Dobrý den,
mám dotaz na zkušenější chovatele. Máme doma 10 týdenní stěně středního plemene a je to náš první pejsek. V noci jsme venčili od prvního dne vždycky v 23h, 1h, 4h a 7h, protože jsme se všude dočetli, že takhle malé štěňátko nevydrží nečůrat déle, než tři hodiny. Opravdu jsme doma nenachazeli za noc žádná nemilá překvapení a pejsek krásně rychle chápe, že potřeba se koná venku a vykoná ji v podstatě hned, co se ocitne na trávě. Problém je ale to, že ho musíme z poměrně tvrdého spánku na čůrání vždy budit a je vidět, že mu to hodně vadí a nikdy se mu vůbec nechce ven. Když už jsme ale venku, tak se rychle vycura a utíká domů, jako kdyby nám chtěl jen udělat radost, když to teda po něm chceme. Tak jsme si řekli, že zkusíme prodloužit intervaly a zkusili jsme venčit v 23h, 3h a 6.30h a zase nebyly žádne louzicky, noční kňučení apod, takze delší interval vydrží krásně, jen se opakovalo to násilné buzení a jeho otrávenost že musí ven :) Myslíte si, že by dokázal zvládnout celou noc bez vycházky? My máme pocit, že ano, protože vůbec přes noc ven nechce a celou ji prospí... Není to z naší lenosti, protože nám vstávat v noci nevadí, ale máme prostě pocit, že do toho pejska nutime násilím, když by on sám ven pravděpodobně vůbec nešel.
Ještě dodám, že se to týká jen noci, přes den musíme fakt každé cca 3h (po probuzení, jídle a po hře), protože to nevydrží a občas nehody jsou. Můj dotaz se týká jen noci, kdy nám ji pes prostě chce celou v kuse prospat... :)
Je to jen moje představa, že to vydrží a ve skutečnosti se takhle musí budit všechna štěňata, nebo to máme s tou celou nocí zkusit?
Díky.
Ten náš to vydržel úplně v pohodě celou noc - jen ráno to byla taková rychlovka. Vstávala jsem brzo a snažila jsem se vstát dřív než on. Vzala jsem ho do náruče a položila až venku na zahradě, ale to jenom ze začátku jakmile to pochopil tak utíkal po svých. A to ten náš byl takové prasátko, čůral doma docela často a nějaká podložka ho moc nezajímala - ale to hlavně přes den když jsme byli v práci.
Jen jednou se nám vyčůral do postele úplně na kraj, ale on byl ještě hodně malinkej a neuměl po tmě seskočit a bohužel ho nikdy až do dneška nenapadlo zakňučet na ty dveře, když potřebuje ven (ani když má průjem), jen tam tak sedí a kouká na ně a to mě bohužel v noci neprobudí.
vava69
napsal(a):
Nebuďte ho. Až se začne chrounit a probírat, tak ho čapněte a utíkejte čurat
Asi tak. Já teda psy do ložnice, natož do postele, netahám, ale když mám štěně a potřebuji ho vychovat, tak s ním spím v obýváku, štěně vedle gauče na svém pelíšku. Jdu s ním ven až se samo začne probouzet. Někdy to vydrží od 23 h třeba do 3 h do rána, někdy i celou noc do 6 h. Každý tvor má v noci ve spánku zpomalený metabolismus, takže nepotřebuje venčit tak často.
Díky moc za odpovědi, stěně spí zatím s námi v ložnici na zemi, takže kňučení nás snad probudí :) zkusíme to tedy bez vstávání a uvidíme, jak se bude pejskovi chtít.
Akorát jsme právě tohle předtím nechtěli praktikovat, protože jsme se dočetli, že pejsek se naučí nás probudit kňučením a bude toho využívat i mimo čůrání, když ho napadne si třeba ve 3 ráno hrát a bude vědět, se nás tím vzbudí... :) tak snad ne. Ještě jednou díky všem!
Paprinka
napsal(a):
Díky moc za odpovědi, stěně spí zatím s námi v ložnici na zemi, takže kňučení nás snad probudí :) zkusíme to tedy bez vstávání a uvidíme, jak se bude pejskovi chtít.
Akorát jsme právě tohle předtím nechtěli praktikovat, protože jsme se dočetli, že pejsek se naučí nás probudit kňučením a bude toho využívat i mimo čůrání, když ho napadne si třeba ve 3 ráno hrát a bude vědět, se nás tím vzbudí... :) tak snad ne. Ještě jednou díky všem!
Nevím jaké máte spaní, jestli tvrdé, tak se nejspíš nevzbudíte. Ale já se probudím téměř s každým pohybem štěněte, takže nečekám až bude kňučet (možná by ani nekňučelo a rovnou se počůralo, každé štěně totiž nemá potřebu kňučet, když chce jít ven), ale když se začne nějak vrtět, hned ho popadnu a letím ven. Taky bych nerada, aby štěně v noci kňučelo jen proto, že si chce hrát, ale myslím, že to moc nehrozí. Štěně totiž buď spí, nebo čůrá.
S naším druhým psem jsme v těch osmi týdnech vstávali jen první cca tři noci (vzbudil si nás kňouráním - spal v přepravce vedle naší postele), pak už chrněl spokojeně od cca deseti-jedenácti večer až do šesti ráno. Budit nás jen pro zábavu ho nikdy nenapadlo, vždycky kňoural, jen když opravdu potřeboval ven. A pokud by vaše štěně náhodou mělo takovýto nápad, tak stačí brát ho ven na vodítku, aby nemohlo řádit, ale jen čůrat.
Aktuálně je našemu jezevčíkovi půl roku. Když jsme ho přivezli v 10ti týdnech, tak přes den jsme chodili i po 1, 5 hodině. Jak začal šmejdit tak se šlo. Po probuzení a po jídle. V noci jsme se nestihli probudit. Tak štěně odběhlo na noviny do chodby. Někdy se stalo, že nás vzbudil smrádek bobíku. Nakonec jsme na druhou v noci natáhli budíka. Pak někdo vzal štěně, odnesl ho do výtahu, pořád nesl a dal mu vodítko. Venku postavit do trávy, chvíli projít ikdyž štěně tahlo domů, tak chvilku vydržet. Rozhýbe se mu zažívání. Vodit na stejné místo a když dělá bobíka, tak říkat bobík, naučí se časem co se po něm chce. Nehody doma byly do 4. Měsíce. Ale štěně kňučí jen když chce dělat bobík. Jinakje ticho. A v noci kňourá jen občas, ale to stačí pohladit a spí dál. Pelíšek má jeden vedle postele. Druhej v kuchyni. Když manžel hodně chrápe, tak štěně sebere a jde spát do kuchyně