Ztratil se kocourek

Jezis. Kocka si lita kde chce. Muze ji neco přejet, zakousnout, otravit, odstrelit. Smirte se s tim nebo nebudte lemry a zabezpecte si pozemek

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jezis. Kocka si lita kde chce. Muze ji neco přejet, zakousnout, otravit, odstrelit. Smirte se s tim nebo nebudte lemry a zabezpecte si pozemek

Jani, kočku na pozemku neuhlídáš... Leda ve voliéře...

Enymar1568 napsal(a):
Zdravím, ztratil se nam kocourek 1,5 let nekastrovaný. Je zvyklí být venku i v domě, už je pryč tři dny. Hledali jsme ho volali ale nikde není. Ještě se nikdy nestalo, že by se ze své pravidelné procházky nevrátil. I když byl někdy venku celý den vždy přišel. Večer jsme mu dali před dveře granule i kapsičku všechno bylo sežráno ale když jsme ho zkoušeli volat nepřišel. Napadá mě že se vydal na toulky za kočkama a v noci se přišel nažrat a zase šel. Doufáme že se vrátí je to náš mazel. Má někdo stejné zkušenosti, že mu odešel kocour a po nějaké době se vrátil i když předtím to nikdy neudělal?

Hledejte..všude,kde by mohl zalézt..do sklepů..hledejte i kolem cesty,ať máte jistotu,že není třeba přejetý Vylepta pár plakátků na sloupy...Ještě je brzo..může se vrátit..Mé dceři takhle odbíhá a vrací se pravidelně-od 14dnů,po 2 měsíce......už je v klidu..

Držím pěsti,ať to dobře dopadne...

To je bohužel riziko, se kterým se musí počítat,když pouštim kočku ven, kór nekastrovaný kocour. Stát se mohlo všechno, mohl si ho vzít někdo domu, může být v útulku, nebo se mu mohlo také něco stát. Přeji ať se vrátí, pak aspoň ta kastrace

Enymar1568 napsal(a):
Zdravím, ztratil se nam kocourek 1,5 let nekastrovaný. Je zvyklí být venku i v domě, už je pryč tři dny. Hledali jsme ho volali ale nikde není. Ještě se nikdy nestalo, že by se ze své pravidelné procházky nevrátil. I když byl někdy venku celý den vždy přišel. Večer jsme mu dali před dveře granule i kapsičku všechno bylo sežráno ale když jsme ho zkoušeli volat nepřišel. Napadá mě že se vydal na toulky za kočkama a v noci se přišel nažrat a zase šel. Doufáme že se vrátí je to náš mazel. Má někdo stejné zkušenosti, že mu odešel kocour a po nějaké době se vrátil i když předtím to nikdy neudělal?

Dobrý den,
tři dny není ještě nic, co by majitelé kocourů (obzvláště nekastrovaných) neznali. Je mu rok a půl, tzn je z něj mladý dospělák v plné síle. Může se toulat po okolí. V prosinci ještě kočky obvykle nemrouskají, tak si myslím, že vyloženě za kočkama asi ještě nerajzuje. Spíš jen zkoumá, pobíhá, značkuje, rozšiřuje si teritorium. A kolem února/ března to vypukne, to začne bojovat o kočky a území s cizími kocoury. Tedy pokud kocourek stále žije.

Bohužel čím víc se kocour vzdaluje od domova, tím více nebezpečí na něj číhá. Lidé v sousedství mohou stražit nejrůznější jedy na hlodavce. Kocour může spadnout do nějakých nezabezpečených jímek, studen, šachet apod. Obrovským rizikem jsou auta na silnicích, psi na cizích zahradách, u lesa zas např. lišky. Od známého myslivce jsem slyšela příhodu, že viděl z posedu na poli zaútočit jestřába na kočku, prý to v životě neviděl. Tak asi i velcí dravci jsou pro dospělou kočku hrozbou.

Určitě byste měli ztrátu kocoura hlásit na obecním úřadu, podrobně jej popsat, pokud má čip tak uvést číslo čipu, pokud má aspoň obojek, tak samozřejmě uvést co nejpřesněji. To stejné nahlásit na veterinárních pracovištích v okolí, na kočičí útulky a depozita. Informujte se, zda v době ztráty kocoura neprobíhal v okolí odchyt zdivočelých koček ke kastraci.

Můžete využít služby Psího detektiva-mají vcelku pěknou úspěšnost navrácených zvířat. Doporučila bych ptát se sousedů, zda kocoura neviděli, požádejte je, aby prošli sklepy, kůlny, stodoly, skleníky a foliovníky. Kocour se tam mohl schovat a člověk jej mohl nevědomky někde zavřít a ten chudák teď nemůže ven. Vyvěste nějaké plakáty v okolí, že postrádáte kocoura. Pokud máte Facebook, použijte ho rovněž jako prostředek k hledání.

Píšete, že nabídnuté krmivo venku přes noc mizí. To bohužel neznamená nutně, že strávníkem je opravdu váš kocour. Může to zbaštit úplně jiné zvíře, cizí kočka, kuna, potkani, ježek probuzený oblevou ze zimního spánku... Abyste zjistili, kdo Vám chodí na krmení, museli byste instalovat kameru nebo fotopast.

Pokud se Váš kocourek přeci jen objeví doma, zvažte možnost kastrace. Jakmile se jednou kocour naučí rajzovat, už to bude dělat pravidelně. Někteří kocouři začnou ještě jako puberťáci kolem 9. měsíce věku, jiní si to nechají klidně na rok a půl až dva roky. Ale téměř všichni kocouři "s kulkama" se jednoho dne začnou starat o kocouří záležitosti, je to jen otázka času.

