PiLnÍk napsal(a):
Pižmovky sice nejsou, tak úplně kachny, přesto jsou jedny z nejvhodnějších do začátků. Samy si vysedí vejce a o odchov se i krásně postarají, klidně sedí i 3x do roka. Ale my je necháváme jen 2x, těch 30 kachňat od dvou kachen bohatě stačí.

Potřebují pastvu, mladé i krmnou směs, když jsou větší vystačí si jen s pšenicí a pastvou, jako dospělci. Pochází z Jižní Ameriky, takže s tou otužilostí to nebude tak žhavé, může omrzat ozobí a nohy. Kachník nejlépe zděný, podestýlat slámou. Potřebují vodu, i když je dost zdrojů, kde se píše, že vodu příliš neocení. Ale z vlastní zkušenosti vím, že vodu dokážou náležitě ocenit. Obzvlášť samice dobře létají, ale pokud budou mít dostatek všeho,tak nehrozí žádné přelétávání plotu, popřípadě se může zastřihnout křídlo. Asi nemám, co víc napsat, kdyžtak se ptejte.

Já k tomu dodám jenom to, že sice ocení vodu, ale nepotřebují jí tak jako "pravé" kachny.

Co se týká létání, u mne létaly i kačeři. Neměl jsem ovšem "výstavní" pižmovky, ty jsou těžší a odchovával jsem dost extenzivně - měly k dispozici takřka neomezený výběh - louku, kde se pásly a navečer dostávaly buď granule na výkrm kachen, vařené brambory s pšeničným nebo kukuřičným šrotem anebo pšenici.

Kažodpádně jsem byl dost překvapený, když jsem jednou přišel domů a celý odchov od 2 kačen (asi 30 kousků) jsem měl na střeše baráku. Lidi si to fotili. Kačeny pak dělávaly okružné lety. No pohled pro bohy. Další odchovy už jsem víc hlídal a jak měly hotové peří, tak jsem porážel. Taky jsem více krmil jádrem, aby byly težší. Ale kachny i tak létaly dobře, kačeři jenom takové krátké přelety metr nad zemí 10-30m.

To jsme bydleli na polosamotě u lesa. Tam sice jsme pořád, jenom to, bohužel, už není ta polosamota. Takže to létání by mi už dnes neprošlo. Oni totiž lidi neradi vidí na svém pečlivě udržovaném trávníku kačeny a v bazénu je už neocení vůbec .

To nemůže dopadnout špatně ...

I když je nejlepší připouštět z ruky, měl jsem samici, u které mi to prostě nešlo. Tak jsem to udělal podobně a dal jsem ji na 14 dní se samcem do nepoužívaného kachníku. Zabřezla, datum vrhu odpovídalo připuštění 2.-3. den poté, co byly spolu. Ten velký prostor je důležitý pro to, aby měla samice (a někdy i samec) možnost útěku.

JPrevr07 napsal(a):
Časem jim vybuduji nějaký vybetonovaný výběh na kterém bude hlína a umělé nory. Teď (bohužel) nemám dostatek prostoru. 🐇 Převrátil

No tak se musíte rozhodnout, jestli chcete nějaké minizoo, anebo užitkový chov. To jsou trochu úplně odlišné přístupy.

Každopádně, když se vrátím k původní otázce - tak do těch prostor bych opravdu dal jenom po jedné samici. Pro víc samic s vrhem tam dost prostoru není.

Křížení s divokým králíkem Vám v tomto případě nic pozitivního nepřinese - vyberte si nějaké střední plemeno na maso, budete spokojenější. Anebo, když se spokojíte s pomalejší růstem, vemte si velké plemeno - Belgický obr, Německý obrovitý strakáč. S ohledem na větší prostor, který jim dáte, to může být rozhodně zajímavé. A kromě toho masa se budete mít i čím pochlubit. Může to být opravdu hezký pohled na samici s odchovem.

maxichov napsal(a):
nedostačujícím krmením

Nedostačující krmení je jedním z možných důvodů, ale ne jediným. Další příčinou může být nuda - koncentrace zvířat na malém prostoru, jindy impulzem náhodné poranění jedné slepice a pak z toho vznikne zlozvyk, který se hejnem celkem rychle šíří (jako u těch mých pižmovek).

Prvotní příčina pak už může odeznít, zůstává zlozvyk -kanibalizmus.

PiLnÍk napsal(a):
Nevím, nevím. Slepice jsou kanibalky a vražedkyně dokážou být taky, ale aby měly i střeva venku? To zavání spíš nějakým potkanem.

