Podivné chování kocourka

Tina125 napsal(a):
Děkují, je to naše ubrblaná babča.

Až budu ubrblaná babča, taky chci vypadat tak dobře

Acamar napsal(a):
Až budu ubrblaná babča, taky chci vypadat tak dobře

Ale ono by to šlo. Má rada zní: Musíte si najít někoho, kdo se o vás bude taky tak hezky a intenzivně starat.

No jo no, v tomhle to máme my ženský těžký.

Tina125 napsal(a):
Ale ono by to šlo. Má rada zní: Musíte si najít někoho, kdo se o vás bude taky tak hezky a intenzivně starat.

No jo no, v tomhle to máme my ženský těžký.

No jo, tam bude zakopaný pes Myslím že většina lidí s mazlíčky chce být v příštím životě taky takovým mazlíkem u sebe doma.

Acamar napsal(a):
Ano, tak nějak jsem to četla. A proto si toho taky patřičně považuji, když kočky nastaví pupky k drbání. Ale kromě té nynější starší to málokterá vydržela dlouho.

S tím spaním na zádech a rozvalením jsem to poznala až u naší mladší, ta tak občas spává, natažená jak špageta.

Jj, to je přesné - to natažení ještě k tomu . Zajímavé, že můj větší kocour to nedělá, mlaďas ano.

Acamar napsal(a):
Až budu ubrblaná babča, taky chci vypadat tak dobře

Přidávám se k Vám - já též!

Acamar napsal(a):
No jo, tam bude zakopaný pes Myslím že většina lidí s mazlíčky chce být v příštím životě taky takovým mazlíkem u sebe doma.

Tak já bych ale chtěla být zároveň naším psem, naším minulým psem, mým minulým i předminulým kocourem, mými současnými dvěma kocoury...jen na veterinu by se mnou nemuseli jezdit!

Naše kocouřisko odhaluje bříško při různých příležitostech. Když se mazlí, když spí... Ale při jídle sedí!
Údajně kočka pozici na zádech zaujímá při obraně, kdy má připravené všechny zbraně - drápy i zuby. Některé kočky mají v této chvíli drápy i na ocase!
Ale také, jak píšete, když naprosto důvěřuje - protože ano, břicho je nejzranitelnější...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

fikovnice napsal(a):
Tak já bych ale chtěla být zároveň naším psem, naším minulým psem, mým minulým i předminulým kocourem, mými současnými dvěma kocoury...jen na veterinu by se mnou nemuseli jezdit!

Sakra, tak to máte program na spoustu budoucích životů

Tina125 napsal(a):
A já zase často slyšela, že je to očkování k ničemu a nemá ve výsledku účinek. Má někdo zkušenost aji s tímhle tvrzením?

Vůbec se nemůžu odborně zapojit, ale zrovna včera jsem u mého táty (74 let, čili stará škola, který nechává dodnes nechtěná koťata topit, sám toho teda schopen není) vznesla otázku, jestli bych měla nechat naše bytové kočky očkovat - načež následovalo udivení "a proboha, vůči čemu?"
Obecně... sama pracuji ve výzkumu, takže jsem ráda, že lidstvo poznává víc a víc věcí, na druhou stranu, když někdy sleduji, co lidi nechávají dělat svým zvířatům, která z toho "nemají pojem", tak váhám, jestli ti naši předkové přece jen v něčem neměli tu filozofickou pravdu, že "všechno je, jak má být"...

RomčaJelča napsal(a):
Vůbec se nemůžu odborně zapojit, ale zrovna včera jsem u mého táty (74 let, čili stará škola, který nechává dodnes nechtěná koťata topit, sám toho teda schopen není) vznesla otázku, jestli bych měla nechat naše bytové kočky očkovat - načež následovalo udivení "a proboha, vůči čemu?"
Obecně... sama pracuji ve výzkumu, takže jsem ráda, že lidstvo poznává víc a víc věcí, na druhou stranu, když někdy sleduji, co lidi nechávají dělat svým zvířatům, která z toho "nemají pojem", tak váhám, jestli ti naši předkové přece jen v něčem neměli tu filozofickou pravdu, že "všechno je, jak má být"...

Co máte přesně na mysli tím:

na druhou stranu, když někdy sleduji, co lidi nechávají dělat svým zvířatům, která z toho "nemají pojem"

Tina125 napsal(a):
Co máte přesně na mysli tím:

na druhou stranu, když někdy sleduji, co lidi nechávají dělat svým zvířatům, která z toho "nemají pojem"

Jen to, že se někdy něco přehání. Nebo mi to aspoň tak připadá.

Acamar napsal(a):
Sakra, tak to máte program na spoustu budoucích životů

Jj, to mám. Ale dle východních filozofií narodit se v budoucím životě jako zvíře, tak to je regrese. Tak nevím, jestli bych to chtěla...

RomčaJelča napsal(a):
Jen to, že se někdy něco přehání. Nebo mi to aspoň tak připadá.

No ale řeknu Ti, že třeba kdybys viděla mého mladšího kocoura když horečkoval, nejedl, nepil, bylo mu zle...a teď je i varianta (byť velmi malá), že by můj starší kocour byl FeLV negativní, tak bys nešla do očkování? Navíc do fungujícího. Já, sice nejsem skálopevně rozhodnutá, ale pravděpodobně ano.

fikovnice napsal(a):
No ale řeknu Ti, že třeba kdybys viděla mého mladšího kocoura když horečkoval, nejedl, nepil, bylo mu zle...a teď je i varianta (byť velmi malá), že by můj starší kocour byl FeLV negativní, tak bys nešla do očkování? Navíc do fungujícího. Já, sice nejsem skálopevně rozhodnutá, ale pravděpodobně ano.

Nějak tomu nerozumím. Pokud už (starší) kocour FeLV má, proč ho očkovat? Myslela jsem si, že očkování je dobré k tomu, aby právě daný živočich určitou nemoc nedostal.
Zkušenosti s parvovirózou mne poučily, že pokud už štěně v sobě tu nemoc mělo (zatím bez viditelných příznaků) a já jej naočkovala, tak nemoc propukla s plné parádě.

koňadra napsal(a):
Nějak tomu nerozumím. Pokud už (starší) kocour FeLV má, proč ho očkovat? Myslela jsem si, že očkování je dobré k tomu, aby právě daný živočich určitou nemoc nedostal.
Zkušenosti s parvovirózou mne poučily, že pokud už štěně v sobě tu nemoc mělo (zatím bez viditelných příznaků) a já jej naočkovala, tak nemoc propukla s plné parádě.

Ne to by určitě nemělo smysl jej očkovat. Ale já se se starším kocourem ještě nedostala k otestování. Takže jsem psala o hypotetické variantě, že by starší kocour byl FeLV negativní (i když tomu moc nevěřím). Tak že v takovémto případě bych velmi pravděpodobně uvažovala a šla do očkování.

fikovnice napsal(a):
Ne to by určitě nemělo smysl jej očkovat. Ale já se se starším kocourem ještě nedostala k otestování. Takže jsem psala o hypotetické variantě, že by starší kocour byl FeLV negativní (i když tomu moc nevěřím). Tak že v takovémto případě bych velmi pravděpodobně uvažovala a šla do očkování.

Jo, tak tomu už rozumím. Určitě nechejte staršího kocoura otestovat a případně naočkovat. Asi budu hnusná, ale na co čekáte? Pokud ještě náhodou FeLV pozitivní není, tak každý den kontaktu s mladým kocourem to riziko zvyšuje, nebo nemám pravdu?

fikovnice napsal(a):
No ale řeknu Ti, že třeba kdybys viděla mého mladšího kocoura když horečkoval, nejedl, nepil, bylo mu zle...a teď je i varianta (byť velmi malá), že by můj starší kocour byl FeLV negativní, tak bys nešla do očkování? Navíc do fungujícího. Já, sice nejsem skálopevně rozhodnutá, ale pravděpodobně ano.

Ale jasně, nějaké očkování samozřejmě. Ale když mi veterinář říkal, jak operoval kočce zlomenou pánev, protože spadla z 8. patra... nevím, no.
Jinak teda já kočky očkované nemám.

koňadra napsal(a):
Jo, tak tomu už rozumím. Určitě nechejte staršího kocoura otestovat a případně naočkovat. Asi budu hnusná, ale na co čekáte? Pokud ještě náhodou FeLV pozitivní není, tak každý den kontaktu s mladým kocourem to riziko zvyšuje, nebo nemám pravdu?

No narovinu - sama mám teď akutní zdr. problémy - to je jedna věc. A druhá - ono to samozřejmě něco stojí. Nevím, zda jste četla, že za 14 dní nemoci mladého jsem platila asi 15 tis.Kč, a to to ještě není u konce ty výdaje - tedy doufám. Takže musím mít nějakou finanční rezervu. A teď hlavně mě limituje i ta moje nemoc, i když na neschopence nejsem...

RomčaJelča napsal(a):
Ale jasně, nějaké očkování samozřejmě. Ale když mi veterinář říkal, jak operoval kočce zlomenou pánev, protože spadla z 8. patra... nevím, no.
Jinak teda já kočky očkované nemám.

Počkej, tomu nerozumím. Jako že máš na mysli, že by spíše byla na místě eutanázie? Ono kočky umí padat, mojí kámošce se stalo to, že její kočka spadla nějak do výtahové šachty - tipla bych si, že to byla také taková nějaká podobná výška. Roztříštila si čelist (to je u koček typické) a zadní nohu. Čelist srostla, v noze měla do nedávné smrti šrouby. Ale zanechalo to u ní psychické následky - prostě se fakt "zbláznila", stala se strašně bázlivou, měla občas jakési divné záchvaty a už nikdy s ní nesměli jít na veterinu. To by prý hrůzou nepřežila...

fikovnice napsal(a):
Počkej, tomu nerozumím. Jako že máš na mysli, že by spíše byla na místě eutanázie? Ono kočky umí padat, mojí kámošce se stalo to, že její kočka spadla nějak do výtahové šachty - tipla bych si, že to byla také taková nějaká podobná výška. Roztříštila si čelist (to je u koček typické) a zadní nohu. Čelist srostla, v noze měla do nedávné smrti šrouby. Ale zanechalo to u ní psychické následky - prostě se fakt "zbláznila", stala se strašně bázlivou, měla občas jakési divné záchvaty a už nikdy s ní nesměli jít na veterinu. To by prý hrůzou nepřežila...

No...nevím to s určitostí. To by bylo spíš na pokec u kafe nebo vínka.
Taky mám tendence zachraňovat a je mi už v mém věku u zadku, co si myslí nějací kolemjdoucí, když mluvím na psa, doma na kočky.
Ale byla jsem vychovaná v duchu... no prostě ať zvířatům připisujeme (možná mylně) jakékoliv lidské vlastnosti, jsou to zvířata...
Jde mi o to, že si nejsem jistá, jestli nám opravdu rozumějí tak, jak se domníváme. A když si představím, že jim nikdo neumí vysvětlit, co se s nimi děje, když jim veterinář napíchává injekce atd... Prožívají děsný strach, přímo existenční, a nevím, jestli je jim dáno pochopit, že to s nimi myslíme dobře, jestli si dokážou uvědomit, že to, co s hrůzou prožili, jim prodloužilo život (což je přece krááásnééé).
Jejich utrpení, jakékoliv, mi dělá hrozně zle, zřejmě to nezvládám.
Když našeho psa jedna dotyčná zmrzačila a on bolestí ani nemohl překročit práh na balkón, nesli jsme ho k ukončení. Veterinář tehdy odmítl a pes žil ještě dlouho, ale...jak...Dodnes jsem si to vlastně (i když na to samozřejmě nemyslím denně) nesrovnala, jestli to bylo dobře nebo ne. Pro něho.
Fakt nevím. Nejsem schopná teď o tom písemně "pořádně" diskutovat, protože se ve mně klasicky bije "rozum a cit" .

Jinak, holky, musím se svěřit, že u nás doma nastane velká změna. K australskému ovčákovi a dvěma kočkám nám v bytě přibude jedna borderka. Trochu se toho bojím, koček bych se vzdát nechtěla. Ale chceme pomoct s bydlením jedné holčině...

RomčaJelča napsal(a):
Jinak, holky, musím se svěřit, že u nás doma nastane velká změna. K australskému ovčákovi a dvěma kočkám nám v bytě přibude jedna borderka. Trochu se toho bojím, koček bych se vzdát nechtěla. Ale chceme pomoct s bydlením jedné holčině...

Téééda, takový torpédo - no jsi odvážná žena!

RomčaJelča napsal(a):
Jinak, holky, musím se svěřit, že u nás doma nastane velká změna. K australskému ovčákovi a dvěma kočkám nám v bytě přibude jedna borderka. Trochu se toho bojím, koček bych se vzdát nechtěla. Ale chceme pomoct s bydlením jedné holčině...

A ta BOCka už je dospělá? nebo akční štěndo?

lavacca napsal(a):
A ta BOCka už je dospělá? nebo akční štěndo?

Jsou s naší AUO tak zhruba stejně staří, takže rok a půl. Ale ten BOC je daleko klidnější. Je mi jasný, že s pořádkem v bytě už nemůžu moc počítat, ale to vydržím. Spíš aby se to "zvěrstvo" sneslo. Teď zrovna mi leží fenule na mé posteli, velice důstojně (asi tak minutu, dýl to nevydrží), přestože by nejradši taky něco napsala. A kocour tu leží pod postelí a vyčkává. Jeho chvíle (tedy ležení na mých zádech) přijde, až si dcera vezme psa do svého pokoje a já ulehnu. Je chytrý, ví, že znehybnění je nejvýhodnější a že mu zaručuje klid od psa. Kočka teď užívá obývák a výhled z římsy okna sama pro sebe. Jinak řečeno, radši jsme ji tam asi tak na půlhoďku zavřeli, aby se náhodou před zvědavým psem neunáhlila...

RomčaJelča napsal(a):
Jsou s naší AUO tak zhruba stejně staří, takže rok a půl. Ale ten BOC je daleko klidnější. Je mi jasný, že s pořádkem v bytě už nemůžu moc počítat, ale to vydržím. Spíš aby se to "zvěrstvo" sneslo. Teď zrovna mi leží fenule na mé posteli, velice důstojně (asi tak minutu, dýl to nevydrží), přestože by nejradši taky něco napsala. A kocour tu leží pod postelí a vyčkává. Jeho chvíle (tedy ležení na mých zádech) přijde, až si dcera vezme psa do svého pokoje a já ulehnu. Je chytrý, ví, že znehybnění je nejvýhodnější a že mu zaručuje klid od psa. Kočka teď užívá obývák a výhled z římsy okna sama pro sebe. Jinak řečeno, radši jsme ji tam asi tak na půlhoďku zavřeli, aby se náhodou před zvědavým psem neunáhlila...

Držím palce, ať se brzy sžijí.

fikovnice napsal(a):
Téééda, takový torpédo - no jsi odvážná žena!

Mně to přijde slušně řečeno "o ústa".

joanne.s napsal(a):
Mně to přijde slušně řečeno "o ústa".

Mně samozřejmě taky, je to krok do neznáma, ale řešení existuje vždycky (nic netrvá věčně a podle situace budeme dál všechno řešit "operativně") .
Psi se dobře znají od malička a vycházejí spolu bezvadně. Pro případ nouze máme plán B, kdy kočky převezmou na určitou dobu dceřiny kamarádky, které se na ně těší už teď. Takže - uvidíme. Holčina s námi nebude bydlet 10 let...
Popravdě, kdybych byla útlocitná přespříliš, musela bych už před rokem dát jednu z koček pryč, protože se prostě nesnášejí, ať už je tam pes nebo není.
Jó, život je pestrý a nejvíc nám ho zpestřuje to naše potomstvo .
Kdyby bylo na mně, měla bych naleštěný byt a žádné zvíře .

lavacca napsal(a):
Držím palce, ať se brzy sžijí.

Moc Vám děkuji, budu průběžně hlásit stav...

RomčaJelča napsal(a):
Mně samozřejmě taky, je to krok do neznáma, ale řešení existuje vždycky (nic netrvá věčně a podle situace budeme dál všechno řešit "operativně") .
Psi se dobře znají od malička a vycházejí spolu bezvadně. Pro případ nouze máme plán B, kdy kočky převezmou na určitou dobu dceřiny kamarádky, které se na ně těší už teď. Takže - uvidíme. Holčina s námi nebude bydlet 10 let...
Popravdě, kdybych byla útlocitná přespříliš, musela bych už před rokem dát jednu z koček pryč, protože se prostě nesnášejí, ať už je tam pes nebo není.
Jó, život je pestrý a nejvíc nám ho zpestřuje to naše potomstvo .
Kdyby bylo na mně, měla bych naleštěný byt a žádné zvíře .

Uvidíte, snad to nebude potřeba ten plán B. ;).

RomčaJelča napsal(a):
Mně samozřejmě taky, je to krok do neznáma, ale řešení existuje vždycky (nic netrvá věčně a podle situace budeme dál všechno řešit "operativně") .
Psi se dobře znají od malička a vycházejí spolu bezvadně. Pro případ nouze máme plán B, kdy kočky převezmou na určitou dobu dceřiny kamarádky, které se na ně těší už teď. Takže - uvidíme. Holčina s námi nebude bydlet 10 let...
Popravdě, kdybych byla útlocitná přespříliš, musela bych už před rokem dát jednu z koček pryč, protože se prostě nesnášejí, ať už je tam pes nebo není.
Jó, život je pestrý a nejvíc nám ho zpestřuje to naše potomstvo .
Kdyby bylo na mně, měla bych naleštěný byt a žádné zvíře .

Plán B - no narovinu nic moc. Víš jak jsou kočky konzervativní. Snad bude BOCka přece jen kliďas, k tomu držím palce!

fikovnice napsal(a):
Plán B - no narovinu nic moc. Víš jak jsou kočky konzervativní. Snad bude BOCka přece jen kliďas, k tomu držím palce!

Vím a navíc jsem sobec, který se koček na rozdíl od zbytku rodiny nechce vzdát. Prostě je mám ráda, přestože mi byly domů doneseny, já zvíře v bytě nechtěla. Už žádné.
Kdykoliv můj exmanžel přijede, poznamená "hoď to prosimtě někam do útulku", bývalý otčím se vyjadřuje "chytil bych to za ocas a hodil z okna" a nechce u nás jíst, protože "je to nechutný, žít s kočkama". Současný partner je bere na milost jen kvůli mně, ale doma nikdy zvířata neměli a šklebí se (beze slova, ale přehlédnutelné to není) často. Tož v takovém já jsem presu. Proti všem. Nebo všichni proti mně?
Mám jednu výhodu - byt je můj. ;-)
Moje maminka na to ovšem feministicky poznamenala: vyhodila bych všecky ty chlapy. (ona je ale první, kdo by kočky domů nevzal).

Akorát uvažuji nad tím, jestli u umazlených holek nebude kočkám líp, než když denně budou řešit výskok kamkoliv před psy. Přece jen taky chodíme do práce a do školy... No uvidíme. Zatím se pokouším být optimistou.

V případě problémů je jednodušší přesunout do jiného bydlení psa, než kočku. Protože pes se váže silně na pána, kde bydlí je mu na rozdíl od kočky jedno.
Navíc nový pes je jen dočasná návštěva, kdežto kočky mají domov u vás.

RomčaJelča napsal(a):
Vím a navíc jsem sobec, který se koček na rozdíl od zbytku rodiny nechce vzdát. Prostě je mám ráda, přestože mi byly domů doneseny, já zvíře v bytě nechtěla. Už žádné.
Kdykoliv můj exmanžel přijede, poznamená "hoď to prosimtě někam do útulku", bývalý otčím se vyjadřuje "chytil bych to za ocas a hodil z okna" a nechce u nás jíst, protože "je to nechutný, žít s kočkama". Současný partner je bere na milost jen kvůli mně, ale doma nikdy zvířata neměli a šklebí se (beze slova, ale přehlédnutelné to není) často. Tož v takovém já jsem presu. Proti všem. Nebo všichni proti mně?
Mám jednu výhodu - byt je můj. ;-)
Moje maminka na to ovšem feministicky poznamenala: vyhodila bych všecky ty chlapy. (ona je ale první, kdo by kočky domů nevzal).

Akorát uvažuji nad tím, jestli u umazlených holek nebude kočkám líp, než když denně budou řešit výskok kamkoliv před psy. Přece jen taky chodíme do práce a do školy... No uvidíme. Zatím se pokouším být optimistou.

Teda, máte to těžké, takhle proti všem...Můj manžel naštěstí, i když sám od sebe by si asi kočku nepořídil, vím, že mu nevadí (pokud mu neničí jeho milované "hračky") a že je má rád a rád se s nimi mazlí. Ale taky jsme zažili, že když jsem ležela v porodnici, musel manžel řešit hysterické výlevy tchýně, ať tu (tehdy naši první,6letou kočku, naprosto zdravou a bezproblémovou) kočku dáme pryč, že miminku vyškrábe oči nebo ho zalehne Naštěstí, ač jindy chce mít klid, tak na ni taky řval, že v žádném případě Paradox je, že teď tatéž tchyně krmí toulavé kočky a pláče nad nimi dojetím...

Přístup Vaší maminky je boží
Nechápu, co ti chlapi (ne všichni, naštěstí) proti kočkám v domácnosti mají. Venčit ji nemusí, celý den chrní, žije si svým životem, člověk někdy o ní téměř neví, starat se o ni nemusí... Že by to, že jim zabírá tu pozornost, péči atd., co by chtěli pro sebe?

Acamar napsal(a):
Teda, máte to těžké, takhle proti všem...Můj manžel naštěstí, i když sám od sebe by si asi kočku nepořídil, vím, že mu nevadí (pokud mu neničí jeho milované "hračky") a že je má rád a rád se s nimi mazlí. Ale taky jsme zažili, že když jsem ležela v porodnici, musel manžel řešit hysterické výlevy tchýně, ať tu (tehdy naši první,6letou kočku, naprosto zdravou a bezproblémovou) kočku dáme pryč, že miminku vyškrábe oči nebo ho zalehne Naštěstí, ač jindy chce mít klid, tak na ni taky řval, že v žádném případě Paradox je, že teď tatéž tchyně krmí toulavé kočky a pláče nad nimi dojetím...

Přístup Vaší maminky je boží
Nechápu, co ti chlapi (ne všichni, naštěstí) proti kočkám v domácnosti mají. Venčit ji nemusí, celý den chrní, žije si svým životem, člověk někdy o ní téměř neví, starat se o ni nemusí... Že by to, že jim zabírá tu pozornost, péči atd., co by chtěli pro sebe?

Mně to přijde jasné, co proti kočkám mají: kočky nejsou poslušné, ovadatelné, rozhodují se samy podle sebe, jsou svobodné, panička se kolikrát podřizuje kočce, a ne naopak..

joanne.s napsal(a):
Mně to přijde jasné, co proti kočkám mají: kočky nejsou poslušné, ovadatelné, rozhodují se samy podle sebe, jsou svobodné, panička se kolikrát podřizuje kočce, a ne naopak..

A nedejbože to může být infekční

Můj expartner měl kočky rád, měli jsme jich několik v bytě. Dnešní partner je nesnášel, ale přemnožením myší je vzal na milost, když je barák a hospodářství, tak je kočka nutnost, takže jsem jednoho dne dotáhla 2 koťata, teď máme stále 5-8 koček. Občas se nějaká ztratí, jinou přejede auto, tak pořídím další. Nicméně do domu nesmějí, partnerovi vadí, že není zrovna hygienické, aby kočka z venku lezla po nábytku, nedej bože po lince nebo stole v kuchyni. A upřímně, to vadí i mně, já bych musela mít kočky jen bytové, protož venkovní může od myši chytit svrab, či ještě horší nemoci a mít to v posteli... prostě nemusím mit všechno. Ale nejvíce chlapovi vadí smrad z kočičích výkalů, a na to má obzvlášť vyvinutý čich, ani časté čištění kočičího WC by nepomohlo. A abych pravdu řekla, nakonec mít kočky venkovní vyhovuje i mně, ono to s tím smradem opravdu není vždy ideální, hlavně, když kočičí exkrementy čekají od rána až přijdu z práce a uklidim je. Nebo kdyby kočka dostala průjem, to bych asi letěla z baráku i s kočkou. Nakonec jsem ráda, že je toleruje alespoň venku, dokonce je nakrmí, když nejsem doma.

RomčaJelča napsal(a):
Vím a navíc jsem sobec, který se koček na rozdíl od zbytku rodiny nechce vzdát. Prostě je mám ráda, přestože mi byly domů doneseny, já zvíře v bytě nechtěla. Už žádné.
Kdykoliv můj exmanžel přijede, poznamená "hoď to prosimtě někam do útulku", bývalý otčím se vyjadřuje "chytil bych to za ocas a hodil z okna" a nechce u nás jíst, protože "je to nechutný, žít s kočkama". Současný partner je bere na milost jen kvůli mně, ale doma nikdy zvířata neměli a šklebí se (beze slova, ale přehlédnutelné to není) často. Tož v takovém já jsem presu. Proti všem. Nebo všichni proti mně?
Mám jednu výhodu - byt je můj. ;-)
Moje maminka na to ovšem feministicky poznamenala: vyhodila bych všecky ty chlapy. (ona je ale první, kdo by kočky domů nevzal).

Akorát uvažuji nad tím, jestli u umazlených holek nebude kočkám líp, než když denně budou řešit výskok kamkoliv před psy. Přece jen taky chodíme do práce a do školy... No uvidíme. Zatím se pokouším být optimistou.

No já zažila šok. Umřela mi maminka, nečekaně. Já najednou zůstala sama v bytě, jen se starším kocourem. X-krát jsem chtěla odejít ze života (nemám jej fakt moc dobrý), ale tady tomu kocourovi jsem slíbila (fakt jsem k němu vedla řeč ), že kvůli němu zůstanu. No a šok - přišla na návštěvu taková vzdálenější teta a povídá (to bylo pár dní po mámině odchodu):"Co to tady máš? Tu kočku! To tady nemůžeš mít, víš co, já ji vezmu a odvezu ji do útulku! Teď hned!" No krve by se ve mně nedořezal, jak někdo může být tak neemaptický. Přitom viděla, že se s kocourem mazlím, krmím jej atd. Holt lidé jsou různí...

fikovnice napsal(a):
No já zažila šok. Umřela mi maminka, nečekaně. Já najednou zůstala sama v bytě, jen se starším kocourem. X-krát jsem chtěla odejít ze života (nemám jej fakt moc dobrý), ale tady tomu kocourovi jsem slíbila (fakt jsem k němu vedla řeč ), že kvůli němu zůstanu. No a šok - přišla na návštěvu taková vzdálenější teta a povídá (to bylo pár dní po mámině odchodu):"Co to tady máš? Tu kočku! To tady nemůžeš mít, víš co, já ji vezmu a odvezu ji do útulku! Teď hned!" No krve by se ve mně nedořezal, jak někdo může být tak neemaptický. Přitom viděla, že se s kocourem mazlím, krmím jej atd. Holt lidé jsou různí...

Dodatek - vícekrát dotyčná již na návštěvu nepřišlas a jsem tomu ráda!

joanne.s napsal(a):
Mně to přijde jasné, co proti kočkám mají: kočky nejsou poslušné, ovadatelné, rozhodují se samy podle sebe, jsou svobodné, panička se kolikrát podřizuje kočce, a ne naopak..

Ano, ono se to říká - ženské tíhnou víc ke kočkám pro jejich nezávislost, vznešenost, atd.
Naopak muži ke psů, kteří poslechnou na slovo (no, jak který že jo, sám se nevychová :), mají víc vztah k pánovi, atd-..

Já byla cca do 18 let spíš "psí"...pak jsme pořídili briťáka a ten mě dostal - od té doby jsem začala jít víc ku kočkám...psy taky miluju (ostatně máme jich 5 a všechny z mé iniciativy ), ale kočky - to tajemno, ty šelmičkovské pohyby... ♥

joanne.s napsal(a):
V případě problémů je jednodušší přesunout do jiného bydlení psa, než kočku. Protože pes se váže silně na pána, kde bydlí je mu na rozdíl od kočky jedno.
Navíc nový pes je jen dočasná návštěva, kdežto kočky mají domov u vás.

To jo, ale holt situace prostě vyžaduje něco jiného. nemůžu prostě přesunout psa, to bych musela přesunout i dceru a to fakt nejde . A holčina k nám jde na ten rok bydlet právě proto, že nemá kde jinde být, takže...

fikovnice napsal(a):
Dodatek - vícekrát dotyčná již na návštěvu nepřišlas a jsem tomu ráda!

Tak oni mnozí lidé starší generace si dokázali rychleji pomoct, protože asi museli, jinak si ten život organizovali; my jsme teď moc přecitlivělí. Když jsem viděla mámu, jak zabíjí králíky - no já bych to nedokázala a o mojí dceři ani nemluvím.

joanne.s napsal(a):
Mně to přijde jasné, co proti kočkám mají: kočky nejsou poslušné, ovadatelné, rozhodují se samy podle sebe, jsou svobodné, panička se kolikrát podřizuje kočce, a ne naopak..