V době mrouskání koček budete muset řešit mnoho zranění, kousance a šrámy z bojů, nezřídka i svrab, blechy a jiné parazitózy a mykózy. Dále je ve hře několikero závažných chorob, které lze nejsnadněji přenášet slinami nebo pohlavní aktivitou.

Kastrovaní kocouři se obvykle drží více doma, chodí na procházky obvykle jen nedaleko od domu, kde bydlí. Nemají zájem o zběsilou honbu "za ženskejna", nemají zájem o souboje o teritorium a o kočky se svými soky. V neposlední řadě kastrát nemůže být otcem nechtěných koťat. Jak taková koťata často končí snad ani nemusím zmiňovat.

Samozřejmě kastrace je zásah do organismu. Někdo ji bere jako samozřejmost, jiný ji vnímá jako kontroverzní věc. Navrhuji, abyste si zjistili veškerá pro a proti, promluvili si o tom v klidu a bez emocí s Vaším veterinářem. A pak se rozhodli dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Držím palce, aby se kocourek bezpečně a zdráv vrátil domů.

S pozdravem
M. Strejčková

marcie napsal(a):
Dobrý den,
tři dny není ještě nic, co by majitelé kocourů (obzvláště nekastrovaných) neznali. Je mu rok a půl, tzn je z něj mladý dospělák v plné síle. Může se toulat po okolí. V prosinci ještě kočky obvykle nemrouskají, tak si myslím, že vyloženě za kočkama asi ještě nerajzuje. Spíš jen zkoumá, pobíhá, značkuje, rozšiřuje si teritorium. A kolem února/ března to vypukne, to začne bojovat o kočky a území s cizími kocoury. Tedy pokud kocourek stále žije.

Bohužel čím víc se kocour vzdaluje od domova, tím více nebezpečí na něj číhá. Lidé v sousedství mohou stražit nejrůznější jedy na hlodavce. Kocour může spadnout do nějakých nezabezpečených jímek, studen, šachet apod. Obrovským rizikem jsou auta na silnicích, psi na cizích zahradách, u lesa zas např. lišky. Od známého myslivce jsem slyšela příhodu, že viděl z posedu na poli zaútočit jestřába na kočku, prý to v životě neviděl. Tak asi i velcí dravci jsou pro dospělou kočku hrozbou.

Určitě byste měli ztrátu kocoura hlásit na obecním úřadu, podrobně jej popsat, pokud má čip tak uvést číslo čipu, pokud má aspoň obojek, tak samozřejmě uvést co nejpřesněji. To stejné nahlásit na veterinárních pracovištích v okolí, na kočičí útulky a depozita. Informujte se, zda v době ztráty kocoura neprobíhal v okolí odchyt zdivočelých koček ke kastraci.

Můžete využít služby Psího detektiva-mají vcelku pěknou úspěšnost navrácených zvířat. Doporučila bych ptát se sousedů, zda kocoura neviděli, požádejte je, aby prošli sklepy, kůlny, stodoly, skleníky a foliovníky. Kocour se tam mohl schovat a člověk jej mohl nevědomky někde zavřít a ten chudák teď nemůže ven. Vyvěste nějaké plakáty v okolí, že postrádáte kocoura. Pokud máte Facebook, použijte ho rovněž jako prostředek k hledání.

Píšete, že nabídnuté krmivo venku přes noc mizí. To bohužel neznamená nutně, že strávníkem je opravdu váš kocour. Může to zbaštit úplně jiné zvíře, cizí kočka, kuna, potkani, ježek probuzený oblevou ze zimního spánku... Abyste zjistili, kdo Vám chodí na krmení, museli byste instalovat kameru nebo fotopast.

Pokud se Váš kocourek přeci jen objeví doma, zvažte možnost kastrace. Jakmile se jednou kocour naučí rajzovat, už to bude dělat pravidelně. Někteří kocouři začnou ještě jako puberťáci kolem 9. měsíce věku, jiní si to nechají klidně na rok a půl až dva roky. Ale téměř všichni kocouři "s kulkama" se jednoho dne začnou starat o kocouří záležitosti, je to jen otázka času.

V době mrouskání koček budete muset řešit mnoho zranění, kousance a šrámy z bojů, nezřídka i svrab, blechy a jiné parazitózy a mykózy. Dále je ve hře několikero závažných chorob, které lze nejsnadněji přenášet slinami nebo pohlavní aktivitou.

Kastrovaní kocouři se obvykle drží více doma, chodí na procházky obvykle jen nedaleko od domu, kde bydlí. Nemají zájem o zběsilou honbu "za ženskejna", nemají zájem o souboje o teritorium a o kočky se svými soky. V neposlední řadě kastrát nemůže být otcem nechtěných koťat. Jak taková koťata často končí snad ani nemusím zmiňovat.

Samozřejmě kastrace je zásah do organismu. Někdo ji bere jako samozřejmost, jiný ji vnímá jako kontroverzní věc. Navrhuji, abyste si zjistili veškerá pro a proti, promluvili si o tom v klidu a bez emocí s Vaším veterinářem. A pak se rozhodli dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.

Držím palce, aby se kocourek bezpečně a zdráv vrátil domů.

S pozdravem
M. Strejčková

Ano, kastrace je zásah do organismu. Ale u venkovních kocourů pozitiva výrazně převažují. U domácích vlastně taky. Tam v podstatě není co řešit (pokud nemám chovný kus).

