Ahoj,
mám skoro 6ti měsíční štěně, které občas dostává takové ty štěněcí záchvaty kousání a skákání.
No, moc nevím, jak to zvládat.
Všimla jsem si, že se to děje vždy, když ode mě vyžaduje pozornost, když si třeba hladím jiného psa nebo si povídám s nějakým člověkem, potom když si chce hrát a když se nudí.
Chápu jeho chování, ale nevím, jak se zachovat zpátky.
Zkouším tedy povely, takové procvičování, sedni lehni pac, všechno v klidu udělá, ale jakmile se znovu snažím konverzovat na chodníku nebo vyjdeme, začne to znovu.
Zkouším mu také vecpat hračku, to většinou funguje spolehlivě, ale nejde to za všech okolností, třeba když u sebe zrovna nic na hraní nemám nebo když někam pospíchám, jsem unavená, atd..
Prostě nejde to vždy, začít si s ním hrát.
A proto se ptám, jak to vyřešit?
Samozřejmě nechci žádné fyzické tresty ani napomínání a ani vyjeknutí když mě kousne, nepomůže, právě naopak, ještě ho víc vyřádí.
Někde říkají ignorovat, jenže když mi rve kalhoty, bundu a ruku, nejde to zrovna moc ignorovat... no, nevím, čekám na vše názory.).
Uživatel s deaktivovaným účtem
NancyBlack
napsal(a):
Ahoj,
mám skoro 6ti měsíční štěně, které občas dostává takové ty štěněcí záchvaty kousání a skákání.
No, moc nevím, jak to zvládat.
Všimla jsem si, že se to děje vždy, když ode mě vyžaduje pozornost, když si třeba hladím jiného psa nebo si povídám s nějakým člověkem, potom když si chce hrát a když se nudí.
Chápu jeho chování, ale nevím, jak se zachovat zpátky.
Zkouším tedy povely, takové procvičování, sedni lehni pac, všechno v klidu udělá, ale jakmile se znovu snažím konverzovat na chodníku nebo vyjdeme, začne to znovu.
Zkouším mu také vecpat hračku, to většinou funguje spolehlivě, ale nejde to za všech okolností, třeba když u sebe zrovna nic na hraní nemám nebo když někam pospíchám, jsem unavená, atd..
Prostě nejde to vždy, začít si s ním hrát.
A proto se ptám, jak to vyřešit?
Samozřejmě nechci žádné fyzické tresty ani napomínání a ani vyjeknutí když mě kousne, nepomůže, právě naopak, ještě ho víc vyřádí.
Někde říkají ignorovat, jenže když mi rve kalhoty, bundu a ruku, nejde to zrovna moc ignorovat... no, nevím, čekám na vše názory.).
Pokud tím chováním opravdu vyžaduje pozornost, pak je naprostá ignorace jediným možným řešením. Čímkoliv jiným, ať už se jedná o pozitivní interakci typu hra nebo společné cvičení, tak jakýmkoliv trestem ve smyslu okřiknutí, nebo fyzický trest, odměňujete toto chování prostě tím, že psovi věnujete svojí pozornost. Tím toto chování posilujete, proč by to ten pes nedělal, když to přináší žádaný výsledek, že.
Uživatel s deaktivovaným účtem
No, s tou pozorností se to tak nějak sice má, ale ALE...:
- Je to půl roční energií nabité štěně - tedy je nutno dát mu možnost tuto energii řízeně vybít a to hrou vedenou člověkem, přičemž se dá naučit mnoho a mnoho poslušnosti...
- co se týká chování psa v rámci kvákání s někým na místě - nauč ho, co má při takové příležitosti dělat (samozřejmě se nabízí statické "lehni") - jako rituál, za chvíli se tak začne chovat sám
- "Zkouším mu také vecpat hračku, to většinou funguje spolehlivě, ale nejde to za všech okolností, třeba když u sebe zrovna nic na hraní nemám nebo když někam pospíchám, jsem unavená, atd.. Prostě nejde to vždy, začít si s ním hrát."
no, prostě to jde VŽDY...jdu se štěnětem = mám u sebe hračku, pamlsky...já v tomto preferuji míček na šňůrce, nechť se pes potahá, vylítá za balónkem...hru ukončuj vždy stejně (rituálem), pes se musí naučit, že to řídíš ty, ale zároveň platí, že ty musíš respektovat tu potřebu psa si vybít energii!