Čůrání doma

To je možné že to dělá ze stresu, ale to že lidi odcházejí z domu je normální věc a neměla by to být stresová záležitost.A proto zde hledám radu jak ten stres z odchodu odbourat.

vodouch napsal(a):
To je možné že to dělá ze stresu, ale to že lidi odcházejí z domu je normální věc a neměla by to být stresová záležitost.A proto zde hledám radu jak ten stres z odchodu odbourat.

Třeba ho naučit na klec.

Na klec ? to je snad vtip!

vodouch napsal(a):
Na klec ? to je snad vtip!

Měla jsem kdysi takovou fenu, ale venku u boudy, než jsem se vrátila, všude bylo z.e..r.á.n.o...takže v bytě neporadím. Momentálně mám doma něco podobného, ale ta se ze stresu sebepoškozuje...tak si vyberte.

No klec by stres jistě ještě prohlobila.

vodouch napsal(a):
No klec by stres jistě ještě prohlobila.

Tak zkuste hračky, ale pochybuju.

Hraček má několik.

Nebo zkuste homeopatika nebo bachovy esence, víc už mě nenapadá.

vodouch napsal(a):
Na klec ? to je snad vtip!

Co to pohoršení?¨
Rájka určitě myslela dát štěně do klece v době nepřítomnosti, aby nebylo naděláno všude. Pokud není štěně vyloženě čuně, tak by si do klece potřebu neudělalo. V tomhle případě by klec zafungovala jako pelíšek a do pelíšku si pes potřebu neudělá.
U nás to tedy nefungovalo - měli jsme ohrádku a první štěně jsme do ni dávali, když jsme odcházeli z bytu, aby si štěně neublížilo. Fungovalo to tak, že štěně se vyprázdnilo okamžitě v té ohrádce a když nebylo vypuštěno, rozhamtalo, co bylo v ohrádce a začalo po ohrádce šplhat, až se naučilo ohrádku přelézt. No a cestou těma zaneřáděnýma nohama šmrnclo tu o jednu stěnu, tu o jinou. No mooooooooc prima . Na žádné další štěně už jsme ohrádku nepoužili Hádejte proč?
Řešíme to tak, že necháváme plenu v předsíni. Po příchodu nechválíme ani nenadáváme, okamžitě vyvenčíme štěně i ostatní psi a pak prostě sebereme plenu beze slov a štěně trénujeme odpoledne i večer na potřebu venku. Pokud v naší přítomnosti udělá louži, musím mu říct, že je čuně, ale nijak zásadně to nehrotíme.
Chápu, že u vlkodava je to kapáček náročnější. Ale vydržte, ono se to štěndo naučí. Musíte trénovat odchody a příchody. Je to normální, že páníčci chodí do práce a pochopí to i váš vlkodávek.
Přeji pevné nervy.

vodouch napsal(a):
No klec by stres jistě ještě prohlobila.

Jaký stres?
Chápu, že koupit klec na vlkodava by byla asi honička, ale přesto bych ji pořídila a používala ji jako pelíšek. Proč by měla prohlubovat stres? Pes není člověk, aby to vnímal tak, že je jak ve vězení, s omezenými právy a svobodou. Pokud to pojme, že klec je prima místo na odpočinek a je tam i bezpečí, co by ho stresovalo?
Každý pes je jiný, u jednoho nám trvala 100% čistota za vše okolností 9 měsíců (tzn. téměř do 1 roku) a u jiného jsem za měsíc měla jistotu, že se nehoda v bytě nestane.

