Nastolenie a udržiavanie „alfa“ pozície človeka vo vzťahu človek

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Katastrofa a buzerace,90% je pí.covina, chudáci psi

Presne tak.

A nechàpu, kvůli čemu to nějaký chytrák ještě překládá do slovenštiny.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Http://pes-howto.webnode.sk/slovensky/pravidla-vodcu-svorky/

...tak snad krom bodu s automatickm krmítkem...které nemám a bodu, že pes nemá zůstat sám s dítětem s tím se dá zásadně souhlasit...zvlášť u malých dětí..
jsem zjistila, že téměř vše dělám špatně...no holt nejsem vůdce smečky..

- Mno, zvladam urcit trasu i kdyz mi jde jeden pes na volno a druhy temer na natazenou flexinu (nechava mi stazene cca metr, rozhodne vztekle netaha). Psi si me hlidaji, kdyz zmenim trasu, vi to ;) Za mnou obcas tapou z lenosti.
- Zerou prubezne cely den (granule z misky neutecou) a jakmile ji panicci, je to jejich! Cokoliv ulovi - vyskemraj ze stolu, je stesti.
- Pes me pousti k tem dverim, o kterych vi, ze je musim odemcit. Pak hrde vkraci dovnitr.
- Kdyz se vratim vitam se dle nalady nekdy je to jen "cau psi" jindy si lehnu a lezou po me ;)
- Na zemi se u Tv nevalime, oni se vali po nas na gauci.
- Jeden pes spi mezi polstari a jeden mezi perinami, hyerarchii nevybojovali s nami, ale mezi sebou ;)
- Jsem rada, kdyz mi pes strci hlavu do ruky, protoze vim ze on chce pozornost prave ode me. Kdyz cokoliv chce, musi mi to dat najevo tak, abych to pochopila. Takze chce na gauc? Je fajn kdyz se o nej opre, kdyz by jen sedel vezmu ho spis ven :D

Podle manualu nas nase civavy nejspise brzy zabiji ;).

Barbora2 napsal(a):
- Mno, zvladam urcit trasu i kdyz mi jde jeden pes na volno a druhy temer na natazenou flexinu (nechava mi stazene cca metr, rozhodne vztekle netaha). Psi si me hlidaji, kdyz zmenim trasu, vi to ;) Za mnou obcas tapou z lenosti.
- Zerou prubezne cely den (granule z misky neutecou) a jakmile ji panicci, je to jejich! Cokoliv ulovi - vyskemraj ze stolu, je stesti.
- Pes me pousti k tem dverim, o kterych vi, ze je musim odemcit. Pak hrde vkraci dovnitr.
- Kdyz se vratim vitam se dle nalady nekdy je to jen "cau psi" jindy si lehnu a lezou po me ;)
- Na zemi se u Tv nevalime, oni se vali po nas na gauci.
- Jeden pes spi mezi polstari a jeden mezi perinami, hyerarchii nevybojovali s nami, ale mezi sebou ;)
- Jsem rada, kdyz mi pes strci hlavu do ruky, protoze vim ze on chce pozornost prave ode me. Kdyz cokoliv chce, musi mi to dat najevo tak, abych to pochopila. Takze chce na gauc? Je fajn kdyz se o nej opre, kdyz by jen sedel vezmu ho spis ven :D

Podle manualu nas nase civavy nejspise brzy zabiji ;).

V případě víc psů je potřeba naučit se celou řeckou abecedu. V případě čivav i mayský kalendář. Kdyže je ten konec světa?

Za první - průser poslední doby je aboslutní zblubnutí do čehokoli. proč si někdo nedovede přečíst články a prostě si z nich něco selským rozumem vybrat?
za druhý - stejně je to o tom, jaký vlastnosti má člověk vrozený. někdo je prostě rozená autorita a vidí to i kolem sebe, nejenom na zvířatech, ale i na lidech v okolí.. a někdo prostě není a tečka.. a teď to neberu, že bych tu machrovala, jaká jsem autorita. já to mám přesně naopak. pro psa jsem prostě životní parťák, krmič, drbač, venčič.. a mám štěstí, že je to fena zkřížená z dvou plemen, která byla odpradávna šlechtěná pro spolupráci s lidmi, takže s ní není doma jediný problém a miluje svoji smečku.. ale že by mě uctívala jak vůdce smečky.. ha. ha.. a mohla bych načíst x článků.. a ve mě to prostě nebude, protože šéfovat neumim.

