Chůze na vodítku - halti?

Já to naučila neůnavného tahače( dokázal mě táhnout celou procházku a při tom se skoro uškrtit) nějak takto: jakmile napnul vodítko, jemně, ale opravdu jemně jsem ho "škubla" (popotáhla) k sobě( stačilo már cm) aby se vodítko prověsilo, pokaždé když ho natáhnul jsem zopakovala dokud nešel na prověšeném... a ejhle, po asi 10ti společných procházkách( není můj, je známého který ho bohužel nechá tahat) zjistil že u mě se netahá , sice to není na 100% ale troufnu si říct že v 98% případů netáhne( ty 2% jsou myslím háravky, velice atraktivní zpráva v trávě nebo když třeba přebíháme cestu a on si nevšimne že jsem už zpomalila ).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lu80 napsal(a):
Pěkný den. Jdu zase s kůží na trh a předpokládám, že se tu zase najdou nějací dobráci, co mi doporučí plyšáka. Takže těm děkuji předem, ani mi to nemusíte psát . Svádím neustálý boj s chůzí na vodítku (neřkuli u nohy) s naším třicetikilovým sedmiměsíčním štěnětem. Zařekla jsem se, že nebudu používat žádný stahováky, ohlávky, postroje, škubání atd a že jí to netahání zkrátka naučím po dobrém. Nu, po půlročním snažení jsem si jistá, že ví, co znamená "k noze" (neřeším centimetry ani přesnost, stačí mi pes tak nějak vedle nohy. Ví i co znamená "jdeme na vodítku" - což je povel že se jde v klidu, ale nemusí u nohy. Nicméně naše tvrdohlavka je schopná jeden den kráčet pěkně a druhý den se div neuškrtí ať dělám co dělám. Vytrvale zastavuji, lákám na piškoty, masíčko atd. Na cvičáku šlape jak hodinky... Nicméně když má své dny, kašle mi úplně na všechno. Já mám z toho v háji kolena, můj muž záda.. Není nevybitá, absolvujem denně 4hoďky v přírodě na volno a má i spoustu hraní... Dnes mi kamarádka dala halti ohlávku, že to mám zkusit nasadit, když už je to k neudržení... Co vy na to? Občas čtu, že na zvládnutí chůze na vodítku stačí týdny. Někdo to zvládne i za dny. Je to vážně možný bez škubání, stahováků a různých jiných vylomenin? Říkám si, jestli jsem já tak neschopná, nebo ta naše můra tak bláznivá . Budu ráda za Vaše zkušenosti a postřehy i k takhle ohranému tématu. Dík.

Jak píšete, sama mám už v háji kolena i ramena, ale to naše trdlo se to nenaučilo za 9 let. Halti bych mu nikdy nedala, nějak nevěřím na halti jako výcvikovou pomůcku, poněvadž sousedi to koupili pyrenejce a chodí na ní víceméně pořád už pár let. Nebudu vás ale odsuzovat, protože vím, jak je to protivné, když je chůze nezvládnutá, klidně zkuste a uvidíte. Mě také radili, že když pes jde blbě u nohy, motá se, přebíhá atd. tak mu šlápnout na nohu, drcnout do něj...výsledek je, že samojed, což je hodně citlivý pes, se prostě bojí jít mi u nohy, abych ho nezašlápnula Takže nemusí(jen vyjímečně) stačí mi, když netahá. Vím, že to určitě umí taky, když se po stopadesáté zastavím, že tahá, tak nejdem... už se pak tedy šourá, ale stačí nějaký podnět a opatrnost, aby netáhnul je ta tam, stejně, jako u další prochajdy, kdy už si to nepamatuje Mezitím napsaly rady holky, takže reaguju i na ně: škubání jsem zkoušela pochopitelně také, od jemného po takové, kdy jsem mu málem urvala hlavu..výsledek absolutně nula. Pes byl tak vystreslý, že už vůbec nevěděl, co vlastně po něm chci...prochajda na ho.no.

Lesnížínka:...škubání jsem zkoušela pochopitelně také, od jemného po takové, kdy jsem mu málem urvala hlavu..výsledek absolutně nula. Pes byl tak vystreslý, že už vůbec nevěděl, co vlastně po něm chci...prochajda na ho.no.
... hm, ale to se výcvik týká i majitele psa- nervat psovi hlavu, zachovat si chladnou hlavu, řekněme, že mám tři stupně aretu a pes třetí nejdu, ale vytrvám na třetím, hodně záleží na ruce, hlase a celkovém postupu a hlavně nervové soustavě majitele.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Lesnížínka:...škubání jsem zkoušela pochopitelně také, od jemného po takové, kdy jsem mu málem urvala hlavu..výsledek absolutně nula. Pes byl tak vystreslý, že už vůbec nevěděl, co vlastně po něm chci...prochajda na ho.no.
... hm, ale to se výcvik týká i majitele psa- nervat psovi hlavu, zachovat si chladnou hlavu, řekněme, že mám tři stupně aretu a pes třetí nejdu, ale vytrvám na třetím, hodně záleží na ruce, hlase a celkovém postupu a hlavně nervové soustavě majitele.

Nejde o urvání hlavy, ale o načasování toho škubání, když se k takovým praktikám už rozhodnete.

Halti ?

http://blog.koira.cz/nezarazene/pojd-se-mnou.

"Nu, po půlročním snažení jsem si jistá, že ví, co znamená "k noze" "
ten půlrok říká, že tvůj přístup není zrovna optimální

" Ví i co znamená "jdeme na vodítku" - což je povel že se jde v klidu, ale nemusí u nohy.
Nicméně naše tvrdohlavka je schopná jeden den kráčet pěkně a druhý den se div neuškrtí ať dělám co dělám."
z toho není moc jasné, zda má tento povel striktně spojený s netaháním, asi ne...Takže ti chybí povel pro NEtahání, abys jí mohla říct, co po ní v tom okamžiku konkrétně chceš

"Vytrvale zastavuji, lákám na piškoty, masíčko atd."
že zastavuješ je fajn, ale pes se na nic naláká! Pes je AŽ odměněn v okamžiku, kdy sám povolí vodítko (a kterému okamžiku přiřadíš ten "povel" třeba ono netahej či pomalu (je fakt, že říkám oboje)

" Na cvičáku šlape jak hodinky"
tak to využij a nauč ji to "pomalu" řízeně na cvičáku

přečti si ten odkaz z koiry výše...

Některý pes to nepochopí nikdy. Některý až když z toho kouká "práce". Ale Halti je fajn pokud se umí pouzivat. Nejhorší co potkáváme je flexi připnuta na Halti a flexi připnuta na ostnaci (ostnac jsem viděla na bisonovi a právě na flexine, jsem myslela že skončím majiteli do obličeje).
Pokud není halti použita jak má, tak pes bude tahat i na ni. :).

Halti je FAJN ?
Fakt tedy není ! Je to úchylný.

rapotacka11 napsal(a):
Halti je FAJN ?
Fakt tedy není ! Je to úchylný.

Proč úchylný? Halti není od cukání ani škubání a ani není na to aby se psovi neustále tahalo za hlavu. Přijde mi to při správném použití lepší než škubání za obojek.

Jednou jedinkrát jsem psici připla na kroužek, který má na dolní straně náhubku ( ano, už jste mě v jiné diskuzi poučili, že to není náhubek, ale halti ) - v situaci, kdy hárala a čekala jsem, že za ní vypálí pes ( vypálil - vyvlíkl se z obojku ), když chtěla vyrazit za ním, málem jí to urvalo hlavu. Zůstala otřesená stát. Víckrát vodítko na tom kroužku nebylo a nebude. Takže když se halti neumí používat = prasárna.

Jo mít vodítko priple jen na Halti to je tak o zlomení vazů psovi. A na dvě vodítka je 90%uzivatelu haltiny líná. :(.

Kdo umí použít psí ohlávku vynalezenou pro koně ?
pes se lekne
vyběhne zpoza rohu jiný pes
v mhd či na chodníku přecpaném někdo mu dupne na tlapku
s koněm to moc netrhne, že jo ?

v Tróji potkala jsem ridgebacka s ohlávkou, že prý jinak tahá a nic by si tak (chudáci) neprohlédli
a pak zapadli do pavilonu, ridgeback uvázán venku.

scylla napsal(a):
Nejde o urvání hlavy, ale o načasování toho škubání, když se k takovým praktikám už rozhodnete.

A kdy je správné načasování a jak silný to má být tedy podnět?

notregistered napsal(a):
Kdo umí použít psí ohlávku vynalezenou pro koně ?
pes se lekne
vyběhne zpoza rohu jiný pes
v mhd či na chodníku přecpaném někdo mu dupne na tlapku
s koněm to moc netrhne, že jo ?

v Tróji potkala jsem ridgebacka s ohlávkou, že prý jinak tahá a nic by si tak (chudáci) neprohlédli
a pak zapadli do pavilonu, ridgeback uvázán venku.

Málokdo to právě umí. Finta je v tom že máš psa pod kontrolou na obojku. Tak že mu nemůže nic stát. Pes zatáhne za obojek a napne vodítko od obojku a ty zatahnes za slabé vodítko připnuté za Halti. Ne tak aby to psovi skublo, ale jen mu odvratis pohled od toho za čím tak moc chce. Pes povolí vodítko na obojku a ty povolis vodítko na Halti. Jak jednoduché a bezpečné.

Lacik napsal(a):
A kdy je správné načasování a jak silný to má být tedy podnět?

To musíte cítit intenzita o jeden stupeň vyšší než je síla zatáhnutí psa, v okamžiku, kdy je vodítko natažené podezřele moc no a to je těžké
v překladu nesmysl

Jak naučíte psa netahat, takového dvouletého např. ?
Naučíte povel k noze, u nohy, pomalu nebo tak něco, aby neměl šanci tahat ?
Ale já nechci aby chodil úplně vedle mě. Chci ať jde přede mnou, ale netáhne jak koník.

Tedysek napsal(a):
Málokdo to právě umí. Finta je v tom že máš psa pod kontrolou na obojku. Tak že mu nemůže nic stát. Pes zatáhne za obojek a napne vodítko od obojku a ty zatahnes za slabé vodítko připnuté za Halti. Ne tak aby to psovi skublo, ale jen mu odvratis pohled od toho za čím tak moc chce. Pes povolí vodítko na obojku a ty povolis vodítko na Halti. Jak jednoduché a bezpečné.

Vy máte ohlávku ?

"Naučíte povel k noze, u nohy, pomalu nebo tak něco, aby neměl šanci tahat ?
Ale já nechci aby chodil úplně vedle mě. Chci ať jde přede mnou, ale netáhne jak koník"

Ale - a? naučíme ho "pomalu" nebo tak něco, aby netahal...

notregistered napsal(a):
Vy máte ohlávku ?

Ne, nemám.

notregistered napsal(a):
To musíte cítit intenzita o jeden stupeň vyšší než je síla zatáhnutí psa, v okamžiku, kdy je vodítko natažené podezřele moc no a to je těžké
v překladu nesmysl

Jak naučíte psa netahat, takového dvouletého např. ?
Naučíte povel k noze, u nohy, pomalu nebo tak něco, aby neměl šanci tahat ?
Ale já nechci aby chodil úplně vedle mě. Chci ať jde přede mnou, ale netáhne jak koník.

Necukám se psem, neučím ho "pomalu", kterému stejně nerozumí, nezastavuji se a nečekám, až se pes "vykouká" atd.

Ale chůzi na vodítku rozděluji do dvou režimů. JDEME vs VOLNO (i na vodítku).

VOLNO na vodítku:
- záleží, jak si to kdo nadefinuje ale:
- pes může tahat, může čuchat, může konat potřebu, po svolení si všímat psů či lidí
- nesmí žrát svinstva

JDEME:
- pes jde na provislém vodítku ve výseči před psovodem
- výseč je stále stejná, vodítka 2,5-3m stále stejná délka
- pes nečuchá, netahá, nevšímá si okolí, lidí, psů atd.
- dává pozor na psovoda (bez fokusu)
- díky odměnování u levé nohy se velmi často z tohoto cviku stává volná chůze u nohy bez fokusu, což je pro lidi velmi příjemné

V praxi, to pak vypadá tak, že vyjdete se psem, zazní povel JDEME, pes jde na provislém vodítku před Vámi, dojdete třeba do parku, kde zazní povel VOLNO a to je čas psa. Poté, když například odcházíte z parku, tak opět povel JDEME a bez tahání se dostanete domů, atd.