Jo jo já jsem pochopila že by se štěně mělo dát do klece při odchodu, ale v případě vlkodava si myslím že by to byl krok dozadu. při příchodu domů pejska pohladíme a neděláme kolem toho žádné veliké scény a samozřejmě hned dáme ven vyvenčit.

vodouch napsal(a):
Dobrý den, máme 5 ti měsíční štěně irského vlkodava.Bydlíme v baráčku, ale pejska máme doma. A náš problém je čůrání doma když ho necháme samotného. Přes den když s ním jsme tak ho často pouštíme ven na dvorek kde vykoná potřebu je pochválenej a vše je ok. doma už se nevyčůrá.Vydrží krásně i celou noc cca od 21.00 do 5.30. Ale jakmile odejdeme třeba na 2 h pryč tak nás po návratu čeká louže v koupelně. A to i tehdy když byl předtím na delší procházce. Vzít ho k loužičce a vynadat mu nepomohlo tak teď zkoušíme jeho prohřešek ignoroat dát ho ven a v jeho nepřítomnosti to uklidit. No ale taky to moc nepomáhá. Byl by tu prosím někdo se stejným problémem a někdo komu se to podařilo pejska odnaučit? Louže už má opravdu veliké a vytírat několikrát denně je dost nepříjemné nemluvě o zápachu. Moc děkuji.

Jak jste zvykali pesana na samotu? Až tak po pátém měsíci můžete říct, že štěně může zvládnout dobře čistotnost (vývoj svěračů, močového měchýře). Ale u vás to bude opravdu spíše ze stresu - ze samoty. Pro psa je to, že ho jeho smečka opustí (je jedno jak velká, zda se skládá jen z páneček+pes, nebo velká rodina), opravdu velký stres. Protože v přírodě to značí velké ohrožení na životě. A přes to, že psi s námi už žijí velice dlouho, tohle mají prostě zakódováné. Začněte v klidu od úplného začátku zvykat na samotu. Tedy odcházet pryč, když štěně je řádně vyvenčené - tím nemyslím to že se vypustí a udělá bobek, ale že se vylítá, unaví, trošku s ním budete pracovat. A to odcházení zpočátku po pár minutách, a to postupně krůůůček po krůůůčku prodlužovat, aby si štěndo zvyklo. Základem je, aby pes pochopil, že váš odchod nerovná se opuštění, ale vždy následně váš návrat.

vodouch napsal(a):
Jo jo já jsem pochopila že by se štěně mělo dát do klece při odchodu, ale v případě vlkodava si myslím že by to byl krok dozadu. při příchodu domů pejska pohladíme a neděláme kolem toho žádné veliké scény a samozřejmě hned dáme ven vyvenčit.

A co by na tom změnila klec?
Přišli byste domů, klec otevřeli, štěně pohladili a šli se vyvenčit.

Od začátku co máme štěňátko až do ted jsem doma v prac.neschopnosti a proto bylo možné odcházet na krátkou dobu a postupně dobu prodlužovat. Naše odchody nejsou delší než 2 - 3 hodiny proto si myslím že doba tu nehraje roli protože přes noc vydrží krásně a bez nehody.

Zrzavci napsal(a):
Jak jste zvykali pesana na samotu? Až tak po pátém měsíci můžete říct, že štěně může zvládnout dobře čistotnost (vývoj svěračů, močového měchýře). Ale u vás to bude opravdu spíše ze stresu - ze samoty. Pro psa je to, že ho jeho smečka opustí (je jedno jak velká, zda se skládá jen z páneček+pes, nebo velká rodina), opravdu velký stres. Protože v přírodě to značí velké ohrožení na životě. A přes to, že psi s námi už žijí velice dlouho, tohle mají prostě zakódováné. Začněte v klidu od úplného začátku zvykat na samotu. Tedy odcházet pryč, když štěně je řádně vyvenčené - tím nemyslím to že se vypustí a udělá bobek, ale že se vylítá, unaví, trošku s ním budete pracovat. A to odcházení zpočátku po pár minutách, a to postupně krůůůček po krůůůčku prodlužovat, aby si štěndo zvyklo. Základem je, aby pes pochopil, že váš odchod nerovná se opuštění, ale vždy následně váš návrat.