Já jsem si do určité doby fakt nepřipustila různé informace z článků, že chlapi jsou sobci, kteří by veškerou pozornost okolí stáhli nejradši především na sebe. Opravdu jsem nevěřila informacím, že chlap je schopen žárlit na vlastní děcko (tedy na pozornost, které se děcku dostává od jeho partnerky).
Nepřipustila jsem si, jak ohromnou (z mého pohledu špatnou) roli hraje jejich ego, sobectví, mamánkovství, rozmazlenost, ješitnost... Jsou prostě na jiné vlně a přestože uznávám, že v přírodě je zřejmě všecko zařízeno tak, aby to fungovalo, tak jsem opravdu nepochopila, kde pámbu udělal chybu a co měl na mysli, když stvořil chlapa a ženu . Když jsou až tak odlišní...
Když partner vypustil z huby "ty máš zvířata radši než mě", myslela jsem, že špatně slyším. A on to myslel vážně. Přitom ani on, ani exmanžel, ani otčím nejsou jedináčci.

koňadra: Nebo kdyby kočka dostala průjem, to bych asi letěla z baráku i s kočkou.


No, já mám s tímto (jak jsi to tak vyjádřila) drobný problém. Já bych nemohla mít ráda takového chlapa. Kdybych měla žít s vědomím této "pohrůžky", nedokázala bych si ho pustit do postele. Jsem bohužel tvrdohlavá v tom, že by si dovolil mi nějaký chlap diktovat něco, co neladí s mými potřebami. Proto jsem už dřív psala, že radši budu splácet vysokou hypotéku za svůj byt, než bych se odstěhovala k chlapovi, u kterého nikdy nevím, čím mě za rok let bude omezovat. Asi v životě potřebuju "sichr" a asi jsem typ, který si špatně zvyká.
Kvůli protikočičím kecům jsem časem silně ochladla vůči partnerovi, přestože taky vyznávám hygienu a mám ráda pořádek a chlupy na peřinách mi zrovna dobře nedělají. Ale to, že on proti tomu brojí a vymezuje se, u mě působí, že ho citově odsunuju dál a dál. Přitom věřím, že z hlediska jiných vlastností a projevů by pro jinou ženu byl přímo pravým požehnáním .

RomčaJelča napsal(a):
koňadra: Nebo kdyby kočka dostala průjem, to bych asi letěla z baráku i s kočkou.


No, já mám s tímto (jak jsi to tak vyjádřila) drobný problém. Já bych nemohla mít ráda takového chlapa. Kdybych měla žít s vědomím této "pohrůžky", nedokázala bych si ho pustit do postele. Jsem bohužel tvrdohlavá v tom, že by si dovolil mi nějaký chlap diktovat něco, co neladí s mými potřebami. Proto jsem už dřív psala, že radši budu splácet vysokou hypotéku za svůj byt, než bych se odstěhovala k chlapovi, u kterého nikdy nevím, čím mě za rok let bude omezovat. Asi v životě potřebuju "sichr" a asi jsem typ, který si špatně zvyká.
Kvůli protikočičím kecům jsem časem silně ochladla vůči partnerovi, přestože taky vyznávám hygienu a mám ráda pořádek a chlupy na peřinách mi zrovna dobře nedělají. Ale to, že on proti tomu brojí a vymezuje se, u mě působí, že ho citově odsunuju dál a dál. Přitom věřím, že z hlediska jiných vlastností a projevů by pro jinou ženu byl přímo pravým požehnáním .

Já hlavně vnímám pozici "partner" jako osobu, která je na rovnocenné úrovni. Takže kdybych měla chlapa, který by měl tendenci rozhodovat, co se může a nemůže, co on dovolí, přišlo by mi, že mne staví do role děcka nebo podřízeného pracovníka. A obráceně. Taky se mi nelíbí ženské, které se k chlapům chovají spíš jako jejich matky.
Můj chlap má taky občas blbé kecy, ale zas vím, že je jen kvůli něčemu naštvaný a že to vůbec tak nemyslí, kočky má rád.

Acamar napsal(a):
Já hlavně vnímám pozici "partner" jako osobu, která je na rovnocenné úrovni. Takže kdybych měla chlapa, který by měl tendenci rozhodovat, co se může a nemůže, co on dovolí, přišlo by mi, že mne staví do role děcka nebo podřízeného pracovníka. A obráceně. Taky se mi nelíbí ženské, které se k chlapům chovají spíš jako jejich matky.
Můj chlap má taky občas blbé kecy, ale zas vím, že je jen kvůli něčemu naštvaný a že to vůbec tak nemyslí, kočky má rád.

Samozřejmě je ideální, když jsou dva lidi naladění na stejnou vlnu. Ale to bývá málokdy - vždycky se najde něco, v čem je (mnohdy významný) rozdíl. A já mám pocit, že s věkem se ta tolerance k "prohřeškům" druhého nějak snižuje . Aspoň u mě.
A nejvíc mě straší pocit, že bych byla na chlapovi závislá. Jsem hrozná.

RomčaJelča napsal(a):
koňadra: Nebo kdyby kočka dostala průjem, to bych asi letěla z baráku i s kočkou.


No, já mám s tímto (jak jsi to tak vyjádřila) drobný problém. Já bych nemohla mít ráda takového chlapa. Kdybych měla žít s vědomím této "pohrůžky", nedokázala bych si ho pustit do postele. Jsem bohužel tvrdohlavá v tom, že by si dovolil mi nějaký chlap diktovat něco, co neladí s mými potřebami. Proto jsem už dřív psala, že radši budu splácet vysokou hypotéku za svůj byt, než bych se odstěhovala k chlapovi, u kterého nikdy nevím, čím mě za rok let bude omezovat. Asi v životě potřebuju "sichr" a asi jsem typ, který si špatně zvyká.
Kvůli protikočičím kecům jsem časem silně ochladla vůči partnerovi, přestože taky vyznávám hygienu a mám ráda pořádek a chlupy na peřinách mi zrovna dobře nedělají. Ale to, že on proti tomu brojí a vymezuje se, u mě působí, že ho citově odsunuju dál a dál. Přitom věřím, že z hlediska jiných vlastností a projevů by pro jinou ženu byl přímo pravým požehnáním .

Ono je to složité. Měla jsem chlapa, co měl rád kočky, ale co z toho? Na tom život nestojí. Užila jsem si svoje, nakonec jsme se rozvedli, nebylo to k životu, důvody nebudu tady rozebírat. Nynější chlap sice kočky nemusí, tedy hlavně je nemusí mít v bytě, ale zase se dokáže postarat o rodinu, a to je asi hlavní. Nakonec jiná zvířata má taky rád (máme několik psů i jiných zvířat) a ještě máme další společné zájmy. Já třeba taky nemusím potkany, hady apod. V životě je asi všechno o kompromisech, nikdo není dokonalý a vždycky si člověk musí vybrat. Otázka je, jestli kvůli tomu, že chlap nemusí mít kočky v bytě (ale alespoň venku je toleruje) zahodím všechno ostatní. Lámání chleba nastane ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že už není ve věku, kdy všechno zvládne a kdy už se ohlíží také na to, že přijdou chvíle, kdy bude rád, když mu někdo vodu podá (kočky - nekočky).

koňadra: kdy už se ohlíží také na to, že přijdou chvíle, kdy bude rád, když mu někdo vodu podá (kočky - nekočky

Samozřejmě s Tvým celým příspěvkem souhlasím. Taky bych asi neměla kočku v posteli, kdybych měla zahradu.
Akorát jsem se pousmála při poslední větě, protože na tu by moje skeptická a zkušená 72letá maminka řekla, že... žiju v pěkným bludu, jestli si myslím, že se o nemocnou ženskou chlap postará. Ale to je její zkušenost a někdo může mít pochopitelně jinou, pozitivnější.
Já jsem jen reagovala na takhle napsanou větu, že bys letěla i s kočkama, kdybys... To se mi trochu sevřel zadek.

RomčaJelča napsal(a):
koňadra: kdy už se ohlíží také na to, že přijdou chvíle, kdy bude rád, když mu někdo vodu podá (kočky - nekočky

Samozřejmě s Tvým celým příspěvkem souhlasím. Taky bych asi neměla kočku v posteli, kdybych měla zahradu.
Akorát jsem se pousmála při poslední větě, protože na tu by moje skeptická a zkušená 72letá maminka řekla, že... žiju v pěkným bludu, jestli si myslím, že se o nemocnou ženskou chlap postará. Ale to je její zkušenost a někdo může mít pochopitelně jinou, pozitivnější.
Já jsem jen reagovala na takhle napsanou větu, že bys letěla i s kočkama, kdybys... To se mi trochu sevřel zadek.

Můj muž má spoustu chyb (třeba nemá rád kočky), ale vzhledem k tomu, že už jsem párkrát v životě byla nemohoucí (autonehoda), tak tohle vím jistě: že můj muž by se postaral- včetně vaření (i normálně občas vaří rád a výborně), praní, uklízení..., takže mu ty kočky odpouštím. To fakt jsou pro život důležitější věci.

koňadra napsal(a):
Můj muž má spoustu chyb (třeba nemá rád kočky), ale vzhledem k tomu, že už jsem párkrát v životě byla nemohoucí (autonehoda), tak tohle vím jistě: že můj muž by se postaral- včetně vaření (i normálně občas vaří rád a výborně), praní, uklízení..., takže mu ty kočky odpouštím. To fakt jsou pro život důležitější věci.

Hmm, můj partner též vaří, uklízí, betonuje, přivrtá, zahradničí, zařídí a pomohl mi v životě v jednom období hodně atd..., ale já jsem nějak tvrdá. Já jak vidím, jakým pohledem (ani nemusí mluvit) se podívá na chlupaté peřiny a jak si nechce sednout do křesla, které je od chlupů, já mu to nějak nemůžu...
Asi už jsem ve věku, kdy právě tu někým tolerovanou "spoustu chyb" já tolerovat nedokážu. Nebo ne v klidu .
Asi vnímám rozdíl mezi nějakou ojedinělou událostí a průběžným chováním... Ty priority máme každý jinde (a asi je to tak dobře, to by část lidí byla na dračku a část nepoužitelná) .

RomčaJelča napsal(a):
Hmm, můj partner též vaří, uklízí, betonuje, přivrtá, zahradničí, zařídí a pomohl mi v životě v jednom období hodně atd..., ale já jsem nějak tvrdá. Já jak vidím, jakým pohledem (ani nemusí mluvit) se podívá na chlupaté peřiny a jak si nechce sednout do křesla, které je od chlupů, já mu to nějak nemůžu...
Asi už jsem ve věku, kdy právě tu někým tolerovanou "spoustu chyb" já tolerovat nedokážu. Nebo ne v klidu .
Asi vnímám rozdíl mezi nějakou ojedinělou událostí a průběžným chováním... Ty priority máme každý jinde (a asi je to tak dobře, to by část lidí byla na dračku a část nepoužitelná) .

No a nešlo by vyhradit kočkám jen část bytu? Aby měl partner od chlupů aspoň někde klid? :) Zas chápu, že pokud kočky nemiluje, tak ho ty chlupy se*ou...to občas i mě, když se ráno oblíkám a na černé kalhotě mi sedí xx chlupů (ironicky mám právě věci do práce v pokoji, kam kočky nesmí, takže vždy nechápu, kde se tam vzaly.. :D A pak mi dojde, že se tam převlíkám z domácího, kde chlupy nachytané prostě jsou.) a to kočky miluju.

Já bych s chlapem, co nemá rád kočky, být nemohla.

Kočičí svět napsal(a):
Já bych s chlapem, co nemá rád kočky, být nemohla.

Tak on je může mít i rád, ale nemá rád ty chlupy... a najít chlapa, který by kočky miloval bez jediné výtky, je fakt těžký...

lavacca napsal(a):
No a nešlo by vyhradit kočkám jen část bytu? Aby měl partner od chlupů aspoň někde klid? :) Zas chápu, že pokud kočky nemiluje, tak ho ty chlupy se*ou...to občas i mě, když se ráno oblíkám a na černé kalhotě mi sedí xx chlupů (ironicky mám právě věci do práce v pokoji, kam kočky nesmí, takže vždy nechápu, kde se tam vzaly.. :D A pak mi dojde, že se tam převlíkám z domácího, kde chlupy nachytané prostě jsou.) a to kočky miluju.

Jo, chlupy jsou prostě všude a např. moji kolegové už si zvykli.
Místnost navíc nemáme, když zavřu ložnici, kocour za dveřmi mňouká jak protrženej a kočka pro změnu na dveře škrábe, takže dobrý cirkus .
Partner má dvě svoje bydlení, takže únik má . Vídáme se jen o víkendech, takže jezdívám často k němu (což mě právě teda přestává trochu bavit, je to pro mě únavné). Tady v bytě se prostě nedá nic dělat, když už ta zvířata jednou jsou, musí se to vydržet.

RomčaJelča napsal(a):
Jo, chlupy jsou prostě všude a např. moji kolegové už si zvykli.
Místnost navíc nemáme, když zavřu ložnici, kocour za dveřmi mňouká jak protrženej a kočka pro změnu na dveře škrábe, takže dobrý cirkus .
Partner má dvě svoje bydlení, takže únik má . Vídáme se jen o víkendech, takže jezdívám často k němu (což mě právě teda přestává trochu bavit, je to pro mě únavné). Tady v bytě se prostě nedá nic dělat, když už ta zvířata jednou jsou, musí se to vydržet.

Jo, tak potom to chápu. :).

Můžete se zavřít před kočkama v ložnici, dělám to taky tak.

A jde to přeučit, aby si kočky zvykly a zvládly noc bez vás. Ale je to o nervy, souhlasím. Též znám to škrábání, i skákání na dveře, na kliku, dokonce u nás kocour umí i lomocovat dvířky od kredence!

jinak mně teda chlupy v bytě nějak zvlášť hrozné nepřipadají. holt luxuju koberec apod. Ale je fakt, že mám kočku krátkosrstou, se šedomodrou srstí, která až tak moc nelíná. Ale je fakt, že černé věci už moc nenosím a v bytě vlastně nic tmavého /povlečení, potahy/ nemám.

joanne.s napsal(a):
Můžete se zavřít před kočkama v ložnici, dělám to taky tak.

A jde to přeučit, aby si kočky zvykly a zvládly noc bez vás. Ale je to o nervy, souhlasím. Též znám to škrábání, i skákání na dveře, na kliku, dokonce u nás kocour umí i lomocovat dvířky od kredence!

jinak mně teda chlupy v bytě nějak zvlášť hrozné nepřipadají. holt luxuju koberec apod. Ale je fakt, že mám kočku krátkosrstou, se šedomodrou srstí, která až tak moc nelíná. Ale je fakt, že černé věci už moc nenosím a v bytě vlastně nic tmavého /povlečení, potahy/ nemám.

Naše mladá taky dělá děsný bugr, když jsou některé dveře zavřené, mňouká čím dál hlasitěji a táhleji, hrabe, skáče...Ale přeučovat jsem se nikdy nepokoušela, tak nevím - mi kočky nevadí vlastně nikde, ani na stole, lince, tím míň v ložnici...jen do našeho jídla nesmí (když ho zvládneme ohlídat). Ze stolů a linky je sundáváme vlastně jen když máme návštěvu Ale jsou to bytovky, u koček co chodí i ven bych asi taky byla víc "pinktlich".

Připadala jsem si třeba hrozně provinile, když jsme přivezli na podzim naše dvě útulkářky, a než byly vyšetřené, odblešené, odčervené a tak, tak asi týden jsme se teda do ložnice zavírali - no a vždy když jsem šla spát, kočky šly se mnou ke dveřím, že jdeme spát, a já je tam pak musela nechat a zavřít jim před čumákem...Dost se mi ulevilo, když jsme ty dveře mohli konečně nechat otevřené.

Ale tak každý to vnímáme jinak, někdo s kočkou spát nechce. Mně ani ty chlupy nerozčilují, popravdě je vůbec nevnímám, jen na tom černém oblečení je tedy vidím i já.

RomčaJelča napsal(a):
Tak oni mnozí lidé starší generace si dokázali rychleji pomoct, protože asi museli, jinak si ten život organizovali; my jsme teď moc přecitlivělí. Když jsem viděla mámu, jak zabíjí králíky - no já bych to nedokázala a o mojí dceři ani nemluvím.

No to jo, ale víš - já tehdy zůstala najednou sama, plakala jsem staršímu kocourovi do srsti, slibovala mu, že kvůli němu tu zůstanu, a ta "teta" si myslí, že tento kocour je pro mě přítěží?! Byla jsem opravdu v šoku, byla tak v ráži, že byla schopná nepozorovaně kocoura chytit a odvézt!

RomčaJelča napsal(a):
Já jsem si do určité doby fakt nepřipustila různé informace z článků, že chlapi jsou sobci, kteří by veškerou pozornost okolí stáhli nejradši především na sebe. Opravdu jsem nevěřila informacím, že chlap je schopen žárlit na vlastní děcko (tedy na pozornost, které se děcku dostává od jeho partnerky).
Nepřipustila jsem si, jak ohromnou (z mého pohledu špatnou) roli hraje jejich ego, sobectví, mamánkovství, rozmazlenost, ješitnost... Jsou prostě na jiné vlně a přestože uznávám, že v přírodě je zřejmě všecko zařízeno tak, aby to fungovalo, tak jsem opravdu nepochopila, kde pámbu udělal chybu a co měl na mysli, když stvořil chlapa a ženu . Když jsou až tak odlišní...
Když partner vypustil z huby "ty máš zvířata radši než mě", myslela jsem, že špatně slyším. A on to myslel vážně. Přitom ani on, ani exmanžel, ani otčím nejsou jedináčci.

Já jsem znala jediného nesobeckého chlapa. Nesobeckého nejen vůči mně, ale vůči všem. A to byl můj táta. Lidé říkají, že jsem jeho kopie, kéž bych byla v jeho vlastnostech.

RomčaJelča napsal(a):
koňadra: Nebo kdyby kočka dostala průjem, to bych asi letěla z baráku i s kočkou.


No, já mám s tímto (jak jsi to tak vyjádřila) drobný problém. Já bych nemohla mít ráda takového chlapa. Kdybych měla žít s vědomím této "pohrůžky", nedokázala bych si ho pustit do postele. Jsem bohužel tvrdohlavá v tom, že by si dovolil mi nějaký chlap diktovat něco, co neladí s mými potřebami. Proto jsem už dřív psala, že radši budu splácet vysokou hypotéku za svůj byt, než bych se odstěhovala k chlapovi, u kterého nikdy nevím, čím mě za rok let bude omezovat. Asi v životě potřebuju "sichr" a asi jsem typ, který si špatně zvyká.
Kvůli protikočičím kecům jsem časem silně ochladla vůči partnerovi, přestože taky vyznávám hygienu a mám ráda pořádek a chlupy na peřinách mi zrovna dobře nedělají. Ale to, že on proti tomu brojí a vymezuje se, u mě působí, že ho citově odsunuju dál a dál. Přitom věřím, že z hlediska jiných vlastností a projevů by pro jinou ženu byl přímo pravým požehnáním .

RomčaJelča napsal(a):
Samozřejmě je ideální, když jsou dva lidi naladění na stejnou vlnu. Ale to bývá málokdy - vždycky se najde něco, v čem je (mnohdy významný) rozdíl. A já mám pocit, že s věkem se ta tolerance k "prohřeškům" druhého nějak snižuje . Aspoň u mě.
A nejvíc mě straší pocit, že bych byla na chlapovi závislá. Jsem hrozná.

Poslední dvě věty - v tomto jsme úplně stejné... Možná bohužel, kdoví...

koňadra napsal(a):
Ono je to složité. Měla jsem chlapa, co měl rád kočky, ale co z toho? Na tom život nestojí. Užila jsem si svoje, nakonec jsme se rozvedli, nebylo to k životu, důvody nebudu tady rozebírat. Nynější chlap sice kočky nemusí, tedy hlavně je nemusí mít v bytě, ale zase se dokáže postarat o rodinu, a to je asi hlavní. Nakonec jiná zvířata má taky rád (máme několik psů i jiných zvířat) a ještě máme další společné zájmy. Já třeba taky nemusím potkany, hady apod. V životě je asi všechno o kompromisech, nikdo není dokonalý a vždycky si člověk musí vybrat. Otázka je, jestli kvůli tomu, že chlap nemusí mít kočky v bytě (ale alespoň venku je toleruje) zahodím všechno ostatní. Lámání chleba nastane ve chvíli, kdy si člověk uvědomí, že už není ve věku, kdy všechno zvládne a kdy už se ohlíží také na to, že přijdou chvíle, kdy bude rád, když mu někdo vodu podá (kočky - nekočky).

Jé a já myslela, že hadi Vám nevadí, že jen potkani a myši...

Jinak pravdu máte obě dvě: "Koňadra" i "Romčajelča". Je to o úhlu pohledu, o schopnosti tolerance, o prioritách...

joanne.s napsal(a):
Můžete se zavřít před kočkama v ložnici, dělám to taky tak.

A jde to přeučit, aby si kočky zvykly a zvládly noc bez vás. Ale je to o nervy, souhlasím. Též znám to škrábání, i skákání na dveře, na kliku, dokonce u nás kocour umí i lomocovat dvířky od kredence!

jinak mně teda chlupy v bytě nějak zvlášť hrozné nepřipadají. holt luxuju koberec apod. Ale je fakt, že mám kočku krátkosrstou, se šedomodrou srstí, která až tak moc nelíná. Ale je fakt, že černé věci už moc nenosím a v bytě vlastně nic tmavého /povlečení, potahy/ nemám.

Tak já myslím, že bych nepřeučila. Velkej tím, že váží už k 8kg, tak např. v noci, jak se chtěl dostat ven, vyrval kus koberce. Může ležet kdekoli jinde, ale jakmile se zavřu, tak chce just ke mně, a pokud jej nepustím, začne nejen drápy trhat, ale i zuby. Holt mám dva závisláky, no co už...

fikovnice napsal(a):
Jinak pravdu máte obě dvě: "Koňadra" i "Romčajelča". Je to o úhlu pohledu, o schopnosti tolerance, o prioritách...

Ano, taky se dokážu ztotožnit s oběma pohledy. Asi taky záleží na aktuální situaci (nebo tom, co člověk prožil). Být v problémech, tak asi víc zohledním z toho nadhledu, jak se ten partner celkově dokáže postarat ve vážné situaci, a kdybych byla v pohodě, tak víc řeším ten běžný život a chování.

Acamar napsal(a):
Ano, taky se dokážu ztotožnit s oběma pohledy. Asi taky záleží na aktuální situaci (nebo tom, co člověk prožil). Být v problémech, tak asi víc zohledním z toho nadhledu, jak se ten partner celkově dokáže postarat ve vážné situaci, a kdybych byla v pohodě, tak víc řeším ten běžný život a chování.

Podle mého názoru to vůbec není o schopnosti partnera se postarat o ženu, o děti, o domácnost, o zvířata apod. Ale o tom, jestli to chce dělat a udělá.

Plno chlapů umí nakupovat, uklízet, vařit a žehlit. Ale dělat to dobrovolně namísto partnerky, jen proto že ji má rád- to je oč tu běží.

každý chlap nemusí být kočkař. Ale pokud si jednou vybral ženu, která kočky miluje, pak by toto snad měl brát jako její součást a respektovat se vším všudy.

jen dodatek - Osobně bych si za partnera muže, který k lidem, ale i ke zvířatům nemá pozitivní, tolerantní přístup, nevybrala.

joanne.s napsal(a):
Podle mého názoru to vůbec není o schopnosti partnera se postarat o ženu, o děti, o domácnost, o zvířata apod. Ale o tom, jestli to chce dělat a udělá.

Plno chlapů umí nakupovat, uklízet, vařit a žehlit. Ale dělat to dobrovolně namísto partnerky, jen proto že ji má rád- to je oč tu běží.

každý chlap nemusí být kočkař. Ale pokud si jednou vybral ženu, která kočky miluje, pak by toto snad měl brát jako její součást a respektovat se vším všudy.

jen dodatek - Osobně bych si za partnera muže, který k lidem, ale i ke zvířatům nemá pozitivní, tolerantní přístup, nevybrala.

Jo, tak to bylo myšleno.
Jinak souhlas v plném rozsahu

fikovnice napsal(a):
Jé a já myslela, že hadi Vám nevadí, že jen potkani a myši...

Tak potkani mne vadí že všeho nejvíc, potom myši a nakonec hadi. Ty nemusím brát do ruky a chovat, ale když jsou vedle mne, tak se jich neštítím zdaleka tolik jako potkani.

koňadra napsal(a):
Tak potkani mne vadí že všeho nejvíc, potom myši a nakonec hadi. Ty nemusím brát do ruky a chovat, ale když jsou vedle mne, tak se jich neštítím zdaleka tolik jako potkani.

No u mě to není o štítění se, ale vlastně o jakémsi šíleném strachu, děsu. Je to těžko popisovatelné, prostě fobie jak vyšitá!

fikovnice napsal(a):
No u mě to není o štítění se, ale vlastně o jakémsi šíleném strachu, děsu. Je to těžko popisovatelné, prostě fobie jak vyšitá!

Vlastně štítím se třeba parazitů - hlavně vnitřních - škrkavky, nedejbože tasemnice, tam je to fakt štítění se. Ale u těch hadů je to strach, hrůza, děs...

balisek napsal(a):
Je mi líto, ale na FeLV není léku. Teď je důležité držet kocoura v psychické pohodě, v dobrém výživovém stavu (např. i pomocí výše doporučované Calopet pasty) a posílit jeho imunitu (např. sirupem Imunoglukan).

Nemusíte hned myslet na nejhorší! I pozitivní kočka (podobně jako HIV pozitivní lidi) si může při dobré péči ještě nějakou dobu užívat kvalitního života!

Druhého kocoura je však nutné oddělit a vyšetřit. V případě negativního výsledku je potřeba zajistit, aby vůbec spolu nepřišli do styku - pokud to nelze, zvážila bych alespoň dočasné umístnění staršího kocoura jinam.

PS: Nic si nevyčítejte, některé věci se zkrátka stávají, aniž bychom je mohli jakkoliv ovlivnit!

"I pozitivní kočka (podobně jako HIV pozitivní lidi) si může při dobré péči ještě nějakou dobu užívat kvalitního života!"

to "Balisek": prosím, pokud sem kouknete, pročítám znovu celou diskuzi a zdá se, že jste zkušený/zkušená. Tak bych se chtěla zeptat, zda je třeba známo - pokud se zvíře při FeLV stabilizuje - tak jak dlouho může být v remisi, jinými slovy - jak dlouho může žít? Mohlo by se stát - pokud by to tak chtěl třeba Osud, Příroda, Bůh (?) - že by se kocourek dostal do trvalé remise?

fikovnice napsal(a):
"I pozitivní kočka (podobně jako HIV pozitivní lidi) si může při dobré péči ještě nějakou dobu užívat kvalitního života!"

to "Balisek": prosím, pokud sem kouknete, pročítám znovu celou diskuzi a zdá se, že jste zkušený/zkušená. Tak bych se chtěla zeptat, zda je třeba známo - pokud se zvíře při FeLV stabilizuje - tak jak dlouho může být v remisi, jinými slovy - jak dlouho může žít? Mohlo by se stát - pokud by to tak chtěl třeba Osud, Příroda, Bůh (?) - že by se kocourek dostal do trvalé remise?

Včera jsem projížděla net k těm "F nemocem", narazila jsem na diskuzi a u jednoho příspěvku si na Vás vzpomněla. Kopíruji (snad to není nic proti ničemu):

U mého kocourka Mimina...Hradeckého nalezence...se mi podařilo vyléčit FeLV podáváním enzym. preparátu wobenzym, vit.C, vit.B, antibiotiky, vhodně zakomponovatnou pastou probican a pastou vita-pet. Je dobré vše konzultovat s lékaři na pravém místě a svým selským rozumem posilněným studiem této problematiky. Nedílnou součástí a polovinou úspěchu je již zmiňovaný positivní přístup (ty mršky vše vycítí:) a kvantum lásky a mazlení...a kvalitní strava a tučné konto ještě...no..takže tak. Na všechny marody myslím. Na ty jež právě bojují, či nepřízeň osudu boj teprve chystá... o to víc...ale jednou se tam všichni setkáme...doufejme, jinak by to bylo dost k ničemu a nespravedlivé..ten život...ne? ;}...hezký den, zdraví a sílu...Kateřina.