Píši já jako veterinář a majitelka 4. a 5. domácího kocoura.

Vzkazík pro kometu:

Vážená kometo,

já sice nejsem MVDr. v Brně študovaný, ale pouze středoškolský "hnojárník" se základy veteriny študovaný v Lanškrouně. Vážím si Vaší práce a nechci tady polemizovat o tom, zda "ufiknout kulky" kocourovi je super nebo méně super.


Jsem si naprosto vědoma toho, jaké benefity kastrace kocoura skýtá.
Jediné, co mě mrzí na některých veterinářích je to, že před kastrací čehokoli (teď tedy nemluvím jen o kocourech) pějou ódy na to, jak to bude prima pro zvíře, majitele, celou rodinu, snad i celé město a jak veškeré jejich problémy zmizí odstraněním zvířecích gonád. Bohužel už ale ne každý veterinář zmíní, že jistá rizika existují. A když majitel dostatečně předem negůglí, tak zkrátka nemůže provést tzv. informované rozhodnutí. To je celé. Nic víc, nic míň.

Zastávám názor, že majitel je jediný, kdo za zvíře nese plnou zodpovědnost. Tedy pokud zvíře způsobí škodu - jde to za majitelem. Stejně tak pokud zvíře nebude prospívat, bude to muset majitel řešit. A to se týče jak kastrátů, tak nekastrátů.


Rozhodně tu nechci vytahovat novější studie a provnávat, zda je lepší kastrovat nebo nekastrovat. Osobně se "kočkaření" věnuji jen okrajově a taky jsem v minulosti organizovala odchyty zdivočelých čičin ke kastraci ve spolupráci s Feliti. Odchovala jsem asi dvě desítky nechtěných koťat po bezprizorních matkách. Vím, o čem je problém.

Jsem celý život pejskař, narodila jsem se do kynologického světa a tak by se dalo možná i říct, že kočkám vlastně nerozumím, ač jsme vždy nějaké vlastnili.
Momentálně mám dva kastrované vesnické macky :-)

Z hlediska regulace populace toulavek a nechtěných koťat bez budoucnosti, dále z hlediska nemožnosti domluvit kocourovi, aby se netoulal a nerval s cizími kocoury a nenosil domů kdejaký svrab a horší fujtajbl, lze kastraci pochopit jako plus.

Chtěla bych ale zdůraznit, že majitel by měl vědět předem veškerá, byť málo pravděpodobná rizika. Už jen z toho důvodu, že rizika existují. A další věc... Medicína pokročila mílovými skoky, o tom žádná. Ale bylo by krajně bláhové si naivně (nebo zcela arogantně) myslet, že už víme o dané problematice úplně všechno, že jsme dosáhli stropu vědění a tak tedy máme patent na pravdu.

Tím Vás prosím, milá Kometo, nechci nijak urazit ani Vás zařazovat do škatulky veterinářů, kteří rizika kastrací majitelům zásadně nesdělují. Já ani neznám Vaše civilní jméno :-) Nijak jsem se nepídila. Prosím jen abyste nespílala lidem, kteří se o toto téma zajímají z více úhlů pohledu. Ono se neříká nadarmo, že "mince má dycinky dvě strany".

Myslím, že člověk, který učiní opravdu informovaně a nestranně, může být dobrým majitelem zvířeti a navíc jako benefit bude ten, že se může sám sobě podívat v zrcadle do očí. Možná jsem měkota, ale sama za sebe bych se jen těžko srovnávala s tím, kdybych svým neuváženým rozhodnutím svému zvířeti ublížila. Chápu, že ne každý je jako já. Beru to. Jen jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že v zásadě s Vámi souhlasím. Jen já vždy apeluji na kompletní poučenost majitele :-) to je vše.

Snad jsem Vás příliš nenudila obsáhlostí mého psaní.

S pozdravem
M. Strejčková

marcie napsal(a):
Vzkazík pro kometu:

Vážená kometo,

já sice nejsem MVDr. v Brně študovaný, ale pouze středoškolský "hnojárník" se základy veteriny študovaný v Lanškrouně. Vážím si Vaší práce a nechci tady polemizovat o tom, zda "ufiknout kulky" kocourovi je super nebo méně super.


Jsem si naprosto vědoma toho, jaké benefity kastrace kocoura skýtá.
Jediné, co mě mrzí na některých veterinářích je to, že před kastrací čehokoli (teď tedy nemluvím jen o kocourech) pějou ódy na to, jak to bude prima pro zvíře, majitele, celou rodinu, snad i celé město a jak veškeré jejich problémy zmizí odstraněním zvířecích gonád. Bohužel už ale ne každý veterinář zmíní, že jistá rizika existují. A když majitel dostatečně předem negůglí, tak zkrátka nemůže provést tzv. informované rozhodnutí. To je celé. Nic víc, nic míň.

Zastávám názor, že majitel je jediný, kdo za zvíře nese plnou zodpovědnost. Tedy pokud zvíře způsobí škodu - jde to za majitelem. Stejně tak pokud zvíře nebude prospívat, bude to muset majitel řešit. A to se týče jak kastrátů, tak nekastrátů.


Rozhodně tu nechci vytahovat novější studie a provnávat, zda je lepší kastrovat nebo nekastrovat. Osobně se "kočkaření" věnuji jen okrajově a taky jsem v minulosti organizovala odchyty zdivočelých čičin ke kastraci ve spolupráci s Feliti. Odchovala jsem asi dvě desítky nechtěných koťat po bezprizorních matkách. Vím, o čem je problém.

