hannlb
XXX.XXX.111.41
Ahojte, potrebovala by som pomôcť. Pred mesiacom sme si s kamoškou adoptovali dvojročnú mačku z útulku. Vedeli sme, že nie je veĺmi maznacia, ale napriek tomu sa nám veľmi páčila.
Prvé dni nechcela jesť. Po nejakej dobe síce problémy s jedením rozhodne nemá, ale stále sa pred nami schováva, napriek našej snahe. Snažili sme s ňou hrať, komunikovať, hladkať dokonca dávame jesť z ruky. Musím povedať, že má u nás veľmi dobré podmienky. Čistá voda, wc, granule má stále k dispozícii a 2-3x denne kapsičky {veľmi pekne papká}.
Keď je v kuchyni, tak sa nechá maznať a dokonca pýta viac maznaní. Ale odvtedy čo našla skrýšu za gaučom, tak ju vidávame maximálne dvakrát denne {keď sa ide najesť a na záchod}. A keď nás uvidí, tak veľmi rýchlo behá späť za gaučom. Skrýva sa tam celé dni, niekedy už zabúdame, že máme nejakú mačku
Je u nás už mesiac aj niečo a situácia sa vôbec nezlepšila. Kamarátka už nemá nervy a preto doniesla malú mačičku. Čo podľa Vás mám robiť? Ako jej môžem pomôcť, mám na ňu nasadiť pevný režim a nasilu ju ťahať von spoza gaučom alebo stále mám nechať tomu voľný priebeh?
Představte si, že máte doma možná
polodivoké, plaché zvíře,
které žilo na ulici, trpí tím, že nemůže ven.
Děsí ho rozsvícené světlo, zvuky z TV, rádia.
Měly jste si vzít z útulku rovnou kočky dvě.
Třeba tam měla "kamarádku".
Ten přechod do cizího prostředí, by pro ni
nebyl až tak brutální.
Já bych ji asi občas vytáhla, lehce, s citem
+ podat něco dobrého.
Dostane se ven? Na dvorek bych ji vzala
parkrát na vodítku, aby se seznámila s prostředím,
ukázala bych jí, kudy domů nebo do kůlny,
prostě do bezpečí.
Krmte, aspoň trochu, čerstvým masem.
Ochočování může trvat měsíce.
A má kočička možnost vylézt si někde do výšky? Např. vysoké škrabadlo nebo police? Viděla jsem nějaký pořad o kočkách a tam se podobně plachá kočička naprosto změnila, když jí pořídili police pro kočky a ucpali všechny skrýše u země. Ale zkušenost s tím nemám. Moji kluci jsou bezproblémoví od malička. Ale je fakt, že co mají vysoké škrabadlo a police, tak viditelně pookřáli.
hannlb
napsal(a):
Ahojte, potrebovala by som pomôcť. Pred mesiacom sme si s kamoškou adoptovali dvojročnú mačku z útulku. Vedeli sme, že nie je veĺmi maznacia, ale napriek tomu sa nám veľmi páčila.
Prvé dni nechcela jesť. Po nejakej dobe síce problémy s jedením rozhodne nemá, ale stále sa pred nami schováva, napriek našej snahe. Snažili sme s ňou hrať, komunikovať, hladkať dokonca dávame jesť z ruky. Musím povedať, že má u nás veľmi dobré podmienky. Čistá voda, wc, granule má stále k dispozícii a 2-3x denne kapsičky {veľmi pekne papká}.
Keď je v kuchyni, tak sa nechá maznať a dokonca pýta viac maznaní. Ale odvtedy čo našla skrýšu za gaučom, tak ju vidávame maximálne dvakrát denne {keď sa ide najesť a na záchod}. A keď nás uvidí, tak veľmi rýchlo behá späť za gaučom. Skrýva sa tam celé dni, niekedy už zabúdame, že máme nejakú mačku
Je u nás už mesiac aj niečo a situácia sa vôbec nezlepšila. Kamarátka už nemá nervy a preto doniesla malú mačičku. Čo podľa Vás mám robiť? Ako jej môžem pomôcť, mám na ňu nasadiť pevný režim a nasilu ju ťahať von spoza gaučom alebo stále mám nechať tomu voľný priebeh?
Bohužel nepíšete, co měla kočka za sebou, než se dostala k Vám.. Tj. zda má špatné zkušenosti s lidmi či nikdy pořádně lidský kontakt nezažila. Nicméně chce to trpělivost, trpělivost a zas trpělivost. Zkoušeli jste si sednout na zem, hrát si s mávátkem, abyste tak kočku vyzvali k tomu, aby vylezla šla k vám? Zatím bych tam sedla vždy v 1 člověku, můžete si hrát s mávátkem, nebo jen tak si číst, apod. Osobně mi na takto plaché kočky platilo je jeden denně vyndat ze skrýše, pomazlit, mluvit na ně klidným hlasem, když byly v náručí. Běžně jsem je pusinkovala na hlavu, apod. s tím, že jsem seděla na zemi a číču měla v náručí - mezi pokrčenýma nohama a hrudníkem, tj. měla pocit, že je taky "ve skrýši". Taktéž jsem na ni hodně mluvila, když jsem ji nesla jídlo, sedla jsem si kus od misky a povídala si jakoby pro sebe - "ale ty jsi šikovná kočička, atd. ", abych ji povzbudila. U polodivké číči, která byla do té doby zvyklá jen na starou paní, jež je chodila krmit, to trvalo týden než sama vylezla. Pak další 2 týdny než si sama přišla pro pohlazení. Ale stálo to za to, byl to pak miláček.
U vás jste bohužel zhoršili situaci přinesením další kočky - chtělo to si nejdřív vytvořit vztah s tou 2 letou číčou a až by byla úplně zabydlená, tak si teprve přinést jinou... pro ní je to vetřelec... máte je společně v pokoji nebo jak? Ideální by bylo, aby ta 2 letá měla 1 místnost pro sebe - klidnější místo, např. ložnici, kde by měla své wc, misky s krmením, škrabadlo, ideálně možnost si vyskočit nahoru na skříň a z té vše pozorovat.
Kočky obecně milují pozorování z výšky - jsou to šelmy, jen na zemi se necítí tak pohodlně. Zvlášť takové, jež jsou v novém prostředí a jsou nejisté.
Se všemi radami, které jste zde dostala, souhlasím a na Váš dotaz:
"...mám na ňu nasadiť pevný režim a nasilu ju ťahať von spoza gaučom..."
odpovídám: NE! "Pevný" režim (ani nevím, co to vůbec u kočky znamená) a jakékoli násilí zhorší Váš vztah s kočkou. Navíc Vaše kamarádka vykázala nízkou míru trpělivosti, a přinesením nového kotěte mohla (snad jen dočasně) situaci zhoršit. V tomto souhlasím s "Lavaccou" - že kočičí kamarád měl být až poté, co se původní kočka v novém domově zadaptuje. A v neposlední řadě - je možné, že kočka nikdy extra mazlivý typ nebude. Ale v tom já právě kočky obdivuji - tu jejich hrdost - že svému člověku DOVOLÍ, aby se s ní pomazlil jen tehdy, pokud to kočka sama uzná za vhodné...