Acamar napsal(a):
Včera jsem projížděla net k těm "F nemocem", narazila jsem na diskuzi a u jednoho příspěvku si na Vás vzpomněla. Kopíruji (snad to není nic proti ničemu):

U mého kocourka Mimina...Hradeckého nalezence...se mi podařilo vyléčit FeLV podáváním enzym. preparátu wobenzym, vit.C, vit.B, antibiotiky, vhodně zakomponovatnou pastou probican a pastou vita-pet. Je dobré vše konzultovat s lékaři na pravém místě a svým selským rozumem posilněným studiem této problematiky. Nedílnou součástí a polovinou úspěchu je již zmiňovaný positivní přístup (ty mršky vše vycítí:) a kvantum lásky a mazlení...a kvalitní strava a tučné konto ještě...no..takže tak. Na všechny marody myslím. Na ty jež právě bojují, či nepřízeň osudu boj teprve chystá... o to víc...ale jednou se tam všichni setkáme...doufejme, jinak by to bylo dost k ničemu a nespravedlivé..ten život...ne? ;}...hezký den, zdraví a sílu...Kateřina.

Moc děkuji!
Je v tom kus naděje...

fikovnice napsal(a):
Moc děkuji!
Je v tom kus naděje...

Ještě tam v diskuzi zmiňovali interferony, Virbagen (?nevím jestli nekomolím) s tím, že to je ale hodně drahé, ne všem zabere...U té enzymatické léčby (Wobenzym) paní tvrdila, že jak se ulehčí trávení těmi enzymy, tělo má prostor se soustředit na regenerační procesy...no zajímavé to bylo. Jinak teda většina příspěvku se točila kolem FIP.
Jo a taky tam někdo uváděl, že až u 1/3 koček dojde u FeLV k samovyléčení.
Na rozdíl od FIP to zkrátka neznělo tak tristně.
Je to na kočkách-online, kdybyste chtěla pročíst sama. Jsou to sice neodborné příspěvky, zkušenosti lidí s alternativou. Ne každý k tomu má důvěru, já s takovými "lidovými" alternativními typy mívám kolikrát lepší výsledky než s oficiálními léčivy, tak po tom vždy pátrám.

joanne.s napsal(a):
Můžete se zavřít před kočkama v ložnici, dělám to taky tak.

A jde to přeučit, aby si kočky zvykly a zvládly noc bez vás. Ale je to o nervy, souhlasím. Též znám to škrábání, i skákání na dveře, na kliku, dokonce u nás kocour umí i lomocovat dvířky od kredence!

jinak mně teda chlupy v bytě nějak zvlášť hrozné nepřipadají. holt luxuju koberec apod. Ale je fakt, že mám kočku krátkosrstou, se šedomodrou srstí, která až tak moc nelíná. Ale je fakt, že černé věci už moc nenosím a v bytě vlastně nic tmavého /povlečení, potahy/ nemám.

To psychicky nezvládnu. Zavírat se a přeučovat. To někdy děláme, když se chceme v klidu najíst a - nikdy to v klidu není. Zrovna včera večer měl kocour od partnera grilované žebro a uzený sýr.
Já teda po dvou kočkách a psovi ty chlupy v bytě vidím, to holt nikomu zapřít nemůžu , ale vysavač slouží a já radši luxuji než žehlím, tak mi to zas tak moc nevadí.
Horší je to u nás s tím chlapským okolím, V sobotu mi exmanžel zas řekl, "ať to dám, potvory, konečně už pryč", tak jsem mu odpověděla, ať dá pryč svého psa. (to jsou totiž momenty, kdy výjimečně uznávám heslo "oko za oko, zub za zub" - mám v životě totiž pocit, že dokud lidi neprožijí úplně to samé, pochopit a poučit se nedokážou).

RomčaJelča napsal(a):
To psychicky nezvládnu. Zavírat se a přeučovat. To někdy děláme, když se chceme v klidu najíst a - nikdy to v klidu není. Zrovna včera večer měl kocour od partnera grilované žebro a uzený sýr.
Já teda po dvou kočkách a psovi ty chlupy v bytě vidím, to holt nikomu zapřít nemůžu , ale vysavač slouží a já radši luxuji než žehlím, tak mi to zas tak moc nevadí.
Horší je to u nás s tím chlapským okolím, V sobotu mi exmanžel zas řekl, "ať to dám, potvory, konečně už pryč", tak jsem mu odpověděla, ať dá pryč svého psa. (to jsou totiž momenty, kdy výjimečně uznávám heslo "oko za oko, zub za zub" - mám v životě totiž pocit, že dokud lidi neprožijí úplně to samé, pochopit a poučit se nedokážou).

Já akorát zkraje občas zavírala, když jsem chystala jídlo trochu déle, ať mám klid, ale přesně jak píšete, klid to nebyl. Pak se mladá naučila vysedávat v tom dřezu a nezabírat místo na lince, a poměrně disciplinovaně čekat, co dostane přiděleno. Takže zavírám jen když přijde návštěva na oběd, což není moc často.

U nás samozřejmě taky chlupy jsou, ale já jsem si léty vypěstovala takovou selektivní slepotu, že chlupy, špinavá okna, prach a drobky po určitou hranici "nevidím".

Acamar napsal(a):
Ještě tam v diskuzi zmiňovali interferony, Virbagen (?nevím jestli nekomolím) s tím, že to je ale hodně drahé, ne všem zabere...U té enzymatické léčby (Wobenzym) paní tvrdila, že jak se ulehčí trávení těmi enzymy, tělo má prostor se soustředit na regenerační procesy...no zajímavé to bylo. Jinak teda většina příspěvku se točila kolem FIP.
Jo a taky tam někdo uváděl, že až u 1/3 koček dojde u FeLV k samovyléčení.
Na rozdíl od FIP to zkrátka neznělo tak tristně.
Je to na kočkách-online, kdybyste chtěla pročíst sama. Jsou to sice neodborné příspěvky, zkušenosti lidí s alternativou. Ne každý k tomu má důvěru, já s takovými "lidovými" alternativními typy mívám kolikrát lepší výsledky než s oficiálními léčivy, tak po tom vždy pátrám.

Ano ano, FIP je bohužel stoprocentně smrtelné a na občas zmiˇnované očkování nebo vyléčení nevěřím... Ostatně, četla jste tady někde diskuzi, že jsem adoptovala kotě s rozjetou FIP? Z útulku. Oni si mysleli, že je kotě obézní a ono chudák mělo plné břicho "vody". Co já už nezažila...
Jinak interferon jsem měla pro mladého teď u dr. objednaný, píchala bych mu jej sama. Šlo ale o takovou kompromisní dávku, která by mě i tak stála 5tis. Kč. Jelikož ZATÍM se jeho stav stabilizoval, tak jsem od této léčby upustila... Ona také není bez nežád. účinků, no a peníze to také nejsou zanedbatelné...
Jinak moc děkuji za vyhledání infa a hlavně za celkem povzbudivé informace!

fikovnice napsal(a):
Ano ano, FIP je bohužel stoprocentně smrtelné a na občas zmiˇnované očkování nebo vyléčení nevěřím... Ostatně, četla jste tady někde diskuzi, že jsem adoptovala kotě s rozjetou FIP? Z útulku. Oni si mysleli, že je kotě obézní a ono chudák mělo plné břicho "vody". Co já už nezažila...
Jinak interferon jsem měla pro mladého teď u dr. objednaný, píchala bych mu jej sama. Šlo ale o takovou kompromisní dávku, která by mě i tak stála 5tis. Kč. Jelikož ZATÍM se jeho stav stabilizoval, tak jsem od této léčby upustila... Ona také není bez nežád. účinků, no a peníze to také nejsou zanedbatelné...
Jinak moc děkuji za vyhledání infa a hlavně za celkem povzbudivé informace!

Ano, vzpomínám si i na Vaše kotě s FIP. Taky by mne to hrozně vzalo. Bezmoc je snad nejhorší pocit na světě...a když jde o mláďátka jakéhokoli druhu, je to ještě mnohem silnější.

Taky vždycky volím (když to situace dovolí) postup od nejméně invazivních metod, kéž by u nich zůstalo!

Večer budu volat na veterinu kvůli výsledkům krevního obrazu a biochemie toho našeho marůdka, tak jsem napnutá a docela se bojím. Testy na FeLV a FIV jim došly, ale vet tvrdila, že se dá poznat už z toho základu, jestli by mohlo jít o takové nějaké onemocnění a domluvili jsme se tak, že vzali rovnou trochu víc krve, část nechají v lednici a pokud bude třeba, zítra udělají i další testy, až jim dorazí. Tak mi drže palce.

Acamar napsal(a):
Ano, vzpomínám si i na Vaše kotě s FIP. Taky by mne to hrozně vzalo. Bezmoc je snad nejhorší pocit na světě...a když jde o mláďátka jakéhokoli druhu, je to ještě mnohem silnější.

Taky vždycky volím (když to situace dovolí) postup od nejméně invazivních metod, kéž by u nich zůstalo!

Večer budu volat na veterinu kvůli výsledkům krevního obrazu a biochemie toho našeho marůdka, tak jsem napnutá a docela se bojím. Testy na FeLV a FIV jim došly, ale vet tvrdila, že se dá poznat už z toho základu, jestli by mohlo jít o takové nějaké onemocnění a domluvili jsme se tak, že vzali rovnou trochu víc krve, část nechají v lednici a pokud bude třeba, zítra udělají i další testy, až jim dorazí. Tak mi drže palce.

Tak jsem volala na veterinu. Dobrá zpráva je, že ledviny, játra O.K., ale prý jinak ten krevní obraz takový neslaný nemastný, mohla by prý mít více albuminu (tomu nerozumím vůbec?) a pokles bílých krvinek pod hranici, ale ne nijak hrozně - 4,7 a hranice 5,5. Takže vet FIV nebo FeLV nevylučuje, zítra dovezou testy, udělají a zavolají. Takže další napínání...

Acamar napsal(a):
Tak jsem volala na veterinu. Dobrá zpráva je, že ledviny, játra O.K., ale prý jinak ten krevní obraz takový neslaný nemastný, mohla by prý mít více albuminu (tomu nerozumím vůbec?) a pokles bílých krvinek pod hranici, ale ne nijak hrozně - 4,7 a hranice 5,5. Takže vet FIV nebo FeLV nevylučuje, zítra dovezou testy, udělají a zavolají. Takže další napínání...

Ach jo...

Ale na druhou stranu úplnou tragédii tam nečtu. Náš měl tedy biochemku také v pořádku. Ale měl TOTÁLNĚ v háji hematolku - mu už nefungovala kostní dřeň, takže neměl skoro žádné ani červené ani bílé krvinky. Jestli chcete, vyhledám, jaké výsledky měl ten můj mladej na začátku léčby. Každopádně Leu (=bílé krvinky), pokud se nepletu, tak měl pod 2 tis. To u Vás na FeLV nevypadá. Jediná varianta je, že by to místo bílých krvinek byly blasty, tedy nádorové buňky. To by ovšem vet musel dělat nátěr na sklíčko a kouknout na to pod mikroskopem. Což asi tedy neudělal.
Albumin Vám snad vysvětlím - bílkovina, která hodně napoví o výživovém stavu zvířete. Vy jste myslím psala, že čičina zvrací, hubne a nejí, takže nízký albumin tomuto plně odpovídá.
Moc a moc držím pěsti!

fikovnice napsal(a):
Ach jo...

Ale na druhou stranu úplnou tragédii tam nečtu. Náš měl tedy biochemku také v pořádku. Ale měl TOTÁLNĚ v háji hematolku - mu už nefungovala kostní dřeň, takže neměl skoro žádné ani červené ani bílé krvinky. Jestli chcete, vyhledám, jaké výsledky měl ten můj mladej na začátku léčby. Každopádně Leu (=bílé krvinky), pokud se nepletu, tak měl pod 2 tis. To u Vás na FeLV nevypadá. Jediná varianta je, že by to místo bílých krvinek byly blasty, tedy nádorové buňky. To by ovšem vet musel dělat nátěr na sklíčko a kouknout na to pod mikroskopem. Což asi tedy neudělal.
Albumin Vám snad vysvětlím - bílkovina, která hodně napoví o výživovém stavu zvířete. Vy jste myslím psala, že čičina zvrací, hubne a nejí, takže nízký albumin tomuto plně odpovídá.
Moc a moc držím pěsti!

No, tak to teda s tím nádorem jste mne moc nepotěšila...ještě se když tak na to zeptám. A snížené bílé krvinky nemohou znamenat i nějakou prodělanou infekci, zánět... jakožeby přece jen ty zuby? Přemýšlela jsem, jestli tam něco nespustilo i jarní očkování.

Albumin - jo, to by asi sedělo. Ona teda nezvrací, ani nemá průjem, jen málo jí. Večer sezobla třetinku filetu, tak aspoň něco, ale jinak žádná sláva co se týče mokré stravy, a granulím taky moc nedá.
Já na pojem albumin narazila jen u debat kolem FIP, ale tam šlo o poměr, ne o to, že je nižší. To znamená asi něco jiného.
Děkuji moc za vysvětlení i držení pěstí

Acamar napsal(a):
Tak jsem volala na veterinu. Dobrá zpráva je, že ledviny, játra O.K., ale prý jinak ten krevní obraz takový neslaný nemastný, mohla by prý mít více albuminu (tomu nerozumím vůbec?) a pokles bílých krvinek pod hranici, ale ne nijak hrozně - 4,7 a hranice 5,5. Takže vet FIV nebo FeLV nevylučuje, zítra dovezou testy, udělají a zavolají. Takže další napínání...

Moc Vám držím palce.

RomčaJelča napsal(a):
Moc Vám držím palce.

Romčo děkuji

Bojím se nejvíc těch ledvin (to naštěstí OK), FIP a nebo nádoru, protože to je rychlé.
FeLV a FIV taky nic moc, ale tam se to dá při dobré péči asi ovlivnit a zpomalit. Sousedka měla zvenku kočku s rozjetou FIV, a i tak jí ještě měla 2 roky i přesto, že nemohla investovat do veteriny.

Já bych si moc přála kvůli ní, aby to nic hrozného (a rychlého) nebylo. Ona asi nic moc extra život neměla, je navíc strašně hodná, přítulná, absolutně neagresivní...přála bych jí zkrátka, ať ještě má šanci si to trochu vynahradit a mít se fajn. Abychom měli čas si sebe navzájem užít a poznat..
Ale tak to tady asi psát nemusím, tady to tak vnímá každý...

Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

Fíkovnice ještě - už jste nechávala testovat druhého kocourka, jestli se od mladého nakazil?

Acamar napsal(a):
Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

Moc mě mrzí, že je kočička tolik nemocná, stejně tak i u "Fikovnice". Moc Vám oběma přeji, aby léky zabraly a kočenky s vámi prožily ještě hodně krásných dní

Acamar napsal(a):
No, tak to teda s tím nádorem jste mne moc nepotěšila...ještě se když tak na to zeptám. A snížené bílé krvinky nemohou znamenat i nějakou prodělanou infekci, zánět... jakožeby přece jen ty zuby? Přemýšlela jsem, jestli tam něco nespustilo i jarní očkování.

Albumin - jo, to by asi sedělo. Ona teda nezvrací, ani nemá průjem, jen málo jí. Večer sezobla třetinku filetu, tak aspoň něco, ale jinak žádná sláva co se týče mokré stravy, a granulím taky moc nedá.
Já na pojem albumin narazila jen u debat kolem FIP, ale tam šlo o poměr, ne o to, že je nižší. To znamená asi něco jiného.
Děkuji moc za vysvětlení i držení pěstí

U zánětu by bílé krvinky byly spíše zvýšené...
Je něco nového?

Acamar napsal(a):
Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

Panebože, až teď to čtu!To nééé!
Vy máte to, co my!
Ale zas na našem případu vidíte, že bojovat se dá! Držte se a bojujte!
Pokud budete chtít více infa, napíšu co a jak. Kocour má teď úplné amoky, prostě byste nepoznala, že byl/je nemocný. Ale sám dr. říkal, že je to zázrak, který ještě neviděl...

Acamar napsal(a):
Fíkovnice ještě - už jste nechávala testovat druhého kocourka, jestli se od mladého nakazil?

Ne ne, pořád ještě ne. Já jsem totiž sama onemocněla, poměrně vážně, takže jsem na PN. Včera jsem byla na konzultaci ve svitavské nemocnici, mám tam příbuznou dr.

Acamar napsal(a):
Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

V prvé řadě - zkuste vyhledat zkušeného veta, nejlépe onkologa. Jde vlastně o onkologické onemocnění - o leukémii. Dr. by měl umět udělat z krve nátěr na sklíčko a podívat se pod mikroskopem jaké buňky jsou v krvi, tedy jestli ty nádorové a kolik. To jsou ty blasty, o nichž jsem psala. Nejste náhodou z JM? Já našla vet onkologii v Brně...

Acamar napsal(a):
Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

A ještě jedna věc mě napadá. Kočička sice může být FeLV pozitivní (máte ji z útulku jako já, že?), ale nemusí u ní jít o propuklou leukémii. Psala jste, že dr. je nezkušená...?

Acamar napsal(a):
Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

Ještě mě napadá - pokud máte čas - zkuste pročíst toto vlákno - je tam VŠECHNO - od začátku nemoci, přes tápání nad diagnózou až po léčbu... Každopádně vy nemáte tak tragické výsledky hematolky jako měl můj kocour. Tam se urgentně sháněla krev na transfúzi. Pak naštěstí nebyla zapotřebí.

A ještě jedna důležitá info mě napadá - já dala do léčby ZATÍM přes 15tis. Kč...

Machyska napsal(a):
Moc mě mrzí, že je kočička tolik nemocná, stejně tak i u "Fikovnice". Moc Vám oběma přeji, aby léky zabraly a kočenky s vámi prožily ještě hodně krásných dní

Děkuji za sebe i za "Acamar"!

Acamar napsal(a):
Tak už mám zprávy a bohužel, štěstí při nás nestálo. FeLV. Zítra volám vetovi domluvit se na další léčbě, dnes už nebyl. Dr., se kterou jsem mluvila, asi tolik zkušeností nemá, říkala, že se biöhužel moc udělat nedá, že tak třeba ty ATB, jestli má momentálně nějaký zánět...

Fíkovnice, můžete prosím napsat, jak jste léčila Vy?

Mladá všechno po ní dojíždí, tož jsem z toho na nervy, že i ona... Taky necháme udělat testy.

Jsem z toho špatná, je mi jí tak líto

A jaké máte tedy zprávy z dneška? Jakou léčbu navrhl Váš dr.?

Machyska napsal(a):
Moc mě mrzí, že je kočička tolik nemocná, stejně tak i u "Fikovnice". Moc Vám oběma přeji, aby léky zabraly a kočenky s vámi prožily ještě hodně krásných dní

Machysko děkuji moc, snad se léčba zadaří

fikovnice napsal(a):
A ještě jedna věc mě napadá. Kočička sice může být FeLV pozitivní (máte ji z útulku jako já, že?), ale nemusí u ní jít o propuklou leukémii. Psala jste, že dr. je nezkušená...?

Ano, obě ze stejného útulku. Koťata teda byla jinde než dospělé kočky, ale pochází ze stejného místa.
Ano, narazila jsem taky na info, že i při pozitivitě na FeLV jen asi 30% koček opravdu onemocní, u 40% se nestane nic a kočka je imunní, u 30% může mít jen doživotně oslabenou imunitu, ale nemoc jako taková propuknout nemusí.
To mne trochu potěšilo.
Druhá věc ale je, že v té době byla mladá ještě 5 měsíční kotě, a tam se asi to % nemocných zvyšuje
Zatím vypadá OK, což ale nic neznamená.

Ta Dr., se kterou jsem mluvila včera, na mne dělala ten dojem, ale popravdě ji moc neznám, může mít jen takový projev. Nechci jí křivdit.

fikovnice napsal(a):
Ještě mě napadá - pokud máte čas - zkuste pročíst toto vlákno - je tam VŠECHNO - od začátku nemoci, přes tápání nad diagnózou až po léčbu... Každopádně vy nemáte tak tragické výsledky hematolky jako měl můj kocour. Tam se urgentně sháněla krev na transfúzi. Pak naštěstí nebyla zapotřebí.

Ano, pročtu, dost si i pamatuji. Mám paměť jako slon (teda na některé věci).

fikovnice napsal(a):
V prvé řadě - zkuste vyhledat zkušeného veta, nejlépe onkologa. Jde vlastně o onkologické onemocnění - o leukémii. Dr. by měl umět udělat z krve nátěr na sklíčko a podívat se pod mikroskopem jaké buňky jsou v krvi, tedy jestli ty nádorové a kolik. To jsou ty blasty, o nichž jsem psala. Nejste náhodou z JM? Já našla vet onkologii v Brně...

Jsem z Frýdku-Místku, tady asi nic takového nebude, možná tak v Ostravě. Podívám se na to, ale nejprve zkusím naši veterinu a našeho dr.

fikovnice napsal(a):
A jaké máte tedy zprávy z dneška? Jakou léčbu navrhl Váš dr.?

Mluvila jsem s ním telefonicky asi půl hodiny dopoledne. Vysvětloval diagnozu (i když to čtu už několik dní na netu, tak to nebylo velké překvápko), tvrdil, že nemoc jako taková léčitelná není, když propukne, že léčba je pouze podpůrná - na tyto informace narážím také všude.
Podle něj to u nás vypadá právě na postižení těch bílých krvinek, podle krve.

Dohodli jsme se, že až tam bude on (úterý odpoledne, dřív jsme se časově nesešli), přivezeme číču, koukne do tlamky, jestli náhodou - díky těm zánětům dásní - se netvoří nádorové buňky tam, jako příčina nechutenství, no a pak přeléčení ATB a podpůrná léčba vitamíny a prostředky na imunitu. Na podzim, když byla v podobném nežracím stavu, tak vytržení zubů + léčba ATB a následné cpaní Imunoglukanem měly dobrý asi půlroční efekt. Krásně se rozjedla, byla relativně v pohodě, kulaťoučká...Budu věřit, že zas pomohou, aspoň na čas.

Ptala jsem se na takové ty silné imunostimulátory (Zylexis), tvrdí, že nemají ten efekt a na bílé krvinky (jejich tvorbu) nemají v podstatě žádný velký dopad, aby to pomohlo přímo proti té memoci. Což vlastně zaznělo někde i na této diskuzi.
Koukala jsem na netu i co se psalo kolem těch interferonů, a udělala jsem si z toho dojem, že to má větší smysl prakticky jen u počátečních stádií, což zřejmě nebude náš případ. Navíc asi dost velká chemie. Takže zatím se mi do toho jít nechce. I finance hrají samozřejmě roli. Kočky jsou dvě. To jsem proto ani nenanášela.

Navrhoval hned sám od sebe otestovat i v to úterý Kazi (mladá) a v případě negativity naočkovat (to jsem ostatně takto přesně měla v plánu).

Chci zkusit léčit nejprve u něj z více důvodů:
1) u operace minulé číčy (nádorek nad okem) vypadalo, že ví co dělá a vše bylo OK
2) víceméně vždy, když mne něčím uklidňoval nebo vysvětloval, později došlo na to, že měl pravdu, takže i když není specialista onkolog a je celkem mladý, něco asi za sebou má
- zatím prostě nemám důvod nevěřit mu
3) nechci zatím trápit Lauru dlouhým dojížděním, víte jak snáší nemocné zvíře ježdění na veterinu, potřebuje klid a bezpečí
4) nemám neomezené zdroje

A za sebe chci vyhledat a vyzkoušet nějakou tu enzymoterapii, vitamíny, věci na imunitu atd.

Váš kocourek je mlaďoch, dosud zcela zdravý atd., myslím že Laura už je bohužel trochu jinde. Už brzy po příjezdu jsem získala dojem, že není úplně v pořádku, ale sváděla jsem to pořád na ty zuby.
Nechci, aby to vyznělo, že jsem jí už v podstatě odepsala, tak to není! Udělám maximum co půjde v oblasti podpůrné péče (přírodní se mi často osvědčila víc než chemie), ale nechci jí zatěžovat nadměrným množstvím vyšetření, procedur, léků s negat.dopady, když jsem nabyla dojmu, že výsledek by byl hodně nejistý a léčba zatěžující. Raději ať je šťastná kratší dobu než jí nejprve trápit po veterinách s vidinou, že určitě dojde k zázraku...když prognoza této nemoci bohužel není ve většině případů pozitivní.

Ale nechávám si i prostor na změnu názoru, to je jen takový prozatímní závěr
Dost bude také záležet, jaká bude odezva na ATB atd. Jestli nebude třeba jiných vyšetření a tak.

A taky se musíme věnovat i mladé. Pokud bude pozitivní, tak soustředit síly i na ni, ať pokud možno nic nepropukne, futrovat i jí podpůrnými medikamenty.

Děkuji za všechny Vaše odpovědi a Váš čas vlákno ještě jednou pročtu, určitě
najdu něco, čeho jsem si předtím nevšimla a co mne inspiruje!

Omlouvám se za délku příspěvku...

Teda dámy, to je hrůza. Držím palečky oběma s léčbou, ať vám dělají radost ještě dlouho

Acamar napsal(a):
Mluvila jsem s ním telefonicky asi půl hodiny dopoledne. Vysvětloval diagnozu (i když to čtu už několik dní na netu, tak to nebylo velké překvápko), tvrdil, že nemoc jako taková léčitelná není, když propukne, že léčba je pouze podpůrná - na tyto informace narážím také všude.
Podle něj to u nás vypadá právě na postižení těch bílých krvinek, podle krve.

Dohodli jsme se, že až tam bude on (úterý odpoledne, dřív jsme se časově nesešli), přivezeme číču, koukne do tlamky, jestli náhodou - díky těm zánětům dásní - se netvoří nádorové buňky tam, jako příčina nechutenství, no a pak přeléčení ATB a podpůrná léčba vitamíny a prostředky na imunitu. Na podzim, když byla v podobném nežracím stavu, tak vytržení zubů + léčba ATB a následné cpaní Imunoglukanem měly dobrý asi půlroční efekt. Krásně se rozjedla, byla relativně v pohodě, kulaťoučká...Budu věřit, že zas pomohou, aspoň na čas.

Ptala jsem se na takové ty silné imunostimulátory (Zylexis), tvrdí, že nemají ten efekt a na bílé krvinky (jejich tvorbu) nemají v podstatě žádný velký dopad, aby to pomohlo přímo proti té memoci. Což vlastně zaznělo někde i na této diskuzi.
Koukala jsem na netu i co se psalo kolem těch interferonů, a udělala jsem si z toho dojem, že to má větší smysl prakticky jen u počátečních stádií, což zřejmě nebude náš případ. Navíc asi dost velká chemie. Takže zatím se mi do toho jít nechce. I finance hrají samozřejmě roli. Kočky jsou dvě. To jsem proto ani nenanášela.

Navrhoval hned sám od sebe otestovat i v to úterý Kazi (mladá) a v případě negativity naočkovat (to jsem ostatně takto přesně měla v plánu).

Chci zkusit léčit nejprve u něj z více důvodů:
1) u operace minulé číčy (nádorek nad okem) vypadalo, že ví co dělá a vše bylo OK
2) víceméně vždy, když mne něčím uklidňoval nebo vysvětloval, později došlo na to, že měl pravdu, takže i když není specialista onkolog a je celkem mladý, něco asi za sebou má
- zatím prostě nemám důvod nevěřit mu
3) nechci zatím trápit Lauru dlouhým dojížděním, víte jak snáší nemocné zvíře ježdění na veterinu, potřebuje klid a bezpečí
4) nemám neomezené zdroje

A za sebe chci vyhledat a vyzkoušet nějakou tu enzymoterapii, vitamíny, věci na imunitu atd.

Váš kocourek je mlaďoch, dosud zcela zdravý atd., myslím že Laura už je bohužel trochu jinde. Už brzy po příjezdu jsem získala dojem, že není úplně v pořádku, ale sváděla jsem to pořád na ty zuby.
Nechci, aby to vyznělo, že jsem jí už v podstatě odepsala, tak to není! Udělám maximum co půjde v oblasti podpůrné péče (přírodní se mi často osvědčila víc než chemie), ale nechci jí zatěžovat nadměrným množstvím vyšetření, procedur, léků s negat.dopady, když jsem nabyla dojmu, že výsledek by byl hodně nejistý a léčba zatěžující. Raději ať je šťastná kratší dobu než jí nejprve trápit po veterinách s vidinou, že určitě dojde k zázraku...když prognoza této nemoci bohužel není ve většině případů pozitivní.

Ale nechávám si i prostor na změnu názoru, to je jen takový prozatímní závěr
Dost bude také záležet, jaká bude odezva na ATB atd. Jestli nebude třeba jiných vyšetření a tak.

A taky se musíme věnovat i mladé. Pokud bude pozitivní, tak soustředit síly i na ni, ať pokud možno nic nepropukne, futrovat i jí podpůrnými medikamenty.

Děkuji za všechny Vaše odpovědi a Váš čas vlákno ještě jednou pročtu, určitě
najdu něco, čeho jsem si předtím nevšimla a co mne inspiruje!

Omlouvám se za délku příspěvku...

