Zdravím, dnes mě tak napadlo, jak je to s vyhrami sazejicich na dostizich, když kůň vyhraje, ale později se prokáže doping? V tom smyslu, že kůň vyhraje, sázejí si půjdou pro výhru a později se stane z důvodu dopingu vítězem někdo jiný. Asi těžko to budu z někoho tahat, nebo je výplata výher nějak omezena dokud nejsou známe výsledky dopingu?

Diky za odpovědi.

petrklíč napsal(a):
To je mi moc líto , zázraky se ale dějí a třeba se to koníkovi nevrátí, je dobré že normálně vidí, to je velké plus. Jinak je to tedy zajímavé, opravdu jsem o tom nikdy neslyšela, že by na toto určité plemeno trpělo, člověk je zase moudřejší. Moc vám a koníkovi držím palce.

Můžeme jen doufat, levé oko by snad mělo být do budoucna v pořádku, u druhého oka je to buď a nebo, nádor byl hluboký a veterinářka nemohla již dál řezat kvůli riziku prasknutí oka :-/ Já jsem o tom také nikdy neslyšela, takže jsem taky poučená do budoucna. Právě mi říkali, že hraje hodně aspektů k vytvoření nádoru - jednak plemenná dispozice, nadmořská výška, intenzita slunečního záření a věk - čím mladší, tím horší. Takže ideálně toto plemeno opravdu co nejvíce chránit před slunečním záření - maska s UV filtrem, a držet co nejvíce ve stínu :).

Ano, zrakova funkce zůstala zachována. Cytostatika i antibiotika dostává přímo do oka - cytostatika ve formě roztoku (kapek) a antibiotika v, masti". Bohužel je prý toto onemocnění caste a typicke pro haflingy, ojediněle se objevuje u appaloos. Děkuji, dnes jsem obdržela kompletní správu z histologie a není moc potěšující, tzv. sebemenší náznak návratnosti se musí rešit, ale otázka zůstává, jestli se bude dát nějak vyresit

Zdravím,

otevírám opět tuto diskuzi, jelikož se situace tročku pozměnila. Po akutním zhoršení druhého oka, jsme kobylku odvezli na kliniku, kde zjistili nádor na obou očích. Jediné řešení bylo odřezat nádor. Kobylka je nyní už u mě, dostává 2x denně cytostatika,3 denně antibiotika. za cca týden, pokud budou testy v pořádku, vysadí se antibiotika a nasadí kortikoidy, po dalších 10 dnech se vysadí vše a dle slov veterinářky: děj se vůle boží. Má otázka zní, máte někdo nějaké doporučení co udělat navíc? Dnes jsem začala k tomu všemu přidávat i homeopatika - arnicu a staphysagriu, na jaře mám podávat pampelišky. Něco dalšího? Problémovější je pravé oko, kde dle slov veterinářky nějaké z napadených buněk zůstaly, takže je riziko návratu. Chci pro ni udělat nyní i do budoucna co nejvíc - takže jí nyní co nejvíce ulevit a pokoušet se co nejvíce eliminovat návratnost.

Díky za rady.

Zdravím,

pořídila jsem své kobylce kloubní výživu, ale odmítá ji žrát. Smíchávám ji s jadrným krmivem, zalívám trochou vody, ostropestřcem, ale i tak sežere trochu s nechutí a zbytek nechá. Nemáte někdo tip s čím to míchat, aby to mělo lepší chuť?