Jsem celý život pejskař, narodila jsem se do kynologického světa a tak by se dalo možná i říct, že kočkám vlastně nerozumím, ač jsme vždy nějaké vlastnili.
Momentálně mám dva kastrované vesnické macky :-)

Z hlediska regulace populace toulavek a nechtěných koťat bez budoucnosti, dále z hlediska nemožnosti domluvit kocourovi, aby se netoulal a nerval s cizími kocoury a nenosil domů kdejaký svrab a horší fujtajbl, lze kastraci pochopit jako plus.

Chtěla bych ale zdůraznit, že majitel by měl vědět předem veškerá, byť málo pravděpodobná rizika. Už jen z toho důvodu, že rizika existují. A další věc... Medicína pokročila mílovými skoky, o tom žádná. Ale bylo by krajně bláhové si naivně (nebo zcela arogantně) myslet, že už víme o dané problematice úplně všechno, že jsme dosáhli stropu vědění a tak tedy máme patent na pravdu.

Tím Vás prosím, milá Kometo, nechci nijak urazit ani Vás zařazovat do škatulky veterinářů, kteří rizika kastrací majitelům zásadně nesdělují. Já ani neznám Vaše civilní jméno :-) Nijak jsem se nepídila. Prosím jen abyste nespílala lidem, kteří se o toto téma zajímají z více úhlů pohledu. Ono se neříká nadarmo, že "mince má dycinky dvě strany".

Myslím, že člověk, který učiní opravdu informovaně a nestranně, může být dobrým majitelem zvířeti a navíc jako benefit bude ten, že se může sám sobě podívat v zrcadle do očí. Možná jsem měkota, ale sama za sebe bych se jen těžko srovnávala s tím, kdybych svým neuváženým rozhodnutím svému zvířeti ublížila. Chápu, že ne každý je jako já. Beru to. Jen jsem se chtěla vyjádřit k tomu, že v zásadě s Vámi souhlasím. Jen já vždy apeluji na kompletní poučenost majitele :-) to je vše.

Snad jsem Vás příliš nenudila obsáhlostí mého psaní.

S pozdravem
M. Strejčková

Však se v podstatě shodujeme.

Mně hlavně vadí lidi zabednění (nemám na to jiný termín), kteří venkovní kočky a kocoury odmítají kastrovat. Protože je to z jejich pohledu proti přírodě. V lepším případě se o ně a jejich potomky "jenom" nestarají - a taková koťata u mě často končí na pitevním stole (vyhublá, nemocná, prolezlá parazity). V horším je topí či jiným nehumánním způsobem sprovodí ze světa.

Takže ano, jsem až militantním zastáncem kastrací.

poučenost majitele je u kastrace koček úplně nevýznamný detail, protože výhody převyšují hypotetická rizika řádově.

je to nesrovnatelné. a taky, lidi co odmítají kastrace to nedělají, protože nejsou poučeni, ale protože přece nebudou investovat do kočky, co jí může za týden přejet auto, taky je to proti přírodě a tak. prostě jde o korunky. ne o kočky.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
poučenost majitele je u kastrace koček úplně nevýznamný detail, protože výhody převyšují hypotetická rizika řádově.

je to nesrovnatelné. a taky, lidi co odmítají kastrace to nedělají, protože nejsou poučeni, ale protože přece nebudou investovat do kočky, co jí může za týden přejet auto, taky je to proti přírodě a tak. prostě jde o korunky. ne o kočky.

Dobrý den,
osobně bych své zvíře nesvěřila do rukou někoho, kdo nevyloží na stůl všechny karty. A není to zdaleka jen o kastracích kocourů. Proč skrývat před majiteli tyto věci? Nezlobte se, ale jak jsem již řekla, patent na pravdu nemá nikdo. A majitel je ten, který s daným tvorem bude žít a bude mít za něj zodpovědnost. Ne veterinář. Ale majitel.

Lidé, kteří kastrace odmítají jsou opravdu často z těch, kterým je líto investovat finance. Ale také nezapomeňte, že takovým lidem nevnutíte kastraci, ledaže by ji nemuseli platit a mít s tím starosti. Ideálně kdyby za kastrovanou kočku dostali zaplaceno oni, to by šly kastrace raz dva.

Ano, takový člověk by zvíře neměl mít, když není ochoten zainvestovat veterinární péči. Tito lidé se ale rekrutují z těch, kteří by své kočce nepomohli, byť by už byla kastrovaná, např. v případě, že by kočka utrpěla úraz nebo onemocněla. Klidně by ji nechali napospas. A to je také špatně. Zkrátka když dnes musí mít zvířata každý, promiňte mi ten výraz, "kdo má do zádele díru" a není ochoten pochopit, že zvíře= investice, pak je úplně jedno, jak militantní veterináři budou a co všechno budou "zatajovat" a jaký tlak na kastrace budou vyvíjet.

Mnoho lidí, kteří nejsou tím extrémním případem notorických "neinvestovačů", jen třeba nejsou zkušení, nemají tolik načteno a zjištěno, prostě a jednoduše váhají, zda kastrovat nebo ne. Tito jsou zástupci té skupiny, kteří přemýšlí a nemají problém s investicí, jen jim natolik záleží na svém zvířeti, že chtějí znát fakta. A vězte, že stačí doslechnout se pár ne uplně ideálních zkušeností od jiných majitelů, co se rozhodli kastrovat a takový člověk si to velmi dobře rozmyslí.