Nic proti a to nebudou páníčci chodit do práce a děti do školy?
Tak u nás tedy takovéhle pomaloučké krůček po krůčku nebylo. Chodíme do práce a tak se každé štěně muselo přizpůsobit chodu rodiny v podstatě hned. Vzali jsme si pár dní dovolené, abychom se se štěnětem seznámili a štěně si zvyklo na nové prostředí. Odcházeli jsme na chvíli několikrát denně, aby štěně vědělo, že budou odchody a příchody a my, abychom věděli, jak bude štěně reagovat a co nás po návratu čeká. Čistota jednomu trvala chvíli, jinému těch 9 měsíců, ale zvládli to v pohodě všichni.

Fiona.Praha napsal(a):
Nic proti a to nebudou páníčci chodit do práce a děti do školy?
Tak u nás tedy takovéhle pomaloučké krůček po krůčku nebylo. Chodíme do práce a tak se každé štěně muselo přizpůsobit chodu rodiny v podstatě hned. Vzali jsme si pár dní dovolené, abychom se se štěnětem seznámili a štěně si zvyklo na nové prostředí. Odcházeli jsme na chvíli několikrát denně, aby štěně vědělo, že budou odchody a příchody a my, abychom věděli, jak bude štěně reagovat a co nás po návratu čeká. Čistota jednomu trvala chvíli, jinému těch 9 měsíců, ale zvládli to v pohodě všichni.

No asi budou chodit, ale pokud je takový problém, jak píšou, bude to chtít něco prostě obětovat. Tedy dovolenou. Vždy, kdy máme doma nového psa- tedy nejen štěně, ale třeba útulkovou fenku, bereme si s manželem na střídačku dovolenou. A pesan se postupně učí zůstávat doma sám. Aby to pro něj nebyl šok, stres. Beru-li si domů nového psa, je to pro něj zatraceně velká změna, štěně beru z jeho rodnýho pelechu, vytrhnu ho z jeho prostředí, seberu mu mámu, sourozence. On mě nezná, nezná to místo, kde ted je, nemůže mi věřit hned z první. Nezná mě. Stejně tak pes z útulku. Jsou to živý tvorové. To, že vy píštete že se štěně MUSELO přizpůsobit chodu rodiny... no, to je pohled člověka. Bez ohledu na to, jak to vnímá to štěně / pes. Já se snažím zohledit i ten pocit toho psa a hodně se mi to vyplácí v důvěře, kterou oni ve mě mají.

Jsem s ním doma už 3 měsíce do je myslím hodně času na zvyknutí.

vodouch napsal(a):
Jsem s ním doma už 3 měsíce do je myslím hodně času na zvyknutí.

A jak učíte na samostatnost?

Odcházím 3 x i vícekrát za den pryč. na různou dobu.

TAk já popíšu situaci jak to bylo u nás. Pořídili jsme si štěně, vzala jsem si dovolenou, a učila štěně venčit se venku. Venku obrovská pochvala, dělala jsem se sebe v podstatě blázna, jakou mám radost. Když se vyčůral doma, neřekla jsem ani slovo a uklidila to. Pak jsem začala chodit do práce. Psovi jsme nejdřív vyčlenili jednu holou místnost po dobu nepřítomnosti. Všude byli po 4 hodinách co jsem ho přijela vyvenčit loužičky, bobky, vše rozťapkané a navíc začal ničit podlahu, dveře, zeď, všechno. Začali jsme ho tedy zvykat na ohrádku, z té se po pár dnech dostal ven. Museli jsme tedy začít používat klec (dostatečně velkou). Zhruba 4 dny byli v kleci rozťapkané bobky, vylitá miska s vodou atd... Ale po týdnu mu asi došlo, že se nic neděje a my se zase vrátíme a přestal to dělat. Teď je štěněti 5 měcísů, a minimálně měsíc doma loužičku neudělal. Ráno s ním jdu na hodinu ven, kde se vylítá, vyvenčí, něco procvičíme, pak mu připravím nějaké hračky do klece, zavřu, vrátím se a v kleci naprosto čisto. Nemůže to být třeba právě tím, že jste ho brali k loužičce a nadávali mu? Tím pádem se bojí před vámi venčit a dělá to doma ve Vaší nepřítomnosti?