Jde o to, aby v tom měl pes jasno a byli ta komunikace pro něj srozumitelná. Ne jak často vídám, kdy psovodi se podle přání psa zastavují všude (pes se začuchá atd.) a tím dávají psovi nevědomky informaci, že on vede vodítko, protože on určuje, kam se jde, kde se zastaví atd.. a pak si občas psovod vzpomene, že chce být po jeho a pak se diví, že se přeahuje se psem. Pes je bohužel v zajetí svých, zájmů, tužeb a především naučeného chování, kdy jednou pravidla zní jinak a podruhé zas jinak a on tuto situaci nedokáže rozlišit a pak Vám ani cukání, halti atd. nepomůže. To je důvod, proč je chůzi rozdluji na dva režimy: protože je to pro psa jasně čitelné ;).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Lesnížínka:...škubání jsem zkoušela pochopitelně také, od jemného po takové, kdy jsem mu málem urvala hlavu..výsledek absolutně nula. Pes byl tak vystreslý, že už vůbec nevěděl, co vlastně po něm chci...prochajda na ho.no.
... hm, ale to se výcvik týká i majitele psa- nervat psovi hlavu, zachovat si chladnou hlavu, řekněme, že mám tři stupně aretu a pes třetí nejdu, ale vytrvám na třetím, hodně záleží na ruce, hlase a celkovém postupu a hlavně nervové soustavě majitele.

Ale jo, nejsem malé děcko, samozřejmně jsem se moc snažila, vychytávat správné okamžiky, cukat jen malinko...Ale když tak chodíte denně měsíce, tak už po 30tém trhnutí během jedné prochajdy a žádném nereagování psa...fakt vypěníte a škubnete. Už jsem kdysi psala, že jediné, čeho jsem dosáhnula bylo že: psa jsem strašně pochválila za to, že se zastavil a kousek vrátil, akorát, že v tu chvíli, co jsem začala jásat, se oklepal. Od té doby, místo, aby netahal se zastaví a oklepe A já se pak místo vztekání musím zasmát, že je to trdlo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nu, po půlročním snažení jsem si jistá, že ví, co znamená "k noze" "
ten půlrok říká, že tvůj přístup není zrovna optimální

" Ví i co znamená "jdeme na vodítku" - což je povel že se jde v klidu, ale nemusí u nohy.
Nicméně naše tvrdohlavka je schopná jeden den kráčet pěkně a druhý den se div neuškrtí ať dělám co dělám."
z toho není moc jasné, zda má tento povel striktně spojený s netaháním, asi ne...Takže ti chybí povel pro NEtahání, abys jí mohla říct, co po ní v tom okamžiku konkrétně chceš

"Vytrvale zastavuji, lákám na piškoty, masíčko atd."
že zastavuješ je fajn, ale pes se na nic naláká! Pes je AŽ odměněn v okamžiku, kdy sám povolí vodítko (a kterému okamžiku přiřadíš ten "povel" třeba ono netahej či pomalu (je fakt, že říkám oboje)

" Na cvičáku šlape jak hodinky"
tak to využij a nauč ji to "pomalu" řízeně na cvičáku

přečti si ten odkaz z koiry výše...

K bodu jedna - v žádném případě netvrdím, že to dělám optimálně. Dělám co můžu jak nejlépe umím, ale nemám zkušenosti...

Co se týče dvojky. Proto jsem psala, že chápe o co jde a má ty povely správně zařazené. Ale když jí "rupne v bedně", tak na ně zkrátka kašle. Ona ví, co se po ní konkrétně chce... Zvláštní je, že když to na ní přijde, nebývá to spojené s okolními psy, cyklisty, zvěří atd... Naopak při nějakých akčnějších situacích se spíš drží pěkně u tý nohy.

To lákání jsem napsala blbě, jak píšeš - nelákám, ale odměňuji...

Na cvičáku se tváří, jako kdyby ani tahat neuměla...

Odkaz přečtu. Já se do tý ohlávky taky moc nehrnu...proto jsem se ptala na zkušenosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pes je zvíře vych+né jako díra do sněhu, dělá to, co je mu prospěšné, pokud nemá chuť na piškot a ten čmuch je lákavější a je to palice dubová a ne mazánek, pujde si udělat to, co potřebuje a toho na konci vodítka bude ignorovat...prostě váš pes vás nebude mít raději, když na něj budete "hodní". Co platí na jednoho psa, nemusí platit na vašeho(vytrvale zastavuji, lákám na piškoty...) zkuste raději krátký, zpočátku měkčí aret (aby bylo kam dál šáhnout pro tvrdší) a povel třeba netahej-pomalu. Není škubání jako škubání. Někteří psi to pochopí rychleji než odněnu piškotem.

Ano, já už taky zjistila, že to je palice dubová. Milé a hravé volání na ní neplatí...to je zkrátka hra. Musí se na ní houknout a to dost důrazně. (nemyslím tím hysterický řev) . Ale bohužel když se z ní zčistajasna stane tažnej pes, nepomůže ani houkání, ani milé slovo, ani nic. Nevidí, neslyší. Zkusím to poškubávání...

lesnížínka napsal(a):
Jak píšete, sama mám už v háji kolena i ramena, ale to naše trdlo se to nenaučilo za 9 let. Halti bych mu nikdy nedala, nějak nevěřím na halti jako výcvikovou pomůcku, poněvadž sousedi to koupili pyrenejce a chodí na ní víceméně pořád už pár let. Nebudu vás ale odsuzovat, protože vím, jak je to protivné, když je chůze nezvládnutá, klidně zkuste a uvidíte. Mě také radili, že když pes jde blbě u nohy, motá se, přebíhá atd. tak mu šlápnout na nohu, drcnout do něj...výsledek je, že samojed, což je hodně citlivý pes, se prostě bojí jít mi u nohy, abych ho nezašlápnula Takže nemusí(jen vyjímečně) stačí mi, když netahá. Vím, že to určitě umí taky, když se po stopadesáté zastavím, že tahá, tak nejdem... už se pak tedy šourá, ale stačí nějaký podnět a opatrnost, aby netáhnul je ta tam, stejně, jako u další prochajdy, kdy už si to nepamatuje Mezitím napsaly rady holky, takže reaguju i na ně: škubání jsem zkoušela pochopitelně také, od jemného po takové, kdy jsem mu málem urvala hlavu..výsledek absolutně nula. Pes byl tak vystreslý, že už vůbec nevěděl, co vlastně po něm chci...prochajda na ho.no.

Děkuju. Já už si říkala, že jsem snad fakt úplně blbá. Jsem ráda, že i zkušenější s tahem občas bojujou...

VOLNO na vodítku:
- záleží, jak si to kdo nadefinuje ale:
- pes může tahat, může čuchat, může konat potřebu, po svolení si všímat psů či lidí
- nesmí žrát svinstva

JDEME:
- pes jde na provislém vodítku ve výseči před psovodem
- výseč je stále stejná, vodítka 2,5-3m stále stejná délka
- pes nečuchá, netahá, nevšímá si okolí, lidí, psů atd.
- dává pozor na psovoda (bez fokusu)
- díky odměnování u levé nohy se velmi často z tohoto cviku stává volná chůze u nohy bez fokusu, což je pro lidi velmi příjemné

Geniální...Dám to přečíst psovi, třeba to konečně pochopí . Já to chápu

lu80 napsal(a):
Ano, já už taky zjistila, že to je palice dubová. Milé a hravé volání na ní neplatí...to je zkrátka hra. Musí se na ní houknout a to dost důrazně. (nemyslím tím hysterický řev) . Ale bohužel když se z ní zčistajasna stane tažnej pes, nepomůže ani houkání, ani milé slovo, ani nic. Nevidí, neslyší. Zkusím to poškubávání...

Nezkoušejte, budete mít oškubaného psa a stejně to vnímat nebude, zkuste jí mechanicky z toho stavu dostat, aby vás začala vnímat a pak pokračujte chůzi. Mechanicky myslím třeba dotykem rukou, aby bylo jasno, žádné hrubosti.

Předesílám, že pro mě je to teorie, ale ti co umí to tak mají :
..."Ona ví, co se po ní konkrétně chce..."
Ono nestačí, že ví, co po ní chcete. Ona to musí mít zadřené tak, že "ví", že není jiné cesty.
To stejné s přivoláním. Jestliže pes po zavolání koukne na vás, rozhlídne se, jestli není něco zajímavějšího než vy, rozhlídne se ještě jednou, proč ho vlastně voláte, tak sice ví, co po něm chcete, ale nemá přivolání.

lesnížínka napsal(a):
Ale jo, nejsem malé děcko, samozřejmně jsem se moc snažila, vychytávat správné okamžiky, cukat jen malinko...Ale když tak chodíte denně měsíce, tak už po 30tém trhnutí během jedné prochajdy a žádném nereagování psa...fakt vypěníte a škubnete. Už jsem kdysi psala, že jediné, čeho jsem dosáhnula bylo že: psa jsem strašně pochválila za to, že se zastavil a kousek vrátil, akorát, že v tu chvíli, co jsem začala jásat, se oklepal. Od té doby, místo, aby netahal se zastaví a oklepe A já se pak místo vztekání musím zasmát, že je to trdlo

Nejde o škubnutí jako takové, aret je prostě jen vydržená ruka (jako kdyby jste se přizastavila až zastavila s malým-větším tahem zpět) pak už stačí jen prstama si pohrát s vodítkem...
Nejlépe se mi to cvičí v lese, já strašně ráda chodím na houby- dnes jsme byla a jen pár lišek(je u nás sucho), les je to ne přehledný se vzrostlými stromy, ale mladý hustší porost, pes nemá rozhled, trochu je i srabík a drží se "mámimy" sukně, musí dávat pozor a je rád že je rád...časem pak chodím po lese i na volno.(obcházení stromů ze správné strany, jít za patama, když je tam roští a překonávat různé nerovnosti vedle páníka)
Hele ne že by to i u nás bylo růžové, první pes byl na todle zlatej, todle štěně mě dost vyčerpává psychicky , ještě měla ten úraz a v tom nejvíc učicím období, teď to doháníme, když už solidně chodí a hlavně chce chodit- to jsme prakticy jen měsíc a půl chodily kam chtěla jít ona- omezení vodítkem by jí vyvedlo z rovnováhy, po úraze má opadlou nohu ze svalů a vrklá se jí češka...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Předesílám, že pro mě je to teorie, ale ti co umí to tak mají :
..."Ona ví, co se po ní konkrétně chce..."
Ono nestačí, že ví, co po ní chcete. Ona to musí mít zadřené tak, že "ví", že není jiné cesty.
To stejné s přivoláním. Jestliže pes po zavolání koukne na vás, rozhlídne se, jestli není něco zajímavějšího než vy, rozhlídne se ještě jednou, proč ho vlastně voláte, tak sice ví, co po něm chcete, ale nemá přivolání.

Ano nemá to zadřené. Přivolání jsme měli 95procentní (od kočky, od psů, od dětí).Teď nejspíš začíná nějaká předpuberta či co, takže sem tam musím použít stopovačku...tam, kde je civilizace a může navolno. V lese stopovajdu nepotřebujem, tam je zlatá. Tohle co píšete já vím. Ale já netoužím po "zadřeném psu". Ani po stoprocentním. Já taky nejsem stoprocentní. To co potřebuji, je abych s ní uměla pracovat na vodítku, když dostane ten svůj amok...aniž bych ten amok chytla taky .

lu80 napsal(a):
K bodu jedna - v žádném případě netvrdím, že to dělám optimálně. Dělám co můžu jak nejlépe umím, ale nemám zkušenosti...

Co se týče dvojky. Proto jsem psala, že chápe o co jde a má ty povely správně zařazené. Ale když jí "rupne v bedně", tak na ně zkrátka kašle. Ona ví, co se po ní konkrétně chce... Zvláštní je, že když to na ní přijde, nebývá to spojené s okolními psy, cyklisty, zvěří atd... Naopak při nějakých akčnějších situacích se spíš drží pěkně u tý nohy.

To lákání jsem napsala blbě, jak píšeš - nelákám, ale odměňuji...

Na cvičáku se tváří, jako kdyby ani tahat neuměla...

Odkaz přečtu. Já se do tý ohlávky taky moc nehrnu...proto jsem se ptala na zkušenosti.

Pokud je pes v takovém stavu, že vás nevnímá a prostě táhne, tak bych ten "povel" pro chůzi bez tahání v tu chvíli ani nedávala (pokud víte, že ho nesplní), řekla bych, že jí tím učíte, že nemusí vždy poslechnout. Prostě bych se zastavila a čekala do té doby, než se pes uklidní a začne mě vnímat. Nešla bych ani o krok dál, pokud je stále napnuté vodítko. Jakmile povolí vodítko, podívá se na vás, tak bych pochválila řekla třeba to "jdeme" nebo "pomalu" a šla dál - ale zase jen do té doby, než vodítko napne. Pořád bych to opakovala. Často bych měnila směry, zničehonic. Ona pak pochopí, že když táhne, tak se nedostane tam kam chce. Naopak pokud za něčím chce, uklidní se a jde bez tahání, tak bych klidně šla tam, kam ona chce.

Řešila jsem něco podobného s kočkami, u nás ve vsi je jich hodně. Pokud před námi někde vypálila kočka, pes samozřejmě táhnul za ní. Tak jsem se prostě zastavila, počkala než se uklidní a bude mi věnovat pozornost. Ze začátku to vypadalo asi tak, že teda povolil vodítko, seděl, kňučel a klepal se. Ve chvíli kdy se na mě podíval, jsem pochválila, řekla "jdeme" a šla, pokud opět vypálil a napnul vodítko tak jsem zase zastavila a nešla ani o krok dál. Jindy jsem udělala to, že jakmile napnul vodítko tak jsem se prostě na patě otočila a šla úplně jiným směrem, pokud šel na prověšeném vodítku, tak jsem zase otočila a nechala ho jít po stopě kočky - ale zase jen do doby než vodítko napnul.

