jednoho dne se stal zázrak a dovolili mi nechat si starší toulavou fenku, co jsem chodila tajně krmit. Nebyl to žádný luxus, jaký si můžu dovolit teď, ale měla zateplenou boudu a vařila jsem ji. Po pár letech se jí na břiše objevila bulka, která se zvětšovala. Naši to odmítli řešit. Boule se zvětšovala a já neměla možnost, jak jí pomoct. Neměla jsem žádné peníze. Prosila jsem, nic. Stávkovala jsem, výprask. Nikdo, kdo by mi pomohl. Až když byla boule fakt velká, jelo se konečně na veterinu. Diagnóza byla pokročilá rakovina mléčných žláz. Operaci nám už moc nedoporučovali a taťka by jí stejně nezaplatil. Feňule se nechala ještě nějakou dobu žít a když se objevily první obtíže, nechala se uspat. Aspoň to zaplatil. On by jí totiž klidně zastřelil. Ne z necitlivost, ale on to tak prostě měl. Byl to můj první pes a těch pár let s ní bylo super, byla to moje nej kámoška. Dodnes si pamatuju tu bezmoc a zoufalství, že jsem jí nemohla ze své pozice pomoct. Takže zadavatelku chápu. Nemůžu pomoct s odvozem (pokud nejsi z okolí Sokolova), ale jsem taky ochotna přispět na vyšetření. I kdyby jí to jen mělo zkrátit trápení. Držím palce a případně mi dej vědět.