Neregistrovaný uživatel

Moc prosím o radu s mým 10ti měsíčním sibiřským kocourkem Matýskem. V polovině července jsem jela na dovolenou a Matýska jsem odvezla na týden k rodičům. Bylo to poprvé, co byl týden v jiném prostředí a beze mě. Když jsem se vrátila a jela pro něj k rodičům, už tam jsem si všimla jeho divného chování. Najednou z ničeho nic vyběhl z místa, kde seděl, jak kdyby ho někdo bodnul a začal se zběsile olizovat a jakoby něco vykusovat ze srsti. Vždycky popoběhl, někde se zastavil a znovu. Nejvíc si olizuje ocas a ťapky, hlavně jakoby zadní stehna. Myslela jsem si, že ho třeba něco štíplo a že to bude v pohodě. Ale i když jsem si ho přivezla domů, dělá to stále. Navíc ke mě vůbec nechtěl chodit, mazlit se, což u něj nebylo normální, protože on byl vždycky hrozně přítulný a kam jsem se hnula já, tam byl i on. To se ale asi po 4 dnech spravilo a už je to zase "tulínek", předpokládám, že pouze trucoval, že jsem si dovolila ho na týden někam "odložit". Jenže to nervózní a zběsilé olizování nepřestalo. Byla jsem už dvakrát u veterináře, přestože říkal, že kůže vypadá v pořádku, dal mu něco proti blechám (kdyby náhodou, ale mám koucourka jen v bytě nebo na balkoně), vyloučil ucpané anální váčky a teď už neví, co by to mohlo být. Tohle jeho chování trvá už asi 14 dní a já jsem z toho dost nešťastná. Prý by to mohlo být také psychického rázu (on strašně špatně snáší převozy), ale to se mi zdá už moc dlouho a nerada bych něco zanedbala a vyloučila něco vážnějšího než budu tvrdit, že je to psychika. Prostě najednou z ničeho nic vystřelí z nějakého místa, začně jakoby vlnit tělíčkem a zběsile se olizovat (opravdu to není normální očista, ta vypadá naprosto jinak) nejčastěji na tom ocase a ťapkách, ale i na ostatních částech těla a pak se schoulí někam do rohu jakoby se chtěl před něčím schovat. Nejčastěji to dělá ráno a večer a řekla bych, že postupem času je to čím dál více intenzivnější . Prosím, pokud máte někdo podobnou zkušenost, mohli byste mi poradit, čím by to mohlo být? Ven vůbec nechodí (jen na balkon) a je před kastrací. Děkuji všem.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc prosím o radu s mým 10ti měsíčním sibiřským kocourkem Matýskem. V polovině července jsem jela na dovolenou a Matýska jsem odvezla na týden k rodičům. Bylo to poprvé, co byl týden v jiném prostředí a beze mě. Když jsem se vrátila a jela pro něj k rodičům, už tam jsem si všimla jeho divného chování. Najednou z ničeho nic vyběhl z místa, kde seděl, jak kdyby ho někdo bodnul a začal se zběsile olizovat a jakoby něco vykusovat ze srsti. Vždycky popoběhl, někde se zastavil a znovu. Nejvíc si olizuje ocas a ťapky, hlavně jakoby zadní stehna. Myslela jsem si, že ho třeba něco štíplo a že to bude v pohodě. Ale i když jsem si ho přivezla domů, dělá to stále. Navíc ke mě vůbec nechtěl chodit, mazlit se, což u něj nebylo normální, protože on byl vždycky hrozně přítulný a kam jsem se hnula já, tam byl i on. To se ale asi po 4 dnech spravilo a už je to zase "tulínek", předpokládám, že pouze trucoval, že jsem si dovolila ho na týden někam "odložit". Jenže to nervózní a zběsilé olizování nepřestalo. Byla jsem už dvakrát u veterináře, přestože říkal, že kůže vypadá v pořádku, dal mu něco proti blechám (kdyby náhodou, ale mám koucourka jen v bytě nebo na balkoně), vyloučil ucpané anální váčky a teď už neví, co by to mohlo být. Tohle jeho chování trvá už asi 14 dní a já jsem z toho dost nešťastná. Prý by to mohlo být také psychického rázu (on strašně špatně snáší převozy), ale to se mi zdá už moc dlouho a nerada bych něco zanedbala a vyloučila něco vážnějšího než budu tvrdit, že je to psychika. Prostě najednou z ničeho nic vystřelí z nějakého místa, začně jakoby vlnit tělíčkem a zběsile se olizovat (opravdu to není normální očista, ta vypadá naprosto jinak) nejčastěji na tom ocase a ťapkách, ale i na ostatních částech těla a pak se schoulí někam do rohu jakoby se chtěl před něčím schovat. Nejčastěji to dělá ráno a večer a řekla bych, že postupem času je to čím dál více intenzivnější . Prosím, pokud máte někdo podobnou zkušenost, mohli byste mi poradit, čím by to mohlo být? Ven vůbec nechodí (jen na balkon) a je před kastrací. Děkuji všem.