nexxi napsal(a):
Za první - průser poslední doby je aboslutní zblubnutí do čehokoli. proč si někdo nedovede přečíst články a prostě si z nich něco selským rozumem vybrat?
za druhý - stejně je to o tom, jaký vlastnosti má člověk vrozený. někdo je prostě rozená autorita a vidí to i kolem sebe, nejenom na zvířatech, ale i na lidech v okolí.. a někdo prostě není a tečka.. a teď to neberu, že bych tu machrovala, jaká jsem autorita. já to mám přesně naopak. pro psa jsem prostě životní parťák, krmič, drbač, venčič.. a mám štěstí, že je to fena zkřížená z dvou plemen, která byla odpradávna šlechtěná pro spolupráci s lidmi, takže s ní není doma jediný problém a miluje svoji smečku.. ale že by mě uctívala jak vůdce smečky.. ha. ha.. a mohla bych načíst x článků.. a ve mě to prostě nebude, protože šéfovat neumim.

Tak to je přesně to, o čem celý život mluvím - každý si musí zvážit sám, na co stačí. Někdo může dobře vycházet se submisivní fenkou pudla, ale fena rotvajlera ho prostě vůbec brát nebude a pes kavkazan mu bude vyloženě vládnout. Bohužel lidi nezvažují pořízení psa z tohoto hlediska skoro vůbec. Zvažují, zda-li se jim pes líbí, jak náročný bude na údržbu srsti, maximálně to, jestli mu budou stačit procházky kolem paneláku... ale jestli jej zvládnou psychicky, nad tím většinou nepřemýšlejí. Oni si přečtou, že autoritu musí budovat tím, že pes nesmí první do dveří, občas ho mají povalit na zem, mají jen oni rozhodovat, kdy pes dostane pohlazení, kdy žrádlo... prostě úplné nesmysly. V člověku buď "NĚCO" je, nebo není. To "NĚCO" je přirozená autorita, kterou psi respektují. A nejenom psi. Lidé, kteří takový dar mají, jsou schopnými cvičiteli zvířat pro cirkus, film apod., a to opravdu nezvládne každý. Pro normální život ale většinou stačí, když je člověk schopen si uvědomit, kolik toho daru ("NĚČEHO") má, a podle toho volit psa.

A ako prosim zistite ci NIECO mate skor, nez si kupite prveho psa?
Alebo ak je uz ten prvy pes ta submisivna fena pudla - ako zistite, ci je vase spoluzitie bezproblemove preto, ze mate NIECO a nie preto, ze je proste bezproblemova ta fena?

L(phi) napsal(a):
A ako prosim zistite ci NIECO mate skor, nez si kupite prveho psa?
Alebo ak je uz ten prvy pes ta submisivna fena pudla - ako zistite, ci je vase spoluzitie bezproblemove preto, ze mate NIECO a nie preto, ze je proste bezproblemova ta fena?

Já myslím, že by si každý kdo si pořizuje prvního psa měl vybrat psa "snadnějšího" společenského, nebo takového, který je vyšlechtěný pro práci s člověkem a baví ho to. A během prvního psa to pozná, já jsem taky zjistila, že nejsem žádná velká autorita a jsem nedůsledná. Proto se nebudu pouštět do žádných složitějších plemen.

L(phi) napsal(a):
A ako prosim zistite ci NIECO mate skor, nez si kupite prveho psa?
Alebo ak je uz ten prvy pes ta submisivna fena pudla - ako zistite, ci je vase spoluzitie bezproblemove preto, ze mate NIECO a nie preto, ze je proste bezproblemova ta fena?

O tom "něčem" píšu v souběžné diskusi... :)

No třeba například prací (setkáváním se, výpomocí) se zvířaty, které nemusím rovnou vlastnit. Tak často zjistí lidský tvor, zda má ono "něco" pro jiné tvory (ať už zvířecí nebo i lidské ).

Sapp napsal(a):
O tom "něčem" píšu v souběžné diskusi... :)

No třeba například prací (setkáváním se, výpomocí) se zvířaty, které nemusím rovnou vlastnit. Tak často zjistí lidský tvor, zda má ono "něco" pro jiné tvory (ať už zvířecí nebo i lidské ).