Foto.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Zdravím,

včera u mě byla veterinářka naočkovat koně, když už jsem ji tu měla, tak jsem se jí zeptala na názor výrustku/boule na oku. Již když to měla kobyla čerstvé, tak u mě byla jiná veterinářka a podezřelé jí to nebylo, že pokud by se to zvětšovalo, tak by to řešila. Boule je pořád stejná, nemění velikost, tvar, barvu. Nachází se ve vnějším koutku oka, velikost cca 1-1.5 cm, prorůstá z bělima, je to pigmentovaná a, mapované. Podle názoru veterinářky je to téměř na 100% nádor. Řešení: Zajet na kliniku, nechat udělat testy a poté začít s chemoterapiemi či rovnou nechat vyoperovat oko. Mé dilema je takové, léčili jste toto někdo? Jaká byla úspěšnost? Cena za chemoterapie se prý pohybuje okolo 25 tisíc, i více, podle počtu ozáření. Jde mi o to, že jestli je vysoké riziko, že se nádor nevyléčí či se vrátí a kobyla bude muset podstoupit další chemoterapie, další bolesti (zatím to vypadá, že ji to nebolí, ale podle slov veterinářky, to má posléze rychlý průběh s velkými bolestmi), tak jestli není lepší jí rovnou bolesti nezbavit vyjmutím oka, nebo chemoterapie risknout a doufat v uzdravení a nenávratnost. Je to klisna hafligna,8 let.


Díky za zkušenosti.

avelanc napsal(a):
V poslední době začínají hodně řešit černou plemenitbu a to dost zpětně. Bacha na to! Při zápisu bez problému, všechno v pohodě a pak po letech se třeba nový majitel ozve, nebo někdo nahlásí a už se to prověřuje... V mém okolí dokonce došlo již ke dvěma návštěvám kontrolního úřadu, kde zjišťovali, jak mohlo dojít k nechtěnému připuštění. Určitě se na to zeptejte komisaře, příp. to nějak ošetřete čestným prohlášením majitele hřebce. Určitě ale zjišťujte, vážně už se to řeší...

Ano, to je pravda. Nyní se u nás také řešilo a dost zpětně! 20 let zpět, někteří koně, které chtěli prověřovat již jsou dokonce po smrti a majitel, který tuto ČP provozoval s tím prý bude mít velké problémy. Takže bych si to také pohlídala :).

Většina koní to pochopí rychle - vzít na vodítko, ukázat rukou s vodítkem směrem vzhůru, dát hlasový povel, případně vyskočit a ťuknout koně na plecích. Ale doporučuji to neučit. Pokud nevíte, co s koně dělat dál a nudí se, tak to není dobrý nápad, jak ho zabavit. Je to krásné když to kůň umí tak akorát na fotkách, nebo v cirkuse, ale toť vše. Velmi rychle se koně naučí, ale dost špatně odnaučují. Sama sem byla mladá a blbá a kobylu to naučila a pak jsem se 3 měsíce tloukla do hlavy, co mě to napadlo, protože do té doby bezproblémová kobyla, když jsme něco řešily, tak do té doby než to uměla, tak odpor či nedůvěru řešila maximálně odcouvání a funěním, od té doby co to uměla, tak se pokaždé točila, stavěla na zadní, vyhazovala, vztekala se jak jen to šlo. Není to opravdu k užitku, ale spíše ke škodě. Pokud to není super vyrovnaný kůň, který je suprově přijěždění a zvladatelný, tak bych do toho nešla a i tak by mi to bylo k ničemu, pokud bych to nechtěla využívat v nějaké show, apod.

Já bych asi neuvazovala. Už jen kvůli její bezpečnosti a hlavně, pokud se naučila, že když bude blbnout, tak docílí nějakého svého úspěchu - vy se jí začnete bát, odvážete jí, necháte ji na pokoji, tak jaký bude výsledek? Je potřeba jí nejprve vysvětlit, že po ni chcete, aby s vámi v klidu stála, aby si cítila ve vaší přítomnosti dobře, důvěřovala vám a zároveň respektovala váš osobní prostor a neohrožovala vás. Asi bych tedy nyní nic moc nezkoušela, dokud nebudete zdravotně ok. a až pak bych začala nějakou prací ve vetší prostoru - kruhovku nemáte, tak menší kus ohrady třeba a tam bych si urovnala základní věci. Konkrétně tedy respekt k vám a důvěru k vám. Aby byla schopná s vámi jen tak v klidu stát třeba několik minut, v klidu se nechala osahat aniž by jste ji musela držet, atd. Až pak bych přistoupila k nácviku uvázání. Každopádně, pokud se kůň naučí v klidu stát ve vaší přítomnosti je se svěšeným vodítkem na zemi, tak prakticky úvaz není potřeba řešit :).