Budu na Vás myslet a také držet palečky!
Ale spousta věcí je sporných. Můj kocour byl na pokraji smrti a Zylexis mu byl indikován a podán hned.
Pak píšete:
"...přivezeme číču, koukne do tlamky, jestli náhodou - díky těm zánětům dásní - se netvoří nádorové buňky tam, jako příčina nechutenství,..."

Mně to teď vše zapadá jak další dílek do stavebnice. Mladému strašně, ale opravdu strašně zapáchalo z tlamky, a úplně nejvíc, když na tom byl nejhůř. Teď už jsem si téměř jistá, že měl zánět dásní... Ale není to tak, že by měl v puse nádorové buňky. Je to tak, že lidé i zvířata s leukémií jsou náchylní k zánětům a specielně k zánětům dásní, k tvorbě aftů, apod. A to proto, že mají postižené bílé krvinky a nefunguje jim tedy imunita. To se pak projeví ve formě např. zánětu dásní...
Nejstěžejnější krom "klasického" krevního obrazu je ten nátěr krve na sklíčko a zkušený vet, který z toho nátěru stanoví jaké buňky v krvi jsou. Tady o tuto věc bych stopro poprosila. Kočku to nijak nezatěžuje, krev jí asi bude brát tak jako tak. To jsem zapomněla dodat - u mladého se sledovala dynamika. Byl asi na 3 až 4 odběrech. Druhý byl ještě tragičtější než první. Pak jsem začala píchat ten erytropoetin (je zmíněný v této diskuzi) a další odběry se začaly zázračně zlepšovat...
Tak tolik asi prozatímní info. Kdyžtak se ptejte, moc držím pěsti!

fikovnice napsal(a):
Budu na Vás myslet a také držet palečky!
Ale spousta věcí je sporných. Můj kocour byl na pokraji smrti a Zylexis mu byl indikován a podán hned.
Pak píšete:
"...přivezeme číču, koukne do tlamky, jestli náhodou - díky těm zánětům dásní - se netvoří nádorové buňky tam, jako příčina nechutenství,..."

Mně to teď vše zapadá jak další dílek do stavebnice. Mladému strašně, ale opravdu strašně zapáchalo z tlamky, a úplně nejvíc, když na tom byl nejhůř. Teď už jsem si téměř jistá, že měl zánět dásní... Ale není to tak, že by měl v puse nádorové buňky. Je to tak, že lidé i zvířata s leukémií jsou náchylní k zánětům a specielně k zánětům dásní, k tvorbě aftů, apod. A to proto, že mají postižené bílé krvinky a nefunguje jim tedy imunita. To se pak projeví ve formě např. zánětu dásní...
Nejstěžejnější krom "klasického" krevního obrazu je ten nátěr krve na sklíčko a zkušený vet, který z toho nátěru stanoví jaké buňky v krvi jsou. Tady o tuto věc bych stopro poprosila. Kočku to nijak nezatěžuje, krev jí asi bude brát tak jako tak. To jsem zapomněla dodat - u mladého se sledovala dynamika. Byl asi na 3 až 4 odběrech. Druhý byl ještě tragičtější než první. Pak jsem začala píchat ten erytropoetin (je zmíněný v této diskuzi) a další odběry se začaly zázračně zlepšovat...
Tak tolik asi prozatímní info. Kdyžtak se ptejte, moc držím pěsti!

Děkuji moc
Já myslím, že ohledně všech těch F nemocí je víc věcí sporných než jasných a každý vet má k tomu svůj postoj, podle toho s čím přišel do styku nebo co se mu osvědčilo. Ten náš mi připadá, že se zajímá i tak teoreticky. Jak jsme přišli s číčou kolem těch zubů, hned na mne vytasil knihu, ukazoval obrázky a vysvětloval, z jakýchže všech příčin mohou ty záněty nastávat, jak který se liší vizuálně a tak. Tak já doufám, že se udržuje v obraze, i co se těchto nemocí týče. Jinak co jsem se u něj byla párkrát kvůli nečemu, co se mi nezdálo radit, tak spíš byl pro než valit do kočky ATB aj., tak pár dní počkat, že si myslí, že si s tímhle tělo samo poradí, že se mu to nezdá na ATB - a nakonec to tak bylo. Takže spíš asi bude mít ten přístup nezatěžovat tělo, když výsledek je opravdu diskutabilní a spíš se snažit jej podporovat přirozeně. Druhá dr., kterou jsem teď ale dlouho neviděla, s tou jsme dokonce probírali preparáty Energy, svěřila se mi, že kočky neočkuje a tak.


S tím kouknutím do tlamky - on mi včera vysvětloval (což Vy jistě víte), že virus FeLV může buď napadnout tu krev a potažmo imunitu, nebo může tvořit lymfomy, že ale má zkušenost, že nemusí být jen v mizních uzlinách, ale často napadá sliznice - střeva, ústa...tak proto se chce přesvědčit, jestli se tam něco netvoří. S tím, že má nádorové buňky v pusině, jsem to asi blbě vyjádřila...Ten nátěr na to sklíčko s ním proberu, jestli to v proudu dalších info nezapadne, hned v úterý.

No, já mám takový pocit z těch našich kočin, že u Vašeho kocourka to bylo jen akutní a tím pádem dramatičtěji vypadající selhání při psychickém/fyzickém oslabení, a že naše čičina je spíše chronická, takže asi ty projevy a výsledky krve a tak budou odlišné. A kdoví, třeba ten Váš zrovna spadá do těch 30% procent, kteří mívají jen doživotní oslabení, ale jinak to nebude mít na něj takový vliv? Každopádně bych Vám to moc přála - i sobě, ale tam v to moc nedoufám.
Naše Laura sice ty výsledky krve neměla tak zlé podle všeho, ale spíš mi přijde oslabená tím, že moc nejí. Tak proto chci zkusit ten imunoglukan (tu dobu, kdy jej brala, jedla v pohodě) a ty enzymy, vit.B co mám typ od Týny, dr. mluvil o vit.E... A jestli se brzy nechytne, tak asi nějaké střevní vyšetření nebo tak.

Já jsem ještě přemýšlela, že možná teď bylo pro ni psychicky náročnější, jednak jsme odjeli na 10denní dovolenou (i když to měli luxusní pečovatelku a podle všeho byla v té době taky v pohodě a jedla). No a tak před 14 dny - což odpovídá tomu, kdy mi začala připadat fakt "divná" - jsme naháněli mladší Kazi, když nám utekla na chodbu, nevšimli si, že mezitím vyšla na chodbu i Laura, ona tam totiž chodí velmi výjimečně a byla zrovna někde zalezlá - no a za chvíli slyšíme jak ječí na chodbě kočka, mysleli jsme že od sousedů (Laura je velmi tichá kočka), ale klepali na nás, že je to ta naše. Pak zahučela za pračku a byla vyděšená. Možná taky spouštěče tohoto stavu. Nevím. No a taky očkování asi nepřidalo. Kdybych to věděla, neočkovala bych.

K erytropoetinu jsem ještě nedošla, včera jsem dočetla jen část diskuze, dnes budu pokračovat.

Zas román, pardon

joanne.s napsal(a):
Teda dámy, to je hrůza. Držím palečky oběma s léčbou, ať vám dělají radost ještě dlouho

Joanne, děkuji taky za projevenou účast Kéžby!

Taky jsem z toho ty 2 dny co to vím vypleštěná, pořád mi šrotuje hlava, doufám, že se dnes konečně trochu líp vyspím...A to není u nás blesk z čistého nebe, číča plně OK u nás nebyla nikdy, ale slyšet tu diagnozu naplno prostě je šok.

Acamar napsal(a):
Děkuji moc
Já myslím, že ohledně všech těch F nemocí je víc věcí sporných než jasných a každý vet má k tomu svůj postoj, podle toho s čím přišel do styku nebo co se mu osvědčilo. Ten náš mi připadá, že se zajímá i tak teoreticky. Jak jsme přišli s číčou kolem těch zubů, hned na mne vytasil knihu, ukazoval obrázky a vysvětloval, z jakýchže všech příčin mohou ty záněty nastávat, jak který se liší vizuálně a tak. Tak já doufám, že se udržuje v obraze, i co se těchto nemocí týče. Jinak co jsem se u něj byla párkrát kvůli nečemu, co se mi nezdálo radit, tak spíš byl pro než valit do kočky ATB aj., tak pár dní počkat, že si myslí, že si s tímhle tělo samo poradí, že se mu to nezdá na ATB - a nakonec to tak bylo. Takže spíš asi bude mít ten přístup nezatěžovat tělo, když výsledek je opravdu diskutabilní a spíš se snažit jej podporovat přirozeně. Druhá dr., kterou jsem teď ale dlouho neviděla, s tou jsme dokonce probírali preparáty Energy, svěřila se mi, že kočky neočkuje a tak.


S tím kouknutím do tlamky - on mi včera vysvětloval (což Vy jistě víte), že virus FeLV může buď napadnout tu krev a potažmo imunitu, nebo může tvořit lymfomy, že ale má zkušenost, že nemusí být jen v mizních uzlinách, ale často napadá sliznice - střeva, ústa...tak proto se chce přesvědčit, jestli se tam něco netvoří. S tím, že má nádorové buňky v pusině, jsem to asi blbě vyjádřila...Ten nátěr na to sklíčko s ním proberu, jestli to v proudu dalších info nezapadne, hned v úterý.

No, já mám takový pocit z těch našich kočin, že u Vašeho kocourka to bylo jen akutní a tím pádem dramatičtěji vypadající selhání při psychickém/fyzickém oslabení, a že naše čičina je spíše chronická, takže asi ty projevy a výsledky krve a tak budou odlišné. A kdoví, třeba ten Váš zrovna spadá do těch 30% procent, kteří mívají jen doživotní oslabení, ale jinak to nebude mít na něj takový vliv? Každopádně bych Vám to moc přála - i sobě, ale tam v to moc nedoufám.
Naše Laura sice ty výsledky krve neměla tak zlé podle všeho, ale spíš mi přijde oslabená tím, že moc nejí. Tak proto chci zkusit ten imunoglukan (tu dobu, kdy jej brala, jedla v pohodě) a ty enzymy, vit.B co mám typ od Týny, dr. mluvil o vit.E... A jestli se brzy nechytne, tak asi nějaké střevní vyšetření nebo tak.

Já jsem ještě přemýšlela, že možná teď bylo pro ni psychicky náročnější, jednak jsme odjeli na 10denní dovolenou (i když to měli luxusní pečovatelku a podle všeho byla v té době taky v pohodě a jedla). No a tak před 14 dny - což odpovídá tomu, kdy mi začala připadat fakt "divná" - jsme naháněli mladší Kazi, když nám utekla na chodbu, nevšimli si, že mezitím vyšla na chodbu i Laura, ona tam totiž chodí velmi výjimečně a byla zrovna někde zalezlá - no a za chvíli slyšíme jak ječí na chodbě kočka, mysleli jsme že od sousedů (Laura je velmi tichá kočka), ale klepali na nás, že je to ta naše. Pak zahučela za pračku a byla vyděšená. Možná taky spouštěče tohoto stavu. Nevím. No a taky očkování asi nepřidalo. Kdybych to věděla, neočkovala bych.

K erytropoetinu jsem ještě nedošla, včera jsem dočetla jen část diskuze, dnes budu pokračovat.

Zas román, pardon

Jj, já myslím, že pročíst to - dá fakt hodně info. A jsem až zděšená jak podobné jsme měly příčiny. U mě to ASI bylo tím, že byl mladý od pátku do neděle sám - to vše je v této disluzi - jak mi sousedi nechtěli půjčit auto atd.
S těmi lymfomy - jasně už mi to dává logiku. Ale FeLV - jestli se nepletu by měla být leukémie, ne lymfom. Alespoň se teda domnívám. A pozná se z toho nátěru. Ale např. ten můj dr. mi říkal, že teď jsou 14dní na dovolené, že je zastupuje jejich kolega, ale ten, že neumí nátěr pod mikroskopem "přečíst". To asi fakt umí jen specialisti - onkologové. Klasickou chemoterapii, ač mi byla nabízena, jsem také odmítla. Můj byl ale od začátku na tom fakt zle a stále se zhoršoval...až najednou pak přišel jakýsi zlom. U mě je poznávací znamení, že se začne vyhýbat mému pokoji, když je mu jo zle...

Acamar napsal(a):
Děkuji moc
Já myslím, že ohledně všech těch F nemocí je víc věcí sporných než jasných a každý vet má k tomu svůj postoj, podle toho s čím přišel do styku nebo co se mu osvědčilo. Ten náš mi připadá, že se zajímá i tak teoreticky. Jak jsme přišli s číčou kolem těch zubů, hned na mne vytasil knihu, ukazoval obrázky a vysvětloval, z jakýchže všech příčin mohou ty záněty nastávat, jak který se liší vizuálně a tak. Tak já doufám, že se udržuje v obraze, i co se těchto nemocí týče. Jinak co jsem se u něj byla párkrát kvůli nečemu, co se mi nezdálo radit, tak spíš byl pro než valit do kočky ATB aj., tak pár dní počkat, že si myslí, že si s tímhle tělo samo poradí, že se mu to nezdá na ATB - a nakonec to tak bylo. Takže spíš asi bude mít ten přístup nezatěžovat tělo, když výsledek je opravdu diskutabilní a spíš se snažit jej podporovat přirozeně. Druhá dr., kterou jsem teď ale dlouho neviděla, s tou jsme dokonce probírali preparáty Energy, svěřila se mi, že kočky neočkuje a tak.


S tím kouknutím do tlamky - on mi včera vysvětloval (což Vy jistě víte), že virus FeLV může buď napadnout tu krev a potažmo imunitu, nebo může tvořit lymfomy, že ale má zkušenost, že nemusí být jen v mizních uzlinách, ale často napadá sliznice - střeva, ústa...tak proto se chce přesvědčit, jestli se tam něco netvoří. S tím, že má nádorové buňky v pusině, jsem to asi blbě vyjádřila...Ten nátěr na to sklíčko s ním proberu, jestli to v proudu dalších info nezapadne, hned v úterý.

No, já mám takový pocit z těch našich kočin, že u Vašeho kocourka to bylo jen akutní a tím pádem dramatičtěji vypadající selhání při psychickém/fyzickém oslabení, a že naše čičina je spíše chronická, takže asi ty projevy a výsledky krve a tak budou odlišné. A kdoví, třeba ten Váš zrovna spadá do těch 30% procent, kteří mívají jen doživotní oslabení, ale jinak to nebude mít na něj takový vliv? Každopádně bych Vám to moc přála - i sobě, ale tam v to moc nedoufám.
Naše Laura sice ty výsledky krve neměla tak zlé podle všeho, ale spíš mi přijde oslabená tím, že moc nejí. Tak proto chci zkusit ten imunoglukan (tu dobu, kdy jej brala, jedla v pohodě) a ty enzymy, vit.B co mám typ od Týny, dr. mluvil o vit.E... A jestli se brzy nechytne, tak asi nějaké střevní vyšetření nebo tak.

Já jsem ještě přemýšlela, že možná teď bylo pro ni psychicky náročnější, jednak jsme odjeli na 10denní dovolenou (i když to měli luxusní pečovatelku a podle všeho byla v té době taky v pohodě a jedla). No a tak před 14 dny - což odpovídá tomu, kdy mi začala připadat fakt "divná" - jsme naháněli mladší Kazi, když nám utekla na chodbu, nevšimli si, že mezitím vyšla na chodbu i Laura, ona tam totiž chodí velmi výjimečně a byla zrovna někde zalezlá - no a za chvíli slyšíme jak ječí na chodbě kočka, mysleli jsme že od sousedů (Laura je velmi tichá kočka), ale klepali na nás, že je to ta naše. Pak zahučela za pračku a byla vyděšená. Možná taky spouštěče tohoto stavu. Nevím. No a taky očkování asi nepřidalo. Kdybych to věděla, neočkovala bych.

K erytropoetinu jsem ještě nedošla, včera jsem dočetla jen část diskuze, dnes budu pokračovat.

Zas román, pardon

Jo a také kupte tu Calopetku.

Acamar napsal(a):
Děkuji moc
Já myslím, že ohledně všech těch F nemocí je víc věcí sporných než jasných a každý vet má k tomu svůj postoj, podle toho s čím přišel do styku nebo co se mu osvědčilo. Ten náš mi připadá, že se zajímá i tak teoreticky. Jak jsme přišli s číčou kolem těch zubů, hned na mne vytasil knihu, ukazoval obrázky a vysvětloval, z jakýchže všech příčin mohou ty záněty nastávat, jak který se liší vizuálně a tak. Tak já doufám, že se udržuje v obraze, i co se těchto nemocí týče. Jinak co jsem se u něj byla párkrát kvůli nečemu, co se mi nezdálo radit, tak spíš byl pro než valit do kočky ATB aj., tak pár dní počkat, že si myslí, že si s tímhle tělo samo poradí, že se mu to nezdá na ATB - a nakonec to tak bylo. Takže spíš asi bude mít ten přístup nezatěžovat tělo, když výsledek je opravdu diskutabilní a spíš se snažit jej podporovat přirozeně. Druhá dr., kterou jsem teď ale dlouho neviděla, s tou jsme dokonce probírali preparáty Energy, svěřila se mi, že kočky neočkuje a tak.


S tím kouknutím do tlamky - on mi včera vysvětloval (což Vy jistě víte), že virus FeLV může buď napadnout tu krev a potažmo imunitu, nebo může tvořit lymfomy, že ale má zkušenost, že nemusí být jen v mizních uzlinách, ale často napadá sliznice - střeva, ústa...tak proto se chce přesvědčit, jestli se tam něco netvoří. S tím, že má nádorové buňky v pusině, jsem to asi blbě vyjádřila...Ten nátěr na to sklíčko s ním proberu, jestli to v proudu dalších info nezapadne, hned v úterý.

No, já mám takový pocit z těch našich kočin, že u Vašeho kocourka to bylo jen akutní a tím pádem dramatičtěji vypadající selhání při psychickém/fyzickém oslabení, a že naše čičina je spíše chronická, takže asi ty projevy a výsledky krve a tak budou odlišné. A kdoví, třeba ten Váš zrovna spadá do těch 30% procent, kteří mívají jen doživotní oslabení, ale jinak to nebude mít na něj takový vliv? Každopádně bych Vám to moc přála - i sobě, ale tam v to moc nedoufám.
Naše Laura sice ty výsledky krve neměla tak zlé podle všeho, ale spíš mi přijde oslabená tím, že moc nejí. Tak proto chci zkusit ten imunoglukan (tu dobu, kdy jej brala, jedla v pohodě) a ty enzymy, vit.B co mám typ od Týny, dr. mluvil o vit.E... A jestli se brzy nechytne, tak asi nějaké střevní vyšetření nebo tak.

Já jsem ještě přemýšlela, že možná teď bylo pro ni psychicky náročnější, jednak jsme odjeli na 10denní dovolenou (i když to měli luxusní pečovatelku a podle všeho byla v té době taky v pohodě a jedla). No a tak před 14 dny - což odpovídá tomu, kdy mi začala připadat fakt "divná" - jsme naháněli mladší Kazi, když nám utekla na chodbu, nevšimli si, že mezitím vyšla na chodbu i Laura, ona tam totiž chodí velmi výjimečně a byla zrovna někde zalezlá - no a za chvíli slyšíme jak ječí na chodbě kočka, mysleli jsme že od sousedů (Laura je velmi tichá kočka), ale klepali na nás, že je to ta naše. Pak zahučela za pračku a byla vyděšená. Možná taky spouštěče tohoto stavu. Nevím. No a taky očkování asi nepřidalo. Kdybych to věděla, neočkovala bych.

K erytropoetinu jsem ještě nedošla, včera jsem dočetla jen část diskuze, dnes budu pokračovat.

Zas román, pardon

Jo a ATB bral - odhadem nejméně 10 dní. On měl ale vysokou horečku a buď měl sepsi, anebo byl na pokraji sepse.

fikovnice napsal(a):
Jo a také kupte tu Calopetku.

Já zatím sehnala ve městě toto:
http://kocka.zviratadoma.cz/pasty/dr-clauders-katze-ktzchen-paste-100g/
vypadá to také jako výživová pasta, tak jí to dávám, ale musím mazat na tlapku, sama to nechce. Nevím, nakolik je to odlišné od Calopetky, ale jako provizorku jsem to vzala.
Zaujalo mne taky Vaše doporučení na Nutridrink, že když tak vyzkouším, kdyby bylo třeba stříkačkou dokrmovat.

fikovnice napsal(a):
Jj, já myslím, že pročíst to - dá fakt hodně info. A jsem až zděšená jak podobné jsme měly příčiny. U mě to ASI bylo tím, že byl mladý od pátku do neděle sám - to vše je v této disluzi - jak mi sousedi nechtěli půjčit auto atd.
S těmi lymfomy - jasně už mi to dává logiku. Ale FeLV - jestli se nepletu by měla být leukémie, ne lymfom. Alespoň se teda domnívám. A pozná se z toho nátěru. Ale např. ten můj dr. mi říkal, že teď jsou 14dní na dovolené, že je zastupuje jejich kolega, ale ten, že neumí nátěr pod mikroskopem "přečíst". To asi fakt umí jen specialisti - onkologové. Klasickou chemoterapii, ač mi byla nabízena, jsem také odmítla. Můj byl ale od začátku na tom fakt zle a stále se zhoršoval...až najednou pak přišel jakýsi zlom. U mě je poznávací znamení, že se začne vyhýbat mému pokoji, když je mu jo zle...

No, já četla, že tvorba lymfomů je jako jeden z možných projevů. Nejstručněji tady:

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli infekci jako u FIV) nebo méně často jako tvorba lymfomů ( nádorů), které se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.

Aha, tak to jo, asi musí být na ten nátěr specialisté.
S chemoterapií myslím má co dělat lidský organismus, natož kočičí.
U nás je to tak střídavě, některé dny celkem v pohodě, asistuje, něco trochu pojí, má zájem o naši společnost, no a některé jí jak vrabec a celý den chrní ve skříni. Čím se to řídí nevím. Teplotu měla na vet 39,5, takže asi jen maličko vyšší, akutní zánět nebo nemoc asi ne.

fikovnice napsal(a):
A ještě jedna věc mě napadá. Kočička sice může být FeLV pozitivní (máte ji z útulku jako já, že?), ale nemusí u ní jít o propuklou leukémii. Psala jste, že dr. je nezkušená...?

Teď si nejsem jistá, jestli jsem Vás prve dobře pochopila. Myslíte v této odpovědi tu starší - teď neprospívající kočku - jakože sice může být pozitivní, ale nemusí být u ní FeLV "propuklá"?

To si myslím, že asi bohužel ne. Má typické příznaky - nechutenství, hubnutí, zhoršení srsti, zánět dásní...a kdoví co ještě. Sedí to na ni jak ulité.

Ale u té mladé v případě pozitivity by to tak být mohlo.

Pročetla jsem se k tomu Erytropoetinu (?) - u nás by asi nebyl třeba, červené krvinky měla v normě, jen ty bílé ne.

Holky, taky vám držím palce. Myslím na vás. Držte se.

Acamar napsal(a):
Já zatím sehnala ve městě toto:
http://kocka.zviratadoma.cz/pasty/dr-clauders-katze-ktzchen-paste-100g/
vypadá to také jako výživová pasta, tak jí to dávám, ale musím mazat na tlapku, sama to nechce. Nevím, nakolik je to odlišné od Calopetky, ale jako provizorku jsem to vzala.
Zaujalo mne taky Vaše doporučení na Nutridrink, že když tak vyzkouším, kdyby bylo třeba stříkačkou dokrmovat.

Ano ano, Nutridrink určo koupte. Sice nevím aktuální cenu, snad kolem 50 Kč za balení. Víte, já to kupovala umírajícímu tatínkovi, pak mamince - je to opravdu velmi velmi výživné a tím, že je to jako by mléčné (ale není), tak to spoustě koček chutná. Můj minulý kocour se selháním ledvin se na tom aspoň na chvilku chytnul. Seženete v jakékoli lékárně, jen doporučuji koupit bezpříchuťový, určitě ne nějaký kakaový nebo tak něco.

Acamar napsal(a):
No, já četla, že tvorba lymfomů je jako jeden z možných projevů. Nejstručněji tady:

Po nakažení virem se u kočky nemusí projevit žádné klinické příznaky, ale stává se šiřitelkou viru na ostatní kočky. Onemocnění se dále může vyvíjet jako ztráta imunity (kočka se stává vnímavou pro kteroukoli infekci jako u FIV) nebo méně často jako tvorba lymfomů ( nádorů), které se mohou vyskytovat v podkoží, v mízních uzlinách, na střevech apod.

Aha, tak to jo, asi musí být na ten nátěr specialisté.
S chemoterapií myslím má co dělat lidský organismus, natož kočičí.
U nás je to tak střídavě, některé dny celkem v pohodě, asistuje, něco trochu pojí, má zájem o naši společnost, no a některé jí jak vrabec a celý den chrní ve skříni. Čím se to řídí nevím. Teplotu měla na vet 39,5, takže asi jen maličko vyšší, akutní zánět nebo nemoc asi ne.

Aha, vidíte...tak ty lymfomy jako projev FeLV mi unikly, děkuji. Já to doteď brala jako leukémie. Ale obojí jsou to mrchy hnusný!
Vaše čičina má ale určitě jiné projevy než můj kocour, ten fakt začal těžkou nemocí, možná sepsí, a pak se zjistilo, že skoro nemá krvinky. Toto u vás není. Takže průběh se mi zdá u vás mírnější - kéž by! Držím tlapky. Narovinu - on asi ne každý by investoval 15tis. Kč do "obyčejné" kočky, jenže pro mě to prostě obyčejný kocour není. Ale zas chápu, že je-li zvířat více, více výdajů, atd., tak se do tak drahé léčby nedá jít...
Trochu s vámi nesouhlasím stran interferonů, myslím jste psala, že jsou to dryjáky. To já je právě za dryjáky nepovažuji. Když se velmi pozdě zjistilo, proč můj tatínek kulhá (metastáza, která mu "sežrala" stehenní kost) a dalšího půl roku trvalo zjistit, kde je "origo" (tj. primární nádor), tak táta svěřil vedení léčby do mých rukou a já chemo odmítla. Ne však interferony. Píchala jsem mu je. Tatínek měl nejagresívnější možný nádor jaký si snad lze představit a těžko říct, zda ty interferony vůbec nějak pomáhaly. Ale mezi NÚ patří co vím tzv. "flu-like" syndrom - tj. dotyčný má příznaky jako při chřipce - rýma, "nachlazení", mírně zvýšená teplota. A to mi nepřijde jako nějaké strašlivé nežád. účinky. Tedy když to porovnám s klasickou chemo...

RomčaJelča napsal(a):
Holky, taky vám držím palce. Myslím na vás. Držte se.

"Romčo" děkujeme, myslím, že to fakt obě potřebujeme! Asi dva dny zpět mladej najednou polehával (tedy vůbec v posledních dnech více polehává ) a já jej furt sleduji. Uvědomila jsem si, že mám už zas píchat erytropoetin...no a měla jsem sotva na poslední dávku - ani to nevyšlo. Dr. jsou teď na dovolené, tak snad to ještě nějak vydrží. Já myslela, že erytropoetin bude řádově za tisícovky korun, a to kupodivu není. Najdu pak někde účtenku, ale byly to řádově spíše stokoruny. I tak to ale samozřejmě nabourá rozpočet...

fikovnice napsal(a):
Ano ano, Nutridrink určo koupte. Sice nevím aktuální cenu, snad kolem 50 Kč za balení. Víte, já to kupovala umírajícímu tatínkovi, pak mamince - je to opravdu velmi velmi výživné a tím, že je to jako by mléčné (ale není), tak to spoustě koček chutná. Můj minulý kocour se selháním ledvin se na tom aspoň na chvilku chytnul. Seženete v jakékoli lékárně, jen doporučuji koupit bezpříchuťový, určitě ne nějaký kakaový nebo tak něco.

Vyzkouším!

fikovnice napsal(a):
Aha, vidíte...tak ty lymfomy jako projev FeLV mi unikly, děkuji. Já to doteď brala jako leukémie. Ale obojí jsou to mrchy hnusný!
Vaše čičina má ale určitě jiné projevy než můj kocour, ten fakt začal těžkou nemocí, možná sepsí, a pak se zjistilo, že skoro nemá krvinky. Toto u vás není. Takže průběh se mi zdá u vás mírnější - kéž by! Držím tlapky. Narovinu - on asi ne každý by investoval 15tis. Kč do "obyčejné" kočky, jenže pro mě to prostě obyčejný kocour není. Ale zas chápu, že je-li zvířat více, více výdajů, atd., tak se do tak drahé léčby nedá jít...
Trochu s vámi nesouhlasím stran interferonů, myslím jste psala, že jsou to dryjáky. To já je právě za dryjáky nepovažuji. Když se velmi pozdě zjistilo, proč můj tatínek kulhá (metastáza, která mu "sežrala" stehenní kost) a dalšího půl roku trvalo zjistit, kde je "origo" (tj. primární nádor), tak táta svěřil vedení léčby do mých rukou a já chemo odmítla. Ne však interferony. Píchala jsem mu je. Tatínek měl nejagresívnější možný nádor jaký si snad lze představit a těžko říct, zda ty interferony vůbec nějak pomáhaly. Ale mezi NÚ patří co vím tzv. "flu-like" syndrom - tj. dotyčný má příznaky jako při chřipce - rýma, "nachlazení", mírně zvýšená teplota. A to mi nepřijde jako nějaké strašlivé nežád. účinky. Tedy když to porovnám s klasickou chemo...