To ja som po par venceniach v utulku mala pocit ze som majster sveta v komunikacii so zvieratami... kupila si s velkym egom samca molosa ako prveho psa... a pekne ma vyskolil v precenovani sa

Sapp napsal(a):
O tom "něčem" píšu v souběžné diskusi... :)

No třeba například prací (setkáváním se, výpomocí) se zvířaty, které nemusím rovnou vlastnit. Tak často zjistí lidský tvor, zda má ono "něco" pro jiné tvory (ať už zvířecí nebo i lidské ).

OT: Sapp, umíte domluvit s jakýmkoliv psem? Třeba toulavým, na dovolené? Důvěřují Vám cizí psi?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
OT: Sapp, umíte domluvit s jakýmkoliv psem? Třeba toulavým, na dovolené? Důvěřují Vám cizí psi?

Jejda. Já? Nepsala jsem o sobě, ale všeobecně
Pracuji spíše "s jakýmkoliv" člověkem.
Takže jestli se domluvím s jakýmkoliv psem? Hm, nemyslím si, fakt ne. Ale s toulavými, na dovolené, s cizími...ano tu zkušenost mám, kladnou, věříme si. /jako malá, ještě za komančů, jsem je "sbírala, ošetřovala a hledala jim nový domov-když už jsem si je nemohla nechat/ Ale určitě nejde říct, že se domluvím s každým. O mně to však není

Sapp napsal(a):
Jejda. Já? Nepsala jsem o sobě, ale všeobecně
Pracuji spíše "s jakýmkoliv" člověkem.
Takže jestli se domluvím s jakýmkoliv psem? Hm, nemyslím si, fakt ne. Ale s toulavými, na dovolené, s cizími...ano tu zkušenost mám, kladnou, věříme si. /jako malá, ještě za komančů, jsem je "sbírala, ošetřovala a hledala jim nový domov-když už jsem si je nemohla nechat/ Ale určitě nejde říct, že se domluvím s každým. O mně to však není

Ok

koňadra napsal(a):
Tak to je přesně to, o čem celý život mluvím - každý si musí zvážit sám, na co stačí. Někdo může dobře vycházet se submisivní fenkou pudla, ale fena rotvajlera ho prostě vůbec brát nebude a pes kavkazan mu bude vyloženě vládnout. Bohužel lidi nezvažují pořízení psa z tohoto hlediska skoro vůbec. Zvažují, zda-li se jim pes líbí, jak náročný bude na údržbu srsti, maximálně to, jestli mu budou stačit procházky kolem paneláku... ale jestli jej zvládnou psychicky, nad tím většinou nepřemýšlejí. Oni si přečtou, že autoritu musí budovat tím, že pes nesmí první do dveří, občas ho mají povalit na zem, mají jen oni rozhodovat, kdy pes dostane pohlazení, kdy žrádlo... prostě úplné nesmysly. V člověku buď "NĚCO" je, nebo není. To "NĚCO" je přirozená autorita, kterou psi respektují. A nejenom psi. Lidé, kteří takový dar mají, jsou schopnými cvičiteli zvířat pro cirkus, film apod., a to opravdu nezvládne každý. Pro normální život ale většinou stačí, když je člověk schopen si uvědomit, kolik toho daru ("NĚČEHO") má, a podle toho volit psa.

Podle mě o tom lidi i přemýšlí, ale dokud to nezkusí, tak neví. Ono asi jinak to vypadá to někde číst, něco si o sobě myslet, něco si předsevzít a jinak je to v reálu. Taky jsou slova důslednost, čitelnost - velký problém. Přirozená autorita nebo chcete-li nějaké to kouzlo osobnosti, to je ještě daleko virtuálnější.

Podle mě je třeba blbost tradované - plemeno "není vhodné" pro začátečníky. Tak člověk vychová celkem +- pár ovčáků, kteří "jsou vhodní", nabyde nějaké to sebevědomí a pak si s tím nevhodným plemenem naběhne. Viz můj tchán. Podle mě je občas (ne vždy) lepší, když si člověk pořídí i jako prvního psa to vysněné nevhodné plemeno, o kterém má mraky načteno a nakontaktovány zkušenější lidi. Ale to už je zas jiné téma

tapina napsal(a):
Podle mě o tom lidi i přemýšlí, ale dokud to nezkusí, tak neví. Ono asi jinak to vypadá to někde číst, něco si o sobě myslet, něco si předsevzít a jinak je to v reálu. Taky jsou slova důslednost, čitelnost - velký problém. Přirozená autorita nebo chcete-li nějaké to kouzlo osobnosti, to je ještě daleko virtuálnější.