Říkám to proto, že tito lidé, kteří pak měli s číčou problém (nebo zůstala vetovi na stole) nedostali vůbec žádné info, že se může stát i věc nežádoucí a byli vysloveně tlačeni do kastrace s tím, jak je to rutinní, bezpečné, a veterináři dnes kastrují s takovou samozřejmostí, snad i "se zavázanýma očima a prstem v nose" - obrazně řečeno, když to přeženu. A tito lidé pak se ptají veta, co že se to stalo. A veterinář? Pokrčí rameny a řekne "no, jste asi jeden z milionu, kdo měl problém a nějak se nám s tím nechtělo zdržovat vám vysvětlit, že rizika existují. Vždyť se podívejte na ty narvané útulky, na ty kočky na ulicích, na ta utopená a ubitá koťata" To jako vážně?

Opravdu si myslíte, že člověk se špatnou zkušeností svou další kočku dá kastrovat znovu k veterináři, který mu zatajil možná rizika? Neznám takového. Naopak na daného veta bude hooodně naštvaný, může jej považovat za břídila a své zkušenosti poví všem kočkomilům, které potkají. A dost možná si rozmyslí kastraci jako takovou úplně, pokud nedostanou včas celé a pravdivé info. Dnes je hit jít si postěžovat na FB a až po "akci" shánět informace, co že se to vlastně stalo. Pak je prostor pro kdejaké nenávistné řeči, což rozhodně nikomu a ničemu nepomáhá.


Kde je hranice morálky? Za každou cenu zabránit, aby daný jedinec měl potomstvo i za cenu toho, že jedinec může být tak trochu mrzáček do konce života nebo skončit na stole? Necháme teď stranou statistiku bez problému vs. problém po kastraci. I malá pravděpodobnost nerovná se nemožná.

Já se přimlouvám za to, aby veterináři informovali zcela a pravdivě a aby sledovali nové studie. Jen takový veterinář je pro mě důvěryhodný a hoden toho, abych mu svěřila svoje zvíře. Člověk, který zatajuje, je pro mě zkrátka manipulátor a je jedno, kolik má vystudováno vysokých škol či jak bohulibý úmysl jej vede.

Vždy jde s lidmi jednat na rovinu a korektně. A také jsem tím chtěla naznačit, že tím veterinář mimo jiné chrání sám sebe.

Na druhou stranu existují typy lidí, kteří se "seknou" , jestliže jim připadá, že jsou do něčeho tlačeni. Patřím mezi ně :-) A takový člověk just kastrovat nebude, pokud si bude tak připadat. Tak prosím zvažte, zda militantnost není občas krapet kontraproduktivní.

A těm, kteří ze zásady nechtějí kastrovat, je uplně jedno kolik výhod jim napovídáte a kolik fotek utopených nebo zasvrabených a začervených koťat s hnisajícíma očima jim ukážete. Těmto typům lidí jsou zvířata ukradená, těm jde, jak jste sama podotkla, jen o peníze. Neschvaluji jejich jednání, jen realisticky říkám, že je nezměníte ani Vy, ani já, ani nikdo jiný. Jejich mentalita je na zcela jiné úrovni, než Vaše.

Jakákoli militantnost se vždy obrací časem vůči tomu, kdo ji "vysílá". A to já zkrátka nikomu nepřeji.

Tak snad jen pár řádků k zamyšlení.

S pozdravem
M. Strejčková

TL;DR

marcie napsal(a):
Dobrý den,
osobně bych své zvíře nesvěřila do rukou někoho, kdo nevyloží na stůl všechny karty. A není to zdaleka jen o kastracích kocourů. Proč skrývat před majiteli tyto věci? Nezlobte se, ale jak jsem již řekla, patent na pravdu nemá nikdo. A majitel je ten, který s daným tvorem bude žít a bude mít za něj zodpovědnost. Ne veterinář. Ale majitel.

Lidé, kteří kastrace odmítají jsou opravdu často z těch, kterým je líto investovat finance. Ale také nezapomeňte, že takovým lidem nevnutíte kastraci, ledaže by ji nemuseli platit a mít s tím starosti. Ideálně kdyby za kastrovanou kočku dostali zaplaceno oni, to by šly kastrace raz dva.

Ano, takový člověk by zvíře neměl mít, když není ochoten zainvestovat veterinární péči. Tito lidé se ale rekrutují z těch, kteří by své kočce nepomohli, byť by už byla kastrovaná, např. v případě, že by kočka utrpěla úraz nebo onemocněla. Klidně by ji nechali napospas. A to je také špatně. Zkrátka když dnes musí mít zvířata každý, promiňte mi ten výraz, "kdo má do zádele díru" a není ochoten pochopit, že zvíře= investice, pak je úplně jedno, jak militantní veterináři budou a co všechno budou "zatajovat" a jaký tlak na kastrace budou vyvíjet.

Mnoho lidí, kteří nejsou tím extrémním případem notorických "neinvestovačů", jen třeba nejsou zkušení, nemají tolik načteno a zjištěno, prostě a jednoduše váhají, zda kastrovat nebo ne. Tito jsou zástupci té skupiny, kteří přemýšlí a nemají problém s investicí, jen jim natolik záleží na svém zvířeti, že chtějí znát fakta. A vězte, že stačí doslechnout se pár ne uplně ideálních zkušeností od jiných majitelů, co se rozhodli kastrovat a takový člověk si to velmi dobře rozmyslí.