Řekla bych, že záleží na konkrétním pojetí. Pokud mám koně, kterého znám, mám s ním alespoň základní věci vyříkaný a příjde ke mně, nastaví se, kde chce podrbat, aniž by mě nějakým způsobem ohrozil (nežduchl do mě, nepošlapal, apod.), tak budiž. Ale pokud si to ke mně kůň nakráčí, strčí hlavu až někam, odhodí mě, div mě nepošlape, že ho něco svědinká na hlavě, tak bych ho hnala rychlostí větru, protože ano, to už je důkaz jeho nerespektu ke mně. To si můžete dovolit vy, jako jemu nadřezená, ale ne on, jako k vámi podřazený. Pokud budete sledovat stádo, tak koně v žebříčku nahoře si příjdou otřít hlavu o kámoše pod nima, ale nikdy ne naopak. Jedna věc je drbání koní navzájem, druhá věc taková zkouška kdo s koho, když jeden kůň nadrzo vleze do prostoru koni druhému. Je to prostě zásah do osobního prostoru a to by se nemělo stávat. Jednou mi jeden pán poradil krásnou zkoušku osobního prostoru, kde zjistíte, jak moc je vám příjemný kůň v určité prostoru (tedy kde je váš osobní prostor a jak koni důvěřujete). Vemte si žabky, nebo jděte bosky ke svému koni a pracujte s ním ze země a uvidíte, jak blízko ho k sobě necháte jít, jestli ho budete chtít drbkat, jestli vám bude vadit jeho hlavě mezi vašema nohama, apod.

Také se nám to stalo. Je velice pravděpodobné, že to bylo jezdcem - tedy větším zatížením sedla. Kobylka byla též kulatějšího typu, bez výrazného kohoutku. Na klasický vyjížďkách - kratších, delších, teplo zima, stejné sedlo, podbřišník - bez problému. Problém nastal až při delší trase - 3 denní akce - větší zátěž na sedle - možná až kolem 10 -15 kg navíc oproti normálu (vybavení na cestu) - a to udělalo paseku - sedlo nebylo tak stabilní jako normálně - sem tam sjelo - dopředu, dozadu, do boků - a už po prvním dni byla kobylka dodřená :-/ Bylo to poučení pro příště - pokud bude větší váha, tak použít kvalitní dečku, případně poprsák a velmi dobře nasedlat a dotáhnout

rapotacka11 napsal(a):
Terezka
Takže asi doporučuji rychle pryč a nebo se pokusit majitelce nějak domluvit.

Majitelce domluvit ? Zajímavá představa.


Možno by stálo za pokus sa ešte porozprávať s majiteľkou a určiť si nejaké podmienky..

Chovají se tak, že mi přijde, že chtějí zadavatelku vypudit.

Co je na tom zajímavého?
Pokud to zadavatelka nezkusí, tak bude trápit akorát dál sama sebe a toho koně. A pokud je majitelka tak zaslepená, že nevidí, že ten kůň dobře nešlape pod její dcerou a pod zadavatelkou ano a nehodlá to nijak řešit, tak pak se rozhodnout, jestli jí to stojí za to. Sama vím, jak to někdy těžké, bývalá majitelka mé klisny, taky neviděla nic jiného než je problémy! To co jsem tam udělala, to co jsem ty koně naučila, že při prvním příjezdu kováře museli ročního hřebce oblbnout, položit a dát fajfku, aby ho vůbec ostrouhali a u druhého příjezdu stál jak profík - to neviděla. Naopak mě dostalo to, že chválila šíleně kováře, jak dokázal za jedno strouhání naučit hřebce klidně stát ! Pořád jsem slyšela jen to stejné, kolik je toho potřeba udělat, jak jsou koně problémoví, atd. Bohužel to tak občas bývá a málokdy si to majitelé přiznají - navíc, když koníčky jezdí dcerušky a synáčkové. Takových povedených potomků, co dokáží jen sednout a jet, pomalu každý rok potřebují nového koně, protože ho stihnou za rok tak zkazit, že nepřeskočí ani křížek je mnoho, a i ve vyšším sportu Takže si zkusit s majitelkou popovídat, říct jí svůj názor, případně kobylu předvést a podle reakce se rozhodnout. Ale než se sebou nechat zametat, tak raději hledat něco jiného