Ano, průběh vypadá mírnější, i ty výsledky krve. Ale nejsem si jistá, jestli to znamená, že to je lepší Víte, jestli to není jako u lidí. Že někdo má okamžitou imunitní reakci, vypadá to dramatičtěji, ale v zásadě je to znak, že vše funguje jak by mělo...a mnohem líp se z toho zbrchá než někdo, kdo je jen takový nemastný neslaný. Ale nevím, je to jen takový dojem. Taky myslím, vzhledem k typickým projevům u ní, že už to má rozjeté.

Psala jsem o interferonech, že to vypadá jako těžká chemie, ne dryák. Jakože přirozenosti nevlastní, silný/nepřirozený zásah do organismu. Nežád.účinky hrozivě opravdu nevypadají, to jo. Ale co hlavně mám na mysli, že odzkoušené oficiálně je to snad jen na 2 případech v počátečních stadiích FeLV (četla jsem nějakou studii) a že u rozjetých to nezkoušeli. Na diskuzích se to také psalo v podobném duchu, že u rozjetých třeba nezabraly. Tak proto zatím o tom neuvažuji. Možná bych o nich uvažovala u mladé, kdyby jí byla prokázána pozitivita, ale zatím žádné projevy.
Finančně - to je další věc, co musím řešit, bohužel
Ještě ale budu po dalších informacích pátrat. Těch info je bohužel tolik, zatím se v tom hlavně snažím zorientovat a utřepat to do nějakého smysluplného celku.

fikovnice napsal(a):
"Romčo" děkujeme, myslím, že to fakt obě potřebujeme! Asi dva dny zpět mladej najednou polehával (tedy vůbec v posledních dnech více polehává ) a já jej furt sleduji. Uvědomila jsem si, že mám už zas píchat erytropoetin...no a měla jsem sotva na poslední dávku - ani to nevyšlo. Dr. jsou teď na dovolené, tak snad to ještě nějak vydrží. Já myslela, že erytropoetin bude řádově za tisícovky korun, a to kupodivu není. Najdu pak někde účtenku, ale byly to řádově spíše stokoruny. I tak to ale samozřejmě nabourá rozpočet...

Ano, Romčo díky, nějak mi to uteklo.

Ach ouvej Fíkovnice moc držím palce! Snad to nic špatného nebude.

fikovnice napsal(a):
"Romčo" děkujeme, myslím, že to fakt obě potřebujeme! Asi dva dny zpět mladej najednou polehával (tedy vůbec v posledních dnech více polehává ) a já jej furt sleduji. Uvědomila jsem si, že mám už zas píchat erytropoetin...no a měla jsem sotva na poslední dávku - ani to nevyšlo. Dr. jsou teď na dovolené, tak snad to ještě nějak vydrží. Já myslela, že erytropoetin bude řádově za tisícovky korun, a to kupodivu není. Najdu pak někde účtenku, ale byly to řádově spíše stokoruny. I tak to ale samozřejmě nabourá rozpočet...

Fíkovnice, jak je vlastně teď starý kocourek? A jak dlouho jej máte doma? Zajímá mne to kvůli naší mladé...

No, skoro to vypadá, že ten Erytropoetin asi je pro něj hodně důležitý, že? Když u něj je to tak špatné s červenými krvinkami. A to je možné podávat dlouhodobě (když jste psala, že je to vlastně nepovolený "doping" u lidí)?

Acamar napsal(a):
Ano, Romčo díky, nějak mi to uteklo.

Ach ouvej Fíkovnice moc držím palce! Snad to nic špatného nebude.

Není zač, holky, prostě na vás myslím, i na ta zvířatiska... jsem měkkota a cíťa, utrpení zvířat snáším dost špatně (u sebe to zvládám daleko líp) a samozřejmě se taky obávám, co já jednou ještě zažiju s těmi našimi...

Fíkovnice, ohledně financí Tě naprosto chápu, to já bych mohla dávat školení poté, co jsem přišla o střechu nad hlavou. A teď s tou hypotékou taky zrovna nejuchám, kupuju nám jen to nejnutnější a nejlevnější a už se za to ani nestydím... Tak snad ještě rok, než dcerka dostuduje, a pak to bude lepší; musím tomu věřit.

Jo, ale pro odlehčení - v noci mě probralo zavnímání mé polohy - měla jsem totiž k dispozici nanejvýš tak 15 cm polštáře u kraje postele, kocour se rozvaloval na zbytku. Tak jsem se zamrvila, otočila jsem se tváří k němu a poposunula ho nosem, čímž jsem ho probrala a on si sedl; říkala jsem si, že se prostě posune kousek dál a tam se uvelebí. Takže jsem opět zabírala, když jsem najednou ucítila žuchnutí na tvář! On se prostě skácel do své původní polohy, akorát že jsem tam už byla já. Nemohla jsem dýchat, takže jsem hlavu zas otočila a odsunula se zpět na okraj polštáře a usnula... Ráno vypadal kocour podstatně lépe než já.

Milé kočkomilky, tak naše Laurinka, kožíšek mourovatý, už není. Dnes nebyla už od rána dobrá, a navečer upadla do agónie. Už jsme jí nemohli pomoci jinak, než hlazením a urychleným a těžce nečekaným rozhodnutím nechat jí vydat se tam, kde už jí nic nebude trápit.
Brečíme tady všichni. Škoda jen, že to nevidí ti, kteří se jednou rozhodli na ní páchat dobro. Promiňte mi má hořká slova. Nečekala jsem, že mne její smrt sebere tak moc.
Děkuji všem, co kočičce drželi pěsti. Byla s námi necelých 10 měsíců, navzdory diagnoze jsme věřili, že s námi ještě pár měsíců či let bude, ale i tak jí děkuji za to, že byla tak strašně hodná a odevzdaná a něžná.
Promiň kočičko, že jsme nemohli udělat pro tebe víc.

Acamar napsal(a):
Milé kočkomilky, tak naše Laurinka, kožíšek mourovatý, už není. Dnes nebyla už od rána dobrá, a navečer upadla do agónie. Už jsme jí nemohli pomoci jinak, než hlazením a urychleným a těžce nečekaným rozhodnutím nechat jí vydat se tam, kde už jí nic nebude trápit.
Brečíme tady všichni. Škoda jen, že to nevidí ti, kteří se jednou rozhodli na ní páchat dobro. Promiňte mi má hořká slova. Nečekala jsem, že mne její smrt sebere tak moc.
Děkuji všem, co kočičce drželi pěsti. Byla s námi necelých 10 měsíců, navzdory diagnoze jsme věřili, že s námi ještě pár měsíců či let bude, ale i tak jí děkuji za to, že byla tak strašně hodná a odevzdaná a něžná.
Promiň kočičko, že jsme nemohli udělat pro tebe víc.

Brečím s Vámi... tato zpráva mě vzala víc než bych čekala. Nevím co říct . Je mi to moc líto. . Držte se.

Acamar: je mi to moc líto Ať vám je aspon trochu útěchou, že už je jinde, kde ji nic nebolí..

Ach jo... Taky tu slzím.
Mě při takových situacích asi trochu pomáhá, když si řeknu, že už se má líp.

Holky díky vám všem, sdílená bolest je přece jen trochu snesitelnější, a moct se vypsat a u toho pustit tu bolest, slzy a vztek je pomoc...
Bylo to hrozně nečekané. Smiřovala jsem se od úterka, kdy jsem se dozvěděla diagnozu s tím, že tu asi nebude dlouho, ale že tu bude už jen pár dní - to je prostě hrozný šok. Jsem šťastná, že už se netrápí a snad se netrápila dlouho. Celý minulý týden až do dneška to vypadalo, že je jí lépe. Začínala se rozjídat, být více s námi, mazlit se...Aspoň jsme se ještě trochu užili. Ale chtěla jsem jí dát mnohem víc...

Život jí toho hezkého asi moc nepřinesl. Přesto, že mám teď hrozný vztek na to, že možná to takhle vůbec nemuselo být, tak mne utěšuje, že snad aspoň to málo - že nemusela umřít v tom útulku, ale měla svou rodinu, která ji i těch krátkých 10 měsíců milovala - že to mělo smysl. Snad jsme byli aspoň tím kousíčkem štěstí, který osud pro naši Laurinku připravil

Machyska napsal(a):
Brečím s Vámi... tato zpráva mě vzala víc než bych čekala. Nevím co říct . Je mi to moc líto. . Držte se.

Machysko, napsala jsem Vám SZ.

Acamar napsal(a):
Machysko, napsala jsem Vám SZ.

Už máte odpověď.

Díky moc, odpovím odpoledne/večer z domu. Ještě u psaní furt bulím a to v práci, kde pořád někdo chodí, není nic příjemného. Ale už teď musím napsat, že jste moc laskavý člověk a vážím si Vaší podpory i odvahy

Dnes jsme byli na odběrech s mladší Kazi. Bohužel je rovněž FeLV pozitivní Ale výsledky krve má prozatím zcela v pořádku. Snad bude patřit k té skupině koček, která je sice na virus pozitivní, ale nemoc jako taková propuknout nemusí nebo jen v mírné formě větší vnímavosti k infekcím. Vet je optimistický, ale musíme kočku sledovat a dělat pravidelně odběry a podle toho se zařídit. Zatím jen podporovat tělo vitamínky apod., jinou léčbu prozatím nedoporučil.

Fíkovnice, co Váš kocourek? Testy druhého jste ještě neměla čas udělat, že? Já jsem po několikadenním surfování kolem FeLV trochu polevila v panice - že snad ta pozitivita sama o sobě ještě nemusí znamenat nic tragického...

Acamar, je mi líto kocourka...
Můžu se zeptat, na kterou veterinu ve F-M chodíte?

Chodíme na Alfavet k dr.Špaňhelovi. Znáte je?
Mé "stesky" a vztek ale nesměřovaly na veterinu.

"Chodíme na Alfavet k dr.Špaňhelovi"
Kocoura mi z hrobu vytáhl, psa do hrobu v podstatě poslal...(jsem se jenom ptala, že jsem ho dle příspěvků tipovala - teda ho nebo Nováka z Lískovky)

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Chodíme na Alfavet k dr.Špaňhelovi"
Kocoura mi z hrobu vytáhl, psa do hrobu v podstatě poslal...(jsem se jenom ptala, že jsem ho dle příspěvků tipovala - teda ho nebo Nováka z Lískovky)

Aha. Netušila jsem, že jste z FM. Kam chodíte Vy?
My jsme nikdy až do teď vážné problémy neměli, jen první kočku nám operoval s okem, vše OK. Špatné zkušenosti s ním prozatím nemám.

U Laurinky, co v neděli zemřela, vet myslím už nic udělat nemohl. Byly to 4 dny co jsme to věděli, musela to mít dlouho rozjeté. Zuby jí tehdy vyléčili dobře, i celkově se na těch pár měsíců, co jsme ji měli hrozně zlepšila. Teď už se to nepovedlo, už k tomu nebyl čas. Možná jsme mohli pátrat dříve, jestli v tom není něco více. Mne to bohužel vůbec nenapadlo, dokud byla jakž takž dobrá a zlepšovala se, až teď, když se poslední týdny najednou zhoršovala. Ale jestli by se tím něco změnilo, nevím, spíš myslím že ne.
Teď jsem to o mladé kočce, co nám k tomu řekl, hodně zkrátila. On v podstatě povídal o té nemoci, že v současné době, když se kočka klinicky jeví zcela v pořádku, není pro nasazování nějaké léčby, že nemoc jako taková nemusí propuknout a proč zbytečně zatěžovat tělo. Jen že musíme prostě sledovat krev, jestli nenastávají nějaké změny. Že může mít časem problémy s ústní dutinou a že může nemoc začít postihovat kostní dřeň nebo vytvářet nějaké shluky na sliznících... pokud se imunitě přestane dařit viry držet na uzdě. Pokud to imunita bude zvládat, že může žít i celkem dlouhý život.

Doporučil vitamíny a imunitní preparáty, lysin, ale ne stále, aby si imunitní systém na neustálé "dotování" nezvykl. Interferony nedoporučil, u silnějších imunitních preparátů také říkal, že na tu bílou krevní řadu jako takovou to nemá žádný dopad. To dodávám pro úplnost, aby to nevypadalo, že nám nic neřekl a nedoporučil.

Acamar napsal(a):
Ano, Romčo díky, nějak mi to uteklo.

Ach ouvej Fíkovnice moc držím palce! Snad to nic špatného nebude.

Moc děkuji...ale mladej teď fakt polehává víc. Já jsem na neschpence, s ubohýma penězma. Ale na nc se mladej vždy zdrchá a loví můry, žere, mazlí se, tak kéž...aspoň takto!

Acamar napsal(a):
Milé kočkomilky, tak naše Laurinka, kožíšek mourovatý, už není. Dnes nebyla už od rána dobrá, a navečer upadla do agónie. Už jsme jí nemohli pomoci jinak, než hlazením a urychleným a těžce nečekaným rozhodnutím nechat jí vydat se tam, kde už jí nic nebude trápit.
Brečíme tady všichni. Škoda jen, že to nevidí ti, kteří se jednou rozhodli na ní páchat dobro. Promiňte mi má hořká slova. Nečekala jsem, že mne její smrt sebere tak moc.
Děkuji všem, co kočičce drželi pěsti. Byla s námi necelých 10 měsíců, navzdory diagnoze jsme věřili, že s námi ještě pár měsíců či let bude, ale i tak jí děkuji za to, že byla tak strašně hodná a odevzdaná a něžná.
Promiň kočičko, že jsme nemohli udělat pro tebe víc.

Ach "Acamar", čtu to zas postupně...
Milá "ACAMAR", ani nevíte jak moc Vám rozumím! Držte se a posílám Vám sílu!

Acamar napsal(a):
Holky díky vám všem, sdílená bolest je přece jen trochu snesitelnější, a moct se vypsat a u toho pustit tu bolest, slzy a vztek je pomoc...
Bylo to hrozně nečekané. Smiřovala jsem se od úterka, kdy jsem se dozvěděla diagnozu s tím, že tu asi nebude dlouho, ale že tu bude už jen pár dní - to je prostě hrozný šok. Jsem šťastná, že už se netrápí a snad se netrápila dlouho. Celý minulý týden až do dneška to vypadalo, že je jí lépe. Začínala se rozjídat, být více s námi, mazlit se...Aspoň jsme se ještě trochu užili. Ale chtěla jsem jí dát mnohem víc...

Život jí toho hezkého asi moc nepřinesl. Přesto, že mám teď hrozný vztek na to, že možná to takhle vůbec nemuselo být, tak mne utěšuje, že snad aspoň to málo - že nemusela umřít v tom útulku, ale měla svou rodinu, která ji i těch krátkých 10 měsíců milovala - že to mělo smysl. Snad jsme byli aspoň tím kousíčkem štěstí, který osud pro naši Laurinku připravil

Mělo to smysl - to ke konci Vašeho příspěvku! Myslím, že kočička si nemohla vybrat lepší rodinu než tu vaši!

Acamar napsal(a):

Mourinka...mám je nejraději!

Acamar napsal(a):
Dnes jsme byli na odběrech s mladší Kazi. Bohužel je rovněž FeLV pozitivní Ale výsledky krve má prozatím zcela v pořádku. Snad bude patřit k té skupině koček, která je sice na virus pozitivní, ale nemoc jako taková propuknout nemusí nebo jen v mírné formě větší vnímavosti k infekcím. Vet je optimistický, ale musíme kočku sledovat a dělat pravidelně odběry a podle toho se zařídit. Zatím jen podporovat tělo vitamínky apod., jinou léčbu prozatím nedoporučil.

Fíkovnice, co Váš kocourek? Testy druhého jste ještě neměla čas udělat, že? Já jsem po několikadenním surfování kolem FeLV trochu polevila v panice - že snad ta pozitivita sama o sobě ještě nemusí znamenat nic tragického...

Ne ne, stále ještě nemohu, i kvůli té neschopence. Acamar, kdybyste mluvila s Vaším vetem ještě znovu, zeptala byste se prosím, zda se může zvíře dostat do trvalé remise? To je to, v co věřím u mladého. Jsem založením skeptik, ale tady jsem se rozhodla naopak pro optimismus, ani nevím proč...

Acamar napsal(a):
Aha. Netušila jsem, že jste z FM. Kam chodíte Vy?
My jsme nikdy až do teď vážné problémy neměli, jen první kočku nám operoval s okem, vše OK. Špatné zkušenosti s ním prozatím nemám.

U Laurinky, co v neděli zemřela, vet myslím už nic udělat nemohl. Byly to 4 dny co jsme to věděli, musela to mít dlouho rozjeté. Zuby jí tehdy vyléčili dobře, i celkově se na těch pár měsíců, co jsme ji měli hrozně zlepšila. Teď už se to nepovedlo, už k tomu nebyl čas. Možná jsme mohli pátrat dříve, jestli v tom není něco více. Mne to bohužel vůbec nenapadlo, dokud byla jakž takž dobrá a zlepšovala se, až teď, když se poslední týdny najednou zhoršovala. Ale jestli by se tím něco změnilo, nevím, spíš myslím že ne.
Teď jsem to o mladé kočce, co nám k tomu řekl, hodně zkrátila. On v podstatě povídal o té nemoci, že v současné době, když se kočka klinicky jeví zcela v pořádku, není pro nasazování nějaké léčby, že nemoc jako taková nemusí propuknout a proč zbytečně zatěžovat tělo. Jen že musíme prostě sledovat krev, jestli nenastávají nějaké změny. Že může mít časem problémy s ústní dutinou a že může nemoc začít postihovat kostní dřeň nebo vytvářet nějaké shluky na sliznících... pokud se imunitě přestane dařit viry držet na uzdě. Pokud to imunita bude zvládat, že může žít i celkem dlouhý život.

Doporučil vitamíny a imunitní preparáty, lysin, ale ne stále, aby si imunitní systém na neustálé "dotování" nezvykl. Interferony nedoporučil, u silnějších imunitních preparátů také říkal, že na tu bílou krevní řadu jako takovou to nemá žádný dopad. To dodávám pro úplnost, aby to nevypadalo, že nám nic neřekl a nedoporučil.

S těmi interferony je to ale opravdu diskutabilní. Mně je dr. doporučil (dr. - onkolog). Ale zatím jsem do nich nešla, a navíc Vy teď nemáte číču nemocnou, tam by to opravdu nemělo pražádný smysl. U mého mladého možná ano...

fikovnice napsal(a):
Ach "Acamar", čtu to zas postupně...
Milá "ACAMAR", ani nevíte jak moc Vám rozumím! Držte se a posílám Vám sílu!

Děkuji moc
Pořád jsem několikrát za den "na kaši", neschopná nic dělat. Opravdu jsem tak strašně rychlý zlom nečekala, nebyl čas se připravit. Ale věřím, že tak to je nakonec nejlepší - pro ni. Už bylo na nějakou účinnou pomoc a zlepšení zřejmě příliš pozdě.
Bude líp. Ji už nic netrápí.

fikovnice napsal(a):
Mělo to smysl - to ke konci Vašeho příspěvku! Myslím, že kočička si nemohla vybrat lepší rodinu než tu vaši!

Také v to věřím - v ten smysl. Sama si nás v útulku vybrala, tak snad jsme byli ti "praví". Jsem fatalista.

A to pouto a ty silné emoce, které mezi námi byly, ty nezaniknou.

fikovnice napsal(a):
Mourinka...mám je nejraději!

Ona nebyla už ke konci vzhledem až tak pěkná. Srst nic moc, špatná tlamka, pohublá...poslední dny i na pohled bylo vidět, že je nemocná. Ale mně to bylo jedno.
Ty fotky jsou z těch dobrých dní.

fikovnice napsal(a):
Ne ne, stále ještě nemohu, i kvůli té neschopence. Acamar, kdybyste mluvila s Vaším vetem ještě znovu, zeptala byste se prosím, zda se může zvíře dostat do trvalé remise? To je to, v co věřím u mladého. Jsem založením skeptik, ale tady jsem se rozhodla naopak pro optimismus, ani nevím proč...

Nevím, kdy s ním budu mluvit. Pokud se nic nebude dít, jsme domluveni na odběrech krve za půl roku.
Ale nám řekl, že i pozitivní kočka může žít celkem dlouhý a normální život. Že záleží, jak imunita bude ty viry zvládat "držet na uzdě". Co se týče úplné úzdravy, to byl skeptický, že si nemyslí, že by se samo o sobě bylo to tělo/imunita schopno viru zbavit, že virus už pravděpodobně v těle zůstane. A že podle kondice kočky pomalu narušuje krev, imunitu, sliznice...
To ale asi není přesně to, na co se ptáte.
Až s ním budu mluvit, zeptám se. On ale je praktik, ne specialista, nevím kolik má přímo s touto nemocí zkušeností, kolik případů mu prošlo rukama. To co říkal u mladé, mi ale přijde rozumné.

fikovnice napsal(a):
S těmi interferony je to ale opravdu diskutabilní. Mně je dr. doporučil (dr. - onkolog). Ale zatím jsem do nich nešla, a navíc Vy teď nemáte číču nemocnou, tam by to opravdu nemělo pražádný smysl. U mého mladého možná ano...

Určitě to je co lékař, to jiný názor. On říkal, že to je hlavně drahé, vedlejší účinky na celý "systém", a že on osobně by ty peníze za léčbu interferony raději věnoval na pomoc jiným kočkám, potřebnějším...A v naší situaci že vůbec by to neviděl (což jsem ani nechtěla, jen jsem se chtěla zeptat na jeho názor obecně). Na to, jestli je to aspoň účinné, pokrčil rameny, to nevím, jak si přebrat.
Ale - jak jsem psala výše, on je praktik, ne onkolog.

Acamar napsal(a):
Určitě to je co lékař, to jiný názor. On říkal, že to je hlavně drahé, vedlejší účinky na celý "systém", a že on osobně by ty peníze za léčbu interferony raději věnoval na pomoc jiným kočkám, potřebnějším...A v naší situaci že vůbec by to neviděl (což jsem ani nechtěla, jen jsem se chtěla zeptat na jeho názor obecně). Na to, jestli je to aspoň účinné, pokrčil rameny, to nevím, jak si přebrat.
Ale - jak jsem psala výše, on je praktik, ne onkolog.

Ano ano, u vás je to zbytečné. Vy máte teď "jen" pozitivní kočku.
Jestli mohu poradit - jistě jste četla celé toto vlákno (?) - u mého kocoura aktivaci viru asi spustil stres - že byl sám doma od pátku večera do neděle odpol. Tak zkuste se hlavně vyhýbyt stresovým situacím, ta může tu mrchu leukemickou rozjet... Jak vlastně čičinka tedy nese ztrátu parťačky?
Víte, "Acamar", já jsem nad tím ještě přemýšlela a napíšu něco celkem diskrétního a možná to ani není ten pravý příměr. Kdyby šel vrátit čas, co bych dala za to, aby můj tatínek umřle hned a ne po roce trápení se s tou kur.ou rakovinou. A ten vulgarismus je mi fuk, protože co ta udělala z chlapa, který byl jak hora, je nepopsatelné. A kdyby šel vrátit čas a tatínek by i tak měl ještě ten poslední rok života, tak bych se totálně vykašlala na všechna ta vyšetření, ošetření, léčbu tu a léčbu onu...a užila bych si s ním ten poslední rok jak jen by to šlo.
Teď jste celá bolavá a je to naprosto pochopitelné, ale možná časem budete vděčná za to, že ten odchod kočičky byl rychlý a v podstatě bez trápení.
Moc na Vás myslím!

Acamar napsal(a):
Ona nebyla už ke konci vzhledem až tak pěkná. Srst nic moc, špatná tlamka, pohublá...poslední dny i na pohled bylo vidět, že je nemocná. Ale mně to bylo jedno.
Ty fotky jsou z těch dobrých dní.

Pro Vás byla pořád ta nejhezčí...navíc je mnohem mnohem hodnotnější jak u zvířat, tak u lidí ta krása vnitřní!

Acamar napsal(a):
Děkuji moc
Pořád jsem několikrát za den "na kaši", neschopná nic dělat. Opravdu jsem tak strašně rychlý zlom nečekala, nebyl čas se připravit. Ale věřím, že tak to je nakonec nejlepší - pro ni. Už bylo na nějakou účinnou pomoc a zlepšení zřejmě příliš pozdě.
Bude líp. Ji už nic netrápí.

Ano, bude líp!

fikovnice napsal(a):
Moc děkuji...ale mladej teď fakt polehává víc. Já jsem na neschpence, s ubohýma penězma. Ale na nc se mladej vždy zdrchá a loví můry, žere, mazlí se, tak kéž...aspoň takto!

Tady mělo být, že na noc se mladej zdrchá a loví můry. Přes den je hodně spavý...
"Acamar", jestli sem kouknete, napište prosím, zda Vaše mourinka byla také spavější, jako by víc unavená.
Já se děsím, jestli zas nešly dolů červený krvinky a hemoglobin...

fikovnice napsal(a):
Tady mělo být, že na noc se mladej zdrchá a loví můry. Přes den je hodně spavý...
"Acamar", jestli sem kouknete, napište prosím, zda Vaše mourinka byla také spavější, jako by víc unavená.
Já se děsím, jestli zas nešly dolů červený krvinky a hemoglobin...

Btw, ještě jedna oprava: můry neloví mladej, nýbrž JÁ a jemu je předkládám a on ji uloví packou a sežere. Ale není to, že by byl jen "placatej" a čekal, co já ulovím. Ono je to dáno spíš jeho nešikovností . To kdyby se někdy natáčelo jak pobíhá po bytě, vyskakuje půl metru nad zem a mává předníma packama... To velkej jako šelma v klídku a potichu přijde, přikrčí se, pak vystřelí a můru má. Jsou to neskutečně rozdílní kocouři!

manbea napsal(a):
Tak to klobouk dolů, tohle já bych např. nedala. Já mám výhodu, že když mrtvolka, tak nejméně 400 let stará .
S kocourkem je to fajn, asi to tak opravdu bude a je jenom extrémně vyděšený. A proč vlastně nejezdí na chaloupku také? A jestli nemůže, tak by bylo dobré pořídit si ještě jednoho kočičáka, aby doma zůstávali alespoň dva .
Hezký a klidný večer.

"Manbeo", proč zde již nejste registrovaná? Teď jsem to s údivem zjistila, jak procházím celé vlákno. Je mi to líto, měla jsem ráda Vaše komenty a naše společné diskuze, Floydíka, atd. Prosím, ozvěte se - třeba anonymně, proč tu již nejste...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"FeLV je ošklivá diagnóza a pokud je nemoc už rozjetá, není způsob, jak jí přemoci. Ano, můžete získat pár dnů navíc. Opravdu však stojí za tu cenu (a tím nemyslím peníze)?!
...Kdyby šlo o jinou diagnózu, mělo by to význam. Ale zrovna u FeLV je potřeba vážně se zamyslet, jak moc je ještě léčba ve prospěch kocourka a zda to není spíše o naší touze udržet si ho tady ještě chvíli pro sebe...
... Není to tak dávno, co jsem podobné rozhodování podstupovala se svým kocourem, postiženým jaterním selháním. Násilné krmení, každodenní infuze a medikace by ho tady udrželi možná pár dnů, možná pár týdnů (poškození jater bylo tak rozsáhlé, že konec nebyl otázkou zda, ale pouze kdy)."

Právě u FeLV tohle není pravda! Tam má zvíře šanci, pokud se podaří překonat krizi, na další roky života! To nelze srovnávat se selháním orgánů, a např. i ledviny lze hezky "nakopnout" mého kocoura infuze vytáhly doslova z hrobu a ještě rok v pohodě žil.

"Hmn_", prosím Vás, jak procházím celou tuto diskuzi, tak jsem nrazila na tento Váš příspěvek. Myslíte si tedy (nebo víte (?), že pokud můj kocour překonal ty hrůzy z přelomu června a pak začátku července, že by se v podstatě mohl dostat do trvalé remise? Že by nemoc v podstatě zůstala latentní a její obnovení by hrozilo např. při nějakém stresu, nemoci typu nachlazení apod.? Anebo je to tak, že sice jsem kocoura dostala z těch děsivých hodnot, ale on do nich zas postupně vpluje? Přiznám se, že jsem FeLV až tak nestudovala (na netu např.), teď se stala ta smutná věc "Acamar" a je až zarážející, že to probíhalo úplně jinak než u nás. Já byla v případě "Acamar" optimistka, píšu to teď narovinu - opravdu jsem si myslela, že čičina má mnohem mírnější příznaky než měl můj mladej, tak že to snad dobře dopadne. A ono ne! Z toho dedukuji, že tato nemoc má "mnoho tváří" a asi se nedá nějak srovnávat s lidskou leukémií (a těch je také x).