U nás - štěně i dospělá fena z útulku. V obou případech jsme si s manželem vzali na 14 dní dovolenou /střídačka. já dopoledne, on odpoledne - tedy v součtu to pro každého obnášelo jen týden dovolené). Bylo to intenzivních 14 dní, kdy jsme jak fenu, tak pak o 3/4 roku později štěně opravdu intenzivně seznamovali s chodem domácnosti a po jejich zabydlení s odcházením toho, kdo doma byl. U fenky, která už byla starší a hrozilo, že by se mohla fakt bát, jsme simulovali i různé druhy odchodů /do práce, na nákup, na večeři... prostě, aby si zvykla na vše, u štěně to bylo jednodušší/.
Naučit nově příchozího pesana na to, že odchod není žádná tragédie, je jeden ze základních stavebních kamenů spokojeného soužití.

Zrzavci napsal(a):
No asi budou chodit, ale pokud je takový problém, jak píšou, bude to chtít něco prostě obětovat. Tedy dovolenou. Vždy, kdy máme doma nového psa- tedy nejen štěně, ale třeba útulkovou fenku, bereme si s manželem na střídačku dovolenou. A pesan se postupně učí zůstávat doma sám. Aby to pro něj nebyl šok, stres. Beru-li si domů nového psa, je to pro něj zatraceně velká změna, štěně beru z jeho rodnýho pelechu, vytrhnu ho z jeho prostředí, seberu mu mámu, sourozence. On mě nezná, nezná to místo, kde ted je, nemůže mi věřit hned z první. Nezná mě. Stejně tak pes z útulku. Jsou to živý tvorové. To, že vy píštete že se štěně MUSELO přizpůsobit chodu rodiny... no, to je pohled člověka. Bez ohledu na to, jak to vnímá to štěně / pes. Já se snažím zohledit i ten pocit toho psa a hodně se mi to vyplácí v důvěře, kterou oni ve mě mají.

Klidně budeme slovíčkařit - ano "muselo" se štěně přizpůsobit a přizpůsobilo, resp. všechna štěňata se musela přizpůsobit a přizpůsobila se. Psala jsem, že jsme si vzali pár dní dovolené, ale nezlobte se, kvůli žádnému psovi nedám výpověď a nebudu s ním sedět doma. Někdo nás, tedy i toho psa, musí živit.
Možná je to pohled člověka, ale můj pes se "musí" přizpůsobit chodu rodiny a naučit se režim, jak to v rodině chodí, právě proto, abychom měli pohodové soužití. Klidně si myslete, že jsem sobec. Nechci mít psa "s vlastním názorem", kdy já se přizpůsobuji psovi.
Každé štěně vnímalo nastavený režim normálně, proto se rychle přizpůsobilo.
O důvěře svých psů ke mně (resp. nám jako rodině) nebudu diskutovat na anonymní diskusi.

vodouch napsal(a):
Od začátku co máme štěňátko až do ted jsem doma v prac.neschopnosti a proto bylo možné odcházet na krátkou dobu a postupně dobu prodlužovat. Naše odchody nejsou delší než 2 - 3 hodiny proto si myslím že doba tu nehraje roli protože přes noc vydrží krásně a bez nehody.

Pokud vydrží štěndo v noci, tak má dobré svěrače, ale... nesmíte zapomenout, že v noci pravděpodobně spí a tak nevnímá čas a své potřeby. Přes den, ale asi při Vašem odchodu nespí, hraje si, nebo kouká z okna, pije nebo... a potřeby se přihlásí dřív. A protože je to štěně, tak to neřeší - chce se mi, udělám to třeba tady a jdu zase okusovat ten koberec nebo olizovat tu zeď . Vydržte, ono se to naučí.
Určitě by nebylo špatné, pokud budete chodit do práce, tak o polední pauze skočit domů, vyvenčit štěně (samozřejmě, pokud nemáte zaměstnání 30 km vzdálené), já to tak dělala u všech štěňat. Nebo se domluvit se sousedkou, rodinou, kamarádkou, jestli by nemohl někdo zaskočit a vyvenčit.
Chce to prostě trpělivost a pevné nervy, ale nebojte, i Váš vlkodávek to zvládne.

