XXX.XXX.181.204
Zdravím. Chápu, že mám štěně, hyperaktivní a že si chce hrát. Ale zaboha jí nemůžu vysvětlit, že stačí, že si má hrát chvíli sama nebo si lehnout. Nosí nám hračky, pouští nám je do klína, strká do ruky, do obličeje. Když si ani jí ani hračky nevšímám začne po mě hrabat, škrábat mě. Když už pochopí, že u nás to nepůjde, hračku přinese kočce, hodí mu jí na hlavu a pak na něj štěká a nedá se to zastavit, dokud jí člověk zase hračku nepodá a nevěnuje se jí.
Chápu, že si chce hrát, ale nelíbí se mi, že si vynucuje pozornost a já nakonc defakto skáču, jak píská. Hračky jí schováváme aby je přinesla, dáváme jí ty inteligentní ať si hraje sama...nemůžu jí pořád dávat něco na kousání, jednu menší věc denně, takže občas už jí nemám jak zabavit.
Jak to děláte vy, když se zrovna psovi nemůžete věnovat a potřebujete vysvětlit, že stačí?
XXX.XXX.26.205
Já to dělala tak, že jsem prostě rozplánovala čas hraní a čas odpočinku. Moje štěně chtělo taky pořád něco a když nedostalo, tak okusovalo nábytek a veškeré vybavení bytu, hračky ležely nedotčené, pokud jsem si s ním nehrála já. Ze začátku jsem měla dovolenou, takže byla třeba hodinka hraní a pak půl hodinka v pelechu (vlastní pokoj, klec), jakmile štěně zalezlo do klece zalehlo a spalo, po půlhodince se vzbudilo a hned se šlo venčit a zase něco dělat. Postupně se ten čas natahoval s tím jak rostl a dokázal déle odpočívat a déle si hrát. To, že si začalo hrát samo jsem pozorovala až tak od osmého měsíce, kdy už bylo schopné si se mnou pohrát pak sebou někde praštit a kousat si třeba klacek nebo uzlík, do té doby vyžadovalo asistenci. Známí mají borderku, ta si sama nezačala hrát doteď a budou jí dva roky, pořád něco nosí, nemá pořádné vyžití, tak ji nic jiného nezbývá:).