Zde je ten příspěvek "Hmn_", ale samozřejmě uvítám znalosti kohokoli z vás. Chodí nás sem už spousta, za což jsem ráda, ze začátku jsme byly tři až čtyři.

Právě u FeLV tohle není pravda! Tam má zvíře šanci, pokud se podaří překonat krizi, na další roky života! To nelze srovnávat se selháním orgánů, a např. i ledviny lze hezky "nakopnout" mého kocoura infuze vytáhly doslova z hrobu a ještě rok v pohodě žil.

fikovnice napsal(a):
Moc děkuji...ale mladej teď fakt polehává víc. Já jsem na neschpence, s ubohýma penězma. Ale na nc se mladej vždy zdrchá a loví můry, žere, mazlí se, tak kéž...aspoň takto!

Vítejte zpět, už jsme přemýšlely s Acamar, kde jste se ztratila. Předpokládám, že když už zase lovíte můry, tak je vše OK
Máte SZ.

Machyska napsal(a):
Vítejte zpět, už jsme přemýšlely s Acamar, kde jste se ztratila. Předpokládám, že když už zase lovíte můry, tak je vše OK
Máte SZ.

Bohužel ne!
Mám aktuální zlé zprávy, nevím, jestli to ustojím... Ta svině leukemická je na 99% zpět! Mladej víc a víc polehával, teď před chvílí chtěl vyskočit na kočičí strom jako v minulých dnech, ale pak to vzdal. Co se týká jídla, nimrá se v něm, a mně připadá, že už mu zas začínají trčet kosti. ALE TO NEJHORŠÍ: asi před 20min šel na záchod s hrudkujícím stelivem, vlezl do něj a než udělal potřebu, tak drahnou chvíli pojídal zrnka bentonitu či co to je. Tedy jasná známka anémie a úplně mi to už zas zapadá do skládačky posledních dní. Můry jej ještě zajímají, ale rozhodně ne tak, jak dřív. A další důkaz: má jiné oči! Neumím to popsat - prostě nemocné a smutné. Zítra se pokusím sehnat erytropoetin, je to i moje vina, že jsem nehlídala zásoby a věřila, že vše bude OK. Jenže jsem onemocněla já, sotva jsem se doplazila na vyšetření do špitálu, takže erytropoetin byl v tu chvíli druhořadou záležitostí.
Je mi smutno, je mi špatně, zle - jak kdybych to prožívala s ním!

fikovnice napsal(a):
Bohužel ne!
Mám aktuální zlé zprávy, nevím, jestli to ustojím... Ta svině leukemická je na 99% zpět! Mladej víc a víc polehával, teď před chvílí chtěl vyskočit na kočičí strom jako v minulých dnech, ale pak to vzdal. Co se týká jídla, nimrá se v něm, a mně připadá, že už mu zas začínají trčet kosti. ALE TO NEJHORŠÍ: asi před 20min šel na záchod s hrudkujícím stelivem, vlezl do něj a než udělal potřebu, tak drahnou chvíli pojídal zrnka bentonitu či co to je. Tedy jasná známka anémie a úplně mi to už zas zapadá do skládačky posledních dní. Můry jej ještě zajímají, ale rozhodně ne tak, jak dřív. A další důkaz: má jiné oči! Neumím to popsat - prostě nemocné a smutné. Zítra se pokusím sehnat erytropoetin, je to i moje vina, že jsem nehlídala zásoby a věřila, že vše bude OK. Jenže jsem onemocněla já, sotva jsem se doplazila na vyšetření do špitálu, takže erytropoetin byl v tu chvíli druhořadou záležitostí.
Je mi smutno, je mi špatně, zle - jak kdybych to prožívala s ním!

Milá Fíkovnice, držím vám palce a myslím na vás. Tento aktuální vývoj mě moc mrzí. I když na fauně skoro nediskutuji, tak sem chodim často (dříve nick T.K ). Příběhy vašich kocourů znám, jako by snad patřili někomu z mých blízkých. Na vašeho mladého si často vzpomenu a přeji mu, aby bojoval ze všech sil. A ať to dopadne jakkoliv, tak před vámi smekám, protože tolik lásky, péče a úsilí, co jemu a jeho léčbě věnujete, to se jen tak nevidí.

fikovnice napsal(a):
Tady mělo být, že na noc se mladej zdrchá a loví můry. Přes den je hodně spavý...
"Acamar", jestli sem kouknete, napište prosím, zda Vaše mourinka byla také spavější, jako by víc unavená.
Já se děsím, jestli zas nešly dolů červený krvinky a hemoglobin...

Ano, byla. Ale nebylo to každý den stejné nebo zhoršující se postupně. Spíš některé dny byla taková, že po ránu asistovala, něco pojedla, pak během dopoledne pospala, odpoledne zas s námi, zajímala se, mazlila atd. No a pak měla dny, kdy moc neměla zájem o nic, zalízala si kde měla klid, a byla až taková apatická, že moc nereagovala, když jsme ji hladili, nevrněla...
Ty dny se střídaly a proto jsem měla tu naději, že s námi ještě pobude, že je jí jen některé dny líp, některé hůř. Nebylo to kontinuální.

Já byla v případě "Acamar" optimistka, píšu to teď narovinu - opravdu jsem si myslela, že čičina má mnohem mírnější příznaky než měl můj mladej, tak že to snad dobře dopadne. A ono ne! Z toho dedukuji, že tato nemoc má "mnoho tváří" a asi se nedá nějak srovnávat s lidskou leukémií (a těch je také x).

K lidské leukemii se to asi opravdu přirovnat nedá. Nám třeba vet řekl, že neví, proč to má takový název, že jde o něco spíš opačného - o leukopenii, a že to má větší podobnost s AIDS než s leukemií.

Já jsem si právě nemyslela, že ta naše je na tom líp. Musela to mít rozjeté asi dlouho, jak dlouho se už nedozvím. Měla typické příznaky rozvinuté nemoci. Výsledky krve měla sice lepší, ale to byla jen krev. Ve hře jsou tam i ty lymfomy atd...
Dr.mne varoval, že je to nevypočitatelná nemoc, že může žít ještě pár měsíců až let, a nebo může dojít i k náhlému zlomu, kdy jedna kapka a už něco selže, tělo už to dál nezvládne.

fikovnice napsal(a):
Ano ano, u vás je to zbytečné. Vy máte teď "jen" pozitivní kočku.
Jestli mohu poradit - jistě jste četla celé toto vlákno (?) - u mého kocoura aktivaci viru asi spustil stres - že byl sám doma od pátku večera do neděle odpol. Tak zkuste se hlavně vyhýbyt stresovým situacím, ta může tu mrchu leukemickou rozjet... Jak vlastně čičinka tedy nese ztrátu parťačky?
Víte, "Acamar", já jsem nad tím ještě přemýšlela a napíšu něco celkem diskrétního a možná to ani není ten pravý příměr. Kdyby šel vrátit čas, co bych dala za to, aby můj tatínek umřle hned a ne po roce trápení se s tou kur.ou rakovinou. A ten vulgarismus je mi fuk, protože co ta udělala z chlapa, který byl jak hora, je nepopsatelné. A kdyby šel vrátit čas a tatínek by i tak měl ještě ten poslední rok života, tak bych se totálně vykašlala na všechna ta vyšetření, ošetření, léčbu tu a léčbu onu...a užila bych si s ním ten poslední rok jak jen by to šlo.
Teď jste celá bolavá a je to naprosto pochopitelné, ale možná časem budete vděčná za to, že ten odchod kočičky byl rychlý a v podstatě bez trápení.
Moc na Vás myslím!

Stres - budu se snažit, ale jsou věci, které neovlivním. Teď nám např. začnou (již poněkolikáté během těch let, co tam bydlíme) zateplovat barák, tam nic nenadělám, jen budu doufat, že se z toho nezvencne. Kazi nesnáší zvuk vrtačky, je z toho vystrašená.
Čičinka to nese myslím v pohodě, velké kámošky nebyly, a Laura se jí spíš vyhýbala, protože mladá byla samozřejmě akční, pořád na ni dorážela...No a je také možné, že je to dominantní kočka, přijde mi i žárlivá, tak možná jí tento stav věci spíš vyhovuje.

Já už jsem vděčná za Laurinku od začátku, že to bylo rychlé, že v podstatě ani nestihla "zahájit léčbu". Asi by k ničemu nebyla, nebo by šlo beztak jen o dny, které by stejně v hrůze z cest na veterinu strávila před námi zalezlá za pračkou nebo gaučem...Takhle jsme se užili aspoň trochu v době, kdy jí bylo relativně líp.
Já jen doufám, že se netrápila už nějakou dobu. Ale tak, když ještě pár dní před koncem vystřelit z lehu a běžet si pro šunku, když ještě den před smrtí si vychutnávala vyčesávání, nastavovala bříško k drbání, večer mne na hodinu zalehla, vrněla a přidržovala si mne packou...Tak snad neměla bolesti.

Jen prostě - neměla jsem se čas na tu smrt připravit, nebyl čas ještě si jí dostatečně užít a umazlit do zásoby...snad chápete, jak to myslím. Bolí to, ale jsem smířená, že tak to bylo líp.

fikovnice napsal(a):
Bohužel ne!
Mám aktuální zlé zprávy, nevím, jestli to ustojím... Ta svině leukemická je na 99% zpět! Mladej víc a víc polehával, teď před chvílí chtěl vyskočit na kočičí strom jako v minulých dnech, ale pak to vzdal. Co se týká jídla, nimrá se v něm, a mně připadá, že už mu zas začínají trčet kosti. ALE TO NEJHORŠÍ: asi před 20min šel na záchod s hrudkujícím stelivem, vlezl do něj a než udělal potřebu, tak drahnou chvíli pojídal zrnka bentonitu či co to je. Tedy jasná známka anémie a úplně mi to už zas zapadá do skládačky posledních dní. Můry jej ještě zajímají, ale rozhodně ne tak, jak dřív. A další důkaz: má jiné oči! Neumím to popsat - prostě nemocné a smutné. Zítra se pokusím sehnat erytropoetin, je to i moje vina, že jsem nehlídala zásoby a věřila, že vše bude OK. Jenže jsem onemocněla já, sotva jsem se doplazila na vyšetření do špitálu, takže erytropoetin byl v tu chvíli druhořadou záležitostí.
Je mi smutno, je mi špatně, zle - jak kdybych to prožívala s ním!

Tak to je asi zlé...že ty červené krvinky nefungují. A ten erytropoetin může brát dlouhodobě, nebo to má nějaké blbé vedlejší účinky? To by pak jste asi musela řešit transfúzi...
Ach jo, ještě když Vy sama máte takové zdrav.problémy...
Myslím na Vás, drže se! A já doufala, že kocourek je na dobré cestě, že to bylo jen nějakou přidruženou infekcí

TerezV napsal(a):
Milá Fíkovnice, držím vám palce a myslím na vás. Tento aktuální vývoj mě moc mrzí. I když na fauně skoro nediskutuji, tak sem chodim často (dříve nick T.K ). Příběhy vašich kocourů znám, jako by snad patřili někomu z mých blízkých. Na vašeho mladého si často vzpomenu a přeji mu, aby bojoval ze všech sil. A ať to dopadne jakkoliv, tak před vámi smekám, protože tolik lásky, péče a úsilí, co jemu a jeho léčbě věnujete, to se jen tak nevidí.

Moc a moc Vám děkuji, Vaše slova hladí po duši, kterou mám už zase bolavou.
DĚKUJI!

Acamar napsal(a):
Já byla v případě "Acamar" optimistka, píšu to teď narovinu - opravdu jsem si myslela, že čičina má mnohem mírnější příznaky než měl můj mladej, tak že to snad dobře dopadne. A ono ne! Z toho dedukuji, že tato nemoc má "mnoho tváří" a asi se nedá nějak srovnávat s lidskou leukémií (a těch je také x).

K lidské leukemii se to asi opravdu přirovnat nedá. Nám třeba vet řekl, že neví, proč to má takový název, že jde o něco spíš opačného - o leukopenii, a že to má větší podobnost s AIDS než s leukemií.

Já jsem si právě nemyslela, že ta naše je na tom líp. Musela to mít rozjeté asi dlouho, jak dlouho se už nedozvím. Měla typické příznaky rozvinuté nemoci. Výsledky krve měla sice lepší, ale to byla jen krev. Ve hře jsou tam i ty lymfomy atd...
Dr.mne varoval, že je to nevypočitatelná nemoc, že může žít ještě pár měsíců až let, a nebo může dojít i k náhlému zlomu, kdy jedna kapka a už něco selže, tělo už to dál nezvládne.

Ano ano, způsobují to tzv. retroviry, tj. původce AIDS u lidí. Leukémie - snad proto, že ve dřeni a v krvi se vyskytují tzv. blasty - nádorové buňky - proto je to onkologické onemocnění. Ale zvíře zahubí spíše selhání imunity a tady je zas podobnost s lidským AIDS.

Acamar napsal(a):

Tak to je asi zlé...že ty červené krvinky nefungují. A ten erytropoetin může brát dlouhodobě, nebo to má nějaké blbé vedlejší účinky? To by pak jste asi musela řešit transfúzi...
Ach jo, ještě když Vy sama máte takové zdrav.problémy...
Myslím na Vás, drže se! A já doufala, že kocourek je na dobré cestě, že to bylo jen nějakou přidruženou infekcí

Moc Vám děkuji, také jsem doufala a byla optimistka.
Napíšu něco, za co snad nebudu peskována. To s anémií a pojídáním steliva mi řekla "Bodlinka" (telefonovala jsem jí o radu tehdy, když to bylo tak zlé). Takže absolutně věřím, že tomu tak je. Teď jsem volala na vet - onkologii, kam mladý chodil. Hned věděli o jakého pacienta jde a ptali se jak na tom je. Tak jsem řekla, že je téměř jistě v relapsu=návratu do leukemické fáze. Dr. mi sice řekla, že bez vyšetření krve je to domněnka, ale já své zvíře zkrátka znám a poznám, co mu je - tj., že je to stejné nebo podobné tomu, co bylo... Prý mají strašně moc pacošů, tak mám přijet až tak na 19.h, že mi prodají erytropoetin, ale ani nebudou mít moc času to rozebírat. Ale já teď ani mladého na veterinu moc tahat nechci. Také mu to nedělalo dobře (komu také jo, že), já z toho byla také vždy vystreslá. Možná jsem to fakt zavinila já - protože opravdu teď byla delší prodleva v podávání epo, ale já se fakt musela trochu starat i o sebe...
NÚ erytropoetinu - sice nějaké popisovány jsou, ale když uvážíte, že jej berou i sportovci k dopingu, tak je to látka celkem bezpečná a můj kocour ji snášel dobře. Trošku bych to přirovnala k tomu, jako bych s ním vyjela někam do velehor, aby mu vzrostl počet červených krvinek. To, co jej nejvíce trápí, je právě ta suprimovaná tzv. červená krevní řada - způsobuje to tu únavu, spavost, apatii, bohužel i dušnost. Tu naštěstí nemá... Tedy teď...

Acamar napsal(a):
Já byla v případě "Acamar" optimistka, píšu to teď narovinu - opravdu jsem si myslela, že čičina má mnohem mírnější příznaky než měl můj mladej, tak že to snad dobře dopadne. A ono ne! Z toho dedukuji, že tato nemoc má "mnoho tváří" a asi se nedá nějak srovnávat s lidskou leukémií (a těch je také x).

K lidské leukemii se to asi opravdu přirovnat nedá. Nám třeba vet řekl, že neví, proč to má takový název, že jde o něco spíš opačného - o leukopenii, a že to má větší podobnost s AIDS než s leukemií.

Já jsem si právě nemyslela, že ta naše je na tom líp. Musela to mít rozjeté asi dlouho, jak dlouho se už nedozvím. Měla typické příznaky rozvinuté nemoci. Výsledky krve měla sice lepší, ale to byla jen krev. Ve hře jsou tam i ty lymfomy atd...
Dr.mne varoval, že je to nevypočitatelná nemoc, že může žít ještě pár měsíců až let, a nebo může dojít i k náhlému zlomu, kdy jedna kapka a už něco selže, tělo už to dál nezvládne.

Ještě snad - typická je tzv. panleukopenie - a v krvi vlastně chybí všechny elementy, co tam mají být - z těch základních to jsou červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.

fikovnice napsal(a):
Moc Vám děkuji, také jsem doufala a byla optimistka.
Napíšu něco, za co snad nebudu peskována. To s anémií a pojídáním steliva mi řekla "Bodlinka" (telefonovala jsem jí o radu tehdy, když to bylo tak zlé). Takže absolutně věřím, že tomu tak je. Teď jsem volala na vet - onkologii, kam mladý chodil. Hned věděli o jakého pacienta jde a ptali se jak na tom je. Tak jsem řekla, že je téměř jistě v relapsu=návratu do leukemické fáze. Dr. mi sice řekla, že bez vyšetření krve je to domněnka, ale já své zvíře zkrátka znám a poznám, co mu je - tj., že je to stejné nebo podobné tomu, co bylo... Prý mají strašně moc pacošů, tak mám přijet až tak na 19.h, že mi prodají erytropoetin, ale ani nebudou mít moc času to rozebírat. Ale já teď ani mladého na veterinu moc tahat nechci. Také mu to nedělalo dobře (komu také jo, že), já z toho byla také vždy vystreslá. Možná jsem to fakt zavinila já - protože opravdu teď byla delší prodleva v podávání epo, ale já se fakt musela trochu starat i o sebe...
NÚ erytropoetinu - sice nějaké popisovány jsou, ale když uvážíte, že jej berou i sportovci k dopingu, tak je to látka celkem bezpečná a můj kocour ji snášel dobře. Trošku bych to přirovnala k tomu, jako bych s ním vyjela někam do velehor, aby mu vzrostl počet červených krvinek. To, co jej nejvíce trápí, je právě ta suprimovaná tzv. červená krevní řada - způsobuje to tu únavu, spavost, apatii, bohužel i dušnost. Tu naštěstí nemá... Tedy teď...

Tak hlavně ať ten lék znovu pomůže
Jestli to tedy chápu správně, tak ho E. může podržet, i dlouhodobě, ale vyřešit podstatu problému sám o sobě nevyřeší?
A že jste se starala teď o sebe je přece důležité. Kdo by se jinak pak zvládl postarat o kocourka?

fikovnice napsal(a):
Ještě snad - typická je tzv. panleukopenie - a v krvi vlastně chybí všechny elementy, co tam mají být - z těch základních to jsou červené krvinky, bílé krvinky a krevní destičky.

No vidíte, my měli "jen" pokles bílých krvinek, zbytek v normě, a platné nám to nebylo. A pak jak něco předvídat...

Acamar napsal(a):
Tak hlavně ať ten lék znovu pomůže
Jestli to tedy chápu správně, tak ho E. může podržet, i dlouhodobě, ale vyřešit podstatu problému sám o sobě nevyřeší?
A že jste se starala teď o sebe je přece důležité. Kdo by se jinak pak zvládl postarat o kocourka?

Ano, máte pravdu. Jen - neměla tam asi být ta pauza v podávání léku, to si budu vyčítat. Jenže i ti veti byli na dovolené - byla to souhra nešťastných náhod...
A ano - erytropoetin je právě jen na červené krvinky, pokud by zabral, tak hlavně kocourovi by se mělo udělat subjektivně lépe. Už se chystám vyjet pro něj - je to na druhém konci města...

Acamar napsal(a):
No vidíte, my měli "jen" pokles bílých krvinek, zbytek v normě, a platné nám to nebylo. A pak jak něco předvídat...

To máte pravdu...
Ale Vaše čičina už byla starší, že? Možná, že mladý tu první krizi překonal proto, že jej zastihla ve věku necelých dvou let.

fikovnice napsal(a):
To máte pravdu...
Ale Vaše čičina už byla starší, že? Možná, že mladý tu první krizi překonal proto, že jej zastihla ve věku necelých dvou let.

Ano, určitě byla starší než Váš kocourek. Nevíme přesně jak, v útulku tvrdili, že má 2,5 roku, na veterině, že tak 4-5 let. Na smrt však byla mlaďučká
No, hlavně vůbec nevíme, kdy a v jakém stavu přišla do útulku, jak dlouho tam byla, jak dlouho už měla nemoc rozjetou...
My jsme jí sice ulevili od blech, svrabu, tasemnice, mrouskání a zkažených zubů, tak se u nás na čas zvetila, ale...
Váš mladý byl určitě v útulku kratší dobu a pak se dlouho měl dobře u vás.

Ach jo, milí kočkaři-kamarádi. Tak jsem zakoupila za opravdu nemalé peníze erytropoetin. Mladému jsem hned píchla první injekci, jenže nadvakrát. Ono být na ÚPLNĚ VŠE sama, je fakt těžké, takže se mi napoprvé vyškubl...
No a teď tu brečím a říkám mu, že vše to dělám jen proto, že ho mám moc ráda. Protože samozřejmě utekl - když mu ubližuji, tak není divu. Žádné dryjáky ale nepřipustím. Ale samozřejmě i píchnutí injekce je pro kočku nepříjemné a já si jej nechci postavit proti sobě - aby se mě bál. Teď jsem si jej snad usmířila granulemi, které jsem dostala na veterině jako vzorek a oba kocouři po nich nevídaně vyjeli.
Je to značka Vet Life Farmina - snad to píšu správně (?).
Znáte někdo prosím tuto značku?
Jinak mladý se tedy najedl těchto granulek (snědl jich fakt hodně) a už zase spí ... Ale předtím se tak 20min umýval, takže nějaká aktivita u něj je, není to (ještě) odevzdanost. Ale je to moc moc smutné!

Bojím se to číst...

fikovnice napsal(a):
Ach jo, milí kočkaři-kamarádi. Tak jsem zakoupila za opravdu nemalé peníze erytropoetin. Mladému jsem hned píchla první injekci, jenže nadvakrát. Ono být na ÚPLNĚ VŠE sama, je fakt těžké, takže se mi napoprvé vyškubl...
No a teď tu brečím a říkám mu, že vše to dělám jen proto, že ho mám moc ráda. Protože samozřejmě utekl - když mu ubližuji, tak není divu. Žádné dryjáky ale nepřipustím. Ale samozřejmě i píchnutí injekce je pro kočku nepříjemné a já si jej nechci postavit proti sobě - aby se mě bál. Teď jsem si jej snad usmířila granulemi, které jsem dostala na veterině jako vzorek a oba kocouři po nich nevídaně vyjeli.
Je to značka Vet Life Farmina - snad to píšu správně (?).
Znáte někdo prosím tuto značku?
Jinak mladý se tedy najedl těchto granulek (snědl jich fakt hodně) a už zase spí ... Ale předtím se tak 20min umýval, takže nějaká aktivita u něj je, není to (ještě) odevzdanost. Ale je to moc moc smutné!

Farmina Pet Foods je výrobce granulí N&D, ty jsou myslím dost kvalitní. A to je nějaká jiná řada, než se prodává v obchodech? (Ty N&D grain free a low grain). Jestli ano, tak ty jsem sice neviděla, ale horší snad nebudou...U nás jedou nejvíce ze všech.

Kočičák má ten luxus, že mu injekce pícháte doma, nikam se nemusí trmácet a stresovat. Myslím, že se trápíte více Vy, než on Ať lék brzy zabere.

Acamar napsal(a):
Stres - budu se snažit, ale jsou věci, které neovlivním. Teď nám např. začnou (již poněkolikáté během těch let, co tam bydlíme) zateplovat barák, tam nic nenadělám, jen budu doufat, že se z toho nezvencne. Kazi nesnáší zvuk vrtačky, je z toho vystrašená.
Čičinka to nese myslím v pohodě, velké kámošky nebyly, a Laura se jí spíš vyhýbala, protože mladá byla samozřejmě akční, pořád na ni dorážela...No a je také možné, že je to dominantní kočka, přijde mi i žárlivá, tak možná jí tento stav věci spíš vyhovuje.

Já už jsem vděčná za Laurinku od začátku, že to bylo rychlé, že v podstatě ani nestihla "zahájit léčbu". Asi by k ničemu nebyla, nebo by šlo beztak jen o dny, které by stejně v hrůze z cest na veterinu strávila před námi zalezlá za pračkou nebo gaučem...Takhle jsme se užili aspoň trochu v době, kdy jí bylo relativně líp.
Já jen doufám, že se netrápila už nějakou dobu. Ale tak, když ještě pár dní před koncem vystřelit z lehu a běžet si pro šunku, když ještě den před smrtí si vychutnávala vyčesávání, nastavovala bříško k drbání, večer mne na hodinu zalehla, vrněla a přidržovala si mne packou...Tak snad neměla bolesti.

Jen prostě - neměla jsem se čas na tu smrt připravit, nebyl čas ještě si jí dostatečně užít a umazlit do zásoby...snad chápete, jak to myslím. Bolí to, ale jsem smířená, že tak to bylo líp.

Na smrt se bohužel nikdo nedokáže připravit, a mazlení do zásoby asi taky ne, pořád by ho nebylo dost.

Určitě ji nic nebolelo, to by byla někde zalezlá a chtěla mít klid, ale ona chtěla být a byla s Vámi a užívala si mazlení, možná se s Vámi loučila, jen jste to nevěděla. Udělala jste z ní šťastnou kočičku.

Netrapte se zbytečně úvahami proč, na to není odpověď, vzpomínejte na krásné společné chvíle s Laurinkou, ty budete mít na vždy.

Machyska napsal(a):
Na smrt se bohužel nikdo nedokáže připravit, a mazlení do zásoby asi taky ne, pořád by ho nebylo dost.

Určitě ji nic nebolelo, to by byla někde zalezlá a chtěla mít klid, ale ona chtěla být a byla s Vámi a užívala si mazlení, možná se s Vámi loučila, jen jste to nevěděla. Udělala jste z ní šťastnou kočičku.

Netrapte se zbytečně úvahami proč, na to není odpověď, vzpomínejte na krásné společné chvíle s Laurinkou, ty budete mít na vždy.

No, na smrt první kočičky jsem tak nějak připravená byla - paradoxně, i když byla zdravá. Bolelo to, chyběla mi samozřejmě, ale bylo to přirozené, přišel její čas a já to už nějakou dobu před tím cítila, že to brzy přijde. Netrápila se ničím, ale i tak jsem to poznala, a v podstatě ji "pustila", ať jde, kdy bude chtít, náš společný čas byl už naplněný, nebo jak to říct. Přišla se se mnou rozloučit ve snu asi 14 dní po smrti.

Taky doufám, že by se to, kdyby měla bolesti, projevilo jak píšete. Snad jen prostě byla příliš slabá, ale netrpěla.
Jestli se loučila, škoda, že jsem to nevěděla. Ale to bych ji asi nedokázala pustit.
A jestli jsem z ní udělala šťastnou kočičku, tak to je nejvíc, co jsem jí, i když nakrátko, mohla dát.
Děkuji za útěšný komentář, rozcitlivuje, ale pomáhá

fikovnice napsal(a):
Ach jo, milí kočkaři-kamarádi. Tak jsem zakoupila za opravdu nemalé peníze erytropoetin. Mladému jsem hned píchla první injekci, jenže nadvakrát. Ono být na ÚPLNĚ VŠE sama, je fakt těžké, takže se mi napoprvé vyškubl...
No a teď tu brečím a říkám mu, že vše to dělám jen proto, že ho mám moc ráda. Protože samozřejmě utekl - když mu ubližuji, tak není divu. Žádné dryjáky ale nepřipustím. Ale samozřejmě i píchnutí injekce je pro kočku nepříjemné a já si jej nechci postavit proti sobě - aby se mě bál. Teď jsem si jej snad usmířila granulemi, které jsem dostala na veterině jako vzorek a oba kocouři po nich nevídaně vyjeli.
Je to značka Vet Life Farmina - snad to píšu správně (?).
Znáte někdo prosím tuto značku?
Jinak mladý se tedy najedl těchto granulek (snědl jich fakt hodně) a už zase spí ... Ale předtím se tak 20min umýval, takže nějaká aktivita u něj je, není to (ještě) odevzdanost. Ale je to moc moc smutné!

Asi bych se netrápila tím, jestli jsou granule hodně, nebo méně kvalitní. Důležité je, že kocourkovi chutnají. Pokud papká, tak bojuje, je to silný kluk a spánkem nabírá sílu.