Nervozní olizování,jak jej uvádíte může souviset s nějakým nepříjemným pocitem (až s bolestí ).Pokud můžete vyloučit přítomnost vněj.parazitů(zvláště blech a roztočů),zkuste se zaměřit na stav dolních cest močových,nechte vyšetřit moč,sledujte jak často kocourek močí ,jaké množství moči ,apod.Uvedené příznaky by mohly signalizovat také počínající problémy ,souhrně označované jako felinní urologický syndrom.
MVDr.Jitka Drozdová
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc prosím o radu s mým 10ti měsíčním sibiřským kocourkem Matýskem. V polovině července jsem jela na dovolenou a Matýska jsem odvezla na týden k rodičům. Bylo to poprvé, co byl týden v jiném prostředí a beze mě. Když jsem se vrátila a jela pro něj k rodičům, už tam jsem si všimla jeho divného chování. Najednou z ničeho nic vyběhl z místa, kde seděl, jak kdyby ho někdo bodnul a začal se zběsile olizovat a jakoby něco vykusovat ze srsti. Vždycky popoběhl, někde se zastavil a znovu. Nejvíc si olizuje ocas a ťapky, hlavně jakoby zadní stehna. Myslela jsem si, že ho třeba něco štíplo a že to bude v pohodě. Ale i když jsem si ho přivezla domů, dělá to stále. Navíc ke mě vůbec nechtěl chodit, mazlit se, což u něj nebylo normální, protože on byl vždycky hrozně přítulný a kam jsem se hnula já, tam byl i on. To se ale asi po 4 dnech spravilo a už je to zase "tulínek", předpokládám, že pouze trucoval, že jsem si dovolila ho na týden někam "odložit". Jenže to nervózní a zběsilé olizování nepřestalo. Byla jsem už dvakrát u veterináře, přestože říkal, že kůže vypadá v pořádku, dal mu něco proti blechám (kdyby náhodou, ale mám koucourka jen v bytě nebo na balkoně), vyloučil ucpané anální váčky a teď už neví, co by to mohlo být. Tohle jeho chování trvá už asi 14 dní a já jsem z toho dost nešťastná. Prý by to mohlo být také psychického rázu (on strašně špatně snáší převozy), ale to se mi zdá už moc dlouho a nerada bych něco zanedbala a vyloučila něco vážnějšího než budu tvrdit, že je to psychika. Prostě najednou z ničeho nic vystřelí z nějakého místa, začně jakoby vlnit tělíčkem a zběsile se olizovat (opravdu to není normální očista, ta vypadá naprosto jinak) nejčastěji na tom ocase a ťapkách, ale i na ostatních částech těla a pak se schoulí někam do rohu jakoby se chtěl před něčím schovat. Nejčastěji to dělá ráno a večer a řekla bych, že postupem času je to čím dál více intenzivnější . Prosím, pokud máte někdo podobnou zkušenost, mohli byste mi poradit, čím by to mohlo být? Ven vůbec nechodí (jen na balkon) a je před kastrací. Děkuji všem.