Snad jsem to napsala srozumitelně, u nás tohle celkem fungovalo.

U halti jsou dva obrovské problémy - první, že 90% lidí netuší, jak ji správně použít a 50% z těch zbývajících 10% neumí psa haltině odnaučit...
Nevidím nic špatného na tom, halti použivat, pokud si necháte poradit od někoho, kdo ale OPRAVDU VÍ, CO DĚLÁ... A dokáže vás následně haltině i odnaučit... Mám osm psů a u jednoho z nich jsem po halti sáhla - puberťák, rok starý, neuvěřitelně akční a živý pes. Na procházce ok, prověšené vodítko a klid přesně do té doby, než kolem nás přelétl holub nebo jiný pták, pak okamžitě vystartoval. Jelikož jsem díky němu po několika pokusech skončila s parádním houserem a tři týdny se nemohla hnout, halti jsem použila. Během několika procházek pes pochopil, že se mu prostě nepodaří vystartovat dopředu a táhnout mně někam dopryč, takže jsme halti začali postupně odnaučovat... nejdřív jsem na několik procházek zkrátila vodítko z haltiny a nechala ho viset psovi z ohlávky dolů (aby se nemotalo pod nohy). Pak jsem vodítko odstranila a nechala několik procházek jen připnutou karabinu, aby pes pořád vnímal váhu haltiny. Poté jsem odstranila karabinu a nechala halti samotnou... následně jsem ji povolovala, pak jsem ji sundala cestou z procházky a několik procházek jsme chodili tam s halti, zpátky bez... Můžu říct, že odnaučit halti trvalo daleko déle, než naučit pomocí ní, aby pes netahal a vystřelil mi dopředu kdykoli si zamane. Ale za mě se to vyplatilo... Tenhle postup jsem volila jednak proto, že mám velmi chytré (vyc+cané plemeno) a jednak proto, že znám z okolí dost lidí, kterým pes začal během krátké chvíle znova tahat, jakmile zjistil, že ohlávku nemá...

Tak jsem dnes jen tak pro vlastní info tu haltinu psíkovi nandala (na druhý vodítko). Šli jsme s ní asi 150m k baráku. Byla z ní úplně zoufalá. Mě to taky nějak nedělalo dobře, takže jí zas odložím. Ale mám děsnou radost, protože jsme přišly domů, ohlávku sundaly a můrka trucovala a zalezla do boudy! Což už půl roku co tam tu boudu má neudělala, pouze si tam jde okousat kost, aby jí nikdo nerušil, případně zkontrolovat, jestli jsem jí tam nešoupla nějaké dobrůtky. Pak vylezla...pohrály jsme si - a teď tam šla SPÁT! Ani nevíte jak jásám! Konečně pochopila, od čeho tam ta bouda je. (jinak má přístup i do baráku). Huráááá.

Lacik napsal(a):
Necukám se psem, neučím ho "pomalu", kterému stejně nerozumí, nezastavuji se a nečekám, až se pes "vykouká" atd.

Ale chůzi na vodítku rozděluji do dvou režimů. JDEME vs VOLNO (i na vodítku).

VOLNO na vodítku:
- záleží, jak si to kdo nadefinuje ale:
- pes může tahat, může čuchat, může konat potřebu, po svolení si všímat psů či lidí
- nesmí žrát svinstva

JDEME:
- pes jde na provislém vodítku ve výseči před psovodem
- výseč je stále stejná, vodítka 2,5-3m stále stejná délka
- pes nečuchá, netahá, nevšímá si okolí, lidí, psů atd.
- dává pozor na psovoda (bez fokusu)
- díky odměnování u levé nohy se velmi často z tohoto cviku stává volná chůze u nohy bez fokusu, což je pro lidi velmi příjemné

V praxi, to pak vypadá tak, že vyjdete se psem, zazní povel JDEME, pes jde na provislém vodítku před Vámi, dojdete třeba do parku, kde zazní povel VOLNO a to je čas psa. Poté, když například odcházíte z parku, tak opět povel JDEME a bez tahání se dostanete domů, atd.

Jde o to, aby v tom měl pes jasno a byli ta komunikace pro něj srozumitelná. Ne jak často vídám, kdy psovodi se podle přání psa zastavují všude (pes se začuchá atd.) a tím dávají psovi nevědomky informaci, že on vede vodítko, protože on určuje, kam se jde, kde se zastaví atd.. a pak si občas psovod vzpomene, že chce být po jeho a pak se diví, že se přeahuje se psem. Pes je bohužel v zajetí svých, zájmů, tužeb a především naučeného chování, kdy jednou pravidla zní jinak a podruhé zas jinak a on tuto situaci nedokáže rozlišit a pak Vám ani cukání, halti atd. nepomůže. To je důvod, proč je chůzi rozdluji na dva režimy: protože je to pro psa jasně čitelné ;).

Díky
ale já bych chtěla vědět, jak to naučíte dvouletého roztahaného psa
budete učit doma, a až se naučí "u nohy", tak půjdete ven ? já asi jo, když bych nechtěla ani min. "násilí"
ale zas ven ten pes musí
některý pes jak vidí vodítko, už táhne v duchu
já si prostě myslím, že ze začátku zatáhne, škubne, .. každý
co jiného, když se pes nepodívá na pána, nechce jídlo, hračku, i řvaní je mu fuk, protože je zvyklý

my máme
vodítko - u mě a netáhne, vodítko - tak běž (čtení sms, ale netáhne)
bez vodítka to samé - u mě (poblíž) a běž (může jít "kam chce")
na vodítku se prostě netáhne

neradila bych nikomu, aby na vodítku použil dva režimy - jednou táhni, jednou ne.

Nepřijde mi, haltina je prostředek, jak naučit psa chodit na vodítku. Je to sice z jedné strany super věc, protože docela bez problémů udržíte i těžšího psa, ale na druhou stranu si neumím představit, že bych psa, které neumí chodit na povoleném vodítku vláčela na haltině.
Sama halti používám, ale moji pesani na vodítku chodit umí, mám je jako "záchrannou" brzdu, kdyby něco tak vím, že pesany (2x 50 kg) bez problémů udržim, ale pesani na ní jdou s povoleným vodítkem, stejně tak, jak jsou naučeni na obojku a připínáme jen na místech, kde vím, že by mohl nastat problém...ale jinak škrťáky nedejbože ostnaté, protitahací postroje, ohlávky podle mě nemůžou suplovat naučení psa, že na vodítku se NETAHÁ...

Mám dotaz, co je správná reakce, kdy pes, který obvykle na vodítku chodí vpořádku, tak jednou za čas, na různých místech, se na vodítku rozběhne a prakticky se uškrtí a urve mi ruku.

Občas od baráku, občas jen tak uprostřed procházky, bez podnětů, bez jiných psů, prostě jdeme, netahá, řeknu Pomalu, a jednou za čas se rozběhne. Já se zastavím, jak dělám, když tahá, i když to vůbec nepomáhá, ale za tohle jsem vždycky hrozně naštvaná.

I když se fakt snažím, když pes pak tahá konstantně nebo až moc na procházce, jsem naštvanější a naštvanější a neumím se pak uklidnit a zlobím se.

Protože to dělá vždycky, když pospíchám třeba do práce, nebo když na to mám nejméně času, nebo když mám na druhé ruce druhého psa, co taky tahá, a já jsem pak jak orangutan. Zastavit, vzteklý tón, okřikování, řvaní Pomalu...nic pak nepomáhá.

Jako mohla bych na KAŽDOU procházku nosit mraky pamlsků, ale nevím, jak rychle/často odměňovat, aby to nebylo jako zdarma, ale za to, že netahá. Myslím, že to nepochopí, myslím, že odměňuji za to, že na mě kouká,

Má smysl změnit povel? Začít vlastně jakoby znovu, naučit něco jako "vodítko", kdy se teda bude chodit rozumně? Používám vodítku jen na přechod silnic a chodníků při provozu, přítel má stokrát větší úspěch, když má psa na volno. Chodí na chodníku, dá se skvěle zastavit - odvolat, jde si jak rychle se jí chce ale je přesně vidět, jak chodí rychle a všude.

Beastije, odpovídáte si sama. Vámi zvolené metody nefungují.
Buď máte blbě načasování nebo to pes nechápe nebo nejste důsledná a někdy ho tahat necháte nebo... iks dalších možností, proč to nefunguje.

Základem naučení, aby tahající pes netahal, je naprostá důslednost. Tedy tak, že "odteď se vodítko už nikdy nenapne". Vy se musíte vnitřně rozhodnout, že s tím prostě zatočíte, a pro začátek pro to uzpůsobit i program - např. nechodit s druhým psem, kdy logicky nezvládáte řešit ani jednoho. Dát si na procházku víc času. Apod.
Někdy se pak stejně stane, že se vodítko někde napne, ale rozhodně by to měla být aspoň zezačátku úplná výjimka.

To, že ve vás narůstá zlost, psa okřikáváte, atd - z toho je evidentní, že situaci řešíte příliš pozdě. Je třeba to řešit zlomek vteřiny před tím, než dojde k napnutí vodítka. Cokoliv potom už je pozdě a nebude to mít žádaný výchovný účinek.

Proti-tahacích metod je celá řada, já používala osvědčené a funkční správně načasované cuknutí o správné intenzitě, to je taková, která psa nezraní a přitom ji pes zaregistruje a změní chování (a teď je čas pro kupu komentářů na téma, jaké je to hrozné týrání a ubližování psovi na zdraví, atd). Pes mi ty "nenásilný" metody typu zastavování se, kdykoliv pes zatáhne, jednoduše nechápal.

Když ono to cuknutí musí být ( jak píšete) ve správný okamžik, správnou silou, ne jen takové popotahování...
já asi vím kdy, vím jak a stejně :
Stalo se mi - na procházce, proti nám se vynořila paní s dítětem, pes z neznámých příčin zatoužil po nich vystartovat, napomenula jsem ho, zatáhl směrem k nim, já jsem "pocukla" a pes letěl vzduchem - ne moc, ale řesto začal kulhat. Je to už docela dost let, pes už pár let odpočívá pod hruškou, ale stejně...
"Maminko, co to ta paní tomu psovi dělá, podívej on upad´a teď kulhá"...
A to jsem byla zarytý odpůrce násilných metod, na cvičáku na mé odpovědi "on to nemá rád" jen obraceli oči... Ale stalo se.
Tenkrát se sešlo moje cuknutí s jeho krokem, kdy nestál pevně na zemi ( špatně se to popisuje).

Ano, to cuknutí je opravdu hodně o intenzitě a způsobu. A taky hodně o vnitřním rozhodnutí a nastavení. Obvykle na to stačí mírný pohyb zápěstím... Kdo neví jak, ať si to nechá ukázat od někoho, kdo to umí.

Me prave to zastaveni po napnuti vubec nefunguje, koupila jsem si tu knizku od slecny, ktera navrhuje ty mlaskave zvuky, otoceni smeru jsme zkouseli, vsechny ty weby jsem cetla. Kdyz se na to zamerim, obcas to funguje, jak rikam, pamlsek funguje jako magnet, ale stylem "dejmidejmidejmi pujdu pujdupujdu" da pamlsek a rozbehne se pryc...na voditku.

Mozna by pomohlo, pred tim, nez se to voditko napne, treba dat prikaz k noze, ktery umi? Nebo na ni houknout at se na me podiva a zastavi? nebo rict "hele pamlsek", na coz prijde a zase ji nechat, nez to zkusi napnout?


Vzdycky se jednou za cas rozhodnu, [prectu vse k dispozici, nasadim metodu, drzim, nepomuze. Tak zase rezignuju, se psem dojdu do parku, pustim.

A to teda jako zatracene chvalim, kdyz nejde na napnutem, to je pak strasne hodnoucka a ja na ni na ulici cukrblikuju, a pak se rozbehne a div mi neurve ruku.

Mozna je to i tim, ze mame tri voditka, ruznych velikosti, a se psem chodim i na voditku behat (ale na ksirech).

"Mozna by pomohlo, pred tim, nez se to voditko napne, treba dat prikaz k noze, ktery umi? Nebo na ni houknout at se na me podiva a zastavi? nebo rict "hele pamlsek", na coz prijde a zase ji nechat, nez to zkusi napnout?"
Pokud chcete do smrti během chůze stále povelovat, pak ano.
Cílem asi ale spíše bude naučit psa, aby netahal sám od sebe, bez povelů.

Různá vodítka nevadí. Pes moc dobře vnímá, jak dlouhé máte právě vodítko (minimálně po prvním napnutí). Taky vnímá, co mu prochází a co ne. Tahání tady zatím prochází.