Já si píchám injekce také sama, tedy kočkám. Nevím, jestli to dělají všude stejně, ale nás doktor naučil chytit za kůži na krku, palec směrem od k ocásku, tím kočičku znehybnit a do té kůže za krkem (kožní řasy) píchnout injekci, směrem k hlavě. Určitě se mnou budete souhlasit, že ta kůže je strašně hrubá a musí být ostrá jehla, nebo tu kůži nepropíchnete. Taky mi trvalo, než jsem píchla injekci napoprvé a kočka se nevysmekla. Příště to půjde lépe.

Nezapomínejte na sebe, pokud nebudete v pohodě Vy, tak nebudou v pohodě ani kocourci. Nedávejte si vinu za to, že jste něco neudělala, nebo naopak udělala, děláte vše co je ve Vašich silách, víc nedokáže nikdo. Moc na Vás myslím.

Acamar napsal(a):
Farmina Pet Foods je výrobce granulí N&D, ty jsou myslím dost kvalitní. A to je nějaká jiná řada, než se prodává v obchodech? (Ty N&D grain free a low grain). Jestli ano, tak ty jsem sice neviděla, ale horší snad nebudou...U nás jedou nejvíce ze všech.

Kočičák má ten luxus, že mu injekce pícháte doma, nikam se nemusí trmácet a stresovat. Myslím, že se trápíte více Vy, než on Ať lék brzy zabere.

Ano, já se trápím hodně...

Machyska napsal(a):
Asi bych se netrápila tím, jestli jsou granule hodně, nebo méně kvalitní. Důležité je, že kocourkovi chutnají. Pokud papká, tak bojuje, je to silný kluk a spánkem nabírá sílu.

Já si píchám injekce také sama, tedy kočkám. Nevím, jestli to dělají všude stejně, ale nás doktor naučil chytit za kůži na krku, palec směrem od k ocásku, tím kočičku znehybnit a do té kůže za krkem (kožní řasy) píchnout injekci, směrem k hlavě. Určitě se mnou budete souhlasit, že ta kůže je strašně hrubá a musí být ostrá jehla, nebo tu kůži nepropíchnete. Taky mi trvalo, než jsem píchla injekci napoprvé a kočka se nevysmekla. Příště to půjde lépe.

Nezapomínejte na sebe, pokud nebudete v pohodě Vy, tak nebudou v pohodě ani kocourci. Nedávejte si vinu za to, že jste něco neudělala, nebo naopak udělala, děláte vše co je ve Vašich silách, víc nedokáže nikdo. Moc na Vás myslím.

Já vím, já vím - ten poslední odtavec...
Jinak injekce s.c. (podkožní) lze v podstatě píchnout kdekoli na těle zvířete. Jenže - pokud má sílu, tak se vyškubne, navíc látka je asi pálivá, takže druhé vyškubnutí bylo při aplikaci látky...

fikovnice napsal(a):
Ach jo, milí kočkaři-kamarádi. Tak jsem zakoupila za opravdu nemalé peníze erytropoetin. Mladému jsem hned píchla první injekci, jenže nadvakrát. Ono být na ÚPLNĚ VŠE sama, je fakt těžké, takže se mi napoprvé vyškubl...
No a teď tu brečím a říkám mu, že vše to dělám jen proto, že ho mám moc ráda. Protože samozřejmě utekl - když mu ubližuji, tak není divu. Žádné dryjáky ale nepřipustím. Ale samozřejmě i píchnutí injekce je pro kočku nepříjemné a já si jej nechci postavit proti sobě - aby se mě bál. Teď jsem si jej snad usmířila granulemi, které jsem dostala na veterině jako vzorek a oba kocouři po nich nevídaně vyjeli.
Je to značka Vet Life Farmina - snad to píšu správně (?).
Znáte někdo prosím tuto značku?
Jinak mladý se tedy najedl těchto granulek (snědl jich fakt hodně) a už zase spí ... Ale předtím se tak 20min umýval, takže nějaká aktivita u něj je, není to (ještě) odevzdanost. Ale je to moc moc smutné!

Vet life je veterinární krmivo, na FB skupině Granuláři se o něm nedávno někdo zmínil, že v rámci vet diet je slušné.
Ale pořád je to dieta na speciální výživu, že.
osobní zkušenost nemám.

Jinak souhlas s názorem, že pokud je kocourek velmi nemocný, dávala bych relativně cokoliv /rozumně/, co je ochoten baštit..

rapotacka11 napsal(a):
Bojím se to číst...

Nebojte...jste příliš citlivá duše...jako já...a jako asi my všichni zde. Napíšu tedy něco pozitivnějšího.
Kocourek se od včerejší aplikace injekce mírně zlepšil. Má chuť k jídlu, včera pil (zdálo se mi že až moc), kadí, čurá, chvíli si hrál a dokonce v noci chytil asi dvě můry.
Nejsem již optimistka jak jsem byla předtím, myslím, že nemoc se vrátila, ale co bych dala za to, kdyby to bylo aspoň takto jak to je. Teď se kocourek netrápí (pevně věřím) - leží stále u mě v posteli, mazlí se, přede,...
Jen se včera večer udála věc, která mě až ranila - velký zaútočil na maličkého - jako by mu vracel všechny ty jeho ústrky. Ihned jsem to zarazila a malého odnesla pryč z jeho dosahu. Za chvilku už zas byli kámoši, bylo to divné. Mám teorii, že v kuchyni (tam se to stalo) je to takové výsostné a posvátné místo velkého. Mamka jej naučila vyskočit na stůl , takže to dělá doteď, lehne si a šíleně se mazlí a přede. No a malý tam přišel - jenže to asi velký vzal jako, že teď je můj on, a malý se tam nemá plést. No, dostal vyhubováno, protože malý je teď samozřejmě oslabený...

joanne.s napsal(a):
Vet life je veterinární krmivo, na FB skupině Granuláři se o něm nedávno někdo zmínil, že v rámci vet diet je slušné.
Ale pořád je to dieta na speciální výživu, že.
osobní zkušenost nemám.

Jinak souhlas s názorem, že pokud je kocourek velmi nemocný, dávala bych relativně cokoliv /rozumně/, co je ochoten baštit..

"Joanne", a nemáte prosím tip, kde je nejlevněji koupit - oba kocouři mi tyto granule žerou s velkou chutí. Že bych KONEČNĚ našla vhodné granule...?

fikovnice napsal(a):
Nebojte...jste příliš citlivá duše...jako já...a jako asi my všichni zde. Napíšu tedy něco pozitivnějšího.
Kocourek se od včerejší aplikace injekce mírně zlepšil. Má chuť k jídlu, včera pil (zdálo se mi že až moc), kadí, čurá, chvíli si hrál a dokonce v noci chytil asi dvě můry.
Nejsem již optimistka jak jsem byla předtím, myslím, že nemoc se vrátila, ale co bych dala za to, kdyby to bylo aspoň takto jak to je. Teď se kocourek netrápí (pevně věřím) - leží stále u mě v posteli, mazlí se, přede,...
Jen se včera večer udála věc, která mě až ranila - velký zaútočil na maličkého - jako by mu vracel všechny ty jeho ústrky. Ihned jsem to zarazila a malého odnesla pryč z jeho dosahu. Za chvilku už zas byli kámoši, bylo to divné. Mám teorii, že v kuchyni (tam se to stalo) je to takové výsostné a posvátné místo velkého. Mamka jej naučila vyskočit na stůl , takže to dělá doteď, lehne si a šíleně se mazlí a přede. No a malý tam přišel - jenže to asi velký vzal jako, že teď je můj on, a malý se tam nemá plést. No, dostal vyhubováno, protože malý je teď samozřejmě oslabený...

Možná velký trochu žárlí, cítí, že je teď mladý víc rozmazlován.

Které to jsou, je jich několik druhů?

http://www.zbozi.cz/hledani/?q=Vet%20Life%20Farmina%20cat#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=link&utm_term=Vet%20Life%20Farmina%20cat&utm_content=lista.

"velký zaútočil na maličkého - jako by mu vracel všechny ty jeho ústrky. Ihned jsem to zarazila a malého odnesla pryč z jeho dosahu. Za chvilku už zas byli kámoši, bylo to divné. Mám teorii, že v kuchyni (tam se to stalo) je to takové výsostné a posvátné místo velkého. Mamka jej naučila vyskočit na stůl
, takže to dělá doteď, lehne si a šíleně se mazlí a přede. No a malý tam přišel - jenže to asi velký vzal jako, že teď je můj on, a malý se tam nemá plést. No, dostal vyhubováno, protože malý je teď samozřejmě oslabený..."


fikovnice: Moje teorie je odlišná od té vaší. Tohle totiž není nic neobvyklého např. ve smečce psů. Když je jeden z nich hodně nemocný, ostatní se ho -í jako nejslabšího kusu- snaží zbavit, bohužel. Už jsem četla, že museli kvůli tomu pejska opravdu oddělovat, jinak ho ostatní pesani pořád navážno napadali.

joanne.s napsal(a):
"velký zaútočil na maličkého - jako by mu vracel všechny ty jeho ústrky. Ihned jsem to zarazila a malého odnesla pryč z jeho dosahu. Za chvilku už zas byli kámoši, bylo to divné. Mám teorii, že v kuchyni (tam se to stalo) je to takové výsostné a posvátné místo velkého. Mamka jej naučila vyskočit na stůl
, takže to dělá doteď, lehne si a šíleně se mazlí a přede. No a malý tam přišel - jenže to asi velký vzal jako, že teď je můj on, a malý se tam nemá plést. No, dostal vyhubováno, protože malý je teď samozřejmě oslabený..."


fikovnice: Moje teorie je odlišná od té vaší. Tohle totiž není nic neobvyklého např. ve smečce psů. Když je jeden z nich hodně nemocný, ostatní se ho -í jako nejslabšího kusu- snaží zbavit, bohužel. Už jsem četla, že museli kvůli tomu pejska opravdu oddělovat, jinak ho ostatní pesani pořád navážno napadali.

Že zvířata útočí na "slabší" - nemocné jedince jsem taky četla. Taky jsem přemýšlela, jestli proto mladá na naši starší nemocnou více vyjížděla.
Ale zas třeba ke konci si jí moc nevšímala, a až poté, co jsme začali kolem té nemocné mnohem více tancovat, pořád jí strkali něco pod čumáček atd., tak zase začala víc vyjíždět. Takže já myslím, že ta žárlivost tam hrála větší roli.
Navíc - jak psala Machyska, což mne dříve nenapadlo - ty útulkové kočičky zažívají to, že se musí pořád dělit o přízeň svých lidí, tak můžou být na to více citlivé, aby o tu pozornost nepřišly.

Acamar napsal(a):
Ano, určitě byla starší než Váš kocourek. Nevíme přesně jak, v útulku tvrdili, že má 2,5 roku, na veterině, že tak 4-5 let. Na smrt však byla mlaďučká
No, hlavně vůbec nevíme, kdy a v jakém stavu přišla do útulku, jak dlouho tam byla, jak dlouho už měla nemoc rozjetou...
My jsme jí sice ulevili od blech, svrabu, tasemnice, mrouskání a zkažených zubů, tak se u nás na čas zvetila, ale...
Váš mladý byl určitě v útulku kratší dobu a pak se dlouho měl dobře u vás.

Já jsem zkontaktovala aktuálně majitelku toho útulku, odkud mám mladého, abych viděla jak dlouho u nich byl a měla také trochu přesnější odhad jeho věku a dovolím si sem zkopírovat kousek její odpovědi:


"Dobrý den,

to víte, že si vás pamatuji.

K Hopíkovi vám řeknu tolik, vyhledala jsem si záznam, takže přijatý do útulku byl se svým černobílým bráškou 16.9.2014

Zapsala jsem si tehdy, že měli odhadem 6 týdnů. Cigáni je hodili k popelnici tady v Hodoníně, paní co roznášela letáky je viděla a hned je vzala ke mně. Víc nevím, ale věk se odhaduje líp u koťat, než u velkých koček, takže si datum narození můžete odečíst šest týdnů od přijetí a máte to cca pčesně.


Jinak je mně líto, že je nemocný, protože je mladý, ale já myslím, že si tady ještě pobude, nebojte.

Tak kocourka pohlaďte za mně a držím palce, ať jste všichni zdraví."


"Držím palce, ať se dožije co nejvíc, někdy se nemoc stabilizuje a pak si tady pár roků ještě pobude.
Pohlaďte Hopíka za mně."

Nakonec jsem sem zkopírovala části dvou mailů. Věřím, že i kdyby se to paní dozvěděla, tak jsem neudělala nic zlého, není tam nic diskrétního. Kéž by jen měla pravdu - stran té stabilizace stavu...

joanne.s napsal(a):
Vet life je veterinární krmivo, na FB skupině Granuláři se o něm nedávno někdo zmínil, že v rámci vet diet je slušné.
Ale pořád je to dieta na speciální výživu, že.
osobní zkušenost nemám.

Jinak souhlas s názorem, že pokud je kocourek velmi nemocný, dávala bych relativně cokoliv /rozumně/, co je ochoten baštit..

Ano ano, už jsem přistoupila i na RC. Dostala jsem na veterině vzorky a mladej je opět s chutí žere. Teď opravdu není doba řešit, jestli jí zdravě nebo nezdravě.

Fikovnice: koukněte zde: http://krmivo-a-vitaminy-pro-kocky.heureka.cz/vet-life-natural-cat-neutered-male-2-kg/

Vet life Natural cat Neutered Male
složení:
Dehydratované kuřecí maso, rýže, kukuřičný gluten, oves, vláknina z hrachu, hydrolyzované živočišné bílkoviny, živočišný tuk, lněné semeno, sušené cukrovarské řízky, dehydratované ryby, dehydratovaná celá vejce, rybí tuk, rostlinný olej, sušené pivovarské kvasnice, mannan-oligosacharidy, fruktooligosacharidy, psyllium, chlorid draselný, chlorid sodný, dihydrát síranu vápenatého, sójový extrakt (zdroj izoflavonů 500mg/kg), chondroitin sulfát, exktrakt z měsíčku lékařského (zdroj luteinu).

Machyska napsal(a):
Které to jsou, je jich několik druhů?

http://www.zbozi.cz/hledani/?q=Vet%20Life%20Farmina%20cat#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=link&utm_term=Vet%20Life%20Farmina%20cat&utm_content=lista.

Jé, Vy jste je našla, děkuji. Já jsem v tomto analfabet a i trochu líná - to přiznávám...
Byly to (už je sežrali ) Farmina Vet Life Cat Neutered (fe)male (?). V tom Vašem odkazu jsou uvedeny jako "male", ale já měla tuším female. Ale zkrátka poddruh pro kastráty.
Prosím, neporadíte ještě - dají se koupit na dobírku z Vámi uvedeného odkazu Mall.cz? Já totiž neumím internetové bankovnictví, prostě musím platit penězma fyzicky - buď na dobírku nebo v kamenném obchodě (a mám to i mnohem raději, resp. prostě desetiletí mi vyhovují platby takto "z ruky do ruky", tak se ani internetově to nechci učit, abych to napsala pravdivě).

joanne.s napsal(a):
Fikovnice: koukněte zde: http://krmivo-a-vitaminy-pro-kocky.heureka.cz/vet-life-natural-cat-neutered-male-2-kg/

Vet life Natural cat Neutered Male
složení:
Dehydratované kuřecí maso, rýže, kukuřičný gluten, oves, vláknina z hrachu, hydrolyzované živočišné bílkoviny, živočišný tuk, lněné semeno, sušené cukrovarské řízky, dehydratované ryby, dehydratovaná celá vejce, rybí tuk, rostlinný olej, sušené pivovarské kvasnice, mannan-oligosacharidy, fruktooligosacharidy, psyllium, chlorid draselný, chlorid sodný, dihydrát síranu vápenatého, sójový extrakt (zdroj izoflavonů 500mg/kg), chondroitin sulfát, exktrakt z měsíčku lékařského (zdroj luteinu).

Jé, my jsme psaly zároveň, moc děkuji!

Radši male - female je varianta pro holky

Mají je i na mall.cz - tam se dá myslím objednané zboží vyzvednout osobně na pobočce ve městě.

joanne.s napsal(a):
"velký zaútočil na maličkého - jako by mu vracel všechny ty jeho ústrky. Ihned jsem to zarazila a malého odnesla pryč z jeho dosahu. Za chvilku už zas byli kámoši, bylo to divné. Mám teorii, že v kuchyni (tam se to stalo) je to takové výsostné a posvátné místo velkého. Mamka jej naučila vyskočit na stůl
, takže to dělá doteď, lehne si a šíleně se mazlí a přede. No a malý tam přišel - jenže to asi velký vzal jako, že teď je můj on, a malý se tam nemá plést. No, dostal vyhubováno, protože malý je teď samozřejmě oslabený..."


fikovnice: Moje teorie je odlišná od té vaší. Tohle totiž není nic neobvyklého např. ve smečce psů. Když je jeden z nich hodně nemocný, ostatní se ho -í jako nejslabšího kusu- snaží zbavit, bohužel. Už jsem četla, že museli kvůli tomu pejska opravdu oddělovat, jinak ho ostatní pesani pořád navážno napadali.

Já vím, onehdá jsme to tu psali (nebo to bylo na "Psech"?). Ne, bylo to tady - psali jsme to "Kočičímu světu" jak má tu starou kočku - ledvinářku - že na ni útočí ty její ostatní kočky. Ale já mám přece jen teorii jinou (je to dáno tím, že jsem s kocoury opravdu hodně času a myslím, že je znám fakt dobře). Když na začátku července či na konci června byl mladý v podstatě na umření, a lehával na opěradle křesla v jiném pokoji, tak já když jsem se odněkud vrátila, tak velký obvykle ležel na zemi v tom pokoji poblíž toho křesla, jako by malého hlídal. No a jednou jsem je našla v tom křesle natlačené úplně na sebe, to byl pro mě až šok.
Já si fakt myslím, že ve hře při tom útoku byla žárlivost (protože velký malému ustupuje hodně často, tak tentokrát mě chtěl prostě jen pro sebe). A pak také ještě jedna varianta. Velký (poté, co jsem na něj křikla, že to ne!), tak se schoval na místo, odkud chodí "útočit" na malého, ale je to jeho/jejich místo, kde si hrají. Také jej začal volat - takovým typickým jako by naříkavým dvojím mňouknutím - to také občas dělá, když vyzývá mladého ke hře. Takže ještě je varianta, že to byla v podstatě neurvalá hra velkého, kterou ale tentokrát hodně přepískl.
Ale trvalo to jen chvilku a od té doby zas úplně normálka - jejich vztah - ne extra kamarádský, ale snášenlivý, mladý už od té doby x-krát se přišel o velkého otřít...

joanne.s napsal(a):
Radši male - female je varianta pro holky

Jasný, to já vím . Však vetka se tomu sama podivovala, tak jsem jí řekla, že si myslím, že je to jen reklamní tah výrobce. Podle mě je fuk, jestli jsou granule male nebo female (a ještě u kastrátů).

Možná v těch klučičích bude nějaká jiná přísada, ohledně ochrany močáku, úpravy Ph moči apod. osobně bych koupila základní, adult - ale ty u této veterinární řady krmiv nikde nevidím /asi od toho to jsou vet krmiva, že/.

joanne.s napsal(a):
Mají je i na mall.cz - tam se dá myslím objednané zboží vyzvednout osobně na pobočce ve městě.

Aha, tak to kouknu, to by asi v Brně nějaká pobočka byla. Varianta č.2 - že je koupím přímo na té veterině...co myslíte? Tam asi budou předražené, že? A představte si, že milostpáni mi téměř vůbec nežerou Mac`s - jak jsem objednala ze ZOOHITU (onehdá jsem sem zkopírovala svoji objednávku). Nežerou mi to mokré krmivo - ani kapsičky, ani konzervičky. Suché jakž takž, ale nejvíc TEĎ frčí ta Farmina Vet Life. Jenže u mých kocourů člověk nikdy neví - koupím granule, oni si párkrát s velikánskou chutí vezmou, pak postupně začne zájem opadat až to přestanou jíst úplně.
Myslím, že to zde psalo více lidí - že to tak mají - nejdříve u nové značky převeliký zájem, který postupně opadne...
V tom odkazu je dvoukilové balení za 369 Kč - to bych asi riskla.

A za kolik je na veterině prodávají?

pokud máte vybíravky, možná by stačilo koupit nejdřív jen 400 g baleníčko. ať víte, jestli to má smysl brát.

A které Macs jste koupila - ty rybí nebo jinou příchuť?

Ohledně ochoty žrát jedny granule po delší dobu - velmi doporučuji otevřené granule řádně skladovat, bez přístupu vzduchu a vlhka - ať zůstanou křupavé i voňavé. Kontejner - barelek je ideální řešení.

joanne.s napsal(a):
Možná v těch klučičích bude nějaká jiná přísada, ohledně ochrany močáku, úpravy Ph moči apod. osobně bych koupila základní, adult - ale ty u této veterinární řady krmiv nikde nevidím /asi od toho to jsou vet krmiva, že/.

Ano, jsou to vet krmiva, možná máte pravdu s tím rozdílem male vs. female. Cenu u vet nevím, ale již jsem úspěšně objednala dvojkilové balení u Mall.cz.

fikovnice napsal(a):
Jé, Vy jste je našla, děkuji. Já jsem v tomto analfabet a i trochu líná - to přiznávám...
Byly to (už je sežrali ) Farmina Vet Life Cat Neutered (fe)male (?). V tom Vašem odkazu jsou uvedeny jako "male", ale já měla tuším female. Ale zkrátka poddruh pro kastráty.
Prosím, neporadíte ještě - dají se koupit na dobírku z Vámi uvedeného odkazu Mall.cz? Já totiž neumím internetové bankovnictví, prostě musím platit penězma fyzicky - buď na dobírku nebo v kamenném obchodě (a mám to i mnohem raději, resp. prostě desetiletí mi vyhovují platby takto "z ruky do ruky", tak se ani internetově to nechci učit, abych to napsala pravdivě).

Viděla jsem, že už je máš objednané, ale pro jistotu připojuji odkaz, ráda porovnávám cenu zboží i dopravy přes Heuréku, je to celkem snadné

http://krmivo-a-vitaminy-pro-kocky.heureka.cz/vet-life-cat-neutered-male-2-kg/#!o=2

nejlevněji vcházejí ty od firmy "vaše-krmivo.cz"

http://www.vase-krmivo.cz/vet-life-cat-neutered-male?varietyid=21649.

fikovnice napsal(a):
Ano, já se trápím hodně...

Fíkovnice, neboj, bude líp. Vždycky to tak je. Nic netrvá věčně, naštěstí ani trápení.

RomčaJelča napsal(a):
Fíkovnice, neboj, bude líp. Vždycky to tak je. Nic netrvá věčně, naštěstí ani trápení.

"Romčo", u mě už 15 let...
Ale - nic není černobílé. Samozřejmě byly i hezké časy. Jen těch tragédií, odchodů mých nejbližších, mých nemocí, atd. je na jednoho člověka nějak přespříliš. Ale nebudu si dál stěžovat. Mám pocit, že vždy může být ještě hůř (i když jsem se už i přistihla při stavu, kdy jsem si říkala, že hůř už být nemůže)...

Machyska napsal(a):
Viděla jsem, že už je máš objednané, ale pro jistotu připojuji odkaz, ráda porovnávám cenu zboží i dopravy přes Heuréku, je to celkem snadné

http://krmivo-a-vitaminy-pro-kocky.heureka.cz/vet-life-cat-neutered-male-2-kg/#!o=2

nejlevněji vcházejí ty od firmy "vaše-krmivo.cz"

http://www.vase-krmivo.cz/vet-life-cat-neutered-male?varietyid=21649.

Děkuji moc za odkazy!

Dobré ráno vám všem!
Slíbila jsem, že sem občas napíšu stav malého. Tak včera se mi zdál horší - jen pořád pospával. Jenže poslední injekci jsem píchala v sobotu a pak až včera večer (takto to bylo i domluveno s vetem). No a v noci jakési rány, tak se jdu zas podívat, co se děje a mladej v předsíni lovil můru a vyskakoval při tom na dveře tak metr nad zem! Tak si říkám, že MOŽNÁ=KÉŽ zabral zas erytropoetin. Takovouto akčnost ale nevydrží dlouho, nicméně i tak, když jej vidím takto rozdováděného, tak mám radost. Pak dostal záchvat hravosti velký, tak jsem si s ním šla hrát s mávátkem, najednou ŽUCH - to mladej seskočil z postele a přichvátal za námi a zapojil se do hry! Blbý je, že je mezi mými kocoury tak velký váhový i velikostní rozdíl. Velký je sice, myslím si, opatrný (až na výjimky), ale mladý si s ním nechce hrát - myslím, že prostě vnímá tu obrovskou převahu velkého. A pak také - oba jsou až nezdravě závislí na mně, čili nejraději by byli kdybych si s nimi hrála já. To samozřejmě občas dělám, ale přiznám se, že mě to moc nebaví, až se za to stydím , ale fakt nejsem tento typ, co by vydržel hodinu nebo i půl hodiny v kuse se tahat o mávátko. No, vždy se přinutím k takovým chvilkovým hrám...
Takže to jen shrnutí včerejška...

Promíjím malému prakticky vše v jeho nemoci, tedy i to, co se stalo před chvílí. Přesto se chci zeptat, jestli někdo nemáte nějakou radu. Slyším zase hrabání steliva, už zdálky jej chválím, přijdu blíž - no a opět si pěkně vyhrabal důlek a pak se vykadil mimo záchod. Není to žádnátragédie - mám pod tím lino. Kocour je drobný, takže ve velikosti WC to není. No a uzavřené WC mi teď odmítají oba, to teď zeje prázdnotou. Když to tak píšu, tak se s tím asi nic dělat nedá, že?

fikovnice napsal(a):
Dobré ráno vám všem!
Slíbila jsem, že sem občas napíšu stav malého. Tak včera se mi zdál horší - jen pořád pospával. Jenže poslední injekci jsem píchala v sobotu a pak až včera večer (takto to bylo i domluveno s vetem). No a v noci jakési rány, tak se jdu zas podívat, co se děje a mladej v předsíni lovil můru a vyskakoval při tom na dveře tak metr nad zem! Tak si říkám, že MOŽNÁ=KÉŽ zabral zas erytropoetin. Takovouto akčnost ale nevydrží dlouho, nicméně i tak, když jej vidím takto rozdováděného, tak mám radost. Pak dostal záchvat hravosti velký, tak jsem si s ním šla hrát s mávátkem, najednou ŽUCH - to mladej seskočil z postele a přichvátal za námi a zapojil se do hry! Blbý je, že je mezi mými kocoury tak velký váhový i velikostní rozdíl. Velký je sice, myslím si, opatrný (až na výjimky), ale mladý si s ním nechce hrát - myslím, že prostě vnímá tu obrovskou převahu velkého. A pak také - oba jsou až nezdravě závislí na mně, čili nejraději by byli kdybych si s nimi hrála já. To samozřejmě občas dělám, ale přiznám se, že mě to moc nebaví, až se za to stydím , ale fakt nejsem tento typ, co by vydržel hodinu nebo i půl hodiny v kuse se tahat o mávátko. No, vždy se přinutím k takovým chvilkovým hrám...
Takže to jen shrnutí včerejška...

Nejste sama, mne taky hraní s kočičáky moc dlouho nebaví. Hlavně když házím jak blbá, kočka se podívá na letící balonek, připlácne se k zemi a jen číhá, na 5 mých hození se zvedne třeba jen jednou...a výsledkem je vylítaná panička
To je bezvadné, že si kocourek chce hrát. Jako první signál u Laurinky, že není něco v pořádku pro mne bylo ani ne tak frfňání u jídla nebo pospávání, na to jsem u ní byla zvyklá, ale to, že nereagovala na své oblíbené hry. Ona už si ale bohužel hrát nezačla, jen ten předposlední dech párkrát popoběhla za šňůrkou, a jakou jsem z toho měla radost...

fikovnice napsal(a):
Promíjím malému prakticky vše v jeho nemoci, tedy i to, co se stalo před chvílí. Přesto se chci zeptat, jestli někdo nemáte nějakou radu. Slyším zase hrabání steliva, už zdálky jej chválím, přijdu blíž - no a opět si pěkně vyhrabal důlek a pak se vykadil mimo záchod. Není to žádnátragédie - mám pod tím lino. Kocour je drobný, takže ve velikosti WC to není. No a uzavřené WC mi teď odmítají oba, to teď zeje prázdnotou. Když to tak píšu, tak se s tím asi nic dělat nedá, že?