Fiona.Praha napsal(a):
Klidně budeme slovíčkařit - ano "muselo" se štěně přizpůsobit a přizpůsobilo, resp. všechna štěňata se musela přizpůsobit a přizpůsobila se. Psala jsem, že jsme si vzali pár dní dovolené, ale nezlobte se, kvůli žádnému psovi nedám výpověď a nebudu s ním sedět doma. Někdo nás, tedy i toho psa, musí živit.
Možná je to pohled člověka, ale můj pes se "musí" přizpůsobit chodu rodiny a naučit se režim, jak to v rodině chodí, právě proto, abychom měli pohodové soužití. Klidně si myslete, že jsem sobec. Nechci mít psa "s vlastním názorem", kdy já se přizpůsobuji psovi.
Každé štěně vnímalo nastavený režim normálně, proto se rychle přizpůsobilo.
O důvěře svých psů ke mně (resp. nám jako rodině) nebudu diskutovat na anonymní diskusi.

Já s vámi ale o důvěře vašich psů ve vás nediskuju přeci. To vnímáte nějak takhle jen vy. Píšu, jak to je u nás, že prostě zohledňuji to, že je to pro psa hodně velká změna. Já se na vás nezlobím a nenutím vás dát výpověď My také chodíme do práce, oba. prostě jsme si vzali dovču nastřídačku, aby měl pes /štěně prostor vzít náš režim za svůj. A taky jsme si sobecky užili to, že máme na štěně víc času, než když se chodí do práce. Navíc ten start je u štěněte to nejvíc nejdůležitější období a to co do něj v té krátké době dostanu, pak jak když najdu. Protože to bylo de facto "zadarmo"
Já zas mám ráda psy s vlastním názorem - nevím, proč by na tom mělo být něco špatnýho, je to myslící bytost. To, že se v různých ohledech přizpůsobím tomu, že mám doma psa mi přijde přirozené /Dovolená, venčení, výcvik, zohlednění plemene a to, že jeho výchově, výcviku "obětuju" spoustu času a to dvojmo, aby si mě užili každý zvlášť. Stejně tak ráda přizpůsobím situaci starý bábrdli, kdy vím, že má strach z petard, tak podle toho tu situaci nastavím, i když je to pro mne třeba nějaké omezení. atd./ Přijde mi to samozřejmé, život a práce se psy mě baví.

Určitě bych doporučila, než si štěně zvykne koupit v lékárně pleny pro děti (jsou to takové podložky na přebalování, které neprosáknou). Moje fenka když byla ještě štěňátko v podstatě ihned pochopila, že na to má chodit. Problém to sice nevyřeší, ale nebudete muset každý den vytírat

Ani napsal(a):
Určitě bych doporučila, než si štěně zvykne koupit v lékárně pleny pro děti (jsou to takové podložky na přebalování, které neprosáknou). Moje fenka když byla ještě štěňátko v podstatě ihned pochopila, že na to má chodit. Problém to sice nevyřeší, ale nebudete muset každý den vytírat

Plena je dočasné řešení, ale pro vlkodava? Netuším, jak může být takové telátko v 5ti měsících velké.
Přebalovací podložky 60x60 mají i v drogeriích, mám dojem, že v dm jsem je kupovala cca kolem 100 a je jich tam 10 ks. Taky jsem zkusila jedny Albert, byly levnější, ale o to nekvalitnější. Pro štěňátka jsme měli i "opravdické psí" a tam je víc druhů velikostí, nemusí to být zákonitě čtverec, ale už si nepamatuji rozměry. Máme malé psy, ale pořád nějak nevím, jestli by to stačilo vlkodávěti.