Vážená paní doktorko,
chtěla bych Vám velice poděkovat za Vaši reakci na můj problém, opravdu si toho moc vážím, jelikož jste jediný veterinář, který na tento můj dotaz reagoval, přestože jsem ho rozeslala na několik internetových stránek zabývajících se domácími mazlíčky. Proto se nezlobte, že Vás obtěžuji, ale jak se říká - tonoucí se stébla chytá - a já už jsem z toho mého kocourka opravdu nešťastná, pokud se nějak trápí. Nevím si rady jak mu odebrat moč, na radu pana veterináře jsem mu zkusila na nějakou dobu vyndat stelivo ze záchodu, ale to jen chodí okolo a strašně se diví, co se to děje. Když mu ho tam zase vrátím, okamžitě běží na záchod. Prostě se mi bez steliva nevymočí. Pak jsem zkusila to stelivo zabalit do průhledného igelitu, ale to se mu taky nezdá a ani takto se nevymočí. Další radou veterináře bylo, abych ho zavřela na několik hodin do přepravky a že
prý se potom vymočí, ale to mi přijde dost hrozný způsob, kocourka stresující, neboť jen ho zavřu do přepravky při převozu na veterinu, je celý nešťastný a pořád mňouká. Tak už vážně nevím. Jinak jsem žádnou změnu v jeho močení jsem nezpozorovala, myslím, že množství je pořád přibližně stejné, jednou je toho více, jednou méně, ale tak to
bylo vždycky. Stejně tak myslím, že i frekvence jeho močení je naprosto normální jako vždy a ani jsem si nevšimla, že by při močení nějak trpěl. Orpavdu už nevím čím by to mohlo být. Já ani pan veterinář jsme žádné vnější parazity nenašli, řekl, že kocourek vypadá zdravě, a že to zřejmě bude opravdu psychického rázu tou změnou prostředí a předepsal mi pro něj nějaké tabletky na uklidnění. Já jsem je zatím ale kocourkovi podávat nezačala, protože bych chtěla ještě nějaký čas počkat jestli se z toho "nevylíže" sám než ho začnu ládovat nějakými "oblbujícími" léky. Chtěla bych se Vás zeptat, pokud by to byla opravdu psychika, je možné, že tyto problémy u něj trvají tak dlouho, když už je skoro 3 týdny doma zase "ve svém"? Prvních pět
dní po návratu se mnou skoro vůbec nekomunikoval, ale teď už je vše zase při starém, zase je přítulný, hraje si, chuť k jídlu i pití má stále stejnou, jen tohle nervozní olizování mu zůstalo. Je možné, že
problémy psychického rázu mohou trvat tak dlouho, když jinak je kocourkovo chování při starém? A pokud ano, jak dlouho to ještě trvat může? Kolikrát je třeba u mě, mazlí se se mnou a najednou z ničeho nic vyběhne, někam uteče a začne se takhle olizovat. Ještě možná stojí za zmínku, že jsem mu na horní částu ocasu našla takovou hnědorezavou špínu a že tuto část má mastnou. Na to mi pan veterinář řekl, že to je naprosto normální jev (hlavně u nekastrovaných
kocourů) a že to také může být způsobeno stresem. Jinak jsem byla už u dvou veterinářů a oba jsou toho názoru, že je to problém psychického rázu. Já mám ale strach, abych něco nepodcenila a stresovat kocourka zase další návštěvou veterináře se mi také moc nechce (velice špatně snáší převozy a veterinární ordinace vůbec). Paní doktorko, ještě jednou se moc omlouvám, že Vás takhle obtěžuji, ale byla bych Vám moc vděčná, pokud byste pro mě měla ještě nějakou
radu. Děkuji moc
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc prosím o radu s mým 10ti měsíčním sibiřským kocourkem Matýskem. V polovině července jsem jela na dovolenou a Matýska jsem odvezla na týden k rodičům. Bylo to poprvé, co byl týden v jiném prostředí a beze mě. Když jsem se vrátila a jela pro něj k rodičům, už tam jsem si všimla jeho divného chování. Najednou z ničeho nic vyběhl z místa, kde seděl, jak kdyby ho někdo bodnul a začal se zběsile olizovat a jakoby něco vykusovat ze srsti. Vždycky popoběhl, někde se zastavil a znovu. Nejvíc si olizuje ocas a ťapky, hlavně jakoby zadní stehna. Myslela jsem si, že ho třeba něco štíplo a že to bude v pohodě. Ale i když jsem si ho přivezla domů, dělá to stále. Navíc ke mě vůbec nechtěl chodit, mazlit se, což u něj nebylo normální, protože on byl vždycky hrozně přítulný a kam jsem se hnula já, tam byl i on. To se ale asi po 4 dnech spravilo a už je to zase "tulínek", předpokládám, že pouze trucoval, že jsem si dovolila ho na týden někam "odložit". Jenže to nervózní a zběsilé olizování nepřestalo. Byla jsem už dvakrát u veterináře, přestože říkal, že kůže vypadá v pořádku, dal mu něco proti blechám (kdyby náhodou, ale mám koucourka jen v bytě nebo na balkoně), vyloučil ucpané anální váčky a teď už neví, co by to mohlo být. Tohle jeho chování trvá už asi 14 dní a já jsem z toho dost nešťastná. Prý by to mohlo být také psychického rázu (on strašně špatně snáší převozy), ale to se mi zdá už moc dlouho a nerada bych něco zanedbala a vyloučila něco vážnějšího než budu tvrdit, že je to psychika. Prostě najednou z ničeho nic vystřelí z nějakého místa, začně jakoby vlnit tělíčkem a zběsile se olizovat (opravdu to není normální očista, ta vypadá naprosto jinak) nejčastěji na tom ocase a ťapkách, ale i na ostatních částech těla a pak se schoulí někam do rohu jakoby se chtěl před něčím schovat. Nejčastěji to dělá ráno a večer a řekla bych, že postupem času je to čím dál více intenzivnější . Prosím, pokud máte někdo podobnou zkušenost, mohli byste mi poradit, čím by to mohlo být? Ven vůbec nechodí (jen na balkon) a je před kastrací. Děkuji všem.