Podle mě je třeba blbost tradované - plemeno "není vhodné" pro začátečníky. Tak člověk vychová celkem +- pár ovčáků, kteří "jsou vhodní", nabyde nějaké to sebevědomí a pak si s tím nevhodným plemenem naběhne. Viz můj tchán. Podle mě je občas (ne vždy) lepší, když si člověk pořídí i jako prvního psa to vysněné nevhodné plemeno, o kterém má mraky načteno a nakontaktovány zkušenější lidi. Ale to už je zas jiné téma

Naopak s některým plemenem se možná spíš domluví začátečník, který si ještě nechá od psa něco vysvětlit než třeba člověk, co měl předtím cvičené německé ovčáky a najednou si pořídí např. chrta...to by mě zajímalo, co mu ta zkušenost dala, v čem je lepší než majitel, co má jako prvního psa chrta...to mluvím z vlastní zkušenosti jako člověk, co měl cvičenou NO a cvičenýho setra...u afgána veškeré moje zkušenosti a dovednosti.. přišly vniveč...musela jsem vymyslet nový způsob...necvičit, ale se psem se domluvit.

Přirozená autorita je k nezaplacení, tu si člověk žádnými pravidly u psa nevydupe...
a ta pravidla, jak být šéfem?...to bych nesměla v životě dát svýmu psovi pusu-to dělaj jen podřízení členové smečky (pusinkuji neustále)...atd.

Já myslím, že člověk má být hlavně spravedlivej...a že život se psem není jen řetězec pravidel
..život se psem je pro mě dialog...nejsem diktátor, jsem parťák...nejsme PÁN a SLUHA...jsme tým.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Naopak s některým plemenem se možná spíš domluví začátečník, který si ještě nechá od psa něco vysvětlit než třeba člověk, co měl předtím cvičené německé ovčáky a najednou si pořídí např. chrta...to by mě zajímalo, co mu ta zkušenost dala, v čem je lepší než majitel, co má jako prvního psa chrta...to mluvím z vlastní zkušenosti jako člověk, co měl cvičenou NO a cvičenýho setra...u afgána veškeré moje zkušenosti a dovednosti.. přišly vniveč...musela jsem vymyslet nový způsob...necvičit, ale se psem se domluvit.

Přirozená autorita je k nezaplacení, tu si člověk žádnými pravidly u psa nevydupe...
a ta pravidla, jak být šéfem?...to bych nesměla v životě dát svýmu psovi pusu-to dělaj jen podřízení členové smečky (pusinkuji neustále)...atd.

Já myslím, že člověk má být hlavně spravedlivej...a že život se psem není jen řetězec pravidel
..život se psem je pro mě dialog...nejsem diktátor, jsem parťák...nejsme PÁN a SLUHA...jsme tým.

jo přesně tak, možná bych i občas řekla jedna duše místo tým

Hlavně a na tom trvám - pokud je člověk nezkušenej a hodlá vylízt se psem mezi lidi, by měl vždycky mít takovýho psa, kterýho zvládne i fyzicky. protože jsou dle mě psi - třeba pastevci, kteří když se vytočej a nerespektujou člověka, tak s nima fyzicky, kor ženská nic nezmůže.. pokud má někdo padesát kilo, pes šedesát, tak bohužel.. moje ohařová taky nesnese ostatní psy, ale vím, že ji vždycky na tom vodítku udržím.. nenávidím majitele, kteří zdálky volají, at se jim vyhneme, že psa neudrží.. to bych střílela - ty majitele.

tapina napsal(a):
jo přesně tak, možná bych i občas řekla jedna duše místo tým

Ano to je možná přesnější...

nexxi napsal(a):
Hlavně a na tom trvám - pokud je člověk nezkušenej a hodlá vylízt se psem mezi lidi, by měl vždycky mít takovýho psa, kterýho zvládne i fyzicky. protože jsou dle mě psi - třeba pastevci, kteří když se vytočej a nerespektujou člověka, tak s nima fyzicky, kor ženská nic nezmůže.. pokud má někdo padesát kilo, pes šedesát, tak bohužel.. moje ohařová taky nesnese ostatní psy, ale vím, že ji vždycky na tom vodítku udržím.. nenávidím majitele, kteří zdálky volají, at se jim vyhneme, že psa neudrží.. to bych střílela - ty majitele.