Chápu, že je to náročné a je jednodušší to neřešit. Jenže to vás zase rozčiluje. Pak se na psa rozčilujete, což je bez efektu a jen to přidává negativních emocí do vašeho vztahu. Pes dělá, co je mu umožněno, a pak je za to hubován. Takže nefér, pro psa. Podle mě tedy :)
Ten pes prostě doposud neví, že se na vodítku netahá nikdy.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano, to cuknutí je opravdu hodně o intenzitě a způsobu. A taky hodně o vnitřním rozhodnutí a nastavení. Obvykle na to stačí mírný pohyb zápěstím... Kdo neví jak, ať si to nechá ukázat od někoho, kdo to umí.

Ani ne tak intenzita - já mám vodítko většinou na ukazováčku, a cuknu je tím pohybem prstu, i u velkých psů, jen to musí být opravdu cuknutí, ani náznak zatáhnutí, a dobře načasované - což u zatáhnutí ani dobře nejde, jen u cuknutí. Stejně tak u toho zastavení - musí to s tím psem trochu "hrknout", ne zastavit ho tahem.

Hledám na youtube, jestli tam nebude nějaká pěkná ukázka, ale nic moc teda. Celkem jako inspirace může bejt tohle: https://www.youtube.com/watch?v=6BZlxjYIze4
To slovo "ne" mi tam teda přijde zbytečný, ale jinak dobrý načasování (než se vodítko napne) a zastavení dostatečný na to, aby pes vnímal.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ani ne tak intenzita - já mám vodítko většinou na ukazováčku, a cuknu je tím pohybem prstu, i u velkých psů, jen to musí být opravdu cuknutí, ani náznak zatáhnutí, a dobře načasované - což u zatáhnutí ani dobře nejde, jen u cuknutí. Stejně tak u toho zastavení - musí to s tím psem trochu "hrknout", ne zastavit ho tahem.

Souhlasím.

beastije napsal(a):
Mám dotaz, co je správná reakce, kdy pes, který obvykle na vodítku chodí vpořádku, tak jednou za čas, na různých místech, se na vodítku rozběhne a prakticky se uškrtí a urve mi ruku.

Občas od baráku, občas jen tak uprostřed procházky, bez podnětů, bez jiných psů, prostě jdeme, netahá, řeknu Pomalu, a jednou za čas se rozběhne. Já se zastavím, jak dělám, když tahá, i když to vůbec nepomáhá, ale za tohle jsem vždycky hrozně naštvaná.

I když se fakt snažím, když pes pak tahá konstantně nebo až moc na procházce, jsem naštvanější a naštvanější a neumím se pak uklidnit a zlobím se.

Protože to dělá vždycky, když pospíchám třeba do práce, nebo když na to mám nejméně času, nebo když mám na druhé ruce druhého psa, co taky tahá, a já jsem pak jak orangutan. Zastavit, vzteklý tón, okřikování, řvaní Pomalu...nic pak nepomáhá.

Jako mohla bych na KAŽDOU procházku nosit mraky pamlsků, ale nevím, jak rychle/často odměňovat, aby to nebylo jako zdarma, ale za to, že netahá. Myslím, že to nepochopí, myslím, že odměňuji za to, že na mě kouká,

Má smysl změnit povel? Začít vlastně jakoby znovu, naučit něco jako "vodítko", kdy se teda bude chodit rozumně? Používám vodítku jen na přechod silnic a chodníků při provozu, přítel má stokrát větší úspěch, když má psa na volno. Chodí na chodníku, dá se skvěle zastavit - odvolat, jde si jak rychle se jí chce ale je přesně vidět, jak chodí rychle a všude.

Něco podobného máme taky. Pes mi chodil na vodítku celkem pěkně. Jenže pak jsem s ním začala jezdit na koloběžce - sice mu to rozlišuji tím, že na koloběžku a běhání má postroj a na normální procházky má obojek, ale i tak máme občas problém. Připadá mi, že čím víc jezdíme na koloběžce, tím víc má pak pes tendence tahat. Úplný začátek kdy vyjdeme z domu je v pohodě, jakoby si to ještě uvědomoval, ale pak najednou jakoby zapomněl a myslel si, že má tahat.

Řešila jsem to klasickým zastavováním pokaždé, když napnul vodítko a změnou směru. Jako tahání se zlepšilo, už nemá tendence vodítko napínat, když ho náhodou napne tak už se většinou sám vrátí. Ale začal dělat přesně to co popisujete - jde v klidu a najednou z ničeho nic vyletí a škubne - a pro moje rameno po operaci je to opravdu paráda . Já si myslím, že to dělá proto, že zjistil, že vodítko napnout nemůže, jelikož se dál nedostane pak. Ale když chce třeba označkovat strom, tak právě takhle vypálí, protože by to mohl stihnout. Třeba takovej příklad - jdeme po chodníku, pes zatáhne směrem ke stromu a napne vodítko. Já se zastavím, pes se automaticky srovná, povolí vodítko, já řeknu něco ve stylu že takhle je to lepší a jdeme dál, udělám pár kroků a pes vypálí, škubne směrem k tomu stromu, ke kterému původně chtěl. Jakoby si myslel, že tím škubnutím prostě vynechá tu fázi napnutého vodítka, nebo nevím, špatně se mi to vysvětluje.

Taky teď nějak nevím co s tím...

beastije napsal(a):
Me prave to zastaveni po napnuti vubec nefunguje, koupila jsem si tu knizku od slecny, ktera navrhuje ty mlaskave zvuky, otoceni smeru jsme zkouseli, vsechny ty weby jsem cetla. Kdyz se na to zamerim, obcas to funguje, jak rikam, pamlsek funguje jako magnet, ale stylem "dejmidejmidejmi pujdu pujdupujdu" da pamlsek a rozbehne se pryc...na voditku.

Mozna by pomohlo, pred tim, nez se to voditko napne, treba dat prikaz k noze, ktery umi? Nebo na ni houknout at se na me podiva a zastavi? nebo rict "hele pamlsek", na coz prijde a zase ji nechat, nez to zkusi napnout?


Vzdycky se jednou za cas rozhodnu, [prectu vse k dispozici, nasadim metodu, drzim, nepomuze. Tak zase rezignuju, se psem dojdu do parku, pustim.

A to teda jako zatracene chvalim, kdyz nejde na napnutem, to je pak strasne hodnoucka a ja na ni na ulici cukrblikuju, a pak se rozbehne a div mi neurve ruku.

Mozna je to i tim, ze mame tri voditka, ruznych velikosti, a se psem chodim i na voditku behat (ale na ksirech).

Chce to hlavně tu důslednost, a dobré načasování. Pokud psa jednou zastavíte již při prvním náznaku zatáhnutí, a jindy až když opravdu táhne, je to pro něj hůř pochopitelné, kde vlastně ta hranice je. Já třeba nechám psy napnout vodítko jen takovou silou, aby mi to nezvedlo ruku. Jakmile zatáhnou víc, cuknu a řeknu pomalu, pokud táhne hodně, zastavím.

A s důsledností - já to řeším tak, že když nemám čas nebo náladu, dávám postroj, na něm si tahat může a nenarušuje to tu důslednost v netahání když je připnu na obojek.

Marcelaamax - pokusila bych se na tu situaci připravit předem a očekávat, že přijde. Zejména pokud jsou místa nebo situace, kdy vám to pes dělá opakovaně, tak se na to připravte. A pak prostě psa strhnout zpět setinu vteřiny předtím, než vyletí... tam už bych do toho klidně dala i kapku nepříjemna (on vám rameno utrhává úplně bez servítek, žejo).
Pokud máte rameno po zranění a nejde to kvůli tomu provést, pak by to chtělo nějak ty situace zajistit a vyhnout se jim, než se vám ruka uzdraví...

marcelaamax napsal(a):
Něco podobného máme taky. Pes mi chodil na vodítku celkem pěkně. Jenže pak jsem s ním začala jezdit na koloběžce - sice mu to rozlišuji tím, že na koloběžku a běhání má postroj a na normální procházky má obojek, ale i tak máme občas problém. Připadá mi, že čím víc jezdíme na koloběžce, tím víc má pak pes tendence tahat. Úplný začátek kdy vyjdeme z domu je v pohodě, jakoby si to ještě uvědomoval, ale pak najednou jakoby zapomněl a myslel si, že má tahat.

Řešila jsem to klasickým zastavováním pokaždé, když napnul vodítko a změnou směru. Jako tahání se zlepšilo, už nemá tendence vodítko napínat, když ho náhodou napne tak už se většinou sám vrátí. Ale začal dělat přesně to co popisujete - jde v klidu a najednou z ničeho nic vyletí a škubne - a pro moje rameno po operaci je to opravdu paráda . Já si myslím, že to dělá proto, že zjistil, že vodítko napnout nemůže, jelikož se dál nedostane pak. Ale když chce třeba označkovat strom, tak právě takhle vypálí, protože by to mohl stihnout. Třeba takovej příklad - jdeme po chodníku, pes zatáhne směrem ke stromu a napne vodítko. Já se zastavím, pes se automaticky srovná, povolí vodítko, já řeknu něco ve stylu že takhle je to lepší a jdeme dál, udělám pár kroků a pes vypálí, škubne směrem k tomu stromu, ke kterému původně chtěl. Jakoby si myslel, že tím škubnutím prostě vynechá tu fázi napnutého vodítka, nebo nevím, špatně se mi to vysvětluje.

Taky teď nějak nevím co s tím...

Tohle mi na roce a půl pes začal dělat také (zajímavé značky na stromech ? )
takže máme kus vycházky, kde si může neomezeně čmuchat (běž)
a když chci prostě nekam jít, jde se "u mě"
když pes vypálil ke stromu, něco jako "ne" a ke mně...a ke stromu dojdeme spolu
jako že - můžeš si to jít přečíst, všechno všude, ale v klidu.

Povazuju to za vrchol nespravedlnosti, ze clovek dela tomu psovi co mu na ocich vidi, snazi se byt citelny a dusledny a naucit ho to a vysvetlit mu to a kdesi cosi, a psovi pak rupne v kouli a vsechno je tatam.

Zkusim zkouknout ta videa, mam otevreny kanal a uvidim. Me taha totiz malokdy, ale presne v danych situacich. Kdyz jdeme kolem veteriny, a to az 10 metru v jakemkoliv smeru (mam ji primo pred barakem a 90% mych vychazek vede kolem ni. Z milonu vychazek je jedna na veterinu, ale to je putna, taha se pokazde). Taky se taha, kdyz nejde prvni, kdyz pred nama jde nekdo ze skupiny, ok, tak proste budeme chodit prvni. Ale ty vystrelovaci pripady jsem jeste neodhadla, protoze nikdy na stejnem miste, ale je tam videt ta radost "tam chci uz at tam jsme ted tam ted tamhle". Neposedny psi jsou strasny v tomhle :)

BTW mam monokl. Od psa. Na vicku. Presne ve tvaru drapu :) Stejne je milujeme, zejo...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Marcelaamax - pokusila bych se na tu situaci připravit předem a očekávat, že přijde. Zejména pokud jsou místa nebo situace, kdy vám to pes dělá opakovaně, tak se na to připravte. A pak prostě psa strhnout zpět setinu vteřiny předtím, než vyletí... tam už bych do toho klidně dala i kapku nepříjemna (on vám rameno utrhává úplně bez servítek, žejo).
Pokud máte rameno po zranění a nejde to kvůli tomu provést, pak by to chtělo nějak ty situace zajistit a vyhnout se jim, než se vám ruka uzdraví...

No vzhledem k ramenu právě nejsem schopná se psem cuknout. Jinak ono to není nijak pravidelně na stejných místech. Prostě občas je tu u nějakého stromu, občas mi přijde že vyletí jen tak i když já tam nic nevidím.

Už jsem si říkala, že s ním budu snad chodit na postroji a sedáku všude, jenže tím to nevyřeším, to spíš potom bude ještě horší, jak si zvykne že tahat může pořád.

marcelaamax napsal(a):
No vzhledem k ramenu právě nejsem schopná se psem cuknout. Jinak ono to není nijak pravidelně na stejných místech. Prostě občas je tu u nějakého stromu, občas mi přijde že vyletí jen tak i když já tam nic nevidím.

Už jsem si říkala, že s ním budu snad chodit na postroji a sedáku všude, jenže tím to nevyřeším, to spíš potom bude ještě horší, jak si zvykne že tahat může pořád.

No a je předpoklad, že se vám rameno uzdraví? Protože jestli jo, klidně choďte půl roku na postroji a až budete ok, můžete začít učit zase obojek a netahání. Pes to úplně normálně dokáže rozlišit, obojek a postroj. Teď tahal na postroji, tak to zkusil i na obojku - je tedy nutné zopakovat pravidla chůze na vodítku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tohle mi na roce a půl pes začal dělat také (zajímavé značky na stromech ? )
takže máme kus vycházky, kde si může neomezeně čmuchat (běž)
a když chci prostě nekam jít, jde se "u mě"
když pes vypálil ke stromu, něco jako "ne" a ke mně...a ke stromu dojdeme spolu
jako že - můžeš si to jít přečíst, všechno všude, ale v klidu.

