Zdravím,
U našich jsme měli 4 čičiny, buď šlo o nalezence nebo neplánovaná koťata, všichni kastrovaní. Letos v lednu jsme bohužekl během krátké doby o dvě z nich přišli (nejdřív jsme kvůli pokročilé rakovině museli na začátku měsíce s těžkým srdcem nechat uspat naši nejstarší kočičku a pár týdnů nato nečekaně umřela druhá. Tyhle dvě byly z celé smečky takové nejvíc společenské a mazlivé. Zbyl jim ještě cca devítiletý kocourek a cca sedmiletá kočička, která je ale spíš plachá a jediný za kým chodí je mamka.
Jak je te´d u našich smutno a prázdno po těch dvou předchozích čičinách, mamka uvažuje o případném rozšíření kočičích členů rodiny o dalšího/další.
Ale kocourkovi pár dní po vánocích zjistili kardiomyopatii(nevím úplně detaily protože mi to říkali naši do telefonu ale prý má zvětšenou levou síň), dostal od veterináře troje léky které bere a žádné potíže teď prý nemá. Veterinářka taky říkala že se pokud možno nemá stresovat. Byl by to hodně velký stres pořídit k nim případně dalšší kočku/kotě? Mám trochu obavy aby mu případný příchod další čičiny nezhoršil zdraví, ale na druhou stranu, od malička byl zvyklý na to že doma byly kočeny minimálně 4 a byt je hodně prostorný.
Bejina

XXX.XXX.112.69
Tady bych asi volila kočičku z útulku, u které vám řeknou jakou má povahu a budou se snažit vybrat vám takovou, aby se ke kocourkovi hodila a navíc ještě byla mazlivá. Třeba útulek v Hodoníně ( Kočky SOS Hodonín), tam se snaží takhle vyjít vstříc a vybrat co nejvhodnější. Sama s nimi mám osobní zkušenost a jednu kočičku jsme od nich měli. Pokud vezmete kotě, bude třeba k nemocnému kocourkovi moc živější, nebo nemusí být vůbec mazlivá, takže zde není jistota. Ale pokud vaši rodiče chtějí další kočičku a kocourek byl zvyklý na více koček, pak nevidím problém, proč nepořídit další...
Bejina
napsal(a):
Tady bych asi volila kočičku z útulku, u které vám řeknou jakou má povahu a budou se snažit vybrat vám takovou, aby se ke kocourkovi hodila a navíc ještě byla mazlivá. Třeba útulek v Hodoníně ( Kočky SOS Hodonín), tam se snaží takhle vyjít vstříc a vybrat co nejvhodnější. Sama s nimi mám osobní zkušenost a jednu kočičku jsme od nich měli. Pokud vezmete kotě, bude třeba k nemocnému kocourkovi moc živější, nebo nemusí být vůbec mazlivá, takže zde není jistota. Ale pokud vaši rodiče chtějí další kočičku a kocourek byl zvyklý na více koček, pak nevidím problém, proč nepořídit další...
Nemám bohužel s tímto útulkem úplně dobrou zkušenost, už jsem to tu psala, i když jsem možná dříve psala o anonymním útulku. Paní mi nebyla schopná o povahách svých asi 30 či 40 koček v bytě říct téměř nic, a já (i kamarádka, která tam byla semnou) jsme měly dojem, že nejvíc ze všeho si přála, ať už si nějaké zvíře vezmu a vypadnu. Ale předpokládám, že mají samozřejmě více zaměstnanců, mohla to být náhoda, paní blbej den, atd. Jen jsem chtěla sdělit tuto zkušenost.
fikovnice
napsal(a):
Nemám bohužel s tímto útulkem úplně dobrou zkušenost, už jsem to tu psala, i když jsem možná dříve psala o anonymním útulku. Paní mi nebyla schopná o povahách svých asi 30 či 40 koček v bytě říct téměř nic, a já (i kamarádka, která tam byla semnou) jsme měly dojem, že nejvíc ze všeho si přála, ať už si nějaké zvíře vezmu a vypadnu. Ale předpokládám, že mají samozřejmě více zaměstnanců, mohla to být náhoda, paní blbej den, atd. Jen jsem chtěla sdělit tuto zkušenost.
Jo, ale jinak s nápadem útulkové kočky souhlasím. Nicméně opravdu se pořádně vyptat na povahy tamních koček, budou-li zaměstnanci ochotni to vše sdělit.
Děkuji za tipy, napadlo mě že by si mohli vzít kočku z útulku, a v praze nebo okolí by se určitě nějaké našly. Tak si říkám že když byl kocourek doteď zvyklý na početnější kočičí společnost, možná by ho naopak stresovala samota, mamka i říká že on i nejmladší čičina se ji zdají takoví zaražení, nejspí i jim ty dvě chybí.
Asi to bude chtít ještě i pořádně zvážit a promyslet (a kdo ví třeba se zas objeví nějaká opuštěná čičina a situaci vyřeší za nás).
Bejina

XXX.XXX.112.69
fikovnice
napsal(a):
Nemám bohužel s tímto útulkem úplně dobrou zkušenost, už jsem to tu psala, i když jsem možná dříve psala o anonymním útulku. Paní mi nebyla schopná o povahách svých asi 30 či 40 koček v bytě říct téměř nic, a já (i kamarádka, která tam byla semnou) jsme měly dojem, že nejvíc ze všeho si přála, ať už si nějaké zvíře vezmu a vypadnu. Ale předpokládám, že mají samozřejmě více zaměstnanců, mohla to být náhoda, paní blbej den, atd. Jen jsem chtěla sdělit tuto zkušenost.
Tak asi jste měli opravdu smůlu, protože nám naopak vyšli ohromně vstříc. Měli jsme tehdy požadavek, že chceme černou kočku, která bude spokojený jedináček a nebudou jí vadit menší děti. A takovou nám opravdu dali. Byl to náš rodinný miláček, nyní je již v kočičím nebíčku a doteď na ni s velkou láskou vzpomínáme. Tento útulek má i na stránkách rozepsané povahy koček. Ale útulků je víc, tak se dá vybrat i jinde.
My taky jednu dobu dlouho zvažovali, zda pořídit druhou kočenu nebo ne a tehdy se k našemu domu přidalo opuštěná a hladová 4-měsíční kočička, která nakonec zůstala u nás a máme ji doma už 5 let. Takže rozhodování tehdy vyřešila za nás.
No zatím to byly stejně spíš úvahy, právě pořád nad tím přemýšlím a taky si říkám že by to pro něj asi byl zbytečný stres. Pevně doufáme že tu s námi bude co nejdýl, poctivě bere léky a naši ho hlídají co to jde(samozřejmě taky chodí do práce), cca za dva měsíce by měl jít na kontrolu.
Mimochodem, mamka si teď všímá že se kocourek teď začalk chvílema projevovat jako Mourinka(ta první čičina co jsme ji museli nechat uspat kvůli rakovině) - není to myšleno v souvislosti s její nemocí, spíš jako kdyby pochytil některé její zvyky a gesta která dělala ona ale on to nikdy předtím nedělal, prvně to bylo cca 2-3 dny po jejím odchodu - kdy sám šel na její oblíbené místo(do pokoje člena rodiny který byl její oblíbenec a taky na ni byl asi nejvíc fixovaný) a lehl si přesně na místo kde ona obvykle lehávala a pak tam šel i když byl brácha doma, předtím do jeho pokoje téměř nechodil a když už tak v době kdy tam brácha nebyl, říkám si že nejspíš vycítil smutek, mamka když ho tak viděla tak říkala že měla skoro až déjavu protože se v tu chvíli choval stejně jako ona.
Bejina
napsal(a):
Tak asi jste měli opravdu smůlu, protože nám naopak vyšli ohromně vstříc. Měli jsme tehdy požadavek, že chceme černou kočku, která bude spokojený jedináček a nebudou jí vadit menší děti. A takovou nám opravdu dali. Byl to náš rodinný miláček, nyní je již v kočičím nebíčku a doteď na ni s velkou láskou vzpomínáme. Tento útulek má i na stránkách rozepsané povahy koček. Ale útulků je víc, tak se dá vybrat i jinde.
My taky jednu dobu dlouho zvažovali, zda pořídit druhou kočenu nebo ne a tehdy se k našemu domu přidalo opuštěná a hladová 4-měsíční kočička, která nakonec zůstala u nás a máme ji doma už 5 let. Takže rozhodování tehdy vyřešila za nás.
Já tehdy (poněkud hloupě) lpěla na určitém zbarvení a jak na potvoru nikde jsem nemohla vhodného adepta najít, až v Hodoníně. Ale nechci tomu útulku křivdit, vím přesně s kým jsem jednala, ale uvádět to zde nechci - paní jistě dělá záslužnou činnost a je opravdu možné, že prostě jen měla blbý den a neměla na mě s kámoškou náladu.
Icey
napsal(a):
No zatím to byly stejně spíš úvahy, právě pořád nad tím přemýšlím a taky si říkám že by to pro něj asi byl zbytečný stres. Pevně doufáme že tu s námi bude co nejdýl, poctivě bere léky a naši ho hlídají co to jde(samozřejmě taky chodí do práce), cca za dva měsíce by měl jít na kontrolu.
Mimochodem, mamka si teď všímá že se kocourek teď začalk chvílema projevovat jako Mourinka(ta první čičina co jsme ji museli nechat uspat kvůli rakovině) - není to myšleno v souvislosti s její nemocí, spíš jako kdyby pochytil některé její zvyky a gesta která dělala ona ale on to nikdy předtím nedělal, prvně to bylo cca 2-3 dny po jejím odchodu - kdy sám šel na její oblíbené místo(do pokoje člena rodiny který byl její oblíbenec a taky na ni byl asi nejvíc fixovaný) a lehl si přesně na místo kde ona obvykle lehávala a pak tam šel i když byl brácha doma, předtím do jeho pokoje téměř nechodil a když už tak v době kdy tam brácha nebyl, říkám si že nejspíš vycítil smutek, mamka když ho tak viděla tak říkala že měla skoro až déjavu protože se v tu chvíli choval stejně jako ona.
Tomu bych se vůbec nedivila. Kočky od sebe odkoukávají mnoho. Vy jste zde asi celkem nová, tak Vám napíšu něco, co ostatní zde si možná pamatují z mých minulých příspěvků. Když moji kocouři dostanou syrové maso, tak starší a větší kocour (mimochodem obrovský myšilovec, když je na chalupě) začne to syrové maso jako by lovit, napichuje je na dráp a fláká s ním třeba do vzdálenosti dvou metrů. Mladej kocour seděl (když to bylo poprvé), upřeně jej pozoroval...no a co myslíte - teď už také syrové maso zásadně nabodává na dráp a hází s ním po kuchyni. Onehdá ale velký mrskl masem tak nešťastně, že to přistálo mlaďasovi na hřbetě a velkej nevěděl jak si to z něho sebrat, mladej byl zas nervózní, že má něco na zádech... No, než jsem jej osvobodila, tak jsem se fakt totálně nahlas smála... !
fikovnice
napsal(a):
Tomu bych se vůbec nedivila. Kočky od sebe odkoukávají mnoho. Vy jste zde asi celkem nová, tak Vám napíšu něco, co ostatní zde si možná pamatují z mých minulých příspěvků. Když moji kocouři dostanou syrové maso, tak starší a větší kocour (mimochodem obrovský myšilovec, když je na chalupě) začne to syrové maso jako by lovit, napichuje je na dráp a fláká s ním třeba do vzdálenosti dvou metrů. Mladej kocour seděl (když to bylo poprvé), upřeně jej pozoroval...no a co myslíte - teď už také syrové maso zásadně nabodává na dráp a hází s ním po kuchyni. Onehdá ale velký mrskl masem tak nešťastně, že to přistálo mlaďasovi na hřbetě a velkej nevěděl jak si to z něho sebrat, mladej byl zas nervózní, že má něco na zádech... No, než jsem jej osvobodila, tak jsem se fakt totálně nahlas smála... !
Je pravda že toho můžou spoustu odkoukat, akorát nás trochu překvapilo že se tak začal projevovat až te´d po jejím odchodu.
To musela být opravdu legrace je takhle vidět (vaše kocoury při "lovení" masa) Nám zase jedna čičina pila tak že bodu z misky/proud vody z kohoutku, vždycky nabrala packou jako když člověk nabere vodu do dlaně, a z té pak pila.
Jinak zase úplný nováček tu nejsem, popravdě si místní diskuze už nějakou dobu pročítám, akorát až teď píšu.