Jo to máte vlastně taky pravdu. Jak jste výše psala, že jste si vybrala takového psa, kvůli tomu, že si o sobě nemyslíte, že jste kdovíjaká autorita, tak já to mám zas podle váhy - abych psa unesla, kdyby mu něco bylo. Dostala do vlaku. Vyhodila na stůl u veta a pod. Ale i když třeba psa do 30 kg unesu, pokud by vyloženě nutně potřeboval, ruplo mu v hlavě, tak mě asi taky odtáhne. V tom je potřeba výchova a taky trochu důvěra, jinak bychom mohli skončit někde u 15kg asi obě
Potkávala jsem před lety jednu paní, ta se jistila o pouliční lampy omotáním vodítka, měla tuším křížence NO.
Teď zas potkávám pána asi s kavkazákem - má dva obojky, dvě vodítka v ruce a ještě třetí na postroji k pasu.
Moje sestra mi vyprávěla, že potkala kohosi venčit pumu (?).
Nevím, koho bych potkávala radši.

("Mám draka a nebojím se ho použít" - oslík ve Šrekovi).

tapina napsal(a):
Jo to máte vlastně taky pravdu. Jak jste výše psala, že jste si vybrala takového psa, kvůli tomu, že si o sobě nemyslíte, že jste kdovíjaká autorita, tak já to mám zas podle váhy - abych psa unesla, kdyby mu něco bylo. Dostala do vlaku. Vyhodila na stůl u veta a pod. Ale i když třeba psa do 30 kg unesu, pokud by vyloženě nutně potřeboval, ruplo mu v hlavě, tak mě asi taky odtáhne. V tom je potřeba výchova a taky trochu důvěra, jinak bychom mohli skončit někde u 15kg asi obě
Potkávala jsem před lety jednu paní, ta se jistila o pouliční lampy omotáním vodítka, měla tuším křížence NO.
Teď zas potkávám pána asi s kavkazákem - má dva obojky, dvě vodítka v ruce a ještě třetí na postroji k pasu.
Moje sestra mi vyprávěla, že potkala kohosi venčit pumu (?).
Nevím, koho bych potkávala radši.

("Mám draka a nebojím se ho použít" - oslík ve Šrekovi).

Ty jo a nepotkávala sestra tu pumu v Poděbradech? Nevím kolik lidí je u nás chová, ale v Poděbradech s ní pán chodil

Jinak s tím omotáváním a jištěním jste mi připomněla jednu starší paní od nás z vesnice. Má německého ovčáka, co si pamatuji, tak je měla vždycky. Hodně špatně se sama pohybuje, chodí o dvou holích. Se psem chodí každý den na procházky, ale ne že by alespoň chodila někam za vesnici, chodí zásadně jen po vesnici, aby u toho ještě stihla posbírat nějaké drby. Pokud je potkáme, tak na mě už zdály volá, zda bych moha přejít na druhý chodník a nebo přechází rovnou sama. Pak odloží hole, zaujme postoj a oběma rukama drží vodítko.

V tomhle případě bych byla snad radši pro halti ohlávku. I když mám radši velké psy, tak pokud bych měla takové pohybové problémy sama se sebou, tak si takového psa asi nepořídím. Nadruhou stranu znám jednu mladou paní, které sama váží ani ne 50 kg a má psa, co váží 70 kg. Ale těm to funguje, psa má vychovaného a netahá jí, přesto pro jistotu když jde po vesnici a ne někde v přírodě tak má psa na ohlávce.

Každý by si měl uvědomit na jakého psa stačí, jak fyzicky, tak psychicky.

Edit: A ještě k těm psům, kteří se nedoporučují začátečníkům - také souhlasím s tím, že je to spíš o povaze člověka. Znám lidi, kteří si jako prvního psa pořídila pastevce a prostě naprosto si sedí, a jinou povahu už by nechtěli, třeba se zmiňovaným NO by bylo přímo nešťastní. Pak znám lidi, co si jako prvního psa pořídili čivavu nebo maltézáčka a absolutně to nezvládli. Naštěstí to není až takový problém, jako kdyby si pořídili velkého psa.