No on si po většinu času na procházce může běhat a čmuchat jak chce, za vesnicí. Ale právě přes vesnici je na vodítku a to jdeme cca 200 metrů - a tam mi začal takhle vylítávat. Pak ho pustím a může si v klidu čmuchat.

Problém je v tom, že s mým ramenem po operaci se psem prostě necuknu. Takže pokud mi takhle vypálí, tak já jen zastavím a řeknu důrazně NE, pes se potom vrátí zpátky. A nevím jestli dělám chybu, ale dělám to pak právě tak, že k tomu stromu, ke kterému mi vypálil tak prostě nepůjdeme, klidně se pak otočím a jdu jiným směrem. Aby prostě pochopil, že se nebudu na procházce řídit tím, kam on chce jít.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No a je předpoklad, že se vám rameno uzdraví? Protože jestli jo, klidně choďte půl roku na postroji a až budete ok, můžete začít učit zase obojek a netahání. Pes to úplně normálně dokáže rozlišit, obojek a postroj. Teď tahal na postroji, tak to zkusil i na obojku - je tedy nutné zopakovat pravidla chůze na vodítku.

No rameno se mi uzdraví, snad. V prosinci jdu na vydání drátů, které tam mám, pak to bude ještě chvíli trvat, ale určitě by to mělo být lepší než teď. I když doktor řekl, že s rukou nikdy nebudu hýbat jako dřív a některé pohyby, že vůbec neudělám. Ale cuknout se psem snad zvládnu.

Jo jako když tahá na postroji a pak jde na obojku tak mu jen připomenu, že na obojku se netahá, to chápe. Jen začal s tím škubáním.

Takže myslíte, že teď normálně chodit jen na postroji a psa nechat pořád tahat? Nebude se to potom na obojku učit ještě hůř?

marcelaamax napsal(a):
No rameno se mi uzdraví, snad. V prosinci jdu na vydání drátů, které tam mám, pak to bude ještě chvíli trvat, ale určitě by to mělo být lepší než teď. I když doktor řekl, že s rukou nikdy nebudu hýbat jako dřív a některé pohyby, že vůbec neudělám. Ale cuknout se psem snad zvládnu.

Jo jako když tahá na postroji a pak jde na obojku tak mu jen připomenu, že na obojku se netahá, to chápe. Jen začal s tím škubáním.

Takže myslíte, že teď normálně chodit jen na postroji a psa nechat pořád tahat? Nebude se to potom na obojku učit ještě hůř?

Asi bych radši zvolila ten postroj, než aby se pes utvrzoval, že vylítávat na obojku může. Zvlášť když na tom postroji nebude celou procházku.
Až bych chtěla přejít zpět na obojek, dala bych preventivně nějakou sranda lekci s pamlskama a tím, jak je super netahat, na připomenutí, a pak už bych normálně vyžadovala netahání.

beastije napsal(a):
Povazuju to za vrchol nespravedlnosti, ze clovek dela tomu psovi co mu na ocich vidi, snazi se byt citelny a dusledny a naucit ho to a vysvetlit mu to a kdesi cosi, a psovi pak rupne v kouli a vsechno je tatam.

Zkusim zkouknout ta videa, mam otevreny kanal a uvidim. Me taha totiz malokdy, ale presne v danych situacich. Kdyz jdeme kolem veteriny, a to az 10 metru v jakemkoliv smeru (mam ji primo pred barakem a 90% mych vychazek vede kolem ni. Z milonu vychazek je jedna na veterinu, ale to je putna, taha se pokazde). Taky se taha, kdyz nejde prvni, kdyz pred nama jde nekdo ze skupiny, ok, tak proste budeme chodit prvni. Ale ty vystrelovaci pripady jsem jeste neodhadla, protoze nikdy na stejnem miste, ale je tam videt ta radost "tam chci uz at tam jsme ted tam ted tamhle". Neposedny psi jsou strasny v tomhle :)

BTW mam monokl. Od psa. Na vicku. Presne ve tvaru drapu :) Stejne je milujeme, zejo...

Tak ji naučte u určitého objektu, před veterinou, aby šla u nohy, to jste nezkoušela?

marcelaamax napsal(a):
No on si po většinu času na procházce může běhat a čmuchat jak chce, za vesnicí. Ale právě přes vesnici je na vodítku a to jdeme cca 200 metrů - a tam mi začal takhle vylítávat. Pak ho pustím a může si v klidu čmuchat.

Problém je v tom, že s mým ramenem po operaci se psem prostě necuknu. Takže pokud mi takhle vypálí, tak já jen zastavím a řeknu důrazně NE, pes se potom vrátí zpátky. A nevím jestli dělám chybu, ale dělám to pak právě tak, že k tomu stromu, ke kterému mi vypálil tak prostě nepůjdeme, klidně se pak otočím a jdu jiným směrem. Aby prostě pochopil, že se nebudu na procházce řídit tím, kam on chce jít.

Já se teda naučila držet vodítko v levé ruce, ač pravák. Pro případ. A mám tak volnou ruku tu silnější, na kafe a tak.

Neodcházejte pryč. Ukažte, že když půjde klidně, dostane to, co chce.
On poslechl, vrátil se po Vašem "ne", tak mu přece dejte odměnu.

marcelaamax napsal(a):
No on si po většinu času na procházce může běhat a čmuchat jak chce, za vesnicí. Ale právě přes vesnici je na vodítku a to jdeme cca 200 metrů - a tam mi začal takhle vylítávat. Pak ho pustím a může si v klidu čmuchat.

Problém je v tom, že s mým ramenem po operaci se psem prostě necuknu. Takže pokud mi takhle vypálí, tak já jen zastavím a řeknu důrazně NE, pes se potom vrátí zpátky. A nevím jestli dělám chybu, ale dělám to pak právě tak, že k tomu stromu, ke kterému mi vypálil tak prostě nepůjdeme, klidně se pak otočím a jdu jiným směrem. Aby prostě pochopil, že se nebudu na procházce řídit tím, kam on chce jít.

A já tohle řeším přesně naopak - nechám psa "tahat" (v povolené intenzitě) mě na vodítku kam chce, aby neměl pocit, že se musí uchylovat k extrémním výpadům když někam opravdu chce. A když pak chci jít určitou cestou, bez kliček, tak to respektují. Takový "quid pro quo". Necháte ho někdy tou vesnicí projít jeho tempem, cikcak a čuchat? Třeba by to pomohlo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ji naučte u určitého objektu, před veterinou, aby šla u nohy, to jste nezkoušela?

Přesně tak. Prostě povel, když to jinak nejde. On si vzorové chování pak už pamatuje a nepotřebuje říkat.
Jsou místa (většinou asfaltové cesty), kde se jde tak nějak kolem mě. Ve městě se musí jít vedle mě úplně, jinak to tam nejde.
A pak místa, kde může dělat blbosti. On se to pes naučí rozeznat. Jako počkat třeba u mostu, u přechodu. Jako když naučím psa čekat já.. tak..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak ji naučte u určitého objektu, před veterinou, aby šla u nohy, to jste nezkoušela?

Ale jasně, jenže to vypadá takhle:

když mám pamlsek, jde u mě, než ho dostane, pak vystřelí. Jinak střílí dopředu, tahá, zůstává stát, vrátí se k noze, udělám krok, vystřelí pryč, tahá. Počkám, vrátí se k noze, ...

Zrovna u veteriny nemá smysl kazit si povel k noze, protože strach mi přijde silnější. Když jdu větším obloukem, k noze a s pamlskem, to jde. Ale...

A jak má naučeno to "pomalu"?
Mi přijde, že prostě neví...
Ono to není JEN o tom zastavení, ale i o odměně toho správného chování = odměna v okamžiku, kdy jde na prověšeném vodítku (spolu s povelem), ne při zastavení či kdy.

beastije napsal(a):
Ale jasně, jenže to vypadá takhle:

když mám pamlsek, jde u mě, než ho dostane, pak vystřelí. Jinak střílí dopředu, tahá, zůstává stát, vrátí se k noze, udělám krok, vystřelí pryč, tahá. Počkám, vrátí se k noze, ...

Zrovna u veteriny nemá smysl kazit si povel k noze, protože strach mi přijde silnější. Když jdu větším obloukem, k noze a s pamlskem, to jde. Ale...

Vy máte problém, že máte všechno postavené na pamlscích, kterými ji uplácíte. Já se nedivím, že Vám to nefunguje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Vy máte problém, že máte všechno postavené na pamlscích, kterými ji uplácíte. Já se nedivím, že Vám to nefunguje.

Ano, uplácím, ale i jí chválím, i bez pamlsků. Pamlsky mám na cvičení, na triky, na povely. Ale prostře buď jde nebo tahá, a aby netahala, nevím, jak to jinak vysvětlit než "když půjdeš u mě bez tahání, dostaneš pamlsek". Protože "když nepůjdeš u mě, budeme stát a nikam nepůjdeme" nemá vůbec ale lautr žádný efekt. Stojím, ona se vrátí, zase zatahá, zase stojím, ona čumí okolo, zase se vrátí...

jak se to dělá bez uplácení?

beastije napsal(a):
Ano, uplácím, ale i jí chválím, i bez pamlsků. Pamlsky mám na cvičení, na triky, na povely. Ale prostře buď jde nebo tahá, a aby netahala, nevím, jak to jinak vysvětlit než "když půjdeš u mě bez tahání, dostaneš pamlsek". Protože "když nepůjdeš u mě, budeme stát a nikam nepůjdeme" nemá vůbec ale lautr žádný efekt. Stojím, ona se vrátí, zase zatahá, zase stojím, ona čumí okolo, zase se vrátí...

jak se to dělá bez uplácení?

Podívejte, pamlsky omezte na třetinu. Já třeba se žrádlem necvičím vůbec, a jsem naopak ráda. Naučte ji riruálům, dost Vám to pomůže. Taky se mi zdá, že jí dáváte "jen" svobodu, nemá mantinely. Co na cvičáku, tam Vám neporadili?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Podívejte, pamlsky omezte na třetinu. Já třeba se žrádlem necvičím vůbec, a jsem naopak ráda. Naučte ji riruálům, dost Vám to pomůže. Taky se mi zdá, že jí dáváte "jen" svobodu, nemá mantinely. Co na cvičáku, tam Vám neporadili?

Na cvičáku je ukázková.100% času. Sedí a kouká na mě jak na obrázek. Odměnuju i hračkama, veselým tó nem, třeba agility se musely dělat bez pamlsků, protože nedávala pozor kam skáče a koukala jen na mě.

Jaké třeba mantinely? Jakože tohle nesmíš nikdy?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A já tohle řeším přesně naopak - nechám psa "tahat" (v povolené intenzitě) mě na vodítku kam chce, aby neměl pocit, že se musí uchylovat k extrémním výpadům když někam opravdu chce. A když pak chci jít určitou cestou, bez kliček, tak to respektují. Takový "quid pro quo". Necháte ho někdy tou vesnicí projít jeho tempem, cikcak a čuchat? Třeba by to pomohlo.

Jo on nemusí jít vyloženě u nohy, nechávám ho očůrávat stromy atd.. ale jen když k nim dojde v klidu. Někdy tou vesnici jdeme na postroji, takže si může normálně běhat cik cak kam chce.

Zajímavé je, že třeba za vesnicí, kde jdeme po silnici a je na vodítku tak tohle vůbec nedělá. Tam nemá ty tendence vystřelit k něčemu. Jsem si právě myslela, že je to třeba i tím, že na té silnici je většinou na obojku a ne na postroji, takže tam má prostě zafixováno, že se netahá a nevystřeluje nikdy. Kdežto ve vesnici jde někdy na postroji a tudíž tahat může. A nebo je to taky jen tím, že ve vesnici je pro něho víc "značek" od psů.

Zkusím to tedy dělat tak jak psala megí, že potom, co pes vodítko povolí, tak s ním v klidu dojdu tam, kam on chtěl a nechám ho očuchat a označkovat.

Tak já teda musim říct, že výcvik typu "zastavíme, když napneš vodítko popř. otočíme" mě nefunguje...zastavení používám, když chci psa "zklidnit"..."srovnat" a pak s povelem "jdeme nebo ¨k noze" vyrazím...nebo když se pes-samec snaží urputně dostat k nejbližšímu stromu, aby očuchal a označkoval...to jsme taky stáli a čekali, až mu přepne mozek do režimu...vnímám paničku,
ale narovinu na takový postup mám trpělivost u štěňat, dospělýho psa raději napomenu, zapoveluju a nebo používám "cuknutí vodítkem"...nebo stačí, jak to popsat "zakvedlání vodítkem"...to když vidím, že pes zpozorněl a že by mohl mít tendenci "vystartovat", abych upozornila, že nebude žádné 3..2..1..start...někdy jen zasyčím, to podle situace...podle toho, jak začíná být pes "mimo"...pokud je to třeba řvoucí pes za plotem, tak pro jistotu ještě poveluju "nesmíš"...ráda bych totiž přišla dom bez vykloubenýho ramene...

beastije napsal(a):
Na cvičáku je ukázková.100% času. Sedí a kouká na mě jak na obrázek. Odměnuju i hračkama, veselým tó nem, třeba agility se musely dělat bez pamlsků, protože nedávala pozor kam skáče a koukala jen na mě.