Prakticky něco stejného jsem zažila i já. Chodila jsem k soukromnici jezdit 4-letou klisnu. Moc toho neuměla, ale někam jsme pokročili, avšak převážně jsem ji brala do terénu jako odreagovačku ;) Asi p o2 letech koupila roční klisnu - haflošku. Pořád jsem poslouchala, jak nic neumí, nestojí při strouhání, kope, kouše, utíká, apod. Neustálé stížnosti a jejich neschopnost se jí aspoň nějak věnovat a něco ji neučit odnášela klisna. Tak jsem si ji vzala do parády. Naučila základním návyků, poté i obsedla, apod. Až přišli znovu stížnosti, že k čemu jí má, když ji akorát pokaždé shodí, když na ni vyjede, , kamarádi" si s ní také nedokázali poradit (rádoby westerňáci), atd. V tu dobu tam měla 7 koní - každý den jsem kolem její 7 koní lítala jak de*il, měli malou ohradu, žádná tráva, věčně žádná voda, nas*áno na každém rohu, nenastláno, prostě nic! Takže každý den jsem přiletěla ze školy kolem 3 a do 8 do večera jsem lítala - v zimě seno, jádro, vykydat, nastlat a v mezičase odjezdit 2-3 koně. V létě jsem co 3 dny 3 hodiny prodlužovala ohrady, aby měli vůbec co žrát, protože seno na dokrmení nebylo a ten 1.5 ha na půl trávy na půl plevele podle majiteli pro 7 koní stačil. Co mě rozsekalo nejvíc, tak že mi ani neřekla, že chce tu kobylu prodat. Dozvěděla jsem se to prakticky až v den prodeje. Přitom věděla, že o ni mám zájem. Naštěstí jsem je zastihla, narychlo sehnala peníze a kobylu koupila (dodám, že ji koupila za 12 tisíc a já jsem ji kupovala za 25 - to jsem měla asi za to, že jsem tam všechno oddělala a vycvičila ji). Vydržela jsem to tam asi půl roku, než jsem si u sebe udělala ustájení a narychlo odešla, jelikož se vyskytla u koní plíseň a nikdo nic neřešil.
Takže pokud kobylku nechcete odkoupit či ona ji neprodá, nemáte peníze, atp. tak bych nespíš odešla. Než ze sebe dělat de*ila, všechno podělat a nic z toho nemít, akorát vidět toho koně trpět, tak raději nevědět nic. Stačí mi, když nyní vidím každý den, co jedu okolo tu první klisnu co jsem jezdila, jak tloustne, má přerostlá kopyta, žádná jiskra v oku, žádného společníka (majitelka vše rozprodala až na ni). Je mi z toho smutno, ale co nadělám. Jsem alespoň ráda, že takto nedopadla moje kobylka a že já jsem tam nezůstala a neděla ze sebe debila dál - protože kdykoliv byl nějaký problém, ať už s koněma jezdecky, nebo že utekli, měli málo sena, hodně sena, tak za vše jsem samozřejmě mohla já Takže jsem za to ráda a dodnes se divím, že jsem to tak dlouho vydržela!
Takže asi doporučuji rychle pryč a nebo se pokusit majitelce nějak domluvit
A ještě perlička na závěr: Dostala jsem vynadáno, že jsem tu první klisnu naučila couvat

Děkuji za rady ;) O motůčku jsem přemýšlela, ale vzhledem k tomu, že mám koně na rovině, pouze 2 a letos budu pokládat gumy do nejhorších rozblátěných míst před boxy, tak bych motučko asi tolik nevyužila. A když už bych za to dala takové peníze, tak bych s tím musela jezdit i naprázdno :D A co se týče koleček s dvěma koly, tak je fakt, že by to bylo asi spíše ke škodě - už jen skrz to vyklápění :-/ Takže zůstanu u klasiky, teď je vybrat ty nejlepší a hlavně aby něco vydržely ;).