Všechno je relativní. Na Kavčích horách v Praze se dala před asi 10 lety potkat paní odhadem přes 75 let, drobná, malá. Měla jednoho funďáka a dva NO, všechno psy. Psi chodili bez obojku a bez vodítka, neměli oči pro nikoho jiného než paničku a byli naprosto dokonalí, neprali se, neotravovali jiné lidi, jiné psy. Paní na ně mluvila zásadně zdrobnělinami a povely dávala celou větou, mazlila je, chválila hladila... Přišla k nim tak, že začala venčit psy v útulku a oni tam byli moc dlouho, protože byli velcí a agresivní, tak si je vzala do panelákového bytu. Ipaři by jí mohli závidět oční kontakt a naprostou, oddanou poslušnost všech psů. I policajti jí nechávali být, když to viděli a jiné pejskaře se psy bez vodítka napomínali. Byla dokonalá.

marcelaamax napsal(a):
Ty jo a nepotkávala sestra tu pumu v Poděbradech? Nevím kolik lidí je u nás chová, ale v Poděbradech s ní pán chodil

Jinak s tím omotáváním a jištěním jste mi připomněla jednu starší paní od nás z vesnice. Má německého ovčáka, co si pamatuji, tak je měla vždycky. Hodně špatně se sama pohybuje, chodí o dvou holích. Se psem chodí každý den na procházky, ale ne že by alespoň chodila někam za vesnici, chodí zásadně jen po vesnici, aby u toho ještě stihla posbírat nějaké drby. Pokud je potkáme, tak na mě už zdály volá, zda bych moha přejít na druhý chodník a nebo přechází rovnou sama. Pak odloží hole, zaujme postoj a oběma rukama drží vodítko.

V tomhle případě bych byla snad radši pro halti ohlávku. I když mám radši velké psy, tak pokud bych měla takové pohybové problémy sama se sebou, tak si takového psa asi nepořídím. Nadruhou stranu znám jednu mladou paní, které sama váží ani ne 50 kg a má psa, co váží 70 kg. Ale těm to funguje, psa má vychovaného a netahá jí, přesto pro jistotu když jde po vesnici a ne někde v přírodě tak má psa na ohlávce.

Každý by si měl uvědomit na jakého psa stačí, jak fyzicky, tak psychicky.

Edit: A ještě k těm psům, kteří se nedoporučují začátečníkům - také souhlasím s tím, že je to spíš o povaze člověka. Znám lidi, kteří si jako prvního psa pořídila pastevce a prostě naprosto si sedí, a jinou povahu už by nechtěli, třeba se zmiňovaným NO by bylo přímo nešťastní. Pak znám lidi, co si jako prvního psa pořídili čivavu nebo maltézáčka a absolutně to nezvládli. Naštěstí to není až takový problém, jako kdyby si pořídili velkého psa.

U nás v Trutnově má pán taky jednu. Často jsem ho s ní vídala na náměstí chodit po lavičkách, to byla ale ještě asi "kotě", teď už jsem ho tak rok nikde neviděla. Bydlel s ní v paneláku.

tapina napsal(a):
Jo to máte vlastně taky pravdu. Jak jste výše psala, že jste si vybrala takového psa, kvůli tomu, že si o sobě nemyslíte, že jste kdovíjaká autorita, tak já to mám zas podle váhy - abych psa unesla, kdyby mu něco bylo. Dostala do vlaku. Vyhodila na stůl u veta a pod. Ale i když třeba psa do 30 kg unesu, pokud by vyloženě nutně potřeboval, ruplo mu v hlavě, tak mě asi taky odtáhne. V tom je potřeba výchova a taky trochu důvěra, jinak bychom mohli skončit někde u 15kg asi obě
Potkávala jsem před lety jednu paní, ta se jistila o pouliční lampy omotáním vodítka, měla tuším křížence NO.
Teď zas potkávám pána asi s kavkazákem - má dva obojky, dvě vodítka v ruce a ještě třetí na postroji k pasu.
Moje sestra mi vyprávěla, že potkala kohosi venčit pumu (?).
Nevím, koho bych potkávala radši.