Moc odchytite tak, ze ked kocurik pricapne vo WC, tak pod neho podstrcite viecko od zavracieho pohara.
Co sa tyka olizovania - nepestujete nahodou na balkone kaktusy? Nas Tepic takto prisiel o srst na chvostiku. Presne ako popisujete -zurive lizanie az sklbanie srsti. Veterinar bol bezradny, ziadni paraziti, ziadna choroba... Az neskor sme zistili, ze Tepicko sedava na parapete, chvostik obtoceny okolo kaktusu a potom si z neho vytrhaval pichliace.
Neregistrovaný uživatel

Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Moc prosím o radu s mým 10ti měsíčním sibiřským kocourkem Matýskem. V polovině července jsem jela na dovolenou a Matýska jsem odvezla na týden k rodičům. Bylo to poprvé, co byl týden v jiném prostředí a beze mě. Když jsem se vrátila a jela pro něj k rodičům, už tam jsem si všimla jeho divného chování. Najednou z ničeho nic vyběhl z místa, kde seděl, jak kdyby ho někdo bodnul a začal se zběsile olizovat a jakoby něco vykusovat ze srsti. Vždycky popoběhl, někde se zastavil a znovu. Nejvíc si olizuje ocas a ťapky, hlavně jakoby zadní stehna. Myslela jsem si, že ho třeba něco štíplo a že to bude v pohodě. Ale i když jsem si ho přivezla domů, dělá to stále. Navíc ke mě vůbec nechtěl chodit, mazlit se, což u něj nebylo normální, protože on byl vždycky hrozně přítulný a kam jsem se hnula já, tam byl i on. To se ale asi po 4 dnech spravilo a už je to zase "tulínek", předpokládám, že pouze trucoval, že jsem si dovolila ho na týden někam "odložit". Jenže to nervózní a zběsilé olizování nepřestalo. Byla jsem už dvakrát u veterináře, přestože říkal, že kůže vypadá v pořádku, dal mu něco proti blechám (kdyby náhodou, ale mám koucourka jen v bytě nebo na balkoně), vyloučil ucpané anální váčky a teď už neví, co by to mohlo být. Tohle jeho chování trvá už asi 14 dní a já jsem z toho dost nešťastná. Prý by to mohlo být také psychického rázu (on strašně špatně snáší převozy), ale to se mi zdá už moc dlouho a nerada bych něco zanedbala a vyloučila něco vážnějšího než budu tvrdit, že je to psychika. Prostě najednou z ničeho nic vystřelí z nějakého místa, začně jakoby vlnit tělíčkem a zběsile se olizovat (opravdu to není normální očista, ta vypadá naprosto jinak) nejčastěji na tom ocase a ťapkách, ale i na ostatních částech těla a pak se schoulí někam do rohu jakoby se chtěl před něčím schovat. Nejčastěji to dělá ráno a večer a řekla bych, že postupem času je to čím dál více intenzivnější . Prosím, pokud máte někdo podobnou zkušenost, mohli byste mi poradit, čím by to mohlo být? Ven vůbec nechodí (jen na balkon) a je před kastrací. Děkuji všem.
Dobrý den,
není to tak dlouho co jsem chtěla na tyhle stránky napsat naprosto stejný dotaz jaký dáváte vy. Mám asi roční peršanku a ta měla úplně stejný problém. Abych řekla pravdu nejdřív mě to děsilo, ale časem se to začlo urovnávat. Nyní je vykastrovaná a tohle olizování a jakési "vykusování" ze srsti jsem u ní zaznamenala za poslední 4 měsíce asi jednou. Olizovala se mi takto doma bez závislosti na tom, že by ji snad něco stresovalo. Autem jezdí strašně ráda, bereme ji všude sebou(na dovolenou, ke známým...)