Říkám to proto, že tito lidé, kteří pak měli s číčou problém (nebo zůstala vetovi na stole) nedostali vůbec žádné info, že se může stát i věc nežádoucí a byli vysloveně tlačeni do kastrace s tím, jak je to rutinní, bezpečné, a veterináři dnes kastrují s takovou samozřejmostí, snad i "se zavázanýma očima a prstem v nose" - obrazně řečeno, když to přeženu. A tito lidé pak se ptají veta, co že se to stalo. A veterinář? Pokrčí rameny a řekne "no, jste asi jeden z milionu, kdo měl problém a nějak se nám s tím nechtělo zdržovat vám vysvětlit, že rizika existují. Vždyť se podívejte na ty narvané útulky, na ty kočky na ulicích, na ta utopená a ubitá koťata" To jako vážně?

Opravdu si myslíte, že člověk se špatnou zkušeností svou další kočku dá kastrovat znovu k veterináři, který mu zatajil možná rizika? Neznám takového. Naopak na daného veta bude hooodně naštvaný, může jej považovat za břídila a své zkušenosti poví všem kočkomilům, které potkají. A dost možná si rozmyslí kastraci jako takovou úplně, pokud nedostanou včas celé a pravdivé info. Dnes je hit jít si postěžovat na FB a až po "akci" shánět informace, co že se to vlastně stalo. Pak je prostor pro kdejaké nenávistné řeči, což rozhodně nikomu a ničemu nepomáhá.


Kde je hranice morálky? Za každou cenu zabránit, aby daný jedinec měl potomstvo i za cenu toho, že jedinec může být tak trochu mrzáček do konce života nebo skončit na stole? Necháme teď stranou statistiku bez problému vs. problém po kastraci. I malá pravděpodobnost nerovná se nemožná.

Já se přimlouvám za to, aby veterináři informovali zcela a pravdivě a aby sledovali nové studie. Jen takový veterinář je pro mě důvěryhodný a hoden toho, abych mu svěřila svoje zvíře. Člověk, který zatajuje, je pro mě zkrátka manipulátor a je jedno, kolik má vystudováno vysokých škol či jak bohulibý úmysl jej vede.

Vždy jde s lidmi jednat na rovinu a korektně. A také jsem tím chtěla naznačit, že tím veterinář mimo jiné chrání sám sebe.

Na druhou stranu existují typy lidí, kteří se "seknou" , jestliže jim připadá, že jsou do něčeho tlačeni. Patřím mezi ně :-) A takový člověk just kastrovat nebude, pokud si bude tak připadat. Tak prosím zvažte, zda militantnost není občas krapet kontraproduktivní.

A těm, kteří ze zásady nechtějí kastrovat, je uplně jedno kolik výhod jim napovídáte a kolik fotek utopených nebo zasvrabených a začervených koťat s hnisajícíma očima jim ukážete. Těmto typům lidí jsou zvířata ukradená, těm jde, jak jste sama podotkla, jen o peníze. Neschvaluji jejich jednání, jen realisticky říkám, že je nezměníte ani Vy, ani já, ani nikdo jiný. Jejich mentalita je na zcela jiné úrovni, než Vaše.

Jakákoli militantnost se vždy obrací časem vůči tomu, kdo ji "vysílá". A to já zkrátka nikomu nepřeji.

Tak snad jen pár řádků k zamyšlení.

S pozdravem
M. Strejčková

Trochu nechápu, k čemu je tenhle výlev.

Zodpovědní majitelé proberou případná (statisticky zanedbatelná) rizika kastrace s veterinářem. A zodpovědný veterinář je sdělí. Mimochodem - která konkrétně máte na mysli?

A nezodpovědnému je šumák osud jeho zvířat, případně jejich potomků.

Tak to vidím já.

A civilní jméno a kontakt znáte ze SZ. To není nic tajného.

marcie napsal(a):
Dobrý den,
osobně bych své zvíře nesvěřila do rukou někoho, kdo nevyloží na stůl všechny karty. A není to zdaleka jen o kastracích kocourů. Proč skrývat před majiteli tyto věci? Nezlobte se, ale jak jsem již řekla, patent na pravdu nemá nikdo. A majitel je ten, který s daným tvorem bude žít a bude mít za něj zodpovědnost. Ne veterinář. Ale majitel.

Lidé, kteří kastrace odmítají jsou opravdu často z těch, kterým je líto investovat finance. Ale také nezapomeňte, že takovým lidem nevnutíte kastraci, ledaže by ji nemuseli platit a mít s tím starosti. Ideálně kdyby za kastrovanou kočku dostali zaplaceno oni, to by šly kastrace raz dva.

Ano, takový člověk by zvíře neměl mít, když není ochoten zainvestovat veterinární péči. Tito lidé se ale rekrutují z těch, kteří by své kočce nepomohli, byť by už byla kastrovaná, např. v případě, že by kočka utrpěla úraz nebo onemocněla. Klidně by ji nechali napospas. A to je také špatně. Zkrátka když dnes musí mít zvířata každý, promiňte mi ten výraz, "kdo má do zádele díru" a není ochoten pochopit, že zvíře= investice, pak je úplně jedno, jak militantní veterináři budou a co všechno budou "zatajovat" a jaký tlak na kastrace budou vyvíjet.

Mnoho lidí, kteří nejsou tím extrémním případem notorických "neinvestovačů", jen třeba nejsou zkušení, nemají tolik načteno a zjištěno, prostě a jednoduše váhají, zda kastrovat nebo ne. Tito jsou zástupci té skupiny, kteří přemýšlí a nemají problém s investicí, jen jim natolik záleží na svém zvířeti, že chtějí znát fakta. A vězte, že stačí doslechnout se pár ne uplně ideálních zkušeností od jiných majitelů, co se rozhodli kastrovat a takový člověk si to velmi dobře rozmyslí.

