Zdravím!
Zakoupila jsem dvouročka haflinga. Pracujeme pomalu na důvěře, ovšem koník, když je ve stresu, nechce dávat zadní nohy a občas kopne. Mě osobně je dá, zatím po mě nekopl (ťuk ťuk) ale kopýtka potřebujeme opravdu už ostrouhat a u minulé majitelky to prý nebylo možné, nenechal se ostrouhat od kováře. Přední dává v pořádku.
Máte nějaké rady a tipy, jak to koníku zpříjemnit, aby se nebál o nožky?
Děkuji.
Jen trénovat. Aby zjistil, že mu nic nehrozí.
Napřed jen sahat na zemi. Pak překlopit přes špičku kopyta(jako když kůň odpočívá), dál jen zlehka zvednout a zas položit. Pak zvedat víc.
Vše po hlasových povelech a při alespoň náznaku ochoty chválit. A napřed v soukromí a tichu na místě, kde se nebojí.
Postupovat klidně, opatrně a po malých krůčcích.
Někdo mu zřejmě zvedl zadní nohu vysoko a bez varování, počítám, že se u toho mohl i vyvrátit. Bojí se o nohy, což je u koně normální.
Jestli (a nevím to, jen tipuju) mladému koni zvedáte zadní nohu tak, že ji ihned taháte dozadu za tělo, tak se nedivte, že se mu to nelíbí. Je to častá chyba u lidí, co s koňmi teprve začínají a naučení jsou jen na stájové provozáky, kteří nemají problém stát na třech s jednou zadní vytaženou až nad úroveň hlavy...
Zvednout pod břicho a jak ji povolí, opatrně natáhnout dozadu a nikoliv do výšky. Dvouletý hafling je mrňavý, bude se rychle překlápět. Nejlepší by bylo, aby měl kovář trojnožku, do které lze kopyto položit a kůň se o to může plnou váhou opřít. Trojnožka je většinou nízká a rozhodně stabilnější než vaše držení
Pokud se nebude dát ani tak, tak trochu přispat sedalinem, jestli je jeho stav až tak vystrouhání potřebný. Neublíží mu to a účel to splní. Jen ho pak nesmíte nechat nějakou dobu žrát, aby nedostal koliku (sedalin zpomaluje i peristaltiku). A když už bude vyklidněný a nechá si na nohy šáhnout, tak to s ním pak ještě několikrát zopakovat, aby pochopil, že se nic neděje - nebojte se vnímat to bude.
Někteří mě za ten sedalin možná sežerou, ale jestli je nutné strouhat a on se jinak nenechá, tak je to humánnější způsob než ho nějak stresovat tím, že ho budou držet natvrdo proti jeho vůli.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tiež som radšej za trochu sedácie( ak keď nie zrovna sedalín), než sa s koňom trápiť. Stačí možno raz-dvakrát prispať a na tretíkrát to kôň v pohode zvládne sám, lebo nebude mať žiadnu traumu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Co se tréninku nepříjemného ošetřování týká, nejlépe se mi osvědčil klikr trénink.
Dvouletý hafling je malý čudla, pokud není úplně zkažený, tak si ho normální kovář dokáže při strouhání podržet sám. Pokud zvedá nohy vám, tak je zvedne i kováři. Možná, že měl smůlu na netrpělivého nebo hrubého kováře a třeba byl za neposlušnost bit – tak poproste kováře, ať na něj jde pomalu, že máte tohle podezření. Násilí si koně pamatují dlouho, k cizímu člověku jsou pak daleko víc nedůvěřiví a jsou z něj nervozní.
Já to u koně u kterého čekám problémy vždycky kováři hlásím a hlásím co čekám, proč to čekám, a jak si myslím, že to vzniklo a že prosím o klid a trpělivost a že se nám může stát, že budeme strouhat dýl a na etapy (minulý měsíc jsem měla kobylu o které jsem od majitelky dostala avizo, že jí při strouhání drželi 2 chlapy u hlavy a dva se střídali na držení nohou, jak jsem čekala velké rodeo, neměla jsem čas s ní něco dělat, tak jsem jí dokonce raději dala až na konec,1/ kdyby mi kováře naštvala a poslal mě s ní někam, abych měla vystouhané ostatní kobyly,2/ aby viděla, že při strouhání se nic špatného neděje a není důvod se nervovat)
Pomáhá, jestli máte ve stádě staršího pohodáře, tak si ho vzít s mlaďasem a zaparkovat ho někam blízko, kde se nebude plést, ale mlaďas bude vidět, že kolega je v klidu. Dvouletý prcek bude navázán na stádo, a jestli má silný stádový pud, tak může být víc nervozní z toho, že nemá poblíž kamaráda, než ze strouhání.
Při strouhání u problémových koní je také dobré mít dobrého držiče u hlavy, který bude držet koně soustředěného na sebe a nenechá ho koukat kde co lítá, ale zároveň pozná kdy ho nechat v klidu a nekecat mu do toho.
Kůň by měl stát s rovnýma nohama pod sebou, nepodkročený ani nezakročený, aby se mu stálo co nejpohodlněji. Stouhání rozdělit do kratších úseků, a přestávky vyhlásit dokud kůň stojí v klidu – nesmí dojít k situaci, že kůň začne kopat a skákat a vy ho pustíte a nevráte se k tomu, správné ukončení je odložení nožky na špičku pod koně, nikdy neskončit když se mi kůň vytrhne.