Fiona.Praha napsal(a):
Plena je dočasné řešení, ale pro vlkodava? Netuším, jak může být takové telátko v 5ti měsících velké.
Přebalovací podložky 60x60 mají i v drogeriích, mám dojem, že v dm jsem je kupovala cca kolem 100 a je jich tam 10 ks. Taky jsem zkusila jedny Albert, byly levnější, ale o to nekvalitnější. Pro štěňátka jsme měli i "opravdické psí" a tam je víc druhů velikostí, nemusí to být zákonitě čtverec, ale už si nepamatuji rozměry. Máme malé psy, ale pořád nějak nevím, jestli by to stačilo vlkodávěti.

A odnaučili jste pak psy čůrat doma uplně? Třeba máma si fenu naučila jako štěně na plínu, měli jí na zimu, a byla hrozně malinká a venku zmrzlá, tak to řešili plenami. Fenka se pak ale už nikdy nenaučila, že se čůrá jenom venku, a pleny má doteď. Když jí je zkusili dát pryč, pak si našla doma něco jiného na co čůrala, nebo chodila pořád tam, kde plína byla. Třeba o víkendu když jí berou ven, tak se doma nevyčůrá, ale přes týden kdy jsou v práci, tak si možná z "pohodlnosti" dojde na tu plenu, i když by to jinak vydržela. U dvoukilového psa to nějak extra nevadí(teda mě by to vadilo i tam), ale u vlkodava si to pak nedokážu představit.

marcelaamax napsal(a):
A odnaučili jste pak psy čůrat doma uplně? Třeba máma si fenu naučila jako štěně na plínu, měli jí na zimu, a byla hrozně malinká a venku zmrzlá, tak to řešili plenami. Fenka se pak ale už nikdy nenaučila, že se čůrá jenom venku, a pleny má doteď. Když jí je zkusili dát pryč, pak si našla doma něco jiného na co čůrala, nebo chodila pořád tam, kde plína byla. Třeba o víkendu když jí berou ven, tak se doma nevyčůrá, ale přes týden kdy jsou v práci, tak si možná z "pohodlnosti" dojde na tu plenu, i když by to jinak vydržela. U dvoukilového psa to nějak extra nevadí(teda mě by to vadilo i tam), ale u vlkodava si to pak nedokážu představit.

Odnaučili, protože plena byla v bytě, jen v naší nepřítomnosti. Když jsme byli doma nebyla plena nikde (ani v noci), jen v naší nepřítomnosti. Za čistou plenu byla ooooooobrovská pochvala, jinak jsme to neřešili. Prostě to bylo jako pojistka. Pokud jsme byli doma, chodili jsme se štěnětem každé 2 hodiny ven, venku pochvala za loužičku nebo bobek. Vstávali jsme v noci a chodili ven. A to za jakéhokoli počasí. V poledne jsem lítala domů místo oběda (mám to kousek), abych vyvenčila štěně.
Nejsem zastáncem toho, že malí psi (prý téměř všechny čivavy) nechodí ven třeba do roku a naučí se na plenu. Asi to probíhá tak, že plena funguje jako kočičí záchod, což u nás teda nebylo. To se pak asi blbě odnaučuje, když si na to psa třeba půl roku trénuji.
Jak máminu fenku odnaučit na plenu, netuším. Asi bych plenu nedala a omezila fence prostor, aby nemohla být po celém bytě a dělala si tam, co chtěla. Moje holky jsou třeba přes den zavřené v předsíni, kde mají pelíšky, vodu a žrádlo. Po příchodu bych ji buď pochválila, jak je šikovná holka a šla ji vyvenčit nebo jí řekla, že je čuně a šla jí také vyvenčit. Pak bych místo nějakých blbostí s ní šla vytírat tu louži (myslím, že pes pozná i beze slov, že nejste nadšení z jeho konání).
Také prý funguje popotahovat plenu blíž a blíž ke vchodovým dveřím, až se jako vytáhne ven. Což mi v paneláku přijde jako blbost, nechci aby se mi pes venčil, ani před bytem, ani ve výtahu, ani dole v baráku, chci aby se vyvenčil až před barákem. Ale myslím, že to by u máminé fenky taky nefungovalo, protože ona podle všeho moc dobře ví, kde se potřeba dělat má.
Možná by zafungovalo - přijdu domů, bude tam louže, nemluvím s tebou a uklízím. Nebude louže, jdeme se spolu mazlit, koukat na televizi, hrát si, ... Myslím, že by jí časem cvaklo, kde je problém. Ovšem záleží na tom, jestli by to fence vadilo, že máma uklízí a nevšímá si jí a jestli by měla máma podporu i v partnerovi, aby se třeba nešel mazlit s fenkou on, když se mámě nechce, uklízí a dělá naštvanou.