Říkám to proto, že tito lidé, kteří pak měli s číčou problém (nebo zůstala vetovi na stole) nedostali vůbec žádné info, že se může stát i věc nežádoucí a byli vysloveně tlačeni do kastrace s tím, jak je to rutinní, bezpečné, a veterináři dnes kastrují s takovou samozřejmostí, snad i "se zavázanýma očima a prstem v nose" - obrazně řečeno, když to přeženu. A tito lidé pak se ptají veta, co že se to stalo. A veterinář? Pokrčí rameny a řekne "no, jste asi jeden z milionu, kdo měl problém a nějak se nám s tím nechtělo zdržovat vám vysvětlit, že rizika existují. Vždyť se podívejte na ty narvané útulky, na ty kočky na ulicích, na ta utopená a ubitá koťata" To jako vážně?

Opravdu si myslíte, že člověk se špatnou zkušeností svou další kočku dá kastrovat znovu k veterináři, který mu zatajil možná rizika? Neznám takového. Naopak na daného veta bude hooodně naštvaný, může jej považovat za břídila a své zkušenosti poví všem kočkomilům, které potkají. A dost možná si rozmyslí kastraci jako takovou úplně, pokud nedostanou včas celé a pravdivé info. Dnes je hit jít si postěžovat na FB a až po "akci" shánět informace, co že se to vlastně stalo. Pak je prostor pro kdejaké nenávistné řeči, což rozhodně nikomu a ničemu nepomáhá.


Kde je hranice morálky? Za každou cenu zabránit, aby daný jedinec měl potomstvo i za cenu toho, že jedinec může být tak trochu mrzáček do konce života nebo skončit na stole? Necháme teď stranou statistiku bez problému vs. problém po kastraci. I malá pravděpodobnost nerovná se nemožná.

Já se přimlouvám za to, aby veterináři informovali zcela a pravdivě a aby sledovali nové studie. Jen takový veterinář je pro mě důvěryhodný a hoden toho, abych mu svěřila svoje zvíře. Člověk, který zatajuje, je pro mě zkrátka manipulátor a je jedno, kolik má vystudováno vysokých škol či jak bohulibý úmysl jej vede.

Vždy jde s lidmi jednat na rovinu a korektně. A také jsem tím chtěla naznačit, že tím veterinář mimo jiné chrání sám sebe.

Na druhou stranu existují typy lidí, kteří se "seknou" , jestliže jim připadá, že jsou do něčeho tlačeni. Patřím mezi ně :-) A takový člověk just kastrovat nebude, pokud si bude tak připadat. Tak prosím zvažte, zda militantnost není občas krapet kontraproduktivní.

A těm, kteří ze zásady nechtějí kastrovat, je uplně jedno kolik výhod jim napovídáte a kolik fotek utopených nebo zasvrabených a začervených koťat s hnisajícíma očima jim ukážete. Těmto typům lidí jsou zvířata ukradená, těm jde, jak jste sama podotkla, jen o peníze. Neschvaluji jejich jednání, jen realisticky říkám, že je nezměníte ani Vy, ani já, ani nikdo jiný. Jejich mentalita je na zcela jiné úrovni, než Vaše.

Jakákoli militantnost se vždy obrací časem vůči tomu, kdo ji "vysílá". A to já zkrátka nikomu nepřeji.

Tak snad jen pár řádků k zamyšlení.

S pozdravem
M. Strejčková

Jo a nikoho do ničeho netlačím. Jenom informuji, vysvětluji a doporučuji.

A jsem ráda, že přibývají ti zodpovědní chovatelé.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
TL;DR

Jsem si obohatila slovník o tuto zkratku. Děkuji.

"Na druhou stranu existují typy lidí, kteří se "seknou" , jestliže jim připadá, že jsou do něčeho tlačeni. Patřím mezi ně :-) A takový člověk just kastrovat nebude, pokud si bude tak připadat. "

super
je fajn být zvířetem u člověka, který o tom zvířeti rozhoduje a to na základě "na just"........

njn, holt je to tak, že spoustu zvířat má tu smůlu, že majitel, je no. jeden můj bývalý šéf si je v kartě označoval < >

hlavně takový majitel, co na just nebude kastrovat, protože whatever, pak asi neřeší, že se kocour dožije tak roku (doma ho smraďocha určitě mít nebude) a ty koťata se naučí taky ve sklepě omlátit v pytli o stěnu.

Jo, kastrace je proti přírodě, ale vyhazovat, topit, umlátit, atd. koťata je v pohodě. Logika jak hadr, u některých. Ble.
Jinak pěkný Silvestr přeji.

Kometo,
zrovna ve Vašem případě, když majitele poučíte, vysvětlíte, doporučíte a následně zařídíte, pak je vše v naprostém pořádku a osobně nemám co vytknout. Pouze a jen nemám ráda když majitel neví vše, co by vědět měl. A já myslím, že se shodneme na tom, že důvěra mezi majitelem zvířete a veterinářem je cenná pro oba zúčastněné a samozřejmě i pro zvíře.

Také jsem ráda, že už hodně majitelů je poučeno o problematice a v okolí mého bydliště, byť je to dědinka, a údajně vesničtí lidé bývají statisticky méně poučení o dané věci, tak jsou zde číči kastrované, včetně kocourů. A městys dole pod kopečkem "pořádá" dle potřeby odchyty koček bez majitele v areálu zemědělského družstva a jejich kastrace z financí obce.