Zdravím,

uvažuji, že svá stará kolečka pošlu do věčných lovišť a pořídím nové. Kde jste kupovali kolečka a jaká? Chci aby byly dostatečně objemné - alespoň 150 l a aby něco vydržely - tedy žádný jemný plech, apod. - to už jsem tu měla a po 3 měsících šly kolečka za 2 tisíce do háje Koukala jsem na nabídky a zaujaly mě kolečka s dvěma koly - máte někdo zkušenosti?
Asi divný dotaz, ale co tak poslouchám kolem sebe, tak je o jedno velké dilema - buď jsou kolečka příliš těžká, nedá se s nimi vyjet menší blato, praskají, příliš drahé atd. Cena nejlépe do 3 tisíc.

Budu ráda za osvědčené tipy

terezka1995 napsal(a):
V pondělí mi má dorazit, tak pak napíši recenzi, případně fotky :) Doufám, že to bude ok, jinak už mě z těch sedel a deček klepne

Tak dnes dečka došla a musím říct, že jsem nadšená :) Mírné nepadnutí sedla se dečkou vyrovnalo, tlakové body bez opocení zmizely, žádné otočené chlupy a i co mě překvapilo, tak cítím sednutí do měkčího - dečka krásně tlumí a roznáší váhu. Materiál vypadá dobře. Avšak pokud sedlo opravdu nesedí, tak i dečka nepomůže - zkoušela ji i kamarádka - velmi úzké sedlo vzadu a dečka nepomohla - logicky . Takže pro menší nesrovnalosti či i pro padnoucí sedlo dobrá dečka, ale nevyřeší vše ;) Ještě dodám, že bylo pod westernovým sedlem

Hafling s arabem není špatná kombinace. Bude to jen trošku živější zvířátko :) A poměrů mezi matkou a otcem bych se neděsila, ono se to porovná. Arábci zas tak velcí nejsou a mohutní jsou hlavně hřebci, takže to bude ok. Jinak pokud toho hřebce máte jako jediný tip, tak bych určitě provedla testy. Jednak budete mít jistotu, jednak bude to hříbě možná o něco více prodejné a jednak můžete zkusit vymáhat nějaké odškodnění za způsobenou nechtěnou březost - teď otázka, jestli by jste něco dostala :-/ Jinak nyní se to ho moc dělat nedá, kobylku hlídat a doufat, že nebudou žádné komlikace a že se narodí krásné a zdravé hříbátko. Pokud bude šikovné, tak ho můžete prodat a peníze padnou na výdaje na hříbě a matku. Případně si hříbě můžete nechat ;) Moc se toho vymyslet nedá

Když je těch 20° tak koupu, ale napouštím si teplou vodu do konví a tím koně umývám. Po vykoupání chodím na sluníčku dokud neuschnou. Zatím nebyl problém, ale je fakt, že mám haflinga a prakticky neměla zimní srst - spíš přechodnou podzimní, takže to nebyl problém. U poníka jsem to ještě neriskovala - je starší a má dlouhatánskou zimní srst a šíleně nyní líná, takže by to bylo i zbytečné ;).

avelanc napsal(a):
A jakou máte?
Já jsem koukala na tuto, ale odrazuje mě, mimo syntetický materiál, i tloušťka... Kobylku mám spíše kulatou...
http://www.equiworld.cz/barevne-kombinace/westernova-deka-sympanova-basic/.

V pondělí mi má dorazit, tak pak napíši recenzi, případně fotky :) Doufám, že to bude ok, jinak už mě z těch sedel a deček klepne