("Mám draka a nebojím se ho použít" - oslík ve Šrekovi).

Věřte, že pokud nemáte třicet kilo i s potelí, tak třicetikilovej pes se dá ;) je to jenom o cviku :D i k veterináři se nosíme :D je to místo fitka

nexxi napsal(a):
Věřte, že pokud nemáte třicet kilo i s potelí, tak třicetikilovej pes se dá ;) je to jenom o cviku :D i k veterináři se nosíme :D je to místo fitka

Nemá ráda veterináře, že jí nosíte?

Jinak myslím, že je to i o zvyku. Můj pes má teď cca 28 kg, taky ho v pohodě unesu. Ale když jsem ho dala podržet kamarádce na vodítku (není zvyklá na velkého psa) a pes chtěl běžet za mnou, tak to nedala . Myslím, že třeba taková nečekaná reakce je něco jiného než to, jestli psa unesu.

nexxi napsal(a):
Věřte, že pokud nemáte třicet kilo i s potelí, tak třicetikilovej pes se dá ;) je to jenom o cviku :D i k veterináři se nosíme :D je to místo fitka

Jako jo, dá se. Určitě. Já mám jen takové trochu "trauma z dětství". Ve 14 letech jsem nosila něm. ovčáka do 4. patra činžáku. Dneska bych to 5x denně asi nedala. Taky se mi jednou stalo, v předmobilové éře, že se mi pes zranil v poli. Sice měl jen 12k, g ale nesla jsem ho 8km. Myslela jsem, že to nedám. V rukách, vhodně podpírat atd. Proto za mě 25kg ideál znám své možnosti.
Co se týká ovladatelnosti na vodítku, nemůže to být jen o síle

marcelaamax napsal(a):
Nemá ráda veterináře, že jí nosíte?

Jinak myslím, že je to i o zvyku. Můj pes má teď cca 28 kg, taky ho v pohodě unesu. Ale když jsem ho dala podržet kamarádce na vodítku (není zvyklá na velkého psa) a pes chtěl běžet za mnou, tak to nedala . Myslím, že třeba taková nečekaná reakce je něco jiného než to, jestli psa unesu.

Kdysi měla svrab a pan doktor jí udělal seškraby a vzal to důkladně, asi si chtěl vzít kousek na památku:D to bylo první, a pak jsme k němu jezdili na injekce proti svrabu, který byly myslím do svalu, a ona už jak byla nervozní, tak zatla sval a o to víc ju to chudáka bolelo :/

dala byste i to cuknutí;) to chce jen tréning;) my třeba chodíme pokud je suchej povrch, tahat na sedáku a pes postroj, je silná opravdu hoooooodně. no a když je zima a nevěřím terénu, tak jí dám postroj ale vezmu si ji na vodítko, aby tahala a měla jsem ju v rukách a líp se mi s ní manipulovalo, a není problém. je to o zvyku. ale uznávám, že komu chodí pes vzorně vedle nohy a pak najendou škubne, že může být situace jiná.

tapina napsal(a):
Jako jo, dá se. Určitě. Já mám jen takové trochu "trauma z dětství". Ve 14 letech jsem nosila něm. ovčáka do 4. patra činžáku. Dneska bych to 5x denně asi nedala. Taky se mi jednou stalo, v předmobilové éře, že se mi pes zranil v poli. Sice měl jen 12k, g ale nesla jsem ho 8km. Myslela jsem, že to nedám. V rukách, vhodně podpírat atd. Proto za mě 25kg ideál znám své možnosti.
Co se týká ovladatelnosti na vodítku, nemůže to být jen o síle

Tak na nošení to věřím, že je to mazec takhle pravidelně.. u nás je to naštěstí jen párkrát ročně na tu veterinu, což všechny kolem baví.. na veterině kam jezdíme, tak berou vždycky dva zaráz - jedna ordinace bere očkování a takový blbinky, a druhá nemoci.. už několikrát se mi stalo, že já s ohařovou v náručí a vedle nás někdo s čivavkou nebo jorkem, kterej spokojeně kráčí do ordinace a těší se :D

s tou ovladatelností.. když budu vědět, že umím vycvičit psa a bude mě hltat pohledem, tak jooo, klidně. ale jako pořídit si třeba na sídliště prvního psa, nic o něm pořádně nevědět s tím, že vím, že kdyby byl průser, tak ho neudržím.. to za mě ne.. ale je to na každém z nás. já bych prostě nevylezla mezi lidi se psem, o kterém vím, že když se naštve, nebo i třeba hodně lekne nárazovýho zvuku.. prostě cokoli, že ho neudržím.