Nemůže být důvodem toho, že nechce kadit do záchodku třeba to občasné pojídání steliva - jakože si nechce znečistit "jídlo"?
Naše kočule taky chodily obě na to menší otevřené WC, ve velkém uzavřeném byla většinou tak 1 hrudka za den. Teď, co má malá oba záchodky pro sebe, tak bývá úplně čisté, ale asi ho nechám jako rezervu, občas někdo omylem zavře do koupelny, kde je ten malý záchod atd.

fikovnice napsal(a):
Dobré ráno vám všem!
Slíbila jsem, že sem občas napíšu stav malého. Tak včera se mi zdál horší - jen pořád pospával. Jenže poslední injekci jsem píchala v sobotu a pak až včera večer (takto to bylo i domluveno s vetem). No a v noci jakési rány, tak se jdu zas podívat, co se děje a mladej v předsíni lovil můru a vyskakoval při tom na dveře tak metr nad zem! Tak si říkám, že MOŽNÁ=KÉŽ zabral zas erytropoetin. Takovouto akčnost ale nevydrží dlouho, nicméně i tak, když jej vidím takto rozdováděného, tak mám radost. Pak dostal záchvat hravosti velký, tak jsem si s ním šla hrát s mávátkem, najednou ŽUCH - to mladej seskočil z postele a přichvátal za námi a zapojil se do hry! Blbý je, že je mezi mými kocoury tak velký váhový i velikostní rozdíl. Velký je sice, myslím si, opatrný (až na výjimky), ale mladý si s ním nechce hrát - myslím, že prostě vnímá tu obrovskou převahu velkého. A pak také - oba jsou až nezdravě závislí na mně, čili nejraději by byli kdybych si s nimi hrála já. To samozřejmě občas dělám, ale přiznám se, že mě to moc nebaví, až se za to stydím , ale fakt nejsem tento typ, co by vydržel hodinu nebo i půl hodiny v kuse se tahat o mávátko. No, vždy se přinutím k takovým chvilkovým hrám...
Takže to jen shrnutí včerejška...

Koupila jsem elektronické hračky , chvilku blbneme s mávátkem a pak zapnu motýlka, koulející se kuličku, hodím pískací myšku, kočičáci se pěkně chytí a hrají si bez lidské pomoci. Škoda, že si motýlka nezapínají sami

fikovnice napsal(a):
Promíjím malému prakticky vše v jeho nemoci, tedy i to, co se stalo před chvílí. Přesto se chci zeptat, jestli někdo nemáte nějakou radu. Slyším zase hrabání steliva, už zdálky jej chválím, přijdu blíž - no a opět si pěkně vyhrabal důlek a pak se vykadil mimo záchod. Není to žádnátragédie - mám pod tím lino. Kocour je drobný, takže ve velikosti WC to není. No a uzavřené WC mi teď odmítají oba, to teď zeje prázdnotou. Když to tak píšu, tak se s tím asi nic dělat nedá, že?

Z toho, co jsem vyčetla o kočičím chování a znečišťování, mě napadá jedno - obě WC odklopte a nechte otevřená. Je spousta koček, které kryté nemají rády, a když se přidá zdravotní problém..

ohledně her s kočičákem - doporučuji myšku na mikročip, s tou si vyhraje i sám/a zapne sám.
jinak u nás stačí dvakrát denně deset, max patnáct minut/nejčastěji lov mávátka s peříčky/, a kočičák je spokojen. A to je poměrně aktivní plemeno.

Acamar napsal(a):
Nemůže být důvodem toho, že nechce kadit do záchodku třeba to občasné pojídání steliva - jakože si nechce znečistit "jídlo"?
Naše kočule taky chodily obě na to menší otevřené WC, ve velkém uzavřeném byla většinou tak 1 hrudka za den. Teď, co má malá oba záchodky pro sebe, tak bývá úplně čisté, ale asi ho nechám jako rezervu, občas někdo omylem zavře do koupelny, kde je ten malý záchod atd.

Ne ne, toto není důvod, on totiž z 90% chodí kadit do silikátového steliva a pojídá ten bentonit.

Machyska napsal(a):
Koupila jsem elektronické hračky , chvilku blbneme s mávátkem a pak zapnu motýlka, koulející se kuličku, hodím pískací myšku, kočičáci se pěkně chytí a hrají si bez lidské pomoci. Škoda, že si motýlka nezapínají sami

Všechno všecičko máme/mají. I motýla . Hra je baví jen se mnou...

Machyska napsal(a):
Koupila jsem elektronické hračky , chvilku blbneme s mávátkem a pak zapnu motýlka, koulející se kuličku, hodím pískací myšku, kočičáci se pěkně chytí a hrají si bez lidské pomoci. Škoda, že si motýlka nezapínají sami

Jo a onehdá tu kdosi psal, že jeho kočka toho motýla fakt zapíná sama!

joanne.s napsal(a):
Z toho, co jsem vyčetla o kočičím chování a znečišťování, mě napadá jedno - obě WC odklopte a nechte otevřená. Je spousta koček, které kryté nemají rády, a když se přidá zdravotní problém..

ohledně her s kočičákem - doporučuji myšku na mikročip, s tou si vyhraje i sám/a zapne sám.
jinak u nás stačí dvakrát denně deset, max patnáct minut/nejčastěji lov mávátka s peříčky/, a kočičák je spokojen. A to je poměrně aktivní plemeno.

No jo, ale on kadí mimo v otevřeném WC. Myslím, že je to spíš omyl, a přestávám to řešit. Není to teď důležité...

joanne.s napsal(a):
Z toho, co jsem vyčetla o kočičím chování a znečišťování, mě napadá jedno - obě WC odklopte a nechte otevřená. Je spousta koček, které kryté nemají rády, a když se přidá zdravotní problém..

ohledně her s kočičákem - doporučuji myšku na mikročip, s tou si vyhraje i sám/a zapne sám.
jinak u nás stačí dvakrát denně deset, max patnáct minut/nejčastěji lov mávátka s peříčky/, a kočičák je spokojen. A to je poměrně aktivní plemeno.

Myška na mikročip - nebyl by prosím odkaz?

fikovnice napsal(a):
Myška na mikročip - nebyl by prosím odkaz?

Abych vysvětlila - jde mi o vyhraní si velkého kocoura. Myška by snad zabrat mohla, tedy pokud ji v té hromadě hraček již nemáme odloženou jako pro kocoury nezábavnou...

fikovnice napsal(a):
Jo a onehdá tu kdosi psal, že jeho kočka toho motýla fakt zapíná sama!

No to dělá i kočka od kamarádky - Kartouzska kočka, chytré to plemeno, nebo jsou chytré ty naše potvůrky, protože mě donutí je obskakovat?

Fikovnice: myslela jsem toto http://www.zoohit.cz/shop/kocky/hracky/mysky/plys/364839

U nás je oblíbená i po delší době od nákupu. To pískání je samovolné, ovšem vázané na pohyb - a to se zřejmě kocourovi líbí. Sama jsem překvapená, že tolik her myška přestála bez újmy

fikovnice napsal(a):
Jo a onehdá tu kdosi psal, že jeho kočka toho motýla fakt zapíná sama!

U nás si zas kocour pouštěl sám morčátko s provázkem na setrvačník/byla jsem u toho/. Ovšem tak intenzivně dokola, že nevydrželo.
A co mi vadí víc - v noci si otevřel dveře ke mně do ložnice /rozhodně nejdou lehce otvírat, ale když je trpělivý, trefí se na kliku na správné místo, jde to/.

fikovnice napsal(a):
Myška na mikročip - nebyl by prosím odkaz?

Http://www.zbozi.cz/hledani/?q=my%C5%A1%20mikro%C4%8Dip#utm_source=search.seznam.cz&utm_medium=link&utm_term=my%C5%A1%20mikro%C4%8Dip&utm_content=lista

Tady by mělo být dopravné kolem 50, -

https://www.zoocentrum.cz/mikrocipova-mys-se-zvukem-catnip-6-cm/

http://24hodinovka.cz/hracky-pro-kocky/1930-trixie-mikrocipova-mys-se-zvukem-catnip-6-cm.html

Určitě je budou mít i ve větších zverimexes, co takhle procházka

Machyska: Aby je ve větších kamenných zverimexech neměli za razantně jiné ceny. Máte některou myšku vyzkoušenou, osvědčenou?

joanne.s napsal(a):
U nás si zas kocour pouštěl sám morčátko s provázkem na setrvačník/byla jsem u toho/. Ovšem tak intenzivně dokola, že nevydrželo.
A co mi vadí víc - v noci si otevřel dveře ke mně do ložnice /rozhodně nejdou lehce otvírat, ale když je trpělivý, trefí se na kliku na správné místo, jde to/.

Tak to je ještě větší šikula, u motýla plácnou po čudlíku, ale natáhnout provázek, klobouk dolů.

Dveře si otevřel poprvé? Kocour od kamaráda otevírá dveře od bytu, ráno se několikrát vzbudili a měli dveře dokořán a kocour spal doma, jako by se nic nedělo. Ze začátku si mysleli, že špatně zavřeli dveře, až jednou, úplně náhodou viděli kocoura viset na klice a bylo jasno.

Museli začít zamykat, aby je ve spánku někdo nevykradl

Machyska: morče držel v packách, provázek tahal tlamičkou:D


Nene, už otevřel dříve, ale zvládá to zatím jen jednou za čas /a zkouší to každou noc/ Dveře od bytu by šly lépe, naštěstí striktně zamykám, kdykoliv přijdu.

A to jsem četla, že ruské kočky umí i zhasínat světlo. To mě teprv čeká:D.

joanne.s napsal(a):
Machyska: Aby je ve větších kamenných zverimexech neměli za razantně jiné ceny. Máte některou myšku vyzkoušenou, osvědčenou?

Jasně, ale i to poštovné je často dost vysoké, nejlepší jsou uloženky, pokud je máte v místě bydliště, tam je to navíc jen pár korun.

Mám doma tři, dvě ze zoohitu:

http://www.zoohit.cz/shop/kocky/hracky/mysky/latka/541813

http://www.zoohit.cz/shop/kocky/hracky/mysky/plys/364839

té první svítí i oči, při nočních hrátkách moc pěkné, ovšem nevím jestli podpora nočních her s pískající myškou je to pravé

https://krmeni.cz/produkt/trixie-hracka-mikrocipova-mys-se-zvukem-catnip-6cm/kategorie/hracky-898

U těchto obchodů kupuji i krmení, a je tam od určité částky poštovné zdarma. U nás je bohužel jen jedna uloženka a tu ještě moc obchodů nevyužívá, tak musím využívat obchody s poštovným zdarma, pokud chci trochu ušetřit. Někdy je to hotová alchymie

Každá myška je trochu jiná a jinak píská, už se mi stalo, že z počátku nepískala, ale trochu jsem s ni zatřepala a bylo po problému. Myslím, že je úplně jedno, která se zakoupí, účel plní stejně.

joanne.s napsal(a):
Machyska: morče držel v packách, provázek tahal tlamičkou:D


Nene, už otevřel dříve, ale zvládá to zatím jen jednou za čas /a zkouší to každou noc/ Dveře od bytu by šly lépe, naštěstí striktně zamykám, kdykoliv přijdu.

A to jsem četla, že ruské kočky umí i zhasínat světlo. To mě teprv čeká:D.

Rodiče mají Britskou modrou a Matýsek, je oba vždy sleduje, když něco zajímavého dělají a pak to zručně používá.

Naučil se pouštět rádio - v noci docela šok, když někdo v jiné místnosti mluví a vy ležíte s manželem v posteli a nikdo jiný by tam být neměl

Světlo zvládá naprosto bravurně i rozžínání - už se smířili s vyšší částkou za el. energii

Naučil se otevírat dveře od záchodu a splachovat, moc se mu to líbilo, nikdo neví jaké množství vody proteklo, než to zjistili a zajistili proti vniknutí. Dělal to z nudy, když nebyli doma, ze začátku nebyly jen dovřené dveře od záchodu...až jednou se nudil i v jejich přítomnosti, myslím také když spali

Alespoň se staroušci nenudí, neustále vymýšlí, jak zabránit finančním škodám a bojí se před kocourem dělat spoustu věcí, pro nezúčastněné docela legrace

Machyska napsal(a):
Rodiče mají Britskou modrou a Matýsek, je oba vždy sleduje, když něco zajímavého dělají a pak to zručně používá.

Naučil se pouštět rádio - v noci docela šok, když někdo v jiné místnosti mluví a vy ležíte s manželem v posteli a nikdo jiný by tam být neměl

Světlo zvládá naprosto bravurně i rozžínání - už se smířili s vyšší částkou za el. energii

Naučil se otevírat dveře od záchodu a splachovat, moc se mu to líbilo, nikdo neví jaké množství vody proteklo, než to zjistili a zajistili proti vniknutí. Dělal to z nudy, když nebyli doma, ze začátku nebyly jen dovřené dveře od záchodu...až jednou se nudil i v jejich přítomnosti, myslím také když spali

Alespoň se staroušci nenudí, neustále vymýšlí, jak zabránit finančním škodám a bojí se před kocourem dělat spoustu věcí, pro nezúčastněné docela legrace

Tak to je pecka
Docela se bavím, když si představuji jejich konspirační chování...jak se neprásknout před kocourem.

Potřebovala bych poradit bo už vážně nevím.Můj tříletý kocour se nějak divně chová, když ho potkám před domem a volám na něj tak odpoví ale jakmile se přiblížím tak na tři metry tak zdrhne, to samo mi dělá i na zahradě a na dvoře.Když už mě nechá se přiblížit tak na 50cm a chci ho pohladit tak zas uteče.Není u něj reakce ani na pamlsky.Ale najíst se příjde.Kastrovaný ještě není, kastraci mám v plánu teď na "zimu", ale ta se dělá blbě když se takhle chová a nenechá se chytit ani pohladit.Nijak jsem mu neublížila tak nevím proč se tak chová .

kobylatko napsal(a):
Potřebovala bych poradit bo už vážně nevím.Můj tříletý kocour se nějak divně chová, když ho potkám před domem a volám na něj tak odpoví ale jakmile se přiblížím tak na tři metry tak zdrhne, to samo mi dělá i na zahradě a na dvoře.Když už mě nechá se přiblížit tak na 50cm a chci ho pohladit tak zas uteče.Není u něj reakce ani na pamlsky.Ale najíst se příjde.Kastrovaný ještě není, kastraci mám v plánu teď na "zimu", ale ta se dělá blbě když se takhle chová a nenechá se chytit ani pohladit.Nijak jsem mu neublížila tak nevím proč se tak chová .

Dobrý večer. Mojí známé to dělá kočka také. Ten Váš popis úplně sedí i na ten její případ. I když u ní je to tedy hlavně venku. Tam se z kočky stává šelma, která nechce s člověkem mít nic společného. Alespoň tak si to ta známá vysvětluje. Také se přijde najíst, jindy si naloví tolik myší, že zas naopak nepřijde. Ale nevím - tato info Vám asi moc nepomůže.

Mám stejnou zkušenost se všemi kočkami, co jsem kdy měla (a že jich bylo!). Některé se nechají chytit a hladit i na zahradě, jiné jen u misky v jejich místnosti. Ale všechny, bez výjimky, se mimo zahradu chovají jako úplně cizí kočky, které se ke mně ani nepřiblíží, naopak prchají jako divoké kočky v brázdě pryč. Nevím, proč to kočky tak dělají, některé kočičí chování pro mne zůstává záhadou.

koňadra napsal(a):
Mám stejnou zkušenost se všemi kočkami, co jsem kdy měla (a že jich bylo!). Některé se nechají chytit a hladit i na zahradě, jiné jen u misky v jejich místnosti. Ale všechny, bez výjimky, se mimo zahradu chovají jako úplně cizí kočky, které se ke mně ani nepřiblíží, naopak prchají jako divoké kočky v brázdě pryč. Nevím, proč to kočky tak dělají, některé kočičí chování pro mne zůstává záhadou.

Pro mě právě též.Nikdy předtím tohle právě nedělal.Ale jsem ráda že v tom nejsem sama.

kobylatko napsal(a):
Potřebovala bych poradit bo už vážně nevím.Můj tříletý kocour se nějak divně chová, když ho potkám před domem a volám na něj tak odpoví ale jakmile se přiblížím tak na tři metry tak zdrhne, to samo mi dělá i na zahradě a na dvoře.Když už mě nechá se přiblížit tak na 50cm a chci ho pohladit tak zas uteče.Není u něj reakce ani na pamlsky.Ale najíst se příjde.Kastrovaný ještě není, kastraci mám v plánu teď na "zimu", ale ta se dělá blbě když se takhle chová a nenechá se chytit ani pohladit.Nijak jsem mu neublížila tak nevím proč se tak chová .

Náš dareba to dělá, když ví, že ho chci na noc zavřít domů.

Během dne se tulí i na zahradě, přijde na zapískání, ale nastane večer a já nemám šanci . Pomáhá, když si sednu na bobek poblíž kocourka, tak aby mě viděl a slyšel, a mluvím na něj, většinou je zvědavý co dělám a přijde se podívat a pomazlit.

Ostatní kočičky chodí jako hodinky a nechají se kdykoliv i chytit, neutíkají přede mnou. Cizí lidé z nich vidí jen šmouhu, ti nemají vůbec žádnou šanci.

koňadra napsal(a):
Mám stejnou zkušenost se všemi kočkami, co jsem kdy měla (a že jich bylo!). Některé se nechají chytit a hladit i na zahradě, jiné jen u misky v jejich místnosti. Ale všechny, bez výjimky, se mimo zahradu chovají jako úplně cizí kočky, které se ke mně ani nepřiblíží, naopak prchají jako divoké kočky v brázdě pryč. Nevím, proč to kočky tak dělají, některé kočičí chování pro mne zůstává záhadou.

Mě kocour dělal to samé. Na zahradě umazlený domácí povaleč. Metr za plotem už divoká kočka. Prostě žil dvojí život. Jediné, čeho jsem si všimla, byl víc "divoký", když byla v dohledu jiná kočka nebo kocour. Když nebyl na dohled nikdo, tak byl někdy mazel i za plotem.

"Nevím, proč to kočky tak dělají"

kočky to obecně nedělají, kočky to dělají některé a někomu...

já mám opačný problém...

kobylatko, jestli to dělá krátkodobě, může být rozhozený - může chodit za kočkou, může mu do revíru lézt jiný kocour...oni i kocouři mají "své dny".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
"Nevím, proč to kočky tak dělají"

kočky to obecně nedělají, kočky to dělají některé a někomu...

já mám opačný problém...

kobylatko, jestli to dělá krátkodobě, může být rozhozený - může chodit za kočkou, může mu do revíru lézt jiný kocour...oni i kocouři mají "své dny".

Dělá to právě jen letos, a je fakt že se mi zdá že je tu více koček než loni.

Huráááááááá, tak se to moje zvíře dnes nechalo mazlit.A asi vážně začnu věřit nápisům na krmení a pamlscích pro psy a kočky.Šla jsem předchvíli na dvůr za psem a odnýst ježka za plot.Jak jsem otevřela dveře tak "mňáu" tak říkám "čau Foxí... stejně bys utekl", tak jsem nejdřív přemístila ježka a šla zpět za psem, kocour kupodivu furt seděl na okně tak mu říkám "víš co? počkej", zašla jsem vylovit ze skříňky pamlsky Dreamies a zašustila pytlíčkem už ve dveřích.Potvora už věděl a netrpělivě čekal na pamlsek , no a samože dostal víc než je doporučený dávkování . Ono to vážně asi funguje to co je napsáno na pytlíčku Dreamísek " Zatřepte pytlíčkem a uvidíte jak vaše kočka přiběhne ".Moje sice nepřiběhla na zatřepání pytlíčkem ale zůstala sedět na místě na zatřepání pytlíčkem .

kobylatko napsal(a):
Huráááááááá, tak se to moje zvíře dnes nechalo mazlit.A asi vážně začnu věřit nápisům na krmení a pamlscích pro psy a kočky.Šla jsem předchvíli na dvůr za psem a odnýst ježka za plot.Jak jsem otevřela dveře tak "mňáu" tak říkám "čau Foxí... stejně bys utekl", tak jsem nejdřív přemístila ježka a šla zpět za psem, kocour kupodivu furt seděl na okně tak mu říkám "víš co? počkej", zašla jsem vylovit ze skříňky pamlsky Dreamies a zašustila pytlíčkem už ve dveřích.Potvora už věděl a netrpělivě čekal na pamlsek , no a samože dostal víc než je doporučený dávkování . Ono to vážně asi funguje to co je napsáno na pytlíčku Dreamísek " Zatřepte pytlíčkem a uvidíte jak vaše kočka přiběhne ".Moje sice nepřiběhla na zatřepání pytlíčkem ale zůstala sedět na místě na zatřepání pytlíčkem .

Pozor na díru ve zdi, jako v reklamě

Machyska napsal(a):
Pozor na díru ve zdi, jako v reklamě

Tak tu jsem neviděla .

Pán zatřepe pytlíkem a bílo-černý kocourek proskočí z vedlejší místnosti zdí, jen aby dostal mlsek . Pak se pán podívá na zeď a tam už je těch děr víc
Dávají ji celkem často, ale taky jsem ji ze začátku vůbec neregistrovala. Kocour je myslím kreslený.

Machyska napsal(a):
Pán zatřepe pytlíkem a bílo-černý kocourek proskočí z vedlejší místnosti zdí, jen aby dostal mlsek . Pak se pán podívá na zeď a tam už je těch děr víc
Dávají ji celkem často, ale taky jsem ji ze začátku vůbec neregistrovala. Kocour je myslím kreslený.

Tak to musím dávat pozor, tvárnicí by prošel snadno .

Machyska napsal(a):
Pán zatřepe pytlíkem a bílo-černý kocourek proskočí z vedlejší místnosti zdí, jen aby dostal mlsek . Pak se pán podívá na zeď a tam už je těch děr víc
Dávají ji celkem často, ale taky jsem ji ze začátku vůbec neregistrovala. Kocour je myslím kreslený.

Https://www.youtube.com/watch?v=f9L5roQobPA

Tak kreslený není

http://www.tvspoty.cz/dreamies-zadna-kocka-neodola/.

Machyska napsal(a):
Pán zatřepe pytlíkem a bílo-černý kocourek proskočí z vedlejší místnosti zdí, jen aby dostal mlsek . Pak se pán podívá na zeď a tam už je těch děr víc
Dávají ji celkem často, ale taky jsem ji ze začátku vůbec neregistrovala. Kocour je myslím kreslený.

Taky dobrý https://www.youtube.com/watch?v=lDHFp5DVeTg.

kobylatko napsal(a):
Taky dobrý https://www.youtube.com/watch?v=lDHFp5DVeTg.

kobylatko napsal(a):
Huráááááááá, tak se to moje zvíře dnes nechalo mazlit.A asi vážně začnu věřit nápisům na krmení a pamlscích pro psy a kočky.Šla jsem předchvíli na dvůr za psem a odnýst ježka za plot.Jak jsem otevřela dveře tak "mňáu" tak říkám "čau Foxí... stejně bys utekl", tak jsem nejdřív přemístila ježka a šla zpět za psem, kocour kupodivu furt seděl na okně tak mu říkám "víš co? počkej", zašla jsem vylovit ze skříňky pamlsky Dreamies a zašustila pytlíčkem už ve dveřích.Potvora už věděl a netrpělivě čekal na pamlsek , no a samože dostal víc než je doporučený dávkování . Ono to vážně asi funguje to co je napsáno na pytlíčku Dreamísek " Zatřepte pytlíčkem a uvidíte jak vaše kočka přiběhne ".Moje sice nepřiběhla na zatřepání pytlíčkem ale zůstala sedět na místě na zatřepání pytlíčkem .

Ano ano, u nás to takto funguje! Jen škoda, že se po tom tloustne.

Fikovnice:
a co pamlskovat něco jiného?
po masových tyčinkách - minisalámkách Vitakraft a Dein Bestes mi kocourek netloustne. A chutnají moc.
Ovšem - dávám opravdu jen jako pamlsek, ne místo jídla. To znamená jedna tyčinka /cca 5 g) denně, někdy ani to ne. zbytek pamlskuju nějaké chutné granulky/aktuálně grass Acana/.

joanne.s napsal(a):
Fikovnice:
a co pamlskovat něco jiného?
po masových tyčinkách - minisalámkách Vitakraft a Dein Bestes mi kocourek netloustne. A chutnají moc.
Ovšem - dávám opravdu jen jako pamlsek, ne místo jídla. To znamená jedna tyčinka /cca 5 g) denně, někdy ani to ne. zbytek pamlskuju nějaké chutné granulky/aktuálně grass Acana/.

"Joanne", vyzkoušeno snad vše, vždy zvítězí ty nešťastné Dreamies . I ty sušené snacky už zdaleka tak nechutnají jak dřív. Minisalámky mají teď. Ale na jiném vlákně tuším "Acamar" doporučuje nějaké králičí pamlsky od "Svět kočiček", což neznám, ale kouknu na to.
Jo, a také pamlskuju normální granule. Velkej přijde a začne packou hrabat na sáček s Dreamies - on si opravdu umí "říct", co konkrétně chce. Vezmu sáček do ruky, dělám jako, že mu sypu Dreamies a nenápadně dávám normální krmné granule - často se mi jej podaří obelstít. Teda to si myslím já. On si asi myslí, že když už ze mě nevyždímal ty Dreamies, tak aspoň, že teda něco...

Fikovnice: já dávám právě jako pamlsek granule, které běžně nekrmím, a právě proto mu jsou vzácné a jako pamlsek je bere.

fikovnice napsal(a):
"Joanne", vyzkoušeno snad vše, vždy zvítězí ty nešťastné Dreamies . I ty sušené snacky už zdaleka tak nechutnají jak dřív. Minisalámky mají teď. Ale na jiném vlákně tuším "Acamar" doporučuje nějaké králičí pamlsky od "Svět kočiček", což neznám, ale kouknu na to.
Jo, a také pamlskuju normální granule. Velkej přijde a začne packou hrabat na sáček s Dreamies - on si opravdu umí "říct", co konkrétně chce. Vezmu sáček do ruky, dělám jako, že mu sypu Dreamies a nenápadně dávám normální krmné granule - často se mi jej podaří obelstít. Teda to si myslím já. On si asi myslí, že když už ze mě nevyždímal ty Dreamies, tak aspoň, že teda něco...

A zkoušela jste někdy ty Cosma snacky ze zoohitu? Je to podobné, akorát králičí maso + játra. Jen konzistence se mi zdá malinko jiná (je to vidět i na fotce, když ji rozkliknete), Cosmy jsou takové vláknité, opravdu jako kuřecí prsíčka nebo vlákna tuňáka, tyto Raw Raw jsou kompaktnější, tak nevím, jestli to maso nejdřív nějak zpracovávají.

Ale starší kočka třeba Cosmy nechtěla, vlastně ze všech pamlsků chtěla jedině ty Dreamies nebo různé tekuté snacky.

Acamar napsal(a):
A zkoušela jste někdy ty Cosma snacky ze zoohitu? Je to podobné, akorát králičí maso + játra. Jen konzistence se mi zdá malinko jiná (je to vidět i na fotce, když ji rozkliknete), Cosmy jsou takové vláknité, opravdu jako kuřecí prsíčka nebo vlákna tuňáka, tyto Raw Raw jsou kompaktnější, tak nevím, jestli to maso nejdřív nějak zpracovávají.

Ale starší kočka třeba Cosmy nechtěla, vlastně ze všech pamlsků chtěla jedině ty Dreamies nebo různé tekuté snacky.

Myslíte v takové zelené tubě? Ty mi doporučila "Joanne", nakoupila jsem jich celkem dost, ze začátku zájem obrovský a postupně zájem upadal. Ale já mám prostě kocoury rozmazlené stran jídla - jsem si toho vědoma.

Acamar napsal(a):
A zkoušela jste někdy ty Cosma snacky ze zoohitu? Je to podobné, akorát králičí maso + játra. Jen konzistence se mi zdá malinko jiná (je to vidět i na fotce, když ji rozkliknete), Cosmy jsou takové vláknité, opravdu jako kuřecí prsíčka nebo vlákna tuňáka, tyto Raw Raw jsou kompaktnější, tak nevím, jestli to maso nejdřív nějak zpracovávají.

Ale starší kočka třeba Cosmy nechtěla, vlastně ze všech pamlsků chtěla jedině ty Dreamies nebo různé tekuté snacky.

Jo a z tekutých u nás chutnají takové ty tyčinky - já teď nevím, jestli od Vitacraftu - momentálně je nemám. Koukala jsem na ně ve Zvěrokruhu - balení 85Kč-to si teda můžou strčit za klobouk! Vždyť si ještě pamatuji, že jsem je kupovala asi za 45Kč, a i to je síla!

Ceny !
Za ty prachy nekoupím pamlsek ani dětem...

Fikovnice: ceny ve Zvěrokruhu/ale i v PetCenter/ nesmíte brát, tam je přirážka oproti internetové ceně dalších cca 40 procent, co jsem si všimla..

tekuté snacky Vitakraft stojí pořád "jen" 45 Kč: http://www.zoohit.cz/shop/kocky/snacky_svacinky/vitakraft_pamlsky/cat_liquid/274981.

Ale pokud má kocour problémy s váhou, pamlskovala bych takto opravdu obezřele..