Taky jsem to viděl - slepice z velkochovu, kanibalizmus u všech, z 8 zakoupených 2 nebo 3 zůstali s visícími střevy, ostatní pak byly rozdělené po jedné, jak to šlo, než se jim poranění zhojily, ale jak se daly zase dokupy, začly znovu a tak byly zkrácené o hlavu. Prostě dobrý kauf.

A viděl jsem to samé v bledě modrém u sousedovic krůt. Tam střeva nevisela, jenom byly obrovské díry vedle kloaky a do nich nakladly mouchy vajíčka... Taky chuťovka. Z 5 krůt musel 2 zabít, ostatní dochoval rozdělené samostatně.

A mně se kanibalizmus objevil jednou taky - u jednoho odchovu pižmovek - tam si vzájemně oždibovali rostoucí peří na křídlech a ocasech. Nevypadaly hezky, ale dorostly v podstatě normálně. Ani předtím, ani potom se mi to už neobjevilo. Odchovávané byly na louce, kde krom trávy si nasbíraly slimáků, žížal, hmyzu, ale holt maso je maso a jak na to přišly a bylo to "po ruce", tak se to naučily všechny.

Do těch boxu bych dal po jedné samici., s mladými se budou mít luxusně. Smysl křížení s divokým králíkem mi poněkud uniká ...

Jestli má výtok, tak k veterináří. Pokud je slabý, může si ho stíhat olizovat a Vy nic neuvidíte. Takže nečekat, až se to zhorší. Průjem a zvracení sice může být způsobené krmivem, ale vyskytuje se taky u hnisavého zánětu dělohy a to je život ohrožující stav. Takže bych neváhal.

borax napsal(a):
Samice mládě sežere, když nemá přístup k vodě.
Někdy to udělá i prvnička.
To co se děje u Vás s téměř 100% jistotou dělá potkan.
Mladému postačí i 2 cm díra.
Souběžně s chovem musíte dělat i důslednou deratizaci.
Obzvláště když mimo králíků chováte slepice, kačeny apod.
To je ráj pro potkany!!

"To co se děje u Vás s téměř 100% jistotou dělá potkan." - souhlasím.

Samice, nejvíce prvničky, to někdy udělají hned po porodu v rámci úklidu - likvidaci placent, přiberou omylem i mládě. Myslel jsem, že je to i Váš případ - okolnosti nebyly více rozepsané. Pokud se to děje více dní po porodu, tak bych to taky připsal potkanovi. Myši to nedělají - ty se jenom přiživují na krmivu.

Mladá, někdy i starší samička může vytáhnout mladé z hnízda na strucích, pokud je u kojení vyrušena. Pak může mladé uhynout chladem. Ale není pokousané, nebo rozkousané.

Pripusiť znovu. Keď sa bude situácia opakovať, vyradiť z chovu.

Inak ja hniezdo kontrolujem hneď prvý deň po porode - kontrolujem počet, životaschopnosť, keby tam bolo nejaké mŕtve, tak ho vyhodím, aby nesmrdelo. Keď je samica pritom nepokojná, dám ju vedľa, aby neskákala do hniezda pri kontrole.

Je to příslušník rodu Notocactus, dříve rodu Eriocactus, aktuálně podle některých rodu Parodia, druhové jméno bych si jenom tipnul na "warasii" - t.j. Notocatus (Eriocactus) warasii.

Anebo se poptejte na výše uvedeném fóru. Tam chodí lidi, kteří tomu rozumí malinko více.

eli22 napsal(a):
To se mi teda nezná, zdá se me celkem ok. Nebo blbě vidím.

Jsem stejného názoru.

Olinko2021 napsal(a):
Akom systéme? Dostáva normálne zrno ale to čo som písala je otázka čo mu môžem dávať popri tom ako čerstvú stravu pretože zeleninu a ovocie mi jesť nechce...

Ale vážne ... základ je asi "zrno" - rozličné druhy prosa, trochu slnečnice, alebo konope (nepreháňať s množstvom). Keď nechce ovocie, prečo si myslíte, že bude brať korenie?

Korelu som nemal, iba andulky, ale mali by mať asi rovnaké nároky. Andulkám som dával jablko, mrkvu (píšete, že nechce), v lete aj listy púpavy, šalát. A ešte som pridával konáriky ovocných stromov na okusovanie (kora, púčiky) - samozrejme nepostrekovaných.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Při vašem systému krmení raději vyměnit korelu za morče nebo králíčka.

A přidal bych ještě česnek a slaninku ...

Je to tak - je silně napaden vlnatkou. Mechanické odstranění bude vzhledem k otrnění velmi obtížné, asi se neobejdete bez chemie. Vyklepnout z květníku, očistit kořeny, jak je uvedeno výše. Pokud budou kořeny v pořádku zasadit do vhodného substrátu pro kaktusy - dá se koupit v zahradnictví. V zimním období nezalévat a raději do chladu (5-15 C).