Vím o staré paní, která si vzala po zemřelé sousedce její kotě, ale neměla peníze na kastraci a tak se zeptala na radu na obci. Pan starosta se toho ujal a nechal čičinu vykastrovat z obecního :-) Řekla jsem starostovi, že chválím tento přístup. Je to rozumný pán a zvířata má rád. Kéž by to takhle šlo všude, svět by byl zas o kousek hezčí. Velmi mě mrzí, že to tak nejde všude. V mém předchozím bydlišti byl přístup obce katastrofální a starost obce suploval útulek a několik nadšenců (mezi nimi i já) a k tomu Feliti.

Nu což, máte pravdu, jsme už trochu off topic. Původní vlákno "ztratil se kocourek", se krapet zvrtlo do debaty "kterak majitele motivovat ke kastraci čičin".

Moje výlevy Vás nejspíš nudí. A tak přijměte prosím mou omluvu za to, že nejsem tak dobrý bavič jako jiní zdejší Vaši přátelé a známí či neznámí.

Asi nebudu uplně z těch lidí, co budou nadšeně reagovat na vlákna "jak pojmenovat štěňátko / koťátko / morčátko" a do jednoho vlákna "nafrkat" 25 příspěvků, každý o 3 slovech. Nevím jestli mi rozumíte jak to myslím.
Tak asi bude lepší když na ifauně nebudu nadále přispívat. Stejně je čte asi 10 stejných lidí, kterým je vlastně uplně jedno, co kdo říká. Nakonec se dozvím, že výlevy jsou dlouhé a kdo by to vlastně četl... (viz. bodlinka)

Dala jsem po letech diskuzi na ifauně šanci, ale opět z toho nemám nijak dobrý pocit.

Přeji pěkný den.

S pozdravem
M. Strejčková

marcie napsal(a):
Kometo,
zrovna ve Vašem případě, když majitele poučíte, vysvětlíte, doporučíte a následně zařídíte, pak je vše v naprostém pořádku a osobně nemám co vytknout. Pouze a jen nemám ráda když majitel neví vše, co by vědět měl. A já myslím, že se shodneme na tom, že důvěra mezi majitelem zvířete a veterinářem je cenná pro oba zúčastněné a samozřejmě i pro zvíře.

Také jsem ráda, že už hodně majitelů je poučeno o problematice a v okolí mého bydliště, byť je to dědinka, a údajně vesničtí lidé bývají statisticky méně poučení o dané věci, tak jsou zde číči kastrované, včetně kocourů. A městys dole pod kopečkem "pořádá" dle potřeby odchyty koček bez majitele v areálu zemědělského družstva a jejich kastrace z financí obce.

Vím o staré paní, která si vzala po zemřelé sousedce její kotě, ale neměla peníze na kastraci a tak se zeptala na radu na obci. Pan starosta se toho ujal a nechal čičinu vykastrovat z obecního :-) Řekla jsem starostovi, že chválím tento přístup. Je to rozumný pán a zvířata má rád. Kéž by to takhle šlo všude, svět by byl zas o kousek hezčí. Velmi mě mrzí, že to tak nejde všude. V mém předchozím bydlišti byl přístup obce katastrofální a starost obce suploval útulek a několik nadšenců (mezi nimi i já) a k tomu Feliti.

Nu což, máte pravdu, jsme už trochu off topic. Původní vlákno "ztratil se kocourek", se krapet zvrtlo do debaty "kterak majitele motivovat ke kastraci čičin".

Moje výlevy Vás nejspíš nudí. A tak přijměte prosím mou omluvu za to, že nejsem tak dobrý bavič jako jiní zdejší Vaši přátelé a známí či neznámí.

Asi nebudu uplně z těch lidí, co budou nadšeně reagovat na vlákna "jak pojmenovat štěňátko / koťátko / morčátko" a do jednoho vlákna "nafrkat" 25 příspěvků, každý o 3 slovech. Nevím jestli mi rozumíte jak to myslím.
Tak asi bude lepší když na ifauně nebudu nadále přispívat. Stejně je čte asi 10 stejných lidí, kterým je vlastně uplně jedno, co kdo říká. Nakonec se dozvím, že výlevy jsou dlouhé a kdo by to vlastně četl... (viz. bodlinka)

Dala jsem po letech diskuzi na ifauně šanci, ale opět z toho nemám nijak dobrý pocit.

Přeji pěkný den.

S pozdravem
M. Strejčková

Je to vaše rozhodnutí.

Ale platí, že méně je více. Proto se některé (nejen mé) příspěvky zdají příkré. Protože lidi opravdu nechtějí číst romány.

Jo a že se vlákno odchýlí od původního tématu, je tady běžné. Nejen na kočkách. Ale i tak to může někoho obohatit.

Ne, není mi líto peněz za věci, které jsou dle mne důležité, tudíž mám kočky kastrované. Ale s vety polemizuju o tom, co je a není podle mě, pro mé zvíře důležité. ATB na ,,možná něco píchlé v pacce" jsem odmítnula, ATB na rýmu jako prase jsem vzala. O pokusy na svých zvířatech nestojím. A v neposlední řadě, dovedu si představit užitečnější vynaložení peněz: https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-utratila-temer-200-tisic-za-veterinare-aby-ji-rekli-ze-je-jeji-kocka-divna-40418725#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem si obohatila slovník o tuto zkratku. Děkuji.

Také jsem neznala...
Tak se budu snažit TL;DR vyvarovat...