Fiona.Praha napsal(a):
Odnaučili, protože plena byla v bytě, jen v naší nepřítomnosti. Když jsme byli doma nebyla plena nikde (ani v noci), jen v naší nepřítomnosti. Za čistou plenu byla ooooooobrovská pochvala, jinak jsme to neřešili. Prostě to bylo jako pojistka. Pokud jsme byli doma, chodili jsme se štěnětem každé 2 hodiny ven, venku pochvala za loužičku nebo bobek. Vstávali jsme v noci a chodili ven. A to za jakéhokoli počasí. V poledne jsem lítala domů místo oběda (mám to kousek), abych vyvenčila štěně.
Nejsem zastáncem toho, že malí psi (prý téměř všechny čivavy) nechodí ven třeba do roku a naučí se na plenu. Asi to probíhá tak, že plena funguje jako kočičí záchod, což u nás teda nebylo. To se pak asi blbě odnaučuje, když si na to psa třeba půl roku trénuji.
Jak máminu fenku odnaučit na plenu, netuším. Asi bych plenu nedala a omezila fence prostor, aby nemohla být po celém bytě a dělala si tam, co chtěla. Moje holky jsou třeba přes den zavřené v předsíni, kde mají pelíšky, vodu a žrádlo. Po příchodu bych ji buď pochválila, jak je šikovná holka a šla ji vyvenčit nebo jí řekla, že je čuně a šla jí také vyvenčit. Pak bych místo nějakých blbostí s ní šla vytírat tu louži (myslím, že pes pozná i beze slov, že nejste nadšení z jeho konání).
Také prý funguje popotahovat plenu blíž a blíž ke vchodovým dveřím, až se jako vytáhne ven. Což mi v paneláku přijde jako blbost, nechci aby se mi pes venčil, ani před bytem, ani ve výtahu, ani dole v baráku, chci aby se vyvenčil až před barákem. Ale myslím, že to by u máminé fenky taky nefungovalo, protože ona podle všeho moc dobře ví, kde se potřeba dělat má.
Možná by zafungovalo - přijdu domů, bude tam louže, nemluvím s tebou a uklízím. Nebude louže, jdeme se spolu mazlit, koukat na televizi, hrát si, ... Myslím, že by jí časem cvaklo, kde je problém. Ovšem záleží na tom, jestli by to fence vadilo, že máma uklízí a nevšímá si jí a jestli by měla máma podporu i v partnerovi, aby se třeba nešel mazlit s fenkou on, když se mámě nechce, uklízí a dělá naštvanou.

Jo to ona ví, že se čůrá venku (jak jsem psala o víkendu se jinde nevyčůrá). Ale prostě když je doma sama, tak to má asi pohodlnější nebo nevim. Jinak omezit jí prostor to asi ne, mají obývák spojený s jídelnou a tam je zvyklá být. V předsíni by zmrzla zimou . Oni to asi rodiče ani nějak řešit nechtějí už, nevadí jim to, dávala jsem to jen jako příklad

marcelaamax napsal(a):
Jo to ona ví, že se čůrá venku (jak jsem psala o víkendu se jinde nevyčůrá). Ale prostě když je doma sama, tak to má asi pohodlnější nebo nevim. Jinak omezit jí prostor to asi ne, mají obývák spojený s jídelnou a tam je zvyklá být. V předsíni by zmrzla zimou . Oni to asi rodiče ani nějak řešit nechtějí už, nevadí jim to, dávala jsem to jen jako příklad

Když to nechtějí řešit, není co řešit