Jaké třeba mantinely? Jakože tohle nesmíš nikdy?

Tak to máme také podobné. Na cvičáku funguje ukázkově. Ale myslím, že je to právě o těch rituálech. On prostě ví, už jakmile zastavíme u cvičáku, že se půjde cvičit. Na cvičáku se vždy cvičí a tak ho ani nenapadne tam dělat něco jiného. Tam na mě vesměs visí očima, protože čeká, co se bude dít a ví, že se bude cvičit. Máme tam třeba problém i s povelem "volno", nechce se odemě odlepit, protože ví, že mám ten super balonek a chce udělat všechno proto, aby ho co nejdříve dostal.

Jako někdy si třeba chůzi u nohy procvičíme i cestou vesnici, ale to je něco jiného, to je prostě ta ukázková chůze, kdy jde u nohy a kouká na mě.

Balonek sebou nosím pořád, takže občas třeba ve vesnici, když jde chvilku hezky na prověšeném vodítku tak vytáhnu balonek a začneme si hrát. Občas jdeme ve vesnici na šňůře, nechávám mu víc prostoru, občas přivolám, občas zastavím atd... A přijde mi, že tak funguje líp, než na vodítku.

marcelaamax napsal(a):
Tak to máme také podobné. Na cvičáku funguje ukázkově. Ale myslím, že je to právě o těch rituálech. On prostě ví, už jakmile zastavíme u cvičáku, že se půjde cvičit. Na cvičáku se vždy cvičí a tak ho ani nenapadne tam dělat něco jiného. Tam na mě vesměs visí očima, protože čeká, co se bude dít a ví, že se bude cvičit. Máme tam třeba problém i s povelem "volno", nechce se odemě odlepit, protože ví, že mám ten super balonek a chce udělat všechno proto, aby ho co nejdříve dostal.

Jako někdy si třeba chůzi u nohy procvičíme i cestou vesnici, ale to je něco jiného, to je prostě ta ukázková chůze, kdy jde u nohy a kouká na mě.

Balonek sebou nosím pořád, takže občas třeba ve vesnici, když jde chvilku hezky na prověšeném vodítku tak vytáhnu balonek a začneme si hrát. Občas jdeme ve vesnici na šňůře, nechávám mu víc prostoru, občas přivolám, občas zastavím atd... A přijde mi, že tak funguje líp, než na vodítku.

Souhlas, mam stejnou zkusenost, ze bez voditka je to mnohem mnohem lepsi. Ale nemuzu to delat pokazde, dovolim si to hodne rano nebo hodne vecer, kdyz neni provoz, bydlim ve meste.

Nemam ani problem psa odvolat ani od psu, ani od zvere, kdyz ji vyciti a vyrazi po stope, preci jen to neni lovec, takze se jen rozbehne ze radost, ze srnka, ale ok, dodelam oblouk a letim stejnou radosti zpatky ke me.


Ale proste zatracene voditko :D.

beastije napsal(a):
Na cvičáku je ukázková.100% času. Sedí a kouká na mě jak na obrázek. Odměnuju i hračkama, veselým tó nem, třeba agility se musely dělat bez pamlsků, protože nedávala pozor kam skáče a koukala jen na mě.

Jaké třeba mantinely? Jakože tohle nesmíš nikdy?

Nemyslela jsem, jak se na cvičáku chová, ale jestli jste se na instruktora neobrátila, aby Vám ukázal v praxi (na procházce mimo plac), co děláte špatně a jak to napravit. K agility se nevyjadřuji, ale tady jste si odpověděla, psovi jde primárně o kus žvance, o nic jiného a to je chyba.
Mantinely jsem měla na mysli spíše to, že nejdříve budeš dělat to, co chci já a až potom, možná to, co chceš ty, viz Vaše uplácení, já to nepochopim. Ona Vás má na salámu, poučila se fena z vlastních chyb někdy? Tedy, že jste vydala povel, ona neuposlechla, tudíž si uškodila a poučila se příště už poslechla?

beastije napsal(a):
Ale jasně, jenže to vypadá takhle:

když mám pamlsek, jde u mě, než ho dostane, pak vystřelí. Jinak střílí dopředu, tahá, zůstává stát, vrátí se k noze, udělám krok, vystřelí pryč, tahá. Počkám, vrátí se k noze, ...

Zrovna u veteriny nemá smysl kazit si povel k noze, protože strach mi přijde silnější. Když jdu větším obloukem, k noze a s pamlskem, to jde. Ale...

když mám pamlsek, jde u mě, než ho dostane, pak vystřelí.

No, ale to je právě ono, že ona asi ví, že ten pamlsek máte, ví že dokud ho máte tak funguje - protože se jí to vyplatí, ale jakmile jí ho dáte, tak si zase začne dělat co chce. To je asi takové to, že jí pamlsek ukážete a navádíte jí tím ne? To bych u dospělého psa už asi nedělala.

Podle mě by neměla vědět, že ten pamlsek máte a už vůbec by neměla vědět, kdy ho dostane. Mělo by to přijít nečekaně, pokaždé v jiném okamžiku (samozřejmě v tom okamžiku, kdy se chová tak, jak je žádoucí). Aby vlastně jakoby pořád čekala, že zrovna teď ta odměna může přijít. Já to takhle dělám třeba s tím balonkem, že občas když jde fakt pěkně, tak ho prostě zničeho nic vytáhnu a začneme si hrát. Nebo právě když škubne, pak se srovná, udělám třeba jen pár kroků a zase ten balonek vytáhnu a odměním tím. Někdy mu ho pak třeba nechám část procházky nést v hubě...

Ale s tím škubáním máme problém i tak no... Připadá mi to, jako že ví, že to dělat nesmí. Jelikož se potom sám vrátí a vodítko povolí. Spíš jako že zkouší, jestli náhodou mu to teď neprojde. Nevím, možná špatná důslednost? No vyzkouším teď to, že když takhle škubne a sám se pak vrátí, tak pokud pak půjde v klidu tak s ním dojdu tam, kam chce a nechám ho čuchat a značkovat. Je fakt, že by mohl pochopit, že pokud půjde hezky, tak se dostaneme tam kam on chce.

marcelaamax napsal(a):
když mám pamlsek, jde u mě, než ho dostane, pak vystřelí.

No, ale to je právě ono, že ona asi ví, že ten pamlsek máte, ví že dokud ho máte tak funguje - protože se jí to vyplatí, ale jakmile jí ho dáte, tak si zase začne dělat co chce. To je asi takové to, že jí pamlsek ukážete a navádíte jí tím ne? To bych u dospělého psa už asi nedělala.

Podle mě by neměla vědět, že ten pamlsek máte a už vůbec by neměla vědět, kdy ho dostane. Mělo by to přijít nečekaně, pokaždé v jiném okamžiku (samozřejmě v tom okamžiku, kdy se chová tak, jak je žádoucí). Aby vlastně jakoby pořád čekala, že zrovna teď ta odměna může přijít. Já to takhle dělám třeba s tím balonkem, že občas když jde fakt pěkně, tak ho prostě zničeho nic vytáhnu a začneme si hrát. Nebo právě když škubne, pak se srovná, udělám třeba jen pár kroků a zase ten balonek vytáhnu a odměním tím. Někdy mu ho pak třeba nechám část procházky nést v hubě...

Ale s tím škubáním máme problém i tak no... Připadá mi to, jako že ví, že to dělat nesmí. Jelikož se potom sám vrátí a vodítko povolí. Spíš jako že zkouší, jestli náhodou mu to teď neprojde. Nevím, možná špatná důslednost? No vyzkouším teď to, že když takhle škubne a sám se pak vrátí, tak pokud pak půjde v klidu tak s ním dojdu tam, kam chce a nechám ho čuchat a značkovat. Je fakt, že by mohl pochopit, že pokud půjde hezky, tak se dostaneme tam kam on chce.

Nevim jak u vas, ale muj pes moc dobre vi, ze mam pamlsek, uz v dobe kdy si ho pred prochazkou, klidne i par hodin dopredu, dam do kapsy do bundy. A to ho nemusi ani dostat, ale kdykoliv mam pamlsek v kapse na prochazce, nemuzu ji od sebe dostat, sedi u me, jde mi u nohy, odmita se vencit, cmuchat, ceka, dokud ji nedam nejaky povel, za ktery ho muze dostat.

Podobne mi teda funguji i hracky, Ale je to jak rikate, uplacim, at uz pamlsky, nebo hrackami.

Nikdy se mi u ni nepovedlo udelat to tak, aby pochvala ode me byla stejne hodnotna jako pamlsek. A odmenuju za chuzi u nohy nepravidelne, jednou na rohu, jednou az po zastaveni a dosednuti ( teda odmenim za to, ze si u te nohy sedne), jinak davam kousky z ruky kus cesty,...

Chtela bych ale, aby to slo bez pamlsku. To ji pak muzu chvalit jak chci, a je to jo chvili, ale treba v prikladu te veteriny je vyhodnejsi, kdyz prejdu na druhy chodnik, protoze pak tahat nebude.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nemyslela jsem, jak se na cvičáku chová, ale jestli jste se na instruktora neobrátila, aby Vám ukázal v praxi (na procházce mimo plac), co děláte špatně a jak to napravit. K agility se nevyjadřuji, ale tady jste si odpověděla, psovi jde primárně o kus žvance, o nic jiného a to je chyba.
Mantinely jsem měla na mysli spíše to, že nejdříve budeš dělat to, co chci já a až potom, možná to, co chceš ty, viz Vaše uplácení, já to nepochopim. Ona Vás má na salámu, poučila se fena z vlastních chyb někdy? Tedy, že jste vydala povel, ona neuposlechla, tudíž si uškodila a poučila se příště už poslechla?

Jo, na predchozim cvicaku mi doporucila stahovaci ksiry s pasky vepredu u nohou, cim vic pes taha, tim se mu to na hrudniku utahuje. Nesla jsem do toho.

Rikala presne motivovat, chvalit, zkouset, pamlsky, pani cvicitelka hodne jela na pamlsky vsude.

A poucila, ja nevim, to moje rvani a skubani s voditkem mozna slouzi jako uskodila, to ze jsem nesla kam chtela mozna taky.

Vsak rikam, taha obcas, uz to davno neni to co byvalo.Jenze pak je hrozne tezke se na ni zlobit, kdyz taha, ja zastavuju, zastavuju, do parku se courame, a sotva dojdeme na okraj parku ona hned jde na velkou, na kteoru se ji ocividne chtelo, proto tahala. A k veterine si pravidelne chodime sedat, trebujeme chuzi u nohy, za odmenu a kdyz nemam touhu, radsi se ji vyhnu. Neni to spravne.

Ještě dodatek, jsou psi, co chtějí poslouchat sami "pro vaše modré oči" (NO) a pak jsouostatní plemena, ale zrovna u AUO by to být problém neměl, pes musí poslouchat pastevce, jinak pastva ovcí nebude účinná, tudíž princip je stejný. U psů, kteří mají jako hlavní motivaci žrádlo je potřeba "chtění poslouchat" rozšířit na jiné podněty.

beastije napsal(a):
Jo, na predchozim cvicaku mi doporucila stahovaci ksiry s pasky vepredu u nohou, cim vic pes taha, tim se mu to na hrudniku utahuje. Nesla jsem do toho.

Rikala presne motivovat, chvalit, zkouset, pamlsky, pani cvicitelka hodne jela na pamlsky vsude.

A poucila, ja nevim, to moje rvani a skubani s voditkem mozna slouzi jako uskodila, to ze jsem nesla kam chtela mozna taky.

Vsak rikam, taha obcas, uz to davno neni to co byvalo.Jenze pak je hrozne tezke se na ni zlobit, kdyz taha, ja zastavuju, zastavuju, do parku se courame, a sotva dojdeme na okraj parku ona hned jde na velkou, na kteoru se ji ocividne chtelo, proto tahala. A k veterine si pravidelne chodime sedat, trebujeme chuzi u nohy, za odmenu a kdyz nemam touhu, radsi se ji vyhnu. Neni to spravne.

Aha, takže ona táhne pokaždé kvůli potřebě na velkou? Ke kšírům se nevyjadřuji, je to hovadina. Řvaní ji nepoučí, to mi věřte Myslela jsem nějaký čin.
S tou veterinou to nějak nechápu, tam bude asi problém ve Vás.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Aha, takže ona táhne pokaždé kvůli potřebě na velkou? Ke kšírům se nevyjadřuji, je to hovadina. Řvaní ji nepoučí, to mi věřte Myslela jsem nějaký čin.
S tou veterinou to nějak nechápu, tam bude asi problém ve Vás.