Myslím že se tento problém vyřeší až vám koucourek prosje "puberťáckým obdobím". Možná pomůže i kastrace, čičina se celkově hodně sklidnila a vůbec jsou s ní jen samé radosti. Přeju hodně úspěchů Daniela
Silvaster

XXX.XXX.167.135
Neregistrovaný uživatel
napsal(a):
Nervozní olizování,jak jej uvádíte může souviset s nějakým nepříjemným pocitem (až s bolestí ).Pokud můžete vyloučit přítomnost vněj.parazitů(zvláště blech a roztočů),zkuste se zaměřit na stav dolních cest močových,nechte vyšetřit moč,sledujte jak často kocourek močí ,jaké množství moči ,apod.Uvedené příznaky by mohly signalizovat také počínající problémy ,souhrně označované jako felinní urologický syndrom.
MVDr.Jitka Drozdová
Ufffff... úplně jsem si oddechla, protože právě to samé mi začal dělat kocourek dnes večer a já jsem našla tento dotaz od pisatelky po téměř marném hledání příčiny. Nyní bezpečně vím co je z našim Norským lesním kocourem 6 měsíců. Velmi rad si hraje a je velmi akční, skáče velmi vysoko a před spaním je náš kocourek vždy jak urvaný z řetězu, pravděpodobně skočil takto divoce po synovi 11 let, syn ho určitě nechtěně ( protože syn ho zbožňuje, nikdy by mu neublížil úmyslně ani náhodou ) prudce chytil a odstrčil s tím, ze to bude opět velká legrace, já jsem ale slyšela jak kocourek zamňoukal bolestí ( občas se stane když opravdu velmi divočí a blbne se synem, kocourek přiběhnul za mnou do kuchyně, lehnul si na stůl a okamžitě vystřelil ze stolu na podlahu, začal se olizovat a jakoby vykousávat packy, mlátit ocáskem, a cukalo mu svalstvo. Nechtěl jít k nikomu z rodiny, skákal po mě a kousal když jsem se snažila být na něj milá jako vždy a zjistit co je mu, byl velmi nervózní a schovával se pod postelí, v rozích místnosti, vždy vystřelil jako by ho něco kouslo. Velmi jsem se bála, ze mu syn třeba ublížil, myslela jsem si ze je zraněný, opravdu jsem netušila co se s ním děje, ale pochopila jsem okamžitě, ze se mu to synovo odstrčení Vůbec nelíbilo, byl to pro nej velký šok, protože my jsme k němu vždy velmi hodní, milujeme ho nadevše, pečujeme o něj jak nejlépe umíme a on je na to zvyklí, takže toto byl pro něj velký psychicky otřes!!! Teď jsem ho byla zkontroloval, protože se opravdu o něj bojím a je opět úžasný, vrněl a tulil se, chodil těsně za mnou, vždy se na mě až lepí když jde vedle mne, komunikuje se mnou a na můj hlas mi odpovídá vrněním, a mňoukáním, nechal se hladit a nehnul se ode mne, za hračkou ihned běžel a přinesl mi ji zpět. Takže jsem vděčná a modlím se aby to tak zůstalo, protože jsem byla z toho opravdu velmi špatná jak byl jiný a nervózní, nyní je v klidu a hraje si v garáži s jeho oblíbenou hračkou, jinak nereagoval ani když jsem mu čistila toaletu, jinak vždy hrozně asistuje a běží za mnou, dnes to bylo poprvé co k tomuto rituálu nepřišel ani na moje zavolání. Opravdu pisatelce rozumím, chce zpátky svého milého kocourka. Já ovšem mohu říct jedno a jsem o tom víc než přesvědčená, pisatelčin kocourek musel zažít pro něj veliké trauma, toto byla určitě jediná příčina jeho problému, protože já jsem dnes zažila totéž a byla jsem v podstatě přítomna událostem které tomuto stavu-chování kocourka předcházelo !!! Syn potom velmi plakal, protože mu nechtěl ublížit, bál se o něj a viděl změnu chování našeho Felixe, zítra mu vysvětlím že si musí dávat větší pozor při hře a komunikaci s Felixem, vidím, že některé kočky jsou nesmírně citlivé byť na změnu mírnou, kterou ještě nezná a nezažil.