prostě toto NIKDY!
https://www.youtube.com/watch?v=g_bas-UaHYI.

nexxi napsal(a):
Kdysi měla svrab a pan doktor jí udělal seškraby a vzal to důkladně, asi si chtěl vzít kousek na památku:D to bylo první, a pak jsme k němu jezdili na injekce proti svrabu, který byly myslím do svalu, a ona už jak byla nervozní, tak zatla sval a o to víc ju to chudáka bolelo :/

dala byste i to cuknutí;) to chce jen tréning;) my třeba chodíme pokud je suchej povrch, tahat na sedáku a pes postroj, je silná opravdu hoooooodně. no a když je zima a nevěřím terénu, tak jí dám postroj ale vezmu si ji na vodítko, aby tahala a měla jsem ju v rukách a líp se mi s ní manipulovalo, a není problém. je to o zvyku. ale uznávám, že komu chodí pes vzorně vedle nohy a pak najendou škubne, že může být situace jiná.

No, máme podobnou zkušenost. Pes nedůvěřivý vůči cizím lidem už jako štěně, držel si odstup. U veterináře celkem v pohodě, očkování zvládnul. Ale pak blbec něco sežral a zvracel, tak mu vet dával nějaké dost nepříjemné injekce. A od té doby se bojí. Do ordinace jde nadšeně dobrovolně, nechá se pohladit ale jakmile vezme vet něco do ruky a pes usoudí, že by se něco mohlo dít, tak se za mě schovává a už na sebe od veta nenechá sáhnout, dokud nepoloží tu věc co má v ruce. Nechal se hladit, ale jakmile byl náznak, že se vet třeba preventivně podívá do ucha tak opět uhnul. Ale chodíme tam preventivně jen tak na mlsky a lepší se to

No, ono pokud s tím cuknutím počítáte, tak to nějak dáte, já právě mluvím o tom, když s tím nepočítáte. Ale psala jsem to samé co vy - je to o zvyku. Pokud na to někdo není zvyklý, tak mu to problémy bude dělat.

nexxi napsal(a):
Tak na nošení to věřím, že je to mazec takhle pravidelně.. u nás je to naštěstí jen párkrát ročně na tu veterinu, což všechny kolem baví.. na veterině kam jezdíme, tak berou vždycky dva zaráz - jedna ordinace bere očkování a takový blbinky, a druhá nemoci.. už několikrát se mi stalo, že já s ohařovou v náručí a vedle nás někdo s čivavkou nebo jorkem, kterej spokojeně kráčí do ordinace a těší se :D

s tou ovladatelností.. když budu vědět, že umím vycvičit psa a bude mě hltat pohledem, tak jooo, klidně. ale jako pořídit si třeba na sídliště prvního psa, nic o něm pořádně nevědět s tím, že vím, že kdyby byl průser, tak ho neudržím.. to za mě ne.. ale je to na každém z nás. já bych prostě nevylezla mezi lidi se psem, o kterém vím, že když se naštve, nebo i třeba hodně lekne nárazovýho zvuku.. prostě cokoli, že ho neudržím.

prostě toto NIKDY!
https://www.youtube.com/watch?v=g_bas-UaHYI.

To video mazec. To mi připomnělo zážitek když jsem byla malá. Měli jsme basseta. Chodila jsem s tátou s nimi na procházky, neměli jsme ho odmalička a tátovi se nikdy nepodařilo odnaučit tahání na vodítku - no on se v té době o to spíš ani moc nesnažil. Já jsem za každou cenu chtěla vodit. Tak mi ho táta vždycky na chvíli dal, pokud jsem ho vedla já tak ani moc netahal. No ale jednou už ani nevím proč (možná zajíc) se za něčím rozeběhl, táta na mě řval ať pustím vodítko, ale já nepustila, pes mě takhle protáhl pár kalužemi a pak mu to asi naštěstí došlo a zastavil. Byla jsem statečná, chvíli tekly slzičky, ale pak jsem se tomu smála