Pro záchranu nejzásadnější bude zbavit ho vlnatky.

Více si můžete počíst na stránkách kaktusového klubu plzeň - http://kkplzen.eu/index.php/forum/10-choroby-a-skudci/12363-vlnatka. Tam si pak můžete nastudovat i postup, jak dál s péčí o kaktus (sázení, zakořeňování, substrát, zalévání, umístění ...) Je zima, spousta času ke čtení.

"Kokcidiózu však u normálního chovatele jen stěží najdete, pokud si ji odněkud nepřivleče." - Já jsem reagoval na druhou část této věty. Ale myslím, že si v zásadě rozumíme ...

Jednu samici s vrhem jsem takto měl a bylo jim to ke prospěchu. Byla to ovšem jednorázová zkušenost.

Nevím, co udělá soužití více samic (jak sám píšete, museli by si zvyknout) a hlavně, jak by to vypadalo s vrhy. Tam už bych takový optimista nebyl - bál bych se přehuštění, soužití rozličně starých mláďat, přenosu chorob. Nevím jak o jak velkých prostorech se bavíme. Taky nevím, jak by jste chtěl uklízet - metodou "turnusů" - připustit najednou samice, odchovat mladé, odstavit (či porazit) mladé, vykydat hnůj, má to víc praktických otazníků. Vím, že když jsem chtěl alespoň částečně vyměnit podestýlku a vešel jsem dovnitř, lítalo to kolem mne a to byl jenom jeden vrh. Obtížnější by byla prevence - očkování - odchytávat králíky ve velkém prostoru. Má to prostě hodně otazníků.

Já bych se držel spíše samostatného ustájení jedné samice s mladými, větší prostor třeba rozdělit přepážkami. U známého jsem vlastně kdysi viděl takto ustájené samice s mladými - právě ve chlívku po praseti - každá samice měla pro sebe asi 2x1,5m. Prospívali dobře, netrpěli nemocemi, mimo občasného nafouknutí po zapařené trávě (krmily zeleným do jeslí, ale i tak se občas stalo).

horal napsal(a):
Jenom si dovolím poopravit jednu větu. Už nevím ve kterém příspěvku to bylo, ale i dvoukilový králík může dostat kokcidiózu, jenomže se málokdy projeví přitom ji může předávat potomkům nebo spolubydlícím či sousedům. Kokcidiózu však u normálního chovatele jen stěží najdete, pokud si ji odněkud nepřivleče. Jinak se vyskytuje v místech kde je špatná zoohygiena a špatná kvalita krmení.

Já si taky dovolím poopravit - kokcidie najdete u každého chovatele (pokud to není laboratorní chov), kokcidióza se rozvine tam, kde je špatná zoohygiena ...

To je taky důvod, proč boj proti kokcidíoze nikdy nekončí (ať už je to "jenom" ve formě zoohygienických opatření anebo přímo preventivní aplikaci antikokcidik, případně alternativních prostředků jako okyselování vody, Emanox atd.)

Myslím, že původní složení maggi bylo jiné (za našich babiček) a bylo zdrojem bílkovin (nebo aminokyselin) a pak by to dávalo nějaký smysl. Receptura se ovšem změnila a myslím, že nynější maggi je leda zdrojem soli (ale když chybí sůl tak to taky vadí - a možná opět dává smysl ?).

... taková úvaha ... která mi trvala příliš dlouho a Bodlinka mě předběhla ...

Vrzání zubama je projev bolesti břicha. Může být jak u kokcidiózy, tak i u enterokolitidy. Kokcidióza obvykle postupuje plíživě - pomaleji, takže pak nacházíme ty "pilky" na hřbetu, taky zimní období není úplně typické pro kokcidiózu. Enterokolitida postupuje rychleji - je to záležitost několika dnů, kdy máte z prosperujícího králíka mrtvolu. A pak je taky možný souběh.

Ve Vašem případě bych si spíše vsadil na enterokolitidu.

Porážka je v těchto případech dobrá volba, ale pokud to trvá více dní, tak už je to cítit v mase. Já tyhle králíky dávám psovi (po zabití a vykuchání).

1978milan napsal(a):
Je dobré nechat ji pár dní sedět na podkladcich, i když tahle konkrétní kvočna vezme všechno klidně hned.
Přijala vždycky všechno.
Každá ale nemusí cizí kuřata přijmout, i když mně se to nikdy nestalo.
Je dobré nechat sedet kvočnu v nějaké tmavší místnosti a kuřata podstrčit večer.
Přes noc si na sebe zvyknou a ráno je všechno v pořádku.

Taky jsem to tak dělal a fungovalo to.