Ne pokazde, ale stava se mi to docela casto, a zrovna ve chvili kdy si rikam, proc mrcha taha :)

Co ji teda pouci, ze nedosahne toho, co chce? Myslela jsem to zastaveni, zkusila jsem i to zamlaskani, jeji jmeno, otaceni nadruhou stranu - viz http://blog.koira.cz/nezarazene/pojd-se-mnou.

beastije napsal(a):
Ne pokazde, ale stava se mi to docela casto, a zrovna ve chvili kdy si rikam, proc mrcha taha :)

Co ji teda pouci, ze nedosahne toho, co chce? Myslela jsem to zastaveni, zkusila jsem i to zamlaskani, jeji jmeno, otaceni nadruhou stranu - viz http://blog.koira.cz/nezarazene/pojd-se-mnou.

K tomu venčení, neefektivně venčíte, na tom zapracujte.
Tahle metoda je funkční pouze u některých psů.

..."nebo rict "hele pamlsek", na coz prijde a zase ji nechat, "...

Na pamlsek se neláká, pamlskem se odměňuje správné chování.
Podle vás : Pes táhne, vy řeknete - hele pamlsek - a odměníte vlastně to táhnutí ?
Třeba je jedno, že ten pamlsek dostane, až když se k vám vrátí. Třeba je pro něj podstatné to vaše - hele pamlsek - a chápe to jako odměnu za táhnutí ? Minimálně zmatek v tom má.

beastije napsal(a):
Nevim jak u vas, ale muj pes moc dobre vi, ze mam pamlsek, uz v dobe kdy si ho pred prochazkou, klidne i par hodin dopredu, dam do kapsy do bundy. A to ho nemusi ani dostat, ale kdykoliv mam pamlsek v kapse na prochazce, nemuzu ji od sebe dostat, sedi u me, jde mi u nohy, odmita se vencit, cmuchat, ceka, dokud ji nedam nejaky povel, za ktery ho muze dostat.

Podobne mi teda funguji i hracky, Ale je to jak rikate, uplacim, at uz pamlsky, nebo hrackami.

Nikdy se mi u ni nepovedlo udelat to tak, aby pochvala ode me byla stejne hodnotna jako pamlsek. A odmenuju za chuzi u nohy nepravidelne, jednou na rohu, jednou az po zastaveni a dosednuti ( teda odmenim za to, ze si u te nohy sedne), jinak davam kousky z ruky kus cesty,...

Chtela bych ale, aby to slo bez pamlsku. To ji pak muzu chvalit jak chci, a je to jo chvili, ale treba v prikladu te veteriny je vyhodnejsi, kdyz prejdu na druhy chodnik, protoze pak tahat nebude.

A je problem mat pamlsky so sebou proste vzdy? Ziadne velke cavyky, proste vzdy ked idem von so psom mam vo vacku par granuliek alebo nesmradlaveho suseneho masa. Dostava ked je mimoriadne vzorny alebo zvladne tazku situaciu.

Ta tuzba aby pes "posluchal bez pamlskov" mi pride ako snaha postavit strechu kym nemam zaklady domu. Najprv sa naucime spolu fungovat s tym ze mam pamlskovnik stale so sebou, odmenujem nepravidelne, a az potom ked uz odmenujem (hoci s pamlskovnikom u seba) tak malo ze to za celu prechadzku obcas netreba ani raz, ho prestanem brat so sebou vzdy (lebo ho obcas zabudnem ). Je to uplne prirodzene.

L(phi) napsal(a):
A je problem mat pamlsky so sebou proste vzdy? Ziadne velke cavyky, proste vzdy ked idem von so psom mam vo vacku par granuliek alebo nesmradlaveho suseneho masa. Dostava ked je mimoriadne vzorny alebo zvladne tazku situaciu.

Ta tuzba aby pes "posluchal bez pamlskov" mi pride ako snaha postavit strechu kym nemam zaklady domu. Najprv sa naucime spolu fungovat s tym ze mam pamlskovnik stale so sebou, odmenujem nepravidelne, a az potom ked uz odmenujem (hoci s pamlskovnikom u seba) tak malo ze to za celu prechadzku obcas netreba ani raz, ho prestanem brat so sebou vzdy (lebo ho obcas zabudnem ). Je to uplne prirodzene.

No já mám na ty pamlsky jiný názor...ovčandu i setra jsem vycvičila bez pamlsků, afgána jsem se snažila pamlsky přimět k nějakým splněným povelům, ale ten na to nebyl...

Neříkám, kdo pracuje s pamlsky a vyhovuje mu to, nic proti tomu...na současné psy jsem používala pamlskování pouze u štěňat...dospělý pes mi musí fungovat bez pamlsků...

A v konkrétním případě, kdy jde pes na vodítku "normálně" a pak najednou vyrazí opravdu nevím k čemu by mi pamlsek byl...jasně... odměňuju správné chování, ale pokud pes není úplný pitomec tak za prvé ví, že pamlsky mám, za druhé ví, že je dostane, když půjde na prověšeném vodítku, za třetí ví, že když vyrazí (bude zlobivý) tak se nic hrozného nestane, ale jakmile se opět vrátí ke "správné" chůzi, tak opět bude pamlsek...asi jsem na toto jelito, sice chápu pamlskování, ale tady fakt nevim...

Před nějakým časem jsem se potýkala s podobným problémem u feny...sice jiná příčina, ale výsledek stejnej...fena chodila normálně...netahala, ale když chtěla "vyrazit někam", tak vyrazila...zkoušela jsem všechno možný i nemožný...nakonec kupodivu zabralo to nejjednodušší...a nebylo to odměňování správného chování, to nezabralo ani omylem...nebo možná by zabralo, ale moje trpělivost má také své meze a nehodlám se s tím crcat třeba několik měsíců...zabralo feně striktně "říct", že tohle ne, že přes tohle vlak nejede a jako kouzlo nechtěného tomu nakonec dalo korunu trvalé používání koše...nasadíte koš a fena se chudák, tak pekelně soustředí na to, že ho má nasazenej, že jí na bejkárny nezbejvá čas...není chválena za to, že "jde hezky"...hezky má chodit automaticky...chválím max, když se na mě podívá...jakože "je všechno ok?" tak jí řeknu, že je to moje šikulka...

Nejsem cvičitel, rukama mi prošlo pouze pár psů a co pes to jiná ves na jednoho platilo tohle na druhého něco jiného...přijde mi, že prakticky s každým psem jsem začátečník, že když už si myslim, že "všechno vim, všechno znám", že použiju osvědčený způsob, tak mi pes předvede, že jsem vedle, jak ta jedle...

beastije napsal(a):
Nevim jak u vas, ale muj pes moc dobre vi, ze mam pamlsek, uz v dobe kdy si ho pred prochazkou, klidne i par hodin dopredu, dam do kapsy do bundy. A to ho nemusi ani dostat, ale kdykoliv mam pamlsek v kapse na prochazce, nemuzu ji od sebe dostat, sedi u me, jde mi u nohy, odmita se vencit, cmuchat, ceka, dokud ji nedam nejaky povel, za ktery ho muze dostat.

Podobne mi teda funguji i hracky, Ale je to jak rikate, uplacim, at uz pamlsky, nebo hrackami.

Nikdy se mi u ni nepovedlo udelat to tak, aby pochvala ode me byla stejne hodnotna jako pamlsek. A odmenuju za chuzi u nohy nepravidelne, jednou na rohu, jednou az po zastaveni a dosednuti ( teda odmenim za to, ze si u te nohy sedne), jinak davam kousky z ruky kus cesty,...

Chtela bych ale, aby to slo bez pamlsku. To ji pak muzu chvalit jak chci, a je to jo chvili, ale treba v prikladu te veteriny je vyhodnejsi, kdyz prejdu na druhy chodnik, protoze pak tahat nebude.

Takže pokud máte na procházce pamlsky, tak se od vás pes nehne? Prostě pořád je nalepená na vás, nevyvenčí se, neproběhne se?

marcelaamax napsal(a):
Takže pokud máte na procházce pamlsky, tak se od vás pes nehne? Prostě pořád je nalepená na vás, nevyvenčí se, neproběhne se?

Vydrzi to az 15 minut, kde konci moje trpelivost. ukazuju ji prazdne ruce, rikam, ze nic nemam, rikam Volno, odhanim ji od sebe, nevsimam si ji, pokracuju v chuzi,... Zastavim se, sedi a kouka na me.

Kdyz dostane prikaz, za jehoz splneni dostane pamlsek a dam volno, tak odejde.

Stejne funguji i hracky, ale ty ven az tak moc nenosim, je moc majetnicka a bojim se, ze kdyby se ji ho nejaky pes pokusil sebrat, zbytecne by na nej vyjela.

Ma me dobre na haku, co ? :).

beastie napsal(a):
Ma me dobre na haku, co ? :).

Spíš si vás dobře vycvičila.
Vezmu si na procházku pamlsky. Pes otravuje a jde 10cm vedle mě, aby nezmeškal příležitost dostat pamlsek. Ukážu prázdný ruce. A tím končí veškerá moje pozornost k psovi. Žádnej pamlsek pochopitelně nedostane, za celou procházku, ani doma.
Jestli ho to bude bavit jednu nebo dvě procházky, aniž by pamlsek nedostal, fajn. Ať si ho to baví. Až se naučí chovat se na procházkách normálně, můžu začít postupně zařazovat do fungování i pamlsky. Ale nutný to není, dá se fungovat i bez nich.

Vaše vyprávění trochu vypadá, že fena si místo vztahu s vámi vybudovala vztah s pamlskama. Doporučuju je dál brát s sebou, ale fungovat bez nich, dokud se tohle nezmění.

"Pes otravuje a jde 10cm vedle mě, aby nezmeškal příležitost dostat pamlsek. Ukážu prázdný ruce. A tím končí veškerá moje pozornost k psovi."
pro tuto příležitost mám povel "dost" a "jdeme"
jo, není nad povely

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Spíš si vás dobře vycvičila.
Vezmu si na procházku pamlsky. Pes otravuje a jde 10cm vedle mě, aby nezmeškal příležitost dostat pamlsek. Ukážu prázdný ruce. A tím končí veškerá moje pozornost k psovi. Žádnej pamlsek pochopitelně nedostane, za celou procházku, ani doma.
Jestli ho to bude bavit jednu nebo dvě procházky, aniž by pamlsek nedostal, fajn. Ať si ho to baví. Až se naučí chovat se na procházkách normálně, můžu začít postupně zařazovat do fungování i pamlsky. Ale nutný to není, dá se fungovat i bez nich.

Vaše vyprávění trochu vypadá, že fena si místo vztahu s vámi vybudovala vztah s pamlskama. Doporučuju je dál brát s sebou, ale fungovat bez nich, dokud se tohle nezmění.

Ja jsem prave proto pamlsky prestala ven prakticky brat, pouzivam je spis doma, kdyz trenujeme cviky, nove cviky, schovavam je po byte, plnim s nima hracky. Nebo teda ted, kdyz chodim bez voditka, abych ji pochvalila za okamzite STOP a 100% k noze.
Plus teda jeden obligatni kdykoliv odchazime z bytu a ona se uklidi na pelech. Vzdycky na cvicak si nejake koupim / udelam (jablko, syr, parek plus palmsky)

Ale je pravda, ze fixace na jidlo je u ni extremni, at uz pres zebrani, asistence v kuchyni, zrani cehokoliv co najde na zemi, pokud si toho nevsimnu driv a nestihnu ji dat povel, olizovani veci v mycce a lezeni na linku na navstevach, jestli tam neco neni. Pro jidlo je schopna se pretrhnout a neumi prestat. Druhy pes co maji pribuzni je uplne stejny, jedl by az by praskl, dostane se vsude, otevre si, sni na co prijde. Druhy pes od pribuznych by mohl spat se steakem na obliceji a nevsiml by si. Myslela jsem proste, ze nekteri psi jsou na jidlo fixovani, ze je to povaha.

"Myslela jsem proste, ze nekteri psi jsou na jidlo fixovani, ze je to povaha."
Ano, jsou pažraví psi, kteří mají žrádlo za pointu života. Tím spíš je potřeba v tom najít rovnováhu a ne skákat, jak pes píská.
Při učení čehokoliv (a tím spíš netahání) je důležitý, aby vás pes vnímal, ne aby byl v rauši z pamlsků. Někdo třeba u pažravýho psa používá spíš něco jinýho než pamlsky, právě kvůli tomu stavu zbrklosti a fixace na možnost získat pamlsek. Podobně pes, kterej má místo mozku tenisák, může mít problém soustředit se v jeho přítomnosti na cvičení. Prostě hledat tu správnou cestu, rovnováhu, vlnu, na který bude pes s vámi fungovat dobře.

Mimochodem, mám některé "povely", které se pes naučil "sám", nikdy za ně pamlsek nedostal - jen slovní pochvalu úplně normálním tónem. A to například povel k zastavení nebo povel "tak já už ti zase nasadím náhubek, jo?" (poté, co mu byl sundán třeba kvůli hře s klackem), kdy se pes zastaví a s vrtícím ocasem čeká, až mu nasadím náhubek.
Prostě není to jen o pamlscích a někdy dokonce ani o "hlavně pořádně pochválit".

Nečetla jsem celou diskuzi, ale mám taktéž psa, který sice vycvičený, povelu k noze rozumí, bez vodítka na 100% vykoná a u nohy jde bez problémů, v okamžiku připnutí vodítka (i v průběhu chůze u nohy bez vodítka) okamžitě přepne na režim "táhnu co to dá". Zkoušela jsem všechno možné, nic nefunguje. Takže pokud chci jít se psem u nohy, odepínám vodítko. Pravda, haltinu jsem nezkoušela, stejně většinou chodíme na volno po lese.

pvc napsal(a):
Nečetla jsem celou diskuzi, ale mám taktéž psa, který sice vycvičený, povelu k noze rozumí, bez vodítka na 100% vykoná a u nohy jde bez problémů, v okamžiku připnutí vodítka (i v průběhu chůze u nohy bez vodítka) okamžitě přepne na režim "táhnu co to dá". Zkoušela jsem všechno možné, nic nefunguje. Takže pokud chci jít se psem u nohy, odepínám vodítko. Pravda, haltinu jsem nezkoušela, stejně většinou chodíme na volno po lese.

Kupodivu mám podobnou zkušenost s irským setrem...tahání jsme teda nakonec odbourali, ale rychleji se naučil chodit u nohy bez vodítka než chůzi na prověšeném vodítku, to teda za tu dobu, co pobýval u mě nedal, sice netahal, ale vodítko udržoval napnuté a bylo jedno jestli jde na vodítku u nohy nebo na celou délku vodítka...ale neměla jsem ho od štěněte...
Já teda halti mám, ale neumím si představit, že na ní připnu "tahacího" psa...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kupodivu mám podobnou zkušenost s irským setrem...tahání jsme teda nakonec odbourali, ale rychleji se naučil chodit u nohy bez vodítka než chůzi na prověšeném vodítku, to teda za tu dobu, co pobýval u mě nedal, sice netahal, ale vodítko udržoval napnuté a bylo jedno jestli jde na vodítku u nohy nebo na celou délku vodítka...ale neměla jsem ho od štěněte...
Já teda halti mám, ale neumím si představit, že na ní připnu "tahacího" psa...

Já teda halti mám, ale neumím si představit, že na ní připnu "tahacího" psa...

Já měl vždy za to, že tyhle nesmysly jsou právě k tomu určeny. Proč bych dával na Halti psa, který je na vodítku ovladatelný?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kupodivu mám podobnou zkušenost s irským setrem...tahání jsme teda nakonec odbourali, ale rychleji se naučil chodit u nohy bez vodítka než chůzi na prověšeném vodítku, to teda za tu dobu, co pobýval u mě nedal, sice netahal, ale vodítko udržoval napnuté a bylo jedno jestli jde na vodítku u nohy nebo na celou délku vodítka...ale neměla jsem ho od štěněte...
Já teda halti mám, ale neumím si představit, že na ní připnu "tahacího" psa...

Připnout Halti na tahaciho psa a nepoužít dvě vodítka vypadá následovně: pes má skloněnou hlavu a táhne všechno čumákem. Tedy čumákem je oprenej v celé své síle. Páníček je na*anej, že to nefunguje a má urvany ruce. A pak se všude doctes jak to nefunguje. ale daleko horší pohled je na bisonka s ostnacem a na tom zapnutá flexi.
Jinak já si neumím představit že pes má Halti kvůli náhlým výpadům. To je o zlomení vazu.

pan Brouček napsal(a):
Já teda halti mám, ale neumím si představit, že na ní připnu "tahacího" psa...

Já měl vždy za to, že tyhle nesmysly jsou právě k tomu určeny. Proč bych dával na Halti psa, který je na vodítku ovladatelný?

No prostě jen si neumím představit, jak naučím psa pomocí haltiny, aby netahal, toť vše

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No prostě jen si neumím představit, jak naučím psa pomocí haltiny, aby netahal, toť vše

Na naučení to určitě vhodné není. O tom ale nepadlo ani slovo.

Přičítám a přičítám vaše příspěvky.Mám 3 měs. křížence BS+VO.Jsme na začátku výchovy.Chůze na prověšeném vodítku je zatím v nedohlednu.Na pamlsky to nejde, vyskakuje na ně.Bydlíme v centru, takže po ulicích je to obtížné.Doma a na zahrádce je to lepší.Čtu dál.A pomalu a jistě budeme zkoušet a učit se.

Přičítám a přičítám vaše příspěvky.Mám 3 měs. křížence BS+VO.Jsme na začátku výchovy.Chůze na prověšeném vodítku je zatím v nedohlednu.Na pamlsky to nejde, vyskakuje na ně.Bydlíme v centru, takže po ulicích je to obtížné.Doma a na zahrádce je to lepší.Čtu dál.A pomalu a jistě budeme zkoušet a učit se.

pan Brouček napsal(a):
Na naučení to určitě vhodné není. O tom ale nepadlo ani slovo.

A já jsem měla celou dobu za to, že je to právě dobré na to, naučit psa netahat.
Nezkoušela jsem to - fena většinou netahá. Viděla jsem i psa na halti se dvěma vodítky a viděla jsem i labradora na halti v tahu a paničku v poklusu. Jako všechny pomůcky - musí se to umět používat.

lu80 napsal(a):
VOLNO na vodítku:
- záleží, jak si to kdo nadefinuje ale:
- pes může tahat, může čuchat, může konat potřebu, po svolení si všímat psů či lidí
- nesmí žrát svinstva

JDEME:
- pes jde na provislém vodítku ve výseči před psovodem
- výseč je stále stejná, vodítka 2,5-3m stále stejná délka
- pes nečuchá, netahá, nevšímá si okolí, lidí, psů atd.
- dává pozor na psovoda (bez fokusu)
- díky odměnování u levé nohy se velmi často z tohoto cviku stává volná chůze u nohy bez fokusu, což je pro lidi velmi příjemné

Geniální...Dám to přečíst psovi, třeba to konečně pochopí . Já to chápu

Jj, takhle nás to učili a funguje to. Při jdeme pamlsky v levé ruce, vodítko volně v pravé...Jakmile zastaví psovod, pes sedí u levé nohy...Zkuste, myslím, že je to tak i srozumitelné pro psa , naučil se to i hyperaktiv borderák. Hodně štěstí

hdk napsal(a):
Přičítám a přičítám vaše příspěvky.Mám 3 měs. křížence BS+VO.Jsme na začátku výchovy.Chůze na prověšeném vodítku je zatím v nedohlednu.Na pamlsky to nejde, vyskakuje na ně.Bydlíme v centru, takže po ulicích je to obtížné.Doma a na zahrádce je to lepší.Čtu dál.A pomalu a jistě budeme zkoušet a učit se.

Většina štěňat na pamlsky skáče. Skočí-důrazné verbální ne, jde-hned odměnit, pochválit, aby se štěně zafixovalo, že skákání je bez pamlsku...Zkuste ze začátku mít levou ruku níže, aby ho to nenutilo skákat, nedovolte mu udělat chybu

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A já jsem měla celou dobu za to, že je to právě dobré na to, naučit psa netahat.
Nezkoušela jsem to - fena většinou netahá. Viděla jsem i psa na halti se dvěma vodítky a viděla jsem i labradora na halti v tahu a paničku v poklusu. Jako všechny pomůcky - musí se to umět používat.

Ohlávka je na ovládání psa.
Jako výcviková pomůcka to moc nefunguje. Maximálně s těmi dvěma vodítky jako taková pojistka. Často se používá přepínací vodítko jedním koncem na obojek, druhým na Halti. Při rychlém výpadu psa s vodítkem pouze na Halti hrozí jinak zranění psa.

Desítky let funguje ostnáč. Při normálním použití žádné zranění nehrozí, a psa nijak netýrá. Samozřejmě ne ten polostahovací.

Mnohem horší pro psa je to Desenského 1-2-5... To je fakt na pár facek.

Ostnáč bych na psa nikdy nedala - nikdy jsem to nepotřebovala.
Nevím, co je Desenského 1-2-5...

pan Brouček napsal(a):
Ohlávka je na ovládání psa.
Jako výcviková pomůcka to moc nefunguje. Maximálně s těmi dvěma vodítky jako taková pojistka. Často se používá přepínací vodítko jedním koncem na obojek, druhým na Halti. Při rychlém výpadu psa s vodítkem pouze na Halti hrozí jinak zranění psa.

Desítky let funguje ostnáč. Při normálním použití žádné zranění nehrozí, a psa nijak netýrá. Samozřejmě ne ten polostahovací.

Mnohem horší pro psa je to Desenského 1-2-5... To je fakt na pár facek.

Tady se píše o malém štěněti, tak nevím, na jakou potvoru píšete o ostnáči. Ostnáč je pomůcka pro neschopné a líné majitele, cokoli jde psa naučit i bez něj. Trestání štěněte za to, že něco neumí, může radit fakt jen hlupák. Ostnáč je udělán tak, aby psovi působil bolest, takže napsat, že psa netýrá je také hloupost, když je tato pomůcka na tom založená. Případně ještě můžete radit přibrousit, jako jistý slavný výcvikář.

hdk napsal(a):
Přičítám a přičítám vaše příspěvky.Mám 3 měs. křížence BS+VO.Jsme na začátku výchovy.Chůze na prověšeném vodítku je zatím v nedohlednu.Na pamlsky to nejde, vyskakuje na ně.Bydlíme v centru, takže po ulicích je to obtížné.Doma a na zahrádce je to lepší.Čtu dál.A pomalu a jistě budeme zkoušet a učit se.

Máte spoustu možností - změny směru, změny tempa, oslovení psa, chůzi kolem překážek, nestavte to na donucovacích pomůckách, určitě si nenechte radit ostnáče a podobné hlouposti, případně trestání nebo zákazové povely. ˇˇStěně se učí, tak učte a vysvětlujte, žádné donucování. Ani na pamlscích bych to nestavěla, netahání na vodítku je základní ovladatelnost, denní chleba.

pan Brouček napsal(a):
Ohlávka je na ovládání psa.
Jako výcviková pomůcka to moc nefunguje. Maximálně s těmi dvěma vodítky jako taková pojistka. Často se používá přepínací vodítko jedním koncem na obojek, druhým na Halti. Při rychlém výpadu psa s vodítkem pouze na Halti hrozí jinak zranění psa.

Desítky let funguje ostnáč. Při normálním použití žádné zranění nehrozí, a psa nijak netýrá. Samozřejmě ne ten polostahovací.

Mnohem horší pro psa je to Desenského 1-2-5... To je fakt na pár facek.

Nebudu řešit používání ostnáče jako takového - zda je to dobře nebo není. Ale obecně - píšete, že ohlávka jako výcviková pomůcka nefunguje a ostnáč jo. Mě to přijde stejné - obojí je psovi nepříjemné - spojí si to, že když zatáhne tak přijde něco, co mu nebude příjemné, ale u obojího si myslím, že to funguje jen pokud to má pes na čumáku/krku. Pokud mu pak ohlávku nebo ostnáč nedám, tak pes začne zase tahat.

Na ostnáče nedám dopustit...používám léta a naprostá spokojenost...není úplně uzoučký, je pevný a dá se přidáváním a ubíráním článků upravovat velikost...jen my teda máme ostny ven...když jsme přivezli náš první, tehdy na ovčandu ze "západního" německa, tak jsme si mysleli, že je obojek určený k ochraně krku psa před případným útočníkem...docela jsem pak čuměla, když jsem se dozvěděla na co se používá...

Nevím tedy jak u ostnáčů...ale co se halti týče, můj pes se chová s halti jinak než bez ní...nebo respektive ví, kdy je na halti připnuté vodítko a kdy ne, pokud není na volno, tak má halti pořád...on ví, že tahat nesmí, ale já mám raději když není vodítko prověšené, protože ten trouba se pak do něj neustále motá...pokud není halti připlá, tak mám vodítko krásně "napnuté"...s připnutou halti ani omylem a to přesto, že druhá karabina vodítka je připnutá k obojku a tímto koncem vodítka také psa případně koriguju...takže na halti ho prakticky nevedu...

marcelaamax napsal(a):
Nebudu řešit používání ostnáče jako takového - zda je to dobře nebo není. Ale obecně - píšete, že ohlávka jako výcviková pomůcka nefunguje a ostnáč jo. Mě to přijde stejné - obojí je psovi nepříjemné - spojí si to, že když zatáhne tak přijde něco, co mu nebude příjemné, ale u obojího si myslím, že to funguje jen pokud to má pes na čumáku/krku. Pokud mu pak ohlávku nebo ostnáč nedám, tak pes začne zase tahat.

"Pokud mu pak ohlávku nebo ostnáč nedám, tak pes začne zase tahat."

proc? Je to stejna logika jako když psa odepnu z vodítka - hned mi utece?
pokud ho jen mechanicky drzim -ano. pokud ho něco ucim a naucim :-D - ne.