Kiarak
XXX.XXX.89.162
Dobrý den. Mám problém s kocourem. Před asi sedmi měsíci jsme si pořídili nového kocourka. Starší kocour (3 roky) to psychicky moc nezvládá. Před příchodem nového kocourka byl mazlivý a bezkonfliktní. Teď na nás syčí, na menšího občas 'vyjede'. Nechce se nechat chovat. Když se k nám teda už přijde pochovat, tak vrní, pak mu 'rupne v kouli', začne syčet a běží ven nebo do jiného pokoje. Dokonce se přestěhoval vedle k ovečkám a k nám chodí jenom na pár hodin, v mrazech je u nás přes noc. Kocourkům se snažíme věnovat stejně. Každý má svoji misku a každý si přivlastnil jednu postel. Ani jednoho kocoura se nechceme vzdát. K psychologovi to máme trochu z ruky. Prosím, poradíte mi?
Bejina
XXX.XXX.112.69
rapotacka11
napsal(a):
Žádný psycholog nepomůže.
Máte výhodu, že mohou ven - vzájemně se vyhýbat.
Asi z nich kamarádi nebudou, ale soužití "tak nějak"
půjde.
Kdo si řídí kotě, má brát rovnou dvě!
Kočky se mají opravdu rády, jsou si oporou při vyhánění vetřelce,
mají hezčí život.
Souhlasím... měli jsme spokojeného jedináčka a jednou do naší domácnosti přibylo zatoulané koťátko, které jsme zachránili a vypiplali. Jenže naše kočka ho nepřijala a celé dva měsíce se chovala nenávistně, nejen k němu, ale i k nám a byla tak zlostná, že jsme to nakonec psychicky nezvládli my a kotěti našli jiný domov.
Po čase jsme to riskli a pořídili si dvě koťátka- sestřičky, které ihned pochopily, že naše kočka o ně nestojí a nechaly ji na pokoji. Opět se naše "madam" chovala nenávistně, ale tím, že byly dvě a nevšímaly si jí, tak se s přírůstkem nakonec nějak časem srovnala. Až po více než půl roce můžu teprve říct, že žijí spolu už relativně v klidu.
Někdy to sžívání trvá hodně dlouho, ale nakonec se nějak časem srovnají. U nás byla velká výhoda, že kočky u nás chodí ven a domů jak se jim zachce, to udělalo hodně. Každopádně víme, že ta naše kočka by druhou kočku nikdy nepřijala, ale ty dvě koťata bylo dobré řešení.
Snad se to časem zklidní a srovná i u zadavatelky, ale vím, že občas je to běh na delší trať. Zde v těchto případech se vyzkouší jak pevné nervy máme my lidi...
Kiarak
napsal(a):
Dobrý den. Mám problém s kocourem. Před asi sedmi měsíci jsme si pořídili nového kocourka. Starší kocour (3 roky) to psychicky moc nezvládá. Před příchodem nového kocourka byl mazlivý a bezkonfliktní. Teď na nás syčí, na menšího občas 'vyjede'. Nechce se nechat chovat. Když se k nám teda už přijde pochovat, tak vrní, pak mu 'rupne v kouli', začne syčet a běží ven nebo do jiného pokoje. Dokonce se přestěhoval vedle k ovečkám a k nám chodí jenom na pár hodin, v mrazech je u nás přes noc. Kocourkům se snažíme věnovat stejně. Každý má svoji misku a každý si přivlastnil jednu postel. Ani jednoho kocoura se nechceme vzdát. K psychologovi to máme trochu z ruky. Prosím, poradíte mi?
Pokud už máte kocourka 7 měsíců a nesnáší se takhle, tak máte minimální šanci na to, že se to zlepší.
Buď se musíte smířit s tím, jak to je nebo se toho mladšího vzdát. Některé kočky konkurenci